SOCIÁLNĚGEOGRAFICKÁ EXPONOVANOST OBCÍ JIHOČESKÉHO KRAJE # SOCIOGEGRAPHICAL EXPOSITION OF COMMUNITIES IN THE SOUTHBOHEMIAN REGION.

Transkript

1 SOCIÁLNĚGEOGRAFICKÁ EXPONOVANOST OBCÍ JIHOČESKÉHO KRAJE # SOCIOGEGRAPHICAL EXPOSITION OF COMMUNITIES IN THE SOUTHBOHEMIAN REGION KLUFOVÁ, Renata Abstract The aim of the paper is to represent a social geographic exposition of communities in the South bohemian region. The exposition is perceived as a synthetic characteristic, which enables to identify core and peripheral areas in the study region. These areas play an important role in the study of the social geographic potential of the region. Key words: exposition, GIS, core and peripheral areas, regional potential Abstrakt Cílem příspěvku je postižení sociálně geografické exponovanosti obcí v rámci Jihočeského kraje. Exponovanost je zde chápána jako syntetická charakteristika, která umožňuje v rámci studovaného regionu identifikovat periferní a jádrové oblasti, jež hrají významnou roli při studiu sociálně geografického potenciálu regionu. Klíčová slova: exponovanost, GIS, jádrové a periferní oblasti, regionální potenciál Úvod Období 90. let 20. století je v české společnosti spjato s jejím postupným přechodem ze socialistického systému na systém demokratický, s tzv. společenskou transformací. K významným změnám dochází nejen v ekonomice (přechod od plánovaného hospodářství k hospodářství tržnímu), v (geo)politické orientaci země, ale i ve fungování společnosti jako celku. Jedním z důležitých projevů změn probíhajících v ekonomické sféře je odlišný vývoj jednotlivých oblastí Česka (Hampl, 2001), i v rámci těchto oblastí. Dochází ke zvyšování rozdílů mezi regiony, tj. k růstu polarity mezi jádrovými a periferními oblastmi. Studium polarizace prostoru, jádrových a periferních oblastí, tj. rozdílného rozmístění přírodních a společenských prvků a aktivit v prostoru, se tak stává stále více důležitým tématem řady vědních oborů (Čermák, 2005). V praxi se lze setkat s velkým množstvím velmi rozdílných přístupů k výzkumu periferních oblastí, liší se i chápání tohoto pojmu u různých autorů. Slovník cizích slov (1993) pod heslem periferie uvádí: okrajová, vedlejší nebo obvodová část. Tato definice však bere v úvahu pouze hledisko vzdálenosti a navádí tedy ke # Článek je zpracován jako jeden z výstupů výzkumného projektu MSM MSM Trvale udržitelné způsoby zemědělského hospodaření v podhorských a horských oblastech zaměřené na vytváření souladu mezi jejich produkčním a mimoprodukčním uplatněním 300

2 geometrickému přístupu při vymezování periferních oblastí. Havlíček a Chromý (Schmidt, 1998, cit. V Havlíček, Chromý, 2001, s. 2) uvádějí: periferie je územím nedostatečné integrace do, v daném místě a čase dominujících struktur, procesů a systémů. Toto pojetí se jeví z hlediska vymezování periferních oblastí jak vhodnější, neboť postihuje vztah mezi jádrem a periferií. Metodika V příspěvku je sledováno území Jihočeského kraje, přičemž základní prostorovou jednotkou jsou obce. Vojenskému újezdu Boletice byla přiřazena hodnota nejnižší exponovanosti, tj. vysoká míra perifernosti (důvodem je jeho populační nevýznamnost). Celkem byla míra exponovanosti počítána pro 623 jednotek. Metodika byla částečně převzata z práce Čermáka (2005) a následně mírně upravena. Výpočty byly prováděny pomocí programů ArcGIS a GeoDa. Pro vyjádření ukazatele exponovanosti byla použita syntéza následujících charakteristik: hustota zalidnění, index vzdělání, tzv. šedé zatížení, migrační saldo a index progresivity ekonomické aktivity. Soubory hodnot jednotlivých charakteristik byly seřazeny vzestupně, resp. sestupně podle toho, zda je nízká či vysoká hodnota považována za znak periferních oblastí. Následně byl soubor rozdělen na deset částí (na základě variačního rozpětí a decilů) a obodován hodnotami 1 10 tak, aby nízká hodnota představovala periferní oblasti. Konkrétní výpočet či způsob získání některých méně častých charakteristik (nebude-li uvedeno jinak, jsou všechny hodnoty platné pro rok 2003, resp a vycházejí z databáze Městské a obecní statistiky): Migrační přírůstek relativně vyjádřený průměrný roční migrační přírůstek na 1000 obyvatel v období Index vzdělanosti k dispozici byla data rozčleněná do čtyř kategorií (základní, střední odborné, úplné střední a vysokoškolské vzdělání). Samotný index vzdělanosti byl pak vypočten s použitím odlišných vah pro jednotlivé stupně nejvyššího dosaženého vzdělání jako: I v = (1* ZŠ + 1,5* SO + 2* SŠ + 3,5* VŠ)/( ZŠ + SO + SŠ + VŠ), přičemž bylo v úvahu bráno pouze obyvatelstvo starší 15 let. Index závislosti II, neboli tzv. šedé zatížení jeden z často používaných ukazatelů věkové struktury obyvatelstva: I z II = 100*(počet obyvatel ve věku nad 60 let)/(počet obyvatel ve věku let) Index ekonomické progresivity obcí počet registrovaných jednotek v jednotlivých ekonomických sektorech s vahami 1, 2 a 3,5 v pořadí primér, sekundér, terciér. Výsledný vztah má tedy podobu: IEPO = (1* zemědělství + 2*(průmysl + stavebnictví) + 3,5 *tericér)/(celkový počet registrovaných jednotek). Výsledná prostorová distribuce exponovanosti jednotlivých obcí byla dále podrobena tzv. hot spot analýze, která slouží k identifikaci prostorových shluků statisticky významně vysokých, resp. nízkých hodnot sledovaného atributu. Pomocí Getis Ord Gi* statistiky lze zjistit, zda mají vysoké, resp. nízké hodnoty sledovaného atributu tendenci vytvářet v prostoru shluky. Vysoké hodnoty této statistiky vyjadřují tu skutečnost, že vysoké hodnoty (tj. nadprůměrné) mají tendenci se shlukovat. Nízká hodnota této charakteristiky indikuje shlukování objektů s nízkou hodnotou sledované proměnné. Vycházíme z nulové hypotézy žádné prostorové shluky. Míra prostorové autokorelace byla vyjádřena pomocí Moranova I. 301

