STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA MILOVICE A. ANALYTICKÝ PROFIL MĚSTA. Zpracovatel: SPF Group, v.o.s. Bozděchova 99/ Ústí nad Labem

Transkript

1 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA MILOVICE A. ANALYTICKÝ PROFIL MĚSTA Zpracovatel: SPF Group, v.o.s. Bozděchova 99/ Ústí nad Labem Datum: březen červen 2017 (finální verze) Kolektiv autorů: Mgr. Josef Miškovský, Ph.D. vedoucí kolektivu Mgr. Josef Mareš Prof. Ing. arch. Karel Maier, CSc. Doc. Ing. arch. Jakub Vorel, Ph.D. Mgr. Nela Hrušková

2 OBSAH Obsah... 2 Seznam tabulek, grafů a map... 5 Seznam použitých zkratek Základní údaje Regionální vztahy a poloha města Milovice v sídelním systému Intenzita a směry dojížďky a vyjížďky za prací Shrnutí Obyvatelstvo Historický vývoj obyvatelstva Struktura obyvatel Struktura obyvatel podle věku Struktura obyvatel podle vzdělání Pohyb obyvatelstva Celkový pohyb Základní demografická prognóza Dosavadní charakteristiky obyvatelstva Demografická prognóza Hlavní závěry Ekonomika Trh práce Podnikatelské prostředí Nové pracovní příležitosti Cestovní ruch Hlavní závěry Infrastruktura a vybavenost Občanské vybavení Veřejné občanské vybavení Zařízení pro sport, rekreaci a volný čas

3 4.1.3 Komerční vybavení Porovnání zařízení občanského vybavení Milovic s dalšími městy Středočeského kraje Doprava a dopravní infrastruktura Silniční infrastruktura a doprava Veřejná doprava a infrastruktura veřejné dopravy Další dopravní infrastruktura Technická infrastruktura Zásobování vodou Odkanalizování Odpadové hospodářství Zásobování elektrickou energií Zásobování plynem Elektronické komunikace Hlavní závěry Životní prostředí Příroda a krajina Stav životního prostředí Ovzduší Hluk Voda Půdy Staré ekologické zátěže Shrnutí Institucionální, finanční a projektová kapacita města Institucionální kapacita Finanční kapacita a hospodaření města Rozpočet města Rozpočtový výhled na roky 2018 až Přehled významných realizovaných projektů Použité zdroje Přílohy

4 Příloha 1: Odhad bytové výstavby v Milovicích ( )

5 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A MAP Graf 1: Saldo dojížďky do škol a zaměstnání podle SLDB Tabulka 1: Vyjížďka a dojížďka do podle SLDB Tabulka 2: Vývoj počtu obyvatel města Milovice a jeho místních částí, ( ) Tabulka 3: Vývoj počtu obyvatel města Milovice a jeho místních částí ( ) Graf 2: Počet obyvatel, vybraná města, ( ) Graf 3: Změny počtu obyvatel v časových intervalech ve vybraných městech ( ) Graf 4: Struktura obyvatel města Milovice podle věku ( ) Graf 5: Průměrný věk (k ) ve vybraných městech ( ) Graf 6: Index stáří (k ) ve vybraných městech ( ) Graf 7: Podíl věkové skupiny 0-14 let na obyvatelstvu (k ) ve vybraných městech ( ) Graf 9: Podíl věkové skupiny 65 a více let na obyvatelstvu (k ), vybraná města ( ) Tabulka 4: Struktura obyvatel podle dosaženého vzdělání v ČR, kraji a vybraných městech (2001, 2011) Graf 10: Přírůstek a úbytek obyvatelstva, Milovice ( ) Graf 11: Přirozený pohyb obyvatelstva, Milovice ( ) Graf 12: Mechanický pohyb obyvatelstva, Milovice ( ) Mapa 1: Suburbanizace v okolí Milovic (2010) Graf 13: Celkový přírůstek obyvatelstva ve vybraných městech ( ) Tabulka 5: Přirozený a migrační přírůstek obyvatelstva ve vybraných městech ( ) Tabulka 6: Vystěhovalí a přistěhovalí v přepočtu na tisíc obyvatel, referenční města ( ) Tabulka 7: Vývoj počtu obyvatel Tabulka 8: Věková struktura obyvatel, Tabulka 9: Pohyb obyvatel města Milovice Tabulka 10: Bytová výstavba a migrace za roky Tabulka 11: Výsledky prognózy vývoje obyvatel Tabulka 12: Přehled MŠ na území města Milovice Graf 14: Vývoj počtu dětí v Milovicích ve věku 3 5 let, respektive 2 5 let Tabulka 13: Přehled ZŠ na území města Milovice Tabulka 14: Porovnání počtu žáků a dětí v daném věku, průměr za roky 2015/16 a 2016/

6 Tabulka 15: Parametry výpočtu počtu dětí v ZŠ Graf 15: Vývoj počtu žáků ZŠ v Milovicích Tabulka 16: Ekonomická aktivity obyvatelstva, vybraná města (2011) Tabulka 17: Podíl nezaměstnaných osob (k ) ve vybraných městech ( ) Tabulka 18: Uchazeči o zaměstnání, Milovice ( ) Tabulka 19: Počet uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce (k ) ve vybraných městech ( ) Tabulka 20: Zaměstnaní podle postavení v zaměstnání ve vybraných městech (2011) Graf 16: Zaměstnaní podle odvětví ekonomické činnost (v %), vybraná města (2011) Tabulka 21: Podnikatelské subjekty podle právní formy, Milovice (k ) Tabulka 22: Podnikatelské subjekty podle odvětví, Milovice (k ) Tabulka 23: Významné ekonomické subjekty se sídlem ve městě Milovice (2017) Mapa 2: Všeobecné školství v severovýchodní části Středočeského kraje Mapa 3: Odborné školství v severovýchodní části Středočeského kraje Tabulka 24: Kapacity školských zařízení Mapa 4: Lůžková zařízení v severovýchodní části Středočeského kraje Mapa 4: Zařízení sociálních služeb v severovýchodní části Středočeského kraje Tabulka 25: Porovnání vybavení Milovic se standardem pro město s obyvateli Tabulka 26: Vybavení vybraných měst Středočeského kraje Tabulka 27: Průměrné roční koncentrace škodlivin v ovzduší v Milovicích a referenčních městech v období Tabulka 28: Počet domácností podle používaných topných médií v Milovicích a referenčních městech podle SLDB Tabulka 29: Přehled lokalit starých ekologických zátěží na území města Milovice Obrázek 1: Organizační schéma města Milovice Graf 17: Vývoj příjmů a výdajů města Milovice v letech (v tis. Kč) Tabulka 30: Struktura příjmů a výdajů rozpočtu města Milovice v letech (v tis. Kč) Tabulka 31: Rozpočtový výhled města Milovice na roky (v tis. Kč) Tabulka 32: Přehled realizovaných projektů v letech 2011 až Graf 18: Finanční objem realizovaných projektů v letech 2011 až

7 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CNG CZT ČHMÚ ČR ČSÚ EO EU MAS MŠ MŠMT OP OPR PID PHM ROP ŘSD SEKM SLDB SO ORP STL TZT ÚPD VTL ZŠ stlačený zemní plyn centrální zásobování teplem Český hydrometeorologický ústav Česká republika Český statistický úřad ekvivalentní obyvatelé Evropská unie místní akční skupina mateřská škola Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy operační program obec s rozšířenou působností Pražská integrovaná doprava pohonné hmoty regionální operační program Ředitelství silnic a dálnic Systém evidence kontaminovaných míst sčítání lidu, domů a bytů správní obvod obce s rozšířenou působností středotlaký plynovod turistická značená trasa územně plánovací dokumentace vysokotlaký plynovod základní škola 7

8 1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Kapitola 1 charakterizuje město Milovice z hlediska začlenění do sídelní soustavy a širšího území středních Čech. K tomu slouží zhodnocení polohy města a vyjádření vazeb v rámci sídelního systému pomocí analýzy statistik o dojížďce a vyjížďce do škol a zaměstnání. První část kapitoly byla vyhotovena na základě expertního hodnocení autorského kolektivu, druhá na základě statistik ze SLDB REGIONÁLNÍ VZTAHY A POLOHA MĚSTA MILOVICE V SÍDELNÍM SYSTÉMU Město Milovice se nachází ve Středočeském kraji v severovýchodním zázemí hl. m. Prahy, od jehož okraje Milovice dělí přibližně 20 km. Milovice jsou součástí významné rozvojové oblasti Pražského metropolitního regionu, který z hlediska vývoje (nejen) v posledních desetiletích představuje pomyslný rozvojový pól ČR. Město je spadá do SO ORP Lysá nad Labem, a je tak administrativně podřízeno městu Lysá nad Labem, navzdory skutečnosti, že vzhledem k rapidnímu nárůstu počtu obyvatel v posledních desetiletích Milovice Lysou nad Labem populačně přerostly. Obě města jsou situována v těsném sousedství a i vzhledem k dynamickému rozvoji města Milovice a jeho vybavenosti mají potenciál ke vzájemnému funkčnímu propojování 1. I vzhledem k absenci významnějšího okresního města je hlavním funkčně nadřazeným centrem pro Milovice hl. m. Praha. Dopravní poloha města je ve středočeském kontextu spíše průměrná. Město se sice nachází poměrně blízko dálnic D10 a D11, chybí zde však kvalitní dálniční přivaděč, a to zejména pro spojení s Prahou. Milovice jsou na Prahu napojeny také prostřednictvím železniční tratě č. 232 Lysá nad Labem Milovice, po níž jezdí přímé příměstské spoje Milovice Praha. Město Milovice je rozděleno na dvě katastrální území Milovice nad Labem a Benátecká Vrutice, jejichž jádra představují dvě původně autonomní historická sídla 2. Nejdůležitějším faktorem územního rozvoje Milovic bylo umístění vojenského cvičiště v blízkosti obce Milovice v r Od té doby byla hlavním stimulem rozvoje v území činnost armád, které zde byly postupně dislokovány. Z původního cvičiště rakousko-uherské armády s dělostřeleckou střelnicí se postupem času stal vojenský újezd zasahující do katastru 9 stávajících obcí, který zahrnoval též vojenské letiště Boží Dar, rozsáhlé zázemí vojsk se stovkami objektů ve stávajícím intravilánu města Milovice a řadu dalších objektů a menších základen rozesetých po území celého újezdu. Vyvrcholením vojenské historie byla dislokace velitelství tzv. Střední skupiny sovětských vojsk v důsledku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v r Spolu s velitelstvím celé okupační armády byla ve vojenském újezdu Mladá umístěna také 15. gardová tanková divize, velitelství 131. smíšené letecké divize, 114. stíhací letecký pluk a řada dalších jednotek (Tomek, Pejčoch 2015). Tyto jednotky měly v Milovicích (a dalších dislokacích na území vojenského újezdu) rozsáhlé provozní zázemí a kasárna, kromě příslušníků Sovětské armády přitom v Milovicích žily také tisíce civilních zaměstnanců ze Sovětského svazu. Podle různých odhadů přitom na území vojenského újezdu Mladá žilo na tis. občanů SSSR (Kusovská 2012). Pozůstatkem působení armády po zrušení vojenského újezdu v r byla existence stovek prázdných bytových domů a tisíců dalších objektů včetně bývalého vojenského letiště Boží Dar. Objekty však mnohdy byly ve špatném technickém stavu, rychle chátraly a stejně jako celé území vojenského újezdu byly zatíženy starými ekologickými zátěžemi i dalšími riziky (např. pozůstatky munice). Vzhledem k výhodné poloze vůči hl. m. Praze však postupně došlo k adaptaci většiny objektů vhodných k bydlení na území města Milovice, které se stalo žádaným bydlištěm mj. pro mladé rodiny či domácnosti, které mají pracovní vazby na Prahu, ale nemohou si dovolit bydlení v Praze. Díky tomu se Milovice staly (z hlediska relativních údajů) nejrychleji rostoucím městem ČR, kde se počet obyvatel za 25 let po odsunu sovětských vojsk zdesetinásobil. Díky tomuto rapidnímu růstu se Milovice postupně stávají jedním z největších měst v severovýchodním zázemí hl. m. Prahy. Růst Milovic má zatím spíše jednostranný charakter růstu rezidenční 1 Např. intenzifikací využívání občanské vybavenosti jednoho města obyvateli sousedního města. 2 Třetí historické sídlo Mladá (v katastru Milovice nad Labem) bylo zbouráno při vzniku vojenského cvičiště na začátku 20. století. 8

9 funkce, zatímco rozvoj funkce výrobní a obslužné za tímto rozvojem zaostává. Milovice tak zatím mají spíše charakter rozsáhlého sídliště s relativně omezenou občanskou vybaveností a velmi limitovanou nabídkou pracovních příležitostí. Z tohoto trendu vybočují místní rozvíjející se návštěvnické atrakce v čele se zábavním parkem Mirakulum. Zatím nedořešená je koncepce bývalého vojenského letiště Boží Dar a některých dalších areálů, resp. pozůstatků po vojenské činnosti. Vzhledem k výrazné rezidenční funkci města Milovice je využití letiště pro dopravní funkci (nad rámec sportovního létání) nežádoucí. Zlepšení dopravní polohy a obslužnosti města však může přinést případná realizace tzv. Všejanské spojky (novostavby železnice mezi Milovicemi a Všejany), která je jednou z variant realizace tzv. V. železničního koridoru Praha Liberec a která by umožnila obsluhu Milovic dálkovými železničními spoji a (i v návaznosti na úpravy navazujících tratí) rapidně by zlepšila dopravní spojení Milovic jak s hl. m. Prahou, tak s Mladou Boleslaví. 1.2 INTENZITA A SMĚRY DOJÍŽĎKY A VYJÍŽĎKY ZA PRACÍ Na základě výsledků SLDB 2011 byla srovnána referenční města podle salda dojížďky do škol a zaměstnání (viz Graf 1). Z grafu je zcela zjevné výrazně negativní saldo dojížďky do Milovic ve srovnání s referenčními městy. To je zapříčiněné výše uvedeným malým významem Milovic jako obslužného a zejména pracovního centra vzhledem k počtu obyvatel města. V zásadě je to důsledkem jednostranného dynamického rozvoje bydlení v Milovicích, zatímco v ostatních městech, která jsou dlouhodobě populačně stabilní, není závislost na vyjížďce do zaměstnání i škol zpravidla tak vysoká. Výrazně negativní saldo dojížďky do zaměstnání je také v Čelákovicích, které jsou ze všech srovnávaných měst nejblíže k hl.m. Praze a kde tak lze předpokládat velmi silné funkční vazby na hlavní město a tamní trh práce. Naopak v Čáslavi, která je nejdále od Prahy, a která nemá vůči Praze příliš příznivou dopravní polohu je výrazné kladné saldo dojížďky jak do zaměstnání, tak do škol. Na první pohled větší autonomie Čáslavi z hlediska salda dojížďky mj. souvisí s pozicí města v sídelním systému, protože zatímco Milovice, Lysá nad Labem, Čelákovice a Benátky nad Jizerou se nacházejí v metropolitním regionu hl. m. Prahy na poměrně malém území s větší koncentrací pracovních a obslužných center a silnou dominantní pozicí Prahy, Čáslav je mikroregionálním centrem širšího regionu. Z tohoto hlediska je zřejmé, že Milovice mají ztížené podmínky k tomu, aby se etablovaly jako pracovní a obslužné centrum. Graf 1: Saldo dojížďky do škol a zaměstnání podle SLDB Milovice Lysá nad Labem Čelákovice Čáslav Benátky nad Jizerou Saldo dojížďky do škol Saldo dojížďky do zaměstnání Zdroj dat: SLDB

10 Směry vyjížďky a dojížďky do zaměstnání a škol z a do Milovic reflektuje Tabulka 1. Z ní jsou patrné velmi silné vazby Milovic na hl. m. Prahu. Praha je z pohledu Milovic naprosto dominantní pracovním centrem, kam z Milovic vyjíždělo přibližně 61 % vyjíždějících do zaměstnání. U vyjížďky do škol ovšem směřuje hlavní proud do blízké Lysé nad Labem, která jakožto etablované mikroregionální centrum plní funkci administrativního a obslužného a do značné míry i pracovního centra (alespoň z hlediska veřejných služeb) pro Milovice. Právě do Lysé nad Labem směřoval druhý nejsilnější proud vyjíždějících do zaměstnání, i když jeho intenzita byla oproti vyjížďce do Prahy násobně nižší. Zjevný je rozdíl ve struktuře vyjížďky do škol. Zatímco do Lysé nad Labem vyjížděli z Milovic zejména žáci školou povinní, tedy žáci v rámci základního vzdělávání, do Prahy směřoval silný proud vyjíždějících středoškoláků a vysokoškoláků. Intenzita dojížďky do Milovic je oproti vyjížďce o řád nižší. Také v případě dojížďky měly Milovice nejsilnější vazby na Prahu a Lysou nad Labem, ovšem v opačném pořadí. Nejsilnější proud dojížďky do zaměstnání směřoval do Milovic z Lysé nad Labem, což značí, že struktura pracovních příležitostí v Milovicích přitahovala zejména pracovníky bydlící v blízkém okolí Milovic. Vazby Milovic a Lysé nad Labem jsou z hlediska vyjížďky ovšem nevyrovnané, protože zatímco Lysá nad Labem byla druhým nejvýznamnějším cílem pracovní vyjížďky z Milovic, Milovice byly až čtvrtým nejdůležitějším cílem pro pracující z Lysé nad Labem s výrazně nižší intenzitou vyjížďky (ještě výraznější disproporce byla u žáků). Dojížďka do škol do Milovic byla zcela zanedbatelná. Lze ovšem předpokládat, že v důsledku značného rozšíření kapacit základních škol v Milovicích došlo jednak ke snížení intenzity vyjížďky žáků základních škol do škol v okolí města, jednak i ke zvýšení počtu žáků dojíždějících do samotných Milovic. Tabulka 1: Vyjížďka a dojížďka do podle SLDB 2011 Ukazatel Vyjíždějící celkem Vyjíždějící do zaměstnání celkem z toho ženy celkem Vyjíždějící do škol ve věku 6-14 let z toho vyjíždí denně Vyjíždějící celkem vyjíždí v rámci okresu vyjíždí do jiných okresů kraje vyjíždí do jiných krajů vyjíždí mimo ČR Obec dojížďky: Praha Lysá nad Labem Brandýs n. L. -Stará Boleslav Nymburk Čelákovice Mladá Boleslav Benátky nad Jizerou Dojíždějící celkem dojíždí v rámci okresu dojíždí z jiných okresů kraje dojíždí z jiných krajů Obec vyjížďky: Lysá nad Labem Praha Nymburk

