NÁVRH (VYTVOŘENÍ) KATEGORIZACE ZDROJŮ UMOŽŇUJÍCÍ ZVLÁDÁNÍ MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ KE VZTAHU KE KOMUNITĚ

Transkript

1 VŠB TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA BEZPEČNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ NÁVRH (VYTVOŘENÍ) KATEGORIZACE ZDROJŮ UMOŽŇUJÍCÍ ZVLÁDÁNÍ MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ KE VZTAHU KE KOMUNITĚ Kontrolní zpráva projektu SGS 050/2101/SV Odpovědný řešitel projektu: Ing. Eliška Kristlová Školitel projektu: doc. Ing. Marek Smetana, Ph.D. Rok:

2 Obsah 1 Cíl projektu Dosavadní výsledky projektu Harmonogram dalšího řešení projektu Předpokládané přínosy práce Finance...11 Zdroje...12

3 1 Cíl projektu Předmětem projektu je řešení problematiky hodnocení připravenosti (resilience) komunit na zvládání mimořádné události. Na základě vědeckých výzkumů a prováděných statistických výpočtů je patrné, že celosvětově narůstá množství a zvyšují se dopady vznikající nežádoucími událostmi. Tato skutečnost bude ověřena na základě dat získaných ze statistických údajů či mezinárodních databází. Základními důvody lze vidět především ve zvyšující se hustotě zalidnění, technologickém rozvoji a, v případě rozvinutých států také snižující se úrovni obecné připravenosti následkům podobných událostí čelit. Aktuální trendy však směřují ke zvyšování připravenosti obyvatelstva s cílem zajištění základní úrovně sebeochrany právě ohroženými obyvateli, resp. na úrovni komunit. Pro tento trend se vžilo označení resilience. Na základě různého chápání pojmu resilience, bude v rámci projektu proveden rozbor pojetí slova a definován vztah ke komunitě. Následně bude provedeno zkoumání a stanovení minimální úrovně zdrojů a jejich typů nezbytné pro přežití obyvatelstva. Na základě zjištěných informací bude navržen vhodný algoritmus pro hodnocen zdrojů připravenosti komunity pro řešení mimořádné události. Ke splnění zadaného cíle budou provedeny dílčí cíle: Analýza problematiky resilience či komunit Analýza dat dostupných informačních systémů Vytvoření postupu pro kategorizaci zdrojů Vazba zdrojů na komunity 3

4 2 Dosavadní výsledky projektu Na základě výskytu opakujících se nežádoucích událostí, ať způsobené přírodními vlivy či lidským jednáním, je potřeba zabývat se bezpečností společnosti, respektive obyvatelstva. Vnímání bezpečnosti je ovšem subjektivní záležitost. Např. obyvatelstvo může vnímat jako nebezpečí spíše překážky svého každodenního života (okradení, ztráta zaměstnání, atp.), než obavy spojené s přírodními či jinými událostmi. Tyto události mohou ohrozit životy a zdraví lidí na celém světě. A proto je v dnešní době potřeba, aby společnost (obyvatelstvo) nebo jednotlivci byli schopni přizpůsobit se a vyrovnat se s důsledky způsobené těmito nežádoucími událostmi. Pro tento projekt je nežádoucí událost brána jako mimořádná událost definována podle zákona č. 239/2000, Sb. o integrovaném záchranném systému: škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací [1]. Mimořádné události mohou být klasifikovány podle různých hledisek, přírodní a antropogenní, popř. kombinace, dále podle přírodních živlů, nebo klasifikace podle místa vzniku (tzv. genetická klasifikace). 4

