STRATEGICKÉ A KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ Dělat správné věci správným způsobem Ukázka postupu Zdravých měst, obcí a regionů při realizaci MA21

Transkript

1 P ř íloha 6 STRATEGICKÉ A KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ Dělat správné věci správným způsobem Ukázka postupu Zdravých měst, obcí a regionů při realizaci MA21 Kolektiv Kanceláře NSZM ČR, za využití informací a materiálů členů a odborných partnerů NSZM Praha Zdravých měst, obcí a regionů je v České republice aktuálně více než 70 a přímý dopad jejich působení/aktivit pociťuje téměř ¼ populace ČR. Ojedinělým a zároveň efektivním nástrojem jejich postupu při realizaci mezinárodního Projektu Zdravé město a místní Agendy 21 (PZM a MA21) je souhrn návodů v podobě Metodiky NSZM. Tuto podrobnou kuchařku, jak postupovat v zavádění principů UR do života měst, obcí a regionů, rozvíjí více než deset let asociace Národní síť Zdravých měst ČR (NSZM), která je jednou z nejaktivnějších národních sítí v Evropě a která je certifikována vůči OSN. Na zkušenostech Zdravých měst staví též Metodika MA21 členové NSZM byli mj. aktivně zapojeni do tvorby a zejména testování Kritérií MA21 v ČR. Metodika NSZM je souborem navzájem propojených konkrétních doporučení, která jsou formulována na základě zkušeností řady pokročilých členů asociace NSZM. Jejím cílem je podat přesné návody pro postup k uplatňování udržitelného rozvoje, podpory zdraví a kvality života na místní a regionální úrovni. Metodika NSZM je rozvíjena ve spolupráci s řadou odborných partnerů, např. Univerzitou Karlovou a dalšími vysokými školami, s resorty, členy Rady vlády pro udržitelný rozvoj, regionálními odbornými institucemi a dalšími odbornými partnery. Metodika NSZM získala titul Světový projekt EXPO Systém Projektu Zdravé město / místní Agendy 21 Nezbytnou součástí úspěšného postupu dle Metodiky NSZM jsou následující prvky: 1. KOMUNITNÍ ZÁKLAD MÍSTNÍ PARTNERSTVÍ Účast veřejnosti, místní partnerství: Akce, kampaně, grantový systém 2. MEDIALIZACE, PROPAGACE PZM a MA21 Média, web 3. KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ Komunitní plány, komunitní indikátory, průzkumy, ankety 4. PROJEKTY Zásobník projektů, partnerské projekty 5. STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ Strategický expertní plán, management, strategický tým, 6. SYSTÉM PODPORY UR A ZDRAVÍ Expertní indikátory UR, expertní zdravotní plán 7. "MÍSTNÍ AKCE" PRO KVALITU ŽIVOTA, ZDRAVÍ A UPLATŇOVÁNÍ UR Systematické zlepšování, inovace, konkrétní akce POZN. Pro členy NSZM jsou zpracovány METODICKÉ NÁVODY, které detailně popisují vybrané kroky postupu ve výše uvedených oblastech (např. Jak připravit veřejné projednání a zajistit reprezentativní účast a další.) Obr.1 Metodika NSZM je přehledným souborem návodů k úspěšnému postupu Projektu Zdravé město, obec, region / CÍL: Zlepšování podmínek pro kvalitu života, zdraví místní Agendy 21 a uplatňování UR v praxi 7. MÍSTNÍ AKCE pro kvalitu života, zdraví a k uplatňování UR (systematické zlepšování, inovace) 3. Komunitní plánování (komunitní plán, komunitní indikátory, průzkumy a ankety) 2. Medializace, propagace PZM a MA21 (média, web) 4. Projekty (zásobník projektů) 6. Systém podpory UR a zdraví (expertní indikátory UR, expertní zdravotní plán) 5. Strategické řízení (expertní strategie, strategický tým) 1. Komunitní základ místní partnerství (akce, kampaně, grantový systém)

