Národní síť Zdravých měst ČR

Transkript

1 A G E N D A 2 1 V Č R Národní síť Zdravých měst ČR Jak Zdravá města v České republice podporují místní Agendy 21 listopad 2001

2 Co jsou Zdravá města "Zdravé město" je prestižní označení pro město, které je aktivně zapojeno do mezinárodního Projektu Zdravé město (WHO Healthy Cities Project) pod patronací Organizace spojených národů, zejména její Světové zdravotní organizace (WHO). V rámci jednotlivých států se tato města sdružují do národních sítí. V současné době vzniká síť celoevropská. Zdravým městem může být město, které se cíleně zabývá rozvojem všech oblastí života, jež mohou mít vliv na zdraví a pohodu obyvatel. Nejedná se pouze o stav prostředí, ale zejména o životní styl lidí a o jejich pocit spokojenosti. Společný pojem, který vystihuje všechny uvedené oblasti, zní: podmínky pro zdravý a kvalitní život obyvatel měst. Podmínky pro kvalitní život je nutno sledovat v dlouhodobém horizontu - z toho důvodu jsou Zdravá města aktivně zapojena do hledání cest k udržitelnému rozvoji, tedy k uchování a rozvíjení kvalitních podmínek pro život dalších generací. Ačkoliv má Projekt Zdravé město v každém městě organizační zázemí úřadu, je především projektem komunitním - vzniká "most" pro spolupráci mezi radnicí a veřejností a otevírá se prostor pro aktivitu obyvatel města. Projekt Zdravé město a NSZM ČR Mezinárodní Projekt Zdravé město WHO byl OSN-WHO iniciován v roce K projektu byly přizvány nejvýznamnější evropské metropole. Již za prvních deset let trvání projektu ( ) se v Evropě do sítě zapojilo přes 1100 měst ve 29 zemích. Cílem projektu je sledování, uchování a vytváření podmínek pro zdravý a kvalitní život obyvatel ve všech důležitých oblastech - zdraví, životní prostředí, sociální prostředí a prosperita města, a to v dlouhodobém horizontu, s ohledem na potřeby budoucích generací. Dosažení tohoto cíle je možné prostřednictvím komplexního manažerského postupu, který se nazývá strategický rozvoj. Po roce 1989 se myšlenky uvedeného projektu začaly realizovat i ve městech České republiky. V roce 1994 vytvořilo jedenáct aktivních Zdravých měst ČR asociaci s názvem Národní síť Zdravých měst České republiky (NSZM ČR), jejímž posláním je hledat cestu k udržitelnému rozvoji, zdraví a kvalitě života. V souladu s metodikou Zdravých měst probíhá v jednotlivých městech proces, který přináší řadu inovací: zapojení veřejnosti, podporu komunitní spolupráce, zlepšení komunikace na všech úrovních (mezi radnicí, nevládními organizacemi, školami, občany), zlepšení řízení města, spolupráce mezi městem a odbornými partnery aj. Na celém procesu se aktivně podílí veřejnost - v každém Zdravém městě jsou to desítky, někde i stovky partnerů, jako jsou například nevládní organizace, školy a firmy. Z celostátně působících odborných partnerů jsou to zejména Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, Český ekologický ústav, Centrum pro komunitní práci, Ústav pro ekopolitiku a další. Co jsou místní Agendy 21 Místní Agendy 21 (MA21) jsou programy rozvoje obcí nebo (mikro)regionů postavené na uplatňování principů udržitelného rozvoje. Jedná se především o vyvážený rozvoj hlavních oblastí života - ekonomické, sociální a životního prostředí, o strategické plánování a realizaci, na nichž se podílí v co největší míře veřejnost. MA21 je tvořivý dlouhodobý proces, který má zajistit lepší kvalitu života ve všech jeho aspektech včetně kvalitního životního prostředí. MA21 zhodnocuje vše, co již bylo uděláno nebo co se dělá pro zlepšení kvality života a životního prostředí, vede k širší spolupráci a propojování aktivit (projektů) a tudíž zvýšení efektivity práce. Detailní vysvětlení pojmu "místní Agenda 21" lze najít v předchozím Průvodci číslo 2 "Místní Agenda 21-úvod". Zdravá města ČR a MA21 V letech 2000 až 2001 se v rámci NSZM ČR do procesu místních Agend 21 zapojilo 27 Zdravých měst ČR. Celá síť dnes zahrnuje 31 