Potenciál soukromých sociálních služeb pro seniory v regionu Praha

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Potenciál soukromých sociálních služeb pro seniory v regionu Praha"

Transkript

1 Potenciál soukromých sociálních služeb pro seniory v regionu Praha HANA SILOVSKÁ * PETR JÍLEK ** PETR KOLAŘÍK *** Abstrakt: Příspěvek se zabývá možností poskytování sociálních služeb soukromého sektoru v oblasti seniorských a pečovatelských domů v regionu hlavního města Prahy. Cílem článku je nalezení možného potenciálu v regionu hlavního města pro tato soukromá zařízení, který by tak mohl řešit problém dlouhodobého převisu poptávky nad nabídkou v segmentu pečovatelských domů pro seniory. Závěry, které mají vyhodnotit možný potenciál, vycházejí především z analýzy zdravotního a sociální systému ČR a predikovaného demografického vývoje ČR. Klíčová slova: sociální systém, veřejné zdravotnictví, příspěvek na péči, zdravotní systém, tržní potenciál JEL klasifikace: I11,I18, I19 * Studentka doktorského studia, Katedra regionálních studií, Národohospodářská fakulta VŠE v Praze, Nám. W. Churchilla 4, Praha 3; ** Student doktorského studia, Katedra regionálních studií, Národohospodářská fakulta VŠE v Praze, Nám. W. Churchilla 4, Praha 3; *** Student doktorského studia, Katedra regionálních studií, Národohospodářská fakulta VŠE v Praze, Nám. W. Churchilla 4, Praha 3;

2 1. Úvod Poskytování regionálních sociálních služeb pro obyvatelstvo v post-produktivním věku se pomalu ale jistě z důvodu nedostatečných kapacit (rušení sociálních a pečovatelských domů veřejného zdravotnictví) stává do značné míry nedostatkovým zbožím. Predikce demografické struktury obyvatelstva jen potvrzuje to, že v budoucnu nebude možné platit tyto služby pouze z příspěvků na zdravotní a sociální pojištění (které již v podstatě mají charakter sociální daně, jež je okamžitě redistribuována). Možnost spolupráce veřejného zdravotnictví se soukromými investory je tedy více než nasnadě. Region Praha dlouhodobě trpí nedostatkem míst pro dlouhodobě nemocné občany v post-produktivním věku. Možným řešením je intenzivnější zapojení soukromého sektoru do trhu seniorských domů a domů s pečovatelskou službou. Tento příspěvek se zajímá o nalezení možného potenciálu pro soukromý sektor v oblasti pečovatelských a seniorských domů, který by byl únosný z tržního pohledu pro samotné potenciální investory, tak pro možné klienty těchto zařízení z hlediska průměrného příjmu osob a možné podpory ze strany státu. 2. Všeobecné údaje o seniorských domech Seniorské domy spadají svou oblastí působnosti do systému zdravotnictví, ale také do systému sociálních služeb. Proto je třeba brát při následné analýze v potaz obě tyto oblasti. Provozování domu pro seniory podléhá Zákonu o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb. a Zákonu o sociálních službách č. 108/2006 Sb., spolu s vyhláškou MPSV ČR, kterou se provádějí některá ustanovení Zákona o sociálních službách č. 505/2006 Sb. Systém zdravotnictví v České republice je založen na principu solidarity (Peková, 2008). Zdravotní péče je garantována ústavou ČR. Poskytování zdravotní péče je zajištěno veřejným zdravotním pojištěním dle Zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Tento zákon definuje především účastníky a plátce zdravotního systému, stejně tak jejich práva a povinnosti. Veřejné zdravotní pojištění je v České republice povinným pojištěním, kterým je hrazena veřejná zdravotní péče. Vedle veřejného zdravotního pojištění je možné se připojistit komerčním pojištěním na různé druhy rizik. Zdravotní pojištění je v ČR podle Zákona č.48/1997 Sb. povinné: a) pro všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR (bez ohledu na státní občanství), b) pro osoby, které na území ČR trvalý pobyt nemají, pokud jsou zaměstnány u zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR. 1

3 Platby za veřejné zdravotní pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu na VZP (např. u zaměstnance je to suma všech příjmů, které jim zúčtuje zaměstnavatel v souvislosti s činností ze zaměstnání). Pojistné jsou povinni platit zaměstnanci, OSVČ, ale také osoby bez zdanitelných příjmů (např. studenti, důchodci, ženy v domácnosti atd.) a současně část pojistného odvádí za své zaměstnance zaměstnavatelé. Největší a zároveň státní je Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). VZP zajišťuje výběr poplatků, jejich správu a zároveň platbu za zdravotní péči. Dále bylo v České republice k evidováno dalších 7 zdravotních pojišťoven. V ČR se od roku 2008 platí i další poplatky spojené s lékařskou péčí. Jedná se o tzv. regulační poplatky. Ty se dělí na tři kategorie: 30,- za návštěvu lékaře v ambulantní péči, 100,- za den pobytu v a 90,- za poskytnutí akutní péče (např. první pomoci). Zdravotní péče hrazená v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem z veřejného zdravotního pojištění (Vyhláška č. 57/1997 Sb) zahrnuje: a) léčebnou péči ambulantní a ústavní (včetně diagnostické péče, rehabilitace, péče chronicky nemocné a zdravotní péče o dárce tkání nebo orgánů související s jejich odběrem), b) pohotovostní a záchrannou službu, c) preventivní péči, d) dispenzární péči, e) odběr tkání nebo orgánů určených k transplantaci a nezbytné nakládání s nimi (uchovávání, skladování, zpracování a vyšetření), f) poskytování léčivých přípravků, prostředků zdravotnické techniky a stomatologických výrobků, g) potraviny pro zvláštní lékařské účely, h) lázeňskou péči a péči v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách, i) závodní preventivní péči, j) dopravu nemocných a náhradu cestovních nákladů, k) dopravu žijícího dárce do místa odběru a z tohoto místa, do místa poskytnutí zdravotní péče související s odběrem a z tohoto místa a náhradu cestovních nákladů, l) dopravu zemřelého dárce do místa odběru a z tohoto místa, m) dopravu odebraných tkání a orgánů, n) posudkovou činnost, o) prohlídku zemřelého pojištěnce a pitvu, včetně dopravy. 2