2 KOMUNITNÍ ZÁKLAD ve Zdravých městech, obcích, regionech (Účast veřejnosti, místní partnerství; Akce, kampaně, grantový systém) Komunitní základ každého Zdravého města, obce, regionu je vytvořen dobrou a funkční spoluprací mezi municipalitou a partnery v rámci Projektu Zdravé město / místní Agendy 21 (nevládní organizace, školy, odborné instituce, firmy ap.) a zároveň mezi těmito partnery navzájem. Společným zájmem a základem úspěšnosti je přitom podpora zdraví, udržitelného rozvoje a kvality života. V Metodice NSZM jsou komunitní spolupráce a partnerství považovány za základní znak postupu každého Zdravého města, obce či regionu v České republice. Jednou z osvědčených a efektivních forem místní spolupráce mezi radnicemi a mnoha partnery PZM a MA21 jsou velké akce a kampaně pro veřejnost, které jsou ve Zdravých městech výsledkem spolupráce s desítkami partnerských subjektů (viz Přehled komunitních kampaní). Jako motivační nástroje k rozvoji aktivity ve městě slouží různé typy grantových a dotačních systémů měst a krajů provázané s PZM a MA21 (viz např. Databáze DobráPraxe grantový systém Zdravého města Vsetína). Místními partnery velmi oceňovanou službou Zdravého města či kraje je poskytování informací o možnostech externích grantů či dotací pro jejich činnost a konzultace projektů ze strany NSZM (za případného využití spolupráce s odbornými partnery asociace). Uznávaným příkladem dobré praxe je v tomto směru postup Zdravého kraje Vysočina v podpoře projektů nejrůznějších subjektů pro čerpání zdrojů EU Partnerství pro Vysočinu (výstupy zpracovány v DataPlánu NSZM informačním nástroji pro strategické řízení municipalit). Postup v celokrajském měřítku zde probíhá podle principů místní Agendy 21. Partnerství je přitom jedním z hlavních podmínek pro přípravu kvalitních projektů a tedy i získávání externích finančních zdrojů pro důležité aktivity. Obr. 2 Schéma Místního systému Projektu Zdravé město, obec, region je modelem uplatnění místní Agendy 21, který získal ocenění Světový projekt EXPO 2000 Politické zastřešení, veřejná správa Sledování podmínek a vlivu na kvalitu života Q Komunitní plánování [induktivní proces] MÍSTNÍ AKCE projekty a aktivity pro kvalitu života, zdraví a k uplatňování udržitelného rozvoje Expertní plánování [deduktivní proces] Komunitní základ Místní partnerství KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ ve Zdravých městech, obcích, regionech (Komunitní plány, komunitní indikátory, průzkumy, ankety) Základem komunitního plánování je dle Metodiky NSZM komunitní plán tzv. Plán zdraví a kvality života. Jde o komunitní dohodu formulaci problémů z pohledu veřejnosti, přičemž jsou sledovány všechny oblasti s vlivem na kvalitu života a zdraví obyvatel města, obce či regionu. Základním mottem, který provází přípravu a aktualizace komunitního plánu je: Naše město, obec, region budou ZDRAVÉ, pokud budou vyřešeny cíle a problémy uvedené v tomto plánu. Komunitní plán (KP) je důležitým podkladem strategického plánování a řízení (ve Zdravých městech, obcích a regionech představuje KP standardní součást SP). Vazby mezi komunitním, strategickým plánem (SP) 2

3 a dalšími koncepcemi jsou sledovány pomocí internetového databázového informačního systému DataPlán NSZM (viz Příklad porovnání priorit ze Zdravého města Vsetín). Komunitní plán je dokumentem, který vzniká procesem plánováním odspodu (jedná se tedy o tzv. bottom-up či induktivní postup). Na jeho přípravě a každoroční aktualizaci spolupracují místní pracovní skupiny za účasti odborníků i zástupců široké veřejnosti. Tvorba základní verze komunitního plánu představuje dlouhodobou sérii komunitních projednávání a veřejných setkání a jeho kvalitní příprava trvá většinou několik let. V případě komunitního plánu se tedy nejedná pouze o sběr názorů veřejnosti, ale zároveň i o vytváření atmosféry důvěry v to, že názory široké veřejnosti jsou zohledňovány např. při rozvoji území nebo při financování místních aktivit. Kromě obsahové stránky je každý kvalitní komunitní plán dohodou, která je svými autory dále rozvíjena a kontrolována, a zároveň představuje i nástroj pro motivaci veřejnosti do rozhodování o dalším vývoji místa, v němž žije. Důležitým znakem komunitního plánování je partnerství nejedná se tedy o ukládání