11 Ukazatel Vyjíždějící celkem Vyjíždějící do zaměstnání celkem z toho ženy celkem Vyjíždějící do škol ve věku 6-14 let z toho vyjíždí denně Benátky nad Jizerou Mladá Boleslav Zdroj dat: SLDB SHRNUTÍ Město Milovice je součástí rozvojové oblasti Pražského metropolitního regionu a je výrazně funkčně provázané s hl. m. Prahou. Navzdory poměrně výhodné poloze Milovic v rámci sídelního systému je dopravní poloha města spíše průměrná, což je dáno především absencí kvalitního silničního napojení na blízké dálnice D10, resp. D11 i relativně horší polohou Milovic v rámci železniční sítě. Milovice mají v souvislosti s rapidním rozvojem obytné funkce v posledních desetiletích pozici monofunkčního rezidenčního města s jen omezeným významem obslužné a výrobní sféry a velmi limitovanou nabídkou pracovních příležitostí. I v souvislosti s rezidenční atraktivitou Milovic jako města se značnou nabídkou cenově dostupného bydlení v blízkém zázemí hl. m. Prahy vykazují Milovice silnou funkční závislost na Praze. Silnou funkční závislost Milovic na Praze potvrzují statistiky vyjížďky do zaměstnání a do škol. Přes 61 % vyjíždějících pracujících z Milovic vyjíždělo podle SLDB 2011 do Prahy. Do Prahy vyjížděl také vysoký počet středoškoláků a vysokoškoláků. Značné vazby z hlediska vyjížďky a dojížďky do zaměstnání mají Milovice také na blízkou Lysou nad Labem, kam v r vyjíždělo velké množství žáků ZŠ a kam směřoval druhý nejsilnější proud vyjíždějících pracujících. Naopak to platilo ovšem jen v omezené míře. V r bylo v Milovicích zaznamenáno výrazně negativní saldo dojížďky u pracujících, žáků i studentů. To bylo zapříčiněno velmi vysokou vyjížďkou na jedné straně a malou intenzitou dojížďky na druhé straně. Milovice se tudíž vyznačují výraznou funkční závislosti na nadřazených centrech, a to jak z hlediska vyjížďky do zaměstnání, tak vyjížďky do škol. 11

12 2 OBYVATELSTVO 2.1 HISTORICKÝ VÝVOJ OBYVATELSTVA Počet obyvatel města Milovice v roce 2011, který činil obyvatel, dokládá, že populační velikost města vzrostla více než šestkrát oproti roku 1869 (tabulka 1). Až do roku 1991 byl patrný velmi rozkolísaný vývoj počtu obyvatel, který se pohyboval v rozpětí Dynamický nárůst počtu obyvatel nastal až v 90. letech 20. století. Ke konci roku 2011 žilo ve městě , tj. o více než obyvatel víc než v roce Jednalo se o více než sedminásobné zvýšení v období Nárůst byl zapříčiněn revitalizací bývalého vojenského výcvikového prostoru Mladá, se kterým souvisel rekonstrukce bytových domů postavených za jeho existence. Modernizace vojenských bytů přispěla k zatraktivnění města pro nové obyvatele. Jelikož se jednalo převážně o mladé rodiny s dětmi, rostl počet obyvatel města nejen migrací, ale i přirozeným přírůstem z důvodu zvyšování počtu narozených dětí. Částečný vliv na početní stav populace mělo i připojení obcí Boží dar a Benátecká Vrutice k městu. Počet obyvatel narostl nejvíce v období právě v důsledku výše uvedených rozsáhlých rekonstrukcí panelových domů v Mladé (tabulka 1 a graf 2). Z hlediska místních části se na populačním růstu města nejvíce podílela právě místní část Mladá (tabulka 2). V roce 1991 dosahovala koncentrace v místní části Mladá necelá 2 % (celkem 23 obyvatel) obyvatelstva Milovic, v roce 2011 to již bylo více než 67 % (6 810 obyvatel), tj. nejvyšší počet obyvatel v porovnání s ostatními místními částmi. Naproti tomu v místní části Milovice žilo v roce 1991 přibližně 82 % obyvatelstva města, v roce 2011 to již bylo 28 %. Tato skutečnost dokazuje prostorově jednostranný rozvoj města Milovice od počátku 90. let 20. století, ke kterému došlo vlivem výše uvedených skutečností. V posledních 13 letech je však patrný umírněnější růst této místní části. I ostatní místní části města vykazuji trvalý nárůst populace, druhý nejvyšší nárůst v posledních 13 letech má místní část Boží dar, ve které však žije pouhých 2,2 % obyvatel města. 12

13 Tabulka 2: Vývoj počtu obyvatel města Milovice a jeho místních částí, ( ) Obec, část obce Rok připojení Počet obyvatel Index (%) / / 1991 Milovice ,9 762,4 Benátecká Vrutice ,1 131,9 Boží Dar Milovice ,3 260,5 Mladá , ,7 Pozn. Počet obyvatel: obyvatelstvo přítomné civilní, 1880 až obyvatelstvo přítomné, 1961 až obyvatelstvo bydlící (tj. hlášené v obci k trvalému pobytu), obyvatelstvo bydlící (osoby s trvalým nebo dlouhodobým pobytem), 2011 osoby s obvyklým pobytem. Index změny spočten jako poměr mezi počtem obyvatel v roce 2011 a počtem obyvatel v roce 1869 násobený 100. Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ Sčítání lidu (2017), vlastní zpracování Tabulka 3: Vývoj počtu obyvatel města Milovice a jeho místních částí ( ) Obec, část obce Iz Milovice ,0 Benátecká Vrutice ,0 Boží Dar ,1 Milovice ,6 Mladá ,7 Zdroj: Evidence MěÚ Milovice (v tabulce nejsou zahrnuti cizinci s trvalým pobytem v Milovicích), vlastní zpracování

14 Při porovnání vývoje počtu obyvatel v posledních 25 letech města se srovnatelnými městy vykazují Milovice výrazné odchylky (graf 2). U města Milovice je patrný kontinuální růst populace (na konci sledovaného období činil nárůst více než devítinásobek počtu obyvatel v roce 1991), ačkoliv dochází k jeho zmírňování (graf 1). Naproti tomu porovnávaná města Čelákovice, Čáslav, Lysá nad Labem a Benátky nad Jizerou zaznamenala jen mírný nárůst v rozmezí ca 2,6-17,4 % oproti roku Některá města dokonce zaznamenala na počátku sledovaného období (tj. v letech ) úbytek populace (graf 3). Žádné z měst nevykázalo ve sledovaném období tak vysoké přírůstky obyvatel, jaké byly evidovány u města Milovice. Graf 2: Počet obyvatel, vybraná města, ( ) Počet obyvatel (k ) Milovice Benátky nad Jizerou Čáslav Čelákovice Lysá nad Labem Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2017) Graf 3: Změny počtu obyvatel v časových intervalech ve vybraných městech ( ) Přírůstek/úbytek populace (v %) 100,0 90,0 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0-10,0 91,7 44,3 43,8 31,2 14,2 8,4-1,4-0,3 3,6 4,7 5,2 7,5 0,2 0,1 1,4 0,8 0,42,1 4,3-1,2-0,1-2,4-1,6 0,6 2,8 1995/ / / / /2011 Milovice Benátky nad Jizerou Čáslav Čelákovice Lysá nad Labem Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2017), vlastní zpracování Pozn.: Přírůstek / úbytek populace udává procentuální nárůst / pokles populace v daném porovnávaném časovém období. Spočteno jako počet obyvatel prvního uvedeného roku dělený počtem obyvatel druhého uvedeného roku násobený stem. Od výsledné hodnoty je odečteno 100.

15 2.2 STRUKTURA OBYVATEL Struktura obyvatel podle věku Věková struktura obyvatelstva, která představuje jeden ze základních ukazatelů demografického vývoje, ukazuje na velmi příznivý vývojový trend u města Milovice, a to na omlazování jeho populace. Tento trend neodpovídá trendu demografického stárnutí, které je patrné na úrovni České republiky (graf 4). Omlazování populace lze doložit průměrný věkem, u kterého byl pozorován sestupný trend až do roku Průměrný věk města Milovice je od roku 1991 trvale výrazně nižší než průměrný věk obyvatel srovnávaných měst i České republiky. Od roku 1991 až do roku 2006 plynule klesalo zastoupení seniorské složky v populaci města Milovice a naopak se zvyšoval podíl dětské složky, který byl dokonce více než 6,5krát vyšší než podíl seniorské složky, a to v roce V posledních letech však dochází k mírnému nárůstu podílu obyvatel ve věku 65 a více let. Graf 4: Struktura obyvatel města Milovice podle věku ( ) Podíl věkových skupin (v %) 80,0 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0, let let 65 a více let Průměrný věk 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 Průměrný věk Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2017), vlastní zpracování Úroveň omlazení populace města Milovice dokládá porovnání se srovnatelnými městy ve vybraných ukazatelích (grafy 5-9). Ve sledovaném období odpovídal vývoj zvolených ukazatelů všech referenčních měst trendům na úrovni České republiky, tj. demografickému stárnutí. Pouze u města Milovice byl evidován klesající průměrný věk i index stáří, které dosahovaly významně nižších hodnot. Mladá věková struktury obyvatelstva města Milovic je výsledkem zejména vyšší intenzity přistěhování osob v mladším věku, které postupně zakládají rodiny (tj. zvyšuje se počet narozených dětí). Město Milovice se tak stalo nejmladším městem nejen okresu, ale i České republiky (Kusovská 2012a)

16 Graf 5: Průměrný věk (k ) ve vybraných městech ( ) 43,0 41,0 Průměrný věk (k ) 39,0 37,0 35,0 33,0 31,0 29,0 27, Milovice Benátky nad Jizerou Čáslav Čelákovice Lysá nad Labem Česká republika Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2017), vlastní zpracování Graf 6: Index stáří (k ) ve vybraných městech ( ) 140,0 120,0 Index stáří (k ) 100,0 80,0 60,0 40,0 20,0 0, Milovice Benátky nad Jizerou Čáslav Čelákovice Lysá nad Labem Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2017) Pozn.: Index stáří vyjadřuje podíl seniorské složky (počet obyvatel ve věku 65 a více let) k dětské složce (počet obyvatel ve věku 0 15 let) násobený stem. Hodnoty vyšší než 100 znamenají převahu obyvatel v seniorském věku. 16

17 Graf 7: Podíl věkové skupiny 0-14 let na obyvatelstvu (k ) ve vybraných městech ( ) Podíl obyv. ve věku 0-14 let (k , v %) 28,0 26,0 24,0 22,0 20,0 18,0 16,0 14,0 12, Milovice Benátky nad Jizerou Čáslav Čelákovice Lysá nad Labem Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2017) Pozn.: Podíl věkové skupiny na obyvatelstvu je spočten jako počet obyvatel věkové skupiny 0-14 let dělený celkovým počtem obyvatel a násobený stem. Graf 8: Podíl věkové skupiny let na obyvatelstvu (k ) ve vybraných městech ( ) Podíl obyv. ve věku let (k , v %) 74,0 72,0 70,0 68,0 66,0 64,0 62, Milovice Benátky nad Jizerou Čáslav Čelákovice Lysá nad Labem Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2017) Pozn. Podíl věkové skupiny na obyvatelstvu je spočten jako počet obyvatel věkové skupiny dělený let celkovým počtem obyvatel a násobený stem. 17

18 Graf 9: Podíl věkové skupiny 65 a více let na obyvatelstvu (k ), vybraná města ( ) Podíl obyv. ve věku 65 a více let (k , v %) 20,0 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2, Milovice Benátky nad Jizerou Čáslav Čelákovice Lysá nad Labem Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2017) Pozn. Podíl věkové skupiny na obyvatelstvu je spočten jako počet obyvatel věkové skupiny 65 a více let dělený celkovým počtem obyvatel a násobený stem Struktura obyvatel podle vzdělání Vzdělanostní struktura obyvatel města Milovice vykazuje mírně nepříznivé charakteristiky. Mírně nižší podíl je ve srovnání s referenčními městy evidován u osob s vysokoškolským vzděláním. Současně je ve městě zaznamenán naopak vyšší podíl obyvatel s vyšším odborným a nástavbovým vzděláním (v porovnání se srovnatelnými městy). Pozitivní je evidované zvyšování vzdělanosti obyvatelstva, které je patrné u všech srovnatelných měst vč. Milovic i na úrovni Středočeského kraje a České republiky. Úroveň vzdělanosti populace lze hodnotit i prostřednictvím indexu vzdělanosti. Index vzdělanosti Milovic v zásadě nijak výrazně nevybočuje průměru srovnávaných měst, je však mezi porovnávanými městy druhý nejnižší. Nicméně index vzdělanosti města Milovice převyšuje krajský i republikový průměr v roce 2011, zatímco v roce 2001 byla jeho úroveň nižší než národní úroveň. To lze vysvětlit zejména obecným trendem rychlejšího růstu vzdělanostní úrovně obyvatel ve středočeském prostoru ve srovnání se zbytkem republiky. Vzdělanost populace se v Česku obecně zvyšuje, což je patrné v případě Milovic, ostatních měst i Středočeského kraje. Tabulka 4: Struktura obyvatel podle dosaženého vzdělání v ČR, kraji a vybraných městech (2001, 2011) Česká republika Středočeský kraj Podíl obyvatel v roce 2011 (v %) bez vzdělání základní vč. neukončeného střední vč. vyučení bez maturity úplné střední vzdělání s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské vzdělání vč. vědecké výchovy nezjištěno Index vzdělanosti (v %) 0,5 17,6 33,0 27,1 4,1 12,5 5,3 1,49 0,4 16,9 33,6 28,2 4,3 11,5 5,1 1,49 Milovice 0,6 13,8 32,0 32,1 5,5 11,1 4,9 1,57 Čelákovice 0,2 13,9 31,2 30,3 5,4 14,5 4,5 1,66 18

19 Benátky nad Jizerou Lysá Labem nad Podíl obyvatel v roce 2011 (v %) bez vzdělání základní vč. neukončeného střední vč. vyučení bez maturity úplné střední vzdělání s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské vzdělání vč. vědecké výchovy nezjištěno Index vzdělanosti (v %) 0,6 18,5 34,7 26,5 3,9 9,0 6,8 1,35 0,2 16,0 30,3 30,3 4,9 14,0 4,4 1,61 Čáslav 0,4 16,4 28,4 31,7 5,1 14,5 3,7 1,65 Průměr skupiny Česká republika Středočeský kraj 0,4 15,7 31,3 30,2 5,0 12,6 4,9 1,57 Podíl obyvatel v roce 2001 (v %) bez vzdělání základní včetně neukončeného střední včetně vyučení bez maturity úplné střední vzdělání s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské vzdělání včetně vědecké výchovy nezjištěno Index vzdělanosti (v %) 0,4 23,0 38,0 24,9 3,5 8,9 1,3 1,34 0,5 23,1 40,4 24,4 3,3 7,0 1,3 1,27 Milovice 1,0 18,4 42,0 25,9 4,1 6,9 1,6 1,34 Čelákovice 0,3 19,4 39,7 27,7 3,6 8,4 1,0 1,39 Benátky nad Jizerou Lysá Labem nad 0,5 24,9 41,5 23,9 3,0 5,3 1,0 1,19 0,5 23,2 37,5 25,4 4,0 7,9 1,5 1,32 Čáslav 0,3 19,7 33,3 30,0 4,4 10,8 1,4 1,50 Průměr skupiny 0,5 21,1 38,8 26,6 3,8 7,9 1,3 1,35 Pozn. Index vzdělanosti = součet obyvatel se středním vzděláním bez maturity, dvojnásobku obyvatel se středním vzděláním s maturitou, trojnásobku obyvatel s vyšším vzděláním a čtyřnásobku obyvatel s vysokoškolským vzděláním vztažený k celkovému počtu obyvatel starších 15 let). Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2017), vlastní zpracování 2.3 POHYB OBYVATELSTVA Celkový pohyb Početní stav populace je výsledkem dvou pohybů obyvatelstva přirozeného (tj. rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých) a mechanického (tj. rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých). Vývoj počtu obyvatel města Milovice byl v posledních 25 letech ovlivňovány zejména migrací, u které je patrný kolísavý trend (graf 10). Hodnoty migračního přírůstku lze vysvětlit vlivem zmiňovaných suburbanizačních tendencí, tj. 19

20 město je migračně atraktivní (viz níže). Celkový přírůstek populace města tak kopíruje křivku migračního přírůstku, jehož hodnoty nabývají vyšších hodnot než hodnoty přirozeného přírůstku. Pouze v letech 2011, 2012, 2014 a 2015 byl migrační přírůstek převýšen přírůstkem přirozeným. Nicméně i přirozený přírůstek se po celé sledované období pohybuje v kladných číslech, tzn. město získává populaci i přirozenou měnou. Graf 10: Přírůstek a úbytek obyvatelstva, Milovice ( ) Přirozený a migrační přírůstek Celkový přírůstek Přirozený přírůstek/úbytek Migrační přírůstek/úbytek Celkový přírůstek / úbytek Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2017), vlastní zpracování Počet narozených a zemřelých byl na počátku sledovaného období srovnatelný (graf 11). V následujících letech docházelo k trvalému růstu počtu narozených, který rostl až do roku 2005, následně nastal rozkolísaný vývoj počtu narozených. Počet narozených narostl více než jedenáctinásobně. Obdobně narostl i počet zemřelých, avšak pouze o pětinásobek. Graf 11: Přirozený pohyb obyvatelstva, Milovice ( ) Počty Narození Zemřelí Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2017), vlastní zpracování 20

21 Město Milovice je značně migračně atraktivní (graf 12). Významný nárůst počtu přistěhovalých a jeho rozkolísanost ve sledovaném období je dán postupnou obnovou bytového fondu ve městě a realizací nové bytové výstavby vedoucí k vytvoření rozsáhlé nabídky volných bytů, které přilákaly nové obyvatelstvo, a to zejména díky své relativně nízké ceně a dobré dostupnosti města k významným centrům, např. Mladé Boleslavi, Praze. (ČSÚ 2005) Současně je patrný víceméně kontinuální nárůst počtu vystěhovalých osob, který je částečně způsoben určitou fluktuací obyvatel, zčásti je však důsledkem celkového populačního růstu města. Dané skutečnosti dokládá počet vystěhovalých v přepočtu na tisíc obyvatel v porovnání s referenčními městy, který je u města Milovice nižší než počet přistěhovalých (viz tabulka 6). Ve srovnání s referenčními městy byl počet přistěhovalých v přepočtu na tisíc obyvatel města Milovice více než 3,5krát vyšší, počet přistěhovalých pak cca 1,5krát vyšší. V posledních letech dochází ke zmírňování rozdílů mezi Milovicemi a srovnávanými městy u tohoto ukazatele, nicméně i nadále se jedná o významně vyšší hodnoty. Graf 12: Mechanický pohyb obyvatelstva, Milovice ( ) Počty Přistěhovalí Vystěhovalí Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2017), vlastní zpracování U města se tak již v druhé polovině 90. let 20. století začala projevovat rezidenční suburbanizace. Město se potupně stalo suburbiem Prahy (mapa 1). Dle intenzity suburbanizace spadá město do zóny 3 (v první zóně jsou obce s nejintenzivnějším projevem suburbanizace). Nicméně Milovice plně nesplňují definici suburbanizačního procesu, který se projevuje přílivem obyvatel z velkého města do jeho těsného zázemí spojeným s masivní výstavbou rodinných domů. Město Milovice se rozvíjelo vlivem modernizace bytového fondu a rekonstrukce vojenských objektů po odchodu sovětské armády v roce To znamená, že nově příchozí obyvatelstvo se nestěhovalo do nově vystavěných rodinných domů, ale do bytů vzniklých rekonstrukcí vojenských objektů. (ČSÚ 2016) Nově příchozí obyvatelstvo představují zejména mladé rodiny převážně z Prahy, které se vyznačují diferencovanými socioekonomickými charakteristikami oproti původnímu obyvatelstvu. Zejména je omlazena věková struktura a zvyšuje se vzdělanostní úroveň (viz struktura podle věku a vzdělání). Město Milovice vykázalo výrazně vyšší celkový přírůstek počtu obyvatel, než jaký byl patrný u ostatních srovnávaných měst, a současně za celé sledované období nezaznamenalo úbytek, který byl evidován u ostatních měst (graf 13). Detailněji situaci ukazuje tabulka 5, kde jsou uvedeny migrační a přirozené přírůstky / úbytky uvedených měst. Z hodnot referenčních měst vyplývá, že město Milovice v porovnání s ostatními městy vykazuje významně vysoký migrační i přirozený přírůstek. 21

