ŘÍJEN CI2, o.p.s. MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V HODONÍNĚ, VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ.

Transkript

1 ŘÍJEN 2013 CI2, o.p.s. MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA V HODONÍNĚ, VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

2 Obsah Cíle průzkumu... 3 Indikátor ECI A.3: Mobilita a místní přeprava obyvatel... 3 Metoda dotazování... 3 CI2, o.p.s Socio-demografické složení respondentů... 5 VÝSLEDKY INDIKÁTORU: MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA OBYVATEL... 7 Počet cest... 8 Důvod cesty... 9 Způsob dopravy...11 Doba cesty...15 Hodnocení Doporučení Příloha 1: Použitý dotazník Strana 2

3 Cíle průzkumu Cílem dotazníkového šetření Mobilita a místní přeprava cestujícím bylo: Zhodnotit mobilitu a místní přepravu obyvatel Hodonína. Navrhnout doporučení ze strany zpracovatele. A porovnat získané výsledky z dotazníkového šetření s průzkumy, které byly provedeny v letech 2004, 2006 a Závěrečná zpráva a způsob prezentace výsledků zohledňuje především její určení. Výsledky jsou uváděny vyčerpávajícím způsobem v přehledné podobě grafů a tabulek tak, aby jednotlivá zjištění bylo možno zohlednit a využít jako podklad a inspiraci orgánům města při konkrétních opatřeních a rozhodnutích. Grafy a tabulky jsou doplněny vysvětlujícím textem, který upozorňuje na nejdůležitější zjištění. Indikátor ECI A.3: Mobilita a místní přeprava obyvatel Indikátor ECI A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících je jedním z deseti standardizovaných indikátorů používaných v ČR pro hodnocení místní udržitelnosti. Zjišťuje a popisuje mobilitu občanů žijících na území dané samosprávy. Mezi základní hlediska (a k nim se vztahující jednotky měření), které přispívají k určení obecného modelu mobility každého občana, patří: o o o o o účel cest a jejich pravidelnost během týdne, kde můžeme cesty rozdělit na systematické" a nesystematické" (podíl systematických cest v porovnání s podílem nesystematických cest); průměrná denní vzdálenost cesty na osobu (km na osobu); délka trvání cest (čas cesty v minutách); použité druhy dopravy pro tyto cesty a/nebo pro různé vzdálenosti každé cesty (podíl vtahující se k různým druhům dopravy zahrnutým do průzkumu); počet cestujících v autě. Metoda dotazování Dotazníkové šetření bylo provedeno pomocí standardizovaného dotazníku, jenž byl použitý i v jiných městech ČR. Použité otázky byly převzaty (z důvodu srovnatelnosti a zjištění trendu) z dotazníkových šetření, které probíhaly v Hodoníně v letech 2004, 2006 a 2009, aby byla zachována jejich srovnatelnost. Samotné dotazování proběhlo formou řízeného rozhovoru (tazatel se ptá a respondent odpovídá) s využitím proškolených tazatelů. Šetření proběhlo v průběhu července 2013 mezi vybranými obyvateli města. Respondenti (obyvatelé starší 15 let) byli vybráni náhodným výběrem z evidence obyvatel starších 15 let. V dotazníkovém šetření indikátoru mobility měli respondenti ve svých odpovědích vycházet ze zkušenosti svého běžného pracovního dne a způsobu přepravy během tohoto dne. Pro údaje z běžného dne bylo možné zvolit den předcházející dotazování, pokud to byl den pracovní a neprobíhaly během něj neočekávané nebo mimořádné okolnosti (dovolená, nemoc, pracovní cesta atp.). Respondenti uváděli do dotazníku počet cest, které uskutečnili během dne, a ke každé cestě zaznamenávali údaje týkající se důvodu cesty, dopravního prostředku, který použili Strana 3

