AGROENVIRONMETAL PROGRAMS ON A FAMILLY FARM AGROENVIRONMENTÁLNÍ PROGRAMY NA RODINNÉ FARMÌ

Transkript

1 AGROENVIRONMETAL PROGRAMS ON A FAMILLY FARM AGROENVIRONMENTÁLNÍ PROGRAMY NA RODINNÉ FARMÌ Zadražilová I., Trnka P. Ústav Krajinné ekologie, Agronomická fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, Brno, Česká republika. vatanen@post.cz ABSTRACT Farmers are at this time more and more under pressure to be more oriented in the role of economical farmers and creator of harmonic and visualy colourful rural landscapes. After CR enters the EU there is a possibility to use financial resources CAP from supported programs aimed at the development of rural landscapes (HRDP). One of these programs is agroenvironmetal arrangements. These programs have a positive influence on the enviromental, ecological stability of the landscape and conservation or increasing of the landscape variety. While in the EU the agroenviromental programs have been in use for several years; in CR they have only been tested in pilot programs. The possibility of their use in common agricultural procedures will be new starting here this year. Some of these programs will be carried out at a familly farm Kyprův mlýn in the Czech- Moravian Highland. We will introduce these programs: -foundation of grassy belts, biobelt on arable soil, intercropping, grassing.each of the programs has its specific terms and conditions. Keywords: agroenvironmental programs, biodiversity, ekological farming, erosion ABSTRAKT Dnešní farmáři jsou stále více pod ekonomickým tlakem. Zároveň však jsou i spolutvůrci harmonické a vizuálně pestrobarevné venkovské krajiny. Po vstupu ČR do EU je zde možnost využívání finančních zdrojů CAP a podpůrných programů směřovaných k rozvoji venkovské krajiny (HRDP). Jedním z těchto programů jsou agroenironmentální opatření. Tyto programy mají pozitivní vliv na prostředí, ekologickou stabilitu a zvyšování různorodosti krajiny. V EU jsou tyto programy již několik let. V ČR byly zatím pouze testovány v pilotních programech. Tento rok bude prvním pro jejich používání. Některé z těchto programů budou použíty na farmě Kyprův mlýn, v kraji Vysočina. Na farmě se začnou provádět tyto programy: travnaté pásy, biopásy, meziplodiny a zatravňování orné půdy. Klíčová slova: agroenvironmentální programy, biodiversita, ekologické zemědělství, eroze

2 ÚVOD Zemědělská půda a její hodnoty Zemědělská půda tvoří tak velkou část plochy ČR, že význam zemědělství pro životní prostředí je nesporný. Část ploch zemědělské půdy představuje z hlediska přírody národní bohatství vysoké hodnoty. Stále se zde zachovalo značné množství cenných stanovišť. Vzhledem k těsné vazbě hodnoty stanovišť a jejich obhospodařování je možné dále tyto stanoviště zachovat jen s pomocí zemědělců. Na druhou stranu jsou často systémy hospodaření, které podporují obnovu a údržbu cenných stanovišť, ekonomicky méně životaschopné. Zemědělsky obhospodařovaná krajina s vysokou přírodní hodnotou se navíc nachází v oblastech, kde je hospodaření na půdě ekonomicky méně rentabilní, tedy znevýhodněných. Tyto faktory vyvolávají akutní riziko, že cenná stanoviště nebudou dále obdělávána nebo budou zemědělci v boji o ekonomické přežití nuceni změnit zásadně způsob obhospodařování, což vyvolá degradaci nebo dokonce trvalou ztrátu původní hodnoty stanovišť (Pražan, 1999). METODIKA Současné trendy společné evropské zemědělské politické scény se stále více obracejí k řešení otázky trvale udržitelného zemědělství, nevyčerpávání krajiny a znovunavracení se krajiny do jejího původního rovnovážného stavu. Zavádění nových programů pro zemědělce je jednou z cest, jak dosahovat příznivého stavu nejen pro krajinu zemědělskou. Jedním z těchto programů jsou agroenvironmentální opatření. Agroenvironmentální opatření jsou navrhována ve shodě s následujícími předpisy: Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 za dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu ( EZOZF) a o změně a zrušení některých opatření. ( V kapitole IV čl. 22 a 25 se stanovují základní podmínky agroenvironmentálních opatření. Nařízení Komise (ES) č. 445/2002 ze dne 26. února 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla k Nařízení Rady (ES) /1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF). V oddílu 6 čl. 13 až 21 se stanovují bližší podmínky pro provádění agroenvironmentálních opatření. Nařízení Komise (ES) č. 2419/2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro integrovaný administrativní a kontrolní systém pro některé režimy podpor Společenství zavedeny Nařízením Rady (EHS) č. 3508/92. Nařízení stanovuje průřezově pro zemědělské