22 Mapa 1: Suburbanizace v okolí Milovic (2010) Zdroj: Atlas obyvatelstva - (2017), vlastní zpracování Graf 13: Celkový přírůstek obyvatelstva ve vybraných městech ( ) 800 Celkový přírůstek/úbytek Milovice Čelákovice Benátky nad Jizerou Lysá nad Labem Čáslav Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2017), vlastní zpracování 22

23 Tabulka 5: Přirozený a migrační přírůstek obyvatelstva ve vybraných městech ( ) Město Přirozený přírůstek/úbytek Milovice Čelákovice Benátky n. Jizerou Lysá nad Labem Čáslav Město Migrační přírůstek/úbytek Milovice Čelákovice Benátky n. Jizerou Lysá nad Labem Čáslav Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2017), vlastní zpracování

24 Tabulka 6: Vystěhovalí a přistěhovalí v přepočtu na tisíc obyvatel, referenční města ( ) Město Vystěhovalí (v přepočtu na 1000 obyvatel) Milovice Čelákovice Benátky nad Jizerou Lysá nad Labem Čáslav Město Přistěhovalí (v přepočtu na 1000 obyvatel) Milovice Čelákovice Benátky nad Jizerou Lysá nad Labem Čáslav Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2017), vlastní zpracování 24

25 2.4 ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÁ PROGNÓZA Dosavadní charakteristiky obyvatelstva Vývoj počtu obyvatel K mělo podle údajů ČSÚ v Milovicích hlášeno trvalé bydliště osob. Za posledních 15 let se počet obyvatel zvýšil o 6 tis. obyvatel (+ 121 %). Touto intenzitou nárůstu počtu obyvatel se řadí spíše k obcím v okrese Praha východ či Praha západ, než v okrese Nymburk. Největší nárůst proběhl před rokem 2010 (průměr obyvatel ročně), v posledních 5 letech se tempo nárůstu snížilo v průměru na 278 osob ročně. Tabulka 7: Vývoj počtu obyvatel Milovice Zdroj: ČSÚ Věková skladba Věková struktura odráží migraci před rokem Celkem 25 % obyvatel je ve věku let. Po roce 2010 se migrace zpomalila a díky tomu zde žije pouze 14 % osob ve věku let. Potenciálních rodiček v příštích 10 letech je tak o 43 % méně než rodiček v posledních 5 až 10 letech. Bude záležet na budoucí migraci, tj. kolik mladých osob se do Milovic ještě přistěhuje (viz další text). Tabulka 8: Věková struktura obyvatel, Věková kategorie Počet osob % % % % % % % % % % % % % % % % % % % Celkem % Zdroj: ČSÚ

26 Pohyb obyvatel Ve statistice pohybu obyvatel jsou patrné dvě velké vlny. Časově první se týká migrace, která byla nejintenzivnější mezi lety 2004 až Ročně se sem přistěhovalo v průměru 492 osob (saldo migrace). Po roce 2008 intenzita migrace o více než 2/3 klesla. S odstupem dvou až tří let se zvýšil i počet narozených. Zatímco v roce 2002 se v Milovicích narodilo 121 dětí, mezi lety to byl téměř dvojnásobek (průměr 224 dětí ročně). S poklesem migrace časem klesl i počet narozených. V posledních 5 letech se rodilo v průměru 176 dětí ročně. Vzhledem k mladé věkové struktuře se v posledních 15 letech počet zemřelých pohyboval mezi 30 40, výjimečně 50 osob. Tabulka 9: Pohyb obyvatel města Milovice Rok Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek migrační Přírůstek celkový Stav Zdroj: ČSÚ Dosavadní bytová výstavba Za posledních 15 let bylo postaveno nových bytů. Přírůstek migrací za stejné období dosáhl osob. Tato celková čísla ovšem považujeme za částečně zavádějící, neboť především z počátku se lidé stěhovali do již existujících zrekonstruovaných bytů, které byly počátkem 90. let opuštěny příslušníky sovětské armády a jejich rodinami. Za relevantnější považujeme proto období v posledních 5 letech, kdy se postavilo (zkolaudovalo) 411 bytů a přírůstek migrací dosáhl 721 osob. Na jeden byt tak připadá migrační přírůstek 1,8 osob. Tabulka 10: Bytová výstavba a migrace za roky Počet nových bytů Přírůstek migrací 26

27 Počet nových bytů Přírůstek migrací Celkem Zdroj: ČSÚ Dle informací zástupců obce, stavebního úřadu a na základě projektových záměrů by se do roku 2031 mělo postavit cca 2,6 tis. nových bytů. Výstavba by měla probíhat víceméně rovnoměrně v čase a každých 5 let by mělo přibýt cca 850 nových bytů. Ve srovnání s posledními pěti lety ( ) se jedná o dvojnásobnou intenzitu bytové výstavby Demografická prognóza Metodika a odhad parametrů prognózy Prognóza budoucího vývoje obyvatel města Milovice je počítána kohortně-komponentní metodou. Pro prognózování budoucího vývoje byly stanoveny následující parametry: 1) Stávající věková struktura podle jednotek věku dle ČSÚ k ) Úmrtnost dle úmrtnostních tabulek pro Středočeský kraj za roky upravené dle projekce ČSÚ k roku ) Úhrnná plodnost 1,75 dětí na matku (průměr za roky za Milovice činil 1,88, ale výrazně klesá), 4) Migrace nárůst salda migrace na 200 osob ročně (odpovídá realizaci 80 % plánované bytové výstavby a započítává vnitřní bytovou poptávku a nabídku), věková struktura migrace obcí ve Středočeském kraji. Výsledky demografické prognózy Pokud se naplní parametry uvedené předchozí kapitole, lze očekávat, že celkový počet obyvatel města Milovice se v příštích 15 letech zvýší o 4,2 tis. osob (+38 %). U věkové skupiny 3-5 let, tedy potenciálních žáků MŠ, lze očekávat nejdříve setrvalý stav okolo 600 dětí, po roce 2019 postupný pokles až na cca 520 dětí. Pokud by se nerealizovala žádná migrace, klesl by počet dětí až na cca 480. Obdobný, ovšem časově posunutý vývoj lze očekávat i u dětí ve věku prvního stupně ZŠ. Až do roku 2021 bude jejich počet stagnovat, poté lze očekávat pokles (až na cca 920). Naopak u druhého stupně lze očekávat nárůst, jak budou postupně dorůstat silné ročníky dětí narozených v první dekádě 21. století. V kategorii seniorů lze vzhledem k nízké základně očekávat v příštích 15 letech značný nárůst. Do roku 2031 by se měl počet seniorů starších 80 let prakticky ztrojnásobit. I tak budou 80letí a starší tvořit podprůměrných 2,2 % celkové populace (průměr za Středočeský kraj bude dle ČSÚ 6,7 %). 27

28 Tabulka 11: Výsledky prognózy vývoje obyvatel Celkem Zdroj: vlastní zpracování Odhad vývoje počtu dětí v MŠ Na území města Milovice působí 4 mateřské školy zřízené městem o celkové kapacitě 640 dětí. Dále zde působí 1 soukromá MŠ zapsaná do rejstříku škol s kapacitou 20 dětí. V roce 2016 mělo v Milovicích hlášeno trvalé bydliště 589 dětí ve věku 3 5 let. Tabulka 12: Přehled MŠ na území města Milovice MŠ MŠ U Broučků (příspěvková org.) 120 MŠ Sluníčko (příspěvková org.) 308 MŠ Kostička (příspěvková org.) 112 ZŠ a MŠ Juventa (příspěvková org.) 100 Celkem MŠ zřizované městem 640 Milischool (soukromá org.) 20 Zdroj: Rejstřík škol MŠMT k Kapacita Počet dětí ve věku 3 5 let v Milovicích v příštích dvou letech mírně poroste, poté bude klesat. Od roku 2020 má vstoupit v platnost nová legislativa, která školám nařizuje přijímat i dvouleté děti. Odhadujeme, že zhruba polovina rodičů dvouletých dětí bude mít zájem posílat své potomky do MŠ. V takovém případě by mělo zájem o návštěvu MŠ cca 650 dětí v roce I se započtením 50 % dvouletých dětí lze očekávat, že stávající kapacity MŠ budou do budoucna postačovat. 28

29 Graf 14: Vývoj počtu dětí v Milovicích ve věku 3 5 let, respektive 2 5 let Počet dětí ve věku 3-5 let Počet dětí ve věku 3-5 let + 50 % dvouletých Kapacita MŠ zřizovaných městem Zdroj: vlastní zpracování Pozn.: 3 5 leté děti jsou započítány všechny, dvouletých dětí pouze 50 %. Odhad vývoje počtu žáků v ZŠ Dle údajů z Rejstříku škol MŠMT působí na území města Milovice 2 základní školy zřízené městem o celkové kapacitě dětí. ZŠ Juventa má dle ředitele školy skutečnou maximální kapacitu o 300 vyšší. Teoreticky tak kapacita dosahuje až žáků. Ve školním roce 2016/17 navštěvovalo místní ZŠ žáků. Tabulka 13: Přehled ZŠ na území města Milovice ZŠ ZŠ TGM 630 Kapacita ZŠ a MŠ Juventa (1 500) Celkem MŠ zřizované městem (2 130) Zdroj: Rejstřík škol MŠMT k , ředitelé škol V průměru za poslední 2 roky mělo hlášeno trvalé bydliště v Milovicích dětí ve věku 6 10 let a 594 dětí ve věku let. Místní ZŠ navštěvovalo v průměru 928 žáků na prvním stupni, respektive 414 žáků na druhém stupni. Index návštěvnosti (počet žáků vzhledem k počtu dětí) tak dosáhl 89 % u dětí ve věku 6 10 let a 70 % u dětí ve věku let. Tabulka 14: Porovnání počtu žáků a dětí v daném věku, průměr za roky 2015/16 a 2016/17 ZŠ 1. stupeň 2. stupeň Dětí v Milovicích Žáků ZŠ Index návštěvnosti 89 % 70 % Zdroj: ČSÚ, ředitelé škol, vlastní zpracování 29

30 Ze zkušeností z desítek obcí ve Středočeském kraji očekáváme, že index návštěvnosti místních škol do budoucna poroste. Populační boom řeší většina obcí ve Středočeském kraji a velká část obcí zavedla preferenci vlastních dětí oproti přespolním. Do budoucna tak lze očekávat, že i v Milovicích vzroste počet dětí navštěvujících školu v místě bydliště. Tabulka 15: Parametry výpočtu počtu dětí v ZŠ ZŠ 1. stupeň 2. stupeň Index návštěvnosti aktuální 89 % 70 % Index návštěvnosti v budoucnu pro prognózu 95 % 80 % Zdroj: ČSÚ, ředitelé škol, vlastní zpracování Počítáme-li, že index návštěvnosti bude 95 % dětí ve věku 6 10 let, respektive 80 % dětí ve věku let, poroste počet žáků ZŠ v Milovicích přibližně do roku V tomto roce by měl celkový počet žáků dosáhnout cca Poté lze očekávat pokles. Stávající rejstříkové kapacity (1 830 žáků) by tak měly dostačovat, navíc je zde rezerva 300 žáků v ZŠ a MŠ Juventa. Počet žáků na prvním stupni by měl v příštích 5 letech stagnovat, poté lze očekávat pokles. Naopak lze očekávat výrazný nárůst počtu žáků na druhém stupni, nicméně i ten by měl dosáhnout svého vrcholu v roce Graf 15: Vývoj počtu žáků ZŠ v Milovicích Počet žáků na 1. stupni Počet žáků ZŠ celkem Kapacita ZŠ dle rejstříku Počet žáků na 2. stupni Počet dětí 6-14 let v Milovicích Zdroj: Pozn.: vlastní zpracování index návštěvnosti 95 % dětí ve věku 6 10 let a 80 % dětí ve věku let. 30

31 2.5 HLAVNÍ ZÁVĚRY Od 90. let 20. století eviduje město Milovice trvale kladný celkový přírůstek, stejně tak i přírůstek migrační a přirozený. Milovice získávají obyvatelstvo zejména stěhováním, a to především vlivem rozvoje rezidenční suburbanizace. V důsledku příchodu zejména mladých rodin dochází ke zvyšování počtu narozených dětí a tedy i k omlazování populace města. Věkovou strukturu Milovic lze označit za velmi příznivou zvyšuje se podíl dětské složky, průměrný věk i index stáří jsou na velmi nízké úrovni. Milovice tak nevykazují demografické stárnutí, které je patrné na úrovni kraje i České republiky, nicméně tento trend velmi pravděpodobně Milovice zasáhne za několik desítek let. Vzdělanostní úroveň obyvatelstva je v rámci srovnatelných středočeských měst spíše mírně podprůměrná. S ohledem na obecně vyšší vzdělanostní úroveň obyvatel ve městech Středočeského kraje mají Milovice mírně nadprůměrnou vzdělanostní úroveň ve srovnání s průměry za celý kraj i za celé Česko. Demografická prognóza vývoje počtu obyvatel ukazuje, že rozhodující absolutní nárůsty v příštích letech zaznamenají věkové kategorie obyvatel ve starším produktivním věku (cca let), v relativním vyjádření pak i obyvatelé v postproduktivním věku (65 a více let), jichž však bude v populaci stále výrazně menší podíl než ve srovnatených městech. Podle demografické prognózy se postupně zastaví růst počtu dětí a posléze začne mírně klesat. Nejprve tento trend postihne nejmladší věkové kategorie předškolních dětí, později pak i kategorie starší. Kapacity mateřských i základních škol budou v příštích letech (a velmi pravděpodobně i za let) postačovat. 31

32 3 EKONOMIKA V rámci kapitoly jsou užity základní statistické údaje o odvětvové ekonomické struktuře, podnikatelském prostředí a nezaměstnanosti. Vybrané ukazatele jsou porovnány se srovnatelnými městy Lysá nad Labem, Čelákovice, Benátky nad Jizerou a Čáslav. 3.1 TRH PRÁCE K datu Sčítání lidu, domů a bytů ( ) bylo v Milovicích celkem ekonomicky aktivních osob, jejichž podíl na celkovém počtu obyvatel činil 53,9 % (tabulka 10). Ke stejnému datu bylo z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel necelých 9 % nezaměstnaných. Více než 91 % ekonomicky aktivních tvořili zaměstnaní včetně pracujících studentů a učňů. Dosažená úroveň uvedených ukazatelů za město Milovice je víceméně obdobná úrovni srovnávaných měst. Dle údajů Českého statistického úřadu jsou problémovými oblastmi z hlediska nezaměstnanost zejména okrajové části okresu Nymburk, tj. mimo jiné Milovice. Dané dokládá podíl nezaměstnaný osob, který činil 5,5 % v Milovicích v roce 2016, což představovalo druhou nejvyšší hodnotu v porovnání s ostatními městy (tabulka 16). Mírně vyšší podíl nezaměstnaných osob v Milovicích souvisí mj. s výrazným počtem přistěhovalých osob do nově zrekonstruovaných objektů po sovětské armádě, kterému však neodpovídala nabídka na trhu práce, resp. ve městě se nenachází významnější podnikatelské subjekty. U všech referenčních měst byl měst ve sledovaném období u tohoto ukazatele patrný mírně rozkolísaný trend a vzestupný trend v roce 2009 související mj. s projevy hospodářské krize, jejíž nástup nastal právě mezi roky 2008 a Pozitivně lze vnímat zvyšující se podíl dosažitelných uchazečů na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce, který v roce 2015 činil 99,8 %, což je o 1,1 % více než v roce 2010 (tabulka 17). Naopak podíl uchazečů v evidenci úřadu práce nad 12 měsíců a absolventů se ve sledovaném období zvýšil, a to absolutně i relativně. 32

33 Tabulka 16: Ekonomická aktivity obyvatelstva, vybraná města (2011) Ekonomická aktivita Podíl (v %) Město Celkem ekonomicky aktivní ekonomicky neaktivní zaměstnaní vč. pracujících studentů a učňů nezaměstnaní důchodci žáci, studenti a učni zaměstnaní bez pracujících studentů a učňů zaměstnaní a žáci, studenti a učni osoby s vlastním příjmem nezaměstnaní na EA EA na počtu obyvatel zaměstnaní vč. pracujících studentů a učňů na EA Milovice ,9 53,9 91,1 Čelákovice ,8 51,1 93,2 Benátky nad Jizerou Lysá Labem nad ,3 48,1 92, ,6 48,1 91,4 Čáslav ,7 48,3 90,3 Pozn. definitivní výsledky podle obvyklého pobytu, EA = ekonomicky aktivní Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ Sčítání lidu 2011 (2017), vlastní zpracování

34 Tabulka 17: Podíl nezaměstnaných osob (k ) ve vybraných městech ( ) Město Podíl nezaměstnaných osob - celkem k (v %) Milovice 6,3 4,9 3,4 4,2 6,1 7,7 6,3.. 8,6 6,6 5,5 Čelákovice 2,1 1,6 1,5 1,8 3,4 3,9 3,0.. 4,0 3,0 2,1 Benátky nad Jizerou Lysá nad Labem 4,2 3,1 2,2 2,6 5,5 5,1 4,7.. 5,9 4,5 3,7 6,3 5,8 3,9 4,1 6,8 7,4 6,6.. 7,3 6,0 4,1 Čáslav 6,6 5,6 3,8 4,8 7,0 7,1 7,3.. 7,4 6,8 5,6 Pozn. Za roky 2012 a 2013 nebyla dostupná data. Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2017) Tabulka 18: Uchazeči o zaměstnání, Milovice ( ) Ukazatel Počet uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce Počet uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce - dosažitelní Počet uchazečů v evidenci úřadu práce - absolventů Počet uchazečů v evidenci úřadu práce nad 12 měsíců Absolutní počet Podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce (v %) ,7 99,1. 99,2 99,8 99, ,0 3,0. 3,9 2,8 4, ,6 38,0. 38,6 44,1 41,5 Pozn. Za rok 2012 nebyla data dostupná. Zdroj: Vybrané ukazatele pro územně analytické podklady za obec (2017) Výše uvedené dokládá i počet uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce, který byl ve městě Milovice od roku 2014 nejvyšší mezi srovnávanými městy (tabulka 19). Počet uchazečů však měl sestupnou tendenci v letech , kterou vystřídal růst vlivem ekonomické krize. Od roku 2014 je patrný sestupný trend u všech měst, v Milovicích je druhý nejmenší pokles v porovnání let Tabulka 19: Počet uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce (k ) ve vybraných městech ( ) Město Počet uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce celkem ( k ) Milovice Čelákovice

35 Město Benátky nad Jizerou Lysá nad Labem Počet uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce celkem ( k ) Čáslav Pozn. Za roky 2012 a 2013 nebyla dostupná data. Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2017) Z hlediska struktura zaměstnaných podle postavení v zaměstnání je patrný zvýšení podíl zaměstnanců v Milovicích oproti ostatním srovnávaným městům (tabulka 20). Současně je v Milovicích nižší podíl osob pracujících na vlastní účet a zaměstnavatelů. Tabulka 20: Zaměstnaní podle postavení v zaměstnání ve vybraných městech (2011) Město celkem Zaměstnaní vč. prac. studentů a učňů zaměstnanci z toho postavení osoby v zaměstnání (v %) zaměstnavatelé osoby pracující na vlastní účet členové produkčních družstev pomáhající rodinní příslušníci Milovice ,8 1,5 9,4 0,1 0,2 Čelákovice ,9 3,0 13,8 0,1 0,3 Benátky nad Jizerou Lysá nad Labem ,0 3,2 13,1 0,1 0, ,6 3,9 15,1-0,4 Čáslav ,6 3,7 11,8 0,1 0,8 Průměr skupiny Pozn. definitivní výsledky podle obvyklého pobytu ,8 3,1 12,7 0,1 0,4 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ Sčítání lidu 2011 (2017), vlastní zpracování Z hlediska zaměstnanosti podle odvětví dominuje ve městě Milovice průmyslové odvětví, ve kterém je zaměstnáno 23,2 % obyvatel (graf 16). Stejně tak je tomu i ostatních porovnávaných měst. Dalším významným sektorem je velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel a dále pak veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení. U obou těchto odvětví mají Milovice nejvyšší, resp. druhý nejvyšší podíl ve srovnání s referenčními městy. Obdobně je tomu i u odvětví doprava a skladování. Za zmínku stojí i odvětví vzdělávání, kde má město nejnižší zastoupení zaměstnaných oproti uvedeným městům, a odvětví zdravotní a sociální péče, jehož podíl je druhý nejnižší. Struktura zaměstnanosti v ostatních ekonomických odvětvích již víceméně odpovídá hodnotám srovnávaných měst. 35