měst, ve kterých dohromady žije 1,1 milionu obyvatel (což je téměř 11% všech obyvatel České republiky). Uplatnění MA21 ve Zdravých měst ČR se uskutečňuje pomocí metodiky, která je dále podrobně popsána a ilustrována na příkladu Třebíče. Metodika Projektu Zdravé město v ČR Metodikou pro postup Zdravých měst ČR se od roku 1998 stala Česká Brána 21 (New Gate 21 - dále jen NG21). Ta vznikla jako návod k postupu Zdravých měst v okamžiku, kdy praxe ukázala, že v podmínkách České republiky nelze realizovat mezinárodní Projekt Zdravé město metodami, které jsou běžně používané v západní Evropě. V ČR totiž výrazně chyběla ochota politiků, a to jak na centrální, tak i místní úrovni, zabývat se otázkami udržitelného rozvoje a zdraví. Metodika se osvědčila jako manažerský a komunikační nástroj, který velice rychle přinesl dobré výsledky, a tím si vydobyla i své uznání - získala titul Světový projekt (Worldwide Project) EXPO 2000 na Světové výstavě v Hannoveru. V jednotlivých Zdravých městech ČR napomáhá metodika NG21 implementovat mezinárodní dokumenty udržitelného rozvoje: Agenda 21 (OSN, 1992) Zdraví 21 - Health 21 (OSN-WHO, novela 1999) 2

3 Národní akční plán zdraví a životního prostředí ČR - NEHAP (usnesení Vlády ČR 810/1998). Metodika je založena na místním a regionálním strategickém rozvoji, odpovídá požadavkům Evropské unie a zahrnuje MA21 a LEHAP - místní akční plány zdraví a životního prostředí. Vlivem metodiky vznikla ve Zdravých městech ČR v krátkém časovém sledu řada místních Agend 21, LEHAP, a dalších důležitých aktivit směřovaných ke strategickému rozvoji měst a se širokým zapojením veřejnosti (za využití osvědčených manažerských metod a mezinárodních doporučení: PCM - LogFrame, EMS - ISO 14000, čistší produkce aj.). Součástí metodiky jsou také veřejné akce ve spolupráci s lokálními partnery (Den Země, Dny zdraví, Den bez aut atd.). Rychlost, jakou bylo dosaženo zapojení několika desítek měst do uvedených aktivit, je v podmínkách ČR výjimečná a je výsledkem dobré síťové spolupráce Zdravých měst ČR. Každé město, postupující podle metodiky Zdravých měst, vytváří a skládá dohromady 4 základní prvky, které odpovídají symbolu brány v názvu metodiky. Obr. Schema brány 1. Komunitní základ - základ NG 21 Dobrá spolupráce mezi radnicí a partnery Projektu Zdravé město - i mezi partnery navzájem - ve prospěch zdraví, udržitelnosti a kvality života je v metodice NG21 považována za základní prvek postupu Zdravých měst ČR. Na tomto pomyslném komunitním základě jsou vystavěny dva dále uvedené pilíře. 2. Plán zdraví města - I. pilíř NG21 Plán zdraví města (City Health Development Plan) je pomocným pilířem pro Strategický rozvojový plán města ve všech Zdravých městech ČR. 3. Strategický plán rozvoje města - II. pilíř NG21 Strategický rozvojový plán města ve Zdravých městech - II. pilíř NG21 - většinou vzniká souběžně s Plánem zdraví města nebo je inovován v návaznosti na tento plán. 4. Politické zastřešení Kvalitní politická "střecha brány" - podpora ze strany zastupitelstva a vedení města - završuje a stabilizuje uvedené prvky postupu Zdravých měst ČR - Plán zdraví města a Strategický rozvojový plán města. Výhody postupu města podle metodiky NSZM ČR založené na principech MA21 1) Zdravé město budované a rozvíjené pomocí metodiky Česká Brána 21 má bezesporné výhody oproti ostatním městům v tom, že: 1. Dává vizi Má-li politik obstát v horizontu krátkých volebních období, splnit oprávněné a naléhavé požadavky voličů, ale také některé odložit ve prospěch středně a dlouhodobě efektivních řešení ve prospěch budoucích generací, musí voliče přesvědčit o jejich výhodnosti - musí mít vizi rozvoje města v dlouhodobém horizontu vytvořenou ve spolupráci s občany. 2. Přináší potřebné instituce a organizační strukturu První z nich je komise Projektu Zdravé město, zpravidla při zastupitelstvu či městské radě, která je jednak odborným poradním orgánem, jenž pomáhá vytvářet projekt, vizi, ale i řešit konflikty. Samozřejmě i politický garant Zdravého města (člen vedení města) a koordinátor Projektu Zdravé město představují rovněž nezbytné a funkční instituce. 