3 dotace podmínky pro příjem žádostí, jejich posouzení a pravidla pro fyzickou kontrolu plnění podmínek na místě v podniku žadatele. Vymezení těchto opatření členský stát provede v rámci tzv. programového dokumentu v ČR nazvaného Horizontální plán rozvoje venkova, který musí být schválen Evropskou Komisí. Na základě tohoto plánu pak členský stát vydá podrobný prováděcí předpis, kterým detailně upravují podmínky pro jednotlivá opatření. V ČR je tímto přepisem Nařízení vlády č. 242/2004 Sb., ze dne 21. dubna 2004 o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí (o provádění agroenvironmentálních opatření). Dále jen NV AEO. Dotace v rámci agroenvironmentálních opatření se poskytují pouze a jen na výměru zemědělské půdy, která je vedena v evidenci zemědělské půdy dle zákona č. 252/1997 Sb. Poskytování dotací v rámci těchto opatření administruje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), žádosti a další doklady však žadatel doručuje na místně příslušné ZA-PÚ (Zemědělská agentura platební úřad), které pro SZIF fungují jako centra pro příjem žádostí (SZIF, 2004). Obecné principy agroenvironmentálních opatření Pod pojmem agroenvironmentální je třeba vidět zemědělské činnosti směřující k šetrné péči o krajinu a životní prostředí. Tyto opatření řeší zejména zachování a zvyšování biologické různorodosti na travních porostech a na orné půdě. Patří sem také údržba travních porostů pastvou hospodářských zvířat či podpora ekologického zemědělství. Některé dotační tituly jsou navrženy i jako protipovodňová opatření, neboť zvyšují retenční schopnost krajiny. Tyto programy mají zpomalit povrchový odtok na mírných svazích a zároveň působí jako ochrana proti erozi půdy. Kromě těchto významů plní agroenvirnomentální programy velmi důležitý úkol, který souvisí s celoevropskou nadprodukcí potravin, prospívají životnímu prostředí a napomáhají k udržitelnému rozvoji venkova (Příručka, 2003). Hlavním principem agroenviromentálních opatření je uhradit zemědělci ekonomickou újmu za to, že bude hospodařit způsobem, který je příznivý k životnímu prostředí, zejména pak v oblastech, kde je takto deklarován veřejný zájem. V České republice byly tyto programy testovány prostřednictvím tzv. pilotních programů v rámci některých CHKO, např. Moravský kras či Bílé Karpaty. V oblasti jejich zavádění do zemědělské praxe jsme v úplném začátku.