4 3. Zdravotnická zařízení a výdaje na zdravotnictví Ke konci roku 2010 bylo dle ČSÚ (ÚZIS, 2011a) evidováno celkem zdravotnických zařízení na celém území ČR. Z toho bylo 261 zařízení provozováno státem, 163 kraji, 170 obcemi a zbytek (27 365) provozují soukromé osoby. Celkové výdaje na zdravotnictví v roce 2010 činily 243 miliard korun. Oproti předchozímu roku došlo k mírnému nárůstu těchto výdajů o 1%. Podíl zdravotních pojišťoven na financování zdravotního systému činil 88 %, zbytek představovaly soukromé výdaje a výdaje z veřejných rozpočtů 1. V přepočtu na 1 obyvatele bylo ve zdravotnictví vynaloženo v roce Kč (UZIS, 2010). Podíl výdajů na zdravotnictví na HDP se v posledních letech v ČR pohyboval kolem 7 %, za rok 2009 to bylo 7,9 %. K nárůstu tohoto koeficientu došlo především díky absolutnímu poklesu HDP oproti předchozímu roku. Přehled výdajů na zdravotnictví shrnuje Tabulka č.1. Tabulka č. 1: Přehled výdajů na zdravotnictví Zdroj : UZIS 1 Podle užívané mezinárodní metodiky se za veřejné výdaje na zdravotnictví považují (v podmínkách ČR) státní rozpočet a územní rozpočty, což jsou rozpočty krajů a obcí 3

5 Dosavadní vývoj, který je doložený tabulkami s vývojem veřejných výdajů potvrzuje nejen trvalý růst absolutních částek v běžných cenách, ale také růst částek ve stálých cenách - v roce 2010 o 49 % oproti roku Podíl celkových veřejných výdajů na zdravotnictví na hrubém domácím produktu (HDP) se od roku 2000 pravidelně pohyboval kolem 7 % a v roce 2010 činil 6,44 %, výše podílu výdajů na zdravotnictví na HDP je aktualizována dle současného stavu revize HDP, ČSÚ (UZIS, 2010). Graf č. 1: Vývoj výdajů ve zdravotnictví a vybraných makroukazatelů (2005=100) Zdroj : ÚZIS ČR 4

6 4. Sociálním služby v ČR Sociální služby nabízejí pomoc a podporu lidem v nepříznivé sociální situaci ve formě, která zaručuje zachování lidské důstojnosti a současně posiluje sociální začleňování jednotlivce do společnosti v jeho přirozeném sociálním prostředí. Sociální služby jsou souhrnem odborných činností, které pomáhají člověku řešit nepříznivou sociální situaci (Poláková, 2003). Protože jsou příčiny těchto situací různé, existuje i celá řada druhů sociálních služeb. Základní členění sociálních služeb dle MPSV ČR je následující: a) sociální poradenství, b) služby sociální péče, c) služby sociální prevence. Graf č. 2: Počet sociálních služeb dle jednotlivých skupin vedených v registru poskytovatelů služeb Zdroj: MPSV ČR Důležitým principem systému sociálních služeb je možnost kombinace různých druhů služeb a také kombinace služeb s pomocí a podporou ze strany rodiny či jiných blízkých osob. Sociální služby jsou dle MPSV ČR (MPSV ČR, 2010) poskytovány přibližně klientů, tj. cca 7 % populace ČR. Počet pracovníků v sociálních službách se pohybuje kolem osob, v přepočtu na celé úvazky je to 1,2 % z celkového počtu zaměstnaných v ČR. Zajištění financování sociálních služeb je prováděno vícezdrojově. Celkové náklady systému činily v roce 2009 přibližně 26 mld. Kč (0,72 % HDP). Na celkových nákladech se podílejí svými úhradami klienti (z 35%), státní rozpočet (z 30%), územní samosprávy (z 25%) a fondy veřejného zdravotního pojištění a ostatní1 (z 7%). Při výpočtu nákladovosti jednotlivých služeb je třeba brát v potaz odlišné charakteristiky těchto služeb. Nákladovost 5

7 služeb sociální péče se liší hlavně s ohledem na rozdílnou náročnost péče zajišťovanou jednotlivým klientům. Průměrné náklady na jedno lůžko za měsíc je možné vidět v následujícím Grafu č.3. Graf č. 3: Průměrné náklady na lůžko/měsíc v roce 2010 Zdroj: MPSV ČR, Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči 5. Příspěvek na péči Příspěvek na péči je v systému sociálních služeb určen především k úhradě základních činností péče poskytovaných v rámci sociálních služeb. Příspěvek na péči je stanoven Zákonem č.108/2006 Sb., o sociálních službách a je odstupňován dle míry závislosti klienta na potřebné péči. Tento příspěvek náleží těm lidem, kteří jsou především z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislí na pomoci jiné osoby, a to v oblasti běžné denní péče o vlastní osobu a v soběstačnosti (Slaný, 2004). Příspěvek náleží osobě, o kterou má být pečováno, nikoliv osobě, která péči zajišťuje. Výše příspěvku (podle Zákona č. 108/2006 Sb.) je odstupňována dle míry závislosti na 4 skupiny: a) I. Stupeň Kč b) II. Stupeň Kč c) III. Stupeň Kč d) IV. Stupeň Kč 6