4 a délku cesty v kilometrech i minutách. Údaje za všechny cesty všech respondentů se posléze zpracovaly a výsledkem byl podíl rozdělení počtu cest podle důvodu a způsobu dopravy, podle délky a doby. Výsledky byly primárně zpracovány v prostředí programu MS Access do databáze vytvořené CI2, o.p.s. Tato zpráva shrnuje výsledky do podoby tabulek a grafů a stručných komentářů. Všechny výstupy jsou zpracovány tak, aby bylo možné provést základní srovnání odpovědí s výsledky z let 2004, 2006 a Tato zpráva se věnuje pouze indikátoru ECI A.3. Neobsahuje srovnání s dalšími městy ČR. Základní srovnání je možno získat na stránkách CI2, o.p.s. ( Dotazníkové šetření se zabývalo rovněž zjištěním spokojenosti obyvatel s místním společenstvím a otázkami bezpečí. Tyto výsledky jsou uvedeny v samostatných zprávách. CI2, o.p.s. CI2, o.p.s. je nestátní nezisková organizace zaměřená na udržitelný rozvoj, vzdělávání, publikační činnost a vědu a výzkum. Jejím cílem je prosazovat udržitelný rozvoj ve spolupráci s veřejnou správou, soukromou sférou, vzdělávacími institucemi a veřejností. V oblasti indikátorů udržitelnosti je CI2, o.p.s. společnost převzala agendu od iniciativy TIMUR, o.s. Strana 4

5 Socio-demografické složení respondentů V roce 2013 bylo v rámci dotazníkového šetření vybráno 600 dotazníků. Ve vzorku respondentů převládá počet žen (52,5 %) nad muži (47,5 %), což odpovídá skutečnému rozdělení mužů a žen ve městě ve věkové skupině dotázaných. Nejvíce je ve vzorku zastoupena věková skupina nad 65 let (21,9 %). Při pohledu na zaměstnání a sociální zařazení dotázaných je zřejmé, že valná většina je buď zaměstnaných (46,8 %) či důchodců (27,4 %). Ve vzorku dále převažují osoby se středoškolským vzděláním (59,9 %). Pohlaví Muž Žena 52,5% 47,5% Vzdělání Základní Středoškolské Vysokoškolské 26,9% 13,1% 59,9% Strana 5

6 50,0% 40,0% 46,8% Zaměstnání 30,0% 27,4% 20,0% 10,0% 11,3% 10,1% 4,4% 0,0% Student Zaměstnaný Nezaměstnaný Důchodce Na rodičovské dovolené 25,0% Věková skupina 21,9% 20,0% 15,0% 13,4% 17,4% 17,5% 16,0% 13,9% 10,0% 5,0% 0,0% nad 65 Co se týče místa bydliště dotázaných, tak největší zastoupení je z částí města Bažantnice (26,2 %), centrum (24,0 %) a sídliště JV (22,4 %). 30,0% 25,0% 20,0% 22,4% 26,2% Bydliště respondentů 24,0% 15,0% 12,9% 10,0% 7,7% 5,0% 0,0% Sídliště JV Sídliště Větrná hůrka 2,3% Bažantnice U nemocnice Centrum Kasárna + okolí 0,7% 0,5% Nesyt, Kapřiska Pánov 3,3% Rybáře Strana 6

7 Titulkový indikátor Způsob dopravy Pěšky Na kole Na motockylu Autem, taxíkem Autobusem Vlakem 10,3% 5,4% 38,6% 29,5% 1,1% 15,0% VÝSLEDKY INDIKÁTORU: MOBILITA A MÍSTNÍ PŘEPRAVA OBYVATEL Strana 7

