ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ ROZHODNUTÍ

Transkript

1 Krajský úřad Libereckého kraje odbor životního prostředí a zemědělství Adresátům dle rozdělovníku ČÍSLO JEDNACÍ OPRÁVNĚNÁ ÚŘEDNÍ OSOBA/LINKA/ LIBEREC KULK 82041/2017 Slavíková/ listopad 2017 OŽPZ 1175/2017 magdalena.slavikova@kraj-lbc.cz ZÁVĚR ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ ROZHODNUTÍ podle ustanovení 7 odst. 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon ) a v souladu s ustanoveními 10 a 11 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ). Výroková část 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1: Lanová dráha Paseky v Pasekách nad Jizerou. Zařazení dle kategorie II, bodu 114 Sjezdové tratě, lyžařské vleky, lanovky a související zařízení a vzhledem k nevyloučenému významnému vlivu na evropsky významné lokality a ptačí oblasti záměr naplňuje ustanovení 4 odst. 1 písm. f) zákona. 2. Kapacita (rozsah) záměru: Záměrem je nová stavba repasované čtyřsedačkové lanové dráhy jako náhrada stávajících dvou lyžařských vleků. Základní částí záměru jsou dolní stanice, vlastní lanová dráha a horní stanice s objektem depa pro garážování sedaček (je plánován pouze zimní provoz lanové dráhy). Přepravní kapacita je snížena z původních 2400 na 2200 os/hod. Nemění se kapacita areálu, nevznikne potřeba rozšíření sjezdových tratí. 3. Umístění záměru: kraj: Liberecký obec: Paseky nad Jizerou k. ú.: Paseky nad Jizerou 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry: Záměrem je modernizace lyžařského sjezdového areálu. Dva vleky budou nahrazeny lanovkou (dále jen LD). Přepravní kapacita osob se sníží. Vliv záměru tedy bude souviset zejména s disturbancemi povrchu stávající sjezdovky při výstavbě a s vybudováním objektu depa vozíků lanovky v rámci výstupní stanice. Možnost kumulace vlivů s jinými záměry tak bude poměrně malá. Jedná se o kumulace v kontextu dosavadního narušení životního prostředí (stávajících vlivů). Kumulace může souviset s celkovým poškozením přírodních biotopů, resp. evropských stanovišť. Výstavba provozního objektu na horní stanici bude znamenat umístění nového objektu ve volné krajině s řídkou rozptýlenou zástavbou. 5. Stručný popis technického a technologického řešení záměru: Záměrem je nová stavba repasované LD jako náhrada stávajících dvou lyžařských vleků. Přepravní kapacita nové LD 2200 os/hod se sníží oproti stávajícímu stavu. Nemění se kapacita areálu, cílem je zvýšit standard a bezpečnost při přepravě. Stávající sjezdové tratě zůstanou zachovány, jejich Krajský úřad Libereckého kraje U Jezu 642/2a Liberec 2 tel.: fax: podatelna@kraj-lbc.cz IČ: DIČ: CZ Datová schránka: c5kbvkw

2 kapacita je dostatečná a v souvislosti s realizací LD nevzniká potřeba na rozšiřování tratí, zasněžovacích systémů ani osvětlení. V dolní cca polovině LD, k podpěře P10, bude do plánovaného výkopu pro datové optické kabely z technických důvodu přeloženo potrubí pro zasněžování a potrubí pro rozvod vzduchu. Základní části záměru jsou dolní stanice s pohonnou jednotkou, vlastní LD a horní výstupní stanice s depem pro vozíky (sedačky). Je plánován pouze zimní provoz. Parametry LD: SA4 Leitner, 4 sedačková LD s odpojitelným systémem, dopravní větev - pravá. Délka: 1138,88 m Převýšení: 242,33 m Dopravní rychlost: 4,5 m/s Přepravní kapacita: 2200 os/hod Podpěry LD (v závorce výška): P1-T (5,06m), P2-T (5,56m), P3 (8,06m), P4 (15,51m), P5 (14,61m), P6 (17,11m), P7 (14,61m), P8 (14,11m), P9-T (11,56m), P10 (16,61m), P11 (17,11m), P12 (14,11m), P13 (12,61m), P14 (10,06m) Garážování vozíků (sedaček): Depo u horní stanice. Počet vozíků (sedaček): 86 ks Pohon (na dolní stanici): Elektromotor 245 kw (rovnoměrný chod), 295 kw (rozběh) Horní stanice LD - depo: Depo pro garážování cca vozíků (sedaček) LD (suterén), místnost pro obsluhu LD, technické místnosti (WC, elektro, ovládání atd.) Počet podlaží: 1 Zastavěná plocha: cca 382 m2 (základní půdorys cca 27,1 x 14,1 m 2 ) Obestavěný prostor: cca m 3 Výška hřebene: cca 8,19 m Ochranné pásmo: 10 m od nosného lana Horní stanice LD - velín: Typový objekt dovezený společně s technologií LD obsahuje místnost pro obsluhu LD, technické zázemí (WC, elektro, ovládání atd.) Počet podlaží: 1 Zastavěná plocha: cca 22 m 2 (nepravidelný půdorys cca 5,5m x 4,6m) Obestavěný prostor: cca 66 m 3 Výška stavby: cca 2,90 m Dolní stanice úprava obslužného objektu: Místnost pro obsluhu LD, denní místnost, kancelář, WC, koupelna, elektro - rozvodná místnost Počet podlaží: 2 (přízemí, podkroví) Zastavěná plocha: Stávající: 92,1 m 2 Po úpravách: 74,1 m 2 Obestavěný prostor: Stávající: 318,2 m 3 Po úpravách: 364,0 m 3 Výška hřebene: Stávající: 4,5 m Po úpravách: 6,6 m 2