8 Od je upravena výplata příspěvku takto: Kč bude vyplaceno v hotovosti a Kč formou věcné výplaty. Box č. 1: Popis stupňů závislosti dle 8, zákona o sociálních službách 8, Zákona o sociálních službách Osoba se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby v: a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 5 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 18 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 10 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 24 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 15 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti, d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 30 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 20 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Zdroj: Zákon o sociálních službách, 8 Počet příjemců příspěvku na péči je relativně stabilní. Celkový počet těchto příjemců se pohybuje kolem osob, kterým je vypláceno zhruba 1,5 mld. Kč měsíčně. 7

9 Následující Tabulka č. 2 ukazuje počet příjemců pro osoby starší 18-ti let za měsíc březen 2010 pro jednotlivé kraje a dále objem vyplacených prostředků pro roky pro osoby starší 18-ti let. Tabulka č. 2: Počet příjemců příspěvku na péči dle krajů, březen 2010 Zdroj: MPSV ČR Graf č. 4: Objem vyplacených příspěvků na péči dle krajů Zdroj: MPSV ČR 8

10 6. Analýza regionální poptávky a tržního potenciálu Hlavní body tržní analýzy vychází z determinant poptávky a v segmentu pečovatelských a seniorských domů. Mezi hlavní determinanty poptávky lze mimo jiné zařadit: a) počet obyvatel, resp. podíl seniorů v populaci b) vývoj nemocnosti / úmrtnost, střední délka života c) výše a počet vyplácených důchodů Uvedený výčet determinant poptávky nemusí být konečný. Jelikož tato práce slouží jako základní analýza pro potenciál soukromých (soukromoveřejných) seniorských/pečovatelských domů. Nejvýznamnější determinantou poptávky je počet obyvatel, resp. počet seniorů, kteří jsou způsobilí využívat služby seniorského nebo pečovatelského domu, resp. kteří budou služby uvedených zařízení potřebovat. Následující Graf č.5 a Tabulka č.3 ukazují projekci obyvatelstva dle věkových skupin a současně projekci počtu seniorů. Graf č. 5: Projekce základních věkových skupin Zdroj: CSÚ 9

11 Tabulka č. 3: Projekce počtu seniorů Zdroj: ÚZIS Z projekce obyvatelstva je patrné stárnutí obyvatelstva, čili stále rostoucí podíl seniorů vůči ostatním věkovým skupinám obyvatelstva. Tato skutečnost je velkým pozitivem pro možný vstup větší vlny soukromých investorů, tzn. poptávka po službách seniorských domů bude stále narůstat. Další významnou determinantou je vývoj zdravotního stavu populace. Podle údajů o zdravotním stavu a příčinách úmrtí lze odhadnout potřeby a vytíženost jednotlivých zdravotnických oborů. Jedním z důležitých ukazatelů je také očekávaná střední doba života, která poukazuje na stálé stárnutí obyvatelstva a tím pádem na zvyšování podílu seniorů na celkovém počtu obyvatel. Tabulka č. 4: Střední doba života dle pohlaví Zdroj: CSÚ Součástí relevantní poptávky není jen dostatečný počet osob důchodového věku, ale také počet osob, které jsou ochotny bydlet v domě pro seniory a případně mají dostatečné finanční prostředky pro úhradu služeb s tímto pobytem spojených. Základní údaje o typech důchodů, jejich průměrné výši a počtech důchodců lze vidět v Tabulce č

12 Tabulka č. 5: Počet seniorů a průměrných důchodů Zdroj: ÚZIS Pro určení tržního potenciálu jsou rozhodující výše uvedené determinanty poptávky. Tržní potenciál je vhodné rozdělit na dva segmenty podle míry poskytovaných služeb, a to na seniorský dům a pečovatelský dům. Za segment seniorský dům se považuje ubytování seniorů, kteří nepotřebují žádnou zvláštní speciální zdravotní péči a využívají tak služeb ubytování, stravování, popř. dalších případných doplňkových služeb. Další skupinu klientů lze rekrutovat z řad obyvatel pobírající tzv. výsluhovou rentu (bývalí vojáci, policisté, novodobí váleční veteráni). Výpočet u obou segmentů vychází primárně z počtu obyvatel České republiky, dále pak z počtu obyvatel v hlavním městě Praze. V celkovém počtu obyvatel je dále zohledněn počet seniorů starších 65 let, který je dle výše uvedených statistik 20 %. Po zohlednění dalších položek, tj. omezení na seniory pohybově a duševně způsobilé, seniory s preferencí bydlení v domě pro seniory a s dostatečnými prostředky a odhadem tržního podílu seniorského domu, lze jako tržní potenciál pro segment seniorský dům vzít v úvahu cca Numerické odvození tržního potenciálu lze vidět v následující tabulce. Tabulka č. 6: Odvození tržního potenciálu pro seniorské domy Odvození tržního potenciálu pro seniorský dům Celkové obyvatelstvo ČR v mil.(průměrný odhad v dalších letech) 10.3 Celkové obyvatelstvo v Praze v mil. (průměrný odhad v dalších letech) 1.24 Podíl cílové skupiny 65+ v % celkového obyvatelstva průměrný odhad v dalších Hodnota - 25 letech) 20% Celkové obyvatelstvo Prahy v mil.(průměrný odhad v dalších letech) 0.25 Z toho: pohybově a duševně schopní pro seniorský dům (v %) 66.7% Tržní potenciál I Praha 166,667