5 Počet MU Pro statistické hodnocení mimořádných událostí byly vybrány pouze přírodní mimořádné události, vzhledem k aktuálnosti řešení. Existuje mnoho databází, které shromažďují informace o statistických údajích. Pro zpracování statistiky jsou použita data z databáze EM-DAT, a to z toho důvodu, že potřebné informace lze využívat v tabulkovém programu Excel. [2] Na grafu níže lze vidět celkový počet přírodních událostí vyskytující se na území evropských států v letech 2000 až Statistika přírodních mimořádných událostí ( ) Seznam MU Graf: 1: Statistika přírodních mimořádných událostí [2] Graf na další stránce ukazuje počty výskytu přírodních událostí v jednotlivých státech Evropy a podrobněji i pro Českou republiku, kde lze vidět, že nejvíce je stát ohrožován povodněmi, bouřemi a vysokými teplotami, které mohou zapříčinit sucha. V rámci konání čtvrté mezinárodní konference International Scientific Conference New trends in management and production engineering-regional, cross-border and global perspectives, byl zpracován článek Historical perspective on the development of the concept of resilience zabývající se touto první teoretickou částí projektu. Stále čekáme na uveřejnění. 5

6 Graf: 2: Statistika mimořádných událostí v Evropě a České republice [2] 6

7 Dále v rámci projektu byl proveden rozbor resilience. Rozbor byl zaměřen na vznik a vývoj samotného pojetí slova resilience. Samotné slovo resiliece vychází z latinského výrazu RESILIO, RESILIERE [3]. Význam těchto slov může znamenat skok zpět, odrážet se či odskakovat neboli pružit [3]. Nebo také jinak řečeno schopnost navrácení se do původního stavu. Dále bylo provedeno porovnání vývoje termínu resilience v zahraničí a v českých zemích (v dobách Československa a dnešní době České republice). První identifikované použití termínu pochází ze začátku 19. století v přírodních vědách, kdy se jednalo o charakteristiku chování pružiny. Během vývoje společnosti docházelo také k vývoji a posunu chápání slova resilience. V osmdesátých letech 20. století se využívá v oboru ekologie (v rámci charakteristiky ekosystému) a psychologii (popisu skupiny, u které nedocházelo ke změně chování v důsledku vzniku nežádoucí události). Během vývoje společnosti docházelo i k vývoji a posunu chápání slova resilience. Rozvoj ve výše zmíněných ale i dalších oblastech jako např. ekonomie, mechanika, nebo infrastruktura, však probíhal živelně a neřízeně. Výsledkem bylo rozdílné chápání tohoto výrazu a z toho plynoucí různé definice, které se snažili pojem resilience uchopit [3]. Na našem území byla resilience jako první použita v dobách Československa (2. pol. 20 st.), kdy byla chápána jako pružnost. V dnešní době se na resilienci nahlíží spíše jako na odolnost systému/infrastruktury, než na reakci daného systému/infrastruktury na vznik nežádoucí události. [4]. Tato problematika byla prezentována jako příspěvek Resilience jeden pojem, a přesto tolik pohledů na konferenci Ochrany obyvatelstva 2017: Nebezpečné látky, která se konala Na základě příspěvku byl vytvořen poster Resilience jeden pojem, a přesto tolik pohledů, který se zúčastnil doktorské soutěže na této konferenci a umístil se na prvním místě. Další výsledky projektu byly zaslány do časopisu Spektrum (Co se skrývá pod povrchem resilience?), kde čekáme na rozhodnutí o přijetí. Přehled publikování dosavadních výsledků z projektu je prezentován v tabulce na následující stránce. 7

8 Při sbírání informací k definování komunity, bylo zjištěno, že existuje nepřeberné množství obecných definic. Na základě této skutečnosti bude potřeba se zaměřit na definování komunity při dalším řešení projektu. Konference/ Časopis Název Výsledek Ochrana obyvatelstva 2017: Nebezpečné látky Příspěvek Resilience - jeden pojem, a přeto tolik pohledů Poster Resilience - jeden pojem, a přeto tolik pohledů Publikace ve sborníku SPBI 1. místo v doktorské soutěži na této konferenci 4th International Scientific Conference New trends in management and production engineering-regional, crossborder and global perspectives Příspěvek Historical perspective on the development of the concept of resilience Článek přijat Čeká se na publikování Časopis SPEKTRUM Příspěvěk Co se skrývá pod Čeká se na přijetí povrchem resilience? Tabulka 1: Přehled dosavadních publikovaných výsledků 8

