správy z p r á v y Správa úložišť chce maximálně zapojit obce ZÁŘÍ 2012 Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů Vážení čtenáři,

Transkript

1 3 LOKALITA KRAVÍ HORA z p r á v y ZÁŘÍ 2012 Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů z e správy Správa úložišť chce Vážení čtenáři, maximálně zapojit obce v polovině června jsem se zúčastnil 7. jednání Pracovní skupiny pro dialog o hlubinném úložišti, které se výjimečně konalo v prostorách Ministerstva průmyslu a obchodu. Ministerstvo je přímo nadřízené Správě úložišť radioaktivních odpadů, a proto se o problematiku hlubinného úložiště osobně velmi zajímám. Pracovní skupinu vnímám jako kvalitního strategického partnera pro výběr lokality, na které bude jednou v budoucnu vybudováno hlubinné úložiště. Je pro mě erudovaným poradním orgánem, neboť zastupuje jak odborníky na problematiku jaderných odpadů, tak představitele dotčených obcí a nevládní organizace z lokalit. Výběr lokality není snadný úkol a je možný pouze za předpokladu vzájemného pochopení a dohody mezi představiteli státu a obcí. Stát má zájem o udržení a rozvoj jaderné energetiky, což zahrnuje i výstavbu hlubinného úložiště. Obce v tomto procesu chtějí hrát větší roli, než jakou jim současné zákony umožňují. Pracovní skupina intenzivně pracuje na legislativních změnách, připravuje námět na úpravy již existujícího horního zákona a nový zákon o hlubinném úložišti. Cílem je posílit postavení dotčených obcí v pokročilé fázi procesu hledání lokality, kdy se bude vybírat již ze dvou finálních. Toto rozhodnutí by podle zákona nově mohlo být vydáno jenom za předpokladu souhlasného stanoviska obce. Nesouhlas obce by byl překonatelný pouze usnesením Senátu Parlamentu České republiky, který by tak mohl učinit jen za striktně stanovených podmínek. Tento model funguje ve Švédsku. V praxi se ovšem jednání musí ubírat cestou pozitivního přístupu k dotčeným lokalitám bez zásahu Senátu, a to je cesta, kterou jak já, tak i SÚRAO plně podporujeme. Martin Kuba, ministr průmyslu a obchodu Olší Do konce letošního roku chce SÚRAO uzavřít sérii veřejných besed na téma geologických průzkumů ve všech lokalitách. Co se bude dít dál?...str. 2 z obsahu: str. 3 Jak to vidí účastníci exkurze str. 4 Odborná exkurze do Francie str. 6 Moderní technologie v praxi

2 2 zprávy ze správy Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů Správa úložišť chce obce zapojit do celého procesu výběru lokality Do konce letošního roku chce Správa úložišť uzavřít sérii veřejných besed na téma geologických průzkumů ve všech lokalitách. Po ukončení besed osloví obce s návrhem smlouvy o zapojení do geologických průzkumů. Pracovní skupina pro dialog připravuje návrh legislativních změn, které posílí pozici obcí. Výběr lokality pro hlubinné úložiště představuje zdlouhavý proces. Správa úložišť radioaktivních odpadů chce jít stejně jako její skandinávské protějšky cestou maximálního zapojení obcí. S aktivní účastí obcí počítá ve všech fázích výběru, od plánování a realizace geologických průzkumů, přes hledání nejvhodnějšího projektového řešení hlubinného úložiště na lokalitě, až po analýzu bezpečnosti ukládání. V lokalitách Magdaléna a Kraví hora již proběhly veřejné besedy se všemi dotčenými obcemi. Nyní jim Správa úložišť poskytne návrh smlouvy, kterou chce s jednotlivými obcemi podepsat před zahájením geologických průzkumů, k veřejnému připomínkování. Občané společně se svými zastupiteli mohou navrhnout takové podmínky spolupráce se Správou úložišť, které budou maximálně respektovat specifickou situaci v každé obci. Mohou například jmenovat odborného zástupce, který se bude účastnit jednotlivých kroků celého procesu a k jehož připomínkám a požadavkům bude Správa úložišť přihlížet. Obec od Správy úložišť získá finanční prostředky, aby mohla svého odborného zástupce zaplatit. Takovýto postup je obvyklý například ve Švédsku. Výsledná podoba smlouvy potom zahrne všechny oboustranně odsouhlasené náměty a připomínky. Legislativní změny posílí postavení obcí V rámci Pracovní skupiny pro dialog o hlubinném úložišti