úkolů radnici ze strany veřejnosti, ale naopak o partnerský postup všech místních subjektů k řešení veřejností vytyčených úkolů. Do komunitního plánu jsou provazovány veškeré výstupy dílčích kulatých stolů k dané konkrétní místní problematice k jednotlivým oblastem života ve městě. Velmi důležitým bodem je nepodceňovat vzájemnou provázanost jednotlivých oblastí, a umožnit tak zástupcům různých profesních skupin vyjádřit se i k jiné problematice, než určuje jejich profesní zájem. Z tohoto důvodu probíhají v souladu s Kritérii MA21 každoroční veřejná Fóra Zdravého města, obce, regionu, kde jsou souhrnně projednávány veškeré oblasti rozvoje municipality s možností širokého se vyjádření veřejnosti. Na těchto akcích je každoročně aktualizován komunitní Plán zdraví a kvality života, který je následně zapracován do informačního systému DataPlán NSZM (viz Příklad komunitního plánu ze Zdravého města Chrudim). Komunitní plány, vznikající ve Zdravých městech, obcích a regionech, reflektují principy Agendy 21, Zdraví 21 a LEHAP a představují tak platformu pro diskusi a osvětu o uplatňování mezinárodních standardech, principech a dokumentech, vztahujících se k implementaci UR na místní úrovni. Koordinaci vzniku Plánu a jednotlivých pracovních setkání zajišťuje koordinátor Projektu Zdravé město a místní Agendy 21. Pro přípravu základní verze komunitního plánu podle Metodiky NSZM využívají většinou Zdravá města, obce a regiony pomoc asociace NSZM (konzultace, facilitace aj.). Je doporučeno, aby vytvořený komunitní plán byl ověřen prostřednictvím anket nebo nejlépe sociologických průzkumů tento krok zamezí zpochybnění výstupů komunitního plánu (obrana proti hlasům, které kritizují nízký počet účastníků komunitního plánování, reprezentativnost zastoupení, ap.). Každému komunitnímu plánování může hrozit vnitřní vyhoření, ztráta zájmu místních subjektů o tuto formu spolupráce. Často uváděný důvod bývá vysoká obecnost komunitního plánu, který se zabývá všemi oblastmi života ve městě, zatímco veřejnost má zájem zejména o konkrétní záležitosti a akce (takže se raději účastní např. kulatých stolů s aktuální problematikou). V tomto směru je důležitá kreativita pořadatelů veřejných setkání schopnost nabídnout informace a výsledky zajímavou, konkrétní přesvědčivou formou. Z toho důvodu je důležité zavádění místních indikátorů (které si veřejnost sama stanoví a kontroluje), vizualizace výsledků (grafy, fotodokumentace) a přehledné finanční vyjádření. S tím souvisí i nutnost provázat řešení cílů komunitního plánu s konkrétními partnerskými projekty a informovat na veřejných setkáních o jejich postupu (viz příklad Partnerství pro Vysočinu v kapitole Komunitní základ). Obr. 3,4 Procesy strategického a komunitního plánování ve Zdravých městech, obcích a regionech tvoří logický systém kvalitní veřejné správy a místního partnerství Přenos informací mezi procesy Strategické a komunitní plánov nování Deduktivní / induktivní proces Politické zastřešení, veřejná správa odborná analýza politické priority Komunitní plán (rychlý cyklus) 1 Q Strategický expertní plán (dlouho/ střednědobý) Akční plán (krátkodobý) Komunitní plánování - dohoda veřejnosti a odborníků [otevřená diskuse] Strategické expertní plánování a řízení [vyškolený tým] Komunitní základ Místní partnerství poptávka veřejnosti 3