4 Zařazení do agroenvironmentálních opatření Žádost může podat fyzická nebo právnická osoba (dle 3 odst. 1 NV AEO) evidovaná v evidenci půdy dle zákona č. 252/2997 Sb., o zemědělství (LPIS Land Parcel Identification Systém systém pro vedení a aktualizaci evidence půdy), která má v LPIS evidováno a vlastním jménem na vlastní odpovědnost obhospodařuje alespoň: -5 ha zemědělské půdy. Jde-li o hospodaření pouze v územích národních parků nebo chráněných krajinných oblastech, je požadovaná výměra 2 ha. Jde-li o hospodaření v systému ekologického zemědělství, je požadována minimální výměra 1 ha, jde-li o pěstování zeleniny a speciálních bylin na orné půdě, je požadována minimální výměra 0,5 ha a v případě trvalých kultur 0,25 ha. Žádost o zařazení ( 3 odst. 2 až 5 NV AEO) Základním principem je zařazení žadatele na dobu 5 kalendářních let. U všech opatření začíná 1. ledna kalendářního roku. Výjimku tvoří biopásy a meziplodiny, kdy pětileté období začíná běžet 1.dubna. Žadatel podá žádost na formuláři vydaném SZIFem na ZA-PÚ. Žádost se podává v jednom vyhotovení s úředně ověřeným podpisem žadatele. Součástí žádosti o dotaci v rámci agroenvironmetálních opatření je vždy mapa půdních bloků/dílů se zákresem bloků/dílů, která mají být předmětem dotace. Tuto mapu poskytuje ZA-PÚ standardně ve formátu A3 v měřítku 1: 10000, či 1:5000. První pětileté období potrvá od roku 2004 do roku Termín podání žádostí byl do 31.května O programy, které začnou běžet od příštího roku (2005) se podává žádost ve standardním termínu do 31. října Žádost o poskytnutí dotace ( 4 NV AEO) se pak každoročně podává do 30.dubna na ZA-PÚ. Změny výměry v průběhu 5tiletého období jsou upraveny v 5 NV AEO. Dále jsou stanoveny sankce za porušení podmínek společných pro všechna agroenvironmentální opatření. Sankce za porušení Zásad správné zemědělské praxe Příklad: Zásada č. 1: Na vysoce svažitých pozemcích vyloučit pěstování širokořádkových plodin. Agrotechnické práce a pojezdy technikou provádět převážně po vrstevnicích.

5 Zásada č. 5: Vést a nejméně sedm let uchovávat evidenci o množství, druhu a době použití hnojiv a statkových hnojiv, pomocných látek atd. Zákres agroenvironmentálních opatření do map Zákres se provádí podle obecných principů: Pro účely dotací je možné použít pouze černobílé mapy zákresy pak žadatel provádí pomocí jasných barev se stopou (profilem ) od 0,3 do 0,5 mm. Zařazení bloku/dílu do agroenvironmentálního opatření se provádí vepsáním kódu rozlišujícího příslušné opatření, a to pokud možno do levé dolní části zařazovaného bloku/dílu. Chce-li žadatel provádět opatření jen na části bloku, zvýrazní v mapě přepokládané hranice uplatnění daného opatření stejnou barvou, jakou vepíše kód opatření do příslušné části bloku/dílu (SZIF, 2004). Tabulka 1: Přehled navrhovaných dotačních titulů: TITUL PLATBA (KČ)/HA Ekologické zemědělství travní porosty Ekologické zemědělství orná půda Ekologické zemědělství zelenina a speciální byliny Ekologické zemědělství trvalé kultury Ošetřování travních porostů základní ošetřování pastvin Ošetřování travních porostů základní ošetřování luk Zatravňování orné půdy Tvorba travnatých pásů na svažitých půdách Pěstování meziplodin Trvale podmáčené louky a rašelinné louky Ptačí lokality na travních porostech- Chřástal polní Ptačí lokality na travních porostech bahňáci Biopásy Osevní postup v ochranných zónách jeskyní 540 Stabilizace závrtů na orné půdě Aplikace agroenviromentálních programů na soukromé farmě Kyprův mlýn Nadmořská výška oblasti je 460 m.n.m., s půdním typem jsou kambizemě. Převažují půdy středně hluboké, často středně skeletovité až mělké. Půdní druh je písčito-hlinitý. Terén je výrazně členitý. Svažitost pozemků je do 10 stupňů. Výrobní obast je B3, což zahrnuje území v mírně teplém, vlhkém a mírně chladném klimatu. Pěstební podmínky jsou ještě dobré