8 Počet cest Jeden z prvních údajů, na který byli respondenti dotazováni, byl počet cest, který za den uskuteční. Nejvíce obyvatel Hodonína uvedlo, že uskuteční dvě cesty denně (63,6 %), zhruba třetina respondentů cestuje denně čtyřikrát (29,7 %). Třikrát denně cestuje 4,4 % a minimum 5x, 6x a 1x. Počet cest na osobu za den Cesta 6 1,9% Cesta 5 0,2% Cesta 4 29,7% Cesta 3 4,4% Cesta 2 63,6% Cesta 1 0,2% Průměrný počet cest na osobu za den v Hodoníně je 2,72, což je v porovnání s předchozími lety nejvyšší hodnota. Počet cest na osobu za den , , , ,49 Strana 8

9 Důvod cesty V další části dotazníku měli respondenti určit, které z šesti nabízených možností byly důvodem jejich cest/y předešlý den dotazování. Pokud nepočítáme zpáteční cesty, které jsou až sekundárním důvodem cestování, pak lidé v Hodoníně nejčastěji cestují do práce (20,8 %). Cesty za nákupy podniká 15,2 % a za rekreací či zábavou 9,6 % respondentů. Nejméně respondentů uvedlo jako důvod lékaře (5,5 %) a do školy (2,8 %) 1. Důvod cesty Do školy Do práce Rekreace Nakupování K lékaři Zpáteční cesta 4,4% 20,8% 44,5% 9,6% 5,5% 15,2% Z nabízených kategorií důvodu cest představovaly cesty do školy a do práce cesty systematické, tedy ty, které je nutno pravidelně vykonávat a které probíhají téměř každodenně. Kategorie rekreace, nakupování a k lékaři představovaly cesty nesystematické, tedy něco, co pravidelně neprobíhá. Systematičnost cesty Systematické Nesystematické 54,6% 45,4% 1 Malé procento cest do školy může být dáno tím, že mezi respondenty byly školní děti a studující až od 15 let. Strana 9

10 Další grafy ukazují porovnání výsledků důvodů cestování mezi lety 2004, 2006, 2009 a Nejvýraznějším rysem je pokles podílu cest za rekreací a volným časem. V roce 2013 byla do dotazníku nově doplněna možnost k lékaři. Důvod cesty Do školy Do práce Rekreace Nakupování K lékaři Zpáteční cesta 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 45,3% 40,9% 38,2% 44,5% 15,3% 17,3% 5,5% 17,3% 15,2% 16,3% 15,9% 13,7% 9,6% 19,6% 19,7% 22,2% 20,8% 4,1% 7,8% 6,4% 4,4% Systematičnost cesty Systematické Nesystematické 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 56,7% 53,5% 53,7% 54,6% 43,3% 46,5% 46,3% 45,4% Strana 10

11 Způsob dopravy Dále respondenti do dotazníku zaznamenávali, jaký z šesti možných způsobů dopravy sledovaný den využili. Z výsledků vyplývá, že největší podíl cest byl uskutečněn pěšky (38,6 %). Druhý nejčastější způsob dopravy byl automobilem (29,5 %), dále potom cesty na kole (15,0 %) a veřejnou hromadnou dopravou (autobusem i vlakem) - (15,8 %). Minimální podíl počtu cest byl tvořen cestami na motocyklu (1,1 %). Způsob dopravy Pěšky Na kole Na motockylu Autem, taxíkem Autobusem Vlakem 10,3% 5,4% 38,6% 29,5% 1,1% 15,0% Podíl počtu cest autem je titulkovým indikátorem mobility. Titulkový indikátor zastupuje celý rozsáhlý indikátor ECI A.3. Je možné jej uvádět samostatně, pokud není prostor či zájem o publikování řady dílčích indikátorů, které tvoří souhrnný indikátor Mobilita a místní přeprava cestujících nebo jako součást celkového pohledu na úroveň mobility ve městě. Výsledek titulkového indikátoru (29,5 %) je v porovnání s jinými městy lehce podprůměrná hodnota, které vypovídá o tom, že je v Hodoníně uskutečňována třetina cest automobily a že zřejmě často chybí dostatek alternativ k tomuto způsobu cestování (především vůči veřejné hromadné dopravě). Na druhou stranu však nelze v současných podmínkách očekávat, že hodnota titulkového indikátoru by mohla poklesanou pod cca 20 %. Různé způsoby dopravy je možné kvalifikovat z hlediska udržitelnosti jako udržitelné pěší cesta, cesta na kole, použití hromadné dopravy - a neudržitelné cesta autem nebo na motocyklu. Další graf ukazuje převahu udržitelných způsobů dopravy (69,3 %) nad neudržitelnými (30,7 %). Rozlišujeme tak měkké od tvrdých způsobů dopravy. Hodonín se tímto výsledkem řadí spíše k udržitelnějším městům. Strana 11

