správy Milionové příspěvky za geologický průzkum BŘEZEN 2012 Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů Vážení čtenáři,

Transkript

1 1 LOKALITA ČERTOVKA z p r á v y z e BŘEZEN 2012 Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů správy Vážení čtenáři, dostává se vám do rukou první číslo zpravodaje Zprávy ze Správy. Vznikl zejména z popudu vás, občanů lokalit vytipovaných pro průzkum k výstavbě hlubinného úložiště. Mnohokrát jste zdůrazňovali, že byste k problematice hlubinného úložiště chtěli od nás více konkrétních informací. Inspirovali jsme se u našich českých i zahraničních partnerů a vytvořili jsme zpravodaj, na jehož stránkách nabídneme v přehledné formě informace ke všemu, co vás zajímá. Naším dlouhodobým cílem je otevřená a seriózní komunikace s občany a zástupci obcí z lokalit. V souvislosti s nedávno schválenými příspěvky za umožnění průzkumu jsme proto všem starostům nabídli veřejné debaty přímo u vás v obcích, na kterých dopodrobna probereme geologické průzkumy i finanční příspěvky a zodpovíme všechny vaše dotazy. Nadále platí, že průzkumy provedeme pouze se souhlasem obcí a za takových podmínek, jaké si obce určí ve smlouvě. Současně bude ve smlouvě uvedeno, že souhlas obce s průzkumnými pracemi neznamená souhlas obce s vybudováním hlubinného úložiště. I v tomto čísle Zpráv ze Správy naleznete základní informace k tématu průzkumů, věřím však, že si nenecháte ujít možnost osobního setkání. Protože naším cílem je prostřednictvím zpravodaje se setkávat s vámi pravidelně, budeme rádi, když k prvnímu vydání budete kritičtí. Řekněte nám, které články vás pobavily a u kterých jste naopak usínali nudou, co vás zaujalo a co na stránkách těchto novin postrádáte. Pošlete nám své otázky, náměty a připomínky. Zprávy ze Správy jsou tu pro vás. Těším se na vaše reakce a přeji příjemné čtení. JUDr. Jan Prachař, ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů Milionové příspěvky za geologický průzkum Lubenec Desítky obecních rozpočtů si mohou polepšit o statisícové částky. Vláda schválila příspěvky těm obcím, které umožní na svých katastrech uskutečnit geologický průzkum k výstavbě hlubinného úložiště. SÚRAO již obce oslovuje nabídkou podrobných informací....str. 2 z obsahu: str. 2 Jak to vidí starosta str. 3 Rozhovor s geologem str. 6 Hlubinné úložiště ve Finsku...

2 2 zprávy ze správy Milionové příspěvky za geologický průzkum Příspěvky v kostce: roční příspěvek 600 tisíc pro každou obec, dále ročně 30 haléřů za metr čtvereční katastrálního území obce, který bude stanoven jako průzkumné území, maximální částka pro obec je 4 miliony korun ročně, příspěvky by obce mohly začít čerpat již během roku 2012, peníze lze převádět do dalších let (nemají lhůtu pro vyčerpání). O zákonem stanovené příspěvky usilovala Správa úložišť radioaktivních odpadů od roku Společně se starosty a nevládními organizacemi z lokalit vytvořila Pracovní skupinu pro Dialog o hlubinném úložišti, která prosazuje zájmy obcí a snaží se o posílení jejich postavení. Příspěvky z průzkumů byly jedním z klíčových bodů, s nímž Pracovní skupina pro Dialog apelovala na vládu. Vládní nařízení bylo schváleno koncem roku Protože kolem průzkumů panuje v lokalitách mnoho dohadů a nejasností, rozeslala SÚRAO v lednu 2012 na zastupitelstva dopis s nabídkou veřejných debat pro občany. Na nich chce zodpovědět všechny dotazy jak budou průzkumy probíhat a jakým způsobem se dotknou běžného života obyvatel obcí. Vyjasní i případné otázky týkající se příspěvků. Věříme, že se občané i zastupitelé chtějí rozhodovat na základě konkrétních informací, říká ředitel SÚRAO Jan Prachař. Souhlas s průzkumy není souhlasem s výstavbou úložiště Peníze za průzkum jsou formou ocenění obcí, které zvolí aktivní