13 Z toho: bez dostatečných prostředků nebo bez preference na bydlení v seniorském domě (v %) 20.0% Tržní potenciál II Praha 33,333 Zdroj: CSÚ + vlastní zpracování Za segment pečovatelský dům je považováno ubytování seniorů, kteří vyžadují různou míru sociální, především pak zdravotní péče a předpokládá se u nich pobírání příspěvku na péči dle Zákona č. 108/2006 Sb. Výpočet tržního potenciálu vychází samozřejmě ze stejných statistických ukazatelů jako pro výpočet prvního segmentu. Počet obyvatel Prahy je upraven o procento osob, které potřebují stálou péči. Zde se předpokládá, že 4 % osob potřebují pečovatelskou péči a 1-2 % potřebují stacionární péči. Výsledný tržní počet lůžek pro pečovatelský dům byl odvozen na cca 15, 000 lůžek, jak je vidět níže. Tabulka č. 7: Odvození tržního potenciálu pro pečovatelský dům Odvození tržního podílu pro segment pečovatelských domů v Praze Hodnota Celkové obyvatelstvo Prahy v mil.(průměrný odhad v dalších letech) 0.25 Z toho: potřebuji stálou domácí péči 6.0% Tržní potenciál Praha 15,000 Předpoklad: Průměrná doba pobytu v letech 0.67 Zdroj: CSÚ + vlastní tvorba 7. Závěr Populace České republiky je čím dál tím starší. Podle predikce demografického vývoje vzroste počet seniorů (obyvatel 65+) v porovnání s rokem 2010 více než 2x (VUPSV, 2009). Počet obyvatel ve věkové skupině 80+ více než 4x. Hledat řešení ve stále se zvyšujících státních výdajích v podobě téměř plného financování sociálních služeb pro tuto skupinu obyvatel je dlouhodobě neudržitelné. Užší spolupráce soukromého a veřejného sektoru (nemusí se nutně jednat o plnohodnotné PPP) se tedy v současné době jeví jako jedna z alternativ, která by mohla ulehčit českému zdravotnictví potažmo sociálnímu systému. Tento příspěvek si nekladl za cíl detailně vyhodnotit situaci, trendy a vztahy v systému sociálních služeb, ale informovat o aktuální situaci v oblasti poskytování sociálních a zdravotnických služeb v regionu hlavního města Prahy a určit základní potenciál pro možnost 12

14 spolupráce veřejného a soukromého sektoru v oblasti soc. služeb pro seniory, které by tak mohli doplnit aktuální nedostatečnou kapacitu. Primárním cílem bylo provést náhled na projekty soukromých sociálních zařízení dle různých pohledů, tj. z hlediska tržních kapacit, poptávky a vlivu vybraných faktorů. Dle všech výše uvedených závěrů lze konstatovat, že potenciál pro soukromé (soukromoveřejné) projekty na trhu je dostatečný. Nicméně je potřeba citlivě zvážit, do jaké míry bude soukromý sektor suplovat úlohu státu. 13

15 Seznam použité literatury CZSO (2009), Projekce obyvatelstva České republiky do r [online] [cit ] Dostupné z www: Česká republika (2006). Zákon o sociálních službách. In 108/2006., 37/2006, s. 59. MPSV ČR (2010), Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování,. Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči [online]. Praha : [s.n.],[cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/files/clanky/9198/analyza_fin_ss.pdf>. MPSV ČR (2008). Priority rozvoje sociálních služeb pro období [online]. [s.l.] : [s.n.], [cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.mpsv.cz/files/clanky/7759/priority_rozvoje_soc_sluzeb.pdf>. Národní plán rozvoje sociálních služeb , PEKOVÁ, Jitka (2008). Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. aktualiz. vyd. Praha : ASPI a.s., s. POLÁKOVÁ OLGA (2003). Struktura státní sociální podpory, 2003, roč. 34, č. 11, s ISSN SLANÝ, ANTONÍN, Sociální ochrana a důchodový systém. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, s. ISBN SVOBODOVÁ, KAMILA (2009). Bydlení seniorů v České republice. FÓRUM sociální politiky č. 5/2009. ISSN Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (2010a). Konomické informace ve zdravotnictví: Ekonomické informace ve zdravotnictví 2009 [online]. Praha : [s.n.],[cit ]. Dostupné z WWW: <http://www.uzis.cz/katalog/zdravotnicka-statistika/ekonomicke-informacezdravotnictvi>.issn:

16 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (2010b). Základní údaje [online]. [cit ]. ČR a kraje. Dostupné z WWW: <http://www.uzis.cz/cr-kraje/hl-mpraha>. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (2009). Poskytování sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením: závěrečná zpráva o řešení projektu Analýza a prognóza potřeb poskytování sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením. 1. vydání. Praha : [s.n.]. 220 s. ISBN

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost ZDRAVOTNÍ POLITIKA zdraví je stav úplného tělesného, duševního a sociálního blaha jedince zdravotní stav lidí determinuje mnoho faktorů: genetické

Více

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová Zdravotní pojištění Bc. Alena Kozubová Právní norma Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné

Více

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 2. 10. 2014 24 Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče Health Insurance Corporations - Costs spent

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2011 50 Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče Health Insurance Corporations - Costs spent

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050 MUDr. Pavel Hroboň, M.S. - 28. dubna 2005 Tato studie vznikla za podpory Českého zdravotnického fóra při Nadačním fondu Elpida PROGRAM DNEŠNÍ

Více

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU Ladislav Průša Abstrakt Stárnutí populace se nedotýká pouze systému důchodového pojištění, ale bezprostředně se dotýká rovněž

Více

Ekonomika vybraných nestátních ambulantních zdravotnických zařízení v roce 2003

Ekonomika vybraných nestátních ambulantních zdravotnických zařízení v roce 2003 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11.11.2004 74 Ekonomika vybraných nestátních ambulantních zdravotnických zařízení v roce 2003 Tato aktuální informace

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010. Consumption of Health Services in the years 2007 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2011 51 Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2007 2010 Consumption of Health Services in the years 2007 2010

Více

Vybrané ukazatele činnosti zdravotních pojišťoven v roce II. část Zjednodušené vzájemné porovnání zdravotních pojišťoven

Vybrané ukazatele činnosti zdravotních pojišťoven v roce II. část Zjednodušené vzájemné porovnání zdravotních pojišťoven Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 19.11.2004 77 Vybrané ukazatele činnosti zdravotních pojišťoven v roce 2003 - II. část Zjednodušené vzájemné porovnání

Více

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko správní fakulta

Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko správní fakulta Masarykova univerzita v Brně Ekonomicko správní fakulta Studijní obor Veřejná ekonomika a správa (spec. VE) Písemná práce (POT) do předmětu Ekonomika zdravotnictví a sociálních služeb (C_KVEKZD) Úhradové

Více

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče I. Health Insurance Corporations - costs of health care segments I.

