THE TRANSPORT OF PERSONS WITH REDUCED MOBILITY OR ORIENTATION IN IDSJMK

Transkript

1 THE TRANSPORT OF PERSONS WITH REDUCED MOBILITY OR ORIENTATION IN IDSJMK Lukáš Maxmilián Stružka, Vojtěch Říha 1 ABSTRACT The article deals with the transport of persons with reduced mobility or orientation in IDSJMK. Ensuring the safe and smooth transport of persons iscomplicated because not all railway stations are wheelchair accessible. Another complication is that the majority of rail vehicles,buses are also wheelchair accessible. An integral part of this type of transport is also involvement railway employees who assistthese persons during transport by rail. KEYWORDS rail transport, mobile lift, rail carrier, barrier-free feature, buses. LANGUAGE OF THE PAPER Czech. 1 Ing. Lukáš Maxmilián Stružka, Ing. Vojtěch Říha, Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera, Studentská 95, Pardubice, struzka.lukas@gmail.com 306

2 BEZBARIÉROVOST V RÁMCI IDS JMK Abstrakt Článek se zabývá problematikou přepravy osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace v rámci Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje IDSJMK. Zajištění bezpečné a plynulé přepravy těchto osob je komplikované, protože ne všechny železniční stanice jsou bezbariérová. Další komplikací je, že většina vozidel nejsou také bezbariérová. Nedílnou součástí tohoto typu přepravy je také zainteresovanost zaměstnanců železnice, autobusových dopravců a zaměstnanců městských dopravních podniků, kteří pomáhají těmto osobám při jejich přepravě. Klíčová slova: železniční doprava, pojízdná zvedací plošina, železniční dopravce, bezbariérové prvky, autobusy 1. Dopravní podnik města Brna Ve městě Brně fungují garantované spoje už delší dobu, od roku 2011 společnost KORDIS JMK ve spolupráci s dopravci zavádí garantované nízkopodlažní spoje na regionálních linkách a mimobrněnských městských linkách IDS JMK. Vyšší podíl nízkopodlažních spojů zejména v oblastech, kde už proběhla výběrová řízení. IDS JMK má na svých stránkách zvláštní sekci, kde se věnuje radám pro tělesné postižené. (1) Nachází se zde informace, jakým způsobem lze ověřit, zda na daném spoji se nachází bezbariérové (zpravidla nízkopodlažní vozidlo). Nachází se zde také tipy na výlet zaměřené na využití bezbariérových spojů. Dopravní podnik města Brna věnuje bezbariérové dopravě osob speciální sekci na svých stránkách, kde informuje o možnostech a úskalích přepravy pro tuto skupinu cestujících. (2) 1.1.Bezbariérovost vozidel Vozidla, na nichž je garantován nízkopodlažní spoj s plošinou pro cestující na vozíku, jsou v jízdním řádu označena piktogramem. Jejich počet se postupně neustále zvyšuje, na některých linkách (např. tramvaj č. 8, autobusy 76, 80) už dosahuje 100 %, u ostatních linek se pohybuje zpravidla mezi %. Nově pořizovaná vozidla jsou takřka výhradně nízkopodlažní. V minulosti plnily úlohu přepravy imobilních cestujících speciální linky 81, 82 (dříve 204, 205), vybavené zvedací plošinou. Dnes jsou na všech linkách garantované nízkopodlažní spoje, tyto linky mají spíše doplňkový charakter jezdí na nich nízkopodlažní minibusy a zajišťují dopravu do míst, kam běžné linky nejezdí (sanatorium Červený kopec, dům s pečovatelskou službou Valašská, hrad Špilberk). 307