4 STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ ve Zdravých městech, obcích, regionech (Strategický expertní plán, management, strategický tým) Strategický plán ve Zdravých městech, obcích a regionech vzniká za využití standardních metod a metodik deduktivního plánování (např. metoda logického rámce tzv. LogFrame, která je doporučena i pro tvorbu dílčích projektů). Proces strategického plánování a řízení je znázorněn schématem (viz obr. 3, 4). Na základě vize a analýzy jsou ve strategickém plánu řešeny priority kvalitního rozvoje území, na něž jsou navázány konkrétní aktivity a projekty. Úspěšnost realizace strategického plánu je sledována za využití indikátorů (viz Příklad hodnocení strategie ze Zdravého města Vsetín, kde je využívána metoda Balanced Scorecard). Jedním z významných podkladů strategického plánu je plán komunitní. V info-systému DataPlán NSZM je tak možné sledovat překryv veřejné poptávky v komunitní plánu a zastupitelstvem schváleného strategického plánu (viz Příklad porovnání priorit ze Zdravého města Pelhřimov). Je nutné, aby strategický plán byl v různých etapách jeho zpracování otevřeně a kvalitně projednáván s veřejností. Po odborné stránce musí strategický plán respektovat priority udržitelného rozvoje v optimálním případě vychází z odborné koncepce udržitelného rozvoje v regionu. V tomto bodě je nutné uvedené požadavky podrobně zapracovat již do podmínek výběrového řízení na dodavatele či konzultanta pro strategický plán. NSZM se za pomoci akreditovaných školících aktivit snaží vytvořit strategické týmy v rámci úřadu (viz dále), které jsou schopny zpracování a zejména aktualizace strategických plánů zajistit převážně z vlastních zdrojů. V této variantě je též předpoklad vyšší kvality při následném strategickém řízení, které nastává po schválení strategického plánu zastupitelstvem a které by měl právě vyškolený strategický tým realizovat v každodenní praxi. Obr. 5 Standardní schéma procesu strategického plánování a řízení (podle AD Vision s.r.o.) Proces strategického plánov nování VIZE ANALÝZA PRIORITY CÍLOVÉ HODNOTY PROGRAMY ZPĚTNÁ VAZBA PROJEKTY AD Vision Obr. 6 Organizační zázemí uvnitř úřadu je základním faktorem úspěchu Projektu Zdravé město a MA21 POLITIK PZM a MA21 Ú Ř A D TAJEMNÍK ÚŘADU KOORDINÁTOR PZM a MA21 KOORDINÁTOR STRATEG.TÝMU PROJEKTOVÝ MANAŽER TISKOVÝ MLUVČÍ STRATEGICKÝ TÝM z jednotlivých ODBORŮ MANAŽER KVALITY 4

5 KLÍČOVÍ AKTÉŘI Projektu Zdravé město a místní Agendy 21 uvnitř obce/města Pro zajištění efektivního strategického řízení ve městě, obci či regionu je doporučeno udržovat strukturu uvedených klíčových koordinačních funkcí, dále vytvořit strategický tým a pověřit komise města zodpovědností za sledování procesů a výsledné kvality. 1. Představitelé politického vedení obce/města a úřadu (zastupitelstvo, rada, tajemník) Představitelé politického vedení obce/města a úřadu zastřešují proces strategického plánování a řízení; s ohledem na výstupy komunitního plánování a expertní doporučení formulují vizi a priority rozvoje; podílejí se na přípravě komunitního i strategického plánu (účast v pracovních skupinách a týmech, účast na veřejných projednáních); zadávají zpracování a aktualizaci strategického plánu; schvalují (příp. berou na vědomí) komunitní plán a schvalují strategický plán. Tajemník/ředitel úřadu je dle zákona o obcích zodpovědný za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné působnosti i přenesené působnosti. Tajemník je vedoucím úřadu, jeho přístup k realizaci PZM a MA21 výrazným způsobem ovlivňuje postoje a participaci dalších pracovníků úřadu na těchto procesech. Je klíčovou osobou pro rozdělení kompetencí mezi jednotlivé pracovníky úřadu, jeho role je stěžejní i při realizaci a propojení oficiálních metod kvality ve veřejné správě (mj. místní Agenda 21, CAF, benchmarking). Tajemník koordinuje vnitřní chod úřadu, spolupráci mezi jednotlivými odbory, podílí se na koncepční činnosti a přípravě a řízení strategických dokumentů města. Politik Projektu Zdravé město a místní Agendy 21 zastřešuje uvedené procesy navenek. Je doporučeno, aby byl členem politického vedení města (většinou na úrovni starosty, místostarosty). Stanovený politik pak zodpovídá za strategickou část zmíněného procesu, za prosazování udržitelného rozvoje, zdraví a kvality života do aktivit a směřování municipality. Reprezentuje municipalitu