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče I. Health Insurance Corporations - costs of health care segments I. Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 20.7.2005 31 Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče I. Health Insurance Corporations - costs of

Více

Zpráva o hospodaření v roce 2011

Zpráva o hospodaření v roce 2011 Sociální služby města Moravská Třebová Svitavská 8, 571 01 Moravská Třebová Zpráva o hospodaření v roce 2011 Zpracoval: Mgr. Milan Janoušek Základní informace: Příspěvková organizace Sociální služby města

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Vybrané ukazatele činnosti zdravotních pojišťoven v roce 2003

Vybrané ukazatele činnosti zdravotních pojišťoven v roce 2003 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11.11.2004 73 Vybrané ukazatele činnosti zdravotních pojišťoven v roce 2003 Účelem této aktuální informace (AI) není

Více

Zpráva o hospodaření v roce 2013

Zpráva o hospodaření v roce 2013 Sociální služby města Moravská Třebová Svitavská 8, 571 01 Moravská Třebová Zpráva o hospodaření v roce 2013 Zpracoval: Mgr. Milan Janoušek 1 Základní informace: Příspěvková organizace Sociální služby

Více

Personální kapacity lékařů v rezortu zdravotnictví predikce potřeb

Personální kapacity lékařů v rezortu zdravotnictví predikce potřeb Personální kapacity lékařů v rezortu zdravotnictví predikce potřeb Analýza stavu k 31.12.2015 a predikce vývoje do roku 2025-2040 Národní zdravotnický informační systém ČR (NZIS) Program statistických

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby Zdrojem dat o důchodech a důchodcích je Česká správa sociálního zabezpečení. Vzhledem k legislativní změně, ke které došlo v roce 21 (mezi starobní důchodce se začali převádět

Více

Aktuální údaje ze zdravotnictví 15.5.2013

Aktuální údaje ze zdravotnictví 15.5.2013 Aktuální údaje ze zdravotnictví Lékařský důmd 15.5.2013 Celkové výdaje na zdravotnictví v mil. Kč 2009 2010 2011 2012 *) veřejné výdaje 244 754 238 387 243 822 249 649 soukromé výdaje 47 954 45 754 45

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2014 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 4 4) Dávky pomoci v hmotné nouzi,

Více

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdroj financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány

Více

6.1 Modely financování péče o zdraví

6.1 Modely financování péče o zdraví 6.1 Modely financování péče o zdraví Jak již bylo uvedeno dříve, existuje několik základních modelů financování péče o zdraví, které se liší jak způsobem výběru prostředků, řízení rizika, nákupem a poskytováním

Více

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 III. Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 MPSV poskytuje s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách účelové dotace poskytovatelům sociálních služeb,

Více

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze Proč je nezbytné propojení zdravotního pojištění a sociálního systému Zdravotní

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby Důchod vyplácený z důchodového pojištění je druh dávky v rámci důchodového systému, na kterou má nárok dle zákona (č. 155/1995 Sb.) každý, kdo splnil podmínku minimální doby

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby Sociální službou je činnost, kterou zabezpečují poskytovatelé sociálních služeb na základě oprávnění dle zákona č.18/26 Sb., o sociálních službách, s účinností od 1. 1. 27.

Více

Základní legislativní přehled. Mgr. JUDr. Vladimíra Těšitelová

Základní legislativní přehled. Mgr. JUDr. Vladimíra Těšitelová Základní legislativní přehled Mgr. JUDr. Vladimíra Těšitelová 8. 12. 2016 Obsah 1.Přehled platné legislativy obecně v rezortu zdravotnictví, dále se zaměřením na práci kodéra Cíl Výsledek Všeobecný přehled

Více

Vyhlášky o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení aneb veřejné zdravotní pojištění nebo státní zdravotní systém

Vyhlášky o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení aneb veřejné zdravotní pojištění nebo státní zdravotní systém Vyhlášky o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení aneb veřejné zdravotní pojištění nebo státní zdravotní systém Ing. Ladislav Friedrich, CSc. generální ředitel Oborová

Více

Zpráva o hospodaření v roce 2015

Zpráva o hospodaření v roce 2015 Sociální služby města Moravská Třebová Svitavská 8, 571 01 Moravská Třebová Zpráva o hospodaření v roce 2015 Zpracoval: Mgr. Milan Janoušek, Eva Dostálová, DiS. 1 Základní informace: Příspěvková organizace

Více

Zpráva o hospodaření v roce 2012

Zpráva o hospodaření v roce 2012 Sociální služby města Moravská Třebová Svitavská 8, 571 01 Moravská Třebová Zpráva o hospodaření v roce 2012 Zpracoval: Mgr. Milan Janoušek 1 Základní informace: Příspěvková organizace Sociální služby

Více

Vývoj pracovní neschopnosti

Vývoj pracovní neschopnosti VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby Důchodci, důchody Z podkladů České správy sociálního zabezpečení se stavem ke konci roku 214 vyplývá, že v Moravskoslezském kraji pobíralo jen starobní důchod (bez souběhu