3 6. Obchodní firma oznamovatele: Obec Paseky nad Jizerou 7. IČ oznamovatele: Sídlo (bydliště) oznamovatele: Paseky nad Jizerou Zpracovatel dokumentu oznámení: Mgr. Pavel Bauer V souladu s 7 zákona bylo provedeno zjišťovací řízení, jehož cílem bylo zjištění, zda záměr může mít významný vliv na životní prostředí a zda bude posuzován podle zákona. Příslušným úřadem k provedení zjišťovacího řízení je Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství (dále jen krajský úřad ). Na základě informací uvedených v oznámení záměru, písemných vyjádřeních dotčených územních samosprávných celků, dotčených správních úřadů a zjišťovacího řízení provedeného podle zásad uvedených v příloze č. 2 k zákonu, rozhodl krajský úřad jako příslušný úřad podle 22 zákona na základě 7 odst. 6 zákona, že záměr Lanová dráha Paseky v Pasekách nad Jizerou, nemá významný vliv na životní prostředí a nebude posuzován podle zákona. Odůvodnění Krajský úřad obdržel dne od Obce Paseky nad Jizerou dokument oznámení, který zpracoval Mgr. Pavel Bauer, podle přílohy č. 3 zákona. Přílohou oznámení bylo sdělení Městského úřadu v Rokytnici nad Jizerou - stavebního úřadu č. j.: MURJ/1278/2017 ze dne Ve spisovém materiálu je rovněž stanovisko Správy Krkonošského národního parku z hlediska 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů č. j.: KRNAP/02156/2017 ze dne Krajský úřad rozeslal dopisem ze dne 6. října 2017 dokument oznámení spolu s žádostí o vyjádření Obci Paseky nad Jizerou, Městskému úřadu v Jilemnici, odboru životního prostředí, Krajské hygienické stanici LK, územnímu pracovišti v Semilech, České inspekci životního prostředí, OI Liberec, České inspekci životního prostředí, OI Hradec Králové, Správě KRNAP a Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, Správě CHKO Jizerské hory. Dokument oznámení krajský úřad zveřejnil v souladu s 16 zákona na internetu dne 6. října 2017, rovněž na své úřední desce zveřejnil ve stejný den informaci, kdy a kde lze do dokumentu oznámení nahlížet. V rámci zjišťovacího řízení obdržel krajský úřad následující vyjádření: Krajská hygienická stanice LK, územní pracoviště Semily č. j.: KHSLB 20995/2017 ze dne , Česká inspekce životního prostředí, OI Liberec č. j. ČIŽP/51/2017/1501 ze dne , Česká inspekce životního prostředí, OI Hradec Králové č. j. ČIŽP/45/2017/2314 ze dne , Správa Krkonošského národního parku č. j. KRNAP 74099/2017 ze dne a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, správy CHKO Jizerské hory č. j. SR/1956/LI/2017/-2 ze dne Dále krajský úřad obdržel vyjádření od ostatních odborů Krajského úřadu LK bez zásadních připomínek. K oznámení doplnil informace zpracovatel Mgr. Pavel Bauer. Veřejnost se k záměru nevyjádřila. Krajská hygienická stanice LK, ÚP Semily nenavrhuje posuzovat záměr v celém procesu posuzování vlivů dle zákona. Česká inspekce životního prostředí, OI Liberec nepovažuje za nutné uvedený záměr posuzovat podle zákona. 3

4 Česká inspekce životního prostředí, OI Hradec Králové nepovažuje za nutné uvedený záměr posuzovat podle zákona. Upozorňuje však, že i přes názor uvedený v kap. B. I. 9 předloženého oznámení (cit.: Případná další správní rozhodnutí, např. k udělení výjimky ze zákazu podle 56 zákona č. 114/1992 Sb., apod., nejsou navazující podle 10 odst. 4a ). ČIŽP považuje za nezbytné upozornit na zákonné podmínky realizace záměru, které nejsou v oznámení akcentovány. Zejména se podle názoru ČIŽP jedná o potřebu před započetím prací získat výjimku ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných rostlin, resp. živočichů (podle 56 zákona č. 114/1992 Sb.), výjimku ze zákazů ve zvláště chráněných územích (podle 43 zákona č. 114/1992 Sb.), závazné stanovisko k některým činnostem ve zvláště chráněných územích (podle 44 zákona č. 114/1992 Sb.), souhlas ke stavební činnosti a terénním úpravám v ochranném pásmu zvláště chráněného území (podle 37 zákona č. 114/1992 Sb.) a souhlas k umístění a povolení stavby, která by mohla snížit, resp. změnit krajinný ráz (podle 12 zákona č. 114/1992 Sb.). Orgánem ochrany přírody příslušným k vydání uvedených výjimek, stanovisek a souhlasů je Správa Krkonošského národního parku. Vypořádání krajského úřadu: Vzhledem k charakteru vyjádření směřujících do navazujících řízení bez připomínek. Správa KRNAP nepovažuje za nutné uvedený záměr posuzovat podle zákona vzhledem k tomu, že v předloženém oznámení jsou řádně charakterizovány vlivy záměru na jednotlivé