3 Tab. 1 - Podíl nízkopodlažních vozidel jednotlivých typů Typ vozidla vysokopodlažní nízkopodlažní Podíl Tramvaje 15 m 109 T3, T6A5 22 VARIO LFR, VV60LF 16,8% Tramvaje 20 m 60 K2 39 VARIO LF2, Anitra 39,4% Tramvaje 30 m 0 73 KT8D5, K3R-N, RT6, 13T 100,0% Tramvaje celkem ,2% Trolejbus 12 m 66 14Tr 60 21Tr 47,6% Trolejbus 18 m 8 15Tr 16 22Tr, 25Tr 66,7% Trolejbusy celkem ,7% Minibus 0 14 MAVE-Fiat, Stratos 100,0% Autobus 12 m B731, B732, 100 B931, B932 Citybus 12M, Citelis 12M, 104 Crossway, NBG12 51,0% Autobus 18 m 31 B741, B Citelis 18M, Urbino 18 58,7% Autobusy celkem ,3% Vozidla celkem ,9% Zdroj: (3) Tab. 1 zobrazuje podíly nízkopodlažních vozidel pro jednotlivé typy a trakce. Je patrné, že podíly se pohybují okolo 50 %, přičemž nejméně je nízkopodlažních tramvají (44 %) a nejvíce autobusů (55 %), což je dáno periodou jejich obnovy. Celkový podíl nízkopodlažních vozidel je v roce 2014 takřka přesně polovina. Přesto je počet garantovaných bezbariérových spojů o něco nižší - musí zde být zajištěna funkčnost plošiny, která je buď automatická výsuvná, nebo výklopná (nutná asistence řidiče). Zbývající nízkopodlažní spoje jsou tudíž vypravovány na běžné linky. 1.2.Bezbariérovost zastávek DPMB uvádí na svých stránkách seznam bezbariérových tramvajových zastávek, které řadí do tří kategorií, podle stupně bezbariérovosti. (4) První skupinou jsou bezbariérová nástupiště s nájezdovými rampami, výškou nástupní hrany odpovídá normě, vysunutá plošina z tramvaje má předepsaný sklon. Takovýchto zastávek se nachází na síti celkem 88. Nejčastějším případem jsou zastávky (celkově 102), které jsou opatřeny nájezdovou rampou, ale sklon vysunuté plošiny z tramvaje je strmější než u bezbariérového nástupiště. Pro nástup a výstup je možné použít plošinu, ale na vlastní nebezpečí a doporučuje se průvodce. 308

4 Obr. 1 - označení bezbariérovosti zastávek v neoficiálních jízdních řádech (4) Zdroj: (4) Nejméně, tj. pouze 11 zastávkových hran jsou opatřeny vysokým nástupištěm. Tyto se nacházejí zejména na rychlodrážních úsecích linky č. 8, které byly postaveny v 90. letech. U tohoto typu zastávek není potřeba výsuvná plošina, ani ji nelze vysunout, protože nástupiště je ve stejné úrovni jako snížená podlaha vozidla. V těchto případech se také doporučuje průvodce, zejména kvůli několikacentimetrové mezeře mezi nástupištěm a podlahou vozidla. Seznam je dále doplněn o seznam zastávek s výstupem přímo do vozovky (65 zastávek v síti), které zpravidla nejsou bezbariérové (vyjma zastávek vídeňského typu Kořískova a Filkukova) (5). Zbývajících 33 tramvajových nástupišť jsou bariérové, často se jedná o konečné, kde je požadovaná úprava v prostoru smyčky obtížná. Bariérový je také úsek linky č. 2 Ústřední hřbitov Modřice, kde je tramvajové těleso vedeno uprostřed čtyřproudé komunikace a přístupy jsou pouze po schodech do podchodů pod komunikací. Tab. 2 - Podíl tramvajových nástupišť jednotlivých typů Počet nástupišť Výstup do vozovky Typ nástupiště Podíl Bezbariérové nástupiště 88 29,4% Nízké nástupiště ,1% Vysoké nástupiště 11 3,7% Bariérové nástupiště ,8% 309