nyní probíhá intenzivní příprava dvou variant na legislativní změny, které posílí postavení obcí. Jedna z variant navrhuje změnu stávajícího horního zákona, tak aby se obec stala účastníkem řízení při stanovení chráněného území pro budoucí hlubinné úložiště. Tím by obce získaly celou řadu procesních nástrojů, kterými by mohly účinně prosazovat svá práva. Druhá, náročnější varianta spočívá ve vytvoření samostatného zákona o hlubinném úložišti. Ten by kromě výše zmíněné úpravy horního zákona zahrnoval i povinnost získat před stanovením chráněného území souhlasné stanovisko obce. Obě varianty by přicházely ke slovu až ve fázi, kdy budou ukončeny geologické průzkumy a související studie na minimálně čtyřech lokalitách a bude se rozhodovat o výběru dvou kandidátních lokalit. To znamená kolem roku Stanovení chráněného území pro hlubinné úložiště by bylo podmíněno souhlasným stanoviskem obcí, na jejichž katastru by bylo stanoveno. Pokud by obce tento záměr odmítly, jejich nesouhlas by byl překonatelný pouze usnesením Senátu Parlamentu České republiky. Senát bude moci překonat nesouhlasné stanovisko obcí jen za před- pokladu, že není jiná alternativa pro stanovení chráněného území. Pokud by Senát podpořil nesouhlasné stanovisko obcí a vyžádal si vypracování nového návrhu pro schvalování kandidátních lokalit, bude žádost o stanovení chráněného území zamítnuta. Na stejném principu fungovalo rozhodování o hlubinném úložišti i ve Švédsku a ve Spojených státech. Ani tam se nejednalo o právo veta, jak je často mylně interpretováno, nýbrž o překonatelný nesouhlas obcí. Dlouhý proces Ať již preference členů Pracovní skupiny vyšlou do vlády tu či onu variantu legislativních změn, jisté je, že oba návrhy projdou náročným schvalovacím procesem. Připomínková řízení ve sněmovně i v senátu mohou zabrat i několik let. Například změna atomového zákona, která obcím zajistila finanční příspěvky během geologických průzkumů, trvala téměř rok a půl. Snahou samozřejmě bude stihnout schválení nových zákonů do zmiňovaného roku 2018, tedy do doby před rozhodnutím o výběru dvou kandidátních lokalit. V mezičase mohou obce prosazovat své představy právě prostřednictvím smluv se Správou úložišť. Za současné situace je to ta nejlepší cesta, jak se aktivně podílet na procesu výběru lokality pro hlubinné úložiště v České republice. Výběr kandidátních lokalit pro hlubinné úložiště za účasti obcí Čertovka - Březový potok - Magdaléna - Čihadlo - Hrádek - Horka - Kraví hora Dohoda s obcemi Stanovení průzkumného území 2012 Lokalita č. 1 Projekt geologického průzkumu Geologický, geofyzikální a geochemický průzkum Vrtání 3-5 hlubokých vrtů Projekt hlubinného úložiště Bezpečnostní studie L o k a l i t a č. 2 Dohoda s obcemi Stanovení průzkumného území Projekt geologického průzkumu Geologický, geofyzikální a geochemický průzkum Vrtání 3-5 hlubokých vrtů Projekt hlubinného úložiště Bezpečnostní studie L o k a l i t a č. 3 Dohoda s obcemi Stanovení průzkumného území Projekt geologického průzkumu Geologický, geofyzikální a geochemický průzkum Vrtání 3-5 hlubokých vrtů Projekt hlubinného úložiště Bezpečnostní studie L o k a l i t a č. 4 Dohoda s obcemi Stanovení průzkumného území Projekt geologického průzkumu Geologický, geofyzikální a geochemický průzkum Vrtání 3-5 hlubokých vrtů Projekt hlubinného úložiště Bezpečnostní studie 2017 Diskuse s obcemi o podmínkách souhlasu s výběrem Diskuse s obcemi o podmínkách souhlasu s výběrem Diskuse s obcemi o podmínkách souhlasu s výběrem Diskuse s obcemi o podmínkách souhlasu s výběrem 2018 Výběr dvou kandidátních lokalit, předložení vládě ke schválení - se souhlasným stanoviskem dotčených obcí Kandidátní lokalita č. 1 Kandidátní lokalita č

