Znalecký posudek č

Transkript

1 Znalecký posudek č Účel posudku: Odpovědi na otázky Industry Servis ZK, a.s. týkající se posudku Ing. Z. Vacka na Technologický park v rámci SPZ Holešov Objednatel posudku: Industry Servis ZK, a.s. Holešov, letiště, Tovární 1268 Posudek vypracoval: Prof. Ing. Jaromír Říha, CSc. Pekařská Brno Posudek obsahuje včetně titulního listu 26 stran textu a 6 stran grafických příloh. Objednateli se předává ve 4 vyhotoveních. V Brně

2 OBSAH OBSAH ZNALECKÝ ÚKOL METODA ŘEŠENÍ MÍSTNÍ ŠETŘENÍ PODKLADY PRO VYPRACOVÁNÍ POSUDKU MAPOVÉ PODKLADY ZPRÁVY, STUDIE, DOKUMENTY VYJÁDŘENÍ SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ LEGISLATIVNÍ A NORMATIVNÍ PODKLADY STRUČNĚ K ZÁJMOVÉMU ÚZEMÍ VŠEOBECNĚ K LOKALITĚ VODOHOSPODÁŘSKÉ POMĚRY PŘÍRODNÍ PODMÍNKY STRATEGICKÁ PRŮMYSLOVÁ ZÓNA HOLEŠOV VYHODNOCENÍ DOSTUPNÝCH PODKLADŮ PROZKOUMANOST ÚZEMÍ Všeobecně Technologický park JÍMÁNÍ PODZEMNÍ VODY SPZ U HOLEŠOVA A TECHNICKÉ ZABEZPEČENÍ PROTI ZNEČIŠTĚNÍ VOD TECHNOLOGICKÝ PARK NÁLEZ K DOBÁM DOTOKU PODZEMNÍ VODY Průsak málo propustnými pokryvnými hlínami K hydraulické vodivosti zemin hydrogeologického kolektoru K hydraulickému gradientu ROZBOR OMEZENÍ DLE ROZHODNUTÍ [H] ODPOVĚDI NA OTÁZKY OBJEDNATELE SEZNAM ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH ZNALECKÁ DOLOŽKA

3 1. Z N AL E C K Ý Ú K OL Předmětem znaleckého posudku je zodpovězení otázek položených společností Industry Servis ZK, a.s. spojených s hydrogeologickým posudkem Ing. Zdeňka Vacka (AQUA-GEA Holešov) Technologického parku (TP) v rámci SPZ Holešov z března 2010 [11]. Otázky, na které má posudek odpovědět, zní: 1. Je správný závěr Ing. Vacka v bodě 5.1, že k hranici ochranného pásma 2. stupně vnitřního doteče podzemní voda z prostoru Technologického parku za cca 14 dnů a následně k nejbližšímu jímacímu vrtu přibližně za dalších 20 dnů? 2. Lze tento závěr interpretovat tak, že v uvedených lhůtách doteče vždy a za všech okolností veškerá podzemní voda z prostoru Technologického parku k nejbližšímu jímacímu vrtu? 3. Je správný závěr Ing. Vacka v bodě 6.0, odst. 2), že projektový záměr Technologického parku koliduje s vydanými rozhodnutími Odboru ŽP MěÚ Holešov? 2. M E TODA ŘEŠENÍ Při vypracování znaleckého posudku byl zvolen tento postup: Shromáždění a analýzu podkladů. Zhodnocení podkladů. Formulace nálezu a odpovědí na otázky Industry Servis ZK, a.s. Při zpracování jsme využili oponentní posudek [2]. Rozsáhlé použité podklady citované v tomto posudku jsou uvedeny v kapitole M Í S T N Í Š E TŘENÍ Místní šetření proběhlo dne Šetření byli účastni: prof. Ing. Jaromír Říha, CSc., soudní znalec, Mgr. Iva Kuželová, zástupce Industry Servis ZK, a.s. V rámci tohoto šetření byla provedena pochůzka v hodnocené lokalitě i ve vlastní budově Technologického parku. Přitom byla pořízena fotodokumentace, byly doplněny některé údaje, zejména o možném budoucím provozu, ochranných prvcích v areálu Technologického parku, apod. 4. P ODKLAD Y P R O VYPRAC OVÁNÍ POSUDKU V rámci zpracování tohoto posudku byly využity níže zmíněné podklady získané a utříděné zejména v rámci zpracování podkladové části studie [115]. Tyto dokumenty byly doplněny oproti [115] o další podklady, které jsou mimo další uvedeny v závěru soupisu podkladů. Šlo především o podklady o Technologickém parku a zejména o oponentský posudek [2] hydrogeologického (HG) posudku [11] M a p o v é p o d k l a d y [A] Hydrogeologická mapa Kroměříž 1 : [B] Geologická mapa Holešov 1 : [C] Státní vodohospodářská mapa Kroměříž 1 :

4 4. 2 Z p r á v y, s t u d i e, d o k u m e n t y [1] MUZIKÁŘ, R. (editor) Ochranná pásma zdrojů podzemních vod - zhodnocení pilotních projektů a metodiky stanovení - sborník. Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost. Brno, 3/1999. [2] SOVADINA, L. Oponentský posudek hydrogeologického posudku Ing. Zdeňka Vacka Holešov. Technologického parku v rámci SPZ Holešov. HYDROGEOLOGICKÁ SLUŽBA, Zlín, 5/2012. [3] Investiční příprava území PZH, Dokumentace skutečného provedení stavby (DSPS). Podklad na CD. Centroprojekt, a.s., [4] MICHNA, J. Holešov PZ - Technologický park, spodní stavba SO101 - vyjádření hydrogeologa, z.č Geotest, a.s. Zlín, 3/2011. [5] MICHNA, J. Holešov PZ - Technologický park, spodní stavba - vyjádření hydrogeologa, z.č Geotest, a.s. Zlín, 3/2011. [6] MICHNA, J. Holešov PZ - přípojka NN, vyjádření hydrogeologa, z.č Geotest, a.s. Zlín, 2/2011. [7] MICHNA, J. Holešov PZ - výrobní hala POKART, hydrogeologické posouzení, z.č Geotest, a.s. Zlín, 6/2010. [8] SOVADINA, L. Hydrogeologické vyjádření k možnosti ovlivnění využívaných zdrojů podzemních vod v jímacím území Holešov následkem hlubinného založení objektů Technologického parku na vrtaných pilotách. Hydrogeologická služba. Zlín, 3/2011. [9] SVOBODOVÁ, A. Holešov, průmyslová zóna - areál MRB, hydrogeologický posudek č.2 nahrazující posudek ze 12/2010 po změně v projektové dokumentaci. Vodní zdroje Holešov, a.s. Holešov, 3/2011. [10] VACEK, Z. Holešov - výrobní hala POKART v rámci SPZ Holešov - Hydrogeologický posudek. AQUA-GEA Holešov. Holešov 3/2011. [11] VACEK, Z. Holešov - Technologický park v rámci SPZ Holešov - Hydrogeologický posudek. AQUA-GEA Holešov. Holešov, 3/2010. [12] VACEK, Z. Holešov - Vliv projektovaného výrobního závodu Mitas na vodní zdroje v Holešově a Všetulách - Hydrogeologický posudek. AQUA-GEA Holešov. Holešov, 12/2010. [13] SKOBA, O. Investiční příprava území Průmyslové zóny Holešov. Krajský úřad Zlínského kraje. Zlín, 5/2007. [14] PSOTOVÁ, H. a kol. Investiční příprava průmyslové zóny Holešov - Vyhodnocení dopadu stavby na krajinný ráz podle 12 zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Arvita P, spol. s r.o., Otrokovice, 12/2007. [15] BAAR, L. Investiční příprava Průmyslové zóny Holešov - dokumentace pro územní rozhodnutí - celková průvodní zpráva. Centroprojekt, a.s. Zlín. Zlín, 1/2007. [16] SEDLÁČKOVÁ, J., JANÍK, O. Studie geologických poměrů území Průmyslové zóny Holešov - závěrečná zpráva. Vodní zdroje Holešov, a. s. Holešov 12/2005. [17] MIKEŠ, M. Investiční příprava území Průmyslové zóny Holešov - dokumentace pro územní řízení - Půdní průzkum startovacích a přistávacích drah letiště Holešov, Centroprojekt a.s. Zlín. Zlín, 1/2007. [18] LUDVÍK, V. Posudek dle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí - Výrobní závod společnosti Hyundai motor company na území průmyslové zóny Holešov. Ekoteam Hradec Králové. Hradec Králové, 6/2006. [19] OBEC ZAHNAŠOVICE. Žádost o zahájení obnovy řízení ve věci vydání stavebního povolení pro stavbu Výrobní hala POKART Holešov a přiznání odkladného účinku. Obec Zahnašovice. Zahnašovice, [20] EUROVIA. Investiční příprava území průmyslové zóny Holešov. Monitorovací vrty nové a rušení. 10/2009. [21] MICHNA, J. Holešov investiční příprava průmyslové zóny II. Hydrogeologické posouzení možných vlivů staveb připravovaných v rámci záměru Investiční příprava území průmyslové zóny Holešov. Z.č GEOtest Brno, a.s. Zlín, 5/2008. [22] MICHNA, J. Holešov PZ - Technologický park, monitoring, z.č Informace o průběhu monitoringu podzemní vody. Geotest, a.s. Zlín, 5/