36 Graf 16: Zaměstnaní podle odvětví ekonomické činnost (v %), vybraná města (2011) Pozn. definitivní výsledky podle obvyklého pobytu Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ Sčítání lidu 2011 (2017), vlastní zpracování 3.2 PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ Ve městě je registrováno celkem 312 podnikatelských subjektů, z nichž přibližně 43 % má zjištěnou aktivitu (tabulka 21). Z hlediska právní formy dle očekávání převažují fyzické osoby, které tvoří téměř 87 % všech podniků se zjištěnou aktivitou. Z toho ca 82 % představují fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona. U právnických osob dominují obchodní společnosti (necelých 10 %). Tabulka 21: Podnikatelské subjekty podle právní formy, Milovice (k ) Celkem Fyzické osoby Ukazatel Registrované podniky Podniky se zjištěnou aktivitou Fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona 244 Fyzické osoby podnikající dle jiného než živnostenského zákona Zemědělští podnikatelé Právnické osoby Obchodní společnosti Akciové společnosti Družstva Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2017)

37 Z hlediska odvětví dominují podnikatelské subjekty působící ve stavebnictví a v odvětví velkoobchod a maloobchod, údržba motorových vozidel (tabulka 22). Významné je i zastoupení subjektů zaměřující se na ubytování, stravování a pohostinství a následně průmyslové podniky. Tabulka 22: Podnikatelské subjekty podle odvětví, Milovice (k ) Odvětví Registrované podniky Podniky se zjištěnou aktivitou Podíl (v %) A Zemědělství, lesnictví, rybářství ,0 B-E Průmysl celkem ,1 F Stavebnictví ,2 G Velkoobchod a maloobchod opravy a údržba motorových vozidel ,4 H Doprava a skladování 1 1 0,8 I Ubytování, stravování a pohostinství ,7 J Informační a komunikační činnosti 2 1 0,8 K Peněžnictví a pojišťovnictví 7 1 0,8 L Činnosti v oblasti nemovitostí ,2 M Profesní, vědecké a technické činnosti ,5 N Administrativní a podpůrné činnosti 4 3 2,4 O Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 3 2 1,6 P Vzdělávání 1 1 0,8 Q Zdravotní a sociální péče 1 1 0,8 R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 9 4 3,2 S Ostatní činnosti ,7 Celkem Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2017) Následující tabulka ukazuje nejvýznamnější ekonomické subjekty se sídlem ve městě Milovice. Z jejich oboru činnosti je patrné, že jedná spíše o subjekty s nižší přidanou hodnotou. Nejčastěji jsou tyto ekonomické subjekty zaměřeny na průmyslová odvětví, logistiku a dopravu. Ve městě se nachází pouze jeden subjekt s počtem zaměstnanců nad 250 (BENET AUTOMOTIVE s.r.o.), ostatní subjekty lze z hlediska počtu zaměstnanců označit za malé podniky. Mezi největší zaměstnavatele ve městě se tak řadí vyjma výše uvedeného BENET AUTOMOTIVE s.r.o. dvě základní školy a čtyři mateřské školky (tabulka 23). Význam uvedených školských zařízení není dán pouze celkovým počtem zaměstnanců, ale i skutečnostmi že převážnou většinu zaměstnanců představují zejména obyvatelé Milovic 3 a školská zařízení poskytují pracovní příležitosti pro kvalifikovanou pracovní sílu, což je významné zejména z důvodu imigrace vzdělanějších osob do města, kteří zde mohou 3 Což nelze říct o BENET AUTOMOTIVE s.r.o., do kterého dojíždí za prací obyvatelé ostatních obcí a měst. 37

38 poptávat práci na dané kvalifikační úrovni. Nicméně limitou jejich poptávky práce ve městě může být nastavená mzdová hladina ve městě, která není srovnatelná s pražskou úrovní mezd 4 Z uvedeného vyplývá, že ve městě Milovice se nenachází významnější ekonomické subjekt, který by zajistil dostatek pracovních příležitostí, a to nejen z hlediska kvantity, ale i mzdové úrovně a struktury, tj. pro kvalifikovanou pracovní sílu. Tabulka 23: Významné ekonomické subjekty se sídlem ve městě Milovice (2017) Název BENET AUTOMOTIVE Obor činnosti Dodávky pro automobilový průmysl, technologie, vysokorychlostní vypěňovaní IRE Výrobní a obchodní firma, grafické studio 30 Fiala Milovice Řeznictví a uzenářství 23 TESCO SUPERMARKET Prodej potravin 23 PEKASS Distribuční a logistické centrum 20 PONEC s.r.o. Třískové obrábění kovů, výroba svařenců a montážních celků 18 MILOVICE s.r.o. Český výrobce plastových oken a dveří 14 CAROLI s.r.o. Výroba eurooken, špaletových oken, schodišť 12 PENNY Prodej potravin 12 Počet zaměstnanců YABOK Úklidový servis MIRAKULUM Zábavně - naučný park 10 Auto Tichý - centrum Prodej nových aut 9 RABAT ČR s.r.o. Prodej stavebnin, komplet. sortimentu stavebního materiálu 5 Jiří Kotvas Provoz ubytovacího zařízení, autodoprava, stavebnictví 1-5 Tamara Jelínková Provoz ubytovacího a stravovacího zařízení 1-5 Žlutá sova Provoz ubytovacího zařízení nezjištěno Městský úřad Milovice Veřejná správa 33 Technická skupina MěÚ Milovice Veřejná správa 14 Městská policie Milovice Bezpečnost 19 Základní škola JUVENTA Příspěvková organizace města, vzdělávání 90 Základní škola T. G. M. Příspěvková organizace města, vzdělávání 67 MŠ Sluníčko Příspěvková organizace města, vzdělávání 38 MŠ U Broučků Příspěvková organizace města, vzdělávání 15 MŠ Kostička Příspěvková organizace města, vzdělávání 15 Školní jídelna Milovice Příspěvková organizace města, vzdělávání 8 Víceúč. kulturní zařízení Milovice Příspěvková organizace města; kultura 5 Domov Mladá Sociální služby 56 Dětské centrum Milovice Příspěvková organizace kraje; zdravotní služby 40 Zdroj: MěÚ Milovice (2017) Situaci v mnoha případech fixují hypoteční úvěry, které má nově příchozí obyvatelstvo nastavené tak, že odpovídají pražským mzdám, tzn. nemohou si dovolit pracovat za nižší mzdu. 38

39 3.3 NOVÉ PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI V nejbližších měsících se očekává zvyšování pracovních příležitostí ve městě Milovice vlivem rozšiřování činnosti Merhautova pekařství, s.r.o., které v lokalitě průmyslové zóny Topolová v Milovicích staví novou výrobní halu pekárny, která poskytne ca nových pracovních míst a příležitostně (zejména v období vánočních a velikonočních svátků) bude nabízet i přibližně 60 míst pro brigádnické pozice. Nová pekárna by již měla zahájit výrobu před vánočními svátky v roce 2017, aby mohla pokrýt vánoční poptávku. Dále probíhá v sousedství budoucí pekárny Merhautova pekařství v Topolové ulici 1. etapa výstavby výrobní a montážní haly belgické společnosti AG PLASTICS s.r.o., jejíž činnost bude zaměřena na výrobu a montáž světlíků pro výstavbu průmyslových výrobních hal a pro obchodní a občanská zařízení. V 1. etapě v roce 2017 bude postavena výrobní a montážní hala s 40 pracovními místy, ve 2. etapě v roce 2018 dojde k rozšíření závodu za účelem vybudování dalších výrobních a skladových ploch, což předpokládá dalších 30 pracovních míst. Dále započala výstavba tiskáren a eloxovny taktéž v Topolové ulici, která bude probíhat po etapách v letech a ve kterých budou realizovat své podnikatelské záměry tři firmy: COPY Centrum Praha, s.r.o. výstavba skladové a výrobní haly, ve které bude firma realizovat vydavatelskou činnost, polygrafickou výrobu, knihařské a kopírovací práce; Triangl, a.s. - výstavba skladové a výrobní haly, ve které bude firma realizovat vydavatelskou činnost, polygrafickou výrobu, knihařské a kopírovací práce, které nabídnou práci 52 zaměstnancům; AAS Automotive s.r.o. - vybudování nového výrobního závodu pro povrchovou úpravu komponentů pro automobilový průmysl eloxováním. V 1. etapě zde bude pracovat 52 zaměstnanců. Výstavba výše uvedených tiskáren a eloxovny bude probíhat po etapách v letech CESTOVNÍ RUCH Město Milovice disponuje značným množstvím atraktivit i atrakcí cestovního ruchu. Mezi nimi lze jmenovat okolní krajinu se zachovalými lesními a mokřadními biotopy (přinejmenším v kontextu Polabí přírodně cennými) a s vhodnými podmínkami pro aktivní trávení volného času a kontextu Polabí (např. přírodní rezervace pod Benáteckým vrchem, tůně a mokřady Josefov, naučné stezky, cyklostezky), dále architektonické a sakrální památky (kostel sv. Kateřiny Alexandrijské, kaplička sv. Jana Nepomuckého atd., kamenný mostek) či chov divokých koní, zubrů a praturů. Ve městě se nachází i zařízení pro volnočasové aktivity regionálního až celostátního významu, kterými jsou areál Mirakulum 5 (dětský zábavní park) a Tankodrom, ve kterém lze nalézt vojenské základny, střelnice, vojenskou a offroadovou techniku a vozidla. Vyjma návštěvy těchto areálu se návštěvníci mohou svézt i např. parními lokomotivami po úzkokolejce, která spojuje oba areály. Vzhledem k historii města se ve městě a jeho blízkém okolí nachází řada destinací a památek spojených s vojenskými historickými událostmi (např. vojenský výcvikový prostor Mladá, mezinárodní vojenský hřbitov Milovice, pomníky obětem I. a II. světové války), které skýtají potenciál pro rozvoj tzv. vojenského cestovního ruchu (military tourism). Významnou limitou rozvoje cestovního ruchu ve městě je však víceméně absence ubytovacích zařízení (funguje pouze několik málo zařízení s malou kapacitou) a nedostatečná kapacita i kvalita stravovacích zařízení (viz též podkapitola 4.1.3). Ve vazbě na to má město také značné infrastrukturní deficity v oblasti cyklistické dopravy (téměř absence cyklistických stezek, stojanů atd.) a v oblasti pěší turistiky (minimum naučných stezek). Informace o atraktivitách Milovic a možnostech trávení volného času jsou obyvatelům města i jeho návštěvníkům k dispozici na webových stránkách města. Současně mohou zájemci využít Turistické informační centrum Milovice, které představuje důležitou součást návštěvnické infrastruktury. Město disponuje relativně rozvinutým naváděcím systémem označujícím jednotlivé turisticky zajímavé objekty. Slabou stránkou je absence destinačního řízení, které by koordinovalo rozvoj cestovního ruchu ve městě či okolním regionu. V samotném městě tak jsou realizovány spíše izolované projekty a iniciativy jednotlivých subjektů, které mezi 5 Do budoucna je uvažován další rozvoj tohoto areálu a současně jsou navrhovány plochy pro golf nebo zábavní park. 39

40 sebou nejsou koordinované. Na regionální úrovni působí v oblasti cestovního ruchu destinační organizace Zlatý pruh Polabí, která však nereprezentuje řadu významných aktérů a jejíž zdroje a výsledky činnosti jsou i proto značně omezené. 3.5 HLAVNÍ ZÁVĚRY V Milovicích je zvýšení podíl zaměstnanců a zároveň nižší podíl osob pracujících na vlastní účet a zaměstnavatelů v porovnání s referenčními městy. Podnikatelskou aktivitu (měřeno jejich podílem) lze tedy hodnotit za pod průměrnou v porovnání s ostatními sledovanými městy. Z celkového počtu registrovaných podnikatelských subjektů ve městě má 43 % zjištěnou aktivitu, přičemž z hlediska jejich právní formy převažují fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona. U právnických osob dominují obchodní společnosti. Z hlediska zaměstnanosti podle odvětví dominuje ve městě Milovice průmyslové odvětví, dále velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel a veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečen. Obdobně je tomu i u odvětví doprava a skladování. Naopak u odvětví vzdělávání má město nejnižší zastoupení zaměstnaných oproti uvedeným městům mezi srovnávanými městy. Ve městě lze identifikovat nedostatek pracovních příležitostí, který souvisí jednak s nedostatkem významných podnikatelských subjektů (ve městě je pouze jeden subjekt s počtem zaměstnanců nad 250) a jednak výrazným počtem nově přistěhovalých osob do města, kterému nebyla uzpůsobena nabídka pracovních příležitostí (nejen z hlediska kvantity, ale i kvality). Tato skutečnost mohla být mj. dána tím, že nově příchozí obyvatelstvo se vyznačovalo vyšší úrovní vzdělanosti (tj. jednalo se převážně o kvalifikovanou pracovní sílu), po které však ze strany místních zaměstnavatelů nebyla poptávka. V Milovicích a jeho okolí se nachází značné množství atraktivit cestovního ruchu. Vyjma přírodních zajímavostí, architektonických památek apod. jsou významné destinace a památky spojené s vojenskými historickými událostmi, které lze využít pro velmi úzký segment cestovního ruchu, tzv. vojenský cestovní ruch (military tourism). Deficitem Milovic v oblasti cestovního ruchu je absence ubytovacích zařízení, nedostatečné kapacity i kvalita stravovacích zařízení, infrastrukturní deficity (např. v oblasti cykloturistiky) a faktická absence destinačního řízení. 40

41 4 INFRASTRUKTURA A VYBAVENOST 4.1 OBČANSKÉ VYBAVENÍ Veřejné občanské vybavení Školská zařízení V Milovicích se nacházejí čtyři mateřské školy s celkovou kapacitou 590 míst (viz tabulka 17), což by bylo pro počet obyvatel z hlediska zprůměrovaného ukazatele 40 míst / 1000 obyvatel postačující, nicméně vzhledem ke specifické demografické struktuře města s velkým podílem dětí ne zcela dostatečné, zejména pokud by měly být vytvořeny předpoklady pro větší zaměstnanost žen. Pro základní školství jsou v Milovicích dvě základní školy o celkové kapacitě 2540 míst: ZŠ Juventa ve dvou školních budovách nacházejících se v těsné vzájemné blízkosti na Komenského ulici v Mladé a ZŠ T. G. Masaryka Milovice na Školské ulici ve starých Milovicích (rovněž ve dvou objektech). Po otevření školy v budově bývalé ruské školy jako součást ZŠ Juventa úhrnný počet žákovských míst plně vyhovuje ukazateli 136 žáků / 1000 obyvatel i odhadu počtu žáků na základě věkové struktury ze sčítání 2011, včetně kapacitní rezervy pro další nárůst počtu obyvatel (viz též tabulka 18 a mapy 2 a 3). Do milovických základních škol nespáduje prakticky žádná okolní obec. Mapa 2: Všeobecné školství v severovýchodní části Středočeského kraje Zdroj: ÚAP Středočeského kraje Vyhodnocení podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje - 3. úplná aktualizace

42 Strategický plán rozvoje města Milovice Mapa 3: Odborné školství v severovýchodní části Středočeského kraje Zdroj: ÚAP Středočeského kraje Vyhodnocení podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje - 3. úplná aktualizace Tabulka 24: Kapacity školských zařízení zařízení kapacita (děti / žáci) MŠ U Broučků, Milovice, Dukelská 120 MŠ Juventa, Mladá, Komenského 50* MŠ Sluníčko, Mladá, Topolová 308 MŠ Kostička, Mladá, Tyršova 112 MŠ celkem 590 ZŠ TGM Milovice, Školská ulice 1040 ZŠ Juventa, Mladá, Komenského ulice 1500 ZŠ celkem 2540 normativní ukazatel podle počtu obyvatel 2017** počet dětí / žáků podle věkových kategorií ze SLDB 2011 odhad pro 2017** podle věkové struktury SLDB * text ÚAP uvádí kapacitu 100 dětí, kapacita 50 dětí je uvedena v bilanční tabulce ÚAP ** Milovice měly k 1/1/2017 podle ČSÚ byl obyvatel; do tohoto počtu není uvažován odhad Koncepce rozvoje města Milovice , podle kterého v Milovicích bydlí dalších cca 2000 nepřihlášených obyvatel. Zdroj: ÚAP Lysá nad Labem (4. úplná aktualizace 2016); ČSÚ 42

43 Prostorové rozmístění školských zařízení neodpovídá požadavkům na dostupnost těchto zařízení. Jakékoliv školské zařízení chybí především v Benátecké Vrutici (cca 3 km od ZŠ Juventa) a mimo dostupnost základní školy je i severní a severozápadní část Mladé, kde se podle platného územního plánu též nacházejí rozvojové lokality Mladá Topolová a Mladá sever. Mimo dostupnost jakýchkoliv školských zařízení se nachází také lokalita pro novou výstavbu rodinných domů U hřbitova. Územní plán vymezuje plochu pro střední školu s internátem jako součást zástavby v novém centru severně od Ostravské ulice. Další zařízení zejména pro učňovské školství územní plán uvažuje v plochách komerčního občanského vybavení nebo plochách výroby a skladování v návaznosti na podnikatelské zóny. Zdravotnická zařízení Zdravotnické služby poskytují tři praktičtí lékaři, tři pediatři, tři zubní lékaři, dále gynekologové, ORL, oční lékař, fyzioterapeut a logoped. Zdravotnické služby se poskytují v porůznu rozmístěných ordinacích, například na Dukelské ulici na Balonce, na radnici a v MŠ Sluníčko. Územní plán pro zajištění zdravotnických služeb navrhuje polikliniku v Mladé na Armádní ulici u křižovatky se Spojovací ulicí. Nejbližší nemocnice je v Nymburce a Brandýse nad Labem Staré Boleslavi, nejbližší oblastní nemocnice ve Středočeském kraji jsou v Mladé Boleslavi a Kolíně. Nejbližší léčebna dlouhodobě nemocných je v Mladé Boleslavi. (ÚAP Středočeského kraje udávají, že v Milovicích je nemocnice.) Mapa 4: Lůžková zařízení v severovýchodní části Středočeského kraje Zdroj: ÚAP Středočeského kraje Vyhodnocení podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje - 3. úplná aktualizace Sociální péče a péče o rodinu V Milovicích se nachází Dětský domov v Dětské ulici na Balonce a Domov Mladá v Rakouské ulici. Nízkoprahový D-klub pro děti se nachází v Lesní ulici 620, obdobné zařízení pro mladistvé do 26 let v Komenského ulici 552. Odborné služby závislým a dalším rizikovým skupinám poskytuje Semiramis, z. ú. Kroužky, kurzy a přednášky 43