složky životního prostředí. K předloženému oznámení má však následující připomínky: V nově předloženém Oznámení záměru byly uvažovány dvě varianty výstavby depa. Varianta výstavby depa v prostoru dolní stanice LD byla na základě expertního posouzení zpracovatele označena jako nerealistická z pohledu materiálového, stavebního, prostorového a finančního. V případě ukončení provozu LD by byla stavba prakticky neodstranitelná. Z těchto důvodů pak tato varianta nebyla předmětem dalšího vyhodnocení vlivu na životní prostředí. Druhou uvažovanou variantou je výstavba objektu depa v prostoru horní stanice LD. Oproti předchozímu návrhu došlo k technickým úpravám v projektu. Objekt depa je jednopodlažní, prostorově odsazený od výstupní stanice LD a umístěný o několik metrů pod úrovní terénu výstupní stanice LD. Tato varianta byla vyhodnocena jako technicky proveditelná a v případě ukončení provozu LD by bylo možné stavbu odstranit. Proto se tato varianta stala předmětem charakteristiky jejích vlivů na životní prostředí. Ve výsledku posouzení vlivu záměru na krajinný ráz zpracovatel uvádí, že Celkový vliv záměru na KR zohledňující vlivy na uvedené znaky krajinného rázu byly vyhodnoceny celkově jako středně silné negativní - tolerovatelné, a to s ohledem na charakter stavby, stávající využití území a intenzitu a omezený rozsah uplatnění stavby v krajinné scéně. Záměr je umístěn ve 3. zóně ochrany KRNAP a zóně velmi přísné ochrany kulturní krajiny. Po srovnání původního a nově předloženého záměru, lze konstatovat částečný pozitivní posun v řešení narušení prostorových vztahů v krajině. Nicméně, dle názoru Správy KRNAP trvá i nadále, že se jedná o technický a hmotově objemný objekt na vrcholku kopce v nejpřísnějším pásmu ochrany krajinného rázu, který neodpovídá významu krajinného rázu tohoto místa (viz studie Vyhodnocení krajinného rázu území Krkonošského národního parku, Brychtová et Krause 2003). Dle této studie je dotčená lokalita zcela zásadní pro zachování typického krajinného rázu. Záměr se nachází v pásmu ochrany krajinného rázu A, což je pásmo velmi přísné ochrany s důrazem na přednostní obnovu narušených dílčích částí a prvků. Již existence stávajícího lyžařského areálu (vleků) je v tomto krajinném prostoru vnímána jako rušivá. Avšak Správou KRNAP navržené minimalizování negativních vlivů na krajinný ráz bylo vzhledem k vybrané variantě záměru (objekt depa u horní stanice LD) částečně zapracováno. Na základě výše uvedeného došla Správa KRNAP k závěru, že středně silný až silný zásah dle zpracovatele může po zohlednění zmírňujících opatření v budoucnu snížen. 4

5 Vliv záměru na soustavu NATURA 2000 Původní vyjádření Správy KRNAP (březen 2017) upozorňovalo na nesrozumitelně vyhodnocenou část vlivu na stanoviště chráněná v rámci EVL Krkonoše. Nebylo jasně popsáno, jakým způsobem byla vypočtena plocha záboru jednotlivých stanovišť. V nově předloženém hodnocení již bylo přesně uvedeno, podle jakých kritérií byl výpočet plochy proveden a kolik procent z celkové rozlohy stanovišť bude ovlivněn. Dle posouzení Správy KRNAP je toto zpřesnění dostačující. Vliv záměru na flóru Floristický průzkum byl doplněn o aktuální nálezy zvláště chráněných druhů (vegetační sezona 2017). Dále byly doplněny návrhy opatření k minimalizaci vlivů poškození lokalit v rámci navrhovaných stavebních postupů. Dle posouzení Správy KRNAP došlo k výraznému doplnění údajů dotčeného území, což významně pomůže redukovat vliv záměru na přírodní prostředí. Ale opět nebyly předloženy mapové podklady zjištěných stanovišť/biotopů, potažmo výskytů zvláště chráněných druhů rostlin, Správa KRNAP požaduje jejich doplnění. Správa KRNAP rovněž dále upozorňuje na nutnosti biologického dozoru při realizaci prací zejména z důvodů minimalizování střetů s předměty ochrany. Dozorující osoba bude ustanovena se souhlasem Správy KRNAP, včetně konkrétní náplně její práce. Vypořádání krajského úřadu: Mapové podklady zjištěných stanovišť/biotopů budou předloženy v navazujícím řízení. Vzhledem k charakteru vyjádření směřujících do navazujících řízení bez připomínek. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Jizerské hory požaduje posoudit záměr v rámci hodnocení vlivu na životní prostředí dle zákona. Upozorňuje, že záměr se nalézá ve třetí zóně odstupňované ochrany Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory (dále jen CHKO JH). Tuto skutečnost Oznámení záměru zcela opomíjí. AOPK ČR jako příslušný orgán ochrany přírody nesouhlasí se závěry z Oznámení, které se týkají vyhodnocení vlivu záměru (především stavby depa u horní stanice lanovky) na krajinný ráz oblasti. AOPK ČR považuje v Oznámení deklarovaný středně silný negativní vliv uvedené stavby na krajinný ráz za celkově neakceptovatelný. Záměr se dotýká krajinářsky velmi cenného prostoru CHKO JH a vzhledem ke svému charakteru a umístění v pohledově velmi exponovaném prostoru (pohledově výrazném hřbetu) ovlivní krajinný ráz CHKO JH ve značném rozsahu. Dle ust. 12 odst. (1) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, mohou být zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Objekt depa při horní stanici lanové dráhy je umístěn na pohledově výrazný bod, svými rozměry přesahuje horizont a je vnímán i ze sousedních krajinných prostorů. Z hlediska vyhodnocení vlivu záměru na krajinný ráz AOPK ČR vychází z odborného dokumentu "CHKO Jizerské hory - Preventivní hodnocení krajinného rázu území" (Ing. arch. Jitka Brychtová 2008). Tento dokument člení území CHKO Jizerské hory dle hodnoty krajinného rázu a stanovuje priority a zásady jeho ochrany. Předmětný záměr se nachází v Oblasti krajinného rázu OKR E Jizera (Krkonoše - Jizerské hory), v podoblasti POKR E - 1 Rokytnicko - Pasecká, v místě krajinného rázu MKR E-1-b PASEKY, MAKOV. Jde o území horské obce s navazující zemědělskou krajinou extenzívně obhospodařovanou, která je součástí Krkonošského národního parku i CHKO JH. V níže položených částech hlubokého údolí Jizery jsou situovány větší výrobní a skladové objekty, na ně navazuje nová výstavba RD. K nejcennějším částem náleží lokalita Makov s hodnotnými objekty roubených chalup a starou cestou, část centrální s kostelem a také vrcholová část s řadou hodnotných typických chalup. Střední část je výrazně využívána pro sjezdové lyžování. Z horní části jsou významné pohledy na celé západní Krkonoše a 5

6 téměř celou obec. Obec má kontinuitu českého osídlení, jsou zde živé tradice, zvyky, nářečí, je zachován vztah místních obyvatel k horské krajině, krajině Krkonoš. Území náleží z krajinářského pohledu k velmi cenným. Mezi zásady ochrany krajinného rázu patří zejména: - chránit pohledově výrazné horizonty, hřbety a vrchy, neumisťovat zde dominantní technické prvky a jiné objekty - chránit místa významných výhledů - do pohledově exponovaných prostor neumisťovat prvky, které narušují charakteristické vztahy, měřítko, funkci a využití daného prostoru Ve věci upozorňuje na konzultační stanovisko Správy Krkonošského národního parku č. j. KRNAP 08703/2015 ze dne , které jednak upozorňuje na rozpor stavby depa s platným územním plánem a dále z hlediska ochrany krajinného rázu doporučuje umístění depa u dolní stanice LD a varianty umístění. Vypořádání krajského úřadu: Předkládaný záměr se nachází v místě, kde se překrývají působnosti orgánů ochrany přírody a to Agentury ochrany přírody ČR, Správy CHKO Jizerské hory a Správy Krkonošského národního parku. Správa Krkonošského národního parku neuplatnila požadavek na posuzování záměru. K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas příslušného orgánu ochrany přírody dle ustanovení 12, podle zákona o ochraně přírody a krajiny, kde musí dojít ke kladnému výsledku v následném řízení. V oznámení je dostatečně popsáno v kapitole B. I. 5, proč oznamovatel zvolil variantu, kde se umístění depa nachází u horní stanice LD. Přílohou oznámení je vyjádření stavebního úřadu v Rokytnici nad Jizerou č. j. SÚ/164/2016/Či ze dne , kde je konstatováno, že uvedený záměr je v souladu s platným Územním plánem Paseky nad Jizerou. Krajský úřad, odbor územního plánování a stavebního řádu a zdravotnictví neměly k předloženému oznámení zásadní připomínky a nepožadovaly posuzování záměru podle zákona. Z hlediska zájmů státní památkové péče upozorňuje, že území celé České republiky je považováno podle platných zákonů za území s archeologickými nálezy, přičemž záměr Lanová dráha Paseky v Pasekách nad Jizerou se nachází v archeologickém území I. a III. kategorie. V případě jakýchkoliv zemních prací, zasahujících do stávajícího terénu, je stavebník povinen, dle 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, oznámit svůj záměr již v době příprav Archeologickému ústavu Akademie věd České republiky, Praha, v. v. i. (Letenská 4, Praha 1). Vypořádání krajského úřadu Z hlediska státní památkové péče se jedná o upozornění vyplývající z platné legislativy. Mgr. Pavel Bauer, doplňuje oznámení o výkres 8a, v důsledku omylu byla zařazena do oznámení neaktuální verze. V novém návrhu jsou zakresleny plánované výsadby u horní stanice lanovky a posun depa pro sedačky (vozíky). Všechna doručená vyjádření od dotčených správních úřadů budou oznamovateli předána spolu s tímto rozhodnutím. Dotčená veřejnost definovaná v 3 odstavci i) zákona se k záměru nevyjádřila. Při svém rozhodování se krajský úřad v rámci zjišťovacího řízení dle zákona řídil mimo jiné následujícími zásadami uvedenými v příloze č. 2 zákona: 6