12 Udržitelnost dopravy Udržitelně Neudržitelně 30,7% 69,3% Negativním jevem z hlediska udržitelného rozvoje je pokles udržitelných forem dopravy (pěšky, na kole, hromadná doprava) oproti neudržitelným. Je zde patrný nárůst cest automobilem - od roku 2004 o téměř 8 procentních bodů. Způsob dopravy Pěšky Na kole Motocykl Autem Hromadná doprava 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 12,2% 15,6% 11,0% 15,7% 21,6% 25,6% 23,3% 29,5% 0,3% 1,6% 1,0% 25,6% 12,6% 15,4% 1,1% 15,0% 40,3% 44,1% 49,9% 38,6% Strana 12

13 Udržitelnost dopravy Udržitelně Neudržitelně 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 21,9% 24,9% 26,6% 30,7% 78,1% 75,1% 73,5% 69,3% Respondenti, kteří uvedli, že svou cestu/y uskutečnili autem, byli dále dotazováni na to, kolik osob autem jelo. Nejvíce respondentů uvedlo, že jeli autem ještě s nejméně dvěma lidmi (50,0 %), méně jelo v autě samo (31,0 %) a zbytek ještě s jinou osobou (19 %). Zde je patrný velký pozitivní pokles v cestování automobilem samostatně oproti předchozím šetřením. Počet osob v autě řidič řidič + 1 řidič + 2 a více 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 16,5% 14,1% 50,0% 32,3% 37,4% 19,0% 46,1% 53,6% 31,0% Strana 13

14 Vzdálenost cesty Dalším sledovaným ukazatelem byla průměrná vzdálenost, kterou respondenti během jedné cesty urazí. Průměrná vzdálenost, která je uskutečněna během jedné cesty obyvateli Hodonína, je podle uvedených údajů 12,3 km. Ta oproti předcházejícím šetřením téměř zdvojnásobila. Průměrná délka cesty (km) 14,0 12,0 10,0 9,3 10,6 12,3 8,0 6,0 6,5 4,0 2,0 0, Následující grafy ukazují uraženou vzdálenost podle způsobu dopravy a také podle důvodu cesty (bez započítání cesty zpáteční). Nejdelší jsou cesty vlakem (71,3 km). Následují cesty autem, taxíkem (22,2 km), na motocyklu (12,7 km) a autobusem (6,5 km). Cesty na kole (2,8 km) a pěšky (1,1 km) jsou mnohem kratší. 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0 Průměrná délka cesty dle způsobu dopravy (km) 71,3 22,2 12,7 1,1 2,8 6,5 Pěšky Na kole Na motockylu Autem, taxíkem Autobusem Vlakem Strana 14