3 Výsledky a diskuse Konečné výsledky míry exponovanosti/perifernosti jednotlivých obcí Jihočeského kraje znázorňuje obrázek č. 1. Z obrázku je patrná určitá pravidelnost mezi periferností obce a její dostupností, tj. odlehlejší oblasti (ve vztahu k dopravní síti oblasti hůře dostupné) budou více periferní, tedy že budou vykazovat slabší úroveň zvolených charakteristik tuto skutečnost je však třeba podrobit dalšímu podrobnému statistickému zkoumání. Obrázek 1 exponovanost obcí Jihočeského kraje Zdroj: MOS 1999, 2003; vlastní výpočty Při posuzování výsledku, jež je reprezentován kartogramem na obrázku 1, je vhodné považovat za periferní pouze ty oblasti, které jsou tvořeny několika periferními subregiony. Osamocené vyjímky jsou obvykle způsobeny netypičností některých charakteristik. Podobný přístup je třeba použít i při vymezování více exponovaných území. Potenciální existence shluků periferních, resp. exponovaných obcí byla testována pomocí lokální Getis Ord Gi* statistiky. Na obrázku 2 jsou znázorněny výsledky provedené hot spot analýzy exponovanosti jednotlivých obcí. Kartogram obsahuje renderované standardizované hodnoty lokální Getis Ord statistiky. Z obrázku je patrné, že se zde projevuje určitá tendce shlukování obcí s nízkými hodnotami exponovanosti, tj. obcí, které lze z hlediska socioekonomických podmínek označit za periferní. 302

4 Obrázek 2 hot spot analýza Závěr Z uvedených hodnocení je možné odvodit několik závěrů, jež jsou inspirativní pro další studium periferních a exponovaných oblastí, tedy i hodnocení regionálního potenciálu: Většina zvolených charakteristik je pro identifikaci periferních/jádrových území vhodná, s dobrou vypovídací schopností. Do hodnocení exponovanosti by bylo vhodné začlenit ještě další dílčí charakteristiky, např. informace o úrovni bydlení (nájemné) - s ohledem na dostupná data na dané řádovostní úrovni. Pozornost by měla být věnována tomu, jakou měrou se jednotlivé charakteristiky na výsledné hodnotě exponovanosti podílejí. V případě, že jsou všechny charakteristiky považovány za rovnocenné, dochází zákonitě k určitému zkreslení. Vlastní míry exponovanosti by bylo vhodné vyhodnotit v souvislosti s dostupností (korelační analýza) a vyjádřit tak, jak se tento vztah podílí na formování jádrových, resp. periferních oblastí. Pro studium regionálního potenciálu se jako velmi vhodné jeví využití moderních metod prostorové statistiky ve spojení s nástroji GIS, zejména nástroje pro analýzu prostorové autokorelace a identifikaci shluků podobných hodnot studované proměnné v prostoru (tzv. hot spot analýza). Další výzkum periferních oblastí v rámci studovaného regionu by se měl zaměřit mj. na postižení příčin vzniku periferie, kvalitu jejich ekonomického, kulturního a společenského potenciálu a využití tohoto potenciálu v regionálních aktivitách. Výsledky takovéto analýzy by pak mohly posloužit pro volbu vhodných nástrojů regionální politiky a následný rozvoj daných území. 303

5 Literatura [1] ČERMÁK, L. Hodnocení vztahu dopravní dostupnosti a perifernosti území na příkladu územních obvodů pověřených obecních úřadů. Bakalářská práce. UK v Praze, 2004, 52 s. [2] ČERMÁK, L. Hodnocení vztahu dopravní dostupnosti a exponovanosti. In: Novotná Marie (ed.): Problémy periferních oblastí. UK v Praze, Přírodovědecká fakulta, 2005, 184 s. [3] HAMPL, M. Geografie transformace v České republice: celkové zhodnocení. In: Hampl, M. a kol.: Regionální vývoj: Specifika české transformace, evropská integrace a obecná teorie. UK v Praze, Přírodovědecká fakulta, 2001, s [4] HAVLÍČEK, T., CHROMÝ, P. Příspěvek k teorii polarizovaného vývoje území se zaměřením na periferní oblasti. Geografie-Sborník ČGS, 106, č. 1, 2001, s [5] MARADA, M. Vymezení periferních oblastí česka a studium jejich znaků pomocí statistické analýzy. Geografie Sborník ČGS, 106, č. 1, s Adresa autorky: RNDr. Renata Klufová, Ph.D. Katedra aplikované matematiky a informatiky Ekonomická fakulta JU, Studentská České Budějovice Česká republika Tel klufova@ef.jcu.cz 304