7 I. Charakteristika záměru Vlastní stavba LD odpovídá řešení dodávanému výrobcem a použité technologii. Individuální samostatnou stavbou je objekt horní stanice pro garážování vozíků (sedaček) depo a stavební úpravy stávajícího zázemí obsluhy vleků na dolní stanici. Řešení těchto prvků se ovšem rovněž muselo přizpůsobit řešení lanové dráhy. Výměna vleku za lanovku nebude znamenat zvýšení kapacity areálu, další úpravy (např. rozšíření parkovacích míst) se v souvislosti se záměrem neplánují. II. Umístění záměru Celý stávající areál dolní stanice leží přímo u komunikace procházející obcí Paseky. Horní stanice je přístupná po místních cestách a komunikacích s dojezdem několika desítek metrů po sjezdové trati (louce). Objekt horní stanice bude obsluhován v zimním období po sněhové pokrývce. Přístupové trasy pro provádění stavby využívají stávající systém obslužných komunikací a cest s drobnými dojezdy po louce. Příjezdové trasy nebudou nijak upravovány, výstavba bude prováděna v období a za počasí, kdy jsou ve stávajícím stavu sjízdné a nehrozí nadměrné narušení vegetačního krytu (porušení travního drnu, vyjetí kolejí atd.). Dle sdělení stavebního úřadu v Rokytnici nad Jizerou je záměr v souladu s platným územním plánem Paseky nad Jizerou. III. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí Hodnocení vlivu na PO Krkonoše Potenciální střet záměru s potřebami a nároky předmětů ochrany PO Krkonoše nelze vyloučit u chřástala polního. Jedná se o druh, který hnízdí v loukách. V rámci širšího řešeného území se malá populace (jeden, ojediněle až dva volající samci) vyskytuje v rámci rozsáhlých luk Hořenska. Přímo v prostoru lanovky byl výskyt zaznamenán v průběhu posledních cca 20 let ojediněle, což je dáno zřejmě brzkým kosením lučních porostů. Výměna vleků za LD a mohutnější stavební prvky v rámci výstupní stanice druh ovlivní minimálně. Zábor biotopu je zanedbatelný. Chřástal polní je stěhovavý druh, který se v zimě v území nevyskytuje. Kromě toho záměr nebude znamenat změnu kapacit sjezdových tratí, cílem je zvýšit komfort lyžařů, bezpečnost a zajistit konkurenceschopnost areálu. Teoreticky může docházet k dočasnému vyrušování při výstavbě, ale velikost potenciálního biotopu a malá populace druhu v lokalitě budou znamenat, že vliv bude spíše okrajový, zanedbatelný. Vliv je hodnocen jako žádný až mírný negativní (0 až -1). Vliv na přírodní prostředí Flóra V trase větší části LD se plošně vyskytuje přírodní biotop T1.2 horské trojštětové louky (Grulich a kol, 2014). Jedná se o přechodný typ k T1.1 mezofilní ovsíkové louky proměnlivé kvality. Dojde k záboru a disturbanci zejména v místě horní stanice a depa pro uložení sedaček a v místě terénních úprav nad dolní stanicí. V okolí horní stanice se jedná o degradovanější typ biotopu kvality II (Chvojková a kol., 2011). Nad dolní částí lanovky přechází X-biotop do biotopy T1.2 kvality I. V menší míře dojde k záboru stanoviště i v místech realizace podpěr LD. Část záboru bude dočasná, tj. výkopy budou následně zaházeny a luční porosty obnoveny. To se v podstatě v celém rozsahu týká např. výkopu pro kabely. V horní čtvrtině LD nad cestou (a maloplošně i pod cestou) se podél drobného lesíka vyvinul biotop T2.3B podhorské a horské smilkové trávníky (nedosahuje až k horní stanici a nebude tedy výstupní stanicí ovlivněn.. 7

8 Zvláště chráněné a ohrožené druhy Ze zvláště chráněných druhů se ve stovkách jedinců vyskytuje Gymnadenia conopsea (pětiprstka žežulník), a to v rámci biotopu T2.3B, který se vyskytuje v horní čtvrtině lanovky zejména nad asfaltovou komunikací podél menšího lesního remízku. Jedná se o rostlinu z čeledi vstavačovitých, chráněnou zákonem v kategorii ohrožený. K likvidaci těchto rostlin nebo jejich poškození může dojít zejména při realizaci výkopu pro inženýrské sítě a při realizaci patky pro podpěru 13 a 12 (obě podpěry v podstatě vymezují úsek výskytu pětiprstky). Zasaženy budou desítky jedinců. Při vhodném a šetrném provedení stavby v řešeném úseku lze očekávat, že velká část jedinců zůstane nepoškozena a kvalita biotopu pětiprstky se obnoví. Vliv bude mírný negativní. V loukách v okolí lanovky se vyskytuje roztroušeně Platanthera chlorantha (vemeník zelenavý), druh chráněný zákonem v kategorii ohrožený. Zásah jedinců tohoto druhu patkami lanovky a výkopem pro inženýrské sítě nelze vyloučit v rozsahu několika jedinců. Při použití plánované metody drnování pro obnovu trávníků v louce je přežití případně dotčených jedinců vemeníků pravděpodobné. Vliv lze očekávat velmi malý, nulový až mírný negativní. V blízkosti dolní stanice lanovky byl zjištěn v roce 2016 (A.