vzhledem k výše uvedeným aktivitám; má přímý vliv na činnost koordinátora PZM a MA Koordinátor Projektu Zdravé město a místní Agendy 21 / koordinátor komunitního plánování Pracovník úřadu, který proces PZM a MA21 komplexně sleduje, vyhodnocuje a přináší potřebné podněty, inovace a informace klíčovým aktérům PZM a MA21. Pro kvalitu procesu PZM a MA21 hraje organizační zařazení koordinátora PZM a MA21 a výše jeho pracovního úvazku jednu z hlavních rolí. Důležitá je jeho role vyjednávat, předávat informace a zapojit důležité aktéry do procesu PZM a MA21. Zásadní je zodpovědnost koordinátora za hledání efektivního postupu rozvoje PZM a MA21 v místních podmínkách. 3. Komise a pracovní skupiny Projektu Zdravé město a místní Agendy 21 Komise PZM a MA21 i pracovní skupiny jsou důležitými partnery koordinátora i politika PZM a MA21. V menších městech obvykle jsou níže uvedené funkce spojeny do jedné komise (může souviset i s Radou obcí v rámci nového Stavebního zákona). - komise pověřená dohledem nad zaváděním procesů PZM a MA21; - expertní komise pro sledování udržitelného rozvoje, kvality života a zdraví. 4. Koordinátor strategického týmu Funkce v rámci úřadu, která může být obsazena jedním z výše uvedených klíčových aktérů či může být obsazena samostatným pracovníkem (např. pracovníky odborů rozvoje apod.). 5. Strategický tým úřadu Je základní organizační jednotka pro přípravu strategického plánu, jeho následnou realizaci a vyhodnocování, tj. je zároveň týmem strategického řízení municipality; skládá se s garantů jednotlivých tématických oblastí a dalších klíčových osob z úřadu (optimálně zastoupení všech odborů včetně vedení municipality) přizváni mohou být i externí experti; dohlíží na implementaci principů udržitelného rozvoje v navrhovaných opatřeních; zodpovídá za přípravu a průběžnou aktualizaci akčních plánů (na 1-2 roky) ve vazbě na rozpočet municipality; řeší implementaci podnětů z komunitního plánování. 5

6 METODICKÉ NÁVODY pro Zdravá města, obce, regiony Pro úspěšný postup ve výše uvedených oblastech Metodiky NSZM jsou pro členy NSZM zpracovány praktické metodické návody, které detailně popisují konkrétní kroky při plnění souvisejících aktivit/úkolů. Mezi tyto metodické návody patří například: Metodický list: Náplň práce a organizační začlenění koordinátora PZM a MA21 Metodický list: Příprava veřejného projednání Fórum Zdravého města Metodický list: Medializace Projektu Zdravé město a MA21 Metodický list: Webové stránky Projektu Zdravé město a MA21 Metodický list: Komunitní kampaně ve Zdravém městě, obci, regionu Zdravá města, obce, regiony Realizační rovnováha KVALITA VEŘEJNÉ SPRÁVY KVALITNÍ PROJEKTY [ ] Metody řízení > zdraví, udržitelný rozvoj, kvalita života Dotace a granty EU, ČR, jiné Další INFORMACE NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR Šrobárova Praha 10 T: E: praha@nszm.cz W: DATAPLÁN NSZM DataPlán NSZM je informační systém, které slouží Zdravým městům, obcím a regionům k tomu, aby přehledně a efektivně dovedly řídit procesy v rámci veřejné správy a zefektivnit a zkvalitnit celkové řízení a plánování na úrovni municipalit. Z technického hlediska je DataPlán NSZM velmi přehledné, intuitivní a příjemné webové prostředí. Uvnitř se však jedná o poměrně složitý systém databází, které propojují různé druhy strategických dokumentů i aktuálně probíhajících aktivit. Blíže viz DATABÁZE DOBRÁ PRAXE Příklady dobré praxe jsou osvědčené postupy a řešení, které v sobě zároveň zahrnují prvky inovace, nové myšlenky a nápady. Veřejně přístupná Databáze DobráPraxe slouží jako přehledný a uživatelsky přátelský internetový nástroj, který pomáhá jednotlivé příklady shromažďovat, systematicky třídit a poté nabízet zájemcům z řad státní správy a samosprávy, neziskovým organizacím, soukromému sektoru, ale i jednotlivcům ze zainteresované veřejnosti. Blíže viz 6