6 pro brambory, avšak ve svažitých podmínkách z technických důvodů méně vhodné. Pro pěstování obilovin, krmných plodin a řepky olejné jsou podmínky podprůměrné. Současná rozloha farmy je 25 ha. Z toho orné půdy je 20 ha, dále 3,5 ha lesů a 1,5 ha luk. K farmě patří i několik vodních ploch v celkové rozloze 0,5 ha. Výrobní podmínky farmy jsou vzhledem k jejímu umístění v krajině velmi dobré. Půda je každoročně odkameňována, což se velice dobře odráží v úrodnosti polí a velký význam spočívá v preventivní ochraně mechanizace, která se velmi snadno znehodnocuje právě ponechaným kamením na půdě. (Konkrétní údaje v roce 1992 jsme sesbírali 7m 3 kamene, v roce m 3, následující roky je toto množství stabilní - 1 m 3 ). Zde bych se chtěla zmínit i o problematice utužování půdy. První roky po převzetí pozemků od JZD bylo velmi těžké pole vůbec rozorat. V dnešní době se s tímto problémech již nepotýkáme. Je to jistě způsobeno promyšlenými a pouze účelnými přejezdy po polích, dále lehčí technikou a používáním pásového traktoru DT 75MB na některé zemědělské operace, jako je orba, podmítka, vláčení. Obrázek č.1: Část pozemků farmy Kyprův Mlýn:

7 Je důležité zmínit i znovuobnovení polních cest, které byly zničeny družstevním hospodařením z důvodů velkých půdních celků. Dále obnovení mezí, které tvoří přirozené pásy travního porostu mezi současnými hony a plní svoje biologické funkce. Došlo i k zalesnění části velmi svažitého úseku o výměře asi 0,75ha (Zadražilová, 2001). Se vstupem do EU přicházejí i nové možnosti a jednou z nich je zavádění agroenviromentálních opatření. Aplikace těchto programů je novou možností, kterak využít polnosti a zároveň přispět k často zmiňovanému trvale udržitelnému zemědělství. Agroenviromentální programy na farmě: 1. Program založení travnatých pásů ( NV AEO 9) účelem programu je přerušení velkých souvislých celků orné půdy, což snižuje problémy s půdní erozí, rychlého odtoku vody. S tímto opatřením souvisí zvýšení retenční schopnosti krajiny. Dalšími příznivými efekty jsou tyto - pásy slouží jako útočiště pro volně žijící zvěř, zvyšují žádoucí diverzitu krajiny, snižují zornění půdy, což souvisí se snížením intenzity hospodaření a tím i nadprodukcí některých komodit. Žadatel je povinen umístit travnaté pásy o šíři 45 až 55 metrů po vrstevnicích, tak aby vzdálenost mezi jednotlivými pásy činila 50 až 200 metrů. Porost je nutné založit úředně uznanou směsí do 31. května. Sekat je nutné dvakrát ročně, první seč do Posekanou hmotu musí žadatel z pozemku odklidit a spotřebovat nebo zlikvidovat v souladu s 33 zákona č.185/2002 Sb., o odpadech. Herbicidy je možné používat jen v prvních dvou letech jen k bodové likvidaci plevelů, v systému ekologického zemědělství se nesmí herbicidy používat vůbec. 2. Program založení biopásů ( NV AEO 13) účel programu je podobný s výše popsaným s tím rozdílem, že na založeném biopásu jsou pěstovány speciální plodiny, které zároveň slouží jako zdroj potravy pro divokou a lovenou zvěř na zemědělsky obhospodařovaných plochách, zejména pak v zimním období. Žadatel je povinen umístit biopásy o šíři 6 až 12 metrů při okrajích půdních bloků nebo uvnitř půdních bloků ve směru orby. Je povinnost užít směs uznaného osiva a vysít ji do 31. května. Žadatel je povinen nechat biopásy bez zásahu zemědělskou mechanizací a bez ošetření chemickými přípravky na ochranu rostlin do 31. března následujícího kalendářního roku a poté porost zapravit do půdy. 3. Program pěstování meziplodin ( NV AEO 10) hlavním cílem pěstování meziplodin minimálně na 3 % výměry z plochy orné plochy podniku je zpomalení povrchového odtoku vody na půdě a snížení erozních a environmentálních rizik. Vyséváme meziplodiny uvedené v seznamu maziplodin. Žadatel je povinen vysít meziplodinu v období od 20. června do 10. října pomocí úředně uznaného osiva. Porost

