Koncepce rozvoje MHD Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí Analytická část

Transkript

1 Koncepce rozvoje MHD Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí Analytická část

2 Koncepce rozvoje MHD Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí Analytická část Ing. Pavel ROHÁČ jednatel společnosti Ing. Ivana HAVLÍČKOVÁ zpracovatel červenec 2006

3 Analytická část Základní údaje Název dokumentace : Koncepce rozvoje MHD Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí Zpracovatel : UDIMO spol. s r. o., Sokolská tř. 8, Ostrava Moravská Ostrava, Objednavatel : Sdružení měst a obcí okresu Tábor, Žižkovo náměstí 3, Tábor COMETT PLUS, spol. s r.o., Chýnovská 2115, Tábor Stupeň dokumentace : studie Zodpovědný projektant : Ing. Ivana Havlíčková Zpracovatelský tým : Ing. Pavel Roháč, Marta Batková Technická kontrola : Ing. Pavel Roháč Archivní číslo : II-3.1/32/2006 Termín dokončení :

4 Obsah Koncepce rozvoje MHD Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí Analytická část 1 Úvod Výchozí podklady Dopravně územní charakteristika měst Širší dopravní vazby Zatížení komunikací Územní členění Základní informace o cílech cest Základní informace o cestách obyvatel okresu Charakteristika městské hromadné dopravy (MHD) Vedení tras jednotlivých linek MHD Rozsah sítě a dostupnost MHD Integrovaný dopravní systém Ekonomická analýza Struktura jízdného Vozový park a obsaditelnost vozidel Systém odbavení Přepravené osoby Dopravní průzkumy Anketní dopravní průzkum Základní výstupy anketního dopravního průzkumu domácnost Záznamy o cestách ve dnech průzkumu Dělba přepravní práce Základní vazby z matice přepravních vztahů Přehled zjištěných dominantních objemů dopravy a přepravních vztahů Obsluha území z pohledu úrovně nabídky spojů Průzkum kvality MHD Tábor a okolí Srovnání ukazatelů kvality Marketingový průzkum Profilový průzkum Shrnutí Přílohy

5 1 Úvod Koncepce rozvoje MHD Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí Analytická část Na hromadné osobní dopravě, která musí zabezpečovat všechny nutné přepravní požadavky, závisí funkce celého osídleného území a měst. Předmětem studie je analýza vývoje dopravy a městské hromadné dopravy, hodnocení správnosti sledované koncepce dopravy navržené v územně plánovací dokumentaci a v koncepčních dopravních studiích a návrh hlavních směrů rozvoje městské hromadné dopravy včetně návrhu postupu realizace s ohledem na dopravní potřebnost a rizika. Zpracování studie je rozděleno do dvou samostatných a současně navazujících etap, z nichž první, analytická část, je obsažena v této části zprávy. 2 Výchozí podklady Vypracování dokumentace Koncepce rozvoje MHD Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí bylo sjednáno s objednatelem, Sdružením měst a obcí okresu Tábor a dopravcem COMETT PLUS spol. s r. o., smlouvou o dílo. Dopravně inženýrská dokumentace byla zpracována ve dvou následujících etapách: Analytická část, korekce předpokládaného vývoje Návrh koncepce rozvoje MHD Analytická část dokumentace se zaměřila především na shromáždění a analýzu podkladů a informací, na provedení anketního dopravního průzkumu domácností a na provedení profilového průzkumu. Hlavním cílem této části je poskytnout souhrnný obraz o územní a urbanistické charakteristice města, demografických ukazatelích, hlavních zdrojů a cílů cest. Provést aktualizační průzkumy, model dopravního zatížení linek. Součástí je i analýza dopravní situace města, ekonomické rozbory. Postup prací: - shromáždění dostupných informací o městě a dopravě na jeho území, jejich inventarizace a sumarizace - provedení dopravních průzkumů (profilový, anketní dotazníkový průzkum) - vyhodnocení získaných dat - 5 -

6 Analytická část Výchozí podklady: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, dojížďka, vyjížďka, ČSÚ Krajská správa České Budějovice Statistický lexikon obcí České republiky 2005 Statistické údaje ČSÚ, Krajská správa České Budějovice Mapový podklad České Republiky, 1: Jízdní řád MHD Mapový podklad České Republiky, 1: Sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2000, 2005, ŘSD ČR Marketingová studie MHD, Ing. Arch. Jirovský, 2002 Zásady dopravní politiky, město Tábor, 2000 Interní podklady dopravce COMETT PLUS spol. s r.o. Jihočeský kraj, údaje o jednotlivých obcí Územní plán sídelní aglomerace Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí Průzkum veřejné osobní hromadné dopravy, ZESA, České Budějovice, 1997 Dopravní barometr 2000, Tábor, Sofres-Factum, s.r.o., Praha, 2000 Doprava obyvatel táborské aglomerace, Jihočeská sociologická agentura, 1997 Zásady dopravní politiky: Městský úřad Tábor, schváleno Dokument udává hlavní principy dopravní politiky města. Dopravní barometr 2000: Dokument pojednává o výzkumu spokojenosti cestujících s kvalitou poskytované služby v hromadné dopravě osob. Doprava obyvatel táborské aglomerace: Dokument je sondou do veřejného mínění občanů táborské aglomerace. Průzkum veřejné osobní hromadné dopravy, ZESA Tento dokument dokládá průzkum veřejné osobní hromadné dopravy s výstupy modelového zatížení sítě hromadné dopravy

7 Analytická část 3 Dopravně územní charakteristika měst Táborsko je jedním z jihočeských regionů, kde doposud zůstala zachována přírodní a historická scenérie. Převážnou část zde zaujímá Táborská pahorkatina a Třeboňská pánev. Celé oblasti vévodí řeka Lužnice. Trojměstí, Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí leží v severní části jižních Čech přibližně cca 83 km od hlavního města Prahy, cca 60 km severně od Českých Budějovic na rozhraní Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny. 3.1 Širší dopravní vazby Silniční doprava Trojměstí (Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí) leží na mezinárodním tahu E55 (Cínovec Německo Dolní Dvořiště Rakousko) ve směru spojení sever-jih. Ve směru západ-východ leží na silnici I/19 Nezbavětice Tábor Pelhřimov - Ždár nad Sázavou Sebranice, Tábor přímo, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí je na tuto komunikaci připojena přes komunikaci II/409 nebo E55 (I/3). V úseku od Chotovin až po Měšice je I/3 modernizována na D3 (původní trasa I/3 vedená přes město je zařazena do II/603). V budoucnu je tu plánovaná výstavba D3. V současné době je kolem města vytvořen obchvat (I/19 + D3), původní trasa jak I/19 tak již zmiňované I/3 byly přeřazeny do nižší třídy (odlehčení automobilové dopravy v nejvíce osídlených oblastech města Tábora) Jako nejvýznamnější silnicí II. třídy je silnice, jež umožňuje spojení ve směru severovýchod jihozápad, silnice II/137. Komunikační systém II. tříd doplňuje silnice II/123, jež umožnují napojení městských částí na silnice vyšší třídy. Územím Sezimova Ústí prochází pouze silnice I. třídy (I/3) a komunikace III. tříd. Územím Plané nad Lužnicí prochází silnice I. třídy (I/3), silnice II/409 a komunikace III. tříd. Železniční doprava Trojměstím prochází železniční trať č. 220 (Praha České Budějovice), jež je zahrnuta do plánovaného IV. tranzitního železničního koridoru v úseku Praha České Budějovice a dále trať č. 202 z Tábora do Bechyně, č. 201 z Tábora do Ražic, č. 224 z Tábora do Horní Cerekve

8 Analytická část Vodní doprava V úvahu přichází pouze Lužnice v části od Kolodějí nad Lužnicí po ústí do Vltavy jako vodní cesta účelová, na které je provozována pouze rekreační plavba a vodní doprava místního významu. 3.2 Zatížení komunikací V rámci této kapitoly jsou uvedeny dopravní informace o intenzitách dopravy za 24 hod. ze sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2000, (celoroční průměry intenzit za 24 hod. dle podkladů ŘSD ČR) Komunikace, úsek Rok 2000 Rok 2005 Index růstu Silnice I/ ,4 1,5 1,2 1,3 Silnice III/ ,5 Silnice II/ ,9 Silnice II/ Silnice I/ ,9 1,3 1,2 1,1 1,1 1,3 celkem ,1 Průměrný koeficient růstu celkových denních intenzit dopravy mezi rokem 2000 a 2005 dosáhl na uvedených profilech orientační hodnoty cca 1,1. K výraznému snížení intenzit došlo na silnici III/01912 (bývalá I/19), která odlehčila od automobilové dopravy jedné z nejvíce osídlených oblastí Pražského a Náchodského sídliště a Klokot

9 Analytická část 3.3 Územní členění Jihočeský kraj Jihočeský kraj je tvořen 623 obcemi, jež tvoří 2578 ZSJ (základních sídelních jednotek), s výměrou ha a s počtem obyvatel Obec s rozšířenou působností Obec s rozšířenou působností (orp) Tábor se skládá z 79 obcí, z 346 ZSJ s výměrou ha (10% rozlohy kraje) a s počtem obyvatel (12,8% z obyvatel kraje) (údaje k , ČSÚ). Z hlediska pohybu obyvatelstva v rámci orp Tábor je celkový přírůstek resp. úbytek 1,5, tzn. dochází k úbytku obyvatel. (údaje z , ČSÚ). Míra registrované nezaměstnanosti je k dle ČSÚ 6,3% v rámci orp Tábor, což je pod mírou nezaměstnanosti v rámci kraje (7,2%). Hustota obyvatelstva je 80 obyvatel na 1 km 2, podíl městského obyvatelstva je 71,4%. Obrázek 3.1 Administrativní mapa orp Tábor, zdroj - V této práci je vymezeno řešené území jako území, jež je obsluhováno MHD. Toto území je tvořeno obcemi Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí, Radimovice u Tábora, Radimovice u Želče, Košín, Dražičky, Slapy

10 Analytická část Údaje za jednotlivé obce: a) vývoj obyvatelstva Počet obyvatel Tábor Sezimovo Ústí Planá nad Lužnicí Košín Radimovice u Želče Radimovice u Tábora Dražičky Slapy Celkem tabulka 3.1 Podíl obyvatel v jednotlivých letech, ČSÚ Z rozložení počtu obyvatel lze rozpoznat odchod obyvatel z města a jeho přesun do obcí v jeho blízkosti. b) rozloha, částí a ZSJ (údaje k , ČSÚ) Rozloha /ha/ Počet částí Počet ZSJ Tábor Sezimovo Ústí Planá nad Lužnicí Košín Radimovice u Tábora Dražičky Slapy Radimovice u Želče tabulka 3.2 Rozloha, částí a ZSJ v jednotlivých obcí Celková rozloha řešeného území je 115,31 km

11 Analytická část Tábor Město má 15 městských částí, a to: Čekanice, Čelkovice, Hlinice, Horky, Klokoty, Měšice, Náchod, Smyslov, Stoklasná Lhota, Tábor, Větrovy, Všechov, Zahrádka, Záluží, Zárybničná Lhota. Největším obytným souborem je ZSJ Sídliště nad Lužnicí v jižní části města Tábora. Dle SLDB 2001 má ZSJ Sídliště nad Lužnicí 9834 obyvatel. Druhým největším obytným urbanem je severozápadní část Tábora (ZSJ Pražské a Náchodské sídliště, městská část Klokoty, ZSJ Pražské předměstí). Třetí oblast s největší kumulací obyvatel je jižní část Tábora (ZSJ Ústecké předměstí) a severovýchod Tábora (ZSJ Blanické předměstí). Z městských periferií jsou nejvíce osídlené městské části Klokoty, Měšice, Čekanice. Průmyslové oblasti v Táboře tvoří oblast východně od Čekanic, území mezi ZSJ Blanické předměstí, Ústecké předměstí a městskou části Měšice, tzv. průmyslová čtvrť (ZSJ Průmyslový obvod). Sezimovo Ústí Město nemá více městských částí, dále je děleno pouze na ZSJ. Sezimovo Ústí je rozděleno na dvě části s odlišným charakterem, západní část je oblastí ryze obytnou, druhá východní část za silnicí E 55 je oblastí obytnou a průmyslovou. Průmyslová oblast tvoří jižní část druhé poloviny obce Sezimovo Ústí (kolem ulice Průmyslová), ZSJ Průmyslový obvod. Planá nad Lužnicí Město má 3 městské části, a to: Lhota Samoty, Planá nad Lužnicí, Strkov. Městská část Planá nad Lužnicí s městskou části Strkov tvoří největší kumulaci obyvatel. Severní část Plané nad Lužnicí tvoří zejména průmyslová oblast. Ostatní zařazené obce do řešeného území Radimovice u Tábora, Radimovice u Želče, Košín, Dražičky, Slapy jsou samostatné obce, které spadají pod orp Tábor. Celkový obyvatel v řešeném území je (údaj k roku 2001 z SLDB) z toho průměrný ekonomicky aktivních obyvatel na řešeném území činí , cca 52%. Pro potřeby průzkumu domácností je zkoumané území rozděleno na urbanistické obvody (ZSJ základní sídelní jednotky). Údaje jsou použity z SLDB 2001 viz následující tabulka. ZSJ pro anketní dopravní průzkum byly v Klokotech a v Plané nad Lužnicí upraveny. Schéma ZSJ je uvedeno v příloze č. 2 Schéma základních sídelních jednotek

12 Analytická část kód obce, části obce, ZSJ Obec, část obce, název ZSJ Počet obyvatel Ekonomicky aktivní Obyvatelé ve věku 65+ Byty trvale obydlené tabulka 3.3 Rozdělení obcí do anketního dopravního průzkumu s jednotlivými demografickými ukazateli Tábor Čekanice Čekanice V lopatách Čelkovice Čelkovice Babí hora Hlinice Horky Nové Horky Staré Horky Klokoty Klokoty Za Klokoty Klokoty- sever Měšice Měšice Stříbrné hutě Náchod Náchod Malý Jordán Smyslov Stoklasná Lhota Tábor Tábor-střed U nádraží Podhradí Pražské předměstí Pražské a Náchodské sídliště Maredův vrch Ústecké předměstí Průmyslový obvod Blanické předměstí Nemocnice Na Písecké Sídliště Nad Lužnicí U hřbitova Za Náchodským sídlištěm Větrovy Všechov Zahrádka Záluží Zárybničná lhota Sezimovo Ústí Sez.Ústí - u Lužnice Sídlište Silon -Soukeník Sídliště u nádraží Sídliště za náměstím Sídliště u Nechyby Průmyslový obvod U Červeného Dvora Soukeník Planá nad Lužnicí Lhota samoty Lhota Samoty Planá nad Lužnicí Planá nad Lužnicí Planá nad Lužnicí /1 Planá n.l. - průmyslový obvod I /2 Planá n.l. - průmyslový obvod II Strkov Na Sádkách /3 Planá nad Lužnicí-Strkov U Černých Dražičky Košín Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Slapy

13 Analytická část 3.4 Základní informace o cílech cest Následuje přehled rozhodujících zařízení, orgánů státní správy, školství, zdravotnictví, zaměstnavatelů, kulturních možností, sportovních možností na řešeném území. I) školská zařízení Tábor Mateřská škola - MŠ Tábor, Sokolská MŠ Tábor, Kollárova Církevní mateřská škola, Příběnická 1435 Základní škola - ZŠ a MŠ Tábor, nám. Mikuláše z Husi 45 - ZŠ a MŠ Tábor, Husova ZŠ Tábor, Zborovská ZŠ a MŠ Tábor, Helsinská Církevní základní škola Orbis Pictus, Budějovická Základní škola Bernarda Bolzana, Tržní nám. 346 (v září 2006 sídlo na Školní náměstí 199) - ZŠ a MŠ Tábor Měšice, Míkova 64 - ZŠ a MŠ Tábor Čekanice, Průběžná Základní umělecká škola Oskara Nedbala, Martínka Húsky 62 - ZŠ a MŠ Tábor (speciální), ČSA 929 Střední škola - Střední odborná škola, Pražské sídliště Střední odborná škola a Střední odborné učiliště spojů, Bydlinského Střední odborná škola obchodní a Střední odborné učiliště obchodní, Lužnická Střední odborná škola obchodu služeb a řemesel a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Bydlinského Střední odborná škola stavební a Střední odborné učiliště stavební, Bydlinského Střední odborné učiliště potravinářské a učiliště, Angela Kančeva Střední průmyslová škola strojnická, Komenského Střední zdravotnická škola, Mostecká Gymnázium Pierra de Coubertina, Nám. Fr. Křižíka Táborské soukromé gymnázium, Zavadilská Obchodní akademie a Vyšší odborná škola, Jiráskova Střední odborná škola a střední odborné učiliště HEUREKA, s. r. o. Zborovská Vyšší odborná škola a Střední zemědělská škola, nám. T.G. Masaryka

14 Vysoká škola Koncepce rozvoje MHD Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí Analytická část - Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích,Vančurova 2904 (v roce 2007 bude přesunuta do Českých Budějovic) Ostatní školy - PoŠ při ÚSP, Záluží 17 Sezimovo Ústí Mateřské školy - 2. mateřská škola Sezimovo Ústí, 9. května 4 / mateřská škola Sezimovo Ústí, Lipová 13 / mateřská škola Sezimovo Ústí, Kaplického / 1037 Základní školy - Základní škola 3. základní, Švehlova Základní škola Sezimovo Ústí, 9.května Základní umělecká škola, Školní náměstí 12 / 628 Střední školy - Hotelová škola Sezimovo Ústí II, Nerudova Střední odborná škola a Střední odborné učiliště - COP, Budějovická 421 Planá nad Lužnicí Mateřské školy - Mateřská škola Planá nad Lužnicí Základní školy - Základní škola Planá nad Lužnicí, ČSLA 65 Radimovice u Želče Mateřské školy - Mateřská škola Radimovice u Želče, Radimovice u Želče

15 Slapy Koncepce rozvoje MHD Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí Analytická část Základní školy - Základní škola Slapy, Slapy 34 II) úřady, instituce Tábor Slapy Městský úřad Tábor, Žižkovo nám. 2, Husovo náměstí 2938 Katastrální úřad Tábor, Štítného 2598 Finanční úřad v Táboře, Budějovická 2923 Úřad práce Tábor, Roháčova 2614 Okresní správa sociálního zabezpečení Tábor, Bílkova 2924 Krajské státní zastupitelství České Budějovice, pobočka Tábor Tř. kpt. Jaroše 1851 Krajský soud České Budějovice, pobočka Tábor Tř. kpt. Jaroše 1851 Okresní soud Tábor, Mikuláše z Husi 43 Okresní státní zastupitelství Tábor, Tř. kpt. Jaroše 1851 Cizinecká policie Tábor, Soběslavská 2763 Okresní ředitelství Policie ČR Tábor, Soběslavská 2763 Městská policie Tábor, Žižkovo nám. 11 Úřad pro zastupování v majetkových věcech, Husovo náměstí 2938 Obecní úřad Slapy Planá nad Lužnicí Městský úřad Planá nad Lužnicí, Zákostelní 720 Sezimovo Ústí Městský úřad Sezimovo Ústí, Dr. E. Beneše 21 Městská policie Sezimovo Ústí, Dukelská 701 III) zdravotnictví Tábor Poliklinika Tábor v.o.s., Budějovická 553 Zdravotní středisko Tábor, Světlogorská 2764 Okresní nemocnice Tábor, kpt. Jaroše

16 Analytická část IV) zaměstnavatelé Název firmy Adresa ACCO Deutschland GmbH & Co.KG Kpt. Jaroše 2400 AHOLD Czech Republik a.s. Světlogorská 2767 AL INVEST Břidličná, a.s. Kosova 1021/1 BILLA,spol.s r.o. nám. F. Křižíka 505 BRISK Tábor a.s. Vožická 2068 Církevní základní škola ORBIS - PICTUS, spol. s r.o. Budějovická 825 COGEBI a.s. Vožická 2104 COMETT PLUS, spol. s r.o. Chýnovská 2115 DITA výrobní družstvo invalidů Stránského 2510 DOMITA a.s. Stránského 2291 Faurecia Lecotex a.s. Měšická 276 HOCHTIEF VSB a.s. nám. T. Bati 424/2 KAUFLAND v.o.s. Volgogradská 2972 KOVOSVIT MAS, a.s. náměstí Tomáše Bati 419 MADETA a.s. - Planá nad Lužnicí Průmyslová 575 Maso Planá, a.s. Průmyslová 499 OA a VOŠ ekonomická Tábor Jiráskova 1615 Okresní nemocnice Tábor Kpt. Jaroše 2000 SILON s.r.o. Průmyslová 451 SOŠ a SOU řemesel a služeb Tábor Bydlinského 2474 SOŠ obch. a SOU obch.tábor Lužnická 2572 SOŠ stavební a SOU stavební Tábor Bydlinského 2474 SOU potravinářské a Učiliště Angela Kančeva 2506 SPAR Česká obchodní společnost s.r.o. Chýnovská 3049 Střední odborná škola a střední odborné učiliště HEUREKA s.r.o. Zborovská 2696 Střední průmyslová škola strojnická Komenského 1670 Střední škola obchodu, služeb a řemesel a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Tábor Bydlinského 2474 Střední škola spojů a informatiky, Tábor Bydlinského 2474 Střední zdravotnická škola Tábor Mostecká 1912 TESCO stores ČR a.s. Soběslavská 3038 UNIS - STROJ CZ a.s. Chýnovská 535 VSP DATA a.s. Údolní 2188 Základní škola Tábor Školní nám. 199 Základní škola a Mateřská škola Sezimovo Ústí 9. května 489 Základní škola a Mateřská škola Tábor nám. Mikuláše z Husi 45 Základní škola Bernarda Bolzana o.p.s. Tržní nám. 346 Základní škola Planá nad Lužnicí ČSLA 65 Základní škola Tábor Helsinská 2732 Základní škola Tábor Husova 1570 Základní škola Tábor Světlogorská 2771 Základní škola Tábor Zborovská 2696 Základní umělecká škola Oskara Nedbala Martínka Húsky 62 Základní umělecká škola, Sezimovo Ústí Školní náměstí 628 Gymnázium Pierra de Coubertina nám. F. Křižíka 860 Táborské soukromé gymnázium s.r.o. Zavadilská 2472 Seznam zaměstnavatelů byl poskytnut úřadem práce v Táboře, údaje o počtech zaměstnanců nebyly z důvodu ochrany dat poskytnuty

17 Analytická část V) obchodní centra Hypernova, Kaufland (Sídliště nad Lužnicí), Tesco (jižní část Tábora u hřbitova), Interspar (průmyslová čtvrť), obchodní dům Dvořák (centrum města), ostatní Delvita, Billa, Lidl rozloženy v různých částech města. VI) rekreace, kultura, sport Ve městě jsou činné kulturní podniky, až už spolkové nebo soukromé (galerie, zájmové kluby, divadelní spolky, církevní sdružení atd.) Architektonickou památkou je už samé historické jádro města Tábora (městské opevnění, městské domy, radnice s husitským muzeem, děkanský kostel, věž hradu Kotnov) tak i ostatní části města Tábora, např. poutní chrám v Klokotech nebo Botanická zahrada, v blízkém okolí Tábora se jedná o např. Chýnovské jeskyně, Kozí hrádek, zámek Bechyně. Historické jádro města bylo v roce 1961 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Pro sport lze využít plaveckého stadionu a sportovní haly na ulici Kvapilova, Zimní stadion v Pražském a Náchodském sídlišti, a další sportovní zařízení. Ke sportu lze využít také vodní nádrž Jordán. Základní cíle cest jako jsou úřady, střední školy, zdravotní střediska, vybraná nákupní střediska jsou zobrazena v příloze č

18 Analytická část 3.5 Základní informace o cestách obyvatel okresu Informace o vyjížďce/dojížďce obyvatel jsou převzaty ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (DLDB 2001). SLDB 2001 je dokument, umožňující získat informace o celkových objemech pravidelné dopravy do zaměstnání a do škol. Získaná matice vztahů je podkladem mapujícím pohyby obyvatel mezi obcemi okresu v průběhu běžného pracovního dne. Z toho dojížďka do Vyjížďka z okresů Z toho dojížďka do Z toho dojížďka do Jihočeského kraje města Tábor města Sezimovo Ústí Lužnicí České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor tabulka Vyjíždějící do zaměstnání v rámci okresu do obcí města Planá nad Vyjížďka z města Z toho dojížďka do okresu České Budějovice Z toho dojížďka do okresu Český Krumlov Z toho dojížďka do okresu Jindřichův Hradec Z toho dojížďka do okresu Písek Z toho dojížďka do okresu Prachatice Z toho dojížďka Tábor Sezimovo Ústí Planá nad Lužnicí tabulka Vyjíždějící do zaměstnání z jednotlivých obcí do okresů kraje do okresu Strakonice

19 Analytická část Vyjížďka z jednotlivých měst a obcí je uvedena v následující tabulce. Z toho dojížďka do města Vyjížďka z obce Tábor Sezimovo Ústí Planá nad Lužnicí Tábor x 1449 (41%) 1033 (29%) Sezimovo Ústí 1299 (63%) x 560 (27%) Planá nad Lužnicí 506 (64%) 154 (19%) x Radimovice u Tábora 22 (67%) 2 (6%) 2 (6%) Radimovice u Želče 119 (73%) 11 (7%) 11 (7%) Dražičky 15 (83%) 0 0 Slapy 92 (75%) 5 (4%) 10 (8%) Košín 22 (69%) 3 (9%) 5 (16%) tabulka 3.6 Vyjížďka z jednotlivých obcí V jednotlivých sloupcích je uveden název obce vyjížďky, z toho dojížďka poté do Tábora, Sezimova Ústí a Plané nad Lužnicí, v závorce je procento dojíždějících obyvatel z celkové vyjížďky z obce. Tzn., že např. 73 % vyjíždějících obyvatel z obce Radimovice u Želče směřuje do města Tábor. Největší vyjížďka je shodně pro všechny mezi trojměstím Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí. V SLDB 2001 je uvedeno, že 3503 vyjíždějících obyvatel vyjíždí z města Tábora do ostatních obcí v okrese Tábor, největšími cíli jsou obce: Sezimovo Ústí Planá nad Lužnicí Soběslav Malšice 98 Chýnov 65 Bechynì - 63 Slapy - 60 Ostatní 60 cest V SLDB 2001 je uvedeno, že 2052 vyjíždějících obyvatel vyjíždí z města Sezimovo Ústí do ostatních obcí v okrese Tábor, největšími cíli jsou obce: Planá nad Lužnicí (560) a Tábor (1299) cest, u vyjížďky z Plané nad Lužnicí vyjíždí celkem 793 obyvatel, z toho největšími cíli je opět Tábor (506) a Sezimovo Ústí (154) cest, ostatní cesty do obcí jsou pod hranicí 60 cest a nebudou uváděny

20 Analytická část 4 Charakteristika městské hromadné dopravy (MHD) Stávající rozmístění zastávek MHD a vedení tras je uvedeno v příloze č. 1. Obsluha řešeného území je zajištěna celkem 83 zastávkami MHD, (včetně zastávek na území Sezimova Ústí a Plané nad Lužnicí a okolních obcí) Do výpočtů a grafiky nejsou zahrnuty zastávky zejména na jádrové zástavby s účelovou obsluhou, např. školní spoje. Jedná se o zastávky Dům pečovatelské služby, Planá nad Lužnicí JPV. Systém linek MHD lze rozdělit do 3 hlavních směrů: 1) tah obsluha severozápad Tábora jih Tábora Sezimovo Ústí Planá nad Lužnicí (linky 10,11,12,13,14,15,16,18). Všechny linky v tomto tahu lze charakterizovat jako linky diametrální s vazbou na centrální část města Tábora. Linky umožňují spojení největších obytných oblastí mezi sebou (Sídliště Nad Lužnicí, Pražské a Náchodské sídliště, Klokoty, Ústecké předměstí) nebo se spojením na Sezimovo Ústí a Planou nad Lužnicí a na průmyslovou oblast Sezimova Ústí a na průmyslovou oblast Plané nad Lužnicí (linky 10,11,13,14,15,16,18,50) nebo přímé spojení Sezimova Ústí s Planou nad Lužnicí (linka 12). Linku 50 lze charakterizovat jako radiální, umožňující přímé spojení centrální části Tábora, Sezimova Ústí na průmyslovou oblast Plané nad Lužnicí. 2) tah obsluha jihozápadní části Tábora (Čelkovice, Horky, Větrovy) a obcí (Dražičky, Slapy, Radimovice u Želče) s východní částí Tábora (průmyslový obvod, Měšice, Zárybničná Lhota, Záluží, Hlinice (linky 30,31,40,41). Všechny linky v tahu lze charakterizovat jako diametrální s vazbou na centrální část města Tábora. 3) tah propojení severní části Tábora (linka 20,21) Jedná se o linky diametrální, opět s vazbou na centrální část města Tábora, propojují městské části v severní části Tábora (Náchod, Čekanice, Stoklasná Lhota) s obcemi Košín a Radimovice u Tábora