3. Vytváří proces Proces slouží jednak k řešení jednotlivých, ale i zásadních dlouhodobých problémů města, a jednak k vytváření prostoru pro spolupráci, vzájemné učení se, zvyšování povědomí o problémech rozvoje města a dalším pozitivním efektům. Proces tvorby např. Plánu zdraví (doporučovaného WHO, dnes standardu ve všech Zdravých městech Evropy) v pěti prvních krocích podle metodiky Zdravých měst ČR je nepříliš složitým, relativně krátkým, ale poměrně originálním postupem, který překvapivě efektivně vede k praktickému propojení procesu místní Agendy 21do rozvoje města. 4. Usnadňuje vyjednávání a řešení konfliktů Ve vyspělých zemích je umění vyjednávat a řešit konflikty (Negotiation and Conflict Resolution) povýšeno dokonce do teoretické roviny a zabývají se jím odborníci z řady společenskovědních oborů. Při použití technik brainstormingu, moderace, mediace, facilitace a dalších vede k dohodě, konsensu a k uspokojení základních požadavků obyvatel. 5. Vede ke vzájemné důvěře Na základě seznámení se s různými zájmy a pochopení stanovisek různých stran vede proces k dohodě (konsensu) i k respektování různých názorů (disensu). 1 Zpracováno dle přednášky Ivana Ryndy, Univerzita Karlova - Centrum pro otázky životního prostředí,

4 6. Vytváří spoluzodpovědnost Vtahuje do hry všechny potenciální účastníky procesu, a usnadňuje tak komunikaci a život voleným zastupitelům, radním i veřejnosti. Jestliže se od počátku na koncepci města podílejí např. i velmi razantní nevládní organizace a mají příležitost uplatnit svůj zájem, bývají s řešením alespoň jako "s uměním možného" spokojeny a nemohou pak za poctivě vyjednaná řešení radní kritizovat. 7. Vnáší individuální i kolektivní rozum + odbornost Metodika vnáší do procesu rozhodování možnost uplatnit individuální i kolektivní rozum místních obyvatel a společenských skupin na jedné a expertní stanovisko na druhé straně. 8. Formuluje řešení s využitím veškerých teoretických poznatků V přesně definovaných fázích procesu jsou potřeby a přání občanů konfrontovány s různými teoreticky kvalitními a propracovanými dokumenty, jakými jsou např. Health 21, program Světové zdravotnické organizace OSN, Agenda 21, nebo program NEHAP, zprostředkující spolupráci sektorů zdravotnictví a životního prostředí. Na druhé straně tvoří metodika NG 21 Plán zdraví "na míru" místním potřebám, požadavkům a společenské objednávce, která může být i docela originální. Vzniká tak optimální propojení teoretického zobecněného přístupu s místními současnými potřebami. 9. Vytváří komunikační síť Tato komunikační síť představuje nesmírně významnou podporu rozvoje města a využívá nejmodernějších možností, zejména internetu (například rozsáhlý server egate a několik desítek ových konferencí na různá odborná témata, které provozuje asociace Zdravých měst ČR). Spolupráce a komunikace takového druhu, jakou přinášejí Zdravá města v ČR, není u nás příliš častá. 10. Popularizuje město Činí město jako takové známějším, dělá mu reklamu, popularizuje ho a vytváří tak sekundární efekty např. v podobě rostoucího cestovního ruchu, ale i podnikatelských aktivit. 11. Podporuje financování Pomáhá vyhledávat finanční prostředky a profesionálně zpracovat projekty, díky nimž město může získat významné zdroje na svůj rozvoj. Samozřejmě tím podporuje i příliv investic a prostředků z podnikatelské sféry, činí město atraktivnější pro donory, přitahuje i finance ze zahraničí, počínaje např. přeshraniční spoluprací a konče třeba prostředky fondů Evropské unie. prostředí Univerzity Karlovy o úvahu na téma "život na malém městě". V této souvislosti se zmínil i o Zdravých městech, jejich národní síti a o metodice Česká Brána 21. V měsíčních intervalech následovala po