15 Z hlediska délky cestování je nejdelší cesta do školy (26,9 km), do práce (16,8 km) a za rekreací (9,9 km). Cesty za nakupováním a k lékaři jsou nejkratší jen 2,3 km či 2,8 km. Průměrná délka cesty dle důvodu dopravy (km) 30,0 26,9 25,0 20,0 16,8 15,0 10,0 9,9 5,0 0,0 2,3 2,8 Do školy Do práce Rekreace Nakupování K lékaři Doba cesty Dalším hodnoceným ukazatelem byla doba cestování, tedy časový úsek trvání jedné cesty. Výsledky naznačují, že oproti roku 2009 se jedna cesta (bez ohledu na způsob dopravy) co se týče délky nezměnila (22 minut). Průměrná doba cesty (hod) : : : :23 Doba cestování dle způsobu cesty již je vyrovnanější než vzdálenost, i když i zde vyčnívá cesta vlakem (1:03 hodin). Nejkratší jsou cesty na kole a pěšky (15 respektive 18 min). Z hlediska důvodu jsou cesty do školy nejdelší (středoškoláci, vysokoškoláci). Cesty do práce a za rekreací téměř stejně dlouhé (0:28 respektive 0:24 hod). Nejkratší je cesta za nákupy jen 15 minut. Strana 15

16 1:12 1:04 0:57 0:50 0:43 0:36 0:28 0:21 0:14 0:07 0:00 Průměrná doba cesty dle způsobu dopravy (hod) 1:03 0:30 0:25 0:22 0:18 0:15 Pěšky Na kole Na motockylu Autem, taxíkem Autobusem Vlakem 0:43 0:40 Průměrná doba cesty dle důvodu dopravy (hod) 0:36 0:28 0:21 0:14 0:07 0:24 0:28 0:15 0:18 0:00 Do školy Do práce Rekreace Nakupování K lékaři Strana 16

17 Hodnocení Významným sdělením indikátoru Mobilita a místní přeprava je, že se trend opět mírně posunul k více neudržitelným způsobům dopravy (nárůst cest automobilem oproti cestám pěším a na kole). Dílčím pozitivem je nárůst podílu cest hromadnou dopravou a nárůst jízdy automobilem s minimálně jedním spolujezdcem. Následující tabulka ukazuje dílčí ukazatele mobility. Do tabulky jsou zaneseny výsledky za roky 2004, 2006, 2009 a Trend mezi roky 2004 a 2013 a roky 2009 a 2013 je naznačen šipkami a vývoje z hlediska udržitelnosti podbarvením. Indikátor Jedn Vývoj ( ) Vývoj ( ) Počet cest na obyvatele za den Počet 2,6 2,2 2,4 2,7 Podíl cest do školy % 4,1 7,8 6,4 4,4 Podíl cest do práce % 19,6 19,7 22,2 20,8 Podíl cest za rekreací % 13,7 16,3 15,9 9,6 Podíl cest za nakupováním % 17,3 15,3 17,3 15,2 Podíl cest k lékaři % 0,0 0,0 0,0 5,5 Podíl cest zpáteční cesta % 45,3 40,9 38,2 44,5 Podíl systematických cest % 43,3 46,5 46,3 45,4 Podíl nesystematických cest % 56,7 53,5 53,7 54,6 Podíl cest pěšky % 40,3 44,1 49,9 38,6 Podíl cest na kole % 25,6 15,4 12,6 15,0 Podíl cest na motorce % 0,3 1,6 1,0 1,1 Podíl cest automobilem, taxíkem % 21,6 23,3 25,6 29,5 Podíl cest hromadnou dopravou % 12,2 15,6 11,0 15,7 Podíl cest udržitelnými způsoby % 78,1 75,1 73,5 69,3 Podíl cest neudržitelnými způsoby % 21,9 24,9 26,6 30,7 Průměrná délka jedné cesty min 23:48 30:11 23:27 22:49 Průměrná vzdálenost jedné cesty km 9,3 10,6 6,5 12,3 Podíl cest uskutečněných % 46,1 n.d. 53,6 31,0 automobilem (pouze řidič) Podíl cest uskutečněných automobilem (se spolujezdci) % 53,9 n.d. 46,4 69,0 Hodnocení trendu Hodnocení vývoje Nelze hodnotit rostoucí stagnující klesající pozitivní neutrální negativní Strana 17