8 meziplodiny žadatel musí po 15. únoru zapravit do půdy a následně musí vysít hlavní plodinu. 4. Zatravňování orné půdy (NV AEO 8) titul má zajistit zpomalení odtoku vody z krajiny, který může vyvolávat sezónní nedostatek vody a krátkodobě zvýšené průtoky v tocích. Dále snížení eroze půdy a zvýšení ekologické stability krajiny. Žadatel je povinen založit travní porost čistosevem do 31. května, úředně uznanou travní směsí. Žadatel musí provést po provedení zatravnění ohlášení ZA-PÚ do LPIS změnu kultury z orné půdy na travní porost. Travní porost je nutné sekat 2krát ročně s první sečí provedenou do Herbicidy je možné používat jen v prvních dvou letech jen k bodové likvidaci plevelů, v systému ekologického zemědělství se nesmí herbicidy používat vůbec (SZIF, 2004). VÝSLEDKY A DISKUZE Realizace programů Od roku 2004 běží na farmě program meziplodin o výměře 6 ha. Jako meziplodina byla použita hořčice. Od roku 2005 bude zatravnění provedeno na 9 ha orné půdy. Dále travnatý pás na 1 ha orné půdy a biopásy na 1 ha orné půdy. Po zvážení současné situace a možností na trhu, byla farma zařazena registračního procesu pro ekologické zemědělství a začlení se do tzv. přechodného období.

9 Obrázek 2: My farmáři víme, jak realizovat.. Veškerý proces od vyplňování formulářů pro agroenvironmentální opatření po vlastní realizaci byl dosti náročný. Přesto schůdný a možný. Problémy na úřadech byly občas v neinformovanosti samotných úředníků, kdy každý tvrdí něco jiného. Programy pro příští rok jsou tedy zatím ve fázi odevzdání žádosti. Očekáváme že toto martyrium bude po zásluze odměněno. I když v zemědělství je většina úspěchů pouze dílem velké práce a úsilí na všech frontách.

10 ZÁVĚR Myslím si, že zavádění agroenviromentálních opatření v České republice je velmi důležitým krokem směřujícím k šetrnému hospodaření s přírodou. Zároveň je tento šetrný přístup finančně ohodnocen, tudíž zemědělec nemusí pocítit ekonomickou újmu. Je na každém z nás, kteří jsme vlastníky polností, zda-li vstoupíme na půdu pro nás zatím panenskou. Všechno je zde otázkou času. A tudíž až po nějaké době budeme moci hovořit v konkrétních číslech. Ale je potřeba pro tyto konkrétní čísla udělat ty první krůčky, kterými je právě chuť vyzkoušet tyto programy a uvést je v život. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SZIF, Státní zemědělský intervenční fond, 2004: Informace pro žadatele k agroenvironmentálním opatřením pro rok 2004, 49s: Zadražilová I., 2001: Optimální struktura rostlinné produkce ve vybraném zemìdìlském podniku (Diplomová práce),. 60s: Pražan, J, 1999:Programy na ochranu a obnovu životního prostředí v zemědělství (agroenviromentální programy).30s. Příručka, 2003: Podpora zemědělství v rozšířené Evropě. 64s.