5 Informace o přístupnosti jednotlivých zastávek využívá také neoficiální stránka s jízdními řády brněnské MHD jrbrno.cz (6), jak ukazuje obrázek -3. Obr. 2 - turistická zastávka u Buku U autobusových a trolejbusových zastávek bezbariérovost uváděna není, nicméně zastávky nacházející se v intravilánu města jsou zpravidla součástí běžných chodníků. Typickým příkladem nebezbariérových zastávek jsou turistické zastávky na okraji města (viz obrázek 2 zastávka u Buku), kde může být výstup problematický i pro běžné cestující. Zde ovšem lze jejich zhoršenou přístupnost tolerovat, neboť se v okolí se nenachází žádný bezbariérový cíl. 2. České dráhy Železniční doprava slouží všem občanům, a proto osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace (OOSPO) by tudíž měli mít možnost užívat železniční přepravu způsobem srovnatelný s ostatními občany. Tyto osoby musí být informovány s podmínkami přepravy, přístupnosti drážních vozidel, vybavení železničních stanic a železničních vozidel. Proto tito cestující mají mít možnost zakoupení jízdního dokladu bez dodatečných poplatků, bezplatnou pomoc ve vlaku, při nastupování do vlaku a vystupování z něj, aby nedocházelo ke znevýhodňování těchto osob při přepravách po železnici a mohly využívat stejných služeb, jako většina ostatních cestujících. Celkový počet vlakových spojů v Jihomoravském kraji je 1089 a 422 jsou uzpůsobeny pro přepravu osob se sníženou schopností pohybu, což je z celkového počtu 38 % spojů bezbariérových. 2.1.Bezbariérovost vozidel Aby nová železniční vozidla umožňovala přepravu osob se sníženou schopností pohybu a orientace, musí určité artikly a místa železničního vozidla splňovat určitá kritéria. Tyto kritéria jsou pro státy Evropské unie zakotveny v Technických specifikací pro interoperabilitu, Aspekt: Dostupnost pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Mezi artikly železničního vozidla, které jsou limitovány určitými parametry (umístění, rozměry, počet ) patří vyhrazená sedadla, místa pro invalidní vozíky, dveře, toalety, zdvihací zařízení umístěné přímo na železničním voze. Tyto artikly, které neodpovídají daným parametrům, tvoří osobám na invalidním vozíku bariéru a železniční vozidlo se stává poté vozidlem částečně bezbariérovým, a nebo vozidlem, které tuto přepravu neumožňuje. Následující tabulka zobrazuje parametry, které musí být splněny. (10) 310

6 Tab. 3 Základní parametry železničních vozidel umožňující přepravu osob se sníženou schopností pohybu a orientace Základní parametry železničních vozidel umožňující přepravu osob se sníženou schopností pohybu a orientace Artikl Min. výška Min. šířka Min. počet Vyhrazená sedadla 450 mm 10 % Místa pro invalidní vozíky Manipulační prostor min mm 2 Dveře Toalety Ovládací zařízení - min 1200 mm nad úrovní podlahy Ovládací zařízení - min 1200 mm nad úrovní podlahy 800 mm mm 1 České dráhy jsou největším provozovatelem regionální drážní dopravy je v České republice, které se také zavázaly ve víceleté smlouvě o provozování regionální drážní dopravy v závazku veřejné služby, která je sjednána se všemi kraji v ČR, že postupně dopravce bude svůj vozový park obnovovat. Obnova vozové parku v krajích začala motorovými jednotkami (tzv. Regionova ) a ( Regionova Trio ), které vznikly modernizací motorových vozů řady 810 a přípojných vozů řady 010. Loni i letos tento závazek začaly České dráhy a.s. navíc dalšími novými motorovými vozy i elektrickými jednotkami. V Jihomoravském kraji a v rámci IDS JMK jsou provozovány tato železniční vozidla: Železniční vůz Bbdgmee se zvedací plošinou Vozy mají 41 sedaček, z toho 24 ve čtyřech šestimístných kupé, 12 v malém velkoprostorovém oddílu a pět (z toho dvě sklopné) v kupé pro vozíčkáře. Mimo to se ještě ve velkém oddíle u nástupních dveří pro tělesně postižené nachází několik nouzových sklopných sedaček. Všechny sedačky vyjma sklopných jsou polohovatelné. Při rekonstrukci je dosazován uzavřený systém WC, zásuvky 230 V a elektronický rezervační a informační systém. Obr. 3 - Železniční vůz Bbdgmee se zvedací plošinou 311