a zodpovědný přístup k problematice hledání vhodné lokality pro úložiště. Zahájení geologického průzkumu není v žádném případě bráno jakou souhlas s případným umístěním hlubinného úložiště v lokalitě. Musíme však prozkoumat geologické podloží, abychom mohli nevhodné lokality s jistotou vyloučit. S těmi, které se ukáží jako vhodné, zahájíme celospolečenskou diskuzi, vysvětluje Prachař. Pokud obce povolí průzkum, mohou začít příspěvky čerpat již v roce Příspěvky mohou využít především na veřejně prospěšné činnosti, na investice zaměřené na zlepšování infrastruktury, na zlepšení dopravní obslužnosti i životního prostředí a na plánování svého dalšího rozvoje. Peníze není nutné utratit v daný kalendářní rok, mohou se převádět do dalších let. Roční příspěvky obcím: Blatno Kč Lubenec Kč Tis u Blatna Kč Žihle Kč Celkem ročně Kč Jak to vidí starosta Při jednáních okolo hlubinného úložiště lubenecké zastupitelstvo v čele se starostou Bohumilem Peterkou dlouhodobě razí zásadu vzájemné diskuze a hledání kompromisů. Bývalý strojař žije v Lubenci od roku 1985, starostou je od roku Rádi bychom také udělali něco pro lidi, aby se jim tu lépe žilo. Představuji si například novou sportovní halu, koupaliště apod. Také bychom chtěli podpořit podnikatelskou činnost. Je tu vysoká nezaměstnanost a mladí lidé nám odcházejí. Budoucí úložiště by možná zaměstnanost mohlo zvýšit. SÚRAO plánuje ve všech lokalitách veřejné besedy, kde chce podrobně vysvětlit, jak průzkumy budou probíhat, pokud k nim obce svolí. Na co konkrétně se budete ptát vy? Já si myslím, že většinu lidí, včetně mě, zajímá dopad prací na životní prostředí v okolí vrtu. Přece jen je to vrt do velké hloubky a tak bychom rádi věděli, zda vrtné práce nebudou vyžadovat nějaké velké kácení lesa, jak to bude s příjezdy nákladních aut, s odvodem chladicích kapalin apod. Předpokládám ale, že třeba provozní dobu vrtání, počet projíždějících aut a další praktické věci budeme moci ovlivnit ve smlouvě se SÚRAO. Rozhodně se budu zasazovat o to, aby dopad na naše občany byl co nejmenší. Schválení milionových finančních příspěvků obcím za povolení geologického průzkumu je považováno za klíčový úspěch. Vnímáte to stejně? Je samozřejmě dobře, že obce, které se k problematice průzkumů postaví zodpovědně čelem, jsou za svůj konstruktivní přístup státem odměněny. Peníze ovšem nepovažujeme za jediný faktor stejně důležitá pro nás je i debata o podmínkách, za kterých budou průzkumy probíhat, a ujištění, že souhlas s průzkumem není souhlas s výstavbou úložiště. Stát na finanční příspěvky obcím vyčlenil kolem 70 milionů korun ročně. Pro Lubenec činí částka 3,7 milionu. Na co byste peníze případně použili? Nejpalčivější problém je pro nás špatný stav chodníků. Ve vlastním Lubenci také potřebujeme zateplit budovu školy, obytné domy, zdravotní středisko a dům s pečovatelskou službou. Dožívá nám montovaná budova školky a sportovní areál by potřeboval generální opravu povrchů. Máte kromě urgentních investic i dlouhodobé plány rozvoje Lubence? Jeden osobní dotaz máte z hlubinného úložiště strach? Jsem strojař, takže se na věci dívám pragmaticky. Strach nemám. Věřím, že stavba, která bude pod mezinárodním dohledem, a kde budou pracovat odborníci, bude skutečně vedená tak, aby byla co nejbezpečnější. Mnohem větší starosti by mi dělala skládka komunálního odpadu blízko Lubence. Ze zkušenosti vím, že se tam ukládají i nebezpečné odpady a s nějakými budoucími dopady na životní prostředí si nikdo neláme hlavu. Dokážete si představit, že Lubenec bude první obcí, která průzkumy povolí? Pokud budeme přesvědčeni, že to pro obec bude výhodné, tak se podle toho zařídíme. Ale v naší lokalitě nejsme sami, takže konečný souhlas bude záležet i na postoji sousedních obcí.