sobě Zdravá města: Litoměřice, Boskovice, Sedlčany, Kroměříž, Karviná, Třebíč, Hodonín a Chrudim. Projekt je v Českém rozhlasu tak úspěšný, že se v dlouhodobé programové přípravě počítá s prostorem pro postupné představení všech Zdravých měst. Zdravým městům v České republice i celému Projektu Zdravých měst WHO se tak v dosavadním průběhu pořadu dostalo nebývalé propagace; poslechovost vzrostla podle sledování Českého rozhlasu ze zhruba 150 tisíc na 200 a posléze na 300 tisíc posluchačů. Zdravá města tak spolu s Českým rozhlasem dala příležitost nenásilně postupně vysvětlovat teoretické předpoklady a principy zdraví a udržitelného rozvoje a dokumentovat je praktickými příklady tak, jak je zcela spontánně přinášejí Zdravá města, jejich koordinátoři a radní. Členská města NSZM ČR (stav k ) Blansko, Boskovice, Brno, České Budějovice, Frýdlant n. O., Hodonín, Chrudim, Karviná, Kašperské Hory, Kouřim, Kroměříž, Letovice, Litoměřice, Moravská Třebová, Nové Město n. M., Orlová, Poděbrady, Prostějov, Rožmitál p. T., Sedlčany, Slavičín, Šternberk, Třebíč, Třeboň, Valašské Meziříčí, Velké Meziříčí, Veselí n. M., Votice, Vsetín, Zlaté Hory, Zlín [31] Podrobné informace o jednotlivých členských městech naleznete na internetové adrese: http// Mediální ohlas Před několika měsíci požádala redakce Českého rozhlasu 2 - Praha v pořadu "Host do domu" - v rubrice "Jak to vidí" Ivana Ryndu z Centra pro otázky životního 4

5 Případová studie Třebíč: ukázka místní Agendy 21 a LEHAP podle metodiky Zdravých měst ČR Realizátor Město Třebíč / Městský úřad Třebíč, ve spolupráci s řadou místních partnerů (nevládní organizace, úřady a instituce, školy aj.) a s národními odbornými partnery. Národní odborní partneři Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM ČR) - konzultace k realizaci metodiky NG 21, facilitace místní týmové práce při tvorbě Plánu zdraví města v kvalitě MA21. MS Team - konzultace, facilitace týmové práce a odborná školení místních týmů pro přípravu Strategie rozvoje města v kvalitě MA21 (v návaznosti na metodiku NG 21). Český ekologický ústav (ČEÚ) - informační akce k Agendě 21 pro různé cílové skupiny ve městě, zpracování materiálů k Místní Agendě 21. Mezinárodní institut marketingu, komunikace a podnikání (IIMCE) - konzultace, informační akce v oblasti PR a komunikace, projekt "Komunikující město". Centrum pro komunitní práci (CpKP) - facilitace při projednávání návrhu Plánu zdraví se širokou veřejností ve městě. Financování Financování procesu MA21 v Třebíči vychází z rozpočtu města a grantů na dílčí konkrétní aktivity (projednávání s veřejností apod. - Open Society Fund, Ministerstvo zdravotnictví ČR a jiní donoři). Realizace záměrů MA21 je z velké části záležitostí rozpočtu města Třebíče v rámci Strategie rozvoje města, grantových podpor města pro místní partnery atd. Menší část financí na konkrétní nové aktivity je opět získávána na základě grantových žádostí ze státních i nestátních zdrojů v ČR. Stručná charakteristika města Třebíč se nachází v jižní části Českomoravské vrchoviny, v kraji Vysočina. Má dlouhou kulturní historii, počínaje rokem V současné době je Třebíč okresním městem s cca 40 tisíci obyvatel. Věkový průměr obyvatelstva je poměrně nízký - 33,9 roku; z toho v produktivním věku je 25 tisíc obyvatel. Vývoj města v 70. letech výrazně ovlivnila výstavba blízké Jaderné elektrárny Dukovany. Město leží v regionu se zachovalou přírodou. Hlavní problémy byly ze strany města spatřovány v oblasti sociální (nezaměstnanost), ekonomické (nízké zdroje, malý počet prosperujících středních firem) a v relativně špatné dopravní dostupnosti města. V návaznosti na mezinárodní Projekt Zdravé město (PZM), ke kterému se Třebíč připojila v roce 1996, začalo město sledovat i další systémové priority: zapojení veřejnosti a komunitní spolupráci, zdraví a kvalitu života obyvatel, udržitelný rozvoj v rámci dlouhodobé Strategie rozvoje města