3 zprávy ze správy Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů 3 Jak to vidí účastníci exkurze Počátkem června 2012 proběhla pro zájemce z lokalit odborná exkurze do zařízení francouzské společnosti ANDRA, která je ve Francii zodpovědná za bezpečné uložení všech radioaktivních odpadů. Správa úložišť, která exkurzi zajišťovala, oslovila s nabídkou účasti všechny dotčené lokality zvažované pro výstavbu hlubinného úložiště. Exkurze zahrnovala návštěvu úložiště nízko a středněaktivních odpadů a podzemní laboratoře. Zúčastnilo se jí 37 zájemců ze všech 7 lokalit. Většinou se jednalo o starosty či zastupitele. Výjimkou byl například Ondřej Janota (21) z Deštné, student Vysoké školy technické a ekonomické v Českých Budějovicích. O exkurzi se dozvěděl od svého otce, zastupitele a hasiče ve městě Deštná. Po návratu z Francie jsme mu položili několik otázek. Jak dlouho se zabýváte otázkou hlubinného úložiště a s ním spojenými tématy? Kde a od koho čerpáte informace? Otázkou hlubinného úložiště a s ním spojenými tématy se zabývám přibližně rok a půl. Tehdy se o problému uložení radioaktivního odpadu začalo v mém okolí více mluvit v souvislosti s tím, že u nás v Deštné byla vybrána jedna z vhodných lokalit pro umístění hlubinného úložiště. Informace získávám například z internetových stránek SÚRAO, nebo z exkurzí do jaderných zařízení jako jsou například jaderné elektrárny Temelín a Dukovany apod. Byla exkurze do jaderného zařízení ANDRA ve Francii pro Vás přínosná? S jakými jste jel očekáváními? Co Vás překvapilo nebo udivilo? Exkurze do jaderných zařízení ve Francii pro mě byla velice přínosná. Pochopil jsem, v čem spočívá práce SÚRAO, o co vlastně usilují. Překvapilo mě, jak hezká a neporušená je příroda kolem navštívených úložišť. Velice zajímavá byla i návštěva tamní podzemní laboratoře, která je 490 metrů pod zemským povrchem. Jak nahlížíte na názor některých lidí, kteří se odmítají exkurzí zúčastnit, protože to považují za formu korupce? Tento názor lidí odsuzuji, protože kdo nějaké takové za- řízení navštíví a uvidí na vlastní oči jak vlastně vypadá a funguje, jistě by svůj názor změnil. Změnila nějakým způsobem exkurze Váš postoj k hlubinnému úložišti? Pomohla Vám nazírat na problematiku z jiného úhlu? Můj postoj k hlubinnému úložišti tato exkurze nijak razantně nezměnila, protože jsem pro vybudování hlubinného úložiště. Jaký ve Vaší obci panuje k úložišti postoj? A jaký je postoj obyvatel k průzkumům? Postoj k úložišti v naší obci je tak půl na půl, ale lidé tu nemají moc zájem získávat informace k této problematice. Z toho důvodu se obávám, že v případě finálního rozhodování budou spíše proti vybudování hlubinného úložiště a také proti geologickým průzkumům. Hypoteticky, pokud by se Vaše obec rozhodla účastnit se aktivně procesu výběru lokality pro hlubinné úložiště a začala čerpat zákonné příspěvky, na co byste Vy osobně peníze použil? Z mého pohledu bych tyto finanční prostředky použil na rozvoj města, na opravy chodníků, dobudování infrastruktury města. Druhým účastníkem exkurze, který nám poskytl rozhovor o svých zážitcích ze zařízení společnosti ANDRA, je jistebnický zastupitel Karel Dinda. Jak daleko jsou Francouzi v ukládání vysokoaktivního odpadu do tzv. hlubinného úložiště? Ve Francii zatím společnost ANDRA provozuje podzemní laboratoř, ve které zkoumá vhodné jílové formace pro budoucí hlubinné ukládání. Bude přibližně 500 metrů pod zemí a je v oblasti Meuse/Haute-Marne. Francie má 26 jaderných elektráren se skoro 60 reaktory, které vyrábí 75 % elektrické energie. Použité jaderné palivo se zatím stejně jako u nás skladuje v meziskladech. Oproti nám Francouzi ze tří čtvrtin palivo přepracovávají. Francie předpokládá, že hlubinné úložiště bude mít hotové kolem roku Není škoda, že na Magdaléně nebyl větší zájem o exkurzi? Určitě jsem ochoten pohovořit o všem, co jsem ve Francii, ale i dříve ve Švédsku a Finsku, viděl. Mohu prezentovat zájemcům z řad občanů nebo organizací, kteří se těchto akcí nezúčastňují, jak s radioaktivními odpady nakládají v zahraničí. Z exkurzí mám nejen bohatou fotodokumentaci, ale i informační materiály, bohužel jen anglicky nebo francouzsky. Byl o exkurzi do Francie organizovanou Správou úložišť radioaktivních odpadů veliký zájem? Z naší lokality Magdaléna jsem byl jediným účastníkem. Pro představu lokalita Čertovka měla 5 účastníků, Horka 8, Čihadlo 5, Hrádek 3 a Kraví hora 11. Celkem jelo přibližně 40 