7 Nízkopodlažní elektrická jednotka RegioPanter od společností Škoda Transportation Nízkopodlažní nástup širokými dveřmi (šířka 1500 mm) s výškou podlahy 550 mm nad temenem kolejnice, které jsou doplněné dvěma výsuvnými stupačkami pro různé výšky nástupišť a to jeden pro překlenutí mezery mezi vozem a nástupištěm a také dalším schůdkem pro nízká nástupiště. Dále je jednotka vybavena klimatizací, WC uzavřeného typu, vnějším a vnitřním informačním systémem, který zvyšuje komfort pro cestující. Jednotka má uzavřený systém WC, vždy jedno WC v jednotce je bezbariérového typu.(9) Obr. 4 - Bezbariérové prvky elektrické jednotky RegioPanter Motorové jednotky (tzv. Regionova ) a ( Regionova Trio ) Obr. 5 - Regionova 312

8 Řídící vůz Bfhpvee Sysel Obr. 6 - Řídící vůz Bfhpvee Sysel Řídící vůz 954 Obr. 7 - Řídící vůz Bezbariérovost železničních stanic Ne všechna železniční stanice a nástupiště jsou v Jihomoravském kraji bezbariérová. A pokud železniční vozidlo není vybaveno zvedací plošinou, slouží pro nakládku a vykládku cestujících mobilní zvedací plošiny umístěné na nástupištích. 313

9 Tab. 4 Mobilní zvedací plošiny v Jihomoravském kraji Železniční stanice Počet plošin Typ plošiny Blansko 1 SP-R Brno hl.n. 4 MA-4 1x, MA-4 1x, MA-3 1x, MA-4 1x Břeclav 2 MA-4 2x Hodonín 1 MA-4 Křižanov 1 SP-R Náměšť nad Oslavou 1 SP-R Okříšky 1 SP-R Přibyslav 1 SP-R Skalice nad Svitavou 1 SP-R Tišnov 1 SP-R Třebíč 1 SP-R Veselí nad Moravou 1 MA-4 Vyškov na Moravě 1 SP-R Znojmo 1 SP-R Mobilní zvedací plošiny se používají tehdy, pokud chce cestující využít vlaku, ve kterém není zařazen železniční vůz vybavený zvedací plošinou. Pojízdné zvedací plošiny jsou rozmístěny po celé České republice v železničních stanicích. Tyto plošiny mohou ovládat pouze osoby, které jsou proškoleny. Pokud je železniční stanice vybavena touto plošinou, tak je tato informace uvedena jak na internetu, tak i v jízdním řádu. Plošiny jsou v majetku ČD a.s. V České republice se využívají v největším počtu pojízdné zvedací plošiny švýcarské výroby od firmy Miro-lift, které jsou určeny pouze pro přepravu osob na ortopedickém vozíku a také plošiny české výroby typu SP-R, které jsou určeny pro přepravu osob s výrazným omezením pohybu, osob na ortopedickém vozíku a kočárků při splnění kritérií uvedených v návodu k obsluze. (7,8) Obr. 8 - Mobilní zdvižná plošina Miro-lift MA-4 Příspěvek s podporou vědeckovýzkumného projektu Univerzity Pardubice č /20/SG (Studentská grantová soutěž). 314

10 Použitá literatura (1) INFORMACE O CESTOVÁNÍ PRO TĚLESNĚ HANDIKEPOVANÉ. Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje. [Online] (2) Informace pro tělesně postižené. Dopravní podnik města Brna, a. s. [Online] [Citace: ] (3) Přehled současného vozového parku. MHD Brno. [Online] [Citace: ] (4) Seznam bezbariérových zastávek. Dopravní podnik města Brna, a.s. [Online] [Citace: ] (5) Seznam zastávek s výstupem do vozovky. Dopravní podnik města Brna, a. s. [Online] (6) Jízdní řády Brno. [Online] (7) Miro-lift AG [online]. c2014 [cit ]. Dostupné z: < >. (8) Interní materiály ČD a.s. (9) RegioPanter [online]. ŠKODA TRANSPORTATION a.s. [ ].Dostupné z: (10) KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ: Technické specifikace pro interoperabilitu, Aspekt: Dostupnost pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, Brusel, 2007, s