3 zprávy ze správy 3 Geolog: Úvahy o povolení průzkumu by měly být vedeny s chladnou hlavou Předseda společnosti GEOMIN, RNDr. Jiří Šourek, se geologickými průzkumy zabývá již čtvrt století. Za tu dobu se setkal s řadou obav z toho, jak plánované či probíhající průzkumy ovlivní běžný život obyvatel obcí a měst. Nejvíce ho prý mrzí, když kritici šíří poplašné zprávy o dopadech průzkumů, místo toho, aby se zeptali odborníků. Co konkrétně má geologický průzkum zjistit o podloží v lokalitách? Geologický průzkum musí dát odpověď na otázku, zda horninový masiv na vybrané lokalitě odpovídá přísným kritériím na výstavbu úložiště radioaktivních odpadů. Musí tedy posoudit řadu geologických aspektů: složení hornin, průběh zlomů a puklin, únosnost podzemních staveb, jeho propustnost, oběh podzemních vod a další okolnosti. Jaká je míra hluku a prašnosti při vrtání? Nemyslím si, že vrtné práce svým hlukem budou narušovat prostředí v obcích, o prašnosti nemluvě. Z těchto vrtů se prostě nepráší, protože používají vodní výplach. Přimlouval bych se, aby zastupitelé obcí v tomto případě pečlivě prozkoumali i pozitivní stránky aktuální nabídky. Jaká bude míra dopravního zatížení během průzkumů? V první etapě prací pravděpodobně po místních komunikacích několikrát projedou osobní a terénní automobily s geology a s měřicí technikou. Následně v etapě vrtných prací budou obce muset strpět přejezdy vrtných souprav na místo vrtání a dopravu cisteren přivážejících vodu k vrtům. Rozhodně se ale nejedná o nějaký dramatický nárůst dopravy. Jaká jsou omezení plynoucí z výměry průzkumného území? Lze do něj vstupovat? Vyhlášením průzkumného území se de facto říká, že v dotyčném přesně vymezeném areálu má žadatel výlučné právo provádět geologický průzkum. Ostatní průmyslová či zemědělská činnost není tímto vyhlášením dotčena. Rozhodně se občané nemusí obávat, že by byl omezen jejich vstup do lesa nebo na polnosti, ať již při sběru hub nebo prosté vycházce. Jak daleko od obyvatelné zástavby budou průzkumy probíhat? Geologické mapování a geochemické a geofyzikální práce budou situovány mimo zástavbu. Není možné, aby se kdokoli procházel s měřicí aparaturou po zahradách Vrtná souprava v akci během geologického průzkumu (zdroj: Atlas Copco) za domy místních občanů. Očekávám, že vrty budou ve vzdálenostech stovek metrů a více od posledního plotu obce. Jak se budou řešit a hradit případné vzniklé škody? Věřte mi, pracuji v geologickém průzkumu přes 25 let. Dovolil bych si proto tvrdit, že většina obyvatel dotčených obcí si téměř nevšimne, že nějaký průzkum v blízkosti obce proběhl. Pokud by k poškození majetku obyvatel přeci jen došlo, případné škody uhradí ze své pojistky firma, která bude práce provádět. Jedná se o standardní postup, který vyplývá z platných předpisů. Bude mít vrtání nějaký dopad na podzemní vody? Občas mi připadá, že pokud někomu dochází argumentace, začne používat tvrzení o ztrátách vody ze studní atd. Naše firma zejména na Vysočině provedla řadu vrtů, jejichž úkolem bylo zajistit pro obce zdroj pitné vody. Při těchto pracích se nikdo z místních občanů neobával ztráty vody ve vlastní studni přesto, že se jednalo o vrtné práce probíhající v bezprostřední blízkosti obcí. Jak budou vrty zajištěny? Nezlomí si u vrtů např. nohu srna? Když jsem jako začínající geolog