zastupitelů nebo členů občanských sdružení, kteří mají zájem se o řešení problémů radioaktivních odpadů dozvědět více a z různých pramenů, než jen od některých občanských sdružení. Co Vás při exkurzi nejvíce zaujalo nebo překvapilo? První den odborného programu jsme navštívili dvě povrchová úložiště umístěná 50 kilometrů od města Troyes v oblasti Aube. Úložiště pro nízko a středně aktivní odpady bylo otevřeno v roce 1992 jako náhrada úložiště Centre de la Manche. Za zmínku stojí i druhé úložiště pro velmi nízkoaktivní odpady, jejichž radioaktivita se blíží přirozené radiaci na zemi. Překvapilo mě, že u nás se tyto odpady přitom ukládají na běžných skládkách. Co byste na závěr vzkázal čtenářům Zpráv ze Správy? Zachovat si vždy zdravý rozum a nenechat se ovlivňovat občanskými sdruženími, které mají několik členů, ale dokáží doslova šikanovat několik set nebo tisíc spoluobčanů. Někdy parazitují na uměle vytvořených problémech. Nemám nejmenší problém s bezpečností úložiště ani s dalšími technickými záležitostmi. Když to přeženu, tak v Temelíně a v Dukovanech bude tento odpad příštích 40 let ležet v kolně, kdežto v hlubinném úložišti bude půl kilometru pod zemí v obřím žulovém masivu.

4 4 zprávy ze správy Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů Fotoreportáž z odborné exk V současnosti jsou ve Francii v provozu 2 úložiště radioaktivních odpadů a jedno zařízení se po uzavření monitoruje. ANDRA provozuje podzemní laboratoř, kde demonstruje technologická zařízení pro ukládací soubory a manipulační roboty. Zástupci lokalit vytipovaných pro hlubinné úložiště v ČR navštívili francouzská úložiště v červnu 2012 Letecký pohled na úložiště CSFMA Úložiště pro nízko a středněaktivní odpady krátkodobé (CSFMA) Toto úložiště je umístěno 50 km od města Troyes v oblasti Aube, bylo otevřeno v roce Je určeno pro ukládání krátkodobých nízko a středněaktivních odpadů. Informační centrum ANDRA úložiště pro nízko a středněaktivní odpady Výstavba jímky Uzavřené Úložiště pro velmi nízkoaktivní odpady (CSTFA) Toto úložiště je určeno pro velmi nízkoaktivní odpady, jejichž radioaktivita se blíží přirozené radiaci na Zemi. Podle způsobu manipulace s odpady a jejich vlastního ukládání je vidět, že tyto odpady nemusejí být izolovány od životního prostředí tolika bariérami. Ukládací obaly vaky - pro velmi nízkoaktivní odpady Úložiště ANDRA pro velmi nízkoaktivní odpady Manipula Oblast BURE V této oblasti se nachází podzemní laboratoř MEUSE/HAUTE-MARNE URL, kde společnost ANDRA zkoumá vhodné jílové formace pro budoucí možné hlubinné ukládání. Hlubinné úložiště je určené pro ukládání dlouhodobých vysokoaktivních a středněaktivních odpadů, v hloubce 500 metrů pod zemí. V městečku Saudron (blízko Bure) je umístěna expozice technologických zařízení pro ukládací soubory a manipulační roboty. Budova technologického zařízení v Soudronu Expozice v technologickém zařízení v Soudronu (razicí

5 5 urze do Francie Letecký pohled na úložiště (CSFFA) Letecký snímek na uzavřené úložiště CSM od roku 1995 Letecký pohled na podzemní laboratoř (MHM URL) jímky na úložišti pro nízko a středněaktivní odpady Manipulace s kontejnery na úložišti Zavážení odpadů ce s odpady v úložišti Finální podoba úložiště pro velmi nízkoaktivní odpady Pohled na ukládací prostory zařízení) Expozice v technologickém zařízení v Soudronu (simulace ukládání úložných kontejnerů) Ražba štoly v podzemní laboratoři v oblasti Bure Úložné zařízení v podzemní laboratoři v oblasti Bure