9 3 Harmonogram dalšího řešení projektu Projekt je rozdělen na následující fáze: I. Analýza zhodnocení současného stavu řešení problematiky v ČR II. Sběr a komplexní zpracování údajů z dostupných informačních systémů III. Zpracování výsledků a vytvoření vhodného algoritmu pro posouzení vazeb mezi vybranými zdroji a komunitou IV. Závěrečná zpráva projektu První fáze projektu se týká teoretického základu, který je založen na získání informací o dané problematice. Tato fáze byla dokončena dle harmonogramu. Další fáze bude zaměřena na definování zdrojů a zpracování informací z informačních systémů. Během řešení této fáze projektu se předpokládá spolupráce s HZS MSK. Tato fáze by měla být dle harmonogramu ukončena na konci července. Harmonogram dílčích cílů je prezentován v následující tabulce. Dílčí cíl Výsledek Více informací Harmonogram Analýza problematiky Článek na Kap 1 Únor 2017 resilience či komunit konferenci OO Analýza dat dostupných Květen-červenec informačních systémů 2017 Vytvoření postupu pro Červenec-říjen kategorizaci zdrojů 2017 Vazba zdrojů na komunity Říjen-prosinec 2017 Slněno Ano Ne Ne Ne Tabulka 2: Harmonogram dílčích cílů 9

10 4 Předpokládané přínosy práce Výsledkem řešeného výzkumného projektu bude návrh kategorizace dostupných zdrojů umožňující zvládání těchto události ve vztahu k definované komunitě. Výsledky budou sloužit jako podklad pro disertační práci doktorandky Mgr. Jany Wojnarové a teoretický podklad pro hlavní řešitelku Ing. Elišku Kristlovou. Předpokládá se další publikování získaných informací na konferencích či v českých a zahraničních publikací. Například mezinárodní vědecká konference AFSE 2017 v Trnavě, konference Požární ochrany 2017: Inovace v řešení následků mimořádných událostí. 10

11 5 Finance Přehled čerpání financí k je v tabulce 1. Plánované náklady (Kč) Čerpání financí (Kč) Čerpání financí (Eura) Stipendia ,-Kč ,-Kč (Eliška Kristlová 3x3000,-Kč; Jana Wojnarová 3x3000,-Kč; Veronika Váňová 3x2000,-Kč) Materiálové náklady ,-Kč 5 068, 96, -Kč (nákup kancelářských potřeb) Služby 7 000,-Kč 700, -Kč (poplatek konference Lázně Bohdaneč) 3 996, - Kč (přepočet s kurzem 26,64, -Kč) 150,- (poplatek Cieszyn) Cestovní náklady ,-Kč 390,-Kč (cesta Lázně Bohdaneč konference) 324,22,-Kč (cesta Cieszyn) Režijní náklady 7 000,- Kč 7 000,- Kč Celkem v Kč ,18,-Kč Celkem v Eurech 150,- Celkem ,-Kč Tabulka 3: Aktuální stav čerpání finančních prostředků 11

12 Zdroje [1] Zákon č. 239 ze dne 28. června 2000 o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů [2] EM-DAT: The International Disaster Database [online] [cit ]. Dostupné z: [3] Definitions of community resilience: an analysis [online]. In:. Community & Regional Resilience Institute, 2013 [cit ]. [4] PERNICA, Bohuslav a Luboš ČÍPA. Koncept resilience společnosti a otázka jeho aplikace u států jako česká republika. In: The science for population protection [online]. Lázně Bohdaneč: Lázně Bohdaneč : MV - generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, Institut ochrany obyvatelstva, 2016, s. 15 [cit ]. ISSN X. Dostupné z: 12