18 Doporučení Hodnota titulkového indikátoru, jímž je podíl cest osobním automobilem - 29,5 %, odpovídá průměru měst v České republice, kde se tento indikátor sleduje. Znamená to, že občané Hodonína používají osobní automobil pro zajištění své osobní mobility relativně často, pro necelou třetinu cest. Občané nemají dostatek alternativ pro cestu osobním automobilem. Podíl cest osobním automobilem vzrostl od roku 2004 o 8 %, což je negativní zjištění, odpovídá však trendům v ostatních městech ČR i na národní úrovni. S tím souvisí současný pokles udržitelných forem přepravy lidí (pěšky, na kole, hromadnou dopravou) o stejný počet procentních bodů. Z výše uvedeného vyplývá první doporučení - podporovat udržitelné alternativy k dopravě automobilem po městě i mimo město - tedy pěší dopravu, cyklodopravu a veřejnou dopravu (autobus, vlak). Podíl cest pěšky je ve srovnání s ostatními městy lehce pod průměrem a tvoří 38,6 % všech cest. Stejně tak je relativně příznivý poměr udržitelných (pěší cesta, cesta na kole, použití hromadné dopravy) a neudržitelných (cesta autem, na motocyklu nebo pomocí taxi) - 69,3 % ku 30,7 %. Teorie udržitelné mobility říká, že v dlouhodobém horizontu by se tento poměr měl dostat na úroveň 80 : 20. To by v případě Hodonína znamenalo pokles podílu cest osobním automobilem a naopak nárůst využívání pěší dopravy, veřejné dopravy a cest na kole. Vzhledem k rovinatému charakteru města a okolí spatřujeme potenciál zejména v rozvoji pěší a cyklodopravy. Poslední uvedený způsob dopravy (cyklodoprava) poklesl od roku 2004 o 10 %, což je negativní výsledek. Trendem posledních let ve městech EU, který se zpožděním přichází do ČR, je všestranná podpora tomuto způsoby dopravy jako příznivé alternativě automobilů i veřejné dopravě. Rovněž se rozmáhá elektromobilita - půjčování a využívání elektrokol či elektroskútrů. Doporučujeme v tomto smyslu podporovat cyklistickou infrastrukturu (cyklostezky, cyklotrasy, stojany na kola, opravny, půjčovny, atp.) a dále vést informační kampaň zaměřenou na občany a propagaci dopravy pěšky a na kole po městě. Tu je možné vést celoročně, nikoliv pouze v rámci Týdne mobility či podobných akcí. Velmi vhodná je propagace kola či pěší dopravy pro cesty do/ z práce či školy - místní politici, úředníci a představitelé škol mohou jít příkladem. Pozitivním trendem je pokles cest autem pouze s řidičem na polovinu od roku Přesto třetina řidičů uvedla, že autem cestuje sama. To je nepříznivé z hlediska environmentálního dopadu individuální mobility, kongescí a dalších negativních jevů spojených s individuální automobilovou dopravou. Příslušná opatření, doporučení a kampaně zaměřené na občany by se proto měly soustředit na výše uvedené prioritní oblasti (podpora udržitelné mobility). V případě cest autem, které jsou nezbytné, je vhodné propagovat například sdílení aut více lidmi (car-sharing), či společné cesty do práce více lidmi, kteří používají jeden automobil (car-pooling). Na dvojnásobek se zvýšila průměrná vzdálenost jedné cesty. Příčinnou je zejména vyjížďka za prací mimo město. Doporučení v tomto případě souvisí s doporučením v rámci indikátoru A.1 (spokojenost) - podporovat vznik pracovních příležitostí přímo ve městě či jeho zázemí, což příznivě ovlivní nejenom hodnotu mobility občanů, ale také jejich spokojenost. Strana 18

19 Příloha 1: Použitý dotazník Strana 19