6 6 zprávy ze správy Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů Moderní technologie pro hluboké vrty v akci Cílem hlubokého vrtu je získat co nejvíce informací o horninovém masivu způsobem, který co nejméně poškodí masiv i jeho povrchovou část. Měli jsme možnost průběh moderního jádrového vrtání vidět přímo na místě, ve východním Srbsku, kde probíhají geologické průzkumy až do hloubky 2 kilometrů. Pro ověření vlastností hornin v hloubce 500 a více metrů, kde by měly být v hlubinném úložišti uloženy radioaktivní odpady, budou využívány ty nejmodernější průzkumné metody s cílem co nejméně horninový masiv porušit a přitom minimalizovat dopady na životní prostředí a omezovat vlastníky pozemků. Po provedení geologického mapování, geofyzikálních měření, analýz vzorků horninové drtě z půd budou následovat vrtné práce. Právě proto, aby horninový masiv byl jimi co nejméně narušen tak bude kladen vysoký důraz na jejich provedení. Současné moderní technologie vrtání hlubokých vrtů k tomu dávají ten nejlepší předpoklad. Věříme, že se s touto technologií budete moci seznámit v nedaleké budoucnosti i Vy, při vrtání vrtů na některých z našich lokalit. Balkán momentálně zažívá něco na způsob zlaté horečky. Jsou tam bohatá naleziště kovů a minerálů, takže si v zemi podávají dveře největší těžební společnosti světa. V rámci geologického průzkumu rud a zlata v okolí města Bor a Majdanpeku nedaleko dunajské soutěsky Železná vrata v současnosti probíhá vrtání vrtů do hloubek i přes 2 km, souběžně více než deseti moderními vrtnými soupravami. Navštívili jsme dvě vrtné soupravy v akci a pozemek po technické rekultivaci vrtného místa. Vrty hloubí moderní stroje firmy Atlas Copco s vrtáním metodou těžitelné jádrovnice (tzv. metoda Wire Line). Touto technologií je možné získat vrtné jádro z hloubky, aniž by se celé soutyčí při každém odvrtání nových tří metrů horniny vytahovalo na povrch. Jádrovnice (pouzdro, kam se postupně vrtáním jádro zasouvá) se totiž po naplnění vytahuje na povrch pomocí lana. Podmínky vrtání z hlediska ochrany životního prostředí jsou stejné jako u nás. Srbsko, ač není členem Evropské unie, podepsalo přístupové dohody a postupně slaďuje legislativu, včetně té environmentální. Používané vrtné soupravy jsou velmi kompaktní a úsporné jak z hlediska požadavků na místo, tak z hlediska spotřeby pohonných hmot, maziv i vody pro vrtný výplach. Na pracovištích nejsou žádné sklady, neboť je jednodušší pohonné hmoty jednou denně přivést a přečerpat do stroje přímo na místě. Pryč jsou rovněž doby, kdy osádka vrtného stroje přespávala na pracovišti v maringotce. Dnes je standardní, že jsou tito lidé ubytováni v místním penzionu nebo v privátním bytě a na směnu dojíždějí autem. Na místě tak zůstává pouze zařízení na manipulaci s vrtnými tyčemi (hned vedle vrtacího stroje) a dvě nádrže na výplach a odsazování vyvrtané horninové drtě. Jakmile je nádrž na odsazení drtě plná, odveze se a drť se bezpečně uloží na příslušnou skládku. Voda zbavená drtě se přečerpává do druhé nádrže a je znovu využitá na výplach vrtu. Voda je totiž drahá, její dovoz také něco stojí a vrtání se bez ní neobejde. V Srbsku jsme položili několik otázek Momcilo Maricovi, manažerovi divize společnosti Atlas Copco, s.r.o., v České republice. Švédská firma Atlas Copco je jedním z předních světových dodavatelů technologií pro geologické průzkumy. Můžete specifikovat, jak se ochrana životního prostředí promítá do provozu vrtných souprav? Řada dnešních souprav je například odhlučněná, což snižuje zátěž pro přírodu i obyvatele obcí. Pro vodní výplach vrtu se přednostně využívá čistá voda, která se navíc na místě recykluje nechává se odstát v nádržích, nečistoty klesnou ke dnu a voda se použije znovu. Zajímavou kapitolou jsou například vrtné kapaliny. Jsou vyráběny z biologicky odbouratelných látek a neobsahují žádné toxiny. Na jednom našem vrtu se dokonce stalo, že část kapaliny vypil zatoulaný pes z blízké vesnice, aniž by mu to ublížilo. Nehrozí při provozu soupravy kontaminace půdy nebo spodní vody? Ne. Vrtné pracoviště je proti náhodným únikům motorové nafty nebo různých olejů zajištěné izolační fólií. Na pracovišti navíc probíhají pravidelné kontroly ze strany investora, kdykoliv může přijít státní inspekce, nebo obce mohou nominovat nezávislého odborníka-ekologa, který bude mít na pracoviště přístup. Jak dlouho trvá udělat v žule vrt hluboký 1000 metrů? Rychlost vrtání závisí na mnoha faktorech, například na průměru vrtu, výkonnosti soupravy, typu žuly i orientaci vrtu zda je svislý, kosý nebo vodorovný. Řekl bych ale, že slušný výkon při vrtání žuly je kolem 25 metrů denně při nepřetržitém vrtání.