21 Analytická část 4.1 Vedení tras jednotlivých linek MHD Popis linek Území města Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí a obce Radimovice u Želče, Radimovice u Tábora, Dražičky, Košín, Slapy městské hromadné dopravy. je obsluhováno prostřednictvím 15 linek Linka 10 Sídl. Nad Lužnicí střed Na Kopečku Poliklinika Nemocnice hlavní vchod Nemocnice Poliklinika Na Kopečku Sídl. Nad Lužnicí střed Linka 10 je linkou okružní, je provozována v pracovní dny, o prázdninách a v sobotu. Provoz v neděli na lince není. V pracovní dny je celkem provozováno 73 spojů, spoje jsou provozovány v provozní délce 13,5 km. V sobotu jsou na lince pouze 4 spoje. Interval ve špičce je 5-10 mi (nejčastěji 5 min) a v sedle min (nejčastěji 15). 00:00-05:00 05:00-09:00 09:00-13:00 13:00-17:00 17:00-22:00 22:00-00:00 Pracovní dny (mimo ) Lení provoz (od 3.7. do 27.8) Sobota Neděle, svátky tabulka 4.1- Četnot spojů na lince 10 v jednotlivém období Linka 11 (Dům pečovatelské služby) Klokoty točna Nemocnice Poliklinika Na Kopečku Sídl. Nad Lužnicí Sezimovo Ústí I náměstí Sezimovo Ústí II Kovosvit - (Planá n. Lužnicí Silon Planá n. Svit) a zpět Linka 11 je provozována v pracovní dny, sobotu, neděli a svátek a o prázdninách. V pracovní dny je celkem provozováno 132 spojů, provozní délka linky je 10,1 km. Na lince je obousměrný provoz. Interval ve špičce je cca min, v sedle je interval nepravidelný. V rámci linky 11 jsou provozovány spoje na zastávku Dům pečovatelské služby, Maredův vrch (označené tzv. X) a Údolní. Zastávka Dům pečovatelské služby je obsluhována celkem 4 spoji (celkem za oba směry) za den po celý rok a zastávka Maredův Vrch je obsluhována taktéž 2 spoji, jedoucích do Klokot k Pečovatelskému domu, po celý rok. Linka jedním spojem obsluhuje zastávku Údolní jako školní spoj. 00:00-05:00 05:00-09:00 09:00-13:00 13:00-17:00 17:00-22:00 22:00-00:00 Pracovní dny (mimo ) Lení provoz (od 3.7. Do 27.8) Sobota, Neděle, svátek tabulka 4.2 Četnost spojů na lince 11 v jednotlivém období

22 Analytická část Linka 12 (Planá n. Lužnicí Svit) Planá n. Lužnicí Masokomb. točna Planá nad Lužnicí Silon Sezimovo Ústí II, Kovosvit Sezimovo Ústí I, náměstí Sídl. Nad Lužnicí střed a zpět Linka 12 je provozována pouze v pracovní dny, na lince není letní provoz, ani provoz v sobotu a neděli. V pracovní dny je celkem provozováno 24 spojů, z nichž 3 jsou provozovány pouze ve dnech školního vyučování. Na lince je obousměrný provoz. Provozní délka linky 5,8 km. Interval ve špičce je cca 20 min. V sedle jsou provozovány pouze 4 spoje, a to v rozmezí od h, tzn. že klasické sedlové období na lince není. 00:00-05:00 05:00-09:00 09:00-13:00 13:00-17:00 17:00-22:00 22:00-00:00 Pracovní dny (mimo ) tabulka Četnost spojů na lince 12 v jednotlivém období Linka 13 Klokoty točna Poliklinika - Na Kopečku Sídliště Nad Lužnicí - Sezimovo Ústí I, náměstí Sezimovo Ústí II, Kovosvi t Planá n. Lužnicí náměstí (Strkov) a zpět Linka 13 je provozována v pracovní dny po celý rok, v sobotu, neděli a o svátcích. V pracovní dny je celkem provozováno 47 spojů, v šesti spojích je provozována až na zastávku Planá nad Lužnicí Strkov. 2 ranní spoje o víkendech (do 5h) jsou provozovány pouze v sobotu. Na lince je obousměrný provoz. Interval na lince je ve špičce je cca 20 min a v sedle 60 min. 00:00-05:00 05:00-09:00 09:00-13:00 13:00-17:00 17:00-22:00 22:00-00:00 Pracovní dny (celý rok) Sobota, Neděle, svátek tabulka Četnost spojů na lince 13 v jednotlivém období Linka 14 Klokoty točna Poliklinika - (Údolní) Na Kopečku Sídliště nad Lužnicí E55 - Sezimovo Ústí II, Kovosvit (Planá n. Lužnicí Silon) a zpět Linka 14 je provozována pouze v pracovní dny, na lince není letní provoz a provoz v období od do 2.1. V pracovní dny je celkem provozováno 40 spojů. Na lince je obousměrný provoz. Provozní délka linky je 6,6 km. Na lince je interval ve špičce cca min (nejčastěji 30min) a v sedle není. V sedle je pouze 1 spoj v období od 12-13h. 2 spoji (celkem za oba směry) obsluhuje zastávku Údolní jako školní spoj. 00:00-05:00 05:00-09:00 09:00-13:00 13:00-17:00 17:00-22:00 22:00-00:00 Pracovní dny (po celý rok) tabulka 4.5- Četnost spojů na lince 14 v jednotlivém období

23 Analytická část Linka 15 Sídl. Nad Lužnicí střed Tesco Poliklinika Nemocnice hlavní vchod Nemocnice - Poliklinika Tesco Sídl. Nad Lužnicí střed Linka 15 je linkou okružní, je provozována v pracovní dny, o letních prázdninách, v sobotu, neděli a svátek, v období od do 1.1. není v provozu. V pracovní dny je celkem provozováno 12 spojů, v celé provozní délce 14,9 km. Interval na lince je ve špičce cca 60min a v sedle je 60min. Linka je provozována zejména v odpolední špičce a ranním a odpoledním sedlu. 00:00-05:00 05:00-09:00 09:00-13:00 13:00-17:00 17:00-22:00 22:00-00:00 Pracovní dny (mimo ) Lení provoz (od 3.7. do 27.8) Sobota, Neděle, svátek tabulka Četnost spojů na lince 15 v jednotlivém období Linka 16 Klokoty točna Poliklinika Na Kopečku Tesco Sídliště nad Lužnicí Sezimovo Ústí II Kovosvit a zpět Linka 16 je provozována v pracovní dny, o prázdninách, sobotu, neděli a svátek. V pracovní dny je provozováno 28 spojů v celé provozní délce 10,7 km. Ve dnech a 1.1 linka nezajíždí k Tescu. Na lince je obousměrný provoz. Interval na lince je ve špičce cca 60 min, v sedle cca 60min. Linka je provozována zejména v odpolední špičce a ranním a odpoledním sedlu. 00:00-05:00 05:00-09:00 09:00-13:00 13:00-17:00 17:00-22:00 22:00-00:00 Pracovní dny (mimo ) Lení provoz (od 3.7. do 27.8) Sobota, Neděle, svátek tabulka Četnost spojů na lince 16 v jednotlivém období Linka 18 Klokoty točna Poliklinika Tapa (Interspar) Sídl. Nad Lužnicí Sezimovo Ústí I, náměstí Sezimovo Ústí II, Kovosvit a zpět Linka 18 je provozována v pracovní dny, o prázdninách, sobotu, neděli a svátek. V pracovní dny je provozováno 16 spojů v celé provozní délce 10,5 km. Na lince je obousměrný provoz. Interval na lince je ve špičce cca 60 min, v sedle cca 60min. Linka je provozována zejména v odpolední špičce a ranním a odpoledním sedlu. 00:00-05:00 05:00-09:00 09:00-13:00 13:00-17:00 17:00-22:00 22:00-00:00 Pracovní dny (mimo ) Lení provoz (od 3.7. do 27.8) Sobota, Neděle, svátek tabulka Četnost spojů na lince 18 v jednotlivém období

24 Analytická část Linka 20 (Košín) - Náchod točna Poliklinika Zavadilská Čekanice, Na Vyhlídce Stoklasná Lhota (Košín) a zpět Linka 20 je provozována v pracovních dnech po celý rok, sobotu, neděli a svátek. V pracovní dny je provozováno 32 spojů, v provozní délce10,6 km (13,2 km až do Košína). Na lince je obousměrný provoz. Interval na lince je ve špičce cca 60 min, v sedle cca 60min. 00:00-05:00 05:00-09:00 09:00-13:00 13:00-17:00 17:00-22:00 22:00-00:00 Pracovní dny (po celý rok) Sobota Neděle, svátek tabulka Četnost spojů na lince 20 v jednotlivém období Lina 21 (Radimovice u Tábora - Košín) Náchod, točna Poliklinika Zavadilská Čekanice, točna a zpět Linka 21 je provozována v pracovních dnech, v letních prázdninách, v sobotu, neděli a svátek. V pracovní dny je provozováno 41 spojů, z nichž 9 spojů obsluhuje obec Radimovice u Tábora a 7 spojů obec Košín. Na lince je obousměrný provoz. Provozní délka linky je 9,2 km. Interval na lince ve špičce je cca min, interval v sedle je cca 60 min. 00:00-05:00 05:00-09:00 09:00-13:00 13:00-17:00 17:00-22:00 22:00-00:00 Pracovní dny (mimo ) Lení provoz (od 3.7. do 27.8) Sobota, Neděle, svátek tabulka Četnost spojů na lince 21 v jednotlivém období Linka 30 Zárybničná Lhota Měšice, točna - Tapa Poliklinika Čelkovice lázně Horky Větrovy (Radimovice u Želče Slapy) a zpět Linka 30 je provozována v pracovních dnech, v letních prázdninách, v sobotu, neděli a svátek. V pracovní dny je provozováno 81 spojů. Linka umožňuje obsluhu okrajových obcí Radimovice u Želče 12 spoji, Slapy 5 spoji a Dražičky 2 spoji a Zárybničné Lhoty. Spoje jsou provozovány v provozní délce 11,7 km, (13,2 km do Radimovice u Želče). Na lince je obousměrný provoz. Interval na lince je nepravidelný, ve špičce cca min, v sedle cca 35 min. Linka jedním spojem obsluhuje ve dnech školního vyučování zastávku Údolní. 00:00-05:00 05:00-09:00 09:00-13:00 13:00-17:00 17:00-22:00 22:00-00:00 Pracovní dny (mimo ) Lení provoz (od 3.7. do 27.8) Sobota Neděle, svátek tabulka Četnost spojů na lince 30 v jednotlivém období

25 Analytická část Linka 31 Měšice točna Tapa Poliklinika (U Přibíků Pajedla) Čelkovice MŠ a zpět Linka 31 je provozována pouze v pracovních dnech po celý rok. V pracovní dny je provozováno 23 spojů, provozní délka linky je 7,2km. Na lince je obousměrný provoz. Interval na lince ve špičce je cca 60 min a v sedle je cca 60 min. 00:00-05:00 05:00-09:00 09:00-13:00 13:00-17:00 17:00-22:00 22:00-00:00 Pracovní dny (celý rok) tabulka Četnost spojů na lince 31 v jednotlivém období Linka 40 Dražičky Slapy Radimovice u Želce Větrovy Horky Poliklinika Zavadilská Záluží škola a zpět Linka 40 je provozována pouze v pracovních dnech po celý rok. V pracovní dny je provozováno 14 spojů v provozní délce 14,9km. Na lince je obousměrný provoz. Interval na lince je ve špičce cca 60 min, v sedle cca 180 min. Linka jedním spojem obsluhuje ve dnech školního vyučování zastávku Údolní. 00:00-05:00 05:00-09:00 09:00-13:00 13:00-17:00 17:00-22:00 22:00-00:00 Pracovní dny (celý rok) tabulka Četnost spojů na lince 40 v jednotlivém období Linka 41 Záluží škola Zavadilská Poliklinika U Přibíků a zpět Linka 41 je provozována v pracovní dny po celý rok, v sobotu, neděli a svátek. V pracovní dny je provozováno 15 spojů, provozní délka linky je 9,1 km. Na lince je obousměrný provoz. V sobotu a neděli jsou spoje v celé trase provozovány jen 3, ostatní spoje mají výchozí nebo konečnou zastávku na Autobusovém nádraží. Interval na lince je ve špičce i v sedle 60 min. 00:00-05:00 05:00-09:00 09:00-13:00 13:00-17:00 17:00-22:00 22:00-00:00 Pracovní dny (celý rok) Sobota Neděle, svátek tabulka Četnost spojů na lince 41 v jednotlivém období

26 Analytická část Linka 50 Autobusové nádraží Sezimovo Ústí II, Kovosvit Planá nad Lužnicí, náměstí (Planá nad Lužnicí Strkov) a zpět Linka 50 je provozována v pracovní dny po celý rok, v sobotu, neděli a svátek. V pracovní dny je provozováno 44 spojů, z nichž 5 spojů má zkrácenou trasu a 8 spojů obsluhuje Strkov. Ostatní spoje jsou provozovány v provozní délce 7,9 km (9,2 km do Strkova). Na lince je obousměrný provoz. Interval na lince je cca a min, v sedle cca 60 min. Linka je provozována zejména v ranní a odpolední špičce a v odpoledním sedle. 00:00-05:00 05:00-09:00 09:00-13:00 13:00-17:00 17:00-22:00 22:00-00:00 Pracovní dny (celý rok) Sobota, Neděle, svátek tabulka Četnost spojů na lince 50 v jednotlivém období Nejsilnější linkou v četnosti spojů je linka 10 a 11, linky v prvním tahu ( obsluha severozápad Tábora jih Tábora Sezimovo Ústí Planá nad Lužnicí), linky 10,11,12,13,14,15,16,18,50, zajišťují požadované vazby spojení Tábor Sezimovo Ústí Planá nad Lužnicí (viz také nejsilnější vazba z vyjížďky a dojížďky z SLDB 2001). 4.2 Rozsah sítě a dostupnost MHD Rozsah obsluhy území trojměstí městskou hromadnou dopravou byl odvozen ze zpracované grafické přílohy, která dokládá izochrony docházky k zastávkám MHD. Izochrony dostupnosti byly zvoleny pro docházku běžnou chůzí do 7,5 minut (400m) a do 12 minut (600m) přičemž se jedná o doporučené hodnoty pro posouzení kvality obsluhy území. Vyšší kvalitu dostupnosti do 7,5 minut doporučujeme sledovat na území jádrového města a v obytných oblastech s hustou bytovou zástavbou, kvalitu dostupnosti do 12 minut běžné chůze považujeme za dostatečnou v okrajových oblastech města s rozptýlenou rodinnou zástavbou. Porovnáním plochy území v docházkové vzdálenosti odpovídající 7,5 minutám (26,0 km 2 ) a 12 minutám (43,0 km 2 ) běžné chůze (1,1 m/s) s celkovou rozlohou zastavěného území (odhad 55 km 2 ) lze odvodit, že v dostupnosti do 7,5 minut je obslouženo zhruba 47 % zastavěného území a 78% u docházky 12 min. Proto pro ilustraci byly provedeny teoretické výpočty dostupnosti zastávek MHD založené na rozloze území, na hustotě tras sítě MHD v území a na průměrné vzdálenosti mezi zastávkami

27 Vstupní data: Koncepce rozvoje MHD Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí Analytická část rozloha zastavěného území (sečteno Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí, Radimovice u Tábora, Radimovice u Želče, Dražičky, Slapy, Košín) 55 km 2 rozloha řešeného území (sečteno Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí, Radimovice u Tábora, Radimovice u Želče, Dražičky, Slapy, Košín) 115,3 km 2 zastávek na řešeném území 83 (81) rozsah tras MHD na řešeném území 60,6 km průměrná vzdálenost zastávek MHD 750 m průměrná rychlost běžné chůze 1,1 m/s Hustota sítě vyjádřená ukazatelem 0,526 km tras na 1 km 2 na rozlohu řešeného území představuje teoreticky stanovenou průměrnou docházku k trasám MHD na cca 800 m a do cca 12 min běžné chůze. Na základě výsledných hodnot získaných z grafického podkladu a dle výpočtů dostupnosti lze konstatovat, že rozhodující území řešeného území jsou obsloužena městskou hromadnou dopravou v doporučených ukazatelích kvality, tedy do 7,5 minut resp. 12 minut běžné chůze. V posuzovaném území se však vyskytují oblasti, kde docházka k zastávkám MHD je vyšší než doporučené hodnoty, v případě docházky do 7,5 minut se jedná o následující lokality: Tábor : - ZSJ Maredův vrch - část ulice Komenského, Smolinova, Bydlinského, ulice M. Koláře, J. Švehly, Staňkova - ZSJ Pražské a Náchodské sídliště část ulice Václava Soumara, Náchodská, Leskovická, Zborovská a ulice Sokolská - ZSJ Tábor střed části ulice Převrátilská, Zahradní, Děkanská, Dlouhá Sezimovo Ústí: - ZSJ Sezimovo Ústí u Lužnice část ulice Lužnická, Hromádkova, Mlýnská - ZSJ Sídliště u nádraží - ulice Ke Hvězdám, Komenského, A. Jiráska, Pod Vrbou, část ulice Okružní, 9. května - ZSJ Sídliště u Nechyby ulice Svépomoc, Krátká, část ulice 9. května, Nerudova, Průmyslová, Dukelská Planá nad Lužnicí: - ZSJ Planá nad Lužnicí část ulice ČSLA, ulice Soukenická, Zhořská, Zahradní, Ústrašická, V Zaháji, Pionýrská - ZSJ Strkov ulice Bejblíkova, U Lihovaru, Úzká, Nad Hejtmanem, část ulice Strkovská, Okrouhlická, Bydžovská

28 Analytická část Poznámka V případě ZSJ Maredův Vrch nelze striktně konstatovat, že daná oblast není obsluhována žádnou linkou prostřednictvím žádné zastávky. Vytipována oblast kolem zmíněných ulic je obsluhována prostřednictvím zastávek Údolní a Maredův vrch (četnost viz kapitola 4.1). V dané oblasti nejsou zcela všechny komunikace vhodné pro provoz MHD, a to zejména pro provoz standardního autobusu. Vhodné komunikace pro provoz standardními autobusy se nacházejí na ulici Soběslavská se zastávkami Černé Mosty a Na Kopečku, avšak ty se nacházejí v docházkové vzdálenosti větší než 7,5 min. Oblast ZSJ Pražské a Náchodské sídliště je doplňkově obsluhována 4 spoji (obousměrně) linky 11 až na zastávku Dům Pečovatelské služby. v případě docházky do 12 minut se jedná o následující lokality: Sezimovo Ústí: - ZSJ Soukeník oblast kolem ulice Soukeník (hřiště TJ Spartak) - ZSJ Sídliště u nádraží ulice A. Jiráska, Ke Hvězdám, Komenského, část ulice Okružní - ZSJ Sídliště u Nechyby část ulice Svépomoc a 9. května Problémové lokality budu předmětem dalšího posuzování v návrhové části

29 Analytická část 4.3 Integrovaný dopravní systém Integrovaný dopravní systém Tábor Sezimovo Ústí Planá nad Lužnicí umožňuje cestujícím, kteří využívají časové předplatní jízdenky užívat služeb jak autobusové, tak železniční dopravy (zaveden v roce 2003). Ostatní jízdní doklady smluvních dopravců nejsou jízdním dokladem v IDS, ale zůstávají v původní platnosti (např. jízdenky pro jednotlivou jízdu). Pro hranici pásem IDS platí současná pásma MHD, označená A, B, C a jejich kombinace. IDS u dopravce COMETT Plus, spol. s r.o. platí na všechny spoje a linky MHD. U příměstské autobusové dopravy jsou do IDS zahrnuty všechny spoje v obĺasti MHD, IDS platí pouze pro zastávky uvedené na linkách PAD. U Českých drah jsou zahrnuty do IDS: a) část tratě č. 220 v úseku Tábor Sezimovo Ústí Planá nad Lužnicí b) část tratě č. 202 v úseku Tábor Horky u Tábora Slapy. Do IDS jsou zahrnuty osobní a spěšné vlaky. úsek: Tábor Sezimovo Ústí Planá nad Lužnicí V období ranní špičky je interval spojů ve směru do Tábora 30 min, v opačném směru cca 60 min v odpolední špičce je interval pro oba směry cca 60 min. úsek: Tábor Horky u Tábora Slapy V období ranní špičky je interval spojů v obou směrech cca 60 min, v odpolední špičce je cca min. Příměstská autobusová doprava (v rámci IDS) V rámci tarifu MHD je provozováno 22 linek PAD. Hlavní tah obsluhy území příměstskou autobusovou dopravou je opět obsluha severozápad Tábora jih Tábora Sezimovo Ústí Planá nad Lužnicí

30 5 Ekonomická analýza 5.1 Struktura jízdného V Trojměstí Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí platí integrovaný dopravní systém (IDS). Druh jízdného Cestující může použít jednotlivé jízdné, časové jízdné nebo průkaz opravňující k bezplatné přepravě. Tarif Tarif pro časové předplatní jízdenky je pásmový. V IDS je jízdním dokladem pouze časová předplatní jízdenka zakoupená v informační kanceláři COMETT PLUS, spol. s r.o., která se skládá z kmenového listu a nalepeného platného časového kuponu. V rámci IDS trojměstí je celý provoz MHD zahrnutý do IDS všemi spoji a linkami provozované v celém rozsahu MHD. Tarif pro jednotlivé jízdné je stanoven podle časových pásem, přičemž všechny jízdenky jsou přestupní. Do doby platnosti se započítává i čas přestupu. Časová předplatní jízdenka musí být použita v rozsahu pásma nebo pásem, pro která byla vydána. Hranice pásem (A, B, C) jsou určeny hraničními zastávkami. Pro jízdu do pásma, pro které nemá držitel časové předplatní jízdenky platný kupon, je povinen při odjezdu z poslední zastávky platného pásma dodržovat tarifní podmínky konkrétního dopravce. Bezplatná přeprava je pro děti do dovršení 6-ti let, občané nad 70 let s platným OP nebo cestovním pasem, držitelé průkazu ZTP a ZTP-P včetně průvode a psa, kočárek s dítětem, představitelé státní moci a některých státních orgán a soudci, o nichž to určí zvláštní právní předpis. Druhy časového jízdného (cena se odvíjí od druhu jízdného): a) občanská - 15-ti denní občanská síťová - 30-ti denní občanská síťová - 90-ti denní občanská síťová ti denní občanská síťová

31 Analytická část b) žákovská - 15-ti denní žákovská síťová - 30-ti denní žákovská síťová - 90-ti denní žákovská síťová ti denní žákovská síťová c) pro důchodce - 15-ti denní síťová pro důchodce - 30-ti denní síťová pro důchodce - 90-ti denní síťová pro důchodce ti denní síťová pro důchodce Celosíťová 365 žákovská denní je v prodeji pouze od 1.8. do běžného roku. Žákovské jízdné mohou využít jen žáci a studenti základních, středních a vysokých škol nejvýše do 26 let věku podle zákona. Cena za předplatní doklad se odvíjí od požadovaného pásma. Pásmo lze kombinovat: a) A nebo B nebo C b) AB nebo BC c) ABC K časové jízdence je vydáván kmenový list. Druhy jednotlivého jízdného: - dospělá osoba od 15-ti let - občané od 60 do 70 let - děti a mladiství do 15-ti let - zavazadlo - dětský kočárek bez dítěte - pes - doplňkový prodej u řidiče - 7 denní síťová přenosná jízdenka

32 Analytická část Obrázek 5.1 Schéma tarifních pásem MHD

33 Analytická část 5.2 Vozový park a obsaditelnost vozidel V roce 2005 byla pomocí programu SROP (Společný regionální operační program) financována dodávka nových vozidel do táborské MHD v rámci projektu Obnova a rozvoj dopravní infrastruktury MHD Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí. V zajišťování městské hromadné dopravy jsou tak využívána tato vozidla: Karosa B732, B741 kloubová, B832, Karosa B961 kloubová, Karosa B952, Karosa B932, Ikarus kloubový, Ikarus nízkopodlažní, Ikarus nízkopodlažní kloubový, City Bus nízkopodlažní, City Bus kloubový nízkopodlažní, Citelis nízkopodlažní, Sor BN12 a Citelis kloubový nízkopodlažní. Celkem je pro MHD využíváno 38 vozidel. Statistická obsaditelnost dle údajů dopravce je pro standardní autobus 70 osob, pro kloubový 120 osob. Kloubové autobusy jsou dle dopravce využívány na lince 11,13,16. Průměrné stáří vozidel ve vozovém parku MHD je 7 let. U jiných dopravních podniků, např. Dopravní podnik Ostrava, udává stáří vozidel v MHD 7,8 let. 5.3 Systém odbavení Současný systém odbavení Současný systém odbavení v MHD představuje: a) distribuci jízdného - automaty na výdej jednotlivých jízdenek (celkem 10 automatů) - prodejní místo pro výdej předplatních dokladů (autobusové nádraží) - cestovní kancelář COMETT PLUS spol. s r.o. b) označovače jízdenek pro jednotlivé jízdné ve vozidlech c) informační systém - zobrazovače času, linek - aktuální a následné zastávky ve vozidle (hlášení ve vozidle) - světelné informační tabule na autobusovém nádraží

34 Analytická část 5.4 Přepravené osoby Počet přepravených osob byl stanoven z prodejnosti dokladů. Na každý doklad cestující provede určitý cest. Tzn. že následující údaje jsou v počtech cest. Cesty jsou jízdy bez přestupu. tzn. cest je osob v systému. Předplatné jízdné: Počet cest na předplatné jízdné od roku Počet cest Obrázek 5.2 Počet cest na předplatné jízdné od roku 2001 Počet cest na předplatné jízdné v roce 2002 mírně vrostl vzhledem k roku 2001 a od roku 2003 je spíše stagnace a nedochází k výrazným výkyvům

35 Analytická část Jednotlivé jízdné: Počet cest na jednotlivé jízdné od roku Počet cest Obrázek 5.3 Počet cest na jednotlivé jízdné Počet cest uskutečněných na jednotlivé jízdné mezi roky mírně klesl, v roce 2004 je mírný nárůst a v roce 2005 je stagnace. (V jednotlivých jízdenkách jsou uvedeny cesty z jednotlivých jízdenek, ze 7 denních jízdenek, jízdenky v prodeji u řidiče a automaty)

36 Analytická část Celkový cest: Počet cest od roku Počet cest Obrázek 5.4 Počet cest celkem od roku 2001 Tento pokles u obou druhových skupin jízdného může být způsoben několika faktory, ať už nepatrnou změnou tarifu v roce 2001 (zdražení, ale pouze z hlediska inflace), tak zvýšení nezaměstnanosti (změna míry nezaměstnanosti mezi roky 2000 a 2004 podle statistického úřadu je 0 až 1,5) spojené s masivním propouštěním zaměstnanců z velkých firem a také odchod armády České republiky, dále snížení porodnosti a v neposlední řadě také i snížení počtu obyvatel (snížení počtu žáků). V grafech jsou započítáni i důchodci, kteří od roku jezdí zdarma (nad 70 let). V období od roku 2001 do roku 2006 došlo ke změně tarifu v MHD jak u časových předplatních dokladech, tak u jednotlivého jízdného. V tomto období byla změněna k lepšímu z hlediska struktury jízdného, od roku 2001 je v nabídce navíc 90 denní žákovská síťová. MHD byla v tomto období také měněna z hlediska sítě linek MHD (přidány 3 linky). V roce 2001 bylo v provozu 12 linek, v současné době 15 linek. Tento pokles není dán nezájmem veřejnosti o MHD ani nabízenou kvalitou MHD, nýbrž zmíněnými demografickými ukazateli