44 nabízí Rodinné centrum v Mladé na náměstí 30. června. Územní plán navrhuje plochy pro zařízení pro seniory v Mladé v Topolové ulici a v ulici Komenského. Mapa 5: Zařízení sociálních služeb v severovýchodní části Středočeského kraje Zdroj: ÚAP Středočeského kraje Vyhodnocení podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje - 3. úplná aktualizace Zařízení pro ochranu obyvatelstva Obvodní oddělení Policie ČR sídlí na Armádní ulici čp Městská policie má služebnu v budově radnice, zaměstnává 15 strážníků. Město Milovice je zřizovatelem Jednotky sboru dobrovolných hasičů. Hasičská zbrojnice je umístěna na ulici 5. května ve starých Milovicích. Nepřetržitou protipožární pohotovost pro město Milovice zajišťuje Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje, Územní odbor Nymburk. Územní plán navrhuje plochu pro zařízení pro hasičský záchranný sbor při Armádní ulici mezi sběrným dvorem a čerpací stanicí CNG Švestka. Zařízení pro ukrytí obyvatelstva při mimořádné události se předpokládají pouze formou improvizovaných úkrytů. Jako nouzové či náhradní ubytování obyvatel při mimořádné události se uvažují zejména prostory veřejných budov. V případě zprovoznění letiště a realizace k němu přiléhající průmyslové zóny uvažovaných územním plánem by bylo třeba vzhledem k nárůstu rizika mimořádných událostí zvážit prohloubení opatření pro civilní ochranu obyvatelstva. Porovnání se standardy dostupnosti zařízení občanského vybavení Následující tabulka porovnává jednotlivé složky občanské vybavenosti v Milovicích a jejich dostupnost se standardem pro daný typ vybavenosti a hodnotí případné deficity. 44

45 Tabulka 25: Porovnání vybavení Milovic se standardem pro město s obyvateli Zařízení Stav Milovice Standard Plán / deficit mateřská škola 4 zařízení dostupnost 400 m nové lokality bydlení mimo dostupnost základní škola 1. stupeň (ne) dostupnost 400 m - základní škola úplná 2 školy staré Milovice a Mladá dostupnost 600 m nové lokality bydlení mimo dostupnost střední škola ne (v Lysé nad Labem je gymnasium a obchodní akademie) ve městě střední škola s internátem v novém centru základní umělecká škola pobočka ZUŠ Lysá nad Labem ve městě ne pečovatelská služba denní stacionář v každé čtvrti města chybí ve starých Milovicích, v Benátecké Vrutici nízkoprahové denní centrum ano ve městě stacionář pro matky s dětmi mateřské centrum ve městě? azylový dům ne (nejbližší jsou v Brandýse nad Labem a Mladé Boleslavi; zřízeno však 7 azylových bytů ve městě - doporučeno ne domov důchodců / dům s pečovatelskou službou dům s pečovatelskou službou ve městě zařízení pro seniory (2x) zdravotnické středisko základní péče porůznu po městě v každé čtvrti města poliklinika Mladá specializované ambulantní zdravotní služby chirurgie, diabetologie, urologie, ORL, ortopedie ano - částečně ve městě poliklinika Mladá veřejná knihovna ano v budově radnice v každé čtvrti města chybí ve starých Milovicích, v Benátecké Vrutici klubové zařízení pro veřejnost ano klub vojenské historie t. č. nefunkční v každé čtvrti města ne víceúčelový sál s možností pořádání divadelních představení ano v Mladé ve městě pošta ano ve starých Milovicích a v Mladé ve městě hasičská stanice hasičská zbrojnice ve městě hasičská stanice Mladá stálý úkryt obyvatelstva? doběhová vzdálenost 500 m sběrný dvůr ano - Mladá do 1500 m od obytných domů? chybí ve starých Milovicích Zdroj: MMR 2016: Standardy dostupnosti veřejné infrastruktury Z tohoto porovnání vyplývá, že z hlediska fyzické dostupnosti základního občanského vybavení je problematický rozvoj bydlení v Mladé severním směrem a v Benátecké Vrutici (nedostupná mateřská a základní škola). Z vyššího občanského vybavení Milovice postrádají střední školu, základní uměleckou školu, soustředění 45

46 zdravotnických služeb; bude potřeba rozšířit škálu a zlepšit dostupnost sociálních služeb; nevyhovující je nabídka klubových zařízení. Územní plán vytváří podmínky pro zlepšení na úseku středního školství, sociálních a zdravotnických služeb, nicméně plochy pro předmětná zařízení nevymezuje jako veřejně prospěšné stavby Zařízení pro sport, rekreaci a volný čas Dosavadní překotný růst obytné funkce Milovic po odsunu sovětských vojsk nebyl doprovázen odpovídajícím rozvojem občanského vybavení pro sport a zejména pro trávení volného času obyvatel. Význam zařízení pro sport, rekreaci a volný čas pro rozvoj Milovic je umocněn atypickou demografickou strukturou s převažující složkou dětí a mladých lidí, a také specifickým sociálním profilem obyvatelstva. Specifickými zařízeními pro volnočasové aktivity nadmístního významu jsou areál Mirákulum a Tankodrom. Územní plán uvažuje další rozvoj tohoto areálu a navrhuje plochy pro golf nebo zábavní park mezi obytnou částí Milovic a koridorem letiště. Zařízení pro sportovní a rekreační využití obyvateli Milovic jsou zastoupena především sportovním areálem s fotbalovým hřištěm v jižní části v nivě Mlynařice, tenisovým areálem na Sportovní ulici v Mladé, bikrosovým areálem na rohu ulic Mírové a Školské ve starých Milovicích a motokrosovým areálem u letiště. Pro tělovýchovu a sport se využívá rovněž Hakenův stadion, který je ale vzhledem k plánované přestavbě tohoto území na nové městské centrum pro sport neperspektivní. Potenciálně lze počítat s obnovou nevyužívaného stadionu u bývalé ruské školy. Ze sportovních zařízení regionálního významu je v okolí aqaupark v Mladé Boleslavi. Územní plán počítá se zřízením zimního a lehkoatletického stadiónu buď při stávajícím tenisovém areálu, nebo pod východním úbočím severní části lesoparku; plaveckým bazénem vedle stávajícího tenisového areálu, nebo na jižním cípu lesoparku u nivy Mlynařice. Dále se uvažuje plocha pro kynologický klub a příměstské tábory. Pro podnikatelskou zónu Boží Dar územní plán vymezuje samostatnou plochu pro sportovní zázemí. Vzhledem k převládající formě hromadného bydlení mají pro Milovice velký význam zahrádkové osady jako zařízení individuální rekreace. Některé ze stávajících navrhuje územní plán k obytnému respektive smíšenému využití. Náhradou za to mají být plochy východně od Balonky a mezi Mlynařicí a přeložkou železniční trati do Lysé nad Labem Komerční vybavení V územním obvodu Milovic je řada komerčních areálů sloužících podnikání, vzniklých ponejvíce na brownfieldech po sovětské armádě. Většina těchto areálů je využívána jen zčásti nebo nevyhovujícím způsobem. Územní plán ty z nich, které se nacházejí v prostorech vhodných pro městotvorné funkce, navrhuje vymístit a přestavět pro nové využití. Vzhledem k potřebě vytvořit v Milovicích pracovní příležitosti, jež by přinejmenším částečně odpovídaly vzniklé populační velikosti města, se uvažují rozvojové komerční plochy v lokalitách Na Jiřičce při severním okraji Benátecké Vrutice, při severním okraji Mladé podél Topolové ulice, Subcentrum Mladá mezi Armádní ulicí a areálem bývalých štábů zejména pro maloobchod, U centra severně od nádraží, Italská jižně od Italské ulice pro obchodní domy, Mírová podél přeložky železniční trati, Za Ostravskou v přechodové zóně mezi Balonkou a letištěm s navrženou průmyslovou zónou, U vodojemu jako komerční zázemí lesoparku a U nádraží podél stávající železniční trati. Specifickým deficitem souvisejícím s dosavadní historií Milovic je absence koncentrace komerčních služeb obchodu, veřejného stravování a volnočasových aktivit v celoměstském centru, jež je atributem města velikostní kategorie, do níž Milovice již dnes spadají. Územní plán pro překonání tohoto deficitu navrhuje vznik nového celoměstského centra v prostoru západně od nádraží, v návaznosti na již existující koncentraci obchodních zařízení a na náměstí 30. června. 46

47 4.1.4 Porovnání zařízení občanského vybavení Milovic s dalšími městy Středočeského kraje Následující tabulkový přehled podává představu o vybavenosti Milovic s jinými městy ve Středočeském kraji. Volba volbě referenčních měst je v tomto případě jiná než v kapitolách analyzujícím obyvatelstvo a místní ekonomiku. V případě vybavenosti byla pro srovnání vybrána města čistě podle velikostní podobnosti bez ohledu na geografickou polohu v rámci Středočeského kraje (vybavenost sídel by měla mít teoreticky všude podobné standardy). V jiných kapitolách pak byla referenční města zvolena spíše na bázi strukturální příbuznosti a geografické blízkosti. Tabulka 26: Vybavení vybraných měst Středočeského kraje Město Oočet obyvatel 2016 Význam v sídelní struktuře Vzdělávání a výchova Zdravotnická Zařízení Sociální péče Kultura Sport Neratovice ORP; střední centrum ostatní 7 budov MŠ + soukromá MŠ; 2 ZŠ; ZUŠ; gymnasium, SOU, SOŠ, Ekon. lyceum, Obchodní akademie poliklinika, městská nemocnice; stacionář pro děti s respiračními chorobami 2x denní stacionář; domov seniorů; nízkoprahov é středisko mládeže; domov pro zdravotně postižené městská knihovna; Společens ký dům s kinem; divadelní soubor plavecký bazén; letní koupaliště, atletický stadion s fotbalovým hřištěm, tenisové kurty a hala, zimní stadion, sportovní hala, volejbalové kurty Říčany ORP; střední centrum ostatní 5x MŠ; 3x ZŠ, speciální ZŠ; 2x gymnasium (státní a soukromé) nemocnice s poliklinikou; poliklinika; dětská alergologická léčebna dům s pečovatels kou službou; domov důchodců; Olivova nadace kulturní centrum Labuť městská sportovní hala, sportovní centrum Oáza, sportovní areál Sokol, volnočasové centrum Fialka, FitLady, squash; 2x koupaliště; sport. areál Pacov Lysá nad Labem ORP; nižší centrum významné ; spolu s Milovice mi střední centrum 4x MŠ; 2x ZŠ + ZŠ I. stupně; speciální ZŠ, praktická ZŠ; obchodní akademie, SŠ designu + domov mládeže; ZUŠ; jednotlivé ordinace domov seniorů Na zámku; nízkoprahov é centrum městská knihovna; kino; muzeum; music club Calypso sokolovna; koupaliště Hostivice město s pověřen ým obecním úřadem; nižší centrum významné 1x městská MŠ + 2x soukromé MŠ; 1x ZŠ; gymnasium; pobočka ZUŠ zdravotní středisko + ordinace specialistů; stanice rychlé záchranné pomoci dům s pečovatels kou službou; pečovatelsk á služba sál pro pořádání koncertů na zámku sokolovna, tenis. kurty, fitness, soukromý sport. areál Břve 47

48 Město Oočet obyvatel 2016 Význam v sídelní struktuře Vzdělávání a výchova Zdravotnická Zařízení Sociální péče Kultura Sport Hořovice ORP; nižší centrum významné 9třídní MŠ 2 budovy; 2x ZŠ; speciální ZŠ; gymnasium; SOŠ, SOU; ZUŠ; středisko volného času; soukromá hudební škola soukromá nemocnice; řada lékařských ambulantních ordinací pečovatelsk á služba; centrum denních služeb seniorů; domov seniorů městská knihovna; městské kulturní centrum; museum; společens ký dům; městské kino; klub Labe sokolovna, městský stadion, zimní stadion, plavecký bazén a letní aquapark, městská hala, sportovní letiště, jezdecký ranč, fitness centrum Milovice město; nižší centrum významné 4x MŠ; 2x ZŠ jednotlivé ordinace dětský domov; nízkoprahov ý klub pro mladé; pečovatelsk á služba víceúčelov ý sál; knihovna v budově radnice sportovní areál, tenis, bikros, motokrosový areál Zdroje: ÚAP Středočeského kraje Vyhodnocení podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje - 3. úplná aktualizace Strategický plán města Neratovice analytická část Strategický plán města Říčany Generel sportovní vybavenosti města Říčany 2016 Katalog sportovních zařízení ext.pdf Strategický plán rozvoje města Lysá nad Labem 2011 Profil města Program rozvoje města Hostivice Strategický plán rozvoje města Hořovice V porovnání s těmito vybranými městy Středočeského kraje se Milovice řadí stupněm vybavení zařízeními veřejného občanského vybavení a zařízeními pro sport a volný čas spíše do kategorie měst s méně než 10 tisíci obyvateli, přičemž i v této velikostní kategorii jsou Hořovice výrazně lépe vybaveny. 4.2 DOPRAVA A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Kapitola 6 představuje základní aspekty dopravní infrastruktury, dopravy a dopravní obslužnosti ve městě Milovice. Přitom jsou využity různé informační zdroje a to jak koncepční dokumenty (zejména Zásady územního rozvoje Středočeského kraje), tak statistické zdroje (data ze Sčítání dopravy 2016) a informace o systému a linkách veřejné dopravy Silniční infrastruktura a doprava Jak už bylo konstatováno v úvodní kapitole, silniční poloha města Milovice je z hlediska páteřních silničních komunikací spíše průměrná. Na jednu stranu se Milovice nacházejí poměrně blízko dálnic D10 a D11, na druhou stranu zde ovšem chybí přivaděče, resp. kvalitní silniční napojení Milovic na tyto dálnice. Milovice jsou na 48

49 nadřazenou silniční síť napojeni silnicemi II. třídy č. 272 (Český Brod Lysá nad Labem Benátecká Vrutice Benátky nad Jizerou Bělá pod Bezdězem) a 332 (Lysá nad Labem Milovice Krchleby). Nejrychlejší spojení na dálnici D10 je po silnici č. 272 z Benátecké Vrutice na exit 27 u Benátek nad Jizerou, což je ovšem opačným směrem, než na Prahu. Přímější spojení s Prahou nabízí cesty přes intravilán Lysé nad Labem a dále po silnicích II/331 a II/610 na exit 14 dálnice D10 u Staré Boleslavi, nebo po silnici II/272 na exit 18 dálnice D11. V obou případech je nutné projet intravilán Lysé nad Labem a dalších nácestných sídel. Územím Milovic dále vedou silnice III. třídy č (Stratov Milovice), 3321 (Milovice Mladá) a okrajově také 3322 (Jiřice Lipník Čachovice). Místní části, objekty využívané k podnikání a atrakce situované v někdejších vojenských objektech, které jsou rozesety po velké části území města Milovice propojují místní komunikace. Specifikem místních i některých krajských komunikací v Milovicích i blízkém okolí města je jejich velmi špatný technický stav. Řada komunikací se nachází ve stavu, v jakém byly zanechány po odchodu Sovětské armády s jen minimální průběžnou údržbou a z důvodu dlouhodobě nedostatečného financování jejich obnovy a údržby je jejich sjízdnost zhoršená. To platí zejména pro komunikace vedoucí lesními porosty někdejšího Vojenského újezdu Mladá, i pro některé místní komunikace v intravilánu města Milovice 6. Stav mnoha z těchto komunikací komplikuje fakt, že byly stavěny pro provoz vojenské techniky za nižších požadavků na kvalitu povrchu, navíc velmi často za využití panelů, a nejsou tak příliš vhodné pro provoz běžných osobních automobilů. Navzdory tomu lze konstatovat, že se stav komunikací ve městě Milovice v uplynulých desetiletích spíše zlepšoval, a to v souvislosti s obnovou komunikací obsluhujících zejména ty části města, kde probíhala masivní konverze vojenských areálů na rezidenční zóny. Z vnitroměstského hlediska představují komunikační skelet města kromě zmíněných silnic II. a III. třídy také ulice Armádní, která propojuje původní jádra města Milovice (resp. náměstí 30. června) a Benáteckou Vrutici a tvoří osu rozsáhlého rozvojového území někdejší vojenské části města, ulice ČSA propojující náměstí 30. června s historickým jádrem Milovic a silnicí II/332 a ulice Ostravská propojující náměstí 30. června se silnicí III/3321 (ulice Družstevní) a mezilehlým sídlištěm Balonka. Z hlediska intenzit dopravy je dopravně nejvýznamnější komunikací v Milovicích silnice II/272, kterou podle předběžných výsledků Celostátního sčítání dopravy 2016 projelo v průměrný den roku 2016 v úseku mezi Benáteckou Vruticí a Jiřicemi celkem 5969 motorových vozidel, z toho 995 těžkých motorových vozidel (ŘSD 2017). Právě intenzita nákladní dopravy indikuje význam této komunikace pro tranzitní dopravu, která ji využívá mj. pro spojení mezi dálnicemi D10 a D11. Dopravně významná je také silnice II/332, která je využívaná zejména v úseku Milovice Lysá nad Labem, kudy v r projelo denně celkem 3512 motorových vozidel, z toho 416 těžkých motorových vozidel (naopak směrem na Krchleby to bylo již jen 1371 motorových vozidel, viz ŘSD 2017). Z hlediska intenzit dopravy tak nelze konstatovat, že by tyto komunikace byly kapacitně nevyhovující, ovšem zatížení Benátecké Vrutice tranzitní dopravou (včetně těžké dopravy) je značné. V oblasti rozvoje silniční infrastruktury existují záměry v širším regionu, jejichž realizace může mít pozitivní vliv na silniční dostupnost Milovic. Jedná se především o záměry na silnicích II/272 a II/331. V Zásadách územního rozvoje (dále ZÚR) Středočeského kraje jsou vymezeny plochy pro navrhovaný obchvat Starého Vestece a východní obchvat Lysé nad Labe na silnici II/272, jejichž realizace by přispěla k výraznému zlepšení dostupnosti dálnice D11 z Milovic a severozápadní obchvat Lysé nad Labem, obchvat Dvorců a obchvat Sojovic na silnici II/331, jejichž realizace by mohla vytvořit kvalitní přivaděč (nejen) z Milovic na dálnici D10. Přímo v Milovicích je navržen jihovýchodní obchvat na silnici II/332, který by měl význam především pro zlepšení napojení areálu bývalého vojenského letiště Boží Dar na nadřazenou dopravní infrastrukturu. Dále je v ZÚR Středočeského kraje plánován také obchvat Zbožíčka na silnici II/332, který může mít také význam primárně pro areál letiště Boží Dar. V Územním plánu Milovic z r je ve formě územní rezervy zakreslen také obchvat Benátecké Vrutice na silnici II/ Především komunikace v částech města, které ještě neprošly konverzí funkčního využití. 49