7 zprávy ze správy Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů 7 Referendum v Lubenci očima ředitele Správy úložišť Na konci června proběhlo v obci Lubenec (lokalita Čertovka) referendum, ve kterém se účastníci referenda vyslovili pro to, aby zastupitelé zabránili vybudování úložiště, včetně přípravných geologických prací. Co toto rozhodnutí znamená pro Správu úložišť? Správa úložišť výsledky referenda samozřejmě respektuje. Jak jsme již několikrát veřejně deklarovali, průzkumy nebudeme provádět proti vůli obce. Lokalitu Čertovka ovšem neopouštíme. V komunikačních a informačních aktivitách pokračujeme i nadále. Chceme jednat a informovat, aby lidé překonali nedůvěru. Setkáváme se u občanů s obavami, že pokud geologické průzkumy potvrdí schopnost lokality hostit v budoucnu hlubinné úložiště, úložiště automaticky vznikne právě tam, a ostatní lokality není potřeba pro- zkoumávat. To samozřejmě není pravda. Správa úložišť plánuje provézt průzkumy ve vícero, alespoň ve čtyřech lokalitách. Výsledky průzkumů z vícero lokalit nám umožní srovnat nejen geologii a bezpečnost, ale i ekonomické náklady. Nadřazeným zájmem je akceptace místního obyvatelstva. Potřebujeme, aby rozhodnutí občanů na lokalitách bylo dobrovolné a udržitelné. Proto Správa úložišť buduje s obcemi dlouhodobý vztah založený na důvěře, informovanosti a důkladném pochopení problematiky. Mezinárodní fórum pro dialog uspořádá besedu v lokalitě Čertovka Koncem října proběhne setkání mezinárodní pracovní skupiny FSC (Fórum o důvěře zainteresovaných subjektů). Členové FSC budou v České republice zasedat poprvé. V rámci konference, která proběhne v zámečku Chyše, navštíví i Lubenec z lokality Čertovka. Správa úložišť, hlavní koordinátor akce, pro účastníky konference do programu zařadila i veřejnou besedu. Obyvatelé lokality Čertovka tak mají jedinečnou šanci sejít se v otevřené diskuzi s odborníky z Agentury pro jadernou energii při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (NEA OECD) a popovídat si se starosty evropských obcí, které rovněž na svých katastrech řeší výstavbu hlubinného úložiště. Na veřejnou besedu přijedou diskutovat například zastupitelé obcí ze Švédska, z Belgie a z Maďarska. Mezinárodní pracovní seminář FSC nazvaný Společným rokováním k hlubinnému úložišti očekávání a výzvy pro Českou republiku se uskuteční ve dnech 24. až 26. října. Této významné akce se každoročně účastní desítky odborníků na problematiku ukládání radioaktivních odpadů. Přednášející i hosté se sejdou v Karlových Varech, kde budou mít ubytovací zázemí, semináře však budou probíhat v zámečku Chyše. Členové FSC, jmenovaní příslušnými vládami, reprezentují 16 zemí zabývajících se zneškodňováním radioaktivních odpadů: Belgii, Českou republiku, Dánsko, Finsko, Francii, Itálii, Japonsko, Kanadu, Maďarsko, Německo, Norsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, USA a Velkou Británii. FSC pořádá každoročně v různých zemích pracovní semináře. Téma každého semináře úzce souvisí s nejnovějším vývojem v dané zemi nebo lokalitě. Seminářů se účastní delegátů z různých zemí. Z pořádající země je přítomen stejný počet účastníků, mezi něž patří pracovníci státní organizace odpovědné za zneškodňování radioaktivních odpadů, zástupci místních samospráv a obcí, pracovníci bezpečnostních a rozhodovacích orgánů, odborníci z oblasti