37 Analytická část Průměrný cest za měsíc v roce 2005 je stanoven odhadem na cest. Při takovém počtu cest, bereme-li typický den a spojů v něm (18575), tak průměrný osob na spoj je 36. Tržby za jednotlivé měsíce v roce Tržby , , , , , , , , , , , ,00 Tržby leden duben srpen listopad prosinec měsíc Obrázek 5.5 Vývoj tržeb v jednotlivých měsících Jedná se o tržby z jízdenek, nejsou zde zahrnuty ostatní tržby a dotace. Průměrná tržba za měsíc je a průměrné výkony za měsíc jsou 160 tis. km. Náklady na 1 km činí 35,5 Kč. Financování provozní ztráty Na financování provozní ztráty se v současné době podílí tři subjekty: - SMOOT - obce - krajský úřad

38 Analytická část Dotace (tis. Kč) SMOOT obce Krajský úřad celkem tabulka Dotace Sdružení měst a obcí okresu Tábor má sjednanou smlouvu s dopravcem COMETT Plus spol. s r.o. na zajištění dopravní obslužnosti ve sjednaném území. S obcemi Dražičky a Radimovice u Želče má smlouvu o zajišťování dopravní obslužnosti dopravce COMETT Plus spol. s r. o. přímo. Podíl na spoluúčasti krytí ztráty je rozdělen pro objekt SMOOT podle počtu obyvatel. V roce 2005 následující obce přispívaly: 2005 Dotace (mil. Kč) Planá nad Lužnicí 1,09 Sezimovo Ústí 2,78 Tábor 13,73 Celkem 17,6 Poznámka V roce 2005 byla pomocí programu SROP (Společný regionální operační program) financována dodávka nových vozidel do táborské MHD v rámci projektu Obnova a rozvoj dopravní infrastruktury MHD Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí

39 6 Dopravní průzkumy Analytická část 6.1 Anketní dopravní průzkum Dotazníkový průzkum domácností zjišťuje základní dopravní charakteristiky a běžné přepravní vazby ve městě. Poskytuje údaje o mobilitě jeho obyvatel a využívání jednotlivých druhů doprav a další dopravně ekonomické informace. Přehled základních sledovaný informací zkoumaného území (území města a vybrané obce spádového území): přepravní vazby (zdroje a cíle cest), charakter cest (vnitroměstské, vnější) a účel cest (zaměstnání, škola, rekreační, a jiné), sociální struktura obyvatelstva (zaměstnaní, nezaměstnaní, důchodci, studenti, a jiné), vlastnictví předplatních dokladů, pravidelnosti či nepravidelnosti cest, mobilita obyvatel, použitý dopravního prostředek (dělba přepravní práce, hybnost obyvatelstva), vybavenosti domácností dopravními prostředky. Pro potřeby anketního dopravního průzkumu domácností bylo území měst Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí rozděleno na urbanistické obvody (ZSJ základní sídelní jednotky), viz tab 6.1. Jednotlivé urbanistické obvody jsou zakresleny v grafické příloze č. 2. Průzkum domácností v trojměstí Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí byl proveden ve 361 domácnostech s počtem 1011 osob. Původně bylo osloveno celkem 411 domácností, výběrem se podařilo dosáhnout návratnosti 88 %. Počet zkoumaných domácností v každém urbanistickém obvodě odpovídal počtu obyvatel a sledované statistické chybě. Ve výsledném úhrnu za sledované území se jedná o vzorek obyvatel o průměrné velikosti 2 %, ze statistického hlediska výběrový soubor 1011 osob při spolehlivosti 95 % a relativní četnosti 50 % představuje průměrnou statistickou chybu 5 %. Vlastní distribuci, poskytnutí informací respondentům a následný sběr vyplněných dotazníků provedli vyškolení studenti SPŠ strojnické v Táboře. Anketa domácností zachycuje údaje o cestách osob v domácnosti ve středu , ve čtvrtek , v sobotu a v neděli

40 Analytická část číslo ZSJ kód ZSJ název obce dotazníků obyvatel Tábor (jako město) Čekanice V lopatách Čelkovice Babí hora Hlinice Nové Horky Staré Horky Klokoty Za Klokoty Měšice Stříbrné hutě Náchod Malý Jordán Smyslov Stoklasná Lhota Tábor-střed U nádraží Podhradí Pražské předměstí Pražské a Náchodské sídliště Maredův vrch Ústecké předměstí Průmyslový obvod Blanické předměstí Nemocnice Na Písecké Sídliště Nad Lužnicí U hřbitova Větrovy Všechov Zahrádka Záluží Zárybničná lhota Sezimovo Ústí (jako město) Sez.Ústí - u Lužnice Sídlište Silon -Soukeník Sídliště u nádraží Sídliště za náměstím Sídliště u Nechyby Průmyslový obvod U Červeného Dvora Soukeník 0 3 Planá nad Lužnicí (jako město) Planá nad Lužnicí Lhota Samoty /3 203 Planá n. L. - Strkov Na Sádkách U Černých /1 206 Planá n. L. - průmysl. obvod I /2 207 Planá n. L. - průmysl. obvod II Dražičky Košín Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Slapy (jako město) Hnojná Lhotka Slapy celkem tabulka 6.1 Rozdělení území do ZSJ

41 Analytická část 6.2 Základní výstupy anketního dopravního průzkumu domácnost V následující tabulce je uveden základní výstup z anketního dopravního průzkumu v řešeném území Táborské aglomerace (Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí, ostatní obce). ZÁKLADNÍ VÝSTUPY ŠETŘENÉHO VZORKU Počet vyhodnocených dotazníků 361 Počet osob v domácnostech 1011 z toho muži 519 ženy 492 Průměrný osob v domácnosti 2,8 tabulka 6.2 Základní výstupy šetřeného vzorku Z uvedeného celkového počtu 1011 zkoumaných osob jich má 236 (23,3%) předplatní jízdenku na MHD resp. veřejnou osobní dopravu. Obyvatelé podle vlastnictví předplatní jízdenky 23,3% 76,7% osoby s předplatním dokladem osoby bez předplatního dokladu Obrázek 6.1 Obyvatelé podle vlastnictví předplatní jízdenky V tabulce 6.3 uvádíme vybavenost domácností dopravními prostředky. VYBAVENOST DOMÁCNOSTÍ DOPRAVNÍMI PROSTŘEDKY Počet osobních automobilů 404 ks Stupeň automobilizace 1 : 2,5 Průměrný proběh 1 vozidla km / rok 05 Počet motocyklů 83 ks Počet jízdních kol 834ks tabulka 6.3 Vybavenost domácností dopravními prostředky

42 Analytická část Pokud vztáhneme jednotlivých druhů dopravních prostředků na 1000 obyvatel, vypadá situace v řešeném území následovně: 400 osobních automobilů 83 motocyklů a 825 jízdních kol na 1000 obyvatel Srovnání počtu dopravních prostředků v domácnostech na 1000 obyvatel kolo motocykl osobní automobil Obrázek 6.2 Srovnání počtu dopravních prostředků v domácnostech na 1000 obyvatel. V tabulce 6.4 uvádíme rozložení domácností do jednotlivých sociálních skupin. ÚDAJE O OSOBÁCH sociální skupina osob podíl v % zaměstnanci ,0 podnikatelé 100 9,9 v domácnosti 54 5,3 nezaměstnaní 31 3,1 žáci a studenti ,7 důchodci ,1 ostatní 70 6,9 dohromady ,0 tabulka 6.4 Údaje o osobách

43 Analytická část Podíl sociálních skupin zkoumaného vzorku obyvatel zaměstnanci 12,1% 6,9% 38,0% podnikatelé v domácnosti nezaměstnaní 24,7% 3,1% 5,3% 9,9% žáci a studenti důchodci ostatní Obrázek 6.3 Podíl sociálních skupin zkoumaného vzorku obyvatel 6.3 Záznamy o cestách ve dnech průzkumu Cestování osob dle vlastnictví předplatného CESTOVÁNÍ OSOB DLE VLASTNICTVÍ PŘEDPLATNÉHO DEN STŘEDA ČTVRTEK SOBOTA NEDĚLE DOHROMADY údaj cestovalo bez cesty cestovalo bez cesty cestovalo bez cesty cestovalo bez cesty cestovalo bez cesty vlastní nevlastní celkem podíl 73,49% 26,51% 70,33% 29,67% 44,91% 55,09% 30,56% 69,44% 54,82% 45,18% Celkem Procentuelní podíl cestujících a necestujících osob v pracovních dnech v obr. 6.4 je uveden jako průměr zjištěných údajů z obou pracovních dnů. Podíl osob, které cestovaly v pracovních dnech 28,1% 71,9% cestující osoby necestující osoby Obrázek 6.4 Podíl osob, které cestovaly v pracovních dnech

44 Analytická část Rozdělení cest občanů města ROZDĚLENÍ CEST OBČANŮ MĚSTA Zkoumaný den Vnitřní cesty Vnější cesty Tranzitní cesty Celkem Středa Čtvrtek Sobota Neděle Dohromady Podíl 85,1% 14,4% 0,5% 100% Struktura cest podle místa jejich počátku a konce v pracovním dnu 9,83% 0,03% Vnitřní cesty Vnější cesty Tranzitní cesty 90,14% Obrázek 6.5 Struktura cest podle místa jejich počátku a konce v pracovním dni Údaj o počtu vykonaných cest v pracovních dnech je vypočten jako průměr počtu cest z obou pracovních dnů. Ze zjištěných údajů vyplývá, že významně dominantní postavení mají cesty konané v rámci území města (vnitřní cesty), v pracovním dni 90,14% všech cest. Podíl vnějších cest na celkové struktuře je v pracovních dnech 9,83%. Ve víkendových dnech dosahuje podíl vnitřních cest 74,4%, vnějších cest 24,06%. Pokles celkového počtu cest ve víkendových dnech oproti pracovnímu dni je 38,5%

45 Analytická část Cesty provedené pouze jedním dopravním prostředkem v pracovních dnech CESTY PROVEDENÉ POUZE JEDNÍM DOPRAVNÍM PROSTŘEDKEM V PRACOVNÍCH DNECH Dopravní STŘEDA ČTVRTEK DOHROMADY prostředek cest podíl [%] cest podíl [%] cest podíl [%] Osobní automobil , , ,52 Motocykl 12 0, , ,86 Městská doprava , , ,11 Vlak 7 0, , ,64 Autobus 26 1,6 16 1, ,34 Jízdní kolo 52 3,2 64 4, ,69 Pěšky , , ,30 Ostatní 5 0, , ,54 Dohromady , , ,00 Podíl cest dopravními prostředky a pěšky v pracovních dnech 17,3% 3,7% 1,3% 0,6% 0,5% 40,5% Osobní automobil Motocykl Městská doprava Vlak Autobus 35,1% 0,9% Jízdní kolo Pěšky Ostatní Obrázek 6.6 Podíl cest dopravními prostředky a pěšky v pracovních dnech Údaj o počtu vykonaných cest v pracovních dnech je vypočten jako průměr počtu cest z obou pracovních dnů. Největší podíl cest je proveden osobním automobilem (40,5%) a druhým největším objemem cest jsou cesty konané městskou dopravou (35,1%). Velký podíl zde zaujímají cesty konané pěšky (17,3%). Cesty konané pěšky zahrnují cesty konané od zdroje k cíli a opačně, nejsou zde zahrnuty cesty návštěvníků města a cesty pěšky konané např. od bydliště na zastávku, k autu, ke škole a opačně

46 Analytická část Cesty provedené pouze jedním dopravním prostředkem ve víkendových dnech CESTY PROVEDENÉ POUZE JEDNÍM DOPRAVNÍM PROSTŘEDKEM VE VÍKENDOVÝCH DNECH Dopravní SOBOTA NEDĚLE DOHROMADY prostředek cest podíl [%] cest podíl [%] cest podíl [%] Osobní automobil , , ,66 Motocykl 12 1,38 4 0, ,10 Městská doprava , , ,93 Vlak 3 0,35 3 0,51 6 0,41 Autobus 9 1,04 9 1, ,24 Jízdní kolo 57 6, , ,79 Pěšky , , ,05 Ostatní 5 0,58 7 1, ,82 Dohromady , , ,0 Podíl cest dopravními prostředky a pěšky o víkendových dnech 8,8% 1,2% 13,0% 0,8% 0,4% 17,9% 1,1% 56,7% Osobní automobil Motocykl Městská doprava Vlak Autobus Jízdní kolo Pěšky Ostatní Údaje o počtu vykonaných cest ve víkendových dnech je vypočten jako součet počtu cest za oba víkendové dny. Největší objem cest ve víkendových dnech jsou cesty konané osobním automobilem (56,7%), druhé postavení zaujímá městská doprava (17,9%) a pěší doprava zaujímá třetí postavení (13,0%). Cesty konané pěšky zahrnují cesty konané od zdroje k cíli a opačně, nejsou zde zahrnuty cesty návštěvníků města a cesty pěšky konané např. od bydliště na zastávku, k autu, ke škole a opačně

47 Analytická část Poznámka Z anketního dopravního průzkumu města Tábor vychází 1250 (1,5%) cest s kombinací dvou dopravních prostředků (ČD versus MHD, ČSAD versus MHD), ostatní kombinace více druhy dopravních prostředků nebyly zjišťovány. Přestupovost v rámci MHD versus MHD činí 19%. Skladba cest podle účelu v pracovních dnech SKLADBA CEST PODLE ÚČELU V PRACOVNÍCH DNECH STŘEDA ČTVRTEK DOHROMADY Účel cesty cest podíl [%] cest podíl [%] cest podíl [%] Bydliště , , ,52 Pracoviště , , ,50 Škola , , ,76 Služební jednání 44 2, , ,34 Nákup, vyřizování 164 9, , ,27 Školka, jesle 19 1, , ,44 Sport, rekreace 20 1, , ,28 Kultura, ostatní 62 3, , ,90 Dohromady , , ,00 Podíl cest podle účelu v pracovních dnech 3,9% 1,3% 1,4% 9,3% 2,3% 11,8% 22,5% 47,5% Bydliště Pracoviště Škola Služební jednání Nákup, vyřizování Školka, jesle Sport, rekreace Kultura, ostatní Obrázek 6.7 Podíl cest podle účelu v pracovních dnech Graf znázorňuje rozdělení cílů cest v pracovních dnech. Převažuje kromě cest do bydliště účel zaměstnání s podílem 22,5%, třetím nejčastějším účelem je škola s 11,8 % a čtvrtým v pořadí jsou nákupy a vyřizování s podílem 9,3 %

48 Analytická část Skladba cest podle účelu ve víkendových dnech SKLADBA CEST PODLE ÚČELU VE VÍKENDOVÝCH DNECH SOBOTA NEDĚLE DOHROMADY Účel cesty cest podíl [%] cest podíl [%] cest podíl [%] Bydliště , , ,73 Pracoviště 52 5, , ,55 Škola 1 0,11 1 0,17 2 0,13 Služební jednání 7 0,78 6 1, ,87 Nákup, vyřizování , , ,44 Školka, jesle 0 0,00 0 0,00 0 0,00 Sport, rekreace 54 6, , ,95 Kultura, ostatní , , ,33 Dohromady , , Podíl cest podle účelu ve víkendových dnech 23,3% Bydliště Pracoviště 47,7% Škola 7,0% 0,0% 16,4% 0,9% 0,1% 4,5% Služební jednání Nákup, vyřizování Školka, jesle Sport, rekreace Kultura, ostatní Obrázek 6.8 Podíl cest podle účelu ve víkendových dnech Ve víkendových dne výrazně převažuje účel cesty (kromě bydliště) za kulturou a ostatním s podílem 23,3%, v pořadí druhý je nákup a vyřizování s podílem 16,4% a sport a rekreace vykazuje podíl 7,0%. Do zaměstnání směřuje celkem 4,5% cest ve víkendových dnech

49 Analytická část 6.4 Dělba přepravní práce Dělba přepravní práce vztažená k pracovnímu dni Dělba přepravní práce byla stanovena z podílu cest vykonaných v pracovních dnech pouze jedním dopravním prostředkem. Prostředky veřejné hromadné dopravy osob (MHD, vlak a autobus) bylo ve zkoumaných pracovních dnech vykonáno celkem 1166 cest, osobními automobily a motocykly celkem 1301 cest. Na celkovém objemu 2467 cest vykonaných prostředky hromadné dopravy a individuální automobilové dopravy v pracovních dnech se podílí individuální automobilová doprava včetně motocyklů cca 52,7% a hromadná doprava cca 47,3 %. Stanovení dělby přepravní práce v pracovních dnech STANOVENÍ DĚLBY PŘEPRAVNÍ PRÁCE V PRACOVNÍCH DNECH Dopravní prostředek STŘEDA ČTVRTEK DOHROMADY Automobil Motocykl DOHROMADY Městská doprava Vlak Autobus DOHROMADY CELKEM Dělba přepravní práce v pracovních dnech 47,3% 52,7% automobilová doprava hromadná doprava Obrázek 6.9 Dělba přepravní práce v pracovních dnech

50 Analytická část Dělba přepravní práce hromadné dopravy v pracovních dnech 1,7% 3,6% Městská doprava Vlak Autobus 94,7% Obrázek 6.10 Dělba přepravní práce hromadné dopravy v pracovních dnech Dělba přepravní práce vztažená k víkendovým dnům Dělba přepravní práce byla stanovena z podílu cest provedených ve víkendových dnech pouze jedním dopravním prostředkem. Prostředky veřejné hromadné dopravy osob (MHD, vlak a autobus) bylo ve zkoumaných víkendových dnech provedeno celkem 285 cest, osobními automobily a motocykly celkem 841 cest. Na celkovém objemu 1126 cest vykonaných prostředky hromadné dopravy a individuální automobilové dopravy ve víkendových dnech se podílí individuální automobilová doprava včetně motocyklů cca 74,7% a hromadná doprava cca 25,3 %. Stanovení dělby přepravní práce ve víkendových dnech STANOVENÍ DĚLBY PŘEPRAVNÍ PRÁCE VE VÍKENDOVÝCH DNECH Dopravní prostředek SOBOTA NEDĚLE DOHROMADY Automobil Motocykl DOHROMADY Městská doprava Vlak Autobus DOHROMADY CELKEM

51 Analytická část Dělba přepravní práce ve víkendových dnech 25,3% automobilová doprava hromadná doprava 74,7% Obrázek Dělba přepravní práce ve víkendových dnech Dělba přepravní práce hromadné dopravy ve víkendových dnech 2,1% 6,3% 91,6% Městská doprava Vlak Autobus Obrázek Dělba přepravní práce hromadné dopravy ve víkendových dnech

52 Shrnutí Koncepce rozvoje MHD Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí Analytická část Celková hybnost obyvatel trojměstí Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí zjištěná na základě výsledků anketního dopravního průzkumu domácností (včetně pěších a cyklistů) je v průměru 1,55 cest na osobu a pracovní den. Mobilita dopravními prostředky (zahrnují se pouze cesty automobily, motocykly, MHD, vlaky a autobusy ) je v průměru 1,23 cest na osobu a pracovní den. Počet obyvatel v Táborské aglomeraci Počet osobních automobilů zkoumaných osob Průměrný všech cest zkoumaných osob v pracovním dni Průměrný cest zkoumaných osob kromě pěších a cyklistů v pracovním dni Podíl veřejné osobní dopravy v pracovním dni Počet zkoumaných osob Stupeň automobilizace 1:2, Celková hybnost obyvatel 1, Mobilita dopravními prostředky 1,23 47,3 Podíl individuální automobilové dopravy v pracovním dni 52,7 Úroveň kvality služby městské hromadné dopravy na trhu dopravy lze hodnotit na základě jejího podílu na mobilitě obyvatel města. Výsledný podíl ve výši 47,3 % v pracovním dni lze považovat s ohledem na trvalý růst automobilové dopravy za příznivý. Udržet příznivé postavení MHD v kontextu s očekávaným dalším růstem automobilizace bude možné pouze za předpokladu dalšího zvyšování kvality služby. Lze uvažovat např. o vyšší kvalitě dostupnosti a obsluhy území, o vyšší kvalitě v četnosti spojů v oblastech s vysokou koncentrací obyvatel, ve snížení jízdní doby preferencí vozidel MHD v dopravním proudu apod. V průběhu běžného pracovního dne je dle údajů dopravce vypraveno 624 autobusových spojů na všech linkách MHD, v sobotu 427 spojů a v neděli a svátek 366 spojů. V sobotu je vypraveno 68% spojů z pracovního dne a v neděli, svátek 59% spojů z pracovního dne. Z anketního dopravního průzkumu vyplývá, že cesty konané v sobotu tvoří 31% cest z průměrného pracovního dne a v neděli 16% z průměrného pracovního dne. Dle anketního průzkumu v sobotu a neděli vysoce vzrůstají cesty individuální automobilovou dopravou. Sobota tvoří 78% cest individuální automobilovou dopravou z průměru pracovního dne a neděle 52%

53 Analytická část Ilustrativně uvádíme rámcové srovnání základních dopravních charakteristik a ukazatelů u měst Frýdku Místku, Prostějova a Táborské aglomerace zjištěné anketním dopravním průzkumem domácností a platné pro sledované pracovní dny. Ukazatel/Město Frýdek - Táborská Prostějov/2005 Místek/2005 aglomerace Počet obyvatel Stupeň automobilizace 1:3,37 1:2,71 1:2,5 Celková hybnost obyvatel 1,71 cest 1,96 cest 1,55 cest Mobilita dopravními prostředky 1,05 cest 0,96 cest 1,23 cest Podíl pěší dopravy 38% 33,0% 17,3% Podíl cyklistické dopravy 0,5% 17,3% 3,7% Podíl veřejné osobní dopravy 41,5% 25,7% 47,3% Podíl individuální dopravy 58,5% 74,3% 52,7% Pro ilustraci uvádíme dělbu přepravní práce stanovenou pro město Praha za rok 2004, a to 57%:43% (HD:IAD) a Ostravu za rok 2005, a to 60:40 (MHD:IAD). 6.5 Základní vazby z matice přepravních vztahů Jedná se o informace získané z anketního dopravního průzkumu domácností, který obsahuje mimo jiné také údaje o cestách osob v domácnosti ve středu , ve čtvrtek , v sobotu a v neděli Zde uvádíme pouze celkovou bilanci a přehled nejsilnějších vazeb mezi dopravními oblastmi resp. ZSJ ze středy Celková bilance cest vč. pěších (středa) cest 100% (sobota) cest 55,4% (neděle) cest 38,2% z počtu cest ve středu

54 Analytická část Pro srovnání uvádíme hodnoty zjištěné ze studie Průzkum veřejné osobní hromadné dopravy z října 1997: Počet cest v roce 1997 v MHD činilo 33,1 35,3 tisíc, cest v MHD získaných z anketního průzkumu v roce 2006 činí 28,9 tisíc ( cest přepočtených na obyvatel Tábora), tzn. že pokles cest mezi roky 1997 a 2006 činí 14,5%, tzn. roční úbytek činí 1,5-2% cest. Tomuto poklesu odpovídá roční stupeň růstu automobilizace, který činí cca 2%. Obrat cest v MHD podle studie Průzkum veřejné osobní hromadné dopravy za 24h v ZSJ U nádraží činí 8877 cest, údaj získaný z anketního dopravního průzkumu v Táboře činí 7389 cest. Z anketního dopravního průzkumu města Tábor vychází 1250 (1,5%) cest s kombinací dvou dopravních prostředků (ČD versus MHD, ČSAD versus MHD), ostatní kombinace více druhy dopravních prostředků nebyly zjišťovány. Při srovnání se studií Průzkum veřejné osobní hromadné dopravy z roku 1997 vychází 0,9 % cest s kombinací dopravních prostředků. Míra přestupovosti zjištěná ve výše uvedené studii z roku 1997 činí 25,15%, procento přestupovosti zjištěné z anketního dopravního průzkumu v Táboře činí 24,01%

55 Analytická část Přehled zjištěných dominantních objemů dopravy a přepravních vztahů Vnitřní vazby (cesty v obou směrech za 24 hod. bez pěších, středa) zdroj/cíl ZSJ U nádraží 7921/7700 ZSJ Sídliště nad Lužnicí 5557/5652 ZSJ Maredův vrch 3413/3468 ZSJ Tábor střed 2803/2948 ZSJ Planá nad Lužnicí 2512/ celkem tabulka 6.5 Matice přepravních vztahů Uvedené rozhodující přepravní vazby jsou zajištěny přímými vazbami MHD, nedostatkem však je dostupnost v oblasti ZSJ Maredův vrch, Tábor střed, Sídliště u Nechyby. v příloze č. 6. Vysvětlivky: Celková matice přepravních vztahů pro vnitřní vazby za středu je uvedena 16 Tábor, střed 17 - U Nádraží 20 Pražské a Náchodské sídliště 21 Maredův vrch 27 Sídliště nad Lužnicí 101 Sezimovo Ústí u Lužnice 102 Sídliště Silon-Soukeník 103 Sídliště u nádraží 104 Sídliště za náměstím 105 Sídliště u Nechyby 201 Planá nad Lužnicí

56 Rozbor zajištění přímých vazeb pro jednotlivé významné cíle: cíl ZSJ u nádraží a zdroje pro tuto základní sídelní jednotku jsou: - ZSJ Čekanice ano - ZSJ Klokoty ano - ZSJ Tábor střed ano (ale pouze okrajem ZSJ Tábor střed, zastávky Křižíkovo náměstí, U mostu, U Jezu), docházka k zastávkám z severní části ZSJ Tábor střed přesahuje 7,5 min - ZSJ Pražské předměstí ano - ZSJ Pražské a Náchodské sídliště ano (avšak docházkové vzdálenosti ze severní části ZSJ Pražské a Náchodské sídliště k zastávkám přesahují 7,5 min) - ZSJ Ústecké předměstí ano - ZSJ Průmyslový obvod ano - ZSJ Nemocnice ano - ZSJ Sídliště nad Lužnicí ano - ZSJ Sezimovo Ústí u Lužnice ano - ZSJ Sídliště u nádraží ano (avšak docházková vzdálenost k zastávkám severní části ZSJ Sídliště u nádraží přesahuje 7,5 min). - ZSJ Planá nad Lužnicí ano cíl ZSJ Sídliště nad Lužnicí a zdroje pro tuto základní sídelní jednotku jsou: - ZSJ Tábor střed ano (ale pouze okrajem ZSJ Tábor střed, zastávka Křižíkovo náměstí, docházka k zastávkám z severní části ZSJ Tábor střed přesahuje 7,5 min) - ZSJ U nádraží ano - ZSJ Pražské a Náchodské sídliště ano (avšak docházkové vzdálenosti ze severní části ZSJ Pražské a Náchodské sídliště k zastávkám přesahují 7,5 min) - ZSJ Maredův vrch ano (avšak docházkové vzdálenosti na nejbližší zastávky MHD Na Kopečku a Černé Mosty přesahují 7,5 min), zastávku Tesco nepovažujeme jako obsluhu zastavěné části ZSJ Maredův vrch - ZSJ Průmyslový obvod ano - ZSJ Sídliště u Nechyby ne (docházkové vzdálenosti k nejbližší zastávce Kovosvit přesahují 7,5 min) - ZSJ Planá nad Lužnicí ano