nastoupil v Železných horách, místní lesník se nejvíce obával případného zaklínění nohy jelenů nebo muflonů chovaných v místní oboře ve vývrtech. Nikdy k takové nehodě nedošlo, protože vývrty byly vrtnou osádkou vždy pečlivě zasypávány. Pravděpodobně bude nezbytné některé z vrtů uchovat pro další pozorování. V tomto případě bude vrt opatřen plechovým krytem se zámkem tak, aby místo bylo zajištěno proti manipulaci nepovolanou osobou. Bude-li třeba, lze místo oplotit. Závěrem mi dovolte můj čistě osobní názor geologa, který pracuje v Jihlavě a bydlí kousek od Jihlavy, vlastně nedaleko od jedné z kandidátních lokalit pro výstavbu hlubinného úložiště. Navrhovaný geologický průzkum mne ani nikoho z mých kolegů nikterak neděsí. Troufnu si tvrdit, že s vysokou pravděpodobností nedojde při uvedené činnosti k žádným jevům, které by podstatně omezovaly nebo obtěžovaly obyvatele přilehlých obcí. Proto i úvahy, zda povolit nebo nepovolit průzkum, by měly být vedeny racionálně s chladnou hlavou a pragmaticky. Podle mého přesvědčení by bylo chybou již v úvodu odmítat příležitosti, které navrhovaný program nabízí. Přimlouval bych se, aby zastupitelé obcí v tomto případě pečlivě prozkoumali i pozitivní stránky aktuální nabídky. RNDr. Jiří Šourek, předseda GEOMIN, družstvo Jihlava

4 4 zprávy ze správy Geologický průzkum ve vašem okolí? metrů Lokalita Čertovka Geologický průzkum je sběrem základních informací, s jejichž pomocí je možné efektivně posoudit vhodnost lokalit pro vybudování hlubinného úložiště. Nejen z tohoto důvodu je důležité uskutečnit tento průzkum alespoň ve čtyřech vybraných lokalitách. Ani samotný průzkum se však neobejde bez souhlasu obyvatel obcí. Práce v 1. etapě zahrnují: geologické mapování: provádí se pochůzkou v terénu, případně kopanými sondami či zářezy, geofyzikální povrchový průzkum: provádí se pochůzkou v terénu a měřením přenosnými přístroji a kabely, geochemický průzkum: mělké vrty do hloubky 1,5 až 3 metry (o průměru 120 mm), hydrogeologický průzkum: měření pramenů, studní, hydrogeologických vrtů, průtoku vody v potocích a případně vrtání hydrogeologických vrtů do hloubky metrů. První etapa průzkumu První etapa geologického průzkumu bude trvat asi 4 5 měsíců a zajistí ji cca deset pracovníků. Veškeré práce budou probíhat po dohodě s vlastníky pozemků, kterým náleží odškodnění za případné způsobené ztráty nebo škody. Vyhodnocování Získané údaje projdou v SÚRAO složitým vyhodnocovacím procesem. Na základě výsledků hodnocení vytipujeme vhodná místa pro 2. etapu průzkumů, především místa, kde budou vrtány hloubkové vrty. Pokud však předcházející geofyzikální a geochemické průzkumy ne- potvrdí jednolitost zkoumaného žulového masivu, žádné hlubinné vrty realizovány nebudou. Druhá etapa průzkumu Podle současné představy o geologickém průzkumu se v druhé etapě průzkumu uskuteční dva až tři vrty do hloubky 500 m a jeden až dva vrty do hloubky 1000 m. Vrtání se provádí speciální vrtnou technikou pomocí nákladního automobilu, na jehož podvozku je umístěna vrtná souprava. Vrtání probíhá na vhodném místě po dohodě s vlastníkem pozemku, bez jakéhokoliv trvalého záboru půdy, kromě vlastního vrtu. Ten bude, v případě potřeby, na lokalitě trvale zabezpečen pro další měření v budoucnosti. Vrty budou umístěny takovým způsobem, aby co nejméně