výzkumu a vývoje a členové občanských sdružení. Podrobnější informace o semináři FSC lze nalézt na: nebo u Ing. Ivo Kaplána na telefonu: SÚRAO zve na exkurze školám zajistí dopravu Žáci základních škol mohou nahlédnout do světa radioaktivních odpadů. SÚRAO zve školní kolektivy do zajímavých informačních středisek v pěti krajích. Ještě před prázdninami rozeslala Správa úložišť do základních škol v jednotlivých lokalitách nabídku zajímavých exkurzí s tematikou radioaktivních odpadů.v lokalitě Kraví hora byly osloveny ZŠ a MŠ Strážek a také ZŠ Horažďovice. Žáci 2. stupně si mohou vybrat z pěti zajímavých destinací. V nabídce jsou informační středisko SÚRAO v Praze, informační středisko na úložišti radioaktivních odpadů Richard v Litoměřicích, informační centra jaderných elektráren Temelín a Dukovany, nebo podzemní výukové středisko štoly Josef, které se nachází v bezprostřední blízkosti Slapské přehrady na Příbramsku. Protože si SÚRAO uvědomuje zvyšující se náklady spojené s organizací školních exkurzí, nabízí školám, které o návštěvu vyjmenovaných středisek projeví zájem, úhradu nákladů na dopravu. Tím, doufáme, bude umožněna účast na exkurzích i těm dětem, jejichž rodiče mají momentálně napjatý rodinný rozpočet. Exkurze probíhají za doprovodu vyškolených pracovníků, kteří školní výpravy uvedou do problematiky jaderné energetiky, radioaktivních odpadů, ukládání radioaktivních odpadů nebo související výzkumné činnosti. Žáci tak mají jedinečnou příležitost získat zajímavou formou informace o problematice, o níž se v lokalitách nyní živě diskutuje. Další informace podají: Ivana Škvorová, Helena Janečková Komunikační tým SÚRAO info@surao.cz, tel:

8 8 zprávy ze správy Zpravodaj Správy úložišť radioaktivních odpadů Letem světem ve Francii Francie je evropskou jadernou velmocí. V současnosti provozuje 59 reaktorů a 75 % elektrické energie ve Francii pochází právě z jádra. Víte, že Vzhledem k velkému množství jaderných elektráren jde Francie cestou přepracování vyhořelého jaderného paliva. Použité palivo se rozpustí v kyselině dusičné a z roztoku se chemicky oddělí jednotlivé složky. Plutonium se opět použije jako palivo. Uran se uskladní nebo použije pro výrobu nového paliva. Zbytky kovového pokrytí palivových článků se zpracují jako středněaktivní odpad. Štěpné produkty se oddělí a zalijí do skla v procesu zvaném vitrifikace. Z použitého paliva tak vznikne vysokoaktivní jaderný odpad převedený do formy skla, který je stejně jako vyhořelé jaderné palivo nutné uložit do hlubinného úložiště. Francie zatím počítá s variantou úložiště, ze kterého bude odpady možné v budoucnu vyjmout. Za ukládání radioaktivních odpadů ve Francii je zodpovědná společnost ANDRA, která byla založena v roce 1991, má tedy více než 20letou zkušenost s problematikou radioaktivních odpadů. ANDRA spadá pod působnost Ministerstva pro energetiku, výzkum a životní prostředí. Je to obdoba české Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). Centrála společnosti ANDRA Francie zatím počítá s variantou úložiště, ze kterého bude odpady možné v budoucnu vyjmout. sídlí poblíž Paříže a jednotlivé průmyslové divize má rozšířené po celém území Francie. V současnosti má agentura v provozu dvě zařízení pro ukládání radioaktivních odpadů. Uložiště středně a nízkoaktivních odpadů a úložiště velmi nízkoaktivních odpadů. Třetí zařízení