50 V souvislosti s transformací budov, které původně sloužily pro ubytování příslušníků i civilních zaměstnanců Sovětské armády, běžné bytové domy a v souvislosti s jejich zabydlováním se v některých částech Milovic (zejména v částech se středněpodlažní a vysokopodlažní zástavou začal projevovat nedostatek parkovacích kapacit. Ten byl mj. důsledkem dispozic původní uliční sítě, která nebyla (podobně jako na dobových socialistických sídlištích) budována s předpokladem vysoké míry automobilizace, resp. vysokého počtu automobilů vlastněných a provozovaných obyvateli dotčených nemovitostí. Tento nedostatek se řeší mj. budováním rozsáhlých parkovišť v prolukách mezi domy, což ovšem znamená mírné snížení komfortu motoristů, kterým často nezbude jiná možnost, než odstavit vůz na takovém parkovišti. Parkoviště se ovšem zpravidla nacházejí v krátké docházkové vzdálenosti od příslušných domů. Je tedy potřeba spíše řešit možnost krátkodobého parkování v blízkosti vchodů do domů, např. pro obyvatele vracející se z nákupů či pro řemeslníky, kteří zde potřebují složit materiál a zajistit monitoring odstavných parkovišť pro minimalizaci škod případné trestné činnosti spojené s odstavenými automobily Veřejná doprava a infrastruktura veřejné dopravy Město Milovice spadá do systému Pražské integrované dopravy (PID). V rámci tohoto integrovaného dopravního systému je organizována dopravní obslužnost zahrnující mj. příměstské a regionální železniční a autobusové linky. Území města Milovice je obsluhováno železniční linkou S22 (Praha hl. n. Lysá nad Labem Milovice) a autobusovými linkami č. 432 (Lysá nad Labem Milovice Vlkava), 434 (Nymburk Straky Milovice Benátky nad Jizerou), 436 (Nymburk Vlkava Lipník Milovice), 442 (Lysá nad Labem Jiřice Benátky nad Jizerou) a 497 (Nymburk Kostomlaty nad Labem Milovice). Páteřním spojením je železniční linka S22, resp. spoje na železniční trati č. 232, kde je denně mezi Milovicemi a Lysou nad Labem vypravováno cca 41 párů vlaků. Přibližně polovina z těchto spojů je provozována mezi Milovicemi a Prahou, zbylé spoje zpravidla navazují na přípoje z a do Prahy. Železniční trať č. 232 byla původně vlečkou obsluhující Vojenský újezd Mladá, která slouží od odchodu sovětských vojsk především osobní dopravě. V r byla trať elektrizována pro umožnění přímých spojení v elektrické trakci s hl. m. Prahou. V rámci elektrizace došlo i k rekonstrukci žst. Milovice, nicméně úpravy směrového a výškového vedení i traťových přejezdů byly minimální a proto zůstává cestovní rychlost na této trati velmi nízká. Problémem je také nutnost úrovňového křížení přímých vlakových spojů Milovice Praha v žst. Lysá nad Labem s osobními i nákladními vlaky projíždějícími trať č. 231 (Kolín Lysá nad Labem Praha), resp. 072 (Lysá nad Labem Ústí nad Labem). To limituje jak provozní spolehlivost spojení, tak kapacitu spojení. Proto byla v minulosti navržena výstavba železničního přesmyku na trati č. 232 přes trať č. 231 na kolínském zhlaví žst. Lysá nad Labem pro umožnění mimoúrovňového křížení spojů na těchto tratích, nicméně zatím je případná realizace této stavby v nedohlednu. Mnohem zásadnější význam by mohla mít případná realizace tzv. Všejanské spojky, tedy novostavby železniční tratě mezi žst. Milovice a tratí č. 072 Nymburk Mladá Boleslav v prostoru mezi Všejany a Čachovicemi. Tato stavba byla původně uvažována v souvislosti se záměrem realizace tzv. V. železničního koridoru Praha Liberec, jehož příprava ovšem postupuje velmi pomalu. V případě realizace této stavby by Milovice získaly nejen kvalitní spojení s Mladou Boleslaví, ale i (ze předpokladu modernizace stávajícího úseku do Lysé nad Labem) rychlejší spojení s Lysou nad Labem a (zejména) prostřednictvím rychlíkových spojů také s Prahou. Realizace tzv. Všejanské spojky je zatím ovšem nejistá. Ideální parametry nemá ani navazující trať č. 231 v úseku Praha Lysá nad Labem, což ovšem limituje spíše rychlost dálkové osobní dopravy, která zatím není pro spojení Milovic s Prahou relevantní. Železniční linku S22 doplňují autobusové spoje, které především zprostředkovávají spojení Milovic s okolními sídli a zajišťují dopravní obsluhu uvnitř Milovic, včetně propojení historického jádra Milovic a více než 3 km vzdálené Benátecké Vrutice. Z hlediska dopravní obsluhy intravilánu Milovic je klíčová především linka 432, která obsahuje vložené spoje obsluhující pouze území Milovic mezi Parkem Mirakulum a zastávkou Balonka. Tato linka také jezdí v nejkratším intervalu, dosahujícího v denních hodinách ve zmíněném úseku 30-ti minut (tedy dva spoje za hodinu v jednom směru, podobně jako u železniční linky S22). Oproti této páteřní lince mají 50

51 ostatní autobusové linky spíše doplňkový charakter, a zajišťují obsluhu dopravně méně významných relací v dlouhých či nepravidelných intervalech. Přirozeným dopravním uzlem Milovic je železniční stanice Milovice, kde jsou organizovány síťové vazby autobusových linek na železnici, tedy autobusové spoje zde zpravidla navazují na vlakové a naopak. Hlavní přepravní relace mezi Milovicemi a okolními obcemi a městy, resp. nadřazenými centry jsou tak poměrně solidně pokryty veřejnou dopravou. Jediným zásadním nedostatkem je absence kvalitního spojení s Mladou Boleslaví, která je vzhledem k existenci zdejšího závodu společnosti Škoda Auto a.s. pracovním centrem nadregionálního významu. Dopravní obsluhu v této relaci může efektivně řešit železniční doprava v případě realizace tzv. Všejanské spojky Další dopravní infrastruktura Specifikem Milovic je existence bývalého vojenského letiště Boží Dar. Letiště má v současné době statut veřejné plochy pro SLZ (sportovní létající zařízení), tedy sportovního letiště s provozem ultralehkých letadel. Dlouhodobě se řeší budoucí využití letiště a jeho areálu, zatím však nedošlo k definitivnímu rozhodnutí. V areálu letiště došlo k asanaci většiny pozemních objektů včetně úkrytů pro letadla (tzv. ÚLů). Letiště je v současné době ve vlastnictví Středočeského kraje. Malé části areálu jsou kromě zázemí pro sportovní létání využívány pro podnikání. Vzhledem k rapidnímu rozvoji rezidenční funkce města Milovice a s tím souvisejícími limity provozu letiště lze předpokládat, že nebude využit dopravní potenciál letiště a to zůstane k dispozici pro sportovní létání a jiná potenciální využití. Městem Milovice prochází jediná značená cyklotrasa č (Káraný Lysá nad Labem Stará Lysá Benátecká Vrutice Milovice), která v Milovicích končí. Potenciál cyklodopravy ve městě i okolí je přitom značný, a to jak z dopravního, tak rekreačního hlediska. Nedostatečně rozvinutá infrastruktura cyklodopravy z hlediska absence cyklostezek (tedy samostatných komunikací určených primárně pro cyklodopravu) i dalších značených cyklotras je tak limitem využití cyklodopravy jak z dopravního hlediska (včetně využívání jízdního kola pro dojíždění do nedaleké Lysé nad Labem), tak z turistického hlediska (kde by mohla cyklodoprava hrát nezanedbatelnou roli např. při poznávání pozůstatků po vojenské činnosti). Cyklodoprava by byla vhodnou formou vnitroměstské dopravy i vzhledem k relativně velké rozlehlosti Milovic, jejichž rezidenční okrsky jsou roztroušeny na velké ploše mezi ostatní zástavbou a prolukami po provozních areálech vojsk. Pěší doprava je ve městě limitovaná výše uvedeným disperzním charakterem rezidenčních okrsků. Pěší doprava má potenciál zejména v kompaktním historickém jádru Milovic a sídlišti Balonka a v území rozvíjeného celoměstského centra s jádrem na náměstí 30. června. Důležitými směry pro pěší dopravu jsou mj. spojnice žst. Milovice s místními sídlišti a dalšími částmi města s vysokou koncentrací obyvatel. Potenciál pěší dopravy mezi centrem města a odlehlejšími částmi (např. Benáteckou Vruticí, nebo Parkem Mirakulum) je limitovaný poměrně velkou vzdáleností i absencí nácestných cílů (např. objektů služeb). Na území města je vyznačeno větší množství turistických tras pro pěší. Ty se sbíhají na žst. Milovice, odkud vychází červená turistická značená trasa (TZT) Milovice Všejany Loučeň Jabkenice). Městem dále prochází modrá TZT (Nymburk Ostrá Milovice Dražice) a žlutá TZT (Lysá nad Labem Milovice). V prostoru bývalého vojenského újezdu Mladá je vyznačena Naučná stezka Pozorovatelna. Také u pěší dopravy není zcela využit potenciál pěších TZT pro poznávací turistiku ve vztahu k bývalému vojenskému újezdu. 4.3 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Zásobování vodou Zásobování vodou je realizováno ze tří veřejných soustav: Milovice, Benátská Vrutice, Boží Dar. Posledně jmenovaný vrt se nachází vně katastru obce Milovice na k.ú. Lipník. Správcem sítě jsou Vodovy a kanalizace Nymburk, a. s. Dále se na území nacházejí v současnosti nevyužívané vodovodní soustavy, které zásobovaly bývalý výcvikový vojenský prostor. Jejich budoucí využití se nepředpokládá. 51

52 Souhrnná vydatnost všech vrtů je 43,4 l/s.. Trvale se však využívá pouze jeden z vrtů o vydatnosti 11,5 l/s, ostatní vrty jsou využívány pouze v době zvýšené spotřeby. Vrty mají vyhlášená ochranná pásma I. A II. stupně. Akumulaci vody zajišťuje vodojem U Lišek (3x1500m3) a vodojem Balonka (150m3). Výškové kódy hladin jsou 232,4/229,9 respektive 207,2/203,4 m n. m. Zástavba se nachází na kótě terénu v rozmezí 190,0 214,0 a jsou tak dodrženy normové tlakové poměry 0,2 0,4 MPa. Z této soustavy jsou v současnosti zásobovány Milovice a Mladá (odběr 9,0 l/s) a sousední obce Zbožíčko a Straky (odběr 0,7 l/s). Benátecká Vrutice je zásobována ze samostatného zdroje o celkové vydatnosti 10 l/s. Voda je akumulována ve vodojemu Jiřice (2 x 150m3) s hladinami na výškové kótě 252,5/247,5 m n. m. Odběr Benátecké Vrutice je 0,3 l/s, Jiřic (0,2 + 5,0 l/s), Staré Lysé a Dvorců 0,1 l/s. Propojení systému do Lysé nad Labem je možné, ale nevyužívané. Boží Dar je zásobován z vlastního zdroje, využíván je jediný vrt o vydatnosti 0,75-3,0 l/s, voda je čerpána do vodojemu 2x150m3 s hladinami na výškové kótě 198,0 212,0 m n. m. Zástavba je na kótě terénu 198,0-212,0 m n. m. Posouzení z hlediska budoucího rozvoje Průměrná spotřeba na osobu je 100 l/os/den. Za předpokladu 10 tis. obyvatel je průměrný odběr 11,6 l/s a maximální odběr 16,2 l/s. Teoretický nárůst při zaplnění všech rozvojových ploch by znamenal nárůst průměrného odběru na 17,6 l/s a maximálního odběru na 24,7 l/s. V tomto odběru je počítáno s nárůstem populace o 6,5 tis. obyvatel, maximální kapacitou 24,6 tis. pracovních míst (35 l/os/den/místo) a 2,2 tis návštěvníků (5 l/os/den/návštěvník). Stávající kapacity všech zdrojů (průměrná vydatnost 52,5 l/s) jsou dostačující pro plánovaný rozvoj včetně sousedních obcí Zbožíčko a Straky zapojených do soustavy. Celková kapacita vodojemů 5250m3 je rovněž plně dostačující, současná potřeba je pouze 2510m3. Výškové kóty hladin vodojemů dovolují zásobovat zástavbu po kótu terénu 205 m n. m. z vodojemu U Lišek s tím, že výše položenou zástavbu by bylo nutné zajistit automatickou tlakovou stanicí (ATS), z vodojemu Boží Dar je možné zásobovat zástavbu po kótu terénu 214 m n. m. a z vodojemu Jiřice lze zásobovat zástavbu po kótu terénu 227 m n. m. Plocha nové průmyslové zóny podél ulice Topolové bude napojena na vodojem Benátská Vrutice a kapacita vodojemu U Lišek se tak uvolňuje pro rozvoj Mladé. Pro předpokládaný průměrný odběr 4,9 l/s. v případě rozvoje Božího Daru (12 tis. pracovních míst) nebude místní zdroj dostačovat. Deficit bude možné vyřešit v rámci kapacit zdrojů nacházejících se na území Milovic propojením stávajícího vodojemu v Božím Daru na vodovodní systém v Milovicích. Rozvoj v lokalitě U hřbitova je podmíněn napojením na vodovodní systém v Milovicích. Část vodovodu z Milovic do Zbožíčka bude muset být přeložena z důvodu realizace rozvojové plochy Odkanalizování Milovice a Mladá jsou vybaveny převážně jednotnou kanalizací ukončenou ČOV Benátecká Vrutice. Zatímco část Benátecká Vrutice disponuje novou sítí splaškové kanalizace, původní kanalizační soustavu Milovic a Mladé bylo nutné přesměrovat z dnes již zrušené ČOV v místě Rakouského tábora, na novou ČOV v Benátecké Vrutici. Přesměrování vyžadovalo vložení několika přečerpávacích stanic do soustavy. Boží Dar má samostatnou jednotnou kanalizaci s ČOV s vyústěním do recipientu - potoka Mlynařice. Obě kanalizační soustavy jsou ve správě společnosti Vodovody a kanalizace Nymburk a. s. Kanalizační soustavy na území bývalého vojenského prostoru jsou technicky nezpůsobilé k užívání a nepředpokládá se jejich budoucí využití. Posouzení z hlediska budoucího rozvoje V současnosti je kapacita ČOV v Benátecké Vrutici 8100 EO. V případě naplnění rozvojových ploch dle platného územního plánu nebude plánovaná intenzifikace na 15 tis. EO stačit. Průměrný objem odpadních vod pro 10 tis. 52

53 obyvatel je 11,6 l/s a maximální 16,2 l/s. Teoretický objem odpadních vod po zastavění všech rozvojových ploch je odhadován na 17,6 l/s, maximální 24,7 l/s. Kapacita ČOV v Benátské Vrutici by se proto měla zvýšit až na 30 tis. EO. Kanalizační soustava v Božím Daru je ukončena ČOV s kapacitou 1 tis. EO. Tato kapacita je v současnosti nevyužita. Do této ČOV je napojena soustava obce Straky a v budoucnosti bude napojena obec Zbožíčko. Bude nutné postupně dostavět dešťovou kanalizaci pro jednotlivé části obce a odlehčit tak stávajícím ČOV Odpadové hospodářství Svoz komunálního odpadu a provoz městského sběrného dvoru zajišťuje firma A.S.A., s. r. o. Komunální odpad je svážen na skládku pro komunální i průmyslový odpad umístěnou v Benátkách nad Jizerou, která je z centra Milovic vzdálena 8 km. Průmyslové podniky zajišťují likvidaci odpadu samostatně na vlastní náklady. Město zavedlo systém tříděného odpadu na 35 sběrných stanovištích. Posouzení z hlediska budoucího rozvoje Kapacita sběrného dvoru při Armádní ulici je dostatečná pro další rozvoj města. Územní plán navíc vymezil rozvojovou plochy pro rozšíření areálu recyklačního střediska u Jiřické cesty pro případnou realizaci kompostárny, třídící linky a podobného zařízení Zásobování elektrickou energií Provozovatelem distribuční soustavy je společnost ČEZ Distribuce, a. s. Na území obce je napojeno vedení vysokého napětí transformační stanicí 110/22 kv umístěné na jižním okraji území města. Na území obce se nalézá několik fotovoltaických elektráren zapojených do soustavy 22 kv. Posouzení z hlediska budoucího rozvoje Záměry nových vedení 22 kv a přeložek stávajících vedení 22 kv se týkají napojení Božího Daru (nové vedení i přeložka z důvodu ochrany území NATURA 2000), rozvojové plochy U hřbitova, Benátecké Vrutice a rozvojových ploch v centru Milovic a severně od ulice Ostravská na transformační stanicí 110/22 kv umístěné na jižním okraji území města. Tato vedení doplní kapacitu potřebnou pro realizaci rozvojových ploch vymezených v platném územním plánu. Vedení budou v zastavěném území a zastavitelných plochách realizována kabelovým vedením a neměla by proto představovat bariéru pro další rozvoj Milovic Zásobování plynem Plynovodní síť provozuje společnost RWE Distribuční služby, s. r. o. Vyjma Božího Daru jsou v současnosti všechny části města Milovice plynofikovány. Napojení na VTL plynovod Štolmíř Mladá Boleslav procházející katastrem Benátecké Vrutice je realizováno přípojkou ukončenou redukční stanicí VTL/STL (7000 m3/h) při ulici Topolové mezi Benáteckou Vruticí a Mladou. Další napojení VTL plynovodu Nymburk Turnov je navrženo přípojkou ukončenou redukční stanicí VTL/STL (3000 m3/h) poblíž Božího Daru na k.ú. Straky. Záměrem je obě redukční stanice propojit a zásobit tak město Milovice ze dvou nezávislých zdrojů. Posouzení z hlediska budoucího rozvoje Současná průměrná spotřeba plynu je 4200m3/hod. Stávající kapacita plynovodní sítě je z hlediska současných nároků dostačující a poskytuje dostatečnou rezervu pro cca 50% nárůst odběru. Rozvoj Božího Daru je závislý na napojení této lokality na VTL Numburk Turnov. Budoucí navýšení spotřeby se bude odvíjet od energetické náročnosti budov a průmyslových provozů a lze proto pouze obtížně odhadnout. Pokud nárůst budoucí spotřeby přesáhne 5000m3/h, potom bude nutné zvýšit kapacitu současných i územním plánem navržených zdrojů. 53

54 Bude nutné posílit řady STL uličního vedení ve východní části Starých Milovic a vybudovat novou STL síť v části Boží Dar. Rovněž bude nutné napojit nové rozvojové plochy U hřbitova a severně od ulice Ostravská Elektronické komunikace Územím města Milovice prochází podzemní komunikační vedení a nacházejí se zde dvě digitální ústředny operátora Telefónika O2 Czech Republic, a. s. Kapacity sítě jsou pro současné potřeby města dostatečné. Město je také pokryto rádiovým signálem veřejné mobilní komunikační sítě všech tří největších operátorů v ČR. Posouzení z hlediska budoucího rozvoje Současné potřeby města Milovice jsou uspokojeny stávající telekomunikační infrastrukturou. Budoucí zvýšené nároky na kapacitu infrastruktury budou řešeny technickou inovací stávající infrastruktury. 4.4 HLAVNÍ ZÁVĚRY Úroveň a kapacita občanského vybavení v Milovicích je pozadu za prudkým rozvojem obytné funkce města. Dosud se podařilo město vybavit dostačující kapacitou základních škol a pro některé veřejné služby slouží kapacitní prostory objektu radnice. Územní plán vytváří podmínky pro doplnění zařízení základní úrovně veřejného občanského vybavení konkrétně plochy pro: polikliniku, zařízení pro seniory, hasičskou zbrojnici. Kapacitní problémy mohou nastat v případě dalšího populačního růstu s dosavadní demografickou strukturou u mateřských škol. Nové mateřské školy by měly být rozmisťovány tak, aby byl dodržen standard docházkové vzdálenosti do 400 m od ploch bydlení. Dále je třeba dovybavit jednotlivé čtvrtě města vhodnou nabídkou klubových zařízení pro různé skupiny uživatelů. Pro dosažení úrovně vyšší občanské vybavenosti odpovídající městu s výhledovým počtem 15 tisíc obyvatel je vhodné dále vybavit Milovice zařízeními vyššího typu zejména: střední školou (se zaměřením v kooperaci s Lysou nad Labem), zařízeními pro kulturu, sport a volný čas, odpovídajícími specifickému charakteru obyvatelstva města. Rozvoj komerčního vybavení celoměstského významu je třeba směrovat do nového celoměstského centra mezi nádražím a náměstím 30. června. Pro alternativu dalšího růstu počtu obyvatel nad 15 tisíc je třeba počítat s dalšími odpovídajícími novými zařízeními, zejména mateřskými školami jako součástmi rozvojových ploch bydlení, základní školou (v dostupnosti rozvojových ploch bydlení, event. jen I. stupeň), sociálními službami a klubovými zařízeními jako součástmi rozvojových ploch bydlení. Navrhovanou polikliniku by pro tento případ bylo třeba doplnit dalšími ordinacemi. Z hlediska kapacit technické infrastruktury je budoucí rozvoj v dlouhodobém časovém horizontu limitován pouze kapacitou ČOV v Benátecké Vrutici. Její současná kapacita by měla být navýšena na 30 tis. EO. Z hlediska zatížení ČOV bude prospěšná realizace oddílné kanalizace v jednotlivých částech obce. Další podmínky pro budoucí rozvoj jsou specifické pro jednotlivé lokality a rozvojové plochy: Nedostatek kapacit v části Boží Dar bude nutné řešit propojením soustav Boží Dar Milovice. Rozvoj na zastavitelných plochách vymezených platným územním plánem bude podmíněn lokálními úpravami vedení vodovodních řadů a napojením rozvojových ploch. Podmínkou pro další rozvoj v některých lokalitách je napojení rozvojových ploch na distribuční síť a nových vedení 22 kv. Podmínkou rozvoje je dále odstranění střetů některých úseků současného venkovního vedení s rozvojovými plochami přeložkami dílčích úseků stávajícího vedení. 54