57 Analytická část cíl ZSJ Maredův vrch a zdroje pro tuto základní sídelní jednotku jsou: - ZSJ Pražské předměstí ano - ZSJ Sídliště nad Lužnicí - ano - ZSJ Sídliště u Nechyby - ne Poznámka k ZSJ Maredův vrch U všech zmíněných ZSJ ve vztahu do/z ZSJ Maredův vrch není přímá vazba do/z ZSJ Maredův vrch, vazba je pouze k zastávkám Na Kopečku, Černé Mosty. Docházka do/z ZSJ Maredův vrch potom přesahuje 7,5 min. Zastávku Tesco, ležící v ZSJ Maredův vrch nepovažujeme za zastávku sloužící k obsluze zastavěné oblasti Maredova vrchu) Bohužel navíc v ZSJ Maredův vrch nejsou zcela všechny komunikace vhodné pro provoz MHD, a to zejména pro provoz standardního autobusu. Vhodné komunikace pro provoz standardními autobusy se nacházejí na ulici Soběslavská se zastávkami Černé Mosty a Na Kopečku. I přesto je oblast ZSJ Maredova vrchu obsluhována zastávkami Údolní a Maredův vrch několika účelovými spoji (viz kapitola 4.1). cíl ZSJ Planá nad Lužnicí a zdroje pro tuto základní sídelní jednotku jsou: - ZSJ U nádraží ano - ZSJ Sídliště nad Lužnicí ano cíl ZSJ Tábor - střed a zdroje pro tuto základní sídelní jednotku jsou: - ZSJ U nádraží ano, (ale pouze k okraji ZSJ Tábor střed, zastávky Nový Ráj, Na Parkánech, Kotnov, U Mostu) - ZSJ Pražské a Náchodské sídliště - ano (ale pouze k okraji ZSJ Tábor střed, zastávka Křižíkovo náměstí) - ZSJ Sídliště nad Lužnicí ano (ale pouze k okraji ZSJ Tábor- střed, zastávka U Reálky). Vnější vazby Jako zdroj i cíl: Praha České Budějovice

58 Analytická část 6.6 Obsluha území z pohledu úrovně nabídky spojů Obsahem této části rozborů obsluhy území je informativní vyhodnocení kvality obsluhy jednotlivých lokalit města (ZSJ) z pohledu rozsahu nabídky spoj s cílem odstranit případné disproporce v úrovni nabídky. Výchozím podkladem jsou zjištěné objemy cest v obou směrech bez pěších (vyloučeny jsou i pohyby uvnitř těchto oblastí) v jednotlivých ZSJ získané z anketního dopravního průzkumu domácností. Tyto objemy byly promítnuty na zastávek, které jsou uvnitř nebo na okraji území a tím přímo obsluhují dané území a na spojů a linek MHD, které projíždějí těmito zastávkami v období od 5-22h. Počet spojů je zjišťován obousměrně v období od 5-22h. Jedná se o orientační propočty, které pouze poukazují na významnější odchylky od průměrné hodnoty, což může signalizovat potřebnost zvýšení kvality nabídky v četnosti spojů MHD v dané oblasti. U okružních linek je spoj počítán dvakrát, jako obousměrný. U sporných obcí byla zohledněna PAD. Hodnoty vyšší než čtyřnásobek průměrného ukazatele signalizují v předmětných lokalitách významně nízkou úroveň nabídky spojů ve vztahu ke zjištěným objemům cest. Tyto případy musí být předmětem dalšího posuzování a hledání řešení. Za cest dosazujeme cest za jeden pracovní den

59 Analytická část Jedná se o lokality: Hodnota průměrného ukazatele činí 6,2. číslo ZSJ kód ZSJ název obce dotazníků obyvatel spojů MHD cest cesty/spoj (MHD) spojů PAD cesty/spoj (MHD + PAD) Tábor (jako město) Čekanice ,1 18 9, V lopatách , Čelkovice ,7 0 12, Babí hora Hlinice ,1 29 7, Nové Horky ,5 4, Staré Horky ,5 14 9, Klokoty ,8 39 5, Za Klokoty , Měšice ,0 34 8, Stříbrné hutě ,0 0, Náchod ,1 1, Malý Jordán ,3 3, Smyslov Stoklasná Lhota ,0 0 15, Tábor-střed ,0 5, U nádraží , Podhradí ,7 3, Pražské předměstí ,0 4, Pražské a Náchodské sídliště ,2 39 6, Maredův vrch ,9 25 7, Ústecké předměstí ,0 3, Průmyslový obvod ,6 3, Blanické předměstí ,8 1, Nemocnice ,9 3, Na Písecké ,7 0, Sídliště Nad Lužnicí , , U hřbitova ,0 2, Větrovy ,6 4, Všechov , Zahrádka , Záluží ,8 29 6, Zárybničná lhota ,2 4,2 Sezimovo Ústí (jako město) Sez.Ústí - u Lužnice ,2 6, Sídlište Silon -Soukeník ,0 3, Sídliště u nádraží ,0 3, Sídliště za náměstím ,9 4, Sídliště u Nechyby Průmyslový obvod ,1 3, U Červeného Dvora Soukeník Planá nad Lužnicí (jako město) Planá nad Lužnicí , , Lhota Samoty /3 203 Planá n. L. - Strkov , , Na Sádkách , U Černých /1 206 Planá n. L. - průmysl. obvod I ,0 5, /2 207 Planá n. L. - průmysl. obvod II ,3 3, Dražičky ,4 0 27, Košín ,8 13 8, Radimovice u Tábora ,9 6 16, Radimovice u Želče ,7 6 14,5 Slapy (jako město) Hnojná Lhotka Slapy ,3 25 9,5 celkem , ,9-59 -

60 Analytická část a) největší odchylky vykazuje ZSJ Planá nad Lužnicí. ZSJ Planá nad Lužnicí a její obytné území (nikoliv průmyslová část Plané nad Lužnicí) je obsluhována z pozice pouze 1 zastávky, společné jak pro MHD, tak pro PAD, a to Planá nad Lužnicí, náměstí. Četnost spojů linkami MHD je 77 spoj, resp. 13 u Strkova. Z PAD je tato oblast obsluhována linkami ,200,250,820,490 (33 spojů obousměrně 5-22 h) v případě Plané nad Lužnicí, náměstí. Počet spojů z této oblasti (vyjma průmyslové oblasti) neodpovídá objemům cest z daných lokalit (docházková vzdálenost na frekventovanější zastávky v průmyslovém obvodu je velká). I přes doplňující funkci PAD je u této sídelní jednotky cest vyšší než nabízených spojů. b) odchylky v rozmezí od dvojnásobku po čtyřnásobek (pro ZSJ s přibližně shodným počtem obyvatel) vykazuje Planá nad Lužnicí Strkov a další oblasti. ZSJ Planá nad Lužnicí Strkov a jeho obytné území (nikoliv průmyslová část Plané nad Lužnicí) je obsluhována z pozice pouze 1 zastávky, společné jak pro MHD, tak pro PAD, a to Planá nad Lužnicí, Strkov. Četnost spojů linkami MHD je 77 spoj, resp. 13 u Strkova. Z PAD je Strkov obsluhován pouze linkami ,200,490 (17 spojů obousměrně 5-22h). Počet spojů z této oblasti (vyjma průmyslové oblasti) neodpovídá objemům cest z daných lokalit (docházková vzdálenost na frekventovanější zastávky v průmyslovém obvodu je velká). I přes doplňující funkci PAD je u těchto sídelních jednotek cest vyšší než nabízených spojů. Dalšími oblastmi jsou: městská část Hlinice, Stoklasná Lhota, Čelkovice, Záluží a obce Dražičky, Košín, Radimovice u Tábora, Radimovice u Želče a Slapy. Z tohoto výčtu v rámci IDS nejsou obsluhovány PAD: městská část Čelkovice, Stoklasná Lhota, obec Radimovice u Tábora a Dražičky. Ostatními lokalitami prochází PAD v rámci IDS, u městské části Hlinice linka (29 spojů obousměrně 5-22h), Záluží linka (29 spojů obousměrně 5-22h). Obec Košín je obsluhována PAD linkou (13 spojů), obec Radimovice u Želče a Slapy jsou obsluhovány linkou PAD (6 spojů), 180 (19 spojů) u Slap a Radimovice u Želče linkou (6 spojů). I přesto se pohybuje úroveň nabídky u všech zmíněných lokalit po doplnění o obsluhu PAD nad hodnotou průměrného ukazatele. c) oblasti blízko průměrného ukazatele, jedná se zejména o ZSJ v Táboře, a to ZSJ Čekanice, Staré Horky, Měšice, Klokoty, U nádraží, Pražské a Náchodské sídliště, Maredův vrch, Sídliště nad Lužnicí, kde tuto disproporci snižuje PAD. Z hlediska zkreslení údajů nebyla ZSJ U nádraží hodnocena z pohledu PAD

61 Analytická část d) další oblastí jsou oblasti kdy není linka MHD do dané oblasti vedená a existují tam cesty, např. ZSJ Babí hora, ZSJ Smyslov, ZSJ Všechov a Zahrádka, ZSJ Sídliště u Nechyby, SZJ Soukeník, ZSJ U Černých. V případě ZSJ Všechov a Zahrádka je tato oblast obsluhována PAD. V případě ZSJ Babí hora, Soukeník a U Černých a Smyslov se oblast s rozptýlenou zástavbou. V případě ZSJ Sídliště u Nechyby je nutné zvážit zavedení MHD. e) v ZSJ, Za Klokoty, Stříbrné Hutě, U Červeného Dvora, Lhota Samoty, Na Sádkách nejsou požadované žádné cesty, proto nejsou hodnoceny. 6.7 Průzkum kvality MHD Tábor a okolí Kvalita osobní hromadné dopravy je vymezená komplexem různorodých vlivů z oblasti použité techniky, technologie, organizace a řízení dopravy, které působí na fyzický a psychický stav cestujících v procesu jejich přemísťování. Městská hromadná doprava má za úkol zabezpečit maximum přepravních požadavků na určité kvalitativní úrovni. Kvalita osobní dopravy ovlivňuje hybnost obyvatel a dělbu přepravní práce mezi jednotlivé druhy dopravy. Průzkum byl proveden ve shodné době jako anketní dopravní průzkum. Vzor dotazníku je uveden v příloze č. 3. Tento průzkum měl 2 části: 1) srovnání ukazatelů kvality jedná se o zjištění důležitosti vybraných ukazatelů MHD pro obyvatele. Pořadí důležitosti kriterií kvality odráží objektivní realitu a míru upřednostnění požadavků na MHD. 2) marketingový průzkum kvality jedná se o zjištění četnosti používání MHD a spokojenosti s jednotlivými ukazateli charakterizující městskou hromadnou dopravu. Zároveň bylo umožněno se dotazovaným slovně vyjádřit, ve smyslu toho, co by změnili na současném stavu MHD

62 Analytická část Srovnání ukazatelů kvality Za kriteria kvality hromadné osobní dopravy byly vybrány následující ukazatele: Pravidelnost MHD (rovnoměrnost nabídky počtu spojů v době provozu na lince) Dostupnost zastávek MHD Četnost spojů Pohodlí ve vozidle (míra obsazení vozidla nebo také komfort) Bezpečnost dopravy (je považováno za nejdůležitější kritérium) Informace o MHD (statické a dynamické informace) Toto srovnání vzájemně porovná jednotlivé ukazatele MHD tak, že vždy jsou navzájem porovnávány jednotlivé dvojice ukazatelů a z příslušné dvojice je vybrán ten ukazatel, který je důležitější. Výsledkem průzkumu je zjištění důležitosti jednotlivých kritérií. Celkem bylo distribuováno 411 ks dotazníků, z toho bylo vráceno a správně vyplněno 329 ks dotazníků. Na jednu domácnost připadal jeden dotazník. Důležitost jednotlivých ukazatelů 1 - pravidelnost MHD 24,2% 13,2% 9,4% 17,6% 18,3% 17,3% 2 - dostupnost zastávek 3 - četnost spojů 4 - pohodlí ve vozidle (obsazení) 5 - bezpečnost 6 - informace o MHD Obrázek 6.13 Důležitost jednotlivých kritérií

63 Analytická část Z průzkumu vyplývá pořadí důležitosti kritérií: Kritérium bezpečnost četnost spojů pravidelnost MHD dostupnost zastávek pohodlí ve vozidle (obsazení) informace o MHD Pořadí tabulka 6.6 Pořadí důležitosti kritérií kvality Pro dotazované obyvatele je nejdůležitější bezpečnost dopravy (24,2%) na druhém stupni je četnost spojů (18,3%), třetí nejdůležitější kritérium je pravidelnost městské hromadné dopravy (17,6%). Čtvrtým kritériem v pořadí je dostupnost zastávek MHD (17,3%), předposledním kritériem je pohodlí ve vozidle (13,2%) a posledním nejméně důležitým je informace o MHD (9,4%) Marketingový průzkum Průzkum byl založen tak, aby vysledoval četnost používání MHD a spokojenost s jednotlivými ukazateli charakterizující městskou hromadnou dopravu. Z distribuovaných 411 ks dotazníků bylo vráceno a vyplněno 357 ks. Na každou domácnost připadal jeden dotazník. Jednotlivé otázky a struktura dotazníku jsou uvedeny v příloze č

64 Analytická část 1) Jak často jste v posledních 12 měsících používal MHD? Nejvíce dotázaných obyvatel (31%) pravidelně cestuje denně nebo téměř denně. Otázka č. 1 6% 7% 19% 21% 31% 16% 1- denně nebo téměr denně 2 - tři až čtyři dny v týdnu 3 - jeden nebo dva dny v týdnu 4 - jeden až tři dny za měsíc 5 - jeden až dva dny za čtvrt roku 6 - méně často 2) Kdyby se Vás někdo z jiného města zeptal, zda má při návštěvě použít městskou hromadnou dopravu nebo se po městě pohybovat jinak, co byste mu doporučil? Otázka č. 2 8% 4% 25% 1- určitě MHD 2 - spíše MHD 27% 3 - těžko říci 36% 4 - spíše jinou možnost 5 - určitě jinou možnost Z dotázaných občanů by městskou hromadnou dopravu doporučilo pouze 25% určitě, zatímco s určitým váháním by ji doporučilo již 36%

65 Analytická část 3) A když se zamyslíte nad svými vlastními cestami po městě, kdybyste si mohl vybrat, používal byste v budoucnosti spíše městskou hromadnou dopravu nebo byste se po městě raději pohyboval jinak, třeba autem? Otázka č určitě MHD 28% 9% 19% 14% 30% 2- spíše MHD 3- těžko říci 4- spíše jinak 5- určitě jinak V budoucnu by volilo jiný druh přemisťování 9% určitě a 28% spíše jinak. Pokud by se dotazovaní chovali podle svých tvrzení, v budoucnu by využívalo určitě MHD pouze 14% a spíše MHD 30% dotázaných. Odpověď neznalo 19% dotázaných. Tato tvrzení však souvisí ve větší míře se zvýšením životní úrovně na takovou míru, že by cestující volil jinou možnost (pravděpodobně automobil) či s vlastnictvím řidičského průkazu. 4) Očekáváte, že v příštím roce budete používat městskou hromadnou dopravu? Otázka č. 4 8% 2% 5% 3% 8% 1- o hodně víc než doposud 2-o něco víc 3- asi tak stejně 74% 4- o něco méně 5- o hodně méně 6- neví Městkou hromadnou dopravu bude v příštím roce používat zhruba 74% dotázaných stejně jako v letošním roce. Celkem by cestovalo více 11% a méně 10%, tzn. že pokud by se dotazovaní měli chovat podle svých tvrzení, dá se v příštím roce předpokládat udržení stávajícího zájmu o přepravu. Následují otázky zaměřené na úroveň kvality MHD, dotázaní měli uvést, jak jsou spokojeni s jednotlivými stránkami kvality MHD

66 5a) se sítí linek, tedy s tím, kam všude se dá jet Otázka č. 5a 20% 4% 17% 1- úplně spokojen 2- spokojen 3- méně spokojen 59% 4- nespokojen 5b) s návazností linek, tedy s možnostmi přestupů Otázka č. 5b 27% 8% 13% 1- úplně spokojen 2- spokojen 3- méně spokojen 52% 4- nespokojen 5c) s tím, jak často spoje jezdí Otázka č. 5c 13% 10% 1- úplně spokojen 2- spokojen 38% 39% 3- méně spokojen 4- nespokojen

67 5d) s dostupností zastávek MHD Analytická část Otázka č. 5d 19% 7% 21% 1- úplně spokojen 2- spokojen 3- méně spokojen 53% 4- nespokojen 5e) s poměrem mezi cenou jízdného a kvalitou služeb Otázka č. 5e 20% 9% 1- úplně spokojen 2- spokojen 37% 3- méně spokojen 34% 4- nespokojen 5f) s tím, jaké druhy jízdenek se dají koupit Otázka č. 5f 26% 9% 16% 1- úplně spokojen 2- spokojen 3- méně spokojen 49% 4- nespokojen

68 Analytická část 5g) s čistotou na zastávkách a ve vozidle MHD Otázka č. 5g 30% 10% 9% 1- úplně spokojen 2- spokojen 3- méně spokojen 51% 4- nespokojen 5h) celkově s možností koupit si jízdenky Otázka č. 5h 24% 13% 20% 1- úplně spokojen 2- spokojen 3- méně spokojen 43% 4- nespokojen 5i) s jízdními øády, které si mùžete poøídit domù Otázka č. 5i 15% 3% 1- úplně spokojen 35% 2- spokojen 3- méně spokojen 47% 4- nespokojen

69 Analytická část Většina cestujících je s úrovni MHD spokojena úplně nebo spokojena. Vyskytují se však i nespokojenosti: V pořadí od největší po nejmenší: Občan nespokojen 21% poměr mezi cenou jízdného a kvalitou služeb» 13% četnost spojů» 13% koupě jízdenky»10% čistota na zastávkách a ve vozidle» 9% druhy jízdenek» 8% návaznost linek, přestupy» 7% dostupnost zastávek» 4% síť linek» 3% jízdní řády Občan méně spokojen 38% četnost spojů» 34% poměr mezi cenou jízdného a kvalitou služeb» 30% čistota na zastávkách a ve vozidle» 27% návaznost linek, přestupy» 26% druhy jízdenek» 24% koupě jízdenky» 20% síť linek» 19% dostupnost zastávek» 15% jízdní řády Společnými znaky u odpovědí nespokojen a méně spokojen jsou ukazatele: poměr mezi cenou jízdného a kvalitou služeb, četnost spojů a čistota na zastávkách a ve vozidle

70 Analytická část Odpovědi dotazovaných na otázku: Co doporučujete zlepšit v MHD tak, aby to vyhovovalo Vašim potřebám? (např. změna vedení trasy, zvýšení četnosti spojů a jiné). Odpovědi jsou řazené od nejčastějších po nejméně časté. Ze správně vyplněných vrácených dotazníků (357 ks) jich vyjádřilo srozumitelnou odpověď 46%. V závorce je vždy uveden procentuální výskyt četnosti dané odpovědi). - četnost spojů od konkrétních požadavků až po obecné vyjádření např. zvýšení počtu spojů v různém časovém období během dne (špička, sedlo), o víkendech, v noci (noční spoje) atd. (výskyt 47%) Konkrétní požadavky: zvýšení četnosti spojů v 9h, 11h, 17h, 19h a v 22h do Čekanic, prodloužit spoj do Stoklasné Lhoty, u linky č. 20 zavedení nočního spoje až do Stoklasné Lhoty a obnovení sobotního spoje okolo 20h zvýšení počtu spojů okolo 14 a 22h, ve špičce, zvýšit četnost linky č. 13,14,16,20,21,30,31,40,41,50 zvýšení četnosti linky č. 11 místo č.10 zvýšení četnosti linky č. 10 v sobotu a neděli zvýšení četnosti spojů do Plané nad Lužnicí a zpět do Tábora, to samé v nočních hodinách četnost spojů a rozložení spojů do Slap posunout ranní spoj (ZSJ U nádraží) časově, tak, aby se stihla ranní směna v 6h v nemocnici v trase Tábor-Náchod přidat spoj po 20 h, zastávka Nový Ráj pro všechny spoje (nejen pro linky 20,21) návaznost spojů na ČD - poruchovost a funkčnost automatů na jízdenky (nebylo specifikována, zda se jedná o automaty venkovní či znehodnocovače jízdenek v autobusech), více míst pro prodej jízdenek, více automatů na lístky na zastávkách (výskyt 12,8%) - změna trasy od konkrétních požadavků až po obecné vyjádření (výskyt 7,9%)

71 Analytická část Konkrétní požadavky: trasu do Hlinice prodloužit, aspoň 2 zastávky spojení Měšič a Sídliště nad Lužnicí, Maredův vrch a Sezimovo Ústí, školní spoj k ZŠ Pražské sídliště zavést autobusovou linku k zimnímu stadionu, spojení Sídliště nad Lužnicí s městskou částí Měšic - dostupnost zastávek, návrh konkrétních zastávek MHD, dodržování jízdních řádů (výskyt 7,9%) pečlivost při přemisťování zastávek při jejich rekonstrukci více zastávek v odlehlých oblastech více zastávek v okolí Tábora, zastávka u Kauflandu, zastávka mezi Strkovem a Planou nad Lužnicí - cena versus kvalita, návaznost linek, možnosti přestupů, rozložení spojů linek mezi sebou tak, aby nejeli všechny spoje najednou a pak delší časové období nic (výskyt 7,3%) - čistota zastávek, větratelnost vozidel, klimatizace (výskyt 5,5%) - snížení jízdného (výskyt 2,4%) - více druhů jízdenek u řidiče, zrušení časového pásma, lepší konstrukce pásem (výskyt 1,2%) nižší než 1%: - ekologický provoz - vyšší revize jízdenek - nevhodné chování revizora - jízdní řád s odjezdy linek z jedné zastávky - lepší chování řidičů - zajíždění autobusů při příjezdu k zastávce až k její hraně tak, aby mohli tělesně postižení a starší osoby nastoupit - zvětšení písma na jízdních řádech - chránit zastávky před nepřízní počasí - méně reklam na autobusech - vše by změnili Vyskytly se i odpovědi kladné, např. odpověď, kdy občané uvedli, že jsou spokojeni, nebo že by nic neměnili. (výskyt 1,8%)

72 Analytická část Nejvíce se však objevovali odpovědi na změnu v četnosti spojů, na poruchovost a špatnou funkčnost automatů, cena versus kvalita, změnu trasy, dostupnost zastávek, druhy jízdenek a možnost jejich koupě, čistotu zastávek atd. Poznámka Důležitou poznámkou z hlediska rozvoje území a zkvalitnění služby MHD je i přemostění nádraží ČD v Táboře. Dopravní spojení, které by nabídlo nové přemostění, může mít rozsáhlé důsledky pro další rozvoj v celé severovýchodní části města. Otevření této komunikační propojky by vyvážilo dosavadní nerovnoměrný rozvoj táborské aglomerace orientované do osy jih-severozápad. Vzhledem k rozvoji oblasti Čekanic a průmyslové zóny Vožická doporučujeme zvážit přemostění nádraží ČD v Táboře. Při vybudování přemostění by mohlo dojít k těmto pozitivním účinkům: - k významným časovým úsporám v relacích Čekanice centrum, Blanické předměstí centrum, průmyslová oblast Vožická centrum z hlediska času stráveného jízdou autem, - zkrácení jízdních dob vozidel městské hromadné dopravy v relaci Čekanice centrum (o 4 minuty a 1,3 km na každý spoj), Blanické předměstí centrum (o 5 minut a 1,9 km na každý spoj), - odlehčení intenzit v prostoru pod Černým mostem (křižovatka Chýnovská x Soběslavská), - pozitivní rozvoj oblastí okolo Čekanic, Stoklasné Lhoty, průmyslové čtvrti Tábora, - symetrický rozvoj táborské aglomerace, - k úspoře pohonných hmot v důsledku zkrácení délky tras jak pro automobily, tak pro vozidla městské hromadné dopravy a s tím také související snížení ekologické zátěže v důsledku zkrácení tras - zvýšení kvality MHD z titulu zkrácení doby cestujícího strávené v dopravním prostředku

73 6.8 Profilový průzkum Analytická část Základním podkladem pro získání využití jednotlivých dopravních prostředků, získání objemů nástupů a výstupů na profilech, výměnu cestujících v dopravním prostředku je profilový průzkum. Jednotlivé profily byly vybrány na základě rozboru jízdního řádu linek MHD. Profilové průzkumy byly provedeny studenty SPŠ strojnické Tábor, sčítání bylo provedeno , v běžném pracovním dni, v rozsahu 8 hodin (ranní špička a odpolední špička). Z průzkumu lze porovnat vztah mezi nabídkou (od dopravce) a poptávkou (cestující), lze určit nejzatíženější hodinu. Výsledky sčítání jsou uvedeny v tabulkové příloze A. Seznam profilů: Tábor, Křižíkovo náměstí Tábor, Parkány Tábor, U Reálky Tábor, Černé Mosty Tábor, Sídliště Nad Lužnicí Tábor, Zavadilská Tábor, Tapa Sezimovo Ústí II, Kovosvit Z profilových průzkumů je zřejmé, že vytížení jednotlivých linek je v průměru kolem 20-40%, při obsaditelnosti u standardního autobusu 70 osobami a u kloubového 120 osobami. Pouze v některých případech dosahují linky vytížení vyššího jak 40%. Statistická obsaditelnost u standardního autobusu 70 osob a u kloubového 120 osob vychází z dohody mezi dopravními podniky ČR. Tyto hodnoty jsou používané pro statistické účely v hodnocení hromadné dopravy

74 7 Shrnutí Koncepce rozvoje MHD Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí Analytická část Základní informace o cestách obyvatel okresu Byly nastíněny hlavní přemisťovací vazby mezi obcemi tzn. vyjížďka/dojížďka ve vztahu k městu Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí. Největší objemy cest jsou vzájemně mezi těmito obcemi Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí. Dopravní obslužnost území z hlediska časové dostupnosti Byly vysledovány lokality, jež nejsou pokryty v docházkové vzdálenosti do 7,5 a 12 minut běžné chůze. Tyto případy budou předmětem dalšího posuzování a hledání řešení. Integrace do IDS Koncepční začlenění do IDS trojměstí Tábor Sezimovo Ústí Planá nad Lužnicí je vyhovující. Pro udržení zájmu o veřejnou dopravu jako takovou, je vhodné rozšiřovat IDS i na další obce vhodným způsobem. Kvalita služby průzkumy kvality Cílem je udržení postavení MHD a její konkurence schopnosti před individuální automobilovou dopravou za předpokladu, že dojde ke zvyšování kvality služeb nabízených MHD. Přepravené osoby a struktura jízdného Mezi roky 2001 a 2003 došlo k mírnému poklesu cest v městské hromadné dopravě, od roku 2004 a 2005 je spíše stagnace a nedochází k úbytku. Anketní dopravní průzkum domácností Z anketního dopravního průzkumu vyšla dělba přepravní práce individuální automobilové dopravy včetně motocyklů cca 52,7% a hromadné dopravy cca 47,3 %. Výsledný stupeň automobilizace je 1:2,5. Profilové průzkumy Vyhodnocením profilových průzkumů vyplývá průměrné vytížení linek MHD cca od %, v některých případech je vytížení nižší anebo vyšší

75 Analytická část 8 Přílohy Přílohy: Příloha č. 1 Dopravní obsluha území městskou hromadnou dopravou Příloha č. 2 Schéma základních sídelních jednotek v řešeném území Příloha č. 3 - Dotazník anketního dopravního průzkumu Tabulková příloha A Profilové průzkumy

76 Koncepce rozvoje MHD Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí Návrh koncepce rozvoje MHD

77 Koncepce rozvoje MHD Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí Návrh koncepce rozvoje MHD Ing. Pavel ROHÁČ jednatel společnosti Ing. Ivana HAVLÍČKOVÁ zpracovatelé červenec 2006