Čejková) výskyt jedince Dactylorhiza majalis (prstnatec májový), zákonem chráněného druhu v kategorii ohrožený. Začátkem června v roce 2017 byl proveden opětovný průzkum v okolí dolní stanice. Byl nalezen podmáčený pás (několik m2) nad stávající provozní budovou, který byl potenciálně vhodný pro výskyt prstnatce májového. Tento druh potvrzen v tomto místě nebyl. Nicméně populace několika desítek jedinců se nachází severně proti proudu potoka, na louce pod objektem čp. 208 a prakticky navazuje na narušovaný prostor okolí dolní stanice. Znamená to tedy, že možnost splavování a ojedinělý výskyt tohoto druhu je možný i v okolí dolní stanice LD v poměrně narušených a ovlivněných biotopech. Vliv záměru bude velmi malý. U potoka nad dolní stanicí lanovky (mimo dosah záměru) byl zjištěn i Trollius altissimus (upolín nejvyšší), rovněž druh chráněný zákonem v kategorii ohrožený. K ovlivnění záměrem nedojde. V horní čtvrtině lanovky nad asfaltovou komunikací podél menšího lesního remízku bylo zjištěno několik jedinců Listera ovata (bradáček vejčitý), druh z červeného seznamu ohrožených druhů, kategorie C4a druh méně ohrožený, vyžadující další pozornost. Vyskytuje se v úseku s výskytem pětiprstek. Opatření k minimalizaci vlivu na pětiprstky budou funkční i pro případný výskyt bradáčků vejčitých v trase. Fauna Byl proveden orientační průzkum ptáků, dále byly pro významné druhy PO Krkonoše využity výsledky dlouhodobého monitoringu. Významné druhy hnízdící v loukách okolo plánované lanovky zjištěny nebyly. Louky jsou koseny z větší části v červnu, což může být pro některé druhy nevhodné. Režim provozu lyžařského areálu se nemění, bude stále pouze zimní, přepravní kapacita v areálu se nemění. Vliv na ornitofaunu bude poměrně malý. Lze předpokládat lokální vyrušování v případě realizace výstavby v hnízdním období. Vliv bude maximálně mírný negativní nepodstatný. Vliv na další skupiny obratlovců lze hodnotit také jako velmi malý. Z obojživelníků a plazů byl zjištěn pouze skokan hnědý. Plošně v území lze očekávat i výskyt několika dalších druhů (ještěrka živorodá, ropucha obecná apod.), které budou jen minimálně záměrem ovlivněny. Dojde k nevýznamnému, na dobu výstavby omezenému zásahu do nepatrné části terestrického biotopu. Vliv lze hodnotit jako velmi malý až žádný, nedojde k zásahu do přirozeného vývoje těchto druhů. Podle poměru adaptabilních a eurytopních druhů bioindikačních skupin brouků je zřejmé, že se jedná o přírodní, slabě ovlivněný biotop. Vliv záměru na bezobratlé bude malý, lokální disturbance nových prvků lanovky představují plošně malý a nevýznamný zásah do biotopu. Toto platí i pro zvláště chráněné druhy bezobratlých. Byly zjištěny 3 druhy čmeláků, konkrétně čmelák zemní (Bombus terrestris), čmelák skalní (Bombus lapidarius) a čmelák rolní (Bombus pascuorum). Jedná 8

9 se o zvláště chráněné druhy kategorie ohrožený. Hnízda čmeláků nebyla zjištěna, jednalo se o potravní vazbu. Přesto hnízdění nelze v rámci dotčených ploch zcela vyloučit, potenciální výskyt lze označit za náhodný a s ohledem na provedené šetření za málo pravděpodobný. V případě územního střetu záměru a hnízda by došlo k likvidaci hnízda. Ve všech případech se jedná o druhy reálně málo ohrožené, vliv záměru na populaci čmeláků lze považovat za velmi malý až nulový. Z dalších zvláště chráněných druhů se vyskytuje zlatohlávek skvrnitý (Oxythyrea funesta), druh zákonem chráněný v kategorii ohrožený. Druh aktuálně není v ČR příliš ohrožen, rychle se v důsledku oteplování klimatu šíří, jak je patrné i do vyšších poloh. Nepatrné, plošně rozptýlené disturbance nemohou druh ovlivnit. Vliv bude nepatrný až žádný. Majka (Meloe rugosus), druh zákonem chráněný v kategorii ohrožený, byla zjištěna v jednom exempláři v dolní části lanovky. Druh je závislý na stavu přírodního prostředí v širším měřítku. Záměrem k narušení kvality nebo omezení rozlohy rozsáhlých lučních biotopů nedojde. Vliv záměru s ohledem na jeho charakter lze de facto vyloučit. Územní systém ekologické stability (ÚSES), Významné krajinné prvky (VKP) Trasa stávajících vleků, a tedy ani LD nezasahuje do prvků ÚSES. Vliv na ÚSES lze vyloučit. Nejsou a nebudou dotčeny ani významné