55 Z dlouhodobého hlediska je nemožné odhadnout nároky na zásobování plynem, jako prozíravé se proto jeví napojení na druhý VTL plynovod a vzájemné propojení obou zdrojů. Rozvoj části Boží Dar je závislý na napojení této části na VTL plynovod a vybudování uliční sítě STL. Nebyly shledány žádné kapacitní limity v odpadovém hospodářství. Budoucí nároky na kapacity telekomunikační sítě budou uspokojeny inovováním stávající infrastruktury a přechodem na sítě nové generace. Město Milovice má ne zcela vyhovující napojení na nadřazenou silniční síť. Výhodná poloha města v blízkosti dálnic D10 a D11 je limitována nekvalitním silničním napojením na tyto dálnice. Dopravně nejvytíženějším tahem je silnice II/272 procházející Benáteckou Vruticí, která je intenzivně využívána tranzitní dopravou včetně těžké (nákladní dopravy). Dopravní polohu města Milovice mohou zlepšit plánované přeložky silnic II/272 a II/331 spočívající zejména v budování obchvatů nácestných sídel, včetně města Lysá nad Labem. Tím by město Milovice získalo kvalitní dálniční přivaděče, které by přispěly i ke zvýšení atraktivity území města pro investory. Totéž platí i o potenciálu zlepšení napojení areálu bývalého vojenského letiště Boží Dar prostřednictvím přeložek silnice II/332. Zamýšlený silniční obchvat Milovic na silnici II/332 by také přispěl k omezení negativních důsledků tranzitní dopravy na intravilán města, i když na této silnici zatím není intenzita tranzitní doprav vysoká. Specifickým problémem je nevyhovující technický stav některých krajských silnic i místních komunikací na území města i v jeho blízkém okolí (a to zejména v lesních komplexech severně od města). V částech města se středněpodlažní a vysokopodlažní obytnou zástavbou jsou dílčí deficity parkovacích kapacit. Ty jsou řešeny odstavnými parkovišti v blízkosti dotyčné zástavby. Město Milovice spadá do oblasti Pražské integrované dopravy. V jejím rámci jsou Milovice obsluhovány železniční linkou S22 a čtyřmi autobusovými linkami. Zatímco železniční linka poskytuje zejména spojení Milovic s Lysou nad Labem a Prahou, autobusové linky propojují Milovice s okolními obcemi a městy a poskytují i dopravní obsluhu v rámci samotného intravilánu města. Milovicím ovšem chybí kvalitní spojení s Mladou Boleslaví prostřednictvím spojů veřejné dopravy. Navzdory relativně nedávné elektrizaci železniční tratě č. 232 je kvalita a rychlost železničního spojení Milovic s Prahou limitována nízkou cestovní rychlostí na trati č. 232 i prakticky vyčerpanou kapacitou železničních tratí v úseku mezi Prahou a Milovicemi. Rapidní zlepšení může přinést případná realizace tzv. Všejanské spojky při současné modernizaci stávající tratě č Ta by umožnila nejen kvalitní spojení Milovic s Mladou Boleslaví, ale i obsluhu Milovic rychlíkovými, resp. dálkovými spoji, které by značně zrychlily spojení s Prahou i dalšími cíli. Bývalé vojenské letiště Boží Dar má funkci veřejné plochy pro sportovní létající zařízení a o jeho budoucím využití zatím nebylo definitivně rozhodnuto. Jeho případné využití pro dopravu je však vzhledem k rezidenční funkci Milovic a souvisejícím limitům nežádoucí. Ve městě a blízkém okolí zatím nejsou vytvořeny optimální podmínky pro rozvoj cyklodopravy jak ve smyslu prostředku pro denní vyjížďku, tak rekreační dopravy. Cyklodoprava se přitom jeví jako vhodný způsob dopravy i vzhledem k poměrně příznivému reliéfu i velkým vzdálenostem v rámci intravilánu Milovic. 55

56 5 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ V rámci kapitoly Životní prostředí jsou představeny přírodní podmínky v zájmovém území a dále je diskutována kvalita životního prostředí z hlediska jeho jednotlivých složek. Přitom jsou využity zejména informace z Územně analytických podkladů SO ORP Lysá nad Labem, Územního plánu Milovic 2016 (dále ÚPD Milovic 2016), data ČSÚ, ČHMÚ a další relevantní podklady. 5.1 PŘÍRODA A KRAJINA Území města Milovice je situováno na rozhraní dvou geomorfologických celků Jizerské tabule a Středolabské tabule. Severozápadní část území města náleží k okrskům Jiřická plošina a Vrutická pahorkatina. Jihozápadní část území tvoří nízká terasa Milovické tabule (ÚPD Milovic 2016). Plochý až mírně zvlněný terén Milovické terasy je od zdvíhající se členitější Vrutické pahorkatiny a Jiřické plošiny oddělen hřbetem vrcholů. Tato přírodní hranice geomorfologických celků se táhne od vrcholu Šibák, který sousedí s jižní hranicí řešeného území, středem města v podobě dvou zalesněných vrchů a dále severozápadním směrem nad Boží Dar a dále na sever a dělí rozvíjející se město na dvě poloviny. Nejvyšší bod na území města se nachází na křižovatce silnic III/3321 a III/3322 v lokalitě zbořeného sídla Mladá (253 m n. m.), nejníže položené je místo, kde Mlynařice opouští území města (cca 188 m n. m., viz. ÚPD Milovic 2016). V jižní a východní části území města se nachází typická zemědělská krajina s obdělávanou ornou půdou. V severovýchodní části území s v sousedství intravilánu města nachází areály bývalé střelnice a bývalého vojenského letiště, kde dnes převažují trvalé travní porosty. Ještě severněji tyto plochy přecházejí v rozsáhlý lesní komplex, který byl jádrem někdejšího vojenského újezdu. Na území města zasahuje hned několik přírodně cenných lokalit, které požívají statut ochrany podle Zákona č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Přímo uprostřed katastru Milovic je na území bývalé střelnice vymezena přírodní rezervace Pod Benáteckým vrchem. Lokalita je chráněna především z důvodu unikátního výskytu vzácných druhů živočichů a rostlin, např. modráska hořcového Rebelova či hořce křížatého (ÚPD Milovic 2016). Severní část území města spadá do evropsky významné lokality Milovice-Mladá, která dále leží v k.ú. Lipník a k.ú. Staré Benátky. Tato lokalita je významná výskytem zachovalých typů ekosystémů a významnými druhy rostlin a živočichů, např. čolka velkého (ÚPD Milovic 2016). V těsném sousedství území města (v k.ú. Lysá nad Labem) se nachází národní přírodní rezervace a evropsky významná lokalita Hrabanovská Černava, jejíž ochranné pásmo zasahuje do území města. 5.2 STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ovzduší Na kvalitu ovzduší má vliv produkce emisí místními i vzdálenějšími zdroji znečišťování ovzduší, z nichž se škodliviny dostávají nad území dálkovým přenosem. Dalším zásadním parametrem jsou rozptylové podmínky ovlivněné jednak počasím (při tlakových výších a bezvětří dochází ke zvýšení koncentrací škodlivin), jednak tvarem reliéfu (poloha v údolí zpravidla omezuje větrné proudění a rozptyl škodlivin). Podle údajů Integrovaného registru znečišťování (IRZ 2017) se v Milovicích, ani nejbližším okolí města v posledních letech nenacházel žádný znečišťující provoz, který by produkcí škodlivin překročil ohlašovací práh a byl tak evidován. Ve městě a jeho blízkém zázemí se tak nenacházejí žádné zvláště velké, velké a až na výjimky (kotelny, průmyslové a zemědělské provozy) prakticky ani středně velké stacionární zdroje znečišťování ovzduší. Výjimkou je farma společnosti XAVERgen, a.s. v sousední Lysé nad Labem, z níž dochází vzhledem k živočišné produkci k úniku amoniaku do ovzduší (což ovšem na kvalitu ovzduší v Milovicích nemá žádné zásadní dopady). 56

57 Na produkci emisí škodlivin tak má v území vliv především produkce malých stacionárních zdrojů (vytápění domácností) a mobilních zdrojů (doprava, především automobilová) znečišťování ovzduší. V Milovicích ani v blízkém okolí se nenacházejí žádné měřící stanice monitorující imisní situaci. Proto je při hodnocení kvality ovzduší nezbytné vycházet z modelů ČHMÚ založených na datech ze stávající i historické sítě měřících stanic. V našem případě budeme vycházet především z pětiletých průměrů koncentrace škodlivin ve čtvercové síti 7 (ČHMÚ 2017). Průměrné roční koncentrace škodlivin podle modelu ČHMÚ (2017) v centru Milovic a referenčních měst uvádí tabulka 21. Tabulka 27: Průměrné roční koncentrace škodlivin v ovzduší v Milovicích a referenčních městech v období Škodlivina Milovice Lysá nad Labem Čelákovice Čáslav Benátky nad Jizerou NO 2 20,6 21, ,9 21,8 PM 10 25,5 25,3 24,8 23,6 26 PM 2,5 18,5 18,3 17,9 17,8 18,5 BaP 1,56 1,65 1,67 1,25 1,67 As 2,09 1,91 1,91 1,64 2,17 Pb 7,2 7,2 7,1 6,5 8 SO 2 m24 17,7 17,8 17,8 18,5 19 Poznámka: NO 2 = oxid dusičitý, PM 10 = částice polétavého prachu menší než 10 μm, PM 2,5 = částice polétavého prachu menší než 2,5 μm, BaP = Benzo[a]pyren, As = arzen, Pb = olovo, SO 2 m24 = maximální 24-hodinová koncentrace oxidu siřičitého. Zdroj: ČHMÚ (2017) Data uvedená v tabulce 20 je nutné brát s rezervou, protože se jedná o modelovou situaci zpracovanou na základě výsledků měření v rámci sítě stanic měřicích imise a na základě dalších vstupních dat (např. datech o topných médiích používaných v domácnostech) a tak uvedená data mohou do určité míry odpovídat spíše předpokladům, než skutečné situaci, nicméně jedná se o jediný zdroj plošných informací o imisních charakteristikách. Z uvedených dat je zřejmé, že je kvalita ovzduší v Milovicích ve srovnání s referenčními městy spíše průměrná. Jediným městem, které z hlediska uvedených koncentrací vyčnívá je Čáslav, kde byly ve všech parametrech modelovány nižší koncentrace škodlivin, resp. vyšší kvalita ovzduší. Oproti tomu jsou modelované koncentrace v ostatních městech v zásadě obdobné, s výjimkou Benátek nad Jizerou, kde jsou modelované koncentrace zpravidla nejvyšší. Na uvedeném vzorku se ukazuje význam dálkového přenosu škodlivin, resp. charakteru širšího regionu z hlediska produkce škodlivin i rozptylových podmínek. Z map znečištění ovzduší totiž vyplývá, že území širšího regionu v okolí Milovic patří mezi regiony s průměrnou až podprůměrnou kvalitou ovzduší, což může souviset s obecně vyšší koncentrací znečišťujících průmyslových provozů i vyšší hustotou zalidnění v Polabí i nízkou nadmořskou výškou, se kterou souvisí častější výskyt zhoršených rozptylových podmínek, kdy dochází ke zvyšování koncentrace škodlivin v nejnižších vrstvách atmosféry. Naopak území Čáslavska a zejména pak jihu Středočeského kraje díky spíše venkovskému charakteru, malému výskytu velkých (a absenci zvláště velkých) stacionárních zdrojů znečištění ovzduší a vyšším polohám obecně vykazuje vyšší kvalitu ovzduší. Na kvalitu ovzduší má samozřejmě vliv i místní produkce emisí, což se projevuje tím, že koncentrace škodlivin jsou ve městech zpravidla vyšší, než ve volné krajině. Jak bylo řečeno výše, na produkci škodlivin s samotných Milovicích (a v zásadě i většině referenčních měst) se podílí především vytápění domácností. U škodlivosti vytápění domácností přitom hraje klíčivou roli druh topného média. V zásadě platí, že nejškodlivější jsou tuhá paliva (především uhlí). Využívání topných médií v domácnostech v Milovicích a referenčních městech přibližuje tabulka Hodnoty koncentrace jsou vypočítány pro čtverce o straně délky 1 km, které pokrývají celé území ČR. 57

58 Tabulka 28: Počet domácností podle používaných topných médií v Milovicích a referenčních městech podle SLDB 2011 Ukazatel Milovice Lysá nad Labem Čelákovice Čáslav Benátky nad Jizerou obydlené byty celkem z toho vytápěno: tuhými palivy plynem elektřinou Poznámka: U počtu bytů podle využívaných topných médií nejsou uvedeny byty s nezjištěnou odpovědí Zdroj: SLDB 2011 Podle SLDB 2011 Milovice příliš nevybočovaly z hlediska obvyklého poměru domácností využívajících k vytápění tuhá paliva. Počet těchto domácností byl naopak vysoký u menších měst Lysé nad Labem a Benátek nad Jizerou, což souvisí se složením tamního bytového fondu, kde je výrazně menší podíl v bytových domech (které jsou zpravidla vytápěny prostřednictvím soustav CZT, či zdrojů na plyn, nebo elektřinou). V Milovicích je ovšem překvapivě velmi vysoký podíl bytů využívajících k vytápění elektrickou energii. Nezanedbatelný vliv na kvalitu ovzduší mají také emise z mobilních zdrojů, tedy především automobilové dopravy. Ty se citelně projevují zejména v Benátkách nad Jizerou z důvodu těsného sousedství města s intenzivně zatíženou dálnicí D10, což se odráží mj. ve zvýšených koncentracích NO 2 a Pb, tedy škodlivin produkovaných především automobilovou dopravou. Zvýšené modelované koncentrace dalších škodlivin zde také souvisí s výše uvedeným vysokým podílem domácností spalujících tuhá paliva. V zásadě lze konstatovat, že kvalita ovzduší v Milovicích je vzhledem k širšímu regionu průměrná. Vzhledem k očekávanému dalšímu rozvoji rezidenční zástavby (především rodinných domů) ve městě bude vhodné dbát na minimalizaci produkce škodlivin v důsledku vytápění domácností a to s důrazem na starší zástavbu, kde až do nedávné doby chyběly účinné legislativní nástroje pro regulaci ekologicky nešetrných způsobů vytápění Hluk Hlavním zdrojem hlukové zátěže v zájmovém území je silniční a v omezené míře i železniční doprava a provoz sportovních letadel na letišti Boží Dar. Vzhledem k očekávanému dalšímu růstu populace města i případnému rozvoji průmyslu a podnikání na území města lze předpokládat růst hlukové zátěže v důsledku rostoucí intenzity silniční dopravy. Ta se ovšem týká zejména denních hodin, protože v nočních hodinách je (alespoň prozatím) silniční provoz v intravilánu města minimální. Výjimkou je silnice II/272, kde tranzitní nákladní doprava může vést k hlukové zátěži Benátecké Vrutice i v nočních hodinách. Také železniční doprava nemá navzdory provozu v nočních hodinách výraznější dopady na obytné prostředí města, mj. z důvodu nízkých traťových rychlostí i nasazovaných souprav, které zpravidla nevyužívají hlučné špalkové brzdy, ani příliš hlučné pohonné jednotky. V souvislosti s možným budoucím rozvojem města ovšem může docházet k nárůstu hlukové zátěže. Kromě výše zmíněného růstu denní hladiny hluku v důsledku rostoucí intenzity automobilové dopravy mohou potenciální hrozby spočívat v případné otevření průmyslových či komerčních provozů, které budou obsluhovány nákladní dopravou v nočních hodinách, rozvoji leteckého provozu na letišti Boží Dar či realizaci tzv. Všejanské spojky s potenciálními negativními dopady především na hladinu hluku v nočních hodinách Voda Městem protéká potok Mlynařice, který odvodňuje většinu území Milovic a jenž se mezi Lysou nad Labem a Čelákovicemi vlévá do Labe. Potok je na území města regulován a vyznačuje se malou vodností. V území sousedícím s ČOV byl ovšem realizován projekt revitalizace nivy potoka, v jehož rámci byly založeny tůně a mokřady. Ty jsou zatím z důvodu nedostatků v odvádění a čištění splaškové vody od potoka z důvodu ochrany čistoty vod v tůních odděleny od potoka, po dořešení hospodaření se splaškovými vodami v Milovicích je ovšem 58