78 Návrh koncepce rozvoje MHD Základní údaje Název dokumentace : Koncepce rozvoje MHD Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí Zpracovatel : UDIMO spol. s r. o., Sokolská tř. 8, Ostrava Moravská Ostrava, Objednavatel : Sdružení měst a obcí okresu Tábor, Žižkovo náměstí 3, Tábor COMETT PLUS, spol. s r.o., Chýnovská 2115, Tábor Stupeň dokumentace : studie Zodpovědný projektant : Ing. Ivana Havlíčková Zpracovatelský tým : Ing. Pavel Roháč, Marta Batková Technická kontrola : Ing. Pavel Roháč Archivní číslo : II-3.1/32/2006 Termín dokončení :

79 Obsah Koncepce rozvoje MHD Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí Návrh koncepce rozvoje MHD 1. ÚVOD, VÝCHOZÍ PODKLADY RESUMÉ Z ANALYTICKÉ ČÁSTI DEMOGRAFIE ÚZEMÍ ZATÍŽENÍ KOMUNIKACÍ CHARAKTERISTIKA SÍTĚ MHD, DOSTUPNOST ZASTÁVEK Dostupnost zastávek ZÁKLADNÍ VAZBY Z MATICE PŘEPRAVNÍCH VZTAHŮ Přehled zjištěných dominantních objemů dopravy a přepravních vztahů OBSLUHA ÚZEMÍ Z POHLEDU ÚROVNĚ NABÍDKY SPOJŮ PROFILOVÝ PRŮZKUM ANKETNÍ DOPRAVNÍ PRŮZKUM TARIF, SYSTÉM ODBAVENÍ PŘEPRAVENÉ OSOBY PROGNÓZA DOPRAVY PROGNÓZA DOPRAVY, MODELOVÉ ZATĚŽOVÁNÍ, VÝHLEDOVÉ RŮSTOVÉ KOEFICIENTY Obyvatelstvo Hybnost obyvatel, dělba přepravní práce Automobilizace MODELOVÉ ZATĚŽOVÁNÍ KOMUNIKAČNÍ SÍTĚ NÁVRH KONCEPCE ROZVOJE MHD ROZVOJOVÉ ZÁMĚRY, VLIV NA MHD MOST PŘES NÁDRAŽÍ ČD DOSTUPNOST MHD, ROZSAH NABÍDKY Tábor Planá nad Lužnicí Sezimovo Ústí... 30a Ostatní obce, městské části HODNOCENÍ SCHOPNOSTI KONKURENCE MHD, PREFERENCE MHD MARKETINGOVÝ PRŮZKUM KVALITY MHD Marketingový průzkum Srovnání ukazatelů kvality Názory občanů PRINCIPY ROZVOJE IDS ROZSAH ÚZEMÍ PŘEDPOKLADY ROZVOJE IDS NÁVRH TARIFNÍ KONCEPCE POSTAVENÍ MHD STRUKTURA JÍZDNÉHO A TARIFY SYSTÉM ODBAVENÍ MODELY FINANCOVÁNÍ PROVOZNÍ ZTRÁTY ÚPRAVY, KOREKCE A RIZIKA VÝVOJE DOPRAV ÚPRAVY A KOREKCE VÝVOJE DOPRAVY DO ROKU ÚPRAVY A KOREKCE VÝVOJE DOPRAVY DO ROKU RIZIKA K ROKU RIZIKA K ROKU ZÁVĚR PŘÍLOHY

80 Návrh koncepce rozvoje MHD 1. ÚVOD, VÝCHOZÍ PODKLADY Na hromadné osobní dopravě, která musí zabezpečovat všechny nutné přepravní požadavky, závisí funkce celého osídleného území a měst. Je charakteristická vysokým počtem uživatelů (cestujících) a každodenní potřebností, je nedílnou součástí života obyvatelů měst. V dopravní politice je rozhodujícím prvkem při řešení dopravní soustavy měst a regionů. Předmětem plnění bylo vypracování Koncepce rozvoje MHD Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí se zaměřením na vývoj dopravy a městské hromadné dopravy, hodnocení správnosti sledované koncepce dopravy navržené v územně plánovací dokumentaci a v koncepčních dopravních studiích a návrh hlavních směrů rozvoje městské hromadné dopravy včetně návrhu postupu realizace s ohledem na dopravní potřebnost a rizika. Řešeným územím bylo území, které obsluhuje MHD (Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí, Dražičky, Slapy, Radimovice u Tábora, Radimovice u Želče, Košín). Výchozí podklady: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, dojížďka, vyjížďka, ČSÚ Krajská správa České Budějovice Statistický lexikon obcí České republiky 2005 Statistické údaje ČSÚ, Krajská správa České Budějovice Mapový podklad České Republiky, 1: Jízdní řád MHD Sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2000, 2005, ŘSD ČR Marketingová studie MHD, Ing. Arch. Jirovský, 2002 Zásady dopravní politiky, město Tábor, 2000 Interní podklady dopravce COMETT PLUS spol. s r.o. Jihočeský kraj, údaje o jednotlivých obcí Územní plán sídelní aglomerace Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí Studie Průmyslová zóna Tábor-Vožická, Atelier Architektury, Ing. arch. Šimeček Studie Čekanice u hřbitova v Táboře, S-Projekt, v.o.s. Tábor, 2005 Studie Nové Horky v Táboře, S-Projekt, v.o.s. Tábor, 2005 Dopravní barometr 2000, Tábor, Sofres-Factum, s.r.o., Praha, 2000 Průzkum veřejné osobní hromadné dopravy, ZESA, České Budějovice,

81 Návrh koncepce rozvoje MHD 2. RESUMÉ Z ANALYTICKÉ ČÁSTI Obsahem I. etapy koncepce byla analýza současné dopravní situace, zahrnující demografické rozbory, rozbory přepravních vazeb, provedení a vyhodnocení průzkumu cestujících v MHD, anketní dopravní průzkum, marketingový průzkum, provozně-technické a ekonomické analýzy MHD. 2.1 Demografie území TÁBOR Město má 15 městských částí, a to: Čekanice, Čelkovice, Hlinice, Horky, Klokoty, Měšice, Náchod, Smyslov, Stoklasná Lhota, Tábor, Větrovy, Všechov, Zahrádka, Záluží, Zárybničná Lhota. Největším obytným souborem je ZSJ Sídliště nad Lužnicí v jižní části města Tábora. Dle SLDB 2001 má ZSJ Sídlliště nad Lužnicí 9834 obyvatel. Průmyslové oblasti v Táboře tvoří oblast východně od Čekanic, území mezi ZSJ Blanické předměstí, Ústecké předměstí a městskou části Měšice, tzv. průmyslová čtvrť (ZSJ Průmyslový obvod). SEZIMOVO ÚSTÍ Město nemá více městských částí, dále je děleno pouze na ZSJ. Sezimovo Ústí je rozděleno na dvě části s odlišným charakterem, západní část je oblastí ryze obytnou, druhá východní část za silnicí E 55 je oblastí obytnou a průmyslovou. Průmyslová oblast tvoří jižní část druhé poloviny obce Sezimovo Ústí (kolem ulice Průmyslová), ZSJ Průmyslový obvod. PLANÁ NAD LUŽNICÍ Město má 3 městské části, a to: Lhota Samoty, Planá nad Lužnicí, Strkov. Městská část Planá nad Lužnicí s městskou části Strkov tvoří největší kumulaci obyvatel. Severní část Plané nad Lužnicí tvoří zejména průmyslová oblast. OSTATNÍ ZAŘAZENÉ OBCE DO ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Radimovice u Tábora, Radimovice u Želče, Košín, Dražičky, Slapy jsou samostatné obce, které spadají pod obec s rozšířenou působností Tábor

82 Návrh koncepce rozvoje MHD Počet obyvatel Tábor Sezimovo Ústí Planá nad Lužnicí Košín Radimovice u Želče Radimovice u Tábora Dražičky Slapy Celkem tabulka 2.1 Počet obyvatel Vývoj obyvatelstva v řešeném území Obrázek 2.1 Vývoj obyvatelstva 2.2 Zatížení komunikací Průměrný koeficient růstu celkových denních intenzit dopravy mezi rokem 2000 a 2005 dosáhl na uvedených profilech orientační hodnoty cca 1,1. Komunikace, úsek Rok 2000 Rok 2005 Index růstu Silnice I/ ,4 1,5 1,2 1,3 Silnice III/ ,5 Silnice II/ ,9 Silnice II/ Silnice I/ ,9 1,3 1,2 1,1 1,1 1,3 celkem ,1 tabulka 2.2 Zatížení komunikací - 7 -

83 Návrh koncepce rozvoje MHD 2.3 Charakteristika sítě MHD, dostupnost zastávek Území města Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí a obce Radimovice u Želče, Radimovice u Tábora, Dražičky, Košín, Slapy je obsluhováno prostřednictvím 15 linek městské hromadné dopravy, které zajišťuje společnost COMETT Plus spol. s r.o. Obsluha řešeného území je zajištěna celkem 83 zastávkami MHD, (včetně zastávek na území Sezimova Ústí a Plané nad Lužnicí a okolních obcí). Soubor 15 linek městské hromadné dopravy společnosti COMETT Plus spol. s r.o. představuje orientačně celkovou délku sítě zhruba 60,6 km s obsluhou do 7,5 min 47 % zastavěného území a 78% u docházky 12 min. V průběhu běžného pracovního dne je dle údajů dopravce vypraveno 624 autobusových spojů na všech linkách MHD, v sobotu 427 spojů a v neděli a svátek 366 spojů. V sobotu je vypraveno 68% spojů z pracovního dne a v neděli, svátek 59% spojů z pracovního dne. Průměrná tržba za měsíc je (bez ostatních tržeb a dotací) a průměrné výkony za měsíc jsou 160 tis. km. Náklady na 1 km činí 35,5 Kč. Popis jednotlivých linek s četností v jednotlivých období je uveden v Analytické části, kapitola Dostupnost zastávek V posuzovaném území se vyskytují oblasti, kde docházka k zastávkám MHD je vyšší než doporučené hodnoty, v případě docházky do 7,5 minut se jedná o následující lokality: Tábor : - ZSJ Maredův vrch - část ulice Komenského, Smolinova, Bydlinského, ulice M. Koláře, J. Švehly, Staňkova - ZSJ Pražské a Náchodské sídliště část ulice Václava Soumara, Náchodská, Leskovická, Zborovská a ulice Sokolská - ZSJ Tábor střed části ulice Převrátilská, Zahradní, Děkanská, Dlouhá Sezimovo Ústí: - ZSJ Sezimovo Ústí u Lužnice část ulice Lužnická, Hromádkova, Mlýnská - ZSJ Sídliště u nádraží - ulice Ke Hvězdám, Komenského, A. Jiráska, Pod Vrbou, část ulice Okružní, 9. května - ZSJ Sídliště u Nechyby ulice Svépomoc, Krátká, část ulice 9. května, Nerudova, Průmyslová, Dukelská Planá nad Lužnicí: - ZSJ Planá nad Lužnicí část ulice ČSLA, ulice Soukenická, Zhořská, Zahradní, Ústrašická, V Zaháji, Pionýrská - ZSJ Strkov ulice Bejblíkova, U Lihovaru, Úzká, Nad Hejtmanem, část ulice Strkovská, Okrouhlická, Bydžovská - 8 -

84 Návrh koncepce rozvoje MHD v případě docházky do 12 minut se jedná o následující lokality: Sezimovo Ústí: - ZSJ Soukeník oblast kolem ulice Soukeník (hřiště TJ Spartak) - ZSJ Sídliště u nádraží ulice A. Jiráska, Ke Hvězdám, Komenského, část ulice Okružní - ZSJ Sídliště u Nechyby část ulice Svépomoc a 9. května Poznámka V případě ZSJ Maredův Vrch nelze striktně konstatovat, že daná oblast není obsluhována žádnou linkou prostřednictvím žádné zastávky. Vytipována oblast kolem zmíněných ulic je obsluhována prostřednictvím zastávek Údolní a Maredův vrch (četnost viz kapitola 4.1). V dané oblasti nejsou zcela všechny komunikace vhodné pro provoz MHD, a to zejména pro provoz standardního autobusu. Vhodné komunikace pro provoz standardními autobusy se nacházejí na ulici Soběslavská se zastávkami Černé Mosty a Na Kopečku, avšak ty se nacházejí v docházkové vzdálenosti větší než 7,5 min. Oblast ZSJ Pražské a Náchodské sídliště je doplňkově obsluhována 4 spoji (obousměrně) linky 11 až na zastávku Dům Pečovatelské služby. 2.4 Základní vazby z matice přepravních vztahů Jedná se o informace získané z anketního dopravního průzkumu domácností, který obsahuje mimo jiné také údaje o cestách osob v domácnosti ve středu , ve čtvrtek , v sobotu a v neděli Zde uvádíme pouze celkovou bilanci a přehled nejsilnějších vazeb mezi dopravními oblastmi resp. ZSJ ze středy Celková bilance cest vč. pěších (středa) cest 100% (sobota) cest 55,4% (neděle) cest 38,2% z počtu cest ve středu - 9 -

85 Návrh koncepce rozvoje MHD Přehled zjištěných dominantních objemů dopravy a přepravních vztahů (cesty v obou směrech za 24 hod. bez pěších, středa) zdroj/cíl ZSJ U nádraží 7921/7700 ZSJ Sídliště nad Lužnicí 5557/5652 ZSJ Maredův vrch 3413/3468 ZSJ Tábor střed 2803/2948 ZSJ Planá nad Lužnicí 2512/ celkem tabulka 2.3 Matice vztahů Uvedené rozhodující přepravní vazby jsou zajištěny přímými vazbami MHD, nedostatkem však je dostupnost v oblasti ZSJ Maredův vrch, Tábor střed, Sídliště u Nechyby viz předcházející kapitola. Celková matice přepravních vztahů pro vnitřní vazby za středy je uvedena v příloze č. 8. Vysvětlivky: 16 Tábor, střed 17 - U Nádraží 20 Pražské a Náchodské sídliště 21 Maredův vrch 27 Sídliště nad Lužnicí 101 Sezimovo Ústí u Lužnice 102 Sídliště Silon-Soukeník 103 Sídliště u nádraží 104 Sídliště za náměstím 105 Sídliště u Nechyby 201 Planá nad Lužnicí

86 Návrh koncepce rozvoje MHD 2.5 Obsluha území z pohledu úrovně nabídky spojů Obsahem této části rozborů obsluhy území je informativní vyhodnocení kvality obsluhy jednotlivých lokalit města (ZSJ) z pohledu rozsahu nabídky spojů s cílem odstranit případné disproporce v úrovni nabídky. Výchozím podkladem jsou zjištěné objemy cest v obou směrech bez pěších (vyloučeny jsou i pohyby uvnitř těchto oblastí) v jednotlivých ZSJ získané z anketního dopravního průzkumu domácností. Tyto objemy byly promítnuty na zastávek, které jsou uvnitř nebo na okraji území a tím přímo obsluhují dané území a na spojů a linek MHD, které projíždějí těmito zastávkami v období od 5-22h. Počet spojů byl zjišťován obousměrně v období od 5-22h. Pro sporné obce byly výpočty doplněny i o úroveň nabídky PAD, která obsluhu daných oblastí zajišťuje. Jedná se o orientační propočty, které pouze poukazují na významnější odchylky od průměrných hodnot, což může signalizovat potřebnost zvýšení kvality nabídky v četnosti spojů MHD v dané oblasti. Hodnoty vyšší než čtyřnásobek průměrného ukazatele signalizují v předmětných lokalitách významně nízkou úroveň nabídky spojů ve vztahu ke zjištěným objemům cest (cesty za středu). Jedná se o ZSJ Planá nad Lužnicí. Další oblastí jsou oblasti s odchylkou v rozmezí od dvoj až po čtyřnásobek (ZSJ se zhruba stejným počtem obyvatel). Jedná se o ZSJ Planá nad Lužnicí Strkov, městskou část Hlinice, Stoklasná Lhota, Čelkovice, Záluží a obce Dražičky, Košín, Radimovice u Tábora, Radimovice u Želče a Slapy. Další oblasti jsou blízko průměrnému ukazateli, jedná se zejména o ZSJ v Táboře, a to Čekanice, Staré Horky, Měšice, Klokoty, U nádraží, Pražské a Náchodské sídliště, Maredův vrch, Sídliště nad Lužnicí. Jako další jsou v analytické části koncepce v kapitole 6.6. rozebrány i takové oblasti, kde je nulový objem cest či neexistuje zastávka a objem cest je nenulový

87 2.6 Profilový průzkum Koncepce rozvoje MHD Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí Návrh koncepce rozvoje MHD Z profilových průzkumů je zřejmé, že vytížení jednotlivých linek je v průměru kolem 20-40%, při obsaditelnosti u standardního autobusu 70 osobami a u kloubového 120 osobami. Pouze v některých případech dosahují linky vytížení vyššího jak 40%. Zatížení sledovaných profilů (5-9h, 13-17h), hodnoty odjezdů v příslušném směru: Tábor, Křižíkovo náměstí (směr poliklinika, 3138 osob) Tábor, Parkány (směr Slapy, 378 osob) Tábor, U Reálky (směr Pražské sídliště, 2278 osob) Tábor, Černé Mosty (směr AN 2894, směr Sezimovo Ústí 3249 osob) Tábor, Sídliště Nad Lužnicí ( směr Tábor 3260, směr Sezimovo Ústí 1714 osob) Tábor, Zavadilská (směr AN 376, směr Čekanice 478 osob) Tábor, Tapa (směr AN 395, směr Měšice 401 osob) Sezimovo Ústí II, Kovosvit (směr Tábor 2099, směr Planá nad Lužnicí 793 osob) Statistická obsaditelnost u standardního autobusu 70 osob a u kloubového 120 osob vychází z dohody mezi dopravními podniky ČR. Tyto hodnoty jsou používané pro statistické účely v hodnocení hromadné dopravy. Doporučujeme pro další období sledovat vyšší standard kvality pohodlí a pro statistické účely používat jako max. 50 osob u standardního autobusu a 80 osob u kloubového autobusu při použití ukazatele 2 osoby/m 2. Výsledky sčítání jsou uvedeny v tabulkové příloze A

88 Návrh koncepce rozvoje MHD 2.7 Anketní dopravní průzkum Průzkum domácností v trojměstí Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí a okolních obcí byl proveden ve 361 domácnostech s počtem 1011 osob. Původně bylo osloveno celkem 411 domácností, výběrem se podařilo dosáhnout návratnosti 88 %. Počet zkoumaných domácností v každém urbanistickém obvodě odpovídal počtu obyvatel a sledované statistické chybě. Ve výsledném úhrnu za sledované území se jedná o vzorek obyvatel o průměrné velikosti 2 %, ze statistického hlediska výběrový soubor 1011 osob při spolehlivosti 95 % a relativní četnosti 50 % představuje průměrnou statistickou chybu 5 %. ZÁKLADNÍ VÝSTUPY ŠETŘENÉHO VZORKU Počet vyhodnocených dotazníků 361 Počet osob v domácnostech 1011 z toho muži 519 ženy 492 Průměrný osob v domácnosti 2,8 tabulka 2.4 Základní výstupy šetřeného vzorku Z uvedeného celkového počtu 1011 zkoumaných osob jich má 236 (23,3%) předplatní jízdenku na MHD resp. veřejnou osobní dopravu. Celková hybnost obyvatel trojměstí Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí zjištěná na základě výsledků anketního dopravního průzkumu domácností (včetně pěších a cyklistů) je v průměru 1,55 cest na osobu a pracovní den. Mobilita dopravními prostředky (zahrnují se pouze cesty automobily, motocykly, MHD, vlaky a autobusy ) je v průměru 1,23 cest na osobu a pracovní den. Počet obyvatel v Táborské aglomeraci Počet zkoumaných osob 1011 Počet osobních automobilů zkoumaných osob 404 Stupeň automobilizace 1:2,5 Průměrný všech cest zkoumaných osob v pracovním dni 1572 Celková hybnost obyvatel 1,55 Průměrný cest zkoumaných osob kromě pěších a cyklistů v pracovním dni 1242 Mobilita dopravními prostředky 1,23 Podíl veřejné osobní dopravy Podíl individuální automobilové 47,3 v pracovním dni dopravy v pracovním dni 52,7 tabulka 2.5 Shrnutí anketního dopravního průzkumu Dělba přepravní práce je: individuální automobilová doprava včetně motocyklů cca 52,7% a hromadná doprava cca 47,3 %. Pro srovnání uvádíme hodnotu automobilizace zjištěnou za obec s rozšířenou působností Tábor, která vychází na 1:2,6 pro rok Pro ilustraci uvádíme dělbu přepravní práce stanovenou pro město Praha za rok 2004, a to 57%:43% (HD:IAD) a Ostravu za rok 2005, a to 60:40 (MHD:IAD)

89 Návrh koncepce rozvoje MHD 2.8 Tarif, systém odbavení DRUH JÍZDNÉHO Cestující může použít jednotlivé jízdné, časové jízdné nebo průkaz opravňující k bezplatné přepravě. - časové předplatní jízdenky jsou územně pásmové. Časová předplatní jízdenka musí být použita v rozsahu pásma nebo pásem, pro která byla vydána. Hranice pásem (A, B, C) jsou určeny hraničními zastávkami. - pro jednotlivé jízdné je stanoven podle časových pásem, přičemž všechny jízdenky jsou přestupní. Do doby platnosti se započítává i čas přestupu. Pro jízdu do pásma, pro které nemá držitel časové předplatní jízdenky platný kupón, je povinen při odjezdu z poslední zastávky platného pásma dodržovat tarifní podmínky konkrétního dopravce. Pro území platnosti MHD platí integrovaný dopravní systém (IDS), jedná se o uznávání předplatních dokladů v PAD u vybraných linek a v železniční dopravě ve vybraných tratích. Průměrná tržba za měsíc je 3,5 mil. Kč (bez ostatních tržeb a dotací). SOUČASNÝ SYSTÉM ODBAVENÍ Současný systém odbavení v MHD představuje: a) distribuci jízdného - automaty na výdej jednotlivých jízdenek (celkem 10 automatů) - prodejní místo pro výdej předplatních dokladů (autobusové nádraží) - cestovní kancelář COMETT PLUS spol. s r.o. b) označovače jízdenek pro jednotlivé jízdné ve vozidlech c) informační systém - zobrazovače času, linek - aktuální a následné zastávky ve vozidle (hlášení ve vozidle) - světelné informační tabule na autobusovém nádraží

90 2.9 Přepravené osoby Celkový cest: Koncepce rozvoje MHD Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí Návrh koncepce rozvoje MHD Počet cest od roku Počet cest Tento pokles u obou druhových skupin jízdného může být způsoben několika faktory, až už nepatrnou změnou tarifu v roce 2001 (zdražení, ale pouze z hlediska inflace), tak zvýšení nezaměstnanosti (změna míry nezaměstnanosti mezi roky 2000 a 2004 podle statistického úřadu je 0 až 1,5) spojené s masivním propouštěním zaměstnanců z velkých firem a také odchod armády České republiky, dále snížení porodnosti a v neposlední řadě také i snížení počtu obyvatel (snížení počtu žáků). V grafech jsou započítáni i důchodci, kteří od roku jezdí zdarma (nad 70 let). V období od roku 2001 do roku 2006 došlo ke změně tarifu v MHD jak u časových předplatních dokladech, tak u jednotlivého jízdného. V tomto období byla změněna k lepšímu z hlediska struktury jízdného, od roku 2001 je v nabídce navíc 90 denní žákovská síťová. MHD byla v tomto období také měněna z hlediska sítě linek MHD (přidány 3 linky). V roce 2001 bylo v provozu 12 linek, v současné době 15 linek. Tento pokles není dán nezájmem veřejnosti o MHD ani nabízenou kvalitou MHD, nýbrž zmíněnými demografickými ukazateli. Průměrný cest za měsíc v roce 2005 je stanoven odhadem na cest. Při takovém počtu cest, bereme-li typický den a spojů v něm (18575), tak průměrný osob na spoj je

91 Návrh koncepce rozvoje MHD 3. PROGNÓZA DOPRAVY Úkolem prognózy dopravy je stanovení výhledových objemů silniční a veřejné dopravy v závislosti na dvou rozhodujících směrech ve vývoji města: - urbanistické a společenské záměry; především směry rozvoje, demografie města a zájmového území apod. - ekonomický vývoj a dopravní politika města; zejména hybnost (mobilita) osob a vývoj automobilizace, dělba přepravní práce, apod. Prognostické údaje, které jsou dále využity pro hodnocení navržených koncepcí v rozvoji města, jsou zpracovány pro časový horizont roku Stanovení výhledových objemů silniční a veřejné dopravy bylo provedeno zjednodušenou formou pomocí výhledových růstových koeficientů. 3.1 Prognóza dopravy, modelové zatěžování, výhledové růstové koeficienty Obyvatelstvo Počet trvale bydlících osob v řešeném území (Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí a okolní obce) byl pro návrhové období roku 2020 odvozeno z podkladů ČSÚ o očekávaném vývoji počtu obyvatel do roku Pro řešené území byla zvolena střední varianta očekávaného vývoje, která je charakterizována v období 2005 až 2020 stagnací. Rok Obyvatelé ,5 tis. Vývoj obyvatelstva obyvatel v tis Rok Obrázek 3.1 Vývoj obyvatelstva

92 Návrh koncepce rozvoje MHD Hybnost obyvatel, dělba přepravní práce Hybnost (mobilita) je jednou ze základních dopravních charakteristik, která dává obrázek o aktivitě (potřebě) obyvatel města přemisťovat se. Na hodnotu mobility má vliv řada faktorů, především věková struktura obyvatel, podíly jednotlivých sociálních skupin (zaměstnanci, podnikatelé), míra nezaměstnanosti a v neposlední řadě i životní styl obyvatel města. Stanovení vývoje hybnosti je poměrně komplikované, obvykle se vychází ze sledování dlouhodobého vývoje města. Bylo tedy nutné vycházet ze zjištěných hodnot z anketního dopravního průzkumu domácností. Možný vývojový trend byl odvozen za předpokladů, že průměrný růst hybnosti obyvatel dosáhne cca 0,7% za rok. Dle uvedeného vychází pro rok 2020 hybnost 1,71 cest na osobu za den Předpokládaný vývoj hybnosti obyvatel v běžném pracovním dni: (průměrný cest na 1 obyvatele města za 24 hod.) Hybnost (mobilita) Rok 2005/2006 Rok 2020 Rok 2020 zachování objemu cestujících jako v roce 2005/2006 Celková hybnost 1,55 1,71 1,71 Hybnost pěších a cyklistů 0,33 0,33 0,33 Mobilita dopravními prostředky z toho hromadná osobní doprava automobilová doprava 1,22 0,58 0,64 1,38 0,65 0,73 1,38 0,58 0,8 Koeficient růstu automobilové dopravy 1,0 1,14 1,25 Koeficient růstu hromadné dopravy 1,0 1,12 1,0 Předpokládáme, že dojde naplnění scénáře, kdy bude zachován stávající cestujících, lze ho dosáhnout pouze při další podpoře a rozvoji hromadné dopravy. Předpoklad zachování stávající dělby přepravní práce ve výhledu 2020 lze považovat za velmi optimistickou a málo pravděpodobnou Automobilizace Projekce vývoje je zpracována na základě zjištěného stupně automobilizace v rámci obce s rozšířenou působností Tábor, anketního dopravního průzkumu domácností a italské křivky růstu automobilizace, která zohledňuje obecnou závislost mezi počtem osobních vozidel a vývojem hrubého domácího produktu. Stupeň automobilizace v současné době je za obec s rozšířenou působností Tábor 1:2,6. Výsledek z anketního dopravního průzkumu domácností činí 1:2,