Více

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11. 3. března 2012, Olomouc Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha 11 3. března 2012, Olomouc Trocha teorie a platných zákonů Zákon 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů 1. Příspěvek na péči (dále jen příspěvek ) se poskytuje

Více

Investice, financování a provoz domovů pro seniory v ČR

Investice, financování a provoz domovů pro seniory v ČR Investice, financování a provoz domovů pro seniory v ČR Ing. Jiří Horecký, MBA 2012 1 Obsah: Úvod 1. Rámcový popis pobytových služeb pro seniory 1.1 Domovy pro seniory 1.2 Bydlení pro seniory (ekvivalent

Více

Výpočet dotace výpočtový mechanismus pro rok Seminář pro poskytovatele sociálních služeb 25. června 2014

Výpočet dotace výpočtový mechanismus pro rok Seminář pro poskytovatele sociálních služeb 25. června 2014 Výpočet dotace výpočtový mechanismus pro rok 2015 Seminář pro poskytovatele sociálních služeb 25. června 2014 Výpočet dotace výpočtový mechanismus pro rok 2015 Výpočet dotace Sociální služby jsou rozděleny

Více

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců

Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Analýza odvodů OSVČ a zaměstnanců Zpracoval tým Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ve spolupráci se serverem Podnikatel.cz 27.5.2015, Praha Obsah: Porovnání odvodů daní z příjmů Porovnání

Více

Koncept úhrad v roce 2016. Mgr. Pavlína Žílová Analytik oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění, MZ ČR

Koncept úhrad v roce 2016. Mgr. Pavlína Žílová Analytik oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění, MZ ČR Koncept úhrad v roce 2016 Mgr. Pavlína Žílová Analytik oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění, MZ ČR Výběr pojistného od roku 2012 Výběr pojistného za zaměstnance a osvč (2015 2016) + 7,4

Více

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2005 2008. Consumption of Health Services in the years 2005 2008

Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2005 2008. Consumption of Health Services in the years 2005 2008 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 20. 11. 2009 63 Spotřeba zdravotnických služeb v letech 2005 2008 Consumption of Health Services in the years 2005

Více

Dlouhodobá péče o seniory v České republice a evropských zemích v kontextu demografického stárnutí

Dlouhodobá péče o seniory v České republice a evropských zemích v kontextu demografického stárnutí Dlouhodobá péče o seniory v České republice a evropských zemích v kontextu demografického stárnutí HANA NERUŠILOVÁ hana.nerusilova@gmail.com Vedoucí diplomové práce: Prof. RNDr. Jitka Rychtaříková, CSc.

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu CZ. 1.07/1.5.00/34.0996 Číslo materiálu Název školy Jméno autora Tématická oblast Předmět Ročník VY_32_INOVACE_EKO168

Více

Financování sociálních služeb v ČR ve vazbě na dopady na zaměstnance Ing. Terezie Kalfusová, OSZSP ČR

Financování sociálních služeb v ČR ve vazbě na dopady na zaměstnance Ing. Terezie Kalfusová, OSZSP ČR Financování sociálních služeb v ČR ve vazbě na dopady na zaměstnance Ing. Terezie Kalfusová, OSZSP ČR 3 základní druhy sociálních služeb v ČR Služby sociální péče Sociální prevence Sociální poradenství

Více

Změny v úhradové vyhlášce na rok 2016

Změny v úhradové vyhlášce na rok 2016 Změny v úhradové vyhlášce na rok 2016 Ing. Helena Rögnerová Ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním, MZ ČR Vývoj nákladů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči od roku 2000 Vývoj nákladů zdravotních

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

5. Sociální zabezpečení

5. Sociální zabezpečení 5. Sociální zabezpečení Další z genderově citlivých oblastí je sociální zabezpečení. Je třeba si uvědomit, že sociální zabezpečení zahrnuje mj. vyplácení ů a že podíl ců v populaci se neustále zvyšuje.

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby V ČR existují čtyři druhy důchodů starobní, invalidní, vdovský (vdovecký) a sirotčí důchod. Světlou stránkou seniorského věku je možnost pobírat starobní důchod. Je však třeba

Více

Úvod. Graf č. 1: Počet pojištěnců na 1 zaměstnance

Úvod. Graf č. 1: Počet pojištěnců na 1 zaměstnance Souhrnné hodnocení předpokládaného vývoje systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2014 na základě vyhodnocení údajů ZPP 2014 činných zdravotních pojišťoven působících na území ČR Úvod Hodnocení

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

Více

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012 MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 212 Předkrizové období období konvergence Pozitivní role zahraničního kapitálu

Více

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

Komentáře k tabulkám Ročenky VZP ČR za rok 2011

Komentáře k tabulkám Ročenky VZP ČR za rok 2011 Komentáře k tabulkám Ročenky VZP ČR za rok 2011 Kapitola 1 Pojištěnci VZP V souladu s vymezením daným platným zněním zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, byli v roce 2011 účastníky veřejného

Více

3. Výdaje zdravotních pojišťoven

3. Výdaje zdravotních pojišťoven 3. Výdaje zdravotních pojišťoven Náklady sedmi zdravotních pojišťoven, které působí v současné době v České republice, tvořily v roce 2013 více než tři čtvrtiny všech výdajů na zdravotní péči. Z pohledu

Více

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010 ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní

Více

2. Analýza výdajů na zdravotnictví

2. Analýza výdajů na zdravotnictví 2. Analýza výdajů na zdravotnictví Přístup zdravotnických účtů umožňuje oddělit jednotlivé rozměry a analyzovat výdaje na zdravotnictví podle zdrojů financování, druhů péče nebo typu poskytovatele. V závislosti

Více

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ

VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra demografie a geodemografie VLIV DEMOGRAFICKÝCH A SOCIOEKONOMICKÝCH CHARAKTERISTIK NA VÝDAJE VE ZDRAVOTNICTVÍ KRISTÝNA RYBOVÁ Úvod Úvod Vývoj výdajů

Více

Regulační poplatky a doplatky za léky

Regulační poplatky a doplatky za léky Regulační 184 Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR Ročenka za rok 2010 Regulační Regulační a limity regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely byly zavedeny od 1.