59 plánováno jejich propojení s potokem v jeden funkční celek. Východní část území je odvodňována do řeky Vlkava. I vzhledem k poměrně malé ploše povodí jsou rizika povodňových situací na potoku Mlynařice s možnými škodami na majetku v intravilánu Milovic minimální. V souvislosti s očekávaným růstem podílu zpevněných ploch v důsledku nové výstavby však může docházet ke zhoršení retenčních kapacit krajiny (snižování schopnosti zadržování a vsakování srážkové vody) v dotyčných částech města. To může vést k ohrožení města tzv. bleskovými záplavami v důsledku intenzivních přívalových dešťů. Proto je při realizaci nové výstavby nezbytné provádět kompenzační opatření, např. ve formě budování retenčních nádrží, do nichž by byla svedena dešťová kanalizace v příslušné lokalitě, budování zařízení k zadržování a opětovnému využívání dešťové vody, či prostřednictvím realizace krajinotvorných opatření (zakládání vodních prvků, bezodtokých jímek, remízků a dalších prvků, které zvyšují retenční schopnosti krajiny). Zásadní hrozbu pro jakost povrchových a podpovrchových vod mohou představovat staré ekologické zátěže, které jsou pozůstatky po armádní činnosti v území. Pro odstranění této hrozby je nutné tyto zátěže postupně sanovat s prioritní sanací těch, které mohou mít negativní vlivy na okolí, zejména pak ve formě odnosu škodlivin do vodních recipientů Půdy Momentálně nejrozšířenějším způsobem degradace půd je jejich přeměna na zastavěné, resp. zpevněné plochy. Na území Město se ovšem nachází také půdy degradované existencí starých ekologických zátěží, nevyhovující je také existence množství nevyužívaných zpevněných ploch v bývalých vojenských areálech. Z hlediska potřeb ochrany produkčně významných a cenných zemědělských půd jsou stanoveny třídy ochrany zemědělské půdy, které jsou zároveň ukazatelem kvality a úrodnosti půdy. V zájmovém území nalezneme spíše méně rozsáhlá území výskytu půd nejvyšší třídy ochrany a to zejména v nivě, resp. blízkém okolí potoka Mlynařice. Dle Územního plánu Milovic z r nejsou tyto plochy ve větší míře dotčeny záměry rozvoje rezidenční výstavby, které (v případě ploch vymezených v extravilánu na stávající zemědělské půdě) jsou situovány převážně na půdách nižších tříd ochrany. Ke konzumaci zemědělských půd nejvyšší třídy ochrany však může dojít v souvislosti s realizací některých záměrů rozvoje dopravní infrastruktury (např. obchvatu Milovic na silnici II/332). Valná většina výměry zemědělských půd na území města patří ovšem do nižších tříd ochrany (především III. a IV. třídy ochrany) Staré ekologické zátěže Zásadním problémem Milovic v oblasti životního prostředí je existence (ve srovnání s obdobně velkými městy) enormního množství lokalit starých ekologických zátěží, z nichž většina vznikla v důsledku environmentálně nešetrného hospodaření Sovětské armády. K problematice starých ekologických zátěži bohužel chybějí aktuální informace, protože Databáze Systému evidence kontaminovaných míst (dále SEKM) zpravidla nebyla v posledních letech aktualizována. Níže uvedené informace je tedy nutné brát s rezervou, protože na některých lokalitách mohlo v mezidobí dojít ke změně stavu a zejména rizikovosti starých zátěží. Většina starých ekologických zátěží na území Milovic pochází ze skládek a provozů Sovětské armády. Příslušníci Sovětské armády zpravidla nedbali hrozeb pro životní prostředí, a tak běžně docházelo ke vzniku divokých (mnohdy i jednorázových) skládek, do nichž bylo ukládáno vše včetně nebezpečných odpadů a munice. Totéž platí i o plánovitě provozovaných skládkách, které byly zpravidla zakládány v bývalých pískovnách. I tam byl kromě deklarovaného inertního a komunálního odpadu ukládán nebezpečný odpad, jako např. sudy od PHM či chemikálií, uložené nádoby přitom často obsahovaly zbytky nebezpečných látek. Ačkoliv došlo k rekultivaci většiny těchto skládek, přetrvávají zde rizika z hlediska možné migrace nebezpečných látek do půdy a podzemních vod. Rizikem je také skutečnost, že přesný obsah materiálu uloženého na skládkách není znám, přičemž u některých lokalit existují domněnky i o uložení bojových materiálů včetně munice a nádob s bojovými plyny. Skládky vytvářené Sovětskou armádou vznikaly jednak v prostoru Vojenského újezdu Mladá, jednak v blízkém okolí. Skládky využívané Sovětskou armádou mimo území vojenského újezdu byly zpravidla zároveň využívány okolními obcemi k ukládání komunálního odpadu. 59

60 Tabulka 29: Přehled lokalit starých ekologických zátěží na území města Milovice Název lokality Priorita Původ kontaminace Kontaminace a rizika Milovice-letiště Boží Dar A3 Stáčiště PHM a potrubí s PHM (letecký petrolej) Kontaminace zeminy a podzemních vod RL a riziko kontaminace zdrojů pitné vody Milovice, spalovna Alisa P4 Deponie nebezpečných odpadů Břízy - skládka P2 Divoká skládka Sovětské armády Pravděpodobná kontaminace půd a podzemních vod Mírná kontaminace podzemních vod RL a dalšími škodlivinami ČEZ, a.s. Distribuce Milovice P2 Olej z transformátorů Znečištění záchytných jímek Garnizon P2 Skládka Sovětské armády v prostoru bývalé pískovny Mírná kontaminace podzemní vody a kontaminace půd Skála P2 Skládka Sovětské armády a TKO v prostoru bývalé pískovny Riziko kontaminace podzemních vod Milovice - tábor (VVP Mladá) P1 Velkosklad, autoparky a čistírna vojenských oděvů Kontaminace povrchových vod (Mlynařice), podzemních vod a zeminy Milovice- Armádní ulice N2 Podzemní nádrže PHM Kontaminace zeminy RL Bohumilov - naváděcí st. N1 Deponie inertního materiálu a skládka TKO Nejsou známy Chemické cvičiště N0 Drobné divoké skládky Mírná kontaminace podzemních vod, riziko další k. podzemních vod Na Válci, (Velká, U lípy) N0 Skládka Sovětské armády v prostoru bývalé pískovny Kontaminace půdy a riziko kontaminace podzemních vod Vápensko - skládka N0 Divoká skládka Sovětské armády a komunálního odpadu Mírná kontaminace zeminy RL a dalšími škodlivinami Zbožíčko N0 Divoká skládka Sovětské armády a komunálního odpadu Mírná kontaminace zeminy RL, riziko kontaminace podzemní vody Poznámka: Lokality jsou seřazeny podle priority, resp. rizikovosti od nejvyšší (A3) po nejnižší (N0). Priorita A3 znamená neakceptovatelné riziko pro lidské zdraví, nebo šíření kontaminace hrozící vznikem neakceptovatelného rizika. Priorita N0 znamená, že měření prokázalo absenci kontaminace. Více viz SEKM (2017). PHM = pohonné hmoty, RL = ropné látky, TKO = tuhý komunální odpad. Zdroj: SEKM (2017) Skládky byly obvykle rekultivovány zavážkou, případně i překrytím těsnicími fóliemi a dalšími technickými opatřeními, některé menší skládky byly odtěženy a odvezeny na rekultivované skládky. Další vývoj na skládkách je obvykle ponechán přírodním procesům, čili nejsou realizovány žádné zásahy (dosud nebyly zaznamenány zásadní úniky nebezpečných látek ze sledovaných skládek). Oproti tomu docházelo v území k postupné sanaci lokalit s nejrizikovějšími zátěžemi zejména v areálu bývalého vojenského letiště Boží Dar, kde došlo na mnoha místech k rozsáhlé kontaminaci zeminy i podzemních vod pohonnými hmotami (PHM), zejména pak leteckým petrolejem, a kde existují značná rizika znečištění blízkých zdrojů pitné vody. Právě lokality na letišti Boží Dar jsou vzhledem k ohrožení zdrojů pitné vody nejrizikovější a navzdory proběhnutým sanačním zásahům je nutná jejich další sanace. Sanace probíhaly také v intravilánu města v lokalitách bývalých autoparků (znečištění zeminy a podzemních vod ropnými látkami), velkoskladu vojenského materiálu a čistírny vojenských oděvů (znečištění chlorovanými uhlovodíky, které mj. migrují do potoku Mlynařice). Ne všechny staré zátěže však pocházejí z doby před odsunem Sovětských vojsk. Specifickou lokalitou je lokalita Milovice, spalovna Alisa, což je někdejší deponie nebezpečných odpadů, které sem byly sváženy v rámci neuskutečněného záměru vybudování spalovny nebezpečných odpadů. Vysoká priorita byla této lokalitě udělena z důvodu absence průzkumů na lokalitě a předpokladu hrozby kontaminace zeminy a případně i podzemních vod nebezpečnými látkami. 60

61 Staré ekologické zátěže stále představují rizika pro životní prostředí a v krajním případě (hrozba kontaminace vodních zdrojů z lokality Milovice-letiště Boží Dar) i veřejné zdraví obyvatel Milovic a sousedních obcí. Staré ekologické zátěže navíc limitují možnosti budoucího využití kontaminovaných lokalit. Proto je nezbytné pokračování sanací u lokalit s nejvyšší prioritou, jakož i respektování limitů využití ostatních lokalit (např. rekultivovaných skládek). Specifickým problémem Milovic a celého území někdejšího Vojenského újezdu Mladá je pyrotechnická zátěž území. Stará munice může být přítomna jak v rámci některých výše zmíněných starých ekologických zátěží, resp. skládek, kde byla munice odkládána, tak kdekoli v rámci ploch bývalého vojenského újezdu. Stará munice se může vyskytovat zejména pod zemí, a představuje riziko zejména při výkopových pracích na stavbách. 5.3 SHRNUTÍ Město Milovice je situováno na rozhraní zemědělské krajiny a rozsáhlých lesních komplexů bývalého Vojenského újezdu Mladá. Na území města se vyskytují cenné přírodní lokality požívající statut ochrany - přírodní rezervace Pod Benáteckým vrchem a evropsky významná lokalita Milovice-Mladá (součást soustavy NATURA 2000). Město Milovice se nachází v území s průměrnou až podprůměrnou kvalitou ovzduší (v kontextu Středočeského kraje). Ve městě a jeho nejbližším okolí se sice nenacházejí žádné velké stacionární zdroje znečišťování ovzduší, ovšem imisní charakteristiky jsou zde ovlivněny dálkovým přenosem škodlivin i horšími rozptylovými podmínkami v Polabí. Imisní situaci zde může mírně zhoršovat pokračující populační růst města a s ním spojená rostoucí intenzita silniční dopravy a rostoucí počet lokálních topenišť. Hluková zátěž intravilánu města je poměrně malá, což (s výjimkou okolí silnice II/272, resp. Benátecké Vrutice) platí i o nočních hodinách. Ke zvyšování hlukové zátěže ovšem může vést budoucí rozvoj města, a to jak z hlediska růstu intenzity místní dopravy v důsledku populačního růstu města, tak z hlediska rostoucích požadavků na obsluhu nových podnikatelských a průmyslových areálu, případného růstu leteckého provozu na letišti Boží Dar či výstavby tzv. Všejanské spojky se zvýšením provozu na místní železniční trati. Městem Milovice protéká nepříliš vodnatý potok Mlynařice, který je téměř v celé délce regulován. Pro zvýšení kvality vodního ekosystému byl realizován projekt Tůně a mokřady Josefov, propojení vytvořených mokřad s potokem však bude realizováno až po dořešení čištění splaškových vod. Rozvojovou výzvou je minimalizace negativních důsledků nové výstavby na vodní režim v krajině a minimalizace rizik znečištění vodních recipientů polutanty pocházejícími ze starých ekologických zátěží. Na území města se nachází jen relativně malá výměra zemědělské půdy nejvyšší třídy ochrany. Při naplnění záměrů zanesených v Územním plánu Milovic z r dojde k relativně malé konzumaci ploch zemědělské půdy nejvyšší třídy ochrany, a to dopravními stavbami. Zábory rozsáhlejších ploch zemědělské půdy nižších tříd ochrany však může přinést rezidenční výstavba na plochách v extravilánu města. Rozvojovou výzvou v oblasti ochrany a kultivace půd představuje sanace starých ekologických zátěží a asanace a rekultivace nevyužívaných zpevněných ploch v bývalých vojenských areálech. Na území města se nachází mimořádné množství lokalit starých ekologických zátěží, které jsou především produktem hospodaření Sovětské armády. Navzdory realizovaným sanačním opatřením zde nejvíce problematické lokality stále ohrožují životní prostředí a v krajním případě i veřejné zdraví. U lokalit v areálu bývalého vojenského letiště Boží Dar existuje vysoké riziko kontaminace vodních zdrojů pohonnými hmotami, a proto je zde nezbytná realizace sanačních opatření k minimalizaci tohoto rizika. U dalších lokalit je zapotřebí pokračovat v monitoringu a řešit případná zjištěná rizika. 61

62 6 INSTITUCIONÁLNÍ, FINANČNÍ A PROJEKTOVÁ KAPACITA MĚSTA 6.1 INSTITUCIONÁLNÍ KAPACITA Město Milovice tvoří: Zastupitelstvo města (15 členů), Rada města (5 členů), Starosta a Městský úřad. Městský úřad má 7 odborů a pozici interního auditora, ve kterých je celkem 46,5 pracovních úvazků. Město dále pro výkon správy města založilo Městskou policii a zřídilo 7 příspěvkových organizací. Následující obrázek zobrazuje organizační schéma města a zřízených organizací. Obrázek 1: Organizační schéma města Milovice Zdroj: Město Milovice, platné od Milovice jsou členskou obcí Mikroregionu Polabí zahrnujícího města a obce v okolí Lysé nad Labem a Milovic. Mikroregion má zpracován strategický plán rozvoje z roku Mikroregion realizuje společné projekty a akce v oblasti rozvoje technické infrastruktury, cestovního ruchu či kultury. Milovice jsou dále členem MAS Polabí o.p.s., jehož územní působnost má podobný rozsah jako v případě Mikroregionu Polabí. MAS Polabí realizuje v období strategii komunitně vedeného místního rozvoje, která podporuje projekty financované z různých OP. 6.2 FINANČNÍ KAPACITA A HOSPODAŘENÍ MĚSTA Rozpočet města Rozpočet města Milovice prošel v uplynulých 10 letech významnými změnami. Zatímco v roce 2007 město hospodařilo s necelými 77 mil. Kč, v roce 2014 to již bylo 250 mil. Kč. Hospodaření města je dlouhodobě přebytkové. Výjimku tvořily pouze roky 2010, 2011 a O vývoji celkových příjmů a výdajů města Milovice v letech vypovídají následující graf a tabulka. 62

63 Graf 17: Vývoj příjmů a výdajů města Milovice v letech (v tis. Kč) , , , ,00 Příjmy Výdaje , ,00 0, Pozn.: Zdroj: Za roky 2007 až 2016 jde o údaje ze Závěrečných účtu města, za rok 2017 se jedná o rozpočet města po rozpočtovém opatření č.4. Město Milovice, vlastní zpracování Příjmy rozpočtu Celkové příjmy rozpočtu každého města nebo obce se dělí na příjmy daňové, nedaňové, kapitálové a příjmy z dotací. Nejvyšší část příjmů města tvoří příjmy daňové (kromě let 2012 až 2014 vždy více než 55 %) a dotace (v roce 2013 dokonce přes 50 %). Další příjmy města tvoří příjmy nedaňové (5 až 12 %). Kapitálové příjmy představují část příjmů s relativně největšími mezoročními rozdíly. V roce 2013 pouze mírně přesáhly 1 %, naopak v roce 2017 tvoří více než 16 %. Pozitivní vliv na příjmy města měl rok 2013, kdy se účinností novely zákona o rozpočtovém určení daní staly obce a města příjemci vyššího podílu na části daní. Dotace přijaté z národních dotačních titulů a ze strukturálních fondů EU tvoří dlouhodobě druhý největší zdroj příjmů města Milovice. To se projevilo v rozpočtu města především v letech 2010 až 2015, kdy v žádném roce netvořily méně než 22 % rozpočtu města. Projevila se zde realizace řady projektů spolufinancovaných především z OP Životní prostředí a z ROP Střední Čechy (viz přehled realizovaných projektů dále v této kapitole). Realizace těchto projektů ovlivnila příjmovou stránku (příjem dotace) i výdajovou stránku (předfinancování a spolufinancování) rozpočtu s tím, že příjmy mají vždy mírné zpoždění za věcně souvisejícími výdaji. Výdaje rozpočtu Vývoj výdajové stránky města kopíroval jeho příjmy. Projevila se zde především realizace větších projektů. Výdaje tak narostly z 55 mil. Kč v roce 2007 na 270 mil. Kč v roce S ukončováním realizace projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů v programovém období 2007 až 2013 se výdaje postupně vrací k úrovni 150 mil. Kč. Kapitálové výdaje dosáhly v rekordním roce 2014 úrovně 67 % výdajů celkových. Běžné kapitálové výdaje od roku 2016 znovu tvoří více než polovinu výdajů města a v roce 2017 se jejich podíl vrátí na běžnou úroveň kolem 80 %. 63

64 Tabulka 30: Struktura příjmů a výdajů rozpočtu města Milovice v letech (v tis. Kč) Daňové příjmy , , , , , , , , , , ,0 Nedaňové příjmy 7 651, , , , , , , , , , ,0 Kapitálové příjmy 3 256, , , , , , , , , , ,0 Dotace , , , , , , , , , , ,5 Celkem příjmy , , , , , , , , , , ,5 Běžné výdaje , , , , ,3 Kapitálové výdaje , , , , ,0 Celkem výdaje , , , , , , , , , , ,3 Pozn.: Za roky 2007 až 2016 jde o údaje ze Závěrečných účtu města, za rok 2017 se jedná o rozpočet města po rozpočtovém opatření č. 4 Zdroj: Město Milovice

65 6.2.2 Rozpočtový výhled na roky 2018 až 2020 Rozpočtový výhled města Milovice počítá v následujících třech letech s mírně přebytkovým hospodařením. Město počítá s mírně rostoucí výší daňových příjmů (na příjmové stránce). Současně předpokládá nárůst i kapitálových výdajů, tj. investic, i když by už neměly dosáhnout úrovně kolem roku Podrobněji je rozpočtový výhled uveden v následující tabulce. Tabulka 31: Rozpočtový výhled města Milovice na roky (v tis. Kč) Daňové příjmy , , ,0 Nedaňové příjmy , , ,0 Kapitálové příjmy 1 000, , ,0 Dotace 4 770, , ,0 Celkem příjmy , , ,0 Běžné výdaje , , ,0 Kapitálové výdaje , , ,0 Celkem výdaje , , ,0 Zdroj: Rozpočtový výhled města Milovice 6.3 PŘEHLED VÝZNAMNÝCH REALIZOVANÝCH PROJEKTŮ Město Milovice v letech 2011 až 2017 úspěšně dokončilo 77 investičních projektů za více než 740 mil. Kč. Většina projektů (celkem 58) byla financována výhradně z vlastních zdrojů města. Z hlediska finančního objemu projektů byla ale většina projektů spolufinacována z dalších veřejných zdrojů. Jednalo se o projekty s celkovými náklady téměř 617 mil. Kč, na které město Milovice získalo dotace v celkové výši přes 440 mil. Kč. Základní přehled o realizovaných projektech v jednotlivých letech je uveden v následující tabulce. Tabulka 32: Přehled realizovaných projektů v letech 2011 až Celkem Počet projektů Celkové náklady (Kč) Zdroj: Podklady města Milovice, za rok 2017 jsou uvedeny projekty dokončené do června 2017 Finančně nejvýznamnějším projektem, který byl městem Milovice realizován, byl projekt Výstavba a dostavba ZŠ a MŠ Juventa s celkovými náklady přes 468 mil. Kč. Tento projekt byl podpořen více než 342 mil. Kč ze státního rozpočtu. Tento jediný projekt tak představuje 63 % veškerých nákladů všech realizovaných projektů a 78 % všech získaných dotací. Dalším významným zdrojem prostředků na projekty realizované městem byly strukturální fondy EU v programovém období 2007 až 2013, konkrétně se jednalo o ROP Střední Čechy a OP Životní prostředí. Z těchto zdrojů bylo realizováno celkem 6 projektů, které byly podpořeny částkou celkem 81 mil. Kč. Z hlediska finančního objemu jednotlivých projektů jich bylo nejvíce, více než třetina, realizováno v rozsahu 1 až 10 mil. Kč. Další téměř třetina byla v rozsahu 100 až 500 tis. Kč. Malých projektů do 100 tis. Kč bylo realizováno 9 % (7 projektů) a 2 projekty byly větší než 50 mil. Kč (viz následující graf).

66 A. Analytická část Graf 18: Finanční objem realizovaných projektů v letech 2011 až % 5% 9% 36% 30% do Kč do Kč do Kč do Kč do Kč nad Kč 17% Zdroj: Město Milovice, vlastní zpracování 66