ap. Počátek MA21 v Třebíči Vzhledem k úspěšnému postupu místního PZM byla Třebíč v roce 1999 vyzvána NSZM ČR k realizaci pilotního projektu MA21 podle nové metodiky NG 21. Zajímavostí je, že v Třebíči nebyly v té době výrazně aktivní ekologické nevládní organizace ani jiné skupiny veřejnosti, které by iniciovaly zapojení města do realizace MA21. O možnosti MA21 a LEHAP byla Třebíč informována ze strany NSZM ČR a o uvedení do života se zasloužili "osvícení" politikové z vedení města. Zapojení veřejnosti však již mělo ve městě tradici díky realizovanému PZM a dalším úspěšným projektům (Komunikující město aj.). Město si touto spoluprací s veřejností vytvořilo dobré podmínky k realizaci MA21 - v metodice NG21 je tento stav nazýván "komunitní základ" a jsou na něm vystavěny veškeré další procesy realizace MA21. V letech se v Třebíči organizační činností Kanceláře Zdravé město a dalších partnerů podařilo poměrně rychle nastartovat dva hlavní procesy (pilíře) dle metodiky NG 21: Plán zdraví města a Strategický rozvojový plán města, obojí v kvalitě MA21 a LEHAP. Velký význam po celou dobu realizace má schválení postupu zastupitelstvem města. Třebíč se rychle stala "populárním" pilotním městem metodiky NG21 pro Zdravá města v ČR. Zdejší postup byl silným impulsem k následování - do jednoho roku od počátku MA21 v Třebíči se stejnou cestou vydalo dalších 20 Zdravých měst v ČR. Výsledky MA21 v Třebíči byly prezentovány na semináři v rámci Evropské konference Zdravých měst a WHO v Brně v červnu Cíle projektu MA21 v Třebíči Celkovým cílem města Třebíče je dosáhnout směřování města k udržitelnému rozvoji, zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů města a naplnění mezinárodních standardů (Agenda 21, Health 21, NEHAP a další). Dílčími cíli v Třebíči bylo naplnění kroků metodiky NG 21: 1. vytvoření komunitního základu pro MA21 2. dosažení kvality MA21 ve dvou hlavních procesech: Strategie rozvoje města Plán zdraví města 3. trvalé politické zastřešení celkového postupu MA21. Cílem NSZM ČR bylo ukázat na příkladu Třebíče reálnost postupu Zdravých měst ČR k podobným cestám rozvoje města a ověřit v praxi metodiku NG 21. 5

6 Kam a kudy proces směřuje Směřování MA21 v Třebíči lze popsat ze dvou pohledů. První z nich je struktura vizí, které jsou obsahem metodiky NG 21 ve Zdravých městech ČR: I. Udržitelné město II. Město pro děti III. Zdravý život jako hobby IV. Město jako domov V. Město informací a technologií VI. Prosperující město VII. Naše město stojí za to vidět Druhým pohledem je řešení dle "tradičních oblastí", které určily samy místní pracovní týmy: A. Sociální oblast B. Podniky / Výroba / Služby C. Vzdělávání D. Životní prostředí E. Kultura F. Zdravý životní styl / Zdravotní prevence / Zdravotnictví G. Veřejná správa Oba komplexní pohledy se týkají stejného města, jsou tedy pouze jiným úhlem pohledu na život ve městě. Pro postup MA21 v Třebíči však není žádný z těchto pohledů nadbytečný nebo neodborný - naopak se "tradiční odborný" a "uživatelský" pohled navzájem doplňují a inspirují. Ve spolupráci s veřejností byly ve výše uvedených oblastech formulovány záměry a priority ke zlepšení jednotlivých oblastí, a to z pohledu udržitelného rozvoje. Jak už bylo řečeno, součástí metodiky je nejen formulace oblastí a záměrů MA21, ale též zejména politické zastřešení celého procesu a zakotvení klíčových priorit do Strategie rozvoje města. Organizační stránka (zázemí, týmy) Organizace procesu MA21 v první fázi vycházela zejména ze standardní struktury PZM (politik, koordinátor a komise PZM), což se ukázalo jako velice praktické - od začátku byly MA21 a LEHAP propojeny do struktury městského úřadu a měly konkrétního školeného "hybatele". Vzhledem k tomu, že podle metodiky NG 21 probíhá Plán zdraví a Strategie rozvoje města samostatně (i když v úzké návaznosti), bylo následně v Třebíči řešeno pevnější zakotvení procesu Strategie rozvoje města do