zasáhly okolní krajinu a přírodu, ale i co nejméně omezily vlastníky pozemků. Výsledky získané z těchto vrtů budou opět důkladně hodnoceny. Na základě zhodnocení všech výsledků bude zpracován Geologický model lokality a následně projektová studie řešící návrh hlubinného úložiště povrchového areálu a především podzemní části této stavby. Proč právě... Zvažované lokality na území ČR Lokalita Čertovka je situována do tiského žulového masivu starého mil. let, který tvoří nejstarší část čistecko-jesenické žulové oblasti. Výsledky dosud provedených prací ukazují, že se v prostoru lokality nachází velmi kvalitní žuly bez cizorodých těles, a že lze reálně předpokládat jen nízký stupeň jejich porušení puklinami v hloubce. Zamýšlené geologické práce výrazně zpřesní informace o charakteru horniny na zkoumané lokalitě a přinesou informace o hloubkovém dosahu masivu / Čertovka 2/ Březový potok 3/ Magdaléna 4/ Čihadlo 5/ Hrádek 6/ Horka 7/ Kraví hora

5 zprávy ze správy 5 Kulatý stůl v Jihlavě projednal problematiku geologických průzkumů V aule Vysoké školy polytechnické v Jihlavě proběhla 14. února veřejná beseda k hlubinnému úložišti radioaktivních odpadů. Cílem setkání představitelů státních i občanských organizací, odborníků a zástupců obcí bylo prodiskutovat aktuální informace, které se týkají celého procesu výběru potenciální lokality pro výstavbu úložiště. Diskuzi za účasti zastupitelů obcí a jejich občanů moderoval Martin Veselovský z Českého rozhlasu Radiožurnál. U kulatého stolu se sešli jak zástupci SÚRAO, tak členové Pracovní skupiny pro Dialog o hlubinném úložišti. Obec, která se zapojí do geologických průzkumů, bude mít ve smlouvě jasně garantováno, že souhlas s průzkumnými pracemi není souhlasem s vybudováním úložiště. S tak velikým zájmem veřejnosti organizátoři setkání nepočítali a řada lidí musela diskuzi absolvovat vestoje. Občany jistě potěší, že starostům z lokalit nabídla SÚRAO uspořádat veřejné diskuze přímo v obcích. Na nich se občané budou moci ptát zástupců SÚRAO na cokoliv, co se týká jak geologických průzkumů, tak hlubinného úložiště. Jihlavská diskuze k hlubinnému úložišti přilákala rekordní účast veřejnosti Ředitel SÚRAO Jan Prachař občany opakovaně ujistil o tom, že geologické průzkumy nebudou probíhat na lokalitách, v nichž s nimi nebudou občané a zástupci obcí souhlasit. Každá obec, která se zapojí do geologických průzkumů, bude mít ve smlouvě potvrzeno, že souhlas s průzkumnými pracemi není souhlasem s vybudováním úložiště. Geologické průzkumy jsou důležitým krokem, před kterým Česká republika stojí. Jejich výsledek sehraje důležitou roli při rozhodovaní, jak se do budoucna vypořádáme s odpadem z našich jaderných elektráren. Znalost kvality horniny, zejména z hlediska její kompaktnosti a robust- nosti, je klíčová pro zjištění, zda lokalita je či není vhodná pro ukládání vyhořelého paliva. Konkrétní místo pro úložiště s podložím z tvrdých krystalických hornin, jako jsou žuly a ruly, můžeme se souhlasem obcí vybírat jen na základě výsledku důkladného geologického průzkumu. Velkou část diskuze také zabralo téma, v jaké fázi hledání vhodné lokality by obce mohly mít právo veta. Zástupci SÚRAO navrhují, aby právo veta existovalo až po geologických průzkumech. Vyřadit nevhodné lokality z možného seznamu míst pro výstavbu úložiště