5 [23] OBRŠÁL, Z., MACHÁČEK, M., PSOTOVÁ, H., BAAR, L. Investiční příprava průmyslové zóny Holešov Oznámení o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí dle přílohy zákona č. 100/2001 Sb. Chrudim, 3/2007. [24] SVOBODOVÁ, A., SEDLÁČKOVÁ, J., POSPÍŠILÍKOVÁ, M., VLČEK, R. Studie geologických poměrů území průmyslové zóny Holešov historická rešerše. Vodní zdroje Holešov, a. s. Holešov 11/2005. [25] SVOBODOVÁ, A. TON ENERGO a.s., Posouzení možnosti zbudování vlastní studny. Vodní zdroje Holešov, a.s. Holešov, 6/1999. [26] SVOBODOVÁ, A. TON ENERGO a.s. teplárna Holešov, projekt. Vodní zdroje Holešov, a.s. Holešov, 6/2000. [27] SVOBODOVÁ, A. TON ENERGO a.s. teplárna Holešov, Závěrečná zpráva. Vodní zdroje Holešov, a.s. Holešov, 6/2000. [28] MICHNA, J. Příprava území PZ, II. etapa - stavba 10. Technická a dopravní infrastruktura 1. část. Hydrogeologické posouzení - doplněk. Geotest, a.s. 8/2011. [29] MALÝ, J. Hulín-Holešov, lokalita Břest. Geologický průzkum n.p. Brno. Hydrogeologická zpráva. 6/1961. [30] KOLEKTIV AUTORŮ. Letiště Holešov. Soubor dokumentů. Vojenský projektový ústav Praha, 08/1989, Vodní zdroje Holešov 10-11/1989. [31] STAROBOVÁ, M. Holešov III. Výsledky měření stavu hladin. Zpráva o naměřených stavech hladiny PV v okolí JÚ. Geotest. Brno. 2/1974. [32] MALÝ, J. Holešov studny. Zpráva o vyhloubení trubních studní v jímacím území. Geotest Brno [33] STAROBOVÁ, M. Holešov IV. Výsledky měření stavu hladiny podzemní vody. Zpráva o naměřených stavech hladiny PV v okolí JÚ. Geotest. Brno. 2/1975. [34] MALÝ, J. Holešov výsledky měření stavu hladiny podzemní vody. Zpráva o naměřených stavech hladiny podzemní vody v okolí JÚ. Geotest, Brno. 12/1970. [35] STAROBOVÁ, M. Holešov. Hydrogeologické podklady pro stanovení PHO JÚ veřejného vodovodu města Holešova. Geotest, Brno [36] SVOBODOVÁ, A. Holešov - PSV, sanační čerpání, dílčí zpráva. Vodní zdroje Holešov s.p. Holešov [37] CAHLÍKOVÁ, Z. Holešov - Loana, sanační čerpání, dílčí zpráva. Vodní zdroje Holešov s.p. Holešov. 08/1991. [38] CAHLÍKOVÁ, Z. HOLEŠOV - letiště, sanace havárie. Vodní zdroje Holešov s.p. Holešov. 08/1991. [39] SVOBODOVÁ, A. Holešov - Loana, sanační čerpání, dílčí závěrečná zpráva. Vodní zdroje Holešov s.p. Holešov. 08/1992. [40] SVOBODOVÁ, A. Holešov - Mopas, sanační čerpání, dílčí závěrečná zpráva. Vodní zdroje Holešov s.p. Holešov. 09/1992. [41] REŠERŠE starých ekologických zátěží Zlínského kraje. Industry servis Holešov. [42] SVOBODOVÁ, A. Holešov monitorování. Závěrečná zpráva. Vodní zdroje Holešov a.s. 10/1993. [43] Jímací území Holešov. Zlínský kraj [online] [cit ]. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území České republiky. Dostupné z WWW: file/40167/_22886_13045_cz072_zlinsky_kraj.pdf>, str [44] MRHÁLEK, P. Holešov-PZ, Technologický park, monitoring. Protokol o zkoušce č /2011. Geotest, a.s. Brno, 4/2011. [45] ŽŮRKOVÁ, I. Závěrečná zpráva Holešov, Oprava prameniště - I.etapa. Vodní zdroje, n.p., Praha, závod Holešov. Holešov, 10/1979. [46] SVOBODA, T. Holešov ČS BEN-ECO, monitorovací vrt. Vodní zdroje Holešov, a. s. Holešov, 10/1995. [47] Vrt u drůbežárny, Vrtný profil. Ústřední ústav geologický. Otrokovice, 9/1958. [48] BÍGL, STÁREK. Zpráva o provedení čerpacího pokusu v n.p. TON - Holešov. Ústřední ústav geologický. Praha, 9/

6 [49] CALÁBEK, V. Zpráva o výsledku přezkoušení vydatnosti stávajících studní v závodě Sfinx v Holešově - Všetulích. Chemoprojekt Přerov. Přerov, 10/1966. [50] PROSTĚJOVSKÁ. M. Zpráva o základových poměrech na staveništi areálu VNS v Holešově. Inženýrskogeologický a hydrogeologický průzkum, n.p. Žilina, závod Brno. Brno, 3/1968. [51] GOTTLIEB, J. Správa o stavebnogeologickom prieskume VNS - Holešov - silo. Agrostav - Stropkov, Prešov-Šarišské lúky. Prešov, 3/1974. [52] STAROBOVÁ, M. Všetuly. Hydrogeologický průzkum. Zpráva o hydrogeologickém průzkumu pro získání doplňkového vodního zdroje. Geotest, n.p. Brno. Brno, 3/1976. [53] MALÝ, J. Hulín Holešov (lokalita Hulín). Hydrogeologický průzkum pro skupinový vodovod. I. část. Geologický průzkum n.p. Brno. 10/1959, 55 s. [54] MALÝ, J. Hulín Holešov (lokalita Holešov). Hydrogeologický průzkum pro skupinový vodovod. II. část. Geologický průzkum n.p. Brno. 3/1960, 74 s. [55] MALÝ, J. Hulín Holešov (lokalita Holešov). Zpráva o výsledcích geologického průzkumu. Geologický průzkum n.p. Brno. 3/1961, 132 s. [56] RÁČEK, F. Závěrečná zpráva o hlubokém strukturním vrtu Holešov 1. Moravské naftové doly, n.p. Hodonín. 10/1972, 190 s. [57] PLESNÍK, K. Holešov - letiště. Závěrečná zpráva I.etapy HG průzkumu. Geotest, Brno. Brno, 4/1974. [58] MALÝ, J. Troubky, Zářičí, Chropyně, Břest, Holešov. Předběžná zpráva o ohrožení podzemních zdrojů pitné vody uhlovodíky. Geotest, Brno. Brno, 12/1974. [59] STAROBOVÁ, M. Holešov. Doplňující hydrogeologický průzkum, II.část. Geotest, Brno. Brno, 7/1975. [60] PLESNÍK, K. Holešov II. Závěrečná zpráva II.etapy HG průzkumu pro ochranu podzemních vod prameniště Holešov proti kontaminaci LPH. Geotest, Brno. Brno, 1/1976. [61] CAHLÍKOVÁ, Z. Holešov - Mopas. Sanační čerpání, dílčí závěrečná zpráva. Vodní zdroje Holešov. Holešov, 8/1991. [62] MALÝ, J. Troubky, Zářičí, Chropyně, Břest, Holešov. Předběžná zpráva o ohrožení podzemních zdrojů pitné vody uhlovodíky. II.část. Geotest, Brno. Brno, 11/1975. [63] ECKHARDT, P. Ochrana režimu a jakosti podzemních vod před negativními vlivy vrtných prací v povodí Moravy a Odry-3.etapa prací. VÚV Praha. Praha, 11/2005. [64] CALÁBEK, V. Zpráva o HG průzkumu pro zajištění zdroje vody pro závod Sfinx v Holešově- Všetulích. Chemoprojekt Přerov. Přerov, 5/1967. [65] CALÁBEK, V.. Zpráva o prohloubení studny u teplárny v závodě TON, n. p. v Holešově. Chemoprojekt Přerov. Přerov, 4/1967. [66] MALÝ, J. Holešov. Doplňující HG průzkum jímacího území. I.část. Geotest Brno. Brno, 11/1973. [67] ROTH, Z. a kol. Geologická stavba vnější skupiny flyšového pásma mezi Kelčem, Holešovem a Přerovem. Ústřední ústav geologický Praha [68] DOLEŽAL, J., HADAMOVSKÝ, F. Detailní gravimetrický průzkum v západokarpatském Flyši. Oblast Gottwaldov. Čs. Naftové doly n.p., závod geofyziky Brno [69] KLABLENA, J. Geofyzikální průzkum pro hydrogeologické účely v oblasti Hulín -Holešov - Bystřice pod Hostýnem Fryšták. Geofyzika n.p. Brno [70] KRATOCHVÍLOVÁ, I. Hydrogeologické poměry Holešovské plošiny. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta UK Praha [71] KONEČNÁ, J. - ŽÁKOVSKÁ, I. Monitorování přítomnosti ropných látek v objektech JÚ Holešov. Vodní zdroje n.p. Praha [72] JANÍK, O. SPZ Holešov, Technologický park. Inženýrsko-geologický průzkum. Centroprojekt a.s., Zlín. 3/2010. [73] CAHLÍKOVÁ, Z. - KONEČNÁ, J. Holešov - jímací území, havárie I. etapa, II. Fáze. Vodní zdroje Holešov s.p. 06/1991. [74] AQUATEST. Studie odtokových poměrů průmyslová zóna Holešov. Aquatest a.s., Praha. 12/2005. [75] Investiční příprava území PZH, II. etapa, DSP, Centroprojekt, a.s [76] 6