Více

6. Zařízení sociálních služeb

6. Zařízení sociálních služeb 6. Zařízení sociálních Hlavním smyslem sociálních je zajištění pomoci při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoci při zabezpečení chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poradenství,

Více

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory

Rodinný rozpočet. - na základě pojištění - nemocenská. - důchod. - státní politiky zaměstnanosti. - dávky státní sociální podpory Rodinný rozpočet Doporučený postup: 1. Sepsat všechny čisté příjmy domácnosti (rodiny) 2. Sepsat seznam všech měsíčních výdajů 3. Porovnat rozdíl mezi příjmy a výdaji Příjmy: - plat,mzda (na základě pracovního

Více

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 Nastavení modelové struktury financování (nastavení maximálních nákladů na jednotku a % podíl jednotlivých zdrojů financování na těchto

Více

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Poslední změny a reformní plány - Česká republika Poslední změny a reformní plány - Česká republika International Health Summit Praha, 18.4.2007 PhDr. Lucie Antošová Ministerstvo zdravotnictví ČR Dnešní prezentace Důvody pro změnu IHS 2005 Poslední změny

Více

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám

Více

Role nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha

Role nelékařů v českém zdravotnictví. Dana Jurásková CEVRO Praha Role nelékařů v českém zdravotnictví Dana Jurásková CEVRO Praha Nelékařská povolání Posílení postavení všeobecných sester technologie, výkony, dlouhodobá péče, komunitní péče, domácí péče; Porodní asistentky

Více

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013 4. Zdravotní péče Nejčerstvější údaje o zdravotní péči o seniory jsou k dispozici za rok 213. V zásadě jde o data přebíraná od Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Zdravotní stav Jak u obyvatelstva

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Zdravotní pojištění a nemocenské pojištění

Zdravotní pojištění a nemocenské pojištění Zdravotní pojištění a nemocenské pojištění Zaměstnanci jsou pojištěni ve státě, kde pracují. Pokud pracují zároveň ve dvou státech, musí se pojistit v zemi bydliště. Je třeba mít na zřeteli, že mezi ČR,

Více

Pramen: European health for all databáze, WHO

Pramen: European health for all databáze, WHO Tab. č. 1: Vývoj celkových výdajů na zdravotnictví jako % na HDP 2000 2001 2002 2003 2004 Česká republika 6,6 6,9 7,2 7,5 7,2 Francie 9,3 9,4 9,7 10,1 10 Slovensko 5,5 5,6 5,7 5,9 5,7 EU (15) 8,69 8,86

Více

Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči

Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči Demografická transformace dopady na zdravotní a sociální péči IHS Praha 21 MUDr. Stanislav Vachek stan.vachek@gmail.com Mgr. Tomáš Roubal Schéma vymírání kohorty A- časná dětská úmrtnost téměř mizí B umírání

Více

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory 3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory 3.1. Teoretický úvod Obecně je možné sociální služby charakterizovat jako specializované činnosti zaměřené na pomoc lidem, kteří se dostali do nepříznivé

Více

Zdravotnické systémy. Národní zdravotní služba Veřejné zdravotní pojištění Jednopojišťovnové Vícepojišťovnové 1.LF UK. ing.

Zdravotnické systémy. Národní zdravotní služba Veřejné zdravotní pojištění Jednopojišťovnové Vícepojišťovnové 1.LF UK. ing. Zdravotnické systémy Národní zdravotní služba Veř Jednopojišťovnové Vícepojišťovnové Základní principy Systém zdravotního pojištění má dvě základní formy: Povinné veř Dobrovolné komerční pojištění smluvní

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015 15., 16., 17. 9. 2014 Z individuálního projektu Karlovarského kraje V Karlovarském kraji společně plánujeme sociální služby II Systém financování 2015

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13. 03. 2009 3 Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008 Nursing after-care in the Czech Republic

Více

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE PROJEKTOVÝ TÝM LTC Dr Zajac MUDr Hroboň Mgr. Roubal Mgr. Hanuš Mgr. Válková NÁRŮST VÝDAJŮ NA AKUTNÍ A DLOUHODOBOU ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČI DO ROKU 2050 ( KULATÝ

Více

Koncepce rozvoje zdravotnictví v regionu Dolnobřežansko

Koncepce rozvoje zdravotnictví v regionu Dolnobřežansko Koncepce rozvoje zdravotnictví v regionu Dolnobřežansko březen 2008 Úvod Zdravotní péči v české republice poskytují zdravotnická zařízení státu, obcí, krajů, fyzických a právnických osob a to v souladu

Více

ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY

ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY 1.Kdo má povinnost platit si zdravotní pojištění? a) Každý občan ČR b) Jen dospělí ve věku od 18 do 65 let c) Pouze lidé zaměstnaní na hlavní pracovní poměr d) Jen

Více

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění 3.1 Náhrady výdajů poskytovaných zaměstnancům Zákoník práce 151 až 190 2 typy náhrad: - cestovní náhrady, - náhrady za opotřebení 3.1.1 Cestovní náhrady V praxi

Více

Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014

Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014 Způsoby úhrad zdravotní péče na rok 2014 Česká průmyslová zdravotní pojišťovna v roce 2014 hradí poskytovatelům zdravotních služeb (dále PZS) zdravotní péči v souladu se Zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném

Více

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS Rostislav Čevela, Libuše Čeledová MPSV Praha, Odbor posudkové služby X: 1 107, 2008 ISSN 1212-4117 Souhrn Počet

Více

Česká zemědělská univerzita v Praze

Česká zemědělská univerzita v Praze Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Katedra statistiky Statistická analýza struktury výdajů domácností v závislosti na vybraných faktorech Teze Vedoucí diplomové práce: Doc.