již bylo uzavřeno a probíhá zde monitorování jeho vlivu na okolí. V oblasti Bure se nachází podzemní laboratoř, kde společnost ANDRA zkoumá vhodné jílové formace pro budoucí možné hlubinné úložiště pro ukládání dlouhodobých vysokoaktivních a středněaktivních odpadů. Nejvyšší hora Francie je Mont Blanc. Šampaňské vzniklo omylem. Francouzský mnich Dom Perignon si všiml, že v lahvích naplněných vínem dochází k dalšímu dodatečnému kvašení a ve víně se vytvářejí bublinky. Snahou kvašení odstranit přišel na podstatu výroby šampaňského. Francie se rozděluje do 26 regiónů z toho 4 z nich jsou zámořské regiony. Regiony se dále rozdělují do 100 departementů. Nynější rozdělení na departementy bylo zavedeno už v roce 1789 během francouzské revoluce. Na řece Loiře je více než 60 zámků. Guillotina (podle francouzského lékaře Dr. Guillotine) nepochází z Francie. Tento popravčí nástroj se šikmým ostřím získal jméno po zmíněném lékaři, protože byl jeho horlivým zastáncem, propagátorem a zlepšovatelem během Velké francouzské revoluce. Tour de France je etapový závod profesionálních cyklistů trvající asi tři týdny v červenci. Pořádá se každoročně už od roku 1903 ve Francii, z níž ale zajíždí i do jiných zemí. Filmový festival v Cannes byl založen v roce 1946 a patří mezi nejstarší a nejprestižnější filmové festivaly. Festival je pořádán každoročně, obvykle v měsíci květnu. Lanýž je považován za jednu z největších kulinářských pochoutek. Lanýži rostou převážně v dubových a jiných listnatých lesích pod zemí v hloubce přibližně 30 cm, což ztěžuje jejich vyhledávání. Ke sběru lanýžů se využívají speciálně cvičení psi a prasata. Osmisměrka M V A L S O T A V S U I L U J A R O M Í R A B L A H O S L A V A R D N A X E L A X N T M Ž K E Ř O B V A L S I N O R B I L I Í Ě A B E N E D I K T M N Í O Š R M M Ě L M J H Ě Š V A L S I D A L V T N A A I B E A E U T I L E U N A M E S Ě K R Y Š T O F J R L A T A N A I R D A P V C T S M S H A N O E N N D Í B R N Í Á Č E Ě Á L I A U T E N N T A Ě N A E Ě N M L E R T F R L M I B Ý A O R N O V N K V A O A N O L I V I G E M N N F A T D A R I N A D Ž Ě D A N L I R A L I C E N K A T E Ř I N A C K M N O R T É N E R V A L S I T A R V A R O B R A B A ADRIANA, ALEXANDRA, ALICE, ALŽBĚTA, ANTONIE, ANTONÍN, BARBORA, BĚLA, BENEDIKT, BENJAMÍN, BERTA, BLAHOSLAV, BOHUMIL, BONIFÁC, BOŘEK, BRIGITA, BRONISLAV, ČENĚK, DARINA, EMANUEL, FELIX, FRANTIŠEK, ILONA, IRENA, JAROMÍR, JERONÝM, JULIUS, KATEŘINA, KRYŠTOF, MAHULENA, MARCELA, MATĚJ, MIRIAM, NADĚŽDA, NINA, NORA, RADOMÍR, RENÉ, SÁRA, SVATOSLAV, SVĚTLANA, ŠTĚPÁNKA, VENDELÍN, VĚRA, VLADĚNA, VLADISLAV, VLASTIMIL, VRATISLAV. Nápady a náměty Pokud máte jakékoliv otázky či náměty a nápady na témata, o kterých si chcete přečíst v dalších číslech těchto novin, neváhejte se na nás obrátit. Rádi se přijedeme podívat na různé akce či zajímavosti vaší lokality, o kterých bychom mohli psát. Vaše nápady a náměty zasílejte na zpravyzespravy@surao.cz SÚRAO Správa úložišť radioaktivních odpadů Dlážděná 6, Praha 1 "Zprávy ze Správy"vydává čtvrtletně Správa úložišť radioaktivních odpadů, Dlážděná 1004/6, Praha 1, IČO: Vydávání tohoto zpravodaje je povoleno Ministerstvem kultury ČR a bylo mu přiděleno evidenční číslo MK ČR E Redakce: Mgr. Tereza Bečvaříková, Eva Pokorná, RNDr. Jiří Slovák, Ivana Škvorová, Jan Karlovský. tel.: , fax.: , zpravyzespravy@surao.cz,