krajinné prvky. Vleky jsou umístěny na loukách s řídce rozptýleným výskytem obytných objektů (chalup). Na těchto loukách jsou pro zimní období vymezeny sjezdové tratě. Vliv na krajinný ráz Náhrada dvou vleků LD v prostoru skiareálu Paseky se projeví mírně viditelnějším projevem v krajinné scéně nejbližšího okolí. Přestavba dolní stanice bude mít minimální vliv na krajinný ráz. Výraznější vliv bude mít umístění výstupní stanice s objektem depa pro uložení sedaček. Objekt představuje poměrně velkou změnu hmoty v porovnání se stávající výstupní stanicí. Dojde k zásahu do několika znaků KR krajinného prostoru Rokytnicko-paseckého a Jablonecko-vysockého. Jsou to výrazné hřebeny vymezující prostor kotliny (údolí Jizery), konkrétně pohledový horizont hřebenu s vrcholem Bílá skála. Dalšími znaky KR jsou louky v návaznosti na zástavbu, členěné pravidelnou strukturou mezí. Ze znaků kulturní charakteristiky je to rozptýlená zástavba horského typu. Zásah do hřebenového prostoru může narušit prostorové vztahy v krajině. Středně silný negativní vliv byl vyhodnocen na rozptýlenou zástavbu horského typu a strukturu krajiny. Objekt horní stanice má horizontální rozměry na hranici měřítka srovnatelného s okolní zástavbou. Vzhledově připomíná objekt depa zemědělsko-hospodářský objekt (stodola, seník apod.) Oproti těmto objektům je ovšem většinou mírně větší a nemá (ani mít vzhledem k účelu nemůže) prostorovou návaznost na stávající uspořádání krajiny (cesty, obydlené usedlosti apod). V rámci bezprostředního okolí výstupní stanice je nutné počítat se středně silným (až téměř silným) vlivem na měřítko a prostorové vztahy, který ale bude mít prostorově omezený dosah v krajině (několik desítek až stovek metrů) vzhledem k morfologii okolního terénu a umístění (prostorové orientaci) objektů horní stanice. Projev objektu depa v krajinné scéně i vliv na měřítko krajiny byl snížen zapuštěním objektu depa pod výškovou úroveň výstupu z LD do nově vytvořeného zemního tělesa výstupní stanice. Omezená viditelnost horní stanice lanovky a zejména objektu depa je podrobně vyhodnocena v oznámení, kde jsou podrobně uvedeny a doloženy důvody tohoto jevu vzhledem k teoretickému stavu, který by nastal v případě jiných morfologicko-vegetačních poměrů v území a objekt by byl viditelný plošně z celého okolí. Vyhodnocení viditelnosti horní stanice lanové dráhy v Pasekách nad Jizerou se opírá o podrobný terénní průzkum a rozsáhlý fotografický materiál. Byla sledována viditelnost horní stanice z desítek míst v blízkém i vzdáleném okolí. Nová výstupní stanice je umístěna do výrazného vymezujícího hřebene krajinného prostoru, což zároveň znamená zásah do prostorových vztahů v krajině. Objekt horní stanice zasahuje do pohledového horizontu. Projev v krajinné scéně je ovšem s ohledem na uspořádání lesa a remízů a 9

10 morfologie území výrazně omezený, viz situace 1 v části F oznámení. Objekt depa je výškově níže než výstupní stanice lanovky. Tím dochází ke snížení projevu stavby v rámci horizontu. Výraznější viditelnost stavby by bylo možné ovšem předpokládat pouze z nejbližšího okolí Pasek (poměrně malé části Hořenska). Pro svahy i západně exponovanou část v blízkosti dotčeného hřebene je charakteristická řídce rozptýlená zástavba chalup, o zcela nezastavěný prostor se nejedná. Viditelnost a územní dosah vlivu záměru v krajinném prostoru Rokytnicko-paseckém je poměrně výrazně omezená. V krajinném prostoru Jablonecko-vysockém je velikost území, ze kterého je výstupní stanice lanovky viditelná, větší, ale celkově rovněž relativně velmi malá. Projev v krajinné scéně je však s ohledem na vzdálenost několika kilometrů a velikost plánovaných objektů nevýznamný. Snížením výškové úrovně střechy depa se projev stavby na horizontu v rámci krajinné scény částečně snižuje. Celkový vliv záměru na KR zohledňující vlivy na výše uvedené znaky krajinného rázu byl vyhodnocen jako středně silný negativní, celkově tolerovatelný, a to s ohledem na funkci stavby, stávající využití území a zejména intenzitu a omezený rozsah uplatnění stavby v krajinné scéně. Záměr je umístěn ve 3. zóně ochrany KRNAP a zóně velmi přísné ochrany kulturní krajiny. Zvláště chráněná území Záměr zasahuje na území Krkonošského národního parku a Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. Dolní cca ¾ trasy lanovky zasahují do ochranného pásma NP (4. zóny ochrany), horní třetina lanovky s výstupní stanicí je umístěna v okrajové části 3. zóny ochrany KRNAP. Náhrada dvou vleků lanovkou bude znamenat zejména lokální disturbance povrchu, dojde k zásahu do