je totiž zadáním samotného průzkumu. Odpůrci úložiště požadují uplatnění práva veta již před průzkumy. Veřejné besedy k průzkumům Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) srdečně zve všechny občany na připravované veřejné besedy na téma Geologický průzkum v lokalitě Čertovka. Přijďte se zeptat zástupců SÚRAO, diskutovat s nimi a vyjádřit svůj názor. Besedy budou probíhat od března do května V rámci veřejné besedy bychom chtěli občanům každé obce poskytnout podrobné informace o průběhu geologického průzkumu a zodpovědět veškeré dotazy. Dozvíte se mimo jiné: - jakým způsobem geologický průzkum probíhá - časový harmonogram jednotlivých etap - jak průzkum ovlivní běžný chod obce - jak mohou průběh průzkumu ovlivnit obce - detaily fungování finančních příspěvků za průzkum Beseda si klade za cíl odpovědět konkrétně a srozumitelně na veškeré praktické otázky kolem průzkumů. Zároveň chceme diskutovat o možnosti obcí se zapojit do procesu výběru lokalit. Svou účastí získají obce zákonný nárok na nemalé finanční příspěvky z jaderného účtu. Věříme, že využijete příležitosti osobního setkání s námi, abychom mohli dopodrobna probrat vaše náměty, připomínky či dotazy. Tyto veřejné debaty jsou součástí naší dlouhodobé politiky otevřené komunikace vůči lokalitám. Již přes rok se jmenovaní zástupci lokalit pravidelně scházejí v rámci tzv. Pracovní skupiny pro Dialog o hlubinném úložišti. Pracovní skupina nyní intenzivně pracuje na legislativních změnách, které by posílily postavení obcí v procesu hledání vhodné lokality pro hlubinné úložiště. Kromě besed plánuje SÚRAO další aktivity zaměřené na poskytování informací každému, kdo o ně projeví zájem. Nápady a náměty Pokud máte jakékoliv otázky či náměty a nápady na témata, o kterých si chcete přečíst v dalších číslech těchto novin, neváhejte se na nás obrátit. Rádi se přijedeme podívat na různé akce či zajímavosti vaší lokality, o kterých bychom mohli psát. Vaše nápady a náměty zasílejte na zpravyzespravy@surao.cz

6 6 zprávy ze správy Letem světem ve Finsku FINLAND Ať už zeměpis patřil, nebo stále patří mezi vaše oblíbené předměty, či nikoliv, věřte, že náš seriál vás i pobaví. Krátký portrét zemí, kde taktéž řeší problematiku výstavby hlubinného úložiště, je plný vážných i nevážných užitečných informací. Geologické mapování v přístupovém tunelu do úložiště v Onkalo se neobejde bez zdvihacích plošin. Práce geologa je tak nejen velmi zajímavá, ale mnohdy i riskantní. Finové jádru věří Čtyři jaderné reaktory vyrobí ve Finsku 30 % z celkové produkce elektrické energie. Další reaktor je ve výstavbě, možnost výstavby 6. reaktoru schválil finský parlament. Vyhořelé jaderné palivo se skladuje v areálech jaderných elektráren. Průkopníci v ukládání radioaktivních odpadů Finsko je první země na světě, která rozhodla o finálním řešení otázky vyhořelého paliva jeho uložením v hlubinném úložišti. O výstavbě úložiště rozhodla vláda již v prosinci 2000; podkladem k rozhodnutí bylo mimo jiné i souhlasné stanovisko zastupitelstva obce Eurajoki (20 ku 7). Výstavbou úložiště se poté zabýval i parlament, který rozhodnutí vlády v květnu 2001 (159 ku 3) ratifikoval. V roce 2004 byla v lokalitě Olkiluoto zahájena výstavba podzemní laboratoře Onkalo jako první krok k výstavbě budoucího hlubinného úložiště. Onkalo v