7 [77] Technologický park v rámci SPZ Holešov. Dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby. Centroprojekt, a.s. 2/2010. [78] VACEK, Z. Holešov - jímací území, havárie I. etapa, I. fáze. Vodní zdroje Holešov s.p. 06/1991. [79] PANÁČKOVÁ, D. ŠILHÁK, J. Odborný posudek č. 65/10. Výrobní hala POKART Holešov, [80] PANÁČKOVÁ, D. ŠILHÁK, J. Rozptylová studie č. 66/10. Výrobní hala POKART Holešov, [81] ELIÁŠ, M. - NOVÁK, F. - ROTH, Z. Litologické popisy některých vrtů pro list generální mapy Gottwaldov [82] ZÁVADA, J. Zpráva o průzkumu pro ZP. Kanalizační sběrač a čistírna Holešov - geologický průzkum [83] PROKOS, J. Zpráva o výsledku stavebně-geologického průzkumu pro projekt čerpací stanice na řece Rusavě závod Všetuly [84] CALÁBEK V. Holešov, průzkum základové půdy pro komín u teplárny závodu TON [85] ZÁLESKÝ, J. Posouzení číslo 114/68 pro akci geologický průzkum (letiště - Holešov) [86] JANOVSKÝ, J. - VALÍK, R. Holešov - Obránců míru, stavebně geologický průzkum [87] TYLČER, J. Závěrečná zpráva o výsledku hydrogeologického průzkumu [88] KUPEC, J. Míškovice - Ludslavice. Závěrečná zpráva o HG průzkumu pro zajištění vodního zdroje pro skupinový vodovod [89] VALÍK, R. Závěrečná zpráva o geologickém průzkumu základové půdy pro výstavbu sušárny v cukrovaru Všetuly u Holešova [90] SLOUP, J. Všetuly. Stavebněgeologický průzkum pro založení komína v závodě Dřevopodniku [91] POLÁŠKOVÁ, M. - RYŠKA, J. Holešov - TON I. stavba. Závěrečná zpráva. Inženýrskogeologický průzkum [92] SLOUP, J. Stavebně geologický průzkum pro silo v cukrovaru Všetuly [93] MALÁ, E. Závěrečná zpráva o předběžném HG průzkumu jímacího území skupinového vodovodu [94] HAJTMAROVÁ, L. Závěrečná zpráva o HG průzkumu pro zajištění vodních zdrojů pro výstavbu velkovýkrmny prasat společného zemědělského podniku Kroměříž na farmě Chráštany [95] ŽŮREK, V. Zahnašovice, HG průzkum [96] HAJTMAROVÁ, L. Zpráva o závěrečném HG průzkumu pro bytovky OVBD v Ludslavicích, okr. Kroměříž [97] POLÁK, P. Holešov - letiště, inženýrskogeologický průzkum J1-J [98] HROUZKOVÁ, J. HG průzkum Holešov - Količín, okr. Kroměříž. Závěrečná zpráva [99] KRATOCHVÍLOVÁ, I. HG průzkum Holešov, závěrečná zpráva [100] KRATOCHVÍLOVÁ, I. Holešov, indikační vrt [101] ŽÁKOVSKÁ, I. Ludslavice, okr. Kroměříž - HG průzkum [102] MRSKOŠ, J. Podrobný inženýrskogeologický průzkum Holešov - přístavba učebního pavilonu ZVS. Ověření základových poměrů [103] HÁJEK, J., HROUZEK, S., VACEK, Z. HG posudek - rozšíření letiště Holešov pro nákladovou a osobní dopravu v mezinárodní kategorii [104] VACLAVÍK, J. Inženýrskogeologické poměry pro výstavbu 6 bytových jednotek v Holešově, ul. Obránců míru [105] ŽÁKOVSKÁ, I. Holešov - ČSAD - rekonstrukce nádrže PHM, HG posudek [106] SVOBODOVÁ, A. Holešov - skládka PDO, odběry a rozbory vzorku vody z indikačních vrtů, posudek [107] SVOBODOVÁ, A. OSP Holešov, čerpací zkouška z vrtu OSP [108] SVOBODOVÁ, A. Holešov - monitorování, závěrečná zpráva za rok [109] HROUZEK, S. Ludslavice - STS, HG průzkum kontaminace podzemních vod chlorovanými uhlovodíky [110] ŽÁKOVSKÁ, I. Holešov - skládka TKO "u Žop", provoz monitorovacího systému skládky v roce

8 [111] BAJEROVÁ, Z., FIŠER, O., SMILKOVÁ, M. Holešov - skládka TKO "U Žop", analýza rizik [112] ŽÁKOVSKÁ, I. Holešov - skládka TKO "u Žop", provoz monitorovacího systému skládky v roce 1998, závěrečná zpráva [113] CAHLÍKOVÁ, Z. Závěrečná zpráva Holešov - skládka "U Žop", monitoring podzemní a povrchové vody [114] ŽÁKOVSKÁ, I. Odstranění staré ekologické záleže v areálu MOPAS a.s. v Holešově, závěrečná zpráva předsanačního doprůzkumu [115] ŘÍHA, J. a kol. Strategická průmyslová zóna Holešov. Analýza vodohospodářských rizik. Část I Analýza podkladů, FAST VUT v Brně, [116] KUČERA, J. Kroměříž. Účelová pozorovací sít podzemní vody - XV. fáze. Dílčí zpráva o stavech hladiny podzemní vody a o její kvalitě v HG objektech účelových pozorovacích sítí jímacích území v roce [117] IDES, D. Analýza rizika: CS PHM BENZINA Holešov Všetuly [118] POSPÍŠILÍKOVÁ, M. Holešov, parcela c. 3311/1 Hydrogeologický průzkum [119] POSPÍŠILÍKOVÁ, M. Holešov, parcela č. 2997/1 Hydrogeologický průzkum, závěrečná zpráva [120] SVOBODOVÁ, A. Holešov - Všetuly. Parcela c. 722/53. Hydrogeologický průzkum. Závěrečná zpráva [121] POSPÍŠILÍKOVÁ, M. Průzkumný hydrogeologický vrt Holešov, p.č. 3497/ [122] BAAR L. Stavba 10: technická a dopravní infrastruktura uvnitr PZ 1. část. Odvedení povrchových vod v km 0,176 komunikace SO 722. Technická zpráva. Centroprojekt, Zlín, [123] MICHNA, J. Holešov PZ Technologický park, monitoring, [124] MUCHA, I. ŠESTAKOV, VM Hydraulika podzemných vod - SNTL Praha, 342 s. [125] KOŠTÁLEK V. Skupinový vodovod Hulín - Holešov - Bystřice pod Hostýnem. II. et. rozšíření prameniště. Technická dokumentace. Hydroprojekt, Olomouc, [126] BEAR, J Dynamics of fluids in porous media - American Elsevier Publishing Company,Inc.,764 p. [127] BEAR, J.- VERRUIJT, A Modeling Groundwater Flow and Pollution, D.Reidel Publishing Company, 414 p. [128] HÁLEK, V. ŠVEC, J Hydraulika podzemní vody, Academia Praha, 375 s. [129] POLUBARINOVA-KOČINA, PJ Těorija dviženija gruntovych vod, GITTL Moskva. [130] KUŽELA, J. Technologický park v rámci SPZ Holešov. Dokumentace skutečného provedení stavby. Centroprojekt Zlín, 11/ V y j á dření správních orgánů [A] Vyjádření Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s., 3/2011. [B] Usnesení vlády České republiky ze dne 10. května 2006 č. 550 k návrhu na schválení investiční smlouvy se společností Hyundai Motor Company a k zabezpečení podmínek pro výstavu a provoz automobilového závodu Hyundai, závodů subdodavatelů na území severní a střední Moravy a investiční přípravy území strategických průmyslových zón v ČR. [C] Usnesení vlády České republiky ze dne 16. listopadu 2005 č.1471 k zabezpečení investiční přípravy území pro realizaci výrobního závodu společnosti Hyundai Motor Company v České republice. [D] Usnesení vlády České republiky ze dne 31. srpna 2005 č k zabezpečení investiční přípravy strategických průmyslových zón a k pokrytí prostředků státního rozpočtu na výstavbu průmyslových zón pro období od roku 2005 na území České republiky. [E] Stavební povolení. Technologického parku v rámci SPZ Holešov. MěÚ Holešov. Spis č. 2554/2010, č.j. HOL-13464/2010/SÚ/TN, 24.června [F] Obecně závazná vyhláška města Holešova č. 1/2005 o vyhlášení závazné části Změny č. 5A územního plánu města Holešov. 2/2005. [G] Rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami a o stanovení pásem hygienické ochrany kolem vodního zdroje určeného k hromadnému zásobování pitnou vodou. 01/