struktury městského úřadu (v odboru rozvoje města, který se ovšem dříve zabýval pouze ekonomickým rozvojem, takže musel být pro MA21 vyškolen). V současné době, kdy je Strategie implementována do činnosti města, opírá 1 ReSAP - Regional Self-Assesment Process (metoda hodnocení udržitelnosti města, autor: MS Team Praha) PCM - Project Cycle Management (cyklus řízení projektu, doporučovaný EU) LogFrame - Logical Framework (metoda logického rámce pro PCM, doporučovaná EU) 6 se již o celou strukturu městského úřadu, zejména tajemníka a vedoucí jednotlivých odborů. Jak vedoucí odborů, tak řadoví referenti a zástupci komisí rady města jsou zapojeni do práce místních týmů. V týmech je samozřejmě silně zastoupena veřejnost a místní organizace - školy, nevládní organizace a podniky. Na týmové práci spolupracují též zástupci místních odborných institucí a úřadů (hygienická stanice, okresní úřad, úřad práce aj.). Tato spolupráce je důležitá např. pro LEHAP, který je obsažen v Plánu zdraví. Zapojení aktivní veřejnosti v Třebíči do práce místních týmů bylo od počátku dobré a mělo, stejně jako ve většině Zdravých měst v ČR, vzrůstající tendenci. Celkový počet pravidelných účastníků týmu se nakonec ustálil na osobách ze všech sektorů a generačních skupin. Tento stav aktivní spolupráce byl do značné míry dán předchozí komunitní prací v rámci třebíčského PZM. Odborná spolupráce s národními partnery V procesu Plánu zdraví Třebíč úzce spolupracovala s NSZM ČR. Byl vytvořen speciální tým Plánu zdraví. Plán zdraví byl poté projednán s veřejností (za pomoci odborného partnera - CpKP). Pro Strategii rozvoje města v kvalitě MA21 byl zvolen kvalifikovaný odborný partner - nevládní agentura MS Team, která výrazně pomohla konzultacemi i školením místních týmů ve vhodné metodice (ReSAP, PCM - LogFrame 1) ). Místní týmy provedly hodnocení udržitelnosti města metodou ReSAP, definovaly Vizi udržitelného rozvoje a metodou LogFrame rozpracovaly základní kroky k jejímu naplnění. Na projednání Vize s veřejností se podílel též IIMCE. Celý tento proces opět probíhal v kvalitě MA21. Uvedené postupy Plánu zdraví a Strategie byly doplněny o informační a vzdělávací akce k MA21 a komunikaci ve spolupráci s Českým ekologickým ústavem a IIMCE. Politická podpora Jak již bylo uvedeno, přípravná fáze MA21 v Třebíči se odehrávala v době, kdy byl PZM již plně funkční a schválený zastupitelstvem. Projekt se může prezentovat dobrými výsledky a má ve městě dobrý ohlas. Jako první Zdravé město schválila Třebíč v roce 2001 novou politickou deklaraci, ve které se město zavazuje k naplňování Agendy 21, Health 21 a NEHAP - tzn. k postupu strategického rozvoje v kvalitě MA21, LEHAP a dalších mezinárodních standardů. Politické zastřešení MA21 i spolupráce s radou města a vedením (starosta, místostarostové, tajemník) bylo tedy od počátku velice dobré a vstřícné. V současné době se vedení města i část členů zastupitelstva zapojuje do práce

7 týmů MA21 a do projednávání plánů se širokou veřejností. Metody využité při procesu MA21 A. Metodika NG 21 Celkový postup Třebíče odpovídá metodice NG21, která přináší silnou podporu pro MA21 ve Zdravých městech ČR. Jako příklad podpory MA21 v rámci metodiky NG21 lze uvést přípravu základní verze Plánu zdraví, která probíhá v pěti krocích - týmových pracích se zapojením veřejnosti, které organizuje město ve spolupráci s NSZM ČR: 1. týmová práce (určena pro komisi PZM, příp. pozvané partnerské organizace) je zaměřena na úvodní dohodu - vytvoření struktury oblastí v plánu, návrh širšího týmu a základní informace nezbytné pro další proces. 2. týmová práce (probíhá v širokém týmu - 15 až 50 osob, podle velikosti města) je zaměřena k vytvoření logické stavby cílů v rámci navržené struktury oblastí. Cíle definují malé pracovní skupiny k jednotlivým oblastem a v závěru jsou projednány celým týmem. Vzniká tak "poptávka veřejnosti". 