horských a podhorských luk. S tím souvisí vliv na flóru a faunu. Změna dopravní technologie se projeví i v krajinné scéně, je tedy posuzován vliv na krajinný ráz. Uvedené vlivy včetně dalších potenciálních vlivů, jsou řešeny v dílčích podkapitolách. Ostatní vlivy Z dalších vlivů na životní prostředí dojde k nepatrnému záboru půdy. Realizací výkopu pro kabelové vedení existuje riziko drenážního jevu a odvodnění území. Na podmáčených místech a v dolní části lanovky jsou navrženy betonové přepážky omezující potenciální drenážní efekt podzemního vedení inženýrských sítí v prudkém svahu po spádnici. Ovlivnění hlukové situace Při výstavbě, která bude probíhat mimo zimní období, lze očekávat dílčí obtěžování hlukem z provozu stavební techniky a nákladní dopravy. S ohledem na malý rozsah zemních prací není zpracování hlukové studie považováno za nezbytné. Zdrojem hluku při provozu lanovky jsou zejména nástupní stanice s motorem, výstupní stanice a místa traťových podpěr, kde vozíky lanovky přejíždějí přes kladky. Hlukové parametry přímo instalovaného zařízení nejsou k dispozici. Byly použity hlukové parametry podobného zařízení čtyřsedačkové lanovky CLD 235 Doppelmayr využitých v hlukové studii (Smetana, 2016). Hlukové charakteristiky zdrojů hluku uvádí i výrobce. Údaje je třeba chápat jako orientační, protože konkrétní situace se mohou lišit v závislosti na technickém stavu, konkrétní situaci apod. Přepokládá se modernizace motoru. Nejbližší chráněné objekty jsou od motoru lanovky u nástupní stanice vzdáleny nejméně 100 m a 110 m. Jedná se o 2 rodinné domy. Další obytný objekt ve vzdálenosti více než 100 m nemá číslo popisné a není zkolaudován. Výrobce udává hladinu akustického tlaku v bezprostřední blízkosti kapotovaného motoru 78 db. Motor je umístěn v typizovaném plechovém objektu na podpěře dolního vratného kola ve výšce cca cca 3,5 m. Nejbližší chráněné objekty tak budou částečně cloněny (pro šíření hluku) objekty zázemí dolní stanice. S ohledem na to lze důvodně předpokládá, že hluk z provozu lanovky bude u nebližších hlukově chráněných objektů pod hranicí hygienického limitu (LAeq,8h= 50 db). V případě potřeby je možné v rámci zkušebního provozu zjistit konkrétní situaci měřením a 10

11 případně realizovat opatření na snížení hlučnosti (např. umístění protihlukových clon v okolí pohonné jednotky). Poučení Proti tomuto rozhodnutí může podat odvolání k Ministerstvu životního prostředí, OVSS V, Liberec oznamovatel a dotčená veřejnost uvedená v 3 písmene i) bodě 2 zákona, a to v souladu s 83 odstavcem 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení podáním učiněným u Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství. Splnění podmínek podle 3 písmene i) bodu 2 zákona musí dotčená veřejnost předložit v odvolání. Obec Paseky nad Jizerou (jako dotčený územní samosprávný celek) žádáme ve smyslu 16 odst. 3 písm. a) zákona o zveřejnění tohoto rozhodnutí na úřední desce. Doba zveřejnění je minimálně 15 dnů. Zároveň Obec Paseky nad Jizerou žádáme, aby nám zaslala písemné potvrzení o vyvěšení tohoto rozhodnutí na úřední desce. Toto rozhodnutí se doručuje i veřejnou vyhláškou a to tak, že se vyvěšuje podle ustanovení 25 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád ) na úřední desce Krajského úřadu Libereckého kraje po dobu 15 dnů, přičemž patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou. Rozhodnutí bude současně vyvěšeno na úřední desce krajského úřadu a na úřední desce Obce Paseky nad Jizerou s tím, že pro platnost doručení veřejnou vyhláškou je rozhodující pouze vyvěšení na úřední desce krajského úřadu, jakožto správního orgánu, který rozhodnutí doručuje. S vyvěšením či nevyvěšením na jiných úředních deskách, v daném případě na úřední desce Obce Paseky nad Jizerou, zákon účinky doručení podle ustanovení 25 odst. 3 správního řádu nespojuje. RNDr. Jitka Šádková vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství 11

12 Rozdělovník Dotčené územně samosprávné celky: 1. Liberecký kraj - zde vnitřním sdělením 2. Obec Paseky nad Jizerou DS Dotčené správní úřady: 1. Městský úřad Jilemnice, odbor životního prostředí DS 2. Krajská hygienická stanice LK, ÚP Semily DS 3. Česká inspekce životního prostředí, OI Liberec DS 4. Česká inspekce životního prostředí, OI Hradec Králové DS 5. Správa KRNAP DS 6. Agentura ochrany přírody ČR, Správa CHKO Jizerské hory DS Oznamovatel: 1. Obec Paseky nad Jizerou, Paseky nad Jizerou 242 (doručená vyjádření) DS Na vědomí: 1. Městský úřad Rokytnice nad Jizerou, stavební úřad DS DS doručováno do datové schránky 12