9 [H] Veřejná vyhláška. Rozhodnutí o změně rozhodnutí o pásmech hygienické ochrany. MěÚ Holešov, odbor životního prostředí, zn. ŽP/24263/2007/Ve, [I] Závěr zjišťovacího řízení podle zákona 100/2001 Sb. Výrobní hala POKART Holešov, , KÚ Zlínského kraje. [J] Stanovisko k posouzení vlivů koncepce na životní prostředí, KÚ 2. listopadu 2011, Ing. Simona Musilová, č.j. KUZL74425/2011, spis značka KUSP 74425/2011 ŽPZE-MU. [K] Závěr zjišťovacího řízení podle zákona 100/2001 Sb. Investiční příprava území průmyslové zóny Holešov, , KÚ Zlínského kraje, OŽPZ, Ing. Ondřej Skoba, č.j. KUZL22612/2007, spis značka KUSP 22612/2007 ŽPZE-OS. [L] Závěr zjišťovacího řízení k "Návrhu zadání změny č. 8 územního plánu města Holešov" ve smyslu 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., KÚ Zlínského kraje, OÚPSŘ, Ing. Kulička, MgrBc. Rubešová, č.j. KUZL 23217/2005 ŽPZE-PK, DR, [M] Závod na výrobu automobilů na území průmyslové zóny Holešov - vyjádření MěÚ Holešov, Ing. Šťastný, zn. ÚP/19999/2005/ŠŤ, [N] Stanovisko Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, k návrhu koncepce Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje , č.j /ENV/10, Praha [O] Stanovisko k posouzení vlivů koncepce na životní prostředí podle 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Název koncepce: Koncept územního plánu Holešov. KÚ Zlínského kraje, OŽPZ, Ing. Simona Musilová, č.j. KUZL74425/2011, spis značka KUSP 74425/2011 ŽPZE-MU. [P] Posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů - předání stanoviska podle 10g., MŽP, Ing. Gavelková, zn /ENV/09, [Q] Stanovisko Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, k návrhu Zásad územního rozvoje Zlínského kraje, verze pro veřejné projednání. MŽP, Ing. Hejhal, zn /ENV/08, L e g i s l a t i v n í a n o r m a t i v n í p o d k l a d y Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění (novely 93/2004, 163/2006, 186/2006, 216/2007, 124/2008, 223/2009, 227/2009, 436/2009, úplné znění: 49/2010). Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) v platném znění (zákon č. 273/2010 Sb.). Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší. Zákon č. 365/2003 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích. Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění. Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů. Vyhláška č. 13/1994 Sb., MŽP, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Vyhláška č. 376/2000 Sb., MZ, kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah četnosti její kontroly. Vyhláška č. 384/2001 Sb., MŽP o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly, monometyltetrachlorordifenylmetanem, monometyldichlordifenylmetanem, monometyldibrom difenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 60 mg/kg (o nakládání s PCB). Vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. 9

10 Vyhláška č. 381/2001 Sb, kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů). Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění. Vyhláška č. 221/2004 Sb., kterou se stanoví seznamy nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno nebo jejichž uvádění na trh, do oběhu nebo používání je omezeno. Vyhláška č. 223/2004 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky hodnocení nebezpečných chemických látek pro životní prostředí. Vyhláška č. 294/2005 o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Vyhláška č. 540/2006, kterou se mění vyhláška č. 221/2004 Sb., kterou se stanoví seznamy nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno nebo jejichž uvádění na trh, do oběhu nebo používání je omezeno, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 374/2008 Sb., o přepravě odpadů a o změně vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 169/2006 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod. Nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Nařízení vlády č. 416/2010 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních. Nařízení vlády č. 23/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Metodický pokyn MŽP č. 8/1996 Kritéria znečištění zeminy. Metodický pokyn MŽP č. 12/2005 pro analýzu rizik kontaminovaného území. Věstník MŽP, Ročník XV, Září 2005, Částka 9. Metodický pokyn MŽP č. 13/2005 pro průzkum kontaminovaného území. Věstník MŽP, Ročník XV, Září 2005, Částka 9. Metodický pokyn OEŠ MŽP č. 1/ Analýza rizik kontaminovaného území. Věstník MŽP, Ročník XXI, Březen 2011, Částka 3. Směrnice č. 51/1979 Sb., o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží. ČSN Voda pro stavební účely. ČSN EN 1610 (756114) Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení. ČSN Zkoušky vodotěsnosti stok. ČSN EN 858 Odlučovače lehkých kapalin. 5. S T R UČNĚ K ZÁJMOVÉMU ÚZEMÍ 5. 1 V š e o b e c ně k lokalitě Strategická průmyslová zóna (SPZ) Holešov se nachází ve Zlínském kraji v okrese Kroměříž v katastrálním území města Holešova a obcí Všetuly a Zahnašovice jižně od města Holešova (Příloha 1). Ze severní strany je území vymezeno průmyslovou zástavbou města 10

11 Holešova a železniční tratí Hulín Valašské Meziříčí, z východní strany pak silnicí č. 490 (Holešov Zlín), která představuje hlavní příjezdovou trasu do území SPZ Holešov. Z jihu a západu je oblast vymezena hranicí prostoru bývalého letiště, resp. ochranného pásma plánované rychlostní silnice. Nadmořská výška území se pohybuje od 211 m n.m. do 235 m n.m. Areál Technologického parku (TP) je umístěn na parcele 2760/1 v kat úz. Holešov zhruba ve středu plochy SPZ. Sestává ze tří budov s využitelnou plochou cca m V o d o h o s p o d ářské poměry Hydrologicky patří zájmové území do povodí Moravy. SPZ o celkové rozloze cca 325 ha hydrologicky spadá cca 189 ha do povodí řeky Mojeny a zbylými 136 ha do povodí řeky Rusavy [74] (území je odvodňované do Rusavy jejím levostranným přítokem Přílepským potokem). Základní charakteristiky povodí řeky Mojeny jsou následující: číslo hydrologického pořadí: až celková plocha povodí: 63,728 km 2 Základní charakteristiky povodí řeky Rusavy jsou následující: číslo hydrologického pořadí: až celková plocha povodí: 150,886 km 2 Téměř celé území SPZ bude odvodňováno do řeky Mojeny. V rámci investiční přípravy [75] byla provedena její přeložka k jižní hranici zájmového území a zrušení melioračního kanálu Žabínek, který nicméně stále část vod z území zóny odvádí a v budoucnu se na něj může napojit dešťová kanalizace v severozápadní části zóny. Jižní část území SPZ Holešov je odvodňována především říčkou Mojenou. Souborně byla problematika povrchových vod řešena Studií odtokových poměrů [74]. V bezprostřední blízkosti SPZ se nalézají dvě jímací území (JÚ) - Holešov a Všetuly. Dále je budeme označovat jako JÚ Holešov, JÚ Všetuly, popř. souhrnně JÚ u Holešova. Celé území SPZ se nachází ve vnějším pásmu hygienické ochrany (PHO) 2. stupně vodního zdroje Holešov a je umístěno cca 150 m JZ od hranice vnitřního PHO 2. stupně. Nejbližší vodárensky využívaná studna HV01a (původně HV01) je umístěna cca ve vzdálenosti 400 m [11] Přírodní podmínky Geomorfologicky přísluší zájmové území k Hornomoravskému úvalu, konkrétně k Holešovské plošině. Holešovská plošina je omezena na severu Kelčskou pahorkatinou, na východě Hostýnskými vrchy a Fryštáckou brázdou a na jihu Zlínskou vrchovinou. Na západě přechází Holešovská plošina ve Středomoravskou nivu. Nadmořská výška terénu se pohybuje od cca 211 m n. m. na západním okraji po cca 235 m n. m. na východním okraji zájmového území. Klimaticky je zájmové území součástí teplé oblasti, která se vyznačuje dlouhým létem, teplým a suchým, velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrný roční úhrn atmosférických srážek v období 1961 až 1990 činil pro stanici Holešov 615 mm [2], [16]. Geologické poměry v širším okolí zájmové lokality dokumentuje geologická mapa v měřítku 1 : [B]. SPZ Holešov leží v severovýchodní části Holešovské plošiny. Ta je geomorgofologickým podcelkem Hornomoravského úvalu. Zájmové území je budováno sedimenty kvartérního a neogénního stáří, jejichž podloží je tvořeno paleogénními pískovci a 11