3. týmová práce (probíhá v několika návazných malých expertních týmech) je zaměřena na doplnění místní poptávky od specialistů, kteří znají místní situaci v oblasti zdraví, životního prostředí a jsou obeznámeni s principy udržitelného rozvoje. Účastníky týmů jsou většinou pracovníci úřadů (odborů ŽP a dalších), pracovníci hygienické služby, odborné nevládní organizace a další odborní partneři. Obsahem týmové práce je zejména posouzení návrhu Plánu zdraví s mezinárodními dokumenty a doporučeními (Agenda 21, Zdraví 21, NEHAP a další). 4. týmová práce (opět v širokém týmu, který je zcela otevřený veřejnosti - 25 až 50 osob, podle velikosti města a zájmu obyvatel) je finalizací základní verze Plánu zdraví před podrobným rozpracováním. Plán je konfrontován s názory obyvatel, doplňován a ve vybraných prioritách je naznačena další realizace podle představ účastníků týmu. 5. týmová práce (určena pro komisi PZM, příp. pozvané partnerské organizace) je předstupněm k implementaci Plánu zdraví a k provázání plánu do Strategie. Komise vytvoří interní postup pro uvedení Plánu do života a potřebné organizační zázemí (např. malé pracovní skupinky partnerských organizací pro rozpracování cílů v jednotlivých oblastech, systém spolupráce s dalšími komisemi města, představu o způsobu hodnocení plánu, apod.). Výsledný postup plně vychází z místních podmínek a názorů v každém městě. Metodika důsledně zavádí "bottom-up proces" (komunitní proces odspodu nahoru) do plánování ve městě - struktura i náplň sledovaných oblastí jsou vytvořeny místními pracovními týmy s aktivním zapojením veřejnosti. Zajímavostí je, že expertní pohled na stav města, ze kterého většinou vycházejí podobné procesy v ČR, je zapojen až ve třetím kroku přípravy plánu. Dalším významným prvkem metodiky je integrace standardů, kdy se v jediném intenzivním procesu implementuje do rozvoje města řada důležitých mezinárodních dokumentů (Agenda 21, Health 21, NEHAP aj.). Tento postup plně odpovídá zásadám MA21 - zapojení veřejnosti a sledování udržitelného rozvoje města. B. Další používané metody Příprava Strategie rozvoje města byla uvedena vstupní analýzou udržitelnosti města za pomoci metody ReSAP, která sleduje zejména míru preventivní péče města o místní zdroje (přírodní, ekonomické, lidské, kulturní). Vize a cíle Strategie byly rozpracovány standardní metodou PCM - LogFrame v místních vyškolených týmech. Projednání návrhu Plánu zdraví bylo provedeno v rámci kulatého stolu za účasti zpracovatelských týmů, zastupitelů a veřejnosti. Všechny uvedené metody byly prováděny pod vedením nebo s účastí národních odborných partnerů. Realizované kroky, fáze procesu Vstupní analýza pro Strategii rozvoje města proběhla v roce Hlavní část "plánovací fáze" MA21 - jak Plánu zdraví, tak Strategie - proběhla v průběhu roku Na jaře 2001 byla též schválena politická deklarace PZM, ve které se Třebíč zavázala k naplňování Agendy 21, Health 21 a NEHAP - k postupu MA21 a LEHAP. Zastupitelstvo současně rozhodlo o tom, že Třebíč přijme nabídku NSZM ČR a bude tedy rerenčním městem pro metodiku NG 21, které byla prezentováno jako ukázka za Zdravá města ČR na Evropské konferenci WHO a Zdravých měst v Brně v červnu Návazně byla oficiálně projednána Strategie zastupitelstvem města a bylo rozhodnuto o jejím pokračování. V současné době jsou oba plány implementovány do činnosti města. V roce 2002 by měl být proces plánování a realizace plně sladěn s tradičním cyklem řízení města, s celoroční realizací jednotlivých aktivit a také s financováním z rozpočtu města. Nástroji k realizaci budou krátkodobé Akční plány. Přes tento poměrně rychlý postup je MA21 neustále ve stavu zlepšování a hledání efektivních cest realizace a komunikace. Jak dlouho toto "zaváděcí období" potrvá, 7

8 to se nedá zatím přesně určit, ale bude to jistě ještě několik let. Monitoring úspěšnosti, indikátory, výstupy Časovým horizontem stanoveným pro plánovací fázi MA21 v Třebíči byl květen 2001, kdy byl připraven Plán zdraví i Strategie rozvoje města. Úspěšným výstupem této fáze byly nejen veřejně i oficiálně projednané plánovací dokumenty, zpracované v kvalitě MA21, ale také další politické zastřešení procesu (Deklarace PZM, schválení referenčního města NG 21). Byl splněn i dílčí cíl, který si Třebíč vytkla společně s NSZM ČR - postup MA21 ve městě byl s dobrým ohlasem prezentován na semináři v rámci Evropské konference WHO a Zdravých měst v Brně. Mezi dílčí výstupy, kterých Třebíč dosáhla za krátký čas realizace procesu MA21, patří zejména: otevřená komunikace města a veřejnosti zjištění stavu stanovených oblastí života ve městě metodou ReSAP soubor srozumitelně formulovaných priorit v základních plánovacích dokumentech vyškolené místní týmy (v metodě LogFrame) vytvoření Strategického plánu rozvoje za účasti veřejnosti implementace principů udržitelného rozvoje v politice města. Indikátory úspěšnosti Proces v Třebíči (stejně jako procesy v ostatních Zdravých městech ČR) nemá dosud žádnou sadu pevných indikátorů, které by se snažily popsat míru udržitelnosti města. V rámci metodiky NG21 se nepředpokládají žádné speciální indikátory, spíše se Zdravá města ČR snaží převzít některou standardní sadu indikátorů, např. z měst EU. Zatím však nebylo učiněno rozhodnutí pro konkrétní sadu. Tato záležitost bude dále řešena ve spolupráci s odbornými partnery na národní i mezinárodní úrovni. Je samozřejmé, že při rozpracování Plánu zdraví a Strategie rozvoje města jsou u každé priority i u každého dílčího kroku hledány vhodné ukazatele úspěšnosti (pokud možno kvantifikovatelné nebo jinak přehledně hodnotitelné). Tyto ukazatele jsou však nejsou na potřebné metodické úrovni pro širší využití a mezi městy nejsou navzájem porovnatelné. Uvažuje se také o využití "indikátorů pro veřejnost", tzn. ukazatelů, které nemusí být vysoce odborné, ale jsou přehledné a publikovatelné v médiích. Hodnocení - silné a slabé stránky procesu MA21 v Třebíči Mezi silné stránky patří: + propojení MA21 a PZM podle metodiky NG 21, které přineslo politickou podporu procesu, + využívání profesionálních metod, + připravenost veřejnosti ke spolupráci, + zvyšování kapacity a povědomí o otázkách udržitelného rozvoje. Silnou stránkou, která se jistě pozitivně zpětně projeví i v Třebíči, je rychlý rozvoj dalších MA21 v téměř 30ti Zdravých městech ČR. Takového efektu by nebylo možné docílit bez dobrého třebíčského příkladu. Ke slabým stránkám je možné započítat: - neochotu části veřejnosti zapojit se do procesu MA21 ve městě (i když je to otevřeně a "přátelsky" ze strany města nabízeno). Budou hledány další cesty k intenzivnější komunikaci města s veřejností, za využití zahraničních zkušeností a spolupráce s odbornými partnery. - vzhledem k potřebě zohlednit v řízení města možná rizika (jak v oblasti zdraví, tak v oblasti udržitelného rozvoje), chybějí standardizované a jednoduše uchopitelné nástroje pro monitoring zdravotních rizik, případně udržitelného rozvoje na místní úrovni. Mělo by se jednat o manažerské nástroje, které by přesáhly rámec současně diskutovaných sad indikátorů. O této záležitosti, která je problémem překračující možnosti města, jsou vedena jednání NSZM ČR s Ministerstvem zdravotnictví ČR, hygienickou službou, Universitou Karlovou a dalšími odbornými partnery. Materiál zpracovali: ing. Petr Švec (NSZM), ing. Zuzana Svěrčinová (Český ekologický ústav), PhDr. Alena Reitschmiedová (Český ekologický ústav) s využitím podkladů Zdravých měst a PhDr. Ivana Ryndy (Univerzita Karlova - Centrum pro otázky životního prostředí) Kontakty a informace Ing. Petr Švec, národní koordinátor Projektu Zdravé město v ČR Národní síť Zdravých měst ČR Šrobárova 48, Praha 10 T: (0602) E: praha@nszm.cz W: Dr. Jindra Stříbrská, koordinátorka Projektu Zdravé město v Třebíči Městský úřad Třebíč Karlovo nám. 55, Třebíč T: (0618) E: Jindra.Stribrska@mu-trebic.cz W: 8