93 Návrh koncepce rozvoje MHD Pro návrhové období se předpokládá následující vývoj: Prognóza 2005/2006 Rok 2020 Počet osobních vozidel na 1000 obyvatel Stupeň automobilizace 1:2,5 1:2,1 Průměrný koeficient růstu 1,19 Výhledové koeficienty ŘSD České republiky Období Rok 2005 Rok 2020 Rok 2030 Koeficienty ŘSD z toho osobní vozidla těžká nákladní vozidla 1,0 1,0 1,0 1,24 1,24 1,19 1,27 1,29 1,19 Koeficienty stanovené Ředitelstvím silnic a dálnic ČR představují průměrné hodnoty pro dálnice, silnice I. třídy včetně rychlostních komunikací a silnice II. a III. třídy pro vozidla celkem.(viz příloha č.9 Výhledové koeficienty pro rok ) Výsledné růstové koeficienty pro rok 2020 Prognóza vývoj Rok podle hybnosti obyvatel a dělby přepravní práce 1,14-1,25 - podle stupně automobilizace 1,19 - růstových koeficientů ŘSD České republiky 1, Modelové zatěžování komunikační sítě Nejdříve byl definován matematický model současné sítě MHD, PAD, železnice a bylo provedeno rozvržení mezioblastních vazeb, průzkumů na modelovou síť MHD. Kontrola správnosti fungování modelu byla provedena porovnáním vypočtených hodnot s hodnotami v terénu zjištěného zatížení na sčítaných profilech MHD. Takto zpracovaný a kalibrovaný model sítě MHD je již podkladem pro provádění výpočtů zatížení. Pro táborskou aglomeraci (údaje za MHD) lze zjistit např.: d) průměrná přepravní vzdálenost činí 4,9 km e) průměrný čas cesty 24 min (včetně pěších) f) čekání na spoj 11 min g) procento přímých cest ( 75,8%), koeficient přestupu 1,24 h) četnost výskytu času cest i) průměrná rychlost 22 km/h

94 Návrh koncepce rozvoje MHD Koeficient přestupu je zde vypočítán za celou síť hromadné dopravy (MHD, PAD, ČD). Procento přestupů v rámci MHD je 19%. V příloze č. 4 uvádíme ukázku výstupů (kartogramy) z modelu zatížení sítě MHD pro vybrané oblasti Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí za 24 h a 8 h V příloze č. 5 je uveden rozbor vztahů z jednotlivých ZSJ za 8 h, a to ZSJ Pražské a Náchodské sídliště, Maredův vrch, Sídliště u Nechyby a Sídliště za náměstím (jako zdrojové oblasti) a jako cílové oblasti Průmyslový obvod Tábor. V příloze č. 7 je uveden příklad výstupu pro zatížení linky č. 10 za 8h. 4. NÁVRH KONCEPCE ROZVOJE MHD 4.1 Rozvojové záměry, vliv na MHD Rozvojové záměry města byly převzaty z územního plánu sídelní aglomerace Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí a územních plánů ostatních obcí. Výhledové hodnoty trvale bydlících osob a počty zaměstnaneckých osob byly pro návrhové období roku 2020 sestaveny z územně plánovacích podkladů a s odbornou konzultací s jednotlivými obcemi. Předpokládáme výstavbu 5 rodinných domků na 1 ha, osob v rodinných domcích na 3 na jeden domek. Počet zaměstnaneckých míst na 1 ha v případě průmyslových zón odhadujeme na 30. U vícepodlažní zástavby předpokládáme max. 6 podlaží, a celkem 36 osob, na 1 ha. Návrh je koncipován pro I. etapu návrhu uvedeného v Územním plánu sídelní aglomerace Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí a z územních plánů ostatních obcí. Návrhy na změny v MHD jsou navrženy ve vztahu k nově budovaným obytným či průmyslovým oblastem. Obecným návrhem pro všechny průmyslové oblasti je, aby příměstská autobusová doprava při vjezdu do města Tábora nekončila např. na autobusovém nádraží, ale aby účelově zajížděla až do těchto průmyslových oblastí nebo aby byly zavedeny účelové linky MHD do těchto oblastí. Přehled záměrů: Tábor Obytné oblasti: - vícepodlažní bytová zástavba, bytové domy území bývalé kasárny (část ZSJ Na Písecké), 5,3ha, cca 400 osob - nízkopodlažní bytová zástavba, rodinné domky území podél ulice Tankistů (část ZSJ Pražské a Náchodské sídliště), 1,1 ha, cca 20 osob - mezi ulicemi Ve Struhách a Staroklokotská, a západně od ulice Ke Chlumu (část ZSJ Klokoty) 4,1ha, cca 70 osob - oblast mezi ulicemi Malojordánská a Lhotecká (ZSJ Náchod) a oblast naproti ulice Topolová, 5,7ha, cca 100 osob - jižní část ZSJ Čelkovice,7,9 ha, cca 120 osob - západní a východní část ZSJ Čekanice (na obou stranách ulice Průběžná), jedná se o nízko (20 ha, cca 300 osob) i vysokopodlažní zástavbu, 6 ha, cca 450 osob

95 Návrh koncepce rozvoje MHD - jižní část ZSJ Měšice (Sv. Anna) jedná se o nízko i více podlažní zástavbu, cca 18 ha, cca 300 osob - severní část ZSJ Sídliště nad Lužnicí (U Čápova dvora) jedná se o nízko, 5,4 ha, cca 100 osob, i více podlažní zástavbu, 5 ha, cca 400 osob - rozvoj obcí nízkopodlažní zástavbou a zástavbou se smíšenou funkcí, a to Stoklasná Lhota, Hlinice, Horky, Zahrádka, východní část Větrova (cca dohromady 33 ha, cca 500 osob) Oblast smíšená komerční využití a bydlení (více a nízkopodlažní): - území bývalé kasárny ( část ZSJ Na Písecké), jedná se o smíšené funkční využití vybavenost a bydlení - západně od ulice ke Chlumu (část ZSJ Klokoty) - západně i východně od ulice Průběžná (ZSJ Čekanice) - jižní část ZSJ Měšice za ulicí Průhon - severní část ZSJ Sídliště nad Lužnicí (U Čápova dvora) - rozvoj obcí, a to Všechov a Zahrádka Průmyslová oblast - severní část Čekanic, 50 ha, 1500 zaměstnanců - rozšíření současné průmyslové čtvrti tzv. Průmyslová oblast Vožická, 46 ha, 1380 zaměstnanců Vliv na MHD: Čekanice (průmyslová oblast-1500 zaměstnanců, smíšená oblast) obytná oblast cca 700 obyvatel a více, Zde se předpokládá jak rozvoj obytné zástavby nízkopodlažní i vícepodlažní tak rozvoj průmyslu. Postupné naplňování záměru vyvolá nutnost zvýšení četnosti spojů stávajících linek v dané oblasti, a jeho završení pravděpodobně zavedení nové linky MHD. Průmyslová oblast Vožická (1380 zaměstnanců) Po dostavbě průmyslové zóny bude nezbytné zavedení nové linky MHD s vazbou na největší obytné oblasti v území. Na Písecké (400 obyvatel, smíšená oblast) Jedná se o oblast, ve které docházková vzdálenost přesahuje standardních 7,5 min. Řešením bude úprava stávající organizace linek MHD v dané oblasti. Měšice (300 obyvatel), Sídliště nad Lužnicí (500 obyvatel, smíšená oblast) Řešením bude úprava stávající organizace linek MHD dotýkající se daných oblastí

96 Návrh koncepce rozvoje MHD Přehled záměrů: Sezimovo Ústí Obytné oblasti: - rozšíření Sezimova Ústí a to v ZSJ Sídliště u nádraží a ZSJ Sídliště u Nechyby. Jedná se o bytovou výstavbu nízkopodlažních rodinných domků (32 ha, 160 domků, cca 500 osob) a území tzv. Kociánka (8,8 ha, cca 150 osob). Průmyslová oblast - průmyslová zóna naproti ulice Rudé Armády, 3,7 ha, cca 120 zaměstnanců Vliv na MHD: Sídliště u nádraží a Sídliště u Nechyby Rozšiřující se oblasti budou řešeny změnou organizace linkami MHD dané oblasti se dotýkající. Přehled záměrů: Planá nad Lužnicí Obytné oblasti: - oblast severně a jižně od ulice Husova, jedná se o nízko (cca 10,4 ha, cca 200 osob) a vysoko podlažní bydlení (cca 5,2 ha, cca 400 osob) - oblast kolem ulice Soukenická a oblast jižně od ulice Pionýrská, oblast jižně od ulice na Skalách, jedná se o nízkopodlažní bytovou zástavbu (15 ha, cca 250 osob) - jižní část ZSJ Strkov (Na Kopečku), jedná se o nízko a vysokopodlažní bytovou zástavbu (28 ha, cca 900 osob) a kolem ulice Bejblíkova a Na Skalách (5,8 ha, cca 100 osob) Oblast smíšená komerční využití a bydlení (více a nízkopodlažní): - jižní část ulice Husova Průmyslová oblast - jižně od ulice Husova a Chýnovská, 50 ha, 1500 zaměstnanců - severní část Plané nad Lužnicí (ZSJ Průmyslový obvod I a II), 29ha, 870 zaměstnanců

97 Vliv na MHD: Koncepce rozvoje MHD Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí Návrh koncepce rozvoje MHD Planá nad Lužnicí jižní část ZSJ Strkov (1000 obyvatel) Navrhujeme řešit vyšším počtem prodloužených spojů do Strkova. Dle poskytnuté studie Technická vybavenost pro výstavbu RD od městského úřadu Plané nad Lužnicí je pro danou oblast již navrhnutá soustava komunikací, po níž by mohla vést trasa MHD tzn. navrhujeme provozovat tyto prodloužené spoje až do nové oblasti. Průmyslová oblast (2370 zaměstnanců) V případě dominantní vazby na Sezimovo Ústí a Tábor lze obsluhu oblasti zajistit prodloužením spojů stávajících linek ukončených v oblasti Sezimova Ústí. Přehled záměrů: Slapy Obytné oblasti: - jižní část obce Slapy, jedná se o nízkopodlažní zástavbu rodinných domů (cca 24 ha, cca 400 osob) Vliv na MHD: Navrhujeme řešit vyšším počtem spojů do této oblasti. Přehled záměrů: Dražičky Obytné oblasti: - rovnoměrně rozložená oblast okolo Dražiček, jedná se o nízkopodlažní zástavbu rodinných domů (8 ha, cca 120 osob) Vliv na MHD: Navrhujeme řešit vyšším počtem spojů do této oblasti. Schéma obytných oblastí a průmyslových zón je v příloze č. 8. Poznámka Návrh konkrétních zastávek a komunikační síť pro jednotlivé rozvojové oblasti určí urbanistické studie. Trasy komunikací se ve většině případech přizpůsobují současné komunikační síti. Doporučujeme při zadávání studií předem určit standardy dostupnosti takové, jaké jsou stanoveny v kapitole dostupnosti v Analytické části, které zajišťují určitou úroveň kvality služeb poskytovaných MHD. V případě PAD doporučujeme neukončovat linky v centru města, ale prodloužit dle poptávky až do průmyslových zón. Pro obsluhu výhledových průmyslových zón doporučuje zvážit vznik účelových linek MHD

98 Návrh koncepce rozvoje MHD 4.2 Most přes nádraží ČD Důležitou poznámkou z hlediska rozvoje území je i přemostění nádraží ČD v Táboře. Dopravní spojení, které by nabídlo nové přemostění, může mít rozsáhlé důsledky pro další rozvoj v celé severovýchodní části města. Otevření této komunikační propojky by vyvážilo dosavadní nerovnoměrný rozvoj táborské aglomerace orientované do osy jih-severozápad. Vzhledem k rozvoji oblasti Čekanic a průmyslové zóny Vožická doporučujeme zvážit přemostění nádraží ČD v Táboře. Při vybudování přemostění by mohlo dojít k těmto pozitivním účinkům: - k významným časovým úsporám v relacích Čekanice centrum, Blanické předměstí centrum, průmyslová oblast Vožická centrum z hlediska času stráveného jízdou autem, - zkrácení jízdních dob vozidel městské hromadné dopravy v relaci Čekanice centrum (o 4 minuty a 1,3 km na každý spoj), Blanické předměstí centrum (o 5 minut a 1,9 km na každý spoj), - odlehčení intenzit v prostoru pod Černým mostem (křižovatka Chýnovská x Soběslavská), - pozitivní rozvoj oblastí okolo Čekanic, Stoklasné Lhoty, průmyslové čtvrti Tábora, - symetrický rozvoj táborské aglomerace, - k úspoře pohonných hmot v důsledku zkrácení délky tras jak pro automobily, tak pro vozidla městské hromadné dopravy a s tím také související snížení ekologické zátěže v důsledku zkrácení tras - zvýšení kvality MHD z titulu zkrácení doby cestujícího strávené v dopravním prostředku

99 Návrh koncepce rozvoje MHD V následujícím obrázku 4.1 je zobrazeno rozdělení cest mezi zastávky autobusové nádraží a Blanické předměstí, údaje za 24 h. Obrázek 4.1 Rozdělení cest mezi zastávkami autobusové nádraží a Blanické předměstí V následujícím obrázku 4.1 je zobrazeno rozdělení cest mezi zastávky autobusové nádraží a Blanické předměstí, údaje za 8 h. Obrázek 4.2 -Rozdělení cest mezi zastávkami autobusové nádraží a Blanické předměstí Z obou obrázku lze vidět, že cestující docházejí ve větší míře na autobusové nádraží přes současný most přes ČD

100 Návrh koncepce rozvoje MHD 4.3 Dostupnost MHD, rozsah nabídky Tábor V posuzovaném území se vyskytují oblasti, kde docházka k zastávkám MHD je vyšší než doporučené hodnoty, v případě docházky do 7,5 minut se jedná o následující lokality: - ZSJ Maredův vrch - část ulice Komenského, Smolinova, Bydlinského, ulice M. Koláře, J. Švehly, Staňkova - ZSJ Pražské a Náchodské sídliště část ulice Václava Soumara, Náchodská, Leskovická, Zborovská a ulice Sokolská - ZSJ Tábor střed části ulice Převrátilská, Zahradní, Děkanská, Dlouhá a) ZSJ Maredův vrch a ZSJ Tábor střed doporučujeme obsluhovat novou linkou MHD, provozně označenou jako linka č. 60, která by byla provozována malými autobusy např. typu Mercedes Benz Sprinter. Linka by byla provozována jako okružní obousměrná. Navrhovaná trasa: (provoz ve směru tam) autobusové nádraží (dále po ulici 9. května) 9. května (dále po ulici Na Parkánech) Na Parkánech (dále po ulici Klokotská) Žižkovo náměstí (dále po ulici Pražská a Na Parkánech) Kotnov (dále po ulici Bechyňská) Švehlův most U Mostu (dále po ulici Lužnická) U Jezu U Přibíků (dále po ulici Údolní) Údolní (dále po ulici Hromádkova, Komenského) Maredův vrch (dále po ulici Údolní, Budějovická, Purkyňova) autobusové nádraží (provoz ve směru zpět) autobusové nádraží (přes ulici Purkyňova, Husova) Údolní (dále po ulici Hromádkova, Komenského) Maredův vrch (dále po ulici Husova, Údolní) - U Přibíku (dále po ulici Lužnická) U jezu U Mostu Pajedla Kotnov (dále po ulici Klokotská) Žižkovo náměstí (dále po ulici Pražská) Křižíkovo náměstí (dále po ulici Budějovická) Poliklinika (dále po ulici Purkyňova) autobusové nádraží. Zastávky označené kurzívou jsou obsluhovány jednosměrně. Zavedením trasy linky č. 60 na zastávku Údolní, Maredův vrch se zlepší obslužnost a docházková vzdálenost zejména ZSJ Maredův vrch a zlepší se úroveň nabídky v ZSJ Čelkovice

101 Návrh koncepce rozvoje MHD Technické údaje: j) šířka 2010 mm k) výška 2690 mm l) obsaditelnost ( 22 osob celkem, 16 osob sedících) Vozidlo má pro usnadnění nástupu a výstupu sníženou podlahu v prostoru předních a zadních dveří pro cestující. Provoz na lince by byl celoroční. Provozní charakteristiky linky č. 60 Provozní délka linky 7,2 km Interval 30 min Výkon/16h provozu (od 6-22h) 461 km Počet vozidel na lince 2 Doba oběhu bez bezpečnostních 40 min přestávek Max. zatížení/16 h 300 osob Odhad ročních provozních nákladů 3,7 mil. Kč tabulka 4.1 Provozní charakteristiky Poznámka Po doplňujících rozborech doporučujeme nakoupit o jedno vozidlo více, jako náhradní, tak aby proběh 1 vozidla navrhnuté linky byl srovnatelný s proběhem 1 vozidla současné sítě, cca 50tis. km. Nákladová jednice malých autobusů se může pohybovat v rozmezí Kč/km, tzn. při naši použité hodnotě 22 Kč/km může být při použití 29Kč/km vzrůst ročních nákladů o cca 1,2 mil. Kč. Informace o nákladové jednici nebylo u dopravních podniků provozujících daný typ vozidel možno získat z důvodu, že daný ukazatel není v jejich ekonomice sledován. za 8h. Modelové zatížení linky č. 60 je uveden v následujícím obrázku. Údaje intenzit jsou Max. zatížení pro danou linku je 143 osob v jednom směru

102 Návrh koncepce rozvoje MHD Obrázek Modelové zatížení linky č

103 Návrh koncepce rozvoje MHD b) ZSJ Pražské a Náchodské sídliště a vzhledem k budoucímu rozvoji této obytné oblasti a k rozvoji bytové oblasti v ZSJ Na Písecké (bývalé kasárna) navrhujeme obsluhovat změnou organizace linek v dané oblasti. Návrh změny: V dané oblasti navrhujeme změnit stávající organizaci linky č. 11: Základní varianta: Změna trasy linky č. 11 v úseku Klokoty točna Písecké rozcestí: Výchozí zastávka Zimní stadion, dále linka pokračuje po ulici Václava Soumara směr zastávka Nemocnice a Písecké rozcestí a dále po stejné trase linky č. 11. Tato trasa vyžaduje výstavbu zastávky Nemocnice na ul. Václava Soumara a obratiště se zastávkou Zimní stadion na stejné ulici. Provoz na lince by byl obousměrný. Absence potřebného sociálního a technické vybavení lze řešit tím, že bude na lince pro tyto potřeby využívána pouze jedna konečná, která je pro linku č. 11 Sezimovo Ústí II, Kovosvit. varianta b) v této variantě by pro obsluhu ZSJ Pražské a Náchodské sídliště vznikla jednosměrná okružní linka, která by vznikla odklonem linky č. 11 v úseku Klokoty točna Písecké rozcestí: - trasa je vedena ve směru od zastávky Písecké rozcestí po ulici Václava Soumara, Tankistů, dále pak po Petrohradské, poté po kpt. Jaroše směr zastávka Nemocnice a dále po stejné trase linky č. 11. V tomto úseku se jedná o jednosměrnou linku. Tato trasa vyžaduje výstavbu zastávky Nemocnice na ul. Václava Soumara, výstavbu zastávky Zimní stadion na ul. Václava Soumara a přesunutí zastávky Dům pečovatelské služby na ul. Petrohradská. Absence potřebného sociálního a technického vybavení lze řešit tím, že bude pouze jedná konečná, která je pro linku č. 11, a to zastávka Sezimovo Ústí II, Kovosvit. Změna trasy linky č. 11 bude zajišťovat výrazněji lepší obsluhu ZSJ Pražské a Náchodské sídliště. Náklady na provoz linky by v dané oblasti pro oba případy změny byly přibližně stejné jako dosavadní náklady na lince č. 11 v daném úseku. Provoz linky č. 11 tak jak je v současné době by byl zachován, pouze by byla změna trasy linky v oblasti ZSJ Pražské a Náchodské sídliště. V současné době je na lince 11 zajišťován provoz kloubovými autobusy, obě varianty návrhu vyvolají v dané oblasti z hlediska technických možností (parametry komunikací, parkování) změny, které zohlední provoz kloubovými autobusy. Výhledové doporučení : Z hlediska kvalitnější obsluhy území linkou č. 13 a vzhledem k budoucímu rozvoji v ZSJ Na Písecké, doporučujeme za předpokladu výstavby potřebného sociálního a technického vybavení v Plané nad Lužnicí, odklonit v dané oblasti linku č

104 Návrh koncepce rozvoje MHD Kartogramy změn objemů v řešené lokalitě: ZSJ Pražské a Náchodské sídliště a) současný stav, intenzity za 8 h Obrázek 4.4 Kartogram zatížení oblasti Klokot, Pražského a náchodského sídliště b) Linka č. 17, návrh, intenzity za 8hodin Obrázek 4.5 Kartogram zatížení oblasti Klokot, Pražského a náchodského sídliště Z obou obrázku vyplývá přerozdělení cestujících mezi zastávkami, zastávku Zimní stadion by využívalo 33% cestujících, kteří dnes docházejí na zastávku Nemocnice

105 4.3.2 Planá nad Lužnicí Koncepce rozvoje MHD Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí Návrh koncepce rozvoje MHD Obsluha území z pohledu úrovně nabídky spojů vykazuje největší odchylky, což signalizuje nízkou úroveň spojů ve vztahu k objemu cest (průměr je 5,9 včetně zapojení PAD, nezohledňujeme nabídku ČD). Pro území Plané nad Lužnicí se jedná o hodnotu 21,6. Počet spojů z této oblasti (vyjma průmyslové oblasti) neodpovídá objemům cest z daných lokalit (docházková vzdálenost na frekventovanější zastávky v průmyslovém obvodu je velká). I přes doplňující funkci PAD je u této sídelní jednotky cest vyšší než nabízených spojů. Při zkoumání zatížení oblasti ZSJ Planá nad Lužnicí (viz kartogram zatížení) je zatížení z Plané nad Lužnicí (cca 700 cest) čtvrtinově nižší než zatížení na Křižíkově náměstí (cca 3000 cest), přičemž nabídka z Plané nad Lužnicí je mnohem nižší než by měla být požadovaná min. čtvrtina z nabídky na Křižíkově náměstí. Řešením je zvýšit nabídku v Plané nad Lužnicí min. 2x. Tuto doplňující nabídku bude vykonávat navrhovaná nová linka č. 17. Četnost spojů v Plané nad Lužnicí (obousměrně od 5-22h) linkami MHD je 77 spojů, resp. 13 do Strkova. Z PAD je tato oblast obsluhována linkami ,200,050,820,490 (33 spojů obousměrně 5-22h) v případě Plané nad Lužnicí, náměstí a u Strkova pouze linkami ,200,490 (17spojů obousměrně 5-22h). Návrh změny: Navrhujeme vznik nové linky č. 17. Trasa linky č. 17 (obousměrný provoz) Autobusové nádraží Černé Mosty Na Kopečku Sídliště nad Lužnicí Sezimovo Ústí I náměstí Sezimovo Ústí I, rozcestí Sezimovo Ústí II, Kovosvit dále po ulici Budějovická, Dukelská na zastávku Sezimovo Ústí II, Dukelská Planá nad Lužnicí, Silon Planá nad Lužnicí, hřbitov Planá nad Lužnicí, Madeta Planá nad Lužnicí, Masokombinát závod Planá nad Lužnicí, masokombinát, točna Planá nad Lužnicí točna, Planá nad Lužnicí náměstí. Provozní charakteristiky linky č. 17 Počet spojů v prac. den (za 16 h provozu) 48 Provozní délka linky 10,1 km Doba provozu h Dob oběhu bez bezpečnostních přestávek 53 min Výkon za den (pracovní den) 461 km Náklady na 1 km 35,5 Kč Odhad nákladů za rok 5 mil. Kč Doporučujeme zvýšit nabídku o 24 spojů (jedním směrem) za pracovní den prostřednictvím linky č. 17. Ani tímto zvýšením nabídky se nedosáhne úrovně průměru, ale na hodnotu cca o něco více než dvojnásobek průměrného ukazatele. Tuto nabídku by plně zabezpečovala linka č. 17. Pro budoucí záměry výstavby obytné oblasti ve Strkově, lze použít pro obsluhu tuto linku. Provoz na lince by byl pouze standardními autobusy

106 Návrh koncepce rozvoje MHD Sezimovo Ústí V posuzovaném území se vyskytují oblasti, kde docházka k zastávkám MHD je vyšší než doporučené hodnoty, v případě docházky do 7,5 a do 12 minut se jedná o následující lokality: a) ZSJ Sezimovo Ústí u Lužnice část ulice Lužnická, Hromádkova, Mlýnská b) ZSJ Sídliště u nádraží - ulice Ke Hvězdám, Komenského, A. Jiráska, Pod Vrbou, část ulice Okružní, 9. května c) ZSJ Sídliště u Nechyby ulice Svépomoc, Krátká, část ulice 9. května, Nerudova, Průmyslová, Dukelská Návrh změny: Viz předcházející kapitola. Navrhovaná linka 17 je v oblasti Sezimova Ústí vedena po ulicích Budovatelská, Dukelská, Průmyslová. Obsluhu Sezimova Ústí ze zastávky Dukelská lze zlepšit výstavbou 2 zastávek po stranách ulice Dukelská. Kartogramy změn objemů v řešené lokalitě: Sezimovo Ústí II ZSJ Sídliště u Nechyby a ZSJ Sídliště za náměstím a) Linka č. 17, návrh, intenzity za 8 hodin Obrázek 4.6 Kartogram zatížení ZSJ Sídliště u Nechyby a Sídliště za náměstím Na novou zastávku by docházelo cca 50% všech cestujících, kteří dnes v dané oblasti dochází na zastávku Sezimovo Ústí II, Kovosvit. - 30a -

107 Návrh koncepce rozvoje MHD Ostatní obce, městské části Pokud budeme porovnávat městskou část Plané nad Lužnicí, a to Strkov, obec Dražičky, Radimovice u Tábora, městkou část Tábora, Stoklasná Lhota, ve kterých srovnatelný objem cest a obyvatel, vychází u obce Dražičky, tak aby se vyrovnala průměru ostatním srovnatelných obcím, posilnění spojů. Navrhujeme u linky 40 posilnit spojů na dvojnásobek, tzn. zvýšit o 12 spojů (dohromady za oba směry). Toto posílení je podporováno výstavbou obytné zástavby kolem obce. Další skupinou obcí, u kterých se bude navzájem porovnávat obsluha jsou Radimovice u Želče, Slapy. U zmíněných obcí taktéž navrhujeme ponechat stávající obsluhu, pouze odstranit časovou nepravidelnost v provozování jednotlivých spojů. V dalších případech navrhujeme ponechání stávajícího stavu

108 Návrh koncepce rozvoje MHD 4.4 Hodnocení schopnosti konkurence MHD, preference MHD Schopnost konkurence je daná řadou ukazatelů: cena kvalita pravidelnost (dodržování jízdních řádů) udržení průměrné přepravní rychlosti dostupnost zastávek úroveň nabídky udržení či zvyšování hodnoty dělby přepravní práce bezpečnost a další s cílem udržení objemu cestujících. Dostupnost zastávek, úroveň nabídky je řešena v předcházejících kapitolách, cena je posuzována v kapitole 6. - návrh tarifní koncepce. V této kapitole tak budeme řešit oblast udržení průměrné přepravní rychlosti a bezpečnosti hromadné dopravy v dopravním proudu. Preference MHD Hromadná osobní doprava s provozem na společných komunikací s individuální a ostatní automobilovou dopravou je v centrálních, hustě osídlených místech natolik ovlivňována, že klesá její kvalita, hlavně rychlost a přesnost v dodržování jízdního řádu. Zlepšit upřednostnění MHD je důležitým prostředkem ke zvyšování kvality poskytované služby. V konkurenci s individuální automobilovou dopravou toto snížení kvality negativně ovlivňuje volbu dopravního prostředku hromadné osobní dopravy. Upřednostnění v dopravním proudu veřejnému dopravnímu prostředku před individuálním je v podmínkách zvyšující se intenzity městského provozu naprostou potřebností. Dopravní prostředky MHD musejí být na komunikacích, ale zejména při průjezdech křižovatkou, prostřednictvím celé řady opatření běžně preferovány. Tímto upřednostňováním získají zvýhodnění, které kompenzuje potřebnost zastavení na zastávkách (ulice Budějovická v Táboře). V tomto pohledu sehrává významnou roli světelná signalizace. Bez jejího nasazení nelze v městském prostoru účinně ovlivnit individuální dopravu s cílem upřednostnění dopravy veřejné. Při preferenci MHD světelnou signalizací jsou v současné době rozlišovány dva typy: a) absolutní preference znamená takový způsob řízení, který v běžném provozu umožní všem vozidlům MHD zcela plynulý průjezd na světelně řízené křižovatce bez jakéhokoliv zastavení a zdržení (s vyjímkou mimořádných situací, např. při současném příjezdu tolika vozidel MHD za sebou a v takových časových polohách, že by došlo k nadměrnému prodloužení červených signálů pro IAD, cyklisty nebo chodce)

109 Návrh koncepce rozvoje MHD b) podmíněná preference znamená takový způsob řízení, který sice neumožní plynulý průjezd všem vozidlům MHD na světelně řízené křižovatce (některá budou zastavena a zdržena), ale umožní výrazný pokles zdržení vozidel MHD ve srovnání s řízením bez preference Zavedení aktivní absolutní preference je spojeno rovněž s vybudováním centrálního systému řízení dopravy založeného na řízení souboru křižovatek prostřednictvím tzv. aktivních detektorů. S tím souvisí vybavení prostředků městské hromadné dopravy mobilními kodéry a vysílači těchto signálů, přičemž s odpovídajícím vybavením je třeba počítat i u křižovatek (přijímač u řadičů SSZ). Kromě technického vybavení vozidel a křižovatek je důležité vybavení i softwarové. Je důležité, aby soubor křižovatek byl řízen prostřednictvím jednoho typu softwarového a technického zázemí nebo vzájemně kompatibilního. Dle dostupných informací má v současnosti dopravce vybaven všechny nízkopodlažní autobusy palubními počítači, hlášením zastávek a vnějším hlasovým modulem. Palubní počítače typu SRG 3000 firmy R&G Mielec, který umožňuje bezdrátovou a bezkontaktní komunikaci autobusu s dispečerským pracovištěm po příjezdu do areálu závodu. Návrh pro podmínky táborské aglomerace Nutnou podmínkou pro možnost preference vozidel VHD (veřejné hromadné dopravy) je přesná, včasná a spolehlivá detekce nároků těchto vozidel, jejich přihlašování a odhlašování. Řadič SSZ musí být schopen přijímat a vyhodnocovat přihlašování a odhlašování vozidel v nejvýše sekundových krocích a řídící logika musí být schopna na tyto nároky reagovat. Podmínkou účinné preference je zajištění nároků vozidel VHD před příjezdem ke stopčáře s potřebným časovým předstihem, aby řadič stačil na nároky vhodně zareagovat a proto je žádoucí umisťovat přihlašovací detektory ve větších vzdálenostech před stopčárami (150 m až 350 m). U zastávek VHD situovaných těsně před křižovatkou se potřebného časového předstihu nároku může dosáhnout pobytem vozidla v zastávce, takže přihlašovací detektory mohou být umístěny před vjezdy do zastávek. Odhlašovací detektory je žádoucí umisťovat těsně před stopčárami nebo nejdále na stopčárách, aby se po průjezdu čela vozidla VHD stopčárou případné prodlužování signálu volno nebo ukončení vložené fáze neprodleně ukončilo a ostatní účastníci silničního provozu nebyli na křižovatce zdržováni déle než je nezbytně nutné. Při malé vzdálenosti křižovatek může být odhlašovací bod současně přihlašovacím bodem pro následující řadič SSZ. K detekci prostředků VHD (v tomto případě autobusů) lze použít např. - datové indukční smyčky - vysílací a přijímací systémy založené na vysokofrekvečním přenosu mezi autobusy a řadiči SSZ - vysílací a přijímací systémy s infračervenými majáčky a přenosem informace k řadiči pomocí kabelu nebo rádiového přenosu

110 Návrh koncepce rozvoje MHD Možnosti a účinnost preference VHD světelnou signalizací závisí na zvoleném způsobu řízení a na míře jeho dynamiky. Preference VHD se týkají způsoby řízení, které umožňující dopravně závislé změny průběhu signálních programů, probíhající řádově v sekundových krocích a to podle aktuálních dopravních nároků vozidel VHD. Ze známých šesti základních způsobů řízení lze pro danou lokalitu Tábora navrhnout následující: a) způsob prodlužování a zkracování fází Pokud v okamžiku výzvy vozidla VHD právě probíhá vlastní fáze, prodlouží se tato o čas potřebný k jízdě vozidla MHD od přihlašovacího detektoru ke stopčáře. Pokud právě probíhá jiná (kolizní) fáze, zkrátí se nebo se ukončí prodlužování tak, aby vlastní fáze nastala co nejdříve. Použití je možné na izolovaných SSZ i SSZ zařazených v koordinaci. Podle konkrétních podmínek může být zadáno jen prodlužování nebo jen zkracování, v případě obojí. Efekt pro VHD může být malý až velmi významný a závisí na tom, v jak velké části cyklu řízení je prodlužování nebo zkracování umožněno. b) způsob změny pořadí fází V případě výzvy vozidla VHD se v zadaných časových intervalech cyklu změní řízení pořadí fází tak, aby požadovaná fáze byla zařazena do signálního programu co nejdříve, čímž se změní pravidelný sled fází. Způsob řízení přichází v úvahu u tří a vícefázových cyklů. Použití je možné na izolovaných SSZ i SSZ v koordinaci. Efekt pro VHD mže být významný zejména v kombinaci se způsobem řízení pomocí prodlužování a zkracování fází. Konkrétně pro jednotlivé lokality: Pro křižovatku ulic ČS. Armády x Budějovická x Na parkánech lze pro směr z ulice ČS. Armády navrhnout kombinaci výše uvedených způsobů preference. Tuto kombinaci lze rovněž doporučit pro směr z ulice Soběslavské na křižovatce Soběslavská x Chýnovská x Budějovická. V tomto případě, s ohledem na situovanou zastávku v blízkosti křižovatky, lze doporučit tyto kombinace s použitím tzv. časové zastávky, kdy zabezpečení výjezdu ze zastávky lze navíc řešit předsunutými signály a přihlašovací detektory signál umístit až na vjezdu do autobusové zastávky. Na křižovatce ulic Budějovická x Purkyňova pak ze směru od autobusového nádraží použít způsob změny pořadí fází

111 Návrh koncepce rozvoje MHD 4.5 Marketingový průzkum kvality MHD Průzkum byl proveden ve shodné době jako anketní dopravní průzkum. Vzor dotazníku je uveden v příloze č. 3 Analytické části. Tento průzkum měl 2 části: 1) srovnání ukazatelů kvality jedná se o zjištění důležitosti vybraných ukazatelů MHD pro obyvatele. Pořadí důležitosti kriterií kvality odráží objektivní realitu a míru upřednostnění požadavků na MHD. 2) marketingový průzkum kvality jedná se o zjištění četnosti používání MHD a spokojenosti s jednotlivými ukazateli charakterizující městskou hromadnou dopravu. Zároveň bylo umožněno se dotazovaným slovně vyjádřit, ve smyslu toho, co by změnili na současném stavu MHD Marketingový průzkum Průzkum byl založen tak, aby vysledoval četnost používání MHD a spokojenost s jednotlivými ukazateli charakterizující městskou hromadnou dopravu. Z distribuovaných 411 ks dotazníků bylo vráceno a vyplněno 357 ks. Na každou domácnost připadal jeden dotazník. Jednotlivé otázky a struktura dotazníku jsou uvedeny v příloze č. 3. Na otázky zabývající se četností používání MHD jak v současné době tak v budoucnu tyto závěry: Pravidelně cestuje 31% dotázaných obyvatelů Návštěvníkům by bez váhání doporučilo MHD 26% a s určitým váháním 36% dotázaných V budoucnu by volilo jiný druh přemisťování 9% určitě a 28% dotázaných spíše jinak. Pokud by se dotazovaní chovali podle svých tvrzení, v budoucnu by využívalo určitě MHD pouze 14% a spíše MHD 30% dotázaných (odpovídá současné dělbě přepravní práce 42,7:52,3. Odpověď neznalo 19% dotázaných. Tato tvrzení však souvisí ve větší míře se zvýšením životní úrovně na takovou míru, že by cestující volil jinou možnost (pravděpodobně automobil) či možnost vlastnictví řidičského průkazu. Městskou hromadnou dopravu bude v příštím roce používat zhruba 74% dotázaných stejně jako v letošním roce. Celkem by cestovalo o něco více 8% a o něco méně 8%, o hodně více než doposud 3% a o hodně méně 2%, neví 5% dotázaných tzn. že pokud by se dotazovaní měli chovat podle svých tvrzení, dá se v příštím roce předpokládat udržení stávajícího zájmu o přepravu. Domácnosti byly šetřeny i z hlediska úrovně kvality MHD, dotázaní měli uvést, jak jsou spokojeni s jednotlivými stránkami kvality MHD. Většina cestujících je s úrovni MHD spokojena úplně nebo spokojena. Vyskytují se však i nespokojenosti, které je nutné řešit tak, aby pozitivní postavení MHD ve vnímání cestujících neklesalo

112 Návrh koncepce rozvoje MHD Nespokojenost v pořadí od největší po nejmenší: OBČAN NESPOKOJEN 21% poměr mezi cenou jízdného a kvalitou služeb» 13% četnost spojů» 13% koupě jízdenky»10% čistota na zastávkách a ve vozidle» 9% druhy jízdenek» 8% návaznost linek, přestupy» 7% dostupnost zastávek» 4% síť linek» 3% jízdní řády OBČAN MÉNĚ SPOKOJEN 38% četnost spojů» 34% poměr mezi cenou jízdného a kvalitou služeb» 30% čistota na zastávkách a ve vozidle» 27% návaznost linek, přestupy» 26% druhy jízdenek» 24% koupě jízdenky» 20% síť linek» 19% dostupnost zastávek» 15% jízdní řády Společnými znaky (největší podíl) u odpovědí nespokojen a méně spokojen jsou ukazatele: poměr mezi cenou jízdného a kvalitou služeb, četnost spojů a čistota na zastávkách a ve vozidle. Cestujícím se nelíbí poskytovaná kvalita za cenu, jež za MHD platí. Doporučujeme zvýšit úroveň kvality v ukazatelích podle jejich vah: - četnost spojů, pravidelnost a v některých oblastech i dostupnost zastávek doplněné o ukazatele čistoty na zastávkách a ve vozidle, možností koupit jízdenky, návaznost linek, přestupy, druhy jízdenek Srovnání ukazatelů kvality Z průzkumu vyplývá pořadí důležitosti kritérií: Kritérium bezpečnost četnost spojů pravidelnost MHD dostupnost zastávek pohodlí ve vozidle (obsazení) informace o MHD Pořadí Doporučujeme tyto kritéria sledovat jako standardy kvality ve vztahu k vnímání MHD jako služby občanům. Pro dotazované obyvatele je nejdůležitější bezpečnost dopravy (24,2%) na druhém stupni je četnost spojů (18,3%), třetí nejdůležitější kritérium je pravidelnost městské hromadné dopravy (17,6%). Čtvrtým kritériem v pořadí je dostupnost zastávek MHD (17,3%), předposledním kritériem je pohodlí ve vozidle (13,2%) a posledním nejméně důležitým je informace o MHD (9,4%). Váhově nejdůležitější kritérium je bezpečnost dopravy, četnost spoj a pravidelnost zhruba na stejné úrovni jako dostupnost zastávek

113 Návrh koncepce rozvoje MHD V táborském trojměstí z těchto ukazatelů není dostatečně splněn ukazatel četnosti spojů, pravidelnost (některé spoje jezdí ve středu a jiné ve čtvrtek atd.) a v některých oblastech i dostupnost zastávek. Tyto problémy řeší samostatné kapitoly Názory občanů Odpovědi dotazovaných na otázku: Co doporučujete zlepšit v MHD tak, aby to vyhovovalo Vašim potřebám? (např. změna vedení trasy, zvýšení četnosti spojů a jiné). Odpovědi jsou řazené od nejčastějších po nejméně časté. Ze správně vyplněných vrácených dotazníků (357 ks) jich vyjádřilo srozumitelnou odpověď 46%. V závorce je vždy uveden procentuální výskyt četnosti dané odpovědi. - četnost spojů od konkrétních požadavků až po obecné vyjádření např. zvýšení počtu spojů v různém časovém období během dne (špička, sedlo), o víkendech, v noci (noční spoje) atd. (výskyt 47%) - poruchovost a funkčnost automatů na jízdenky (nebylo specifikována, zda se jedná o automaty venkovní či znehodnocovače jízdenek v autobusech), více míst pro prodej jízdenek, více automatů na lístky na zastávkách (výskyt 12,8%) - změna trasy od konkrétních požadavků až po obecné vyjádření (výskyt 7,9%) - dostupnost zastávek, návrh konkrétních zastávek MHD, dodržování jízdních řádů (výskyt 7,9%) - cena versus kvalita, návaznost linek, možnosti přestupů, rozložení spojů linek mezi sebou tak, aby nejeli všechny spoje najednou a pak delší časové období nic (výskyt 7,3%) - čistota zastávek, větratelnost vozidel, klimatizace (výskyt 5,5%) - snížení jízdného (výskyt 2,4%) - více druhů jízdenek u řidiče, zrušení časového pásma, lepší konstrukce pásem (výskyt 1,2%) nižší než 1%: - ekologický provoz - vyšší revize jízdenek - nevhodné chování revizora - jízdní řád s odjezdy linek z jedné zastávky - lepší chování řidičů - zajíždění autobusů při příjezdu k zastávce až k její hraně tak, aby mohli tělesně postižení a starší osoby nastoupit - zvětšení písma na jízdních řádech - chránit zastávky před nepřízní počasí - méně reklam na autobusech - vše by změnili

114 Návrh koncepce rozvoje MHD Vyskytly se i odpovědi kladné, např. odpověď, kdy občané uvedli, že jsou spokojeni, nebo že by nic neměnili. (výskyt 1,8%) Nejvíce se však objevovali odpovědi na změnu v četnosti spojů, na poruchovost a špatnou funkčnost automatů, cena versus kvalita, změnu trasy, dostupnost zastávek, druhy jízdenek a možnost jejich koupě, čistotu zastávek atd. Četností spojů a dostupností zastávek se zabývají kapitoly návrhu. 5. PRINCIPY ROZVOJE IDS 5.1 Rozsah území V analytické části byly nastíněny hlavní přemisťovací vazby mezi obcemi. Rozvoj IDS je navržen na základě vyjížďky a dojížďky do Táborské aglomerace. Rozvoj obcí v rámci IDS vychází z hodnocení dojížďky do města Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí. Z dojížďky byly vybrány ty obce, u nichž je největší dojížďka do Tábora, Plané nad Lužnicí. Dojížďka do Sezimova Ústí se děje pouze v rámci Tábora a Plané nad Lužnicí, ostatní dojížďka z obcí je pod 9%. I. etapa rozvoje : Návrh na rozšíření stávajícího IDS na zastávky a na linky PAD situovaných v území města Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí a okolních obcí. Jedná se o : - zastávku Planá nad Lužnicí, u lesa (linka ) - zastávku Planá nad Lužnicí, Lhota Samoty (linka ) - zastávku Planá nad Lužnicí Strkov, Sádky (linky ,200,490) - zastávku Radimovice u Tábora (linky zastávku Tábor, Všechov (linky ,090,040,304110) - zastávku Tábor, Hlinice, myslivna, Tábor, Hlinice v chalupách (linka ), Hlinice rozcestí (linky ,070) - zastávku Slapy, šlech. st., Slapy Červený Dvůr (linka )

115 Návrh koncepce rozvoje MHD II. etapa rozvoje : rozšíření IDS do obcí ve vzdálenosti do 10 km od Tábora. Jedná se o obce: - Malšice, Dražice, Ratibořské Hor, Radkov, Balkova Lhota, Libějice, Svrabov, Zhoř u Tábora, Ústrašice, Chotoviny, Chýnov. Dojížďka do města Tábor z obcí v okrese Tábor Název obce Celkem vyjíždí z obce Z toho směřuje do města % z vyjíždějících obyvatel Chotoviny Chýnov Jistebnice Mladá Vožice Bechyně Malšice Dražice Ratibořské Hory Nadějkov Borotín Radkov Balkova Lhota Libějice Svrabov Dojížďka do města Planá nad Lužnicí z obcí v okrese Tábor Zhoř u Tábora Ústrašice III. etapa: rozvoj jihočeského IDS - Jistebnice, Nadějkov, Mladá Vožice, Bechyně, Borotín

116 Návrh koncepce rozvoje MHD 5.2 Předpoklady rozvoje IDS Princip rozvoje IDS: Vytváření IDS je vždy proces postupující nutně jednak od nižších forem integrace k vyšším, od menšího počtu účastníků (obcí, dopravců) k počtu většímu a současně jednak od menšího rozsahu dopravně-tarifního prostoru k územím rozsáhlejším. předpoklad existence koordinátora předpoklad přepravně tarifní předpoklad informační předpoklad vzájemné spolupráce zúčastněných subjektů IDS by se využíval pouze na předplatní doklady Současná tarifní struktura je vyhovující (radiálně dostředný systém), avšak pro další rozvoj IDS nikoliv. Rozvoj IDS je jedním z faktorů ovlivňující postavení hromadné dopravy ve vnímání lidí a v konkurence schopnosti k vzrůstajícímu automobilismu. IDS je krokem k zatraktivnění veřejné dopravy pro cestující a zároveň pro hospodárnější provoz dotujících subjektů (stát, kraje, okresy, obce). Možné tarifní systémy: - liniový tarif - pásmový tarif - zónový tarif - zónově relační tarif Liniový tarif je vhodný zejména pro oblasti s nižší hustotou obyvatel a v místech, kde souběh linek i systému je minimalizován. Cena se mění podle délky cesty a zařazení do tarifního pásma. Pásmový tarif vhodně se používá v oblastech s vysokou dojížďkou z území do jednoho centra (dominují radiální cesty). Tarif pak na tento stav reaguje postupným zvyšováním cen jízdného (jednotlivého i předplatního) ve vzdálenosti od centra oblasti i tarifního systému. Nevýhodou je jeho rozšíření a návaznosti mezi městy a obcemi s vysokým podílem radiálních cest a tím také znemožnění vytvoření integrovaného dopravního systému ve větším souvislém území Zónový tarif - vlastní princip řešení je založen na rozdělení celého řešeného území do přirozených malých regionů, jejichž centrem je většinou lokální cíl cest. Tyto mikroregiony jsou pak základem jednotlivých tarifních zón, ze kterých se skládá celý tarifní systém veřejné dopravy. Cena je závislá na počtu projetých zón, základní cena vychází z ceny cesty v jedné zóně. Výhodou je otevřenost k sousedním regionům, srozumitelné vymezení hranic zón

117 Návrh koncepce rozvoje MHD Zónově relační tarif klasický zónový tarif odstraňuje pouze cenovou diskriminaci cestujících při opakovaném účtování nástupní sazby při přestupech. U zónově relačního tarifu pak za tuto vzdálenost platí cestující jízdné i pokud jede po delší trase a to i za předpokladu, že veřejná doprava není po nejkratší trase vůbec provozována. Zaručí se tak cenová konkurenceschopnost veřejné dopravy vůči dopravě individuální, která nejkratší trasu může vždy využít. V případě táborské aglomerace doporučujeme ponechat v současném území MHD pásmový tarif. Rozvojová území popsaná v druhé etapě doporučujeme řešit v zónovém tarifu např. pásmo D by bylo do 10 km, v němž by se vytvořily zóny umožňující tangeciální vazby. Úvodní kroky zavedení IDS by představovalo pouze využívání předplatních dokladů. Jednotlivé jízdenky by byly ponechány. 6. NÁVRH TARIFNÍ KONCEPCE 6.1 Postavení MHD Celková hybnost obyvatel trojměstí Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí zjištěná na základě výsledků anketního dopravního průzkumu domácností (včetně pěších a cyklistů) je v průměru 1,55 cest na osobu a pracovní den. Mobilita dopravními prostředky (zahrnují se pouze cesty automobily, motocykly, MHD, vlaky a autobusy ) je v průměru 1,23 cest na osobu a pracovní den Úroveň kvality služby městské hromadné dopravy na trhu dopravy lze hodnotit na základě jejího podílu na mobilitě obyvatel města. Výsledný podíl ve výši 47,3 % v pracovním dni lze považovat s ohledem na trvalý růst automobilové dopravy za příznivý. Podíl individuální dopravy je 52,7%. Udržet příznivé postavení MHD v kontextu s očekávaným dalším růstem automobilizace bude možné pouze za předpokladu dalšího zvyšování kvality služby. Lze uvažovat např. o vyšší kvalitě dostupnosti a obsluhy území, o vyšší kvalitě v četnosti spojů v oblastech s vysokou koncentrací obyvatel, ve snížení jízdní doby preferencí vozidel MHD v dopravním proudu apod. Tzn. že účastníci MHD jsou převážně ekonomicky aktivní lidé a skupina žáků a důchodců je srovnatelná. Struktura obyvatelstva v roce % 14% % Obrázek 6.1 Struktura obyvatelstva Z uvedeného celkového počtu 1011 zkoumaných osob v rámci anketního dopravního průzkumu jich má 236 (23,3%) předplatní jízdenku na MHD resp. veřejnou osobní dopravu

118 Návrh koncepce rozvoje MHD 6.2 Struktura jízdného a tarify Pro hodnocení současného tarifu a návrhu jízdného jsme vycházeli z následujících výchozích dat: - průměrná přepravní vzdálenost v táborské aglomeraci (4,9 km) - průměrná délka přepravní cesty v táborské aglomeraci (13 min) - průměrná jízdní rychlost v táborské aglomeraci (22 km/h) - četnost výskytu času cest - prodejnost jízdních dokladů - z dělby přepravní práce Pro srovnání předkládáme grafy prodeje jednotlivých jízdenek a četnosti cest. Prodejnost jednotlivých jízdenek dle času platnosti Četnost času jednotlivých cest 21% 38% 7% 34% 4min 8min 18min 38min 39,3% 8,6% 2,3% 9,6% 40,2% 4 minut 8 minut 18 minut 38 minut nad 38 minut Obrázek 6.2 Prodejnost jízdenek dle časové platnosti Obrázek 6.3 Četnost času jednotlivých cest Tyto grafy jsou navzájem rozdílné, lze vidět, že prodejnost dokladů se mírně liší od četnosti výskytu času cest, získané z modelu zatížení sítě MHD. Z grafu prodejnosti jízdenek nelze zcela procentuálně vyčlenit např.jízdné za zavazadlo,dětský kočárek, pes. Tato odlišnost může být způsobena: - cestující na delší cesty kombinují jízdenky - v systému může být více krátkých cest než evidujeme v modelu sítě MHD. Tyto krátké cesty mohou být např. návštěvníci města. I přesto se však může vyskytnout skutečnost, že cestující zcela vědomě nedodržují časovou platnost jednotlivých jízdenek, z čehož vyplývá častější kontrola zvýšení revize. Požadavek zvýšené revize odpovídá i z výsledků marketingového průzkumu

119 Návrh koncepce rozvoje MHD Návrh úprav jednotlivého jízdného Snahou je vytvořit propocionálně lepší rozložení jednotlivých tarifních skupin, při maximální možné míře respektování současné ceny jízdného. Cílem je vytvořit nižší cenu než při použití osobního automobilu. Z modelového zatížení sítě MHD vychází tyto četnosti výskytu času cest: do 4 minut(6 Kč) 2,3% do 8 minut (8 Kč) 11,9% do 18 minut (10 Kč) 52,1% do 38 minut (12 Kč) 91,4% všech cest. Tzn. do 4 min je 2,3% cest, do 8 minut 9,6%, do 18 minut 40,2%, do 38 minut 39,3%. Tzn. největší cest se koná v rozmezí od 14 do 18 min (26% cest). V současné době je cena 1 km následující: do 4 minut (6 Kč) 4 Kč/km do 8 minut (8 Kč) 2,7 Kč/km do 18 minut (10 Kč) 1,5 Kč/km do 38 minut (12 Kč) 0,9 Kč/km Pokud budeme předpokládat cenu provozu osobního automobilu na 1 km je 2,2 Kč/km, tzn. že na krátké vzdálenosti není cena v MHD schopna konkurovat ceně IAD. Při průměrné přepravní vzdálenosti 4,9 km a odpovídajícímu času 13 min je cena cesty u IAD 10,6 Kč. Proto, aby byla MHD cenově konkurence schopna, tak by měla být o 20-30% levnější než cena u IAD, tzn. průměrná cena jízdného v MHD by měla být 7,4 8,5Kč. Okolo této hodnoty se budeme pohybovat s rozvržením struktury jednotlivého jízdného. Na základě výše uvedených rozborů a propočtů navrhujeme vytvořit: 10 minut za 6 Kč (70% ceny IAD), dle modelu výskyt 20% všech cest 20 minut za 10 Kč (60% ceny IAD), dle modelu výskyt 38% všech cest 40 minut za 14 Kč (40% ceny IAD), dle modelu výskyt 35% všech cest. Podíl cest do 4 minut je zanedbatelný, proto tuto hranici rušíme

120 Návrh koncepce rozvoje MHD Předplatní doklady IAD ti denní občanská síťová (50 cest za měsíc) jedno pásmo (A, B, C) stojí 240 Kč, tvoří 80% ceny jednotlivého jízdného dvě pásma (AB, BC) stojí 280 Kč, tvoří 56% ceny jednotlivého jízdného celá síť (ABC) stojí 320 Kč, tvoří 53% ceny jednotlivého jízdného Struktura měsíčních předplatních dokladů vyhovuje a svou cenou konkuruje ceně Navrhujeme zpoplatnit skupinu starších občanů, tzn. od začátku důchodového věku. Tato skupina občanů by platila jízdné s cenou určenou v závislosti na průměrné mzdě důchodců ve vztahu k průměrné reálné mzdě ekonomicky aktivních obyvatel. Zjištěný průměrný příjem důchodců v Jihočeském kraji je Kč a průměrná hrubá měsíční mzda je Kč pro Jihočeský kraj. Navrhujeme, aby občané důchodového věku platili jízdné v hodnotě 45% plného jízdného. Možnou úlevou je časové zvýhodnění důchodců, např. v období od 9h do 13h, kdy budou cestovat za zlevněné jízdné. Další změny ve struktuře a ceně jízdného nenavrhujeme. 6.3 Systém odbavení Pro MHD se v řadě měst nabízí odbavování pomocí bezkontaktních čipových karet. Tato karta má využití pro cestujícího jako předplatní jízdní doklad a zároveň (možnost nahrání dvou systémů na jednu kartu) i jako elektronická peněženka pro bezhotovostní platbu. Použití čipové karty v dopravním prostředku se provádí jejím přiložením ke čtecímu zařízení. Zpravidla je v takových případech nástup cestujících předními dveřmi. Koupě čipové karty je zpoplatněna. Při použití tohoto systému musel být zajištěn ještě doplňkový systém koupě jednotlivé jízdenky (ne každý jednodenní návštěvník si bude kupovat čipovou kartu), byl zvolen prodej u řidiče. Při zachování platby v hotovosti jízdného u řidiče (jednotlivá nepřestupná jízdenka) dochází tak k časovému zdržení vozidel a tím i nedodržování jízdních řádů. Se systémem souvisí i zatížení řidiče hotovostí a nutností odvádět denně tržby do zúčtovacího střediska. Ze zkušeností z jiných měst, kde tento systém je provozován (např. Frýdek-Místek, Karviná) je tento systém odbavení cestujícími využíván: - 1/3 předplatní jízdenka nahraná na čipové kartě - 1/3 použití čipové karty jako elektronické peněženky - 1/3 platba v hotovosti u řidiče

121 Návrh koncepce rozvoje MHD V případě použití tohoto systému doporučujeme vznik multifunkční karty, jež by umožňovala kromě použití na odbavení v MHD či PAD také vstupy do různých zařízení (knihovny, sportovní zařízení) i jako platební karty a také zachování označovačů pro znehodnocování jednotlivých jízdenek. 6.4 Modely financování provozní ztráty Jednotlivými subjekty podílející se na krytí provozní ztráty jsou: Dotace (tis. Kč) SMOOT obce Krajský úřad celkem V roce 2005 následující obce přispívaly: tabulka Dotace 2005 Dotace (mil. Kč) Planá nad Lužnicí 1,09 Sezimovo Ústí 2,78 Tábor 13,73 Celkem 17,6 Sdružení měst a obcí okresu Tábor má sjednanou smlouvu s dopravcem COMETT Plus spol. s r.o. na zajištění dopravní obslužnosti ve sjednaném území. S obcemi, Dražičky a Radimovice u Želče má smlouvu o zajišťování dopravní obslužnosti dopravce COMETT Plus spol. s r. o. přímo. Podíl na spoluúčasti krytí ztráty je rozdělen pro objekt SMOOT podle počtu obyvatel

122 Návrh koncepce rozvoje MHD Dalším možným doplňujícím kritériem způsobu rozdělení spoluúčasti na krytí ztráty je rozdělní podle: - přepravní náročnosti podle jednotlivých obcí zjištěné z anketního dopravního průzkumu - podle % dojížďky dle SLDB - podle rozpočtu jednotlivých obcí Doporučujeme kombinace podle počtu obyvatel a rozpočtu jednotlivých obcí

123 Návrh koncepce rozvoje MHD 7. ÚPRAVY, KOREKCE A RIZIKA VÝVOJE DOPRAV 7.1 Úpravy a korekce vývoje dopravy do roku 2010 zlepšení dostupnosti ZSJ Pražské a Náchodské sídliště, Maredův vrch, Sídliště u nádraží a Sídliště u Nechyby zvýšení obsluhy Plané nad Lužnicí a Dražiček zlepšit kvalitu služeb MHD - zajistit funkčnost automatů na jízdenky - rozšíření distribuce prodejních míst jednotlivého a předplatního dokladu - vybavení a čistota zastávek a ve vozidle - zvýšení revize jízdenek preference MHD rozvoj IDS dle I.etapy rozvoj MHD do nově plánovaných oblastí dle jejich skutečného rozvoje spoluúčast při vytváření IDS Jihočeského kraje 7.2 Úpravy a korekce vývoje dopravy do roku 2020 výstavba dálnice D3 pro zklidnění základní komunikační sítě měst postupné zavádění IDS na území Jihočeského kraje, II a III. etapa zvyšovat kvalitu služeb MHD 7.3 Rizika k roku 2010 pokles zájmu o využívání MHD vysoká nerovnoměrnost jízdních dob a obtížné dodržování jízdního řádu růst zatížení automobilové dopravy nedostatek parkovacích ploch 7.4 Rizika k roku 2020 zahlcení komunikační sítě měst pokles zájmu o využívání MHD růst automobilové dopravy

124 Návrh koncepce rozvoje MHD 8. ZÁVĚR Předmětem plnění bylo vypracování Koncepce rozvoje MHD na území města Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí. Zpracování studie bylo rozděleno do dvou samostatných a současně navazujících etap. Předložený návrh předkládá hlavní směry rozvoje městské hromadné dopravy včetně návrhu postupu realizace s ohledem na dopravní potřebnost a rizika. 9. PŘÍLOHY Příloha č. 4 Kartogram zatížení sítě MHD za 24 h pro jednotlivé oblasti Příloha č. 5 Rozbory vztahů pro jednotlivé oblasti Příloha č. 6 Matice přepravních vztahů Příloha č. 7 Zatížení linky 10 Příloha č. 8 Obytné a průmyslové oblasti Příloha č. 9 Výsledné koeficienty ŘSD

125 ANKETNÍ DOPRAVNÍ PRŮZKUM VE MĚSTĚ TÁBOR A OKOLÍ Město, obec Městská část, ulice Počet osob v domácnosti Jméno a podpis tazatele Sdružení měst a obcí okresu Tábor a COMETT PLUS, spol. s r.o. zadali u specializované společnosti UDIMO, spol. s r. o. Ostrava zpracování Koncepce rozvoje MHD Tábor, Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí. Anketní dopravní průzkum je její součástí a je zaměřen na zjištění obvyklých přepravních vztahů obyvatel měst a obcí obsluhovaných MHD. Abychom znali Vaše potřeby, předkládáme Vám tento dotazník. Anketní dopravní průzkum je dobrovolnou akcí a Vámi poskytnuté informace budou zpracovávány anonymně a budou použity výhradně k odborným účelům. Žádáme Vás o pochopení a děkujeme za ochotu a spolupráci s pracovníky, kteří uvedenou akci zajišťují. Kontaktní osobou je za UDIMO, spol. s r. o. Ing. Ivana Havlíčková (tel ). I. Vybavení domácnosti dopravními prostředky 1. Počet osobních automobilů (vč. dodávek) 2. Počet ujetých km v roce 2005 celkem 3. Počet motocyklů 4. Počet jízdních kol II. Údaje o osobách zaměstnání číslo osoby muž žena věk zaměstnanec podnikatel v domácnosti nezaměstnaný žák, student důchodce ostatní vlastní předplatné *) konal(a) cestu nekonal(a) cestu konal(a) cestu nekonal(a) cestu konal(a) cestu nekonal(a) cestu konal(a) cestu nekonal(a) cestu 1 X 34 X X X X X VZOR 2 X 30 X X X X X X 3 X 10 X X X X X X *) Vlastnictví předplatního dokladu veřejné dopravy (ČD, MHD, linkové autobusové dopravy)

126 III. Záznam o cestě vykonané ve středu v období od 0 do 24 hodin. Pro úplnost údajů je třeba zapsat všechny cesty vykonané v určeném dni vyplnění proveďte HŮLKOVÝM PÍSMEM Číslo osoby (z tab.č. II) Bydliště Pracoviště Odkud jste jel(a)? Škola Místo služ. jednání Nákupy, služby, vyřizování Školka, jesle Sportovní rekreace Kultura a ostatní Místo a adresa začátku cesty Adresa (vyplní se Obec, Část obce, Ulice, u Pracoviště i Závod KÓD Čas začátku cesty (HH - hodina, MM - minuty) Bydliště Pracoviště Škola Místo služ. jednání Nákupy, služby, vyřizování Školka, jesle Sportovní rekreace Kultura a ostatní Adresa (vyplní se Obec, Část obce, Ulice, u Pracoviště i Závod HH MM HH MM X Tábor, Klokotská X Tábor, Na Bydžově, SOU Obchodní 6 40 X 1 X Tábor, Na Bydžově, SOU Obchodní X Tábor, Klokotská X 2 X Tábor, Klokotská X Tábor, Jesenského, pekárny 5 25 X 2 X Tábor, Jesenského, pekárny X Tábor, Klokotská X KÓD Jako řidič automobilu Použité dopravní prostředky Jako spolujezdec v automobilu Motocykl Městská doprava Vlak ČD Autobus (linkový) Jízdní kolo Pěšky STŘEDA Ostatní Kam jste jel(a)? Místo a adresa cíle cesty Čas konce cesty (HH - hodina, MM - minuty) Den průzkumu VZOR Pokyny pro vyplnění části záznamu o cestách : - na prvních řádcích záznamu jsou uvedeny příklady vyplnění - jako cesta se rozumí přemístění osoby z místa, jež je počátkem cesty (např. byt, pracoviště, místo služ. jednání) - do formuláře se zapisují všechny cesty vykonané v určený den (tedy nejen do práce a domů, ale i ostatní cesty vykonané za celý den a to vždy TAM i ZPĚT), včetně cest pěších - formulář vyplňují vždy všechny osoby bydlící v domácnosti, pokud vykonaly na území měst a nebo okresu alespoň jednu cestu a to tak, že nejdříve zapíše všechny cesty osoba č. 1 a pak teprve osoba č. 2 atd. - každá cesta se vyplňuje na jeden řádek formuláře - čas začátku (konce) cesty se rozumí okamžik, kdy cesta začala (tedy čas odchodu (příchodu) z bytu, pracoviště ); použité dopravní prostředky se označí všechny, jež byly při cestě použity

127 IV. Záznam o cestě vykonané ve čtvrtek v období od 0 do 24 hodin. Pro úplnost údajů je třeba zapsat všechny cesty vykonané v určeném dni vyplnění proveďte HŮLKOVÝM PÍSMEM Číslo osoby (z tab.č. II) Bydliště Pracoviště Odkud jste jel(a)? Škola Místo služ. jednání Nákupy, služby, vyřizování Školka, jesle Sportovní rekreace Kultura a ostatní Místo a adresa začátku cesty Adresa (vyplní se Obec, Část obce, Ulice, u Pracoviště i Závod KÓD Čas začátku cesty (HH - hodina, MM - minuty) Bydliště Pracoviště Škola Místo služ. jednání Nákupy, služby, vyřizování Školka, jesle Sportovní rekreace Kultura a ostatní Adresa (vyplní se Obec, Část obce, Ulice, u Pracoviště i Závod HH MM HH MM X Tábor, Klokotská X Tábor, Na Bydžově, SOU Obchodní 6 40 X 1 X Tábor, Na Bydžově, SOU Obchodní X Tábor, Klokotská X 2 X Tábor, Klokotská X Tábor, Jesenského, pekárny 5 25 X 2 X Tábor, Jesenského, pekárny X Tábor, Klokotská X KÓD Jako řidič automobilu Použité dopravní prostředky Jako spolujezdec v automobilu Motocykl Městská doprava Vlak ČD Autobus (linkový) Jízdní kolo Pěšky ČTVRTEK Ostatní Kam jste jel(a)? Místo a adresa cíle cesty Čas konce cesty (HH - hodina, MM - minuty) Den průzkumu VZOR Pokyny pro vyplnění části záznamu o cestách : - na prvních řádcích záznamu jsou uvedeny příklady vyplnění - jako cesta se rozumí přemístění osoby z místa, jež je počátkem cesty (např. byt, pracoviště, místo služ. jednání) - do formuláře se zapisují všechny cesty vykonané v určený den (tedy nejen do práce a domů, ale i ostatní cesty vykonané za celý den a to vždy TAM i ZPĚT), včetně cest pěších - formulář vyplňují vždy všechny osoby bydlící v domácnosti, pokud vykonaly na území měst a nebo okresu alespoň jednu cestu a to tak, že nejdříve zapíše všechny cesty osoba č. 1 a pak teprve osoba č. 2 atd. - každá cesta se vyplňuje na jeden řádek formuláře - čas začátku (konce) cesty se rozumí okamžik, kdy cesta začala (tedy čas odchodu (příchodu) z bytu, pracoviště ); použité dopravní prostředky se označí všechny, jež byly při cestě použity

128 V. Záznam o cestě vykonané v sobotu a v neděli v období od 0 do 24 hodin. Pro úplnost údajů je třeba zapsat všechny cesty vykonané v určeném dni vyplnění proveďte HŮLKOVÝM PÍSMEM Číslo osoby (z tab.č. II) Bydliště Pracoviště Odkud jste jel(a)? Škola Místo služ. jednání Nákupy, služby, vyřizování Školka, jesle Sportovní rekreace Kultura a ostatní Místo a adresa začátku cesty Adresa (vyplní se Obec, Část obce, Ulice, u Pracoviště i Závod KÓD Čas začátku cesty (HH - hodina, MM - minuty) Bydliště Pracoviště Kam jste jel(a)? Škola Místo služ. jednání Nákupy, služby, vyřizování Školka, jesle Sportovní rekreace Kultura a ostatní Místo a adresa cíle cesty Adresa (vyplní se Obec, Část obce, Ulice, u Pracoviště i Závod HH MM HH MM X Tábor, Klokotská X Tábor,Kvapilova, Sport.hala Eden 8 50 X 1 X Tábor,Kvapilova, Sport.hala Eden X Tábor, Klokotská X 3 X Tábor, Klokotská X Tábor,Kvapilova, Sport.hala Eden 8 50 X 3 X Tábor,Kvapilova, Sport.hala Eden X Tábor, Klokotská X KÓD Čas konce cesty (HH - hodina, MM - minuty) Jako řidič automobilu Použité dopravní prostředky Jako spolujezdec v automobilu Motocykl Městská doprava Vlak ČD Autobus (linkový) Jízdní kolo Pěšky Ostatní Den průzkumu NEDĚLE SOBOTA VZOR

129 Průzkum kvality MHD Tábor a okolí M ěsto, obec M ěstská část, ulice Počet osob v dom ácnosti I. Srovnání ukazatelů kvality Číslo a název ukazatele kvality MHD PRAVIDELNOST MHD X 2 - DOSTUPNOST ZASTÁVEK X 3 - ČETNOST SPOJŮ X 4 - POHODLÍ VE VOZIDLE (OBSAZENÍ) X 5 - BEZPEČNOST X 6 - INFORMACE O MHD X Pokyny pro vyplnění srovnání ukazatelů kvality: - jedná se o vzájemné porovnání ukazatelů kvality MHD mezi sebou - vzájemně porovnávejte dvojice ukazatelů např. PRAVIDELNOST MHD versus DOSTUPNOST ZASTÁVEK, pokud je pro Vás přednější ukazatel dostupnosti zastávek do políčka 1. řádku a 2. sloupce napište číslici 2, pokud je pro Vás přednější ukazatel pravidelnosti MHD tak do políčka 1. řádku a 2. sloupce napište číslici 1. Takto srovnejte vzájemně všechny další kombinace ukazatelů. Šedě podbarvená políčka nevyplňujte. II. Marketingový průzkum Do volného okénka udejte číslo, které odpovídá nejblíže Vaší odpovědi Jak často jste v posledních 12 měsících používal městskou hromadnou dopravu? denně nebo téměř denně,.. 1 tři až čtyři dny v týdnu, jeden nebo dva dny v týdnu, jeden až tři dny za měsíc,.. 4 jeden až dva dny za čtvrt roku. 5 nebo méně často?.. 6 Kdyby se Vás někdo z jiného města zeptal, zda má při návštěvě použít městskou hromadnou dopravu nebo se po městě pohybovat jinak, co byste mu doporučil? určitě MHD,.. 1 spíše MHD,.. 2 těžko říci,... 3 spíše jinou možnost... 4 nebo určitě jinou možnost?. 5 A když se zamyslíte nad svými vlastními cestami po městě, kdybyste si mohl vybrat, používal byste v budoucnosti spíše městskou hromadnou dopravu nebo byste se po městě raději pohyboval jinak, třeba autem? určitě MHD,... 1 spíše MHD,... 2 těžko říci,. 3 spíše jinak. 4 nebo určitě jinak? 5 Uveďtě, prosím, jak jste spokojen s jednotlivými 5. stránkami kvality MHD? ÚPLNĚ SPOKOJEN 1 SPOKOJEN 2 MÉNĚ SPOKOJEN 3 NE- SPOKOJEN 4 a) se sítí linek, tedy s tím, kam všude se dá jet b) s návazností linek, tedy s možnostmi přestupů c) s tím, jak často spoje jezdí d) s dostupností zastávek MHD e) s poměrem mezi cenou jízdného a kvalitou služeb.. f) s tím, jaké druhy jízdenek se dají koupit g) s čistotou na zastávkách a ve vozidle MHD h) celkově s možností koupit si jízdenky i) s jízdními řády, které si můžete pořídit domů Očekáváte, že v příštím roce budete používat městskou hromadnou dopravu? o hodně víc než dosud,. 1 o něco víc.. 2 asi tak stejně, 3 o něco méně.. 4 nebo o hodně méně? 5 neví Co doporučujete zlepšit v MHD tak, aby to vyhovovalo Vašim potřebám? (např. změna vedení trasy, zvýšení četnosti spojů a jiné)

130 Kód ZSJ Celkem Příloha č. 6 - Matice přepravních vztahů Celkem

131 Příloha č. 7 Příloha č. 7 - Modelové zatížení linky č. 10 Program MSEST3 MHD Vypocet : Koncepce MHD Tabor # Zateze : Koncepce MHD Tabor - 8 hod. Obdobi : Zatizeni linky : 10 Typ vozidla : CITEL Interval linky : 9.0 min Nabidka mist - norm 2667 max 3733 Smer 1 Pocet ł ÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄ 182 SIDL.N.LUZ.,STRED 620 ł N M 180 SIDL.N.LUZNICI 982 ł N M 157 NA KOPECKU 1114 ł N M 156 CERNE MOSTY 1249 ł N M 151 AUTOBUSOVE NADR ł N M 149 POLIKLINIKA 746 ł N M 148 KRIZIKOVO NAM. 609 ł N M 145 PISECKE ROZCESTI 435 ł N M 144 NEMOCNICE,HL.V. 0 ł N M ÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄ Zatizeni linky : 10 Typ vozidla : CITEL Interval linky : 9.0 min Nabidka mist - norm 2667 max 3733 Smer 2 Pocet ł ÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄ 144 NEMOCNICE,HL.V. 338 ł N M 145 PISECKE ROZCESTI 496 ł N M 148 KRIZIKOVO NAM. 595 ł N M 149 POLIKLINIKA 991 ł N M 156 CERNE MOSTY 1042 ł N M 157 NA KOPECKU 852 ł N M 180 SIDL.N.LUZNICI 600 ł N M 182 SIDL.N.LUZ.,STRED 0 ł N M ÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄ Strana 1

132 Horky U Radimovice u Tábora Radimovice u Tábora 21 směr Písek trať 201 Košín 20,21 Košín, kiosek 21 Košín Stoklasná Lhota 20 KONCEPCE ROZVOJE MHD TÁBOR, SEZIMOVO ÚSTÍ, PLANÁ NAD LUŽNICÍ Dopravní obsluha území MHD (současný stav) směr Praha trať 220 Tábor Náchod, točna 20,21 Náchod 20,21 Čekanice, žel. přejezd 20 Čekanice, točna 21 LEGENDA obousměrná zastávka Dražičky 40 Dražičky Čekanice, silo Čekanice, 21 U Cihelny 21 Hlinice Čekanice, rozcestí 40 Klokoty, točna Náchodské sídliště 20,21 11,13,14,16,18 20,21 Nemocnice Čekanice, Na Vyhlídce Záluží, rozc. Hlinice 10,11,13,14,15,16,18 Klokoty Písecké rozcestí 20,21 40,41 11,13,14,16,18 10,11,13,14,15,16,18 Nemocnice, Záluží, škola hlavní vchod Nový Ráj Blanické Dita 40,41 10,15 20,21 předměstí 20,21 20,21 Stránského Na Parkánech U Reálky Autobusové nád. 20,21 Kotnov 30,31,40,41 odkaz 4 Na Kouřimově Vožická Elektroisola odkaz 1 30,31,40,41 Křižíkovo nám. Tábor 20,21 Brisk 21,40,41 UJezu odkaz 2 trať ,40,41 U Mostu 31,41 Údolní Švehlův most Zavadilská 31,41 Poliklinika 30,31,40,41 Čelkovice, 14,30,40 U Přibíků 20,21,40,41 odkaz 3 Pajedla MŠ 31,41 Tapa (Interspar) směr Horní Černé Mosty 30,31,41 30,31 18,30,31 Cerekev Pintovka 10,11,13,14, Čelkovice, lázně Chýnovská trať ,31,40 15,16,50 30,31 18,30,31 Měšice, požární útvar 30,31 Měšice, náměstí Horky 30,31 30,40 Na Kopečku Měšice, žel. přejezd 10,11,13,14, 30,31 Měšice, točna 15,16,50 30,31 Camping, Knížecí rybník 30 Zárybničná Lhota 30 Tesco 15,16 Tábor trať 220 jednosměrná zastávka trasa linky název zastávky MHD linky MHD železniční trať se zastávkou název zastávky ČD označení trati izochrona docházkové vzdálenosti 7,5 min Slapy Horky, žel. zastávka 30,40 trať 202 Nový hřbitov 11,13,16 Tesco 15,16 Měšice, V Zástavech 30 izochrona docházkové vzdálenosti 12 min Slapy 40 Větrovy 30,40 Slapy, rozcestí 30,40 Slapy, žel. zastávka 30,40 Sídl. Nad Lužnicí, střed 10,12,15 Sídl. Nad Lužnicí 10,11,13,15,16,18 hranice ZSJ Planá nad Lužnicí směr Bechyně trať 202 Radimovice u Želče, rozcestí 30,40 Radimovice u Želče 30,40 Sezimovo ÚstíI, náměstí 11,12,13,16,18 Sezimovo ÚstíI, rozcestí 11,12,13,16,18 Sídl. Nad Lužnicí E 55 14,50 Sezimovo Ústí trať 220 Sezimovo Ústí hranice ZSJ Sezimovo Ústí hranice ZSJ Tábor ostatní zahrnuté ZSJ Radimovice u Želče Sezimovo Ústí II,Kovosvit 11,12,13,14,16,18,50 úřady střední školy Planá n.lužnicí, Silon 11,12,13,14,50 zdravotní zařízení nákupní centra Planá n.lužnicí, hřbitov 11,12,13,50 Planá n.lužnicí, Madeta 11,12,13,50 Planá n.lužnicí, Masokomb. zav. 11,12,13,50 Planá n.lužnicí, Svit Planá n.lužnicí, 11,12 Masokomb. točna 11,12,13,50 Planá n.lužnicí, SMZ 11,12 odkaz 1 10,11,13,15,16,18,20,21,30,31,40,41,50 odkaz 2 10,11,13,14,15,16,18,20,21,30,31,40,41 Planá n.lužnicí, náměstí 12,13,50 Planá n.lužnicí, trať 220 Planá nad Lužnicí odkaz 3 10,11,13,14,15,16,18,20,21,30,31,40,41 odkaz 4 10,11,13,14,15,16,18,20,21 Planá n.lužnicí, Strkov 13,50 směr České Budějovice trať 220 Sokolská tř Ostrava tel: fax:

133 KONCEPCE ROZVOJE MHD TÁBOR, SEZIMOVO ÚSTÍ, PLANÁ NAD LUŽNICÍ Schéma základních sídelních jednotek v řešeném území LEGENDA / / / Tábor Čekanice V lopatách Čelkovice Babí hora Hlinice Nové Horky Staré horky Klokoty Za Klokoty Měšice Stříbrné hutě Náchod Malý Jordán Smyslov Stoklasná Lhota Tábor-střed U nádraží Podhradí Pražské předměstí Pražské a Náchodské sídliště Maredův vrch Ústecké předměstí Průmyslový obvod Blanické předměstí Nemocnice Na Písecké Sídliště nad Lužnicí U hřbitova Větrovy Všechov Zahrádka Záluží Zárybničná Lhota Sezimovo Ústí Sezimovo Ústí - u Lužnice Sídliště Silon - Soukeník Sídliště u nádraží Sídliště za náměstím Sídliště u Nechyby Průmyslový obvod U Červeného Dvora Soukeník Planá nad Lužnicí Lhota Samoty Na Sádkách Planá nad Lužnicí 12133/1 Planá nad Lužnicí - průmyslový obvod I /2 Planá nad Lužnicí - průmyslový obvod II /3 Planá nad Lužnicí - Strkov U Černých ostatní zahrnuté ZSJ Dražičky Košín Radimovice u Tábora Radimovice u Želče Hnojná Lhotka Slapy Sokolská tř Ostra tel: fax:

134 Horky Radimovice u Tábora Radimovice u Tábora 21 směr Písek trať 201 Košín 20,21 Košín, kiosek 21 Košín KONCEPCE ROZVOJE MHD TÁBOR, SEZIMOVO ÚSTÍ, PLANÁ NAD LUŽNICÍ Průmyslové a obytné oblasti (návrh) Stoklasná Lhota 20 směr Praha trať 220 Dražičky 40 Dražičky Tábor Náchod, točna 20,21 Náchod Čekanice, točna 20,21 21 Čekanice, žel. přejezd 20 Čekanice, silo 21 Čekanice, U Cihelny 21 Čekanice, rozcestí Hlinice 20,21 40 Klokoty, točna Náchodské sídliště 11,13,14,16,18 20,21 Nemocnice Čekanice, Na Vyhlídce Záluží, rozc. Hlinice 10,11,13,14,15,16,18 Klokoty Písecké rozcestí 20,21 40,41 11,13,14,16,18 10,11,13,14,15,16,18 Nemocnice, Záluží, škola hlavní vchod Nový Ráj Blanické Dita 40,41 10,15 20,21 předměstí 20,21 20,21 Stránského Na Parkánech U Reálky Autobusové nád. 20,21 Kotnov 30,31,40,41 odkaz 4 odkaz 1 Na Kouřimově Vožická Elektroisola 30,31,40,41 Křižíkovo nám. Tábor 20,21 Brisk 21,40,41 UJezu odkaz 2 trať ,40,41 U Mostu 31,41 Zavadilská Údolní Švehlův most 31,41 Poliklinika 20,21,40,41 30,31,40,41 Čelkovice, 14,30,40 U Přibíků odkaz 3 Pajedla MŠ 31,41 Tapa (Interspar) směr Horní Černé Mosty 30,31,41 30,31 18,30,31 Cerekev Pintovka 10,11,13,14, Čelkovice, lázně Chýnovská trať ,31,40 15,16,50 30,31 18,30,31 Měšice, požární útvar 30,31 Měšice, náměstí Horky 30,31 30,40 Na Kopečku Měšice, žel. přejezd 10,11,13,14, 30,31 Měšice, točna 15,16,50 30,31 Camping, Knížecí rybník 30 Zárybničná Lhota 30 LEGENDA průmyslové zóny smíšené funkční užití (bydlení, vybavenost) nízkopodlažní bytová zástavba, rodinné domy vícepodlažní bytové oblasti obousměrná zastávka jednosměrná zastávka trasa linky Slapy Horky, žel. zastávka 30,40 trať 202 Nový hřbitov 11,13,16 Tesco 15,16 Měšice, V Zástavech 30 Tesco 15,16 název zastávky MHD linky MHD Slapy 40 Větrovy 30,40 železniční trať se zastávkou Slapy, rozcestí 30,40 Slapy, žel. zastávka 30,40 Sídl. Nad Lužnicí, střed 10,12,15 Sídl. Nad Lužnicí 10,11,13,15,16,18 Tábor trať 220 název zastávky ČD označení trati směr Bechyně trať 202 Radimovice u Želče, rozcestí 30,40 Radimovice u Želče 30,40 Radimovice u Želče Sídl. Nad Lužnicí E 55 14,50 Sezimovo ÚstíI, náměstí 11,12,13,16,18 Sezimovo ÚstíI, rozcestí Sezimovo Ústí 11,12,13,16,18 trať 220 Sezimovo Ústí II,Kovosvit 11,12,13,14,16,18,50 Sezimovo Ústí hranice ZSJ Planá nad Lužnicí hranice ZSJ Sezimovo Ústí hranice ZSJ Tábor ostatní zahrnuté ZSJ Planá n.lužnicí, Silon 11,12,13,14,50 Planá n.lužnicí, hřbitov 11,12,13,50 Planá n.lužnicí, Madeta 11,12,13,50 Planá n.lužnicí, Masokomb. zav. 11,12,13,50 Planá n.lužnicí, Planá n.lužnicí, Svit Masokomb. točna 11,12 11,12,13,50 Planá n.lužnicí, SMZ 11,12 Planá n.lužnicí, náměstí 12,13,50 Planá n.lužnicí, trať 220 Planá nad Lužnicí Planá n.lužnicí, Strkov 13,50 směr České Budějovice trať 220 Sokolská tř Ostrava tel: fax:

135 Příloha číslo 9

136 Příloha č. 4 Kartogram zatížení sítě MHD za 24 h pro jednotlivé oblasti

137 Příloha č. 4 - Kartogram zatížení současné sítě MHD, 24 hod. Oblast Tábor

138 Oblast Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí

139 Kartogram zatížení současné sítě MHD, 5-9 hod. a hod. Oblast Tábor

140 Oblast Sezimovo Ústí, Planá nad Lužnicí

141 Příloha č. 5 Rozbory vztahů pro jednotlivé oblasti

142 Příloha č. 5 Rozbor vztahů pro jednotlivé oblasti Pražské a Náchodské sídliště rozbor vztahů, období 5-9 hod. a hod.

143 Maredův vrch rozbor vztahů, období 5-9 hod. a hod.

144 Sídliště U Nechyby a Za náměstím rozbor vztahů, období 5-9 hod. a hod.

145 Průmyslový obvod Tábor rozbor vztahů, období 5-9 hod. a hod.