překladu do češtiny znamená jeskyně. Úložné chodby budou umístěny v hloubce 420 m, této hloubky dosáhly razicí práce v červnu Provoz úložiště by měl být zahájen kolem roku Kdo se stará o odpady Ukládání radioaktivních odpadů má ve Finsku na starosti organizace POSIVA, která byla založena v roce V květnu 1999 podepsala POSIVA kontrakt s obcí Eurajoki poblíž Olkiluota, kde byl proveden intenzivní hlubinný geologický průzkum. V současné době se zde dokončuje podzemní laboratoř Onkalo, která bude sloužit k ověřování stability horninového masivu a k definitivnímu potvrzení jeho vhodnosti pro výstavbu hlubinného úložiště. Co možná nevíte Modrá barva na Finské vlajce reprezentuje jezera a bílá sníh. Na území Finska najdete jezer a ostrovů. 75 % Finska pokrývají lesy. Ve Finsku je největší spotřeba kávy na počet obyvatel na světě. Finsko jako první stát na světě rozhodlo, že vysokorychlostní internet je jedním z občanských práv každého Fina. Ve Finsku neseženete pálivou papriku ani puding. Nejvyšší bod Finska s výškou 1328 m není vrchol hory (je to úpatí hory, která má vrchol v Norsku). Finsko má 5,4 milionů obyvatel a kolem 3 milionů saun. Většina Finů je závislá na salmiakki, což jsou sladké nebo slané bonbony podobné pendrekům s příchutí lékořice. V severních částech Finska může teplota v zimě klesnout až na -50 C. Alkohol se zde smí prodávat pouze do h, nápoje s obsahem alkoholu nad 5 % pak pouze ve specializovaných obchodech. Finové patří k největším konzumentům zmrzliny na světě. Rauma, která je vzdálená pouze necelých 20 km od budoucího hlubinného úložiště, je jediným finským městem na seznamu UNESCO. Nejznámějším obyvatelem Finska je Santa Claus. Při cestě do Finska zapomeňte na otázku Do you speak English?. Tady se domluvíte anglicky s každým, nezávisle na věku. Poslední mistrovství světa v hokeji hrané na Slovensku (2011) vyhrálo právě Finsko a připsalo si teprve druhý triumf na šampionátu v historii země. Ten první získalo v roce Finové na MS v roce 2011 prohráli jen jediný zápas v základní skupině s Českou republikou (1:2). ABCD Slovníček EFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ Ano Kyllä Ne Ei Ahoj Haloo, Hei Dobrý den Hyvää päivää Nashledanou Näkemiin Jak se máš? Mitä kuuluu? Jak se jmenuješ? Mikä on Nemesi? Já se jmenuji Nimeni on Miluji tě Rakastan sinua Děkuji Kiitos Prosím Ole hyvä Dvakrát pivo Kaksi kertaa olut Dvakrát vodku Kaksi kertaa vodka Na zdraví Kippis Dobrou chuť Hyvää ruokahalua Zaplatíme Maksla Kolik?! To je moc. Kuinka paljon?! Se olla paljon. Hospoda Pub Jeskyně Onkalo Jaderná elektrárna Ydinvoimalaitos Radioaktivní odpad Radioaktiivinen jäte Úložiště Varasto Pro odvážné jazykolam na závěr: Vesihiisi sihisi sinisessä hississä Vodní skřítek syčel v modrém výtahu Pappilan apupapin papupata pankolla kiehuu ja porisee Na faře na plotně se vaří a bublá hrnec fazolí pomocného faráře SÚRAO Správa úložišť radioaktivních odpadů Dlážděná 6, Praha 1 "Zprávy ze Správy"vydává čtvrtletně Správa úložišť radioaktivních odpadů, Dlážděná 1004/6, Praha 1, IČO: Vydávání tohoto zpravodaje je povoleno Ministerstvem kultury ČR a bylo mu přiděleno evidenční číslo MK ČR E Redakce: Mgr. Tereza Bečvaříková, Helena Janečková, Eva Pokorná, RNDr. Jiří Slovák, Ivana Škvorová, Ing. Věra Šumberová tel.: , fax.: , zpravyzespravy@surao.cz,