Více

1. Důchodové pojištění

1. Důchodové pojištění Vybrané údaje o sociálním zabezpečení za rok 1. Důchodové pojištění Důchodové pojištění zajišťuje občany pro případ stáří, invalidity nebo při ztrátě živitele. Ze základního důchodového pojištění se tedy

Více

PŘEHLED ZKRATEK A CITOVANÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ SOUVISEJÍCÍCH S TEXTOVOU ČÁSTÍ A TABULKOVÝMI PŘÍLOHAMI

PŘEHLED ZKRATEK A CITOVANÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ SOUVISEJÍCÍCH S TEXTOVOU ČÁSTÍ A TABULKOVÝMI PŘÍLOHAMI PŘEHLED ZKRATEK A CITOVANÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ SOUVISEJÍCÍCH S TEXTOVOU ČÁSTÍ A TABULKOVÝMI PŘÍLOHAMI Zkratky použité v textové části materiálu a tabulkových přílohách AČR... Armáda České republiky AS

Více

N á v r h. Věcný záměr zákona o dlouhodobé zdravotně - sociální péči. Příloha Status klienta dlouhodobé péče

N á v r h. Věcný záměr zákona o dlouhodobé zdravotně - sociální péči. Příloha Status klienta dlouhodobé péče N á v r h Věcný záměr zákona o dlouhodobé zdravotně - sociální péči Příloha Status klienta dlouhodobé péče Vymezení dlouhodobé péče a jejích klientů Dlouhodobá péče je spektrem kombinovaných zdravotních

Více

Postup pro stanovení reálného návrhu MPSV 2014:

Postup pro stanovení reálného návrhu MPSV 2014: Postup pro stanovení reálného návrhu MPSV 2014: Jako základ byly výše dotace MPSV 2013 první kolo. Oproti roku 2013 ale přibyly některé služby (cca asi 10 mil Kč dotace navíc). Návrh reálné výše dotace

Více

Obecné pokyny k podmodulu katastrofického rizika zdravotního

Obecné pokyny k podmodulu katastrofického rizika zdravotního EIOPA-BoS-14/176 CS Obecné pokyny k podmodulu katastrofického rizika zdravotního EIOPA Westhafen Tower, Westhafenplatz 1-60327 Frankfurt Germany - Tel. + 49 69-951119-20; Fax. + 49 69-951119-19; email:

Více

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR. v červenci 2016

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR. v červenci 2016 Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2016 Obsah: strana 1) Dávky důchodového pojištění 2 2) Dávky nemocenského pojištění 3 3) Podpory v nezaměstnanosti 5 4) Dávky pomoci v hmotné

Více

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců

I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Tisková zpráva ze dne 11. září 2008 I. Vývoj čistých mezd zaměstnanců Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovalo očekávaný vývoj čistých mezd zaměstnanců v podnikatelském a nepodnikatelském sektoru

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního sektoru v ČR, které byly provedeny na datech ke konci

Více

Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění

Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění Zdravotní pojišťovny Tab. Měsíční odhad ukazatelů hospodaření systému veř. zdravotního pojištění Pokrytí: Zdravotní pojišťovny působící v oblasti veřejného zdravotního pojištění, které jsou zařazeny do

Více

Kudy tečou peníze ve zdravotnictví?

Kudy tečou peníze ve zdravotnictví? Kudy tečou peníze ve zdravotnictví? Ing. Jan Mertl, Ph.D. Katedra veřejné ekonomiky VŠFS Praha Úvod Česká zdravotní politika je v posledních 20 letech prostorem pro hry, představy, politické preference

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

Sociální služby v Rakousku Mgr. Petra Zimmelová, Ph.D.

Sociální služby v Rakousku Mgr. Petra Zimmelová, Ph.D. Sociální služby v Rakousku Mgr. Petra Zimmelová, Ph.D. Pojištění na péči V Rakousku je používán model tzv. korporativního státu, který se vyvinul v německy mluvících zemích v Německu a Rakousku-Uhersku.

Více

Dotace ze státního rozpočtu poskytované prostřednictvím rozpočtů krajů poskytovatelům sociálních služeb regionálního charakteru

Dotace ze státního rozpočtu poskytované prostřednictvím rozpočtů krajů poskytovatelům sociálních služeb regionálního charakteru Věstník NKÚ, kontrolní závěry 387 09/03 Dotace ze státního rozpočtu poskytované prostřednictvím rozpočtů krajů poskytovatelům sociálních služeb regionálního charakteru Kontrolní akce byla zařazena do plánu

Více

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,

Více

VYHLÁŠKA ze dne 20. prosince 2012 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2013

VYHLÁŠKA ze dne 20. prosince 2012 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2013 Strana 6258 Sbírka zákonů č. 475 / 2012 475 VYHLÁŠKA ze dne 20. prosince 2012 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2013 Ministerstvo zdravotnictví stanoví

Více

Financování zdravotnictví v ČR - mezinárodní srovnání a vývoj. Ing. Marie Bílková Ministerstvo financí

Financování zdravotnictví v ČR - mezinárodní srovnání a vývoj. Ing. Marie Bílková Ministerstvo financí Financování zdravotnictví v ČR - mezinárodní srovnání a vývoj Ing. Marie Bílková Ministerstvo financí Obsah Financování zdravotnictví - vývoj Dává ČR do zdravotnictví málo peněz? V čem je nutné se ve zdravotnictví

Více