12 jílovci vnějšího flyšového pásma Karpat. Neogénní horniny tvoří 100 až 300 m mocná souvrství pestrých jílů s polohami štěrků a písků, litologicky převažují silty a jíly, často nepravidelně nestejnozrnně písčité, které v některých polohách přecházejí až do jílovitých písků. Nejmladší pokryv Holešovské plošiny tvoří kvartérní sedimenty - hlinité písky, hlinitopísčité štěrky s hlinitými a jílovitými vložkami. Jednotlivé vrstvy často nejsou uloženy v úrovních, které by souvisle probíhaly pod povrchem území, stejné sedimenty leží v různých polohách, takže zeminy zjištěné v jednom vrtu v určité úrovni se v blízkém vrtu nemusí vůbec vyskytovat. Tyto nepravidelnosti poukazují na křížové zvrstvení sedimentů budujících zájmovou lokalitu. Litologicky se jedná o převážně propustné vrstvy písků a písčitých štěrků, často s různým stupněm zahlinění s vložkami méně propustných pelitických vrstev. Jejich celkové mocnosti jsou v zájmové lokalitě a jejím nejbližším okolí značně proměnlivé v závislosti na reliéfu povrchu předkvartérního podloží a dosahují místně až 50 m. V nadloží kvartérních štěrkopísků je uložena vrstva pokryvných hlín a jílů mocnosti zpravidla 2 až 5 m, místně však dosahující až cca 10 m. Interpretace plošného rozložení mocnosti stropního izolátoru v zájmovém prostoru je patrná z Přílohy 5. Hydrogeologické poměry v širším území dokumentuje hydrogeologická mapa [A] v měřítku 1 : Po stránce hydrogeologické je zájmové území součástí hydrogeologického rajonu 162 Pliopleistocenní sedimenty Hornomoravského úvalu a leží nad sedimenty rajonu 222 Neogénní sedimenty vněkarpatských a vnitrokarpatských pánví. Vzhledem k převaze jílovitého vývoje představují neogénní sedimenty především relativně nepropustný počevní (bazální) izolátor kvartérní zvodně. Kvartérní štěrkopísčité sedimenty vytváří příznivé prostředí pro oběh a akumulaci podzemní vody. Změny zrnitostního složení, závislé na střídavém uložení písčitých štěrků, hlín, písků a hlinito-písčitých štěrků, ovlivňují značně proměnlivou hydraulickou vodivost materiálů hydrogeologického kolektoru. Jak ve vertikálním, tak i v laterálním směru její hodnoty kolísají v širokém rozmezí, polohy relativně dobře propustné se střídají s polohami málo propustnými až relativně nepropustnými. Proto zde dochází k velmi složitému proudění podzemní vody. Hydraulické vodivosti vyhodnocené při čerpacích pokusech na jednotlivých objektech uváděné podklady [16], [25], [26], [36], [37], [46], [52], [55], [64], [66], [70], [73], [88], [95], [98], [101], [107], [109], [117], [118], [119] se značně liší a pohybují se v rozmezí od 6, až po 6, m/s. Uvedené rozpětí je dáno jednak heterogenitou prostředí v zájmové oblasti, uspořádáním průzkumných objektů a typem zkoušky (čerpací, stoupací, krátkodobá, dlouhodobá) a zejména na způsobu vyhodnocení hydraulické vodivosti (z křivek zrnitosti, z hydrodynamických zkoušek), metodice a přijatých předpokladech (stacionarita, vodorovná neomezená zvodeň, napjatý či volný režim proudění, apod.). V některých případech jsou uváděné hodnoty zatíženy také numerickými chybami [55]. Uvedené rozpětí odvozených hodnot naznačuje, že není možné uvažovat při hydraulických výpočtech pro dané území s průměrnými hodnotami, ale že je třeba při případných modelových výpočtech a úvahách vázat hydraulické vodivosti na konkrétní lokalitu s uvážením proměnlivé propustnosti materiálů zvodně. Pro získání adekvátních a přiléhavých hodnot je proto třeba vycházet z měřeními získaných průběhů hladiny vody ve vrtech a příslušných čerpaných množstvích. Ty jsou v řadě případů publikovány ve výše uvedených zprávách z průzkumů. Podrobnější rozbor poskytuje posudek [2]. Proudění podzemní vody v zájmovém prostoru je také výrazně ovlivněno exploatací podzemní vody v JÚ Holešov, JÚ Všetuly a také v některých dalších provozech a individuálních 12

13 odběrných místech (kapitola 6.2). Podzemní voda přitéká v přírodním režimu do území SPZ především od východu a severovýchodu. Sklon hladiny podzemní vody (piezometrické úrovně) se při čerpáním neovlivněném stavu pohyboval kolem 0,4 %. V severovýchodní části zájmové lokality je směr proudění podzemní vody výrazně ovlivněn čerpáním z jímacích objektů JÚ Holešov a JÚ Všetuly a také ze studní v areálech jednotlivých podniků, které využívají vlastní zdroje podzemní vody. Sklon hladiny se čerpáním v jímacím území zvyšuje směrem k jímadlům až na 4 % [115]. Pokryvné jemnozrnné zeminy fungují z hydrogeologického hlediska jako stropní izolátor. Průzkumem [66] byla zjištěna průměrná hodnota hydraulické vodivosti těchto zemin 8, m/s. Zajímavé je zjištění [55], že hladina podzemní vody reaguje na atmosférické srážky se zpožděním cca 2 až 3 dny, pokles hladiny podzemní vody v důsledku bezesrážkových dní je pozvolný. Poměry v prostoru Technologického parku Geologickou skladbu podloží v prostoru Technologického parku dokumentuje deset maloprůměrových vrtů V-1 až V-10, archívní vrt HIG 34/05 a penetrační sondy DPH-1, DPH-2, DPH-6, DPH-8 až DPH-10, v blízkém okolí pak vrty HIG 17, HIG 22, HIG 23, HIG 24, HIG 33, HIG 35, HIG 36 [11], [72]. V prostoru TP je mocnost pokryvných málo propustných zemin cca 1,9 až 3,6 m [16], [72], [123]. Ustálená hladina podzemní vody byla v roce 2005 dle [16] zastižena ve vrtu HIG 23 v hloubce 8,7 m, v 10 m hlubokém vrtu HIG 34 nebyla vůbec zastižena S t r a t e g i c k á p růmyslová zóna Holešov V roce 2003 rozhodlo zastupitelstvo Zlínského kraje o vzniku rozvojové plochy u Holešova. Zastupitelstvo města Holešova vydalo obecně závaznou vyhlášku č. 1/2005 z o vyhlášení závazné změny č. 5A územního plánu města Holešova [F]. Vyhláška řeší změnu územního plánu na ploše letiště Holešov, která má být plochou výroby - průmyslovou zónou Letiště Holešov. Vláda ČR svým usnesením z [D] zařadila prostor letiště Holešov mezi zamýšlené SPZ s předpokládaným obdobím realizace od roku Usnesením z [C] následně vyjádřila souhlas s uskutečněním výkupů pozemků dotčených území strategické průmyslové zóny Holešov a se zahájením předprojektové a projektové přípravy infrastruktury a terénních úprav v této zóně. Paralelně s těmito akty nechal v listopadu a prosinci 2005 Czechinvest, Agentura pro podporu podnikání a investic, zpracovat u Vodních zdrojů Holešov, a.s. Studii geologických poměrů území [24], [16], která měla mimo jiné identifikovat rizikové prvky, které mohou mít vliv na výstavbu v budoucí průmyslové zóně. V rámci studie byly hodnoceny podmínky zakládání, HG poměry a také kontaminace zájmového území. Aquatest Praha zpracoval v 12/2005 Studii odtokových poměrů PZ Holešov [74]. Usnesení vlády ČR z [B] se týká návrhu na schválení smlouvy se společností Hyundai Motor Company a k zabezpečení podmínek pro výstavbu automobilového závodu na území SPZ. Dne následovalo vyjádření MěÚ Holešov [M] k záměru. V červnu 2006 následovalo zpracování Posudku dle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí pro výrobní závod společnosti Hyundai motor company na území průmyslové zóny Holešov [18]. Po rozhodnutí vybudovat automobilku Hyundai v PZ Nošovice v roce 2006 dostala na starost přípravu a následnou správu Strategické průmyslové zóny Holešov Společnost Industry 13

14 Servis ZK, a.s., která vznikla transformací firmy TTT Air, a.s., kterou jako vlastníka někdejšího holešovského letiště a přilehlých pozemků odkoupil Zlínský kraj. Společnost, která působí v současné podobě od roku 2007, zajišťovala přípravu lokality a vybudování základní technické a dopravní infrastruktury SPZ. I. etapa základní technické a dopravní infrastruktury byla dokončena na konci roku 2009 [3], [13], [14], [23]. Pro investory jsou připraveny pozemky o rozloze od 0,5 do 360 hektarů. Dokumentace pro územní a stavební řízení [15], [17] byla zpracována Centroprojektem Zlín, a.s. II. etapa byla na úrovni DSP vyprojektována koncem roku Součástí přípravy území bylo hydrogeologické posouzení možných vlivů připravovaných staveb [21], vybudování monitorovacích vrtů, návrh a provádění monitoringu jakosti podzemních vod [20], [22]. SPZ Holešov disponuje veškerou potřebnou infrastrukturou, je přiveden plyn, voda, elektřina i telekomunikační kabely, ze zóny jsou odváděny splaškové i dešťové vody. Přípravu provázela řada zjišťovacích řízení a vydání stanovisek [I], [J], [K], [L], [N], [O], [P], [Q]. Ze SPZ Holešov jsou vyloučeny společnosti z oborů, které mohou představovat zvýšené riziko pro životní prostředí a zejména zdroj pitné vody v JÚ u Holešova. Jde zejména o chemický průmysl, těžké strojírenství a zpracování primárních surovin. Každý investor musí před zahájením vlastní výstavby doložit HG posudek a projít standardním posouzením vlivu záměru na životní prostředí ve smyslu zákona 100/2001 Sb. První z vybudovaných a provozovaných závodů je POKART [7], [10], [19], [E]. Technologický park [76], [77], [130] je připraven po stavební stránce. 6. V Y H ODNOCENÍ DOSTUPNÝCH PODKLADŮ V rámci tohoto posudku byl proveden rozbor dostupných podkladů se zaměřením na: prozkoumanost území, jímání podzemních vod u Holešova, SPZ u Holešova a technické zabezpečení proti znečištění vod, provoz Technologického parku. Tyto problémové okruhy mají úzkou vazbu na témata obsažená v dotazech objednatele posudku P r o z k o u m a n o s t ú z e m í Všeobecně První citované průzkumy prováděné ve studovaném území v roce 1930 (viz [55] - str. 5) zahrnovaly 13 vrtů hloubky 20 až 30 m. Následný HG průzkum v letech 1949 až 1950 byl prováděn ve 3 etapách a zahrnoval vyhloubení 11 vrtů do hloubky 30 m. Na nich byly provedeny čerpací zkoušky po dobu 40 dnů s jímáním 12 l/s. Následoval průzkum v roce 1951, kdy byl vyhlouben vrt HII hluboký 20 m s 8 pozorovacími vrty [55]. První zmínky o jímání vody ze studní u Holešova se datují k roku Další hydrogeologické průzkumy jsou dokumentovány od roku 1958, kdy byl proveden průzkum za účelem jímání vody ze studny v areálu n.p. TON [48]. Soustavnější průzkumné práce týkající se geologických a hydrogeologických poměrů lokality jsou dokumentovány po roce 1959, kdy byl v letech 1959 až 1961 prováděn 14

15 hydrogeologický průzkum pro skupinový vodovod Hulín - Holešov [53], [54], [55]. Byly provedeny vrtané studny HV1 až HV8 a následně pozorovací vrty HV7/1 až HV7/16 u vrtu HV7. V letech 1966 a 1967 následoval průzkum prováděný Chemoprojektem za účelem zajištění zdroje vody pro závod Sfinx v Holešově - Všetulích (studny St. I až St. IV a vrt HV-11) [49], [64] a závodu TON [65]. V roce 1968 byl proveden průzkum základových poměrů sila VNS prostřednictvím 17 vrtů. Průzkum zahrnoval rozbor vody i zemin [50]. V letech 1970 až 1975 byla Geotestem n.p. prováděna soustavnější měření stavů hladiny podzemní vody [31], [33], [34] a doplňující průzkumy týkající se JÚ [31], [66]. Dále bylo prováděno hodnocení ohrožení podzemní vody uhlovodíky [58], [62] a také znečištění pocházející z prostoru letiště [57], [60]. Práce [32], [52] a [59] obsahují průzkum možností doplnění stávajícího zdroje pitné vody (osazení 27 pozorovacích vrtů HV1/1 až HV10/14). Zpráva [32] o vyhloubení trubních studní se týká nových studní HV1 a HV9a umístěných v blízkosti dříve vybudovaných studní HV1 a HV9. V roce 1976 byl proveden rozsáhlý geofyzikální průzkum území pro hydrogeologické účely [69]. Jeho závěry se nicméně v řadě případů neshodují s výsledky provedených vrtných prací. Práce [45] z roku 1979 se týká I. etapy opravy prameniště. Místo vrtu HV01, u nějž byl konstatován havarijní stav, byl vyvrtán nový vodárenský vrt HV01a západně od původního vrtu HV01. V roce 1981 byly sestaveny hydrogeologické podklady pro stanovení PHO JÚ veřejného vodovodu města Holešova [35]. V roce 1989 byly prováděny práce [30] související s rozšířením letiště Holešov na kategorii mezinárodního letiště. Byla provedena studie k tomuto záměru a následně hydrogeologické posouzení a monitoring přítomnosti ropných látek v objektech JÚ u Holešova. Koncem osmdesátých a začátkem devadesátých let byly Vodními zdroji Holešov, s. p. prováděny průzkumy související se sanačními pracemi ve vazbě na znečištění podzemních vod [42], [71] a JÚ [73] v důsledku provozu závodů Loana [37], [39], Mopas [40], [61], PSV [36] s na letišti Holešov [38]. V roce 1993 pokračoval monitoring jakosti vody [42] v indikačních vrtech IS-1 až IS-16 a ID-1. Tyto práce prokázaly výrazný pokles hladiny podzemní vody a také kontaminaci podzemní vody látkami TCE, PCE a CCl 4. V roce 1995 byl proveden indikační vrt IB-1 v prostoru čerpací stanice pohonných hmot (PHM) východně od JÚ Holešov. V letech 1999 a 2000 proběhly průzkumné práce [25], [26], [27] zaměřené na zajištění vlastního zdroje vody pro teplárnu TON v Holešově. Na lokalitě byl vyhlouben a vystrojen jímací vrt TE 1 hluboký 20 m. Od roku 2005 probíhaly studie geologických poměrů v souvislostí s přípravou a obsazováním SPZ Holešov. V rámci prací byly provedeny a dokumentovány vrty a sondy HIG 45, HPEN 30, HHG 4, HIG 36 [7], HPEN 5, HPEN 6, HPEN 7, HPEN 43, HIG 6, HIG 13 [9], HIG 23, HIG 34 [11]. Souhrnné údaje k vybraným sondám HHG, HPG, HIG, HV a R jsou uvedeny v práci [16]. Práce [20] z roku 2009 obsahuje návrh monitorovacího systému prostřednictvím 9 nově vybudovaných vrtů HP 1 až HP 3 a HP 4 až HP 10 rozmístěných mezi zamýšlenou SPZ a jímacími objekty JÚ u Holešova a Všetul Technologický park V souvislosti se stavbou Technologického parku byl v březnu 2011 proveden průzkum [123], v rámci něhož byly vybudovány dva hydrogeologické vrty HPT-1 a HPT-2 pro sledování případného vlivu hlubinného zakládání stavby na chemismus podzemní vody. Současně byl 15

16 prováděn sled a dokumentace vrtných a vzorkovacích prací a analýz podzemní vody z nově vybudovaných vrtů. Vrtáno bylo jádrově průměrem 220 a 156 mm. Vrty jsou hluboké 8,5, resp. 8,0 m a ukončené v polohách jílů. Hladina podzemní vody byla zastižena v hloubce 2,5 m pod terénem v HPT-1 a 3,5 m pod terénem v HPT-2. Ustálená hladina byla dne v HPT-1 v hloubce 1,7 m pod terénem a v HPT-2 v hloubce 3,2 m J í m á n í p o d z e m n í v o d y Zmínky o provozu jímacího území (JÚ) u Holešova se váží k roku 1934 [G], [48], [55], kdy pro zásobení města Holešova sloužila širokoprofilová zděná studna S-4 situovaná JZ od Holešova u letiště, z níž bylo jímáno cca 17 až 27 l/s. Studna byla průměru 3 m a hloubky 25 m. Od té doby byla na JÚ prováděna řada opatření a úprav, které vedly k postupnému zvyšování odběru vody. Šlo zejména o [2], [32], [45], [53], [54], [55], [59], [66], [115], [125]: průzkum a vybudování nových objektů HV-1, HV-9 v JU Holešov a HV- 7 v JÚ Všetuly. V tomto období se z JÚ u Holešova odebíralo cca 24 l/s vybudování jímadla HV-01 ([2], [125]). V následujícím období 1969 až 1970 byly ze studní v JÚ Holešov a JÚ Všetuly jímány podzemní vody v celkovém množství 30,5 až 45 l/s, hydrodynamický vliv tohoto čerpání byl relativně malý [34] vyhloubení dvou HG vrtů HV 10 a HV 11 [66] s cílem nahradit odběr ze staré zapískované studny HV-7 a provizorně zvýšit odběr vody u Všetul z 3 až 5 l/s na 10 až 15 l/s. Čerpací zkoušky provedené na těchto vrtech potvrdily vydatnost kolem 10 l/s a 8 l/s. Odběry vodárnou v Holešově přitom byly v roce až 52 l/s, u Všetul bylo vrtem HV-7 odebíráno 3,75 až 5,73 l/s. Práce [34] z roku 1970 uvádí, že od listopadu 1969 bylo jímáno u Holešova průměrné množství mezi 30,5 l/s a 45 l/s. Při těchto množstvích se výrazně neměnil stav hladiny podzemní vody. Průměrné množství odebírané studnou u Všetul kolísalo v letech 1969 až 1970 od 17,5 l/s do 32 l/s průzkum [59] možností doplnění stávajícího zdroje pitné vody, osazení 14 pozorovacích vrtů HV 1/1 až HV 1/14 kolem JÚ Holešov v okolí vodárny a osazení 13 vrtů HV 10/1 až HV 10/6 a HV 10/8 až HV10/14 v okolí nově zbudovaných studní u Všetul. Ve stejném období byly vyvrtány širokoprofilové studny HV 1a a HV 9a v blízkosti jímadel HV 1 a HV 9 [32]. Nové studny byly opatřeny definitivní výstrojí. V období do roku 1975 se odběr v JÚ u Holešova postupně zvyšoval z cca 50 l/s až na cca 65 l/s [60], [31], [33]. To mělo za následek výrazné snížení hladiny podzemní vody (o více než 2 m) v širším území vzdáleném od jímadel cca 1 km [2], [66] po havárii na studni HV 01 v JÚ Holešov roce 1979 byl v její blízkosti proveden nový jímací vrt HV 01a [45]. V následujících letech odběr činil až kolem 80 l/s [70]. Práce z roku 1989 uvádějí průměrné odebírané množství 90 l/s z JÚ u Holešova a Všetul. Práce [71] z roku 1989 uvádí dokonce průměrné odebírané množství 90 l/s z JÚ u Holešova a Všetul. Z výše uvedeného je zřejmé, že od cca roku 1971 lze zaznamenat trvalý pokles hladiny podzemní vody v důsledku přetěžování studní [31], [33], [60], [70], [71]. Nadměrné čerpání z jímadel vedlo zřejmě také k jejich poškozování vlivem sufoze a díky relativně velkým hydraulickým gradientům a rychlostem filtrace také k urychlení migrace kontaminantů v podzemních vodách z blízkého letiště a okolních průmyslových závodů (viz níže). V roce 1981 byly Geotestem Brno, s.p. vypracovány podklady [35] pro vyhlášení PHO ve smyslu Směrnice č. 51/1979 Sb. V této době bylo z JÚ odebíráno 5 studnami u Holešova a 3 studnami u Všetul cca 70 l/s. PHO 1. stupně bylo navrženo do vzdálenosti 25 m od jímadel, PHO 2. stupně vnitřní vychází z 50denního zdržení vody v hornině. To bylo stanoveno ze středního 16

17 hydraulického gradientu získaného pro studny u Holešova (i = 0,0172) a Všetul (i = 0,0167) a průměrné hydraulické vodivostí hornin hydrogeologického kolektoru k = 6, m/s dle [55] (tato hodnota byla dle [2] stanovena nesprávně). V roce 1984 bylo vydáno Rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami a o stanovení PHO [G]. V roce 2003 bylo vydáno Rozhodnutí o změně vydané MěÚ Holešov OŽP č.j. ŽP/1164/2003/Hy ze dne Dle něj je v JÚ u Holešova povolen odběr: průměrný 70 l/s, maximální 80 l/s, maximální m 3 za měsíc, maximální m 3 za rok. Následovala veřejná vyhláška - Rozhodnutí [H] z roku V průběhu let 2000 až 2010 je patrný určitý pokles jímaného množství v JÚ u Holešova. Práce [7] konstatuje skutečná průměrná množství odebíraná v letech 2001 až 2004: JÚ Holešov l/s, JÚ Všetuly 27 l/s. Práce [8] uvádí, že v JÚ Holešov jsou nyní v provozu 4 studny HV-01a, HV-1a, HV 9 a S- 4, z nichž se jímá cca 54 l/s. Co se týká proudění podzemních vod, z Přílohy 3 sestavené na základě podkladu [16] vyplývá, že po určitém snížení jímaného množství v letech 2001 až 2004 [7] (kapitola 6.3.1) je přítok k jímadlům JÚ Holešov z prostoru POKARTu značně omezený, nelze nicméně vyloučit, že část vod z tohoto území směřuje k cca 2 km vzdáleným jímacím objektům JÚ Všetuly (viz též [2]). Současně byly postupně zprovozňovány studny v jednotlivých areálech přilehlých podniků s cílem zajistit pro provozy vlastní zdroj vody. Práce [49] hodnotí vydatnost studní v areálu Sfinx množstvím 6,25 l/s. Práce [64] uvádí prokázané vydatnosti studní 12,50 l/s (v roce 1966) St. 1 až St. 4. V letech 1975 a 1976 se z 5 studní (St I až St IV, HV 11 Sfinx) odebíralo až cca 20 l/s. Práce [25] až [27] se v letech 1999 a 2000 zabývaly návrhem a realizací vrtu TE 1 sloužícího k pokrytí spotřeby vody pro výrobu páry v teplárně TON-ENERGO. Jako optimální vydatnost studny bylo stanoveno množství 1,8 l/s. V prostoru Holešova je řada dalších drobných účelových odběrů vody určených pro místní zásobení [94] až [96], [98], [99], [101], [107], [118] až [121]. V souhrnu odhadujeme jímané množství z výše uvedených místních zdrojů na maximálně cca 30 l/s S P Z u H o l e š o v a a t e c h n i c k é z a b e z p ečení proti z n ečištění vod I. etapa základní technické a dopravní infrastruktury SPZ u Holešova byla dokončena na konci roku 2009 [3], [13], [14], [23]. Pro investory jsou připraveny pozemky o rozloze od 0,5 do 360 hektarů. Dokumentace pro územní [15], [17] a stavební řízení [75], [122] byla zpracována Centroprojektem Zlín, a.s. II. etapa byla na úrovni DSP vyprojektována koncem roku Přípravu provázela řada správních a zjišťovacích řízení dokumentovaných v [A] až [Q]. Již od počátku přípravy bylo zřejmé, že je třeba zajistit technickým řešením jednotlivých stavebních objektů bezkolizní koexistenci SPZ a JÚ Holešov a Všetuly. Jednotlivá řešení [3], [75] vycházela z doporučení provedených průzkumných prací a hydrogeologických posudků [4] až [14], [16], [17], [21] až [24], [72], [76] s cílem minimalizovat ohrožení vodního zdroje 17

18 sloužícího k hromadnému zásobení pitnou vodou. To ostatně vyžadují i rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami [G] a [H]. Ta vycházejí ze starší práce [35]. Součástí přípravy území bylo proto mimo jiné hydrogeologické posouzení možných vlivů připravovaných staveb [21], vybudování monitorovacích vrtů, návrh a provádění monitoringu jakosti podzemních vod [20], [22]. Z provedených průzkumných a studijních prací vyplynula následující opatření: Při zakládání objektů není přípustné nepřiměřeně oslabovat mocnost málo propustných přípovrchových vrstev (stropního izolátoru). Pokud budou výkopem rýh pro liniová vedení zasaženy podložní štěrkové vrstvy, je dle projektové dokumentace [3], [75] výkopy a rýhy nutno při zpětném zásypu nahradit sprašovými hlínami z výkopů, které budou náležitě hutněny. Splašková kanalizace SO 323, SO 324, SO 325 je v případě malé mocnosti hlín (méně než 0,5 m) nebo zasažení podkladních štěrkových vrstev navržena jako dvouplášťová; splaškové svařované kanalizační potrubí z PP UR2 je uloženo v hladkém potrubí z PVC SN 8 (s koextrudovanou stěnou). Po obvodě SPZ směrem k JÚ je proveden systém vrtů HP 1 až HP 3 a HP 4 až HP 10 jako součást monitorovacího systému [20], [22] T e c h n o l o g i c k ý p a r k Technologický park [76], [77], [130] rozšiřuje možnosti podnikání v areálu SPZ Holešov. Jde o komplex tří budov, v nichž naleznou vhodné prostory inovačně zaměřené firmy. Součástí TP je rovněž podnikatelský inkubátor. Začínající podnikatelé zde získají podporu formou zvýhodněného nájmu a nabídky vybraných služeb, což jim umožní překlenout problémy v počáteční fázi podnikání. Areál Technologického parku je umístěn v těsné blízkosti okružní křižovatky tzv. obratiště podél účelové komunikace Jih. Areál technologického parku má přibližně obdélníkový tvar o rozměrech 140 x 110 m. Realizátorem projektu je společnost Industry Servis ZK vlastněná Zlínským krajem. Ta má na starosti přípravu celé zóny i její následný provoz. Dalšími partnery projektu jsou Zlínský kraj a Technologické inovační centrum. Předpokládá se, že TP poskytne cca 140 pracovních míst. Technologický park obsahuje 4 nadzemní stavební objekty s přiléhajícími parkovacími plochami pro osobní vozidla a zpevněné plochy. Součástí jsou i veškeré příslušné inženýrské sítě a dopravní napojení. Přehled základních údajů o hlavních stavebních objektech (SO) v Technologickém parku je uveden v tabulce 6.1. Tab. 6.1 Přehled stavebních objektů se základními parametry SO Název stavebního objektu Zastavěná Obestavěný Celková disponibilní plocha [m 2 ] prostor [m 3 ] plocha [m 2 ] SO 101 Podnikatelský inkubátor SO 102 Parkovací stání SO 103 Univerzální hala s přístavkem - UTB SO 104 Univerzální hala s přístavkem - plastr Založení objektů SO 103 a SO 104 je na vrtaných pilotách v profilech 1,1 m, 0,7 m a 0,5 m o délkách 3 až 10 m [130]. Kanalizace TP Holešov je řešena jako oddílná. Splaškové vody ze stavebních objektů jsou areálovou splaškovou kanalizací odváděny do kanalizačního řadu splaškových vod vybudovaného v rámci stavby 2. etapy SPZ. Splaškové 18

19 odpadní vody budou mít charakter běžných komunálních odpadních vod. Splaškové odpadní vody z posuzované stavby budou splňovat limity kanalizačního řádu stokové sítě města Holešov, do které budou napojeny. Splaškové odpadní vody budou odvedeny splaškovou kanalizací k čištění do čistírny odpadních vod města Holešova. Vody z parkovišť a zásobovacího dvora budou z důvodu zamezení případné kontaminace povrchových vod napojeny na odlučovač ropných látek. Jde o gravitační odlučovač se sedimentační komorou a koalescenční vložkou. V objektu SO 103 se předpokládá umístění fyzikálně - mechanické a chemicko technologické zkušebny. V objektu SO 104 se předpokládá umístit aplikační výzkumný ústav plastikářské technologie. Dokumentace Technologcikého parku byla již ve své fázi pro územní řízení konzultována a projednána s orgány státní správy, správci sítí a účastníky řízení a byla zpracována v souladu s jejich připomínkami. 7. N Á L E Z 7. 1 K d o b á m d o t o k u p o d z e m n í v o d y Předmětem našeho šetření je doba dotoku podzemní vody z prostoru Technologického parku k hranici ochranného pásma 2. stupně vnitřního. K tomuto zaujímá práce Ing. Vacka [11] následující stanovisko (vykopírováno z [11]): K uvedenému připojujeme několik poznámek: při stanovení doby dotoku dle [11] byla zcela opomenuta doba průsaku málo propustnými pokryvnými hlínami (kapitola 7.1.1), výše uvedený postup vychází z nesprávně stanovené hydraulické vodivosti (koeficientu filtrace), k tomu se podrobně vyjádříme v kapitole 7.1.2, při výpočtu proudění ke studním není příliš vhodné vycházet z průměrného hydraulického sklonu gradientu (v [11] nesprávně spádu), průběh hydraulického gradientu při proudění ke studním není lineární a výsledné hodnoty dob dotoku 19

20 získané při použití průměrné hodnoty hydraulického gradientu se od skutečnosti mohou výrazně lišit (kapitola 7.1.3), mocnost zvodně a hydraulický gradient se mohou výrazně lišit v čase ve vazbě na jímaném množství, hydrologických podmínkách, a dalších faktorech (kapitola 7.1.4) Průsak málo propustnými pokryvnými hlínami Doba dotoku vody z prostoru Technologického parku k jímadlům JÚ Holešov závisí také na době průniku vody pokryvnými zeminami tvořícími stropní izolátor HG kolektoru. Doba dotoku je dána mocností a propustností pokryvných materiálů. Průzkum [123] klasifikuje pokryvné materiály jako jílovité hlíny. Jejich vlastnosti jsou uvedeny v tabulce 7.1 (viz též zprávu [16] a posudek [2]). Tab. 7.1 Vlastnosti pokryvných hlín v území SPZ Holešov. Sestaveno dle příloh 8.1 a 8.2 zprávy [16] a posudku [2] Veličina Rozmezí Průměrná hodnota Vlhkost zeminy, [%] w n = w n = 21,5 Vlhkost na mezi tekutosti, [%] w L = w L = 43,5 Číslo plasticity, [%] I p = I p = 25 Pórovitost, [%] n = n = 38 Stupeň nasycení, [%] S r = S r = 88 Objemová hmotnost zeminy, [kg/m 3 ] p n = p n = 2020 Objemová hmotnost suché zeminy, [kg/m 3 ] p d = p d =1680 Hustota pevných částic, [kg/m 3 ] p s = p s = 2715 Efektivní soudržnost, [kpa] c e f = c ef = 19,5 Efektivní úhel vnitřního tření, [ ] ϕ ef = ϕ ef = 23,5 Práce [70], [72], [93] i HG posudek [11] uvádí pro kvartérní pokryvné jílovité hlíny v zájmovém území orientační hydraulickou vodivost k = x.10-8 m/s. Jak bylo uvedeno výše, v prostoru Technologického parku je mocnost pokryvných málo propustných zemin větší než 1,9 m, v nedalekém okolí dosahuje až 3,6 m [16], [72], [123]. Vyjádříme-li idealizovaně dobu průsaku t P při vertikálním průsaku z Darcyho vztahu [124], [126], [128]: m n t P =, (1) k I kde m je mocnost pokryvných hlín, n je efektivní pórovitost hlín, I je sklon čáry piezometrické výšky (hydraulický gradient) [-] ve vertikálním směru a k je hydraulická vodivost [m/s]. Po dosazení pesimistických hodnot za m = 1,9 m, n = 0,1, k = m/s a I = 1 získáme dobu průsaku částice vody stropním izolátorem: 1,9 0,1 6 t P = = 3,8.10 s 44 dní 8. (2) Uvedená teoreticky odvozená doba je však nadhodnocená. Důvody jsou následující: proudění se realizuje převážně v nesaturovaném prostředí, kdy hydraulická vodivost je funkcí sacího tlaku, resp. stupně nasycení příslušných zemin, nižší hydraulický gradient při skutečném proudění, nutnost dosažení tzv. počátečního hydraulického gradientu u jílovitých zemin. 20

21 7.1.2 K hydraulické vodivosti zemin hydrogeologického kolektoru Jak je uvedeno v úvodu kapitole 7.1, pracuje Ing. Vacek ve svém posudku s průměrnou hydraulickou vodivostí hornin hydrogeologického kolektoru k = 6, m/s. Nesprávnost této hodnoty diskutuje podrobněji práce L. Sovadiny [2], z níž přebíráme (s přečíslováním citací):... Koeficient filtrace k = 6, m/s nebyl stanoven z čerpacích zkoušek", jak tvrdí autor HG Posudku (myšleno [11], pozn. autora tohoto posudku), ale z výsledků jedné jediné čerpací zkoušky uskutečněné na vrtu HV-7 v r Popis a vyhodnocení této zkoušky najdeme ve zprávě [55]. Čerpací zkouška na vrtu HV-7 byla provedena jako uzlová s pozorovacími vrty HV-7/1 až HV-7/16. Zkouška trvala cca 23 dní (včetně 16 h stadia stoupání) a probíhala v režimu stupňovitého snížení, přičemž byla 4x přerušena z důvodu výpadku el. proudu nebo poruchy čerpadla... L. Sovadina ve svém posudku [2] rozebírá způsob vyhodnocení a rovněž upozorňuje na metodickou nesprávnost při vyhodnocení čerpacího pokusu a zmiňuje početní chybu ve výpočtu průměrné hodnoty:... Stručně shrnuto, uzlová čerpací zkouška na vrtu HV-7 s pozorovacími vrty HV-7/1 až HV-7/16 byla provedena metodicky nesprávně a objektivně neumožnila určit filtrační a objemové parametry kvartérních štěrkopísků. Výpočet koeficientu filtrace na str. 51 zprávy [55] je chybný, resp. nesmyslný, takže zjištěnou veličinu k = 6, m/s není možno pokládat za hodnověrnou. V dalším budeme hydraulickou vodivost i ostatní charakteristiky vázané k HG kolektoru označovat indexem k. Ve své tabulce autor [2], za předpokladu správných vstupních veličin do výpočtu dle [55], dospěl početně k hodnotě k k = m/s. V práci [115] vzniklé na základě studia více než stovky podkladových materiálů, lze zejména z prací [16], [66], popř. [73] zjistit, že odvozená hydraulická vodivost v zájmovém území pouze ojediněle přesáhla hodnotu k k = 10-4 m/s, výjimečně dokonce podkročila hodnotu k k = 10-6 m/s. Pro další úvahy považujeme za přijatelnou a z hlediska doby dotoku méně příznivou hodnotu hydraulické vodivosti hornin hydrogeologického kolektoru k k = 10-4 m/s K hydraulickému gradientu Jak bylo uvedeno výše, při výpočtu charakteristik proudění podzemní vody ke studním nelze vycházet z průměrného hydraulického gradientu. Průběh hydraulického gradientu při proudění v napjaté zvodni vystihuje logaritmická závislost, při volném režimu ještě složitější funkční závislost. Výsledné hodnoty dob dotoku získané při použití průměrné hodnoty, která by mohla za určitých předpokladů vystihnout stav při paralelním proudění, se od skutečnosti mohou výrazně lišit. Řešení dotoku vychází z integrace dílčích dob podél trajektorie částic. Tu lze provést: analyticky za předpokladů vodorovné neomezené zvodně a dalších vstupních předpokladů (homogenita prostředí, izotropie, splnění Dupuitových postulátů,...), numericky s využitím výsledků matematického modelování, numericky s využitím interpretovaných výsledků monitoringu. O analytické řešení se pokusil L. Sovadina [2], který za předpokladu vzdálenosti R = 400 m od TP k nejbližšímu jímadlu HV-01a, poněkud nadhodnoceného jímaného množství Q = 20 l/s, efektivní pórovitosti n k = 0,2 a mocnosti kolektoru propustných kvartérních štěrkopísků m k = 15 m dospěl k době dotoku t k 870 dní. 21

22 Druhý z uvedených postupů by po kalibraci modelu umožnil výrazně spolehlivější výpočet. Sestavení modelu je nicméně časově náročné a je nad rámec tohoto posudku. Z dostupných pramenů byly v rámci práce [115] provedeny interpretace naměřených hodnot stavů hladiny podzemní vody ve formě izolinií. Ty uvádíme pro stav z roku 1979 v Příloze 3, pro stav z roku 2005 v Příloze 4. Koncem sedmdesátých let minulého století bylo přitom z JÚ u Holešova odebíráno více než 80 l/s [70], v průběhu let 2000 až 2010 následoval pokles jímaného množství odpovídající cca 50 až 60 l/s [7], viz též kapitolu 6.2 tohoto posudku. Průběh izolinií piezometrické výšky naznačuje, že v případě stavu ovlivněného značným jímaným množstvím v roce 1979 by proud podzemní vody směřoval od Technologického parku k JÚ Holešov. Numerickou integrací vztahu nk dt = dr (3) k I ( r) k získáme za předpokladu k = 10-4 m/s, n k = 0,2 dobu dotoku cca 1800 dní. Hodnota hydraulického gradientu I(r), která je funkcí vzdálenosti od studny r byla přitom uvažována konstantní v každém ekvipotenciálním pásu s odlehlostí izolinií 1 m. Jak je vidět z Přílohy 4, při omezení jímání z JÚ Holešov nebude proud podzemní vody z prostoru TP směřovat ke studni HV-01a JÚ Holešov, nýbrž bude směrován východně, kde může zasáhnout po značné době a pouze v omezeném rozsahu jímadla v JÚ Všetuly R o z b o r o m e z e n í d l e R o z h o d n u t í [ H ] Předmětem rozboru jsou ustanovení Veřejné vyhlášky - Rozhodnutí o změně rozhodnutí o pásmech hygienické ochrany MěÚ Holešov, odboru životního prostředí, zn. ŽP/24263/2007/Ve, [H]. V posudku [11] Ing. Vacka se v bodě 6.0, odst. 2) uvádí: Pro zajištění funkce ochranného pásma byla vydána rozhodnutím odboru životního prostředí Městského úřadu Holešov řada omezení, které kolidují s projektovaným záměrem stavby a provozu Technologického parku.. Těmito omezeními pro ochranné pásmo 2. vnější jsou [H] (pro další rozbor související body číslujeme): Jednotlivé požadavky na činnosti, při nichž dochází k výrobě, skladování či manipulaci s látkami ohrožujícími jakost nebo zdravotní závadnost vod a nebezpečnými a zvlášť nebezpečnými látkami, které by mohly mít negativní vliv na vodní zdroj bude vodoprávní úřad posuzovat na základě hydrogeologického posudku příp. průzkumu, zpracovaného oprávněnou osobou a předloženého investorem. 2. Obdobně bude vodoprávní úřad posuzovat zásahy, jimiž se narušuje a zmenšuje mocnost krycích vrstev, zemní práce porušující půdní pokryv, používání trhavin, těžbu, hornickou činnost a provozování zařízení, které mohou ovlivnit režim zvodnělých vrstev. 3. Při povolování geologických prací spojených se zásahem do pozemku v ochranném pásmu, bude požadován jejich projekt a realizace tak, aby nebyla narušena ochranná funkce pokryvných sprašových a jílovitých hlín a aby nedošlo k nežádoucímu propojení jednotlivých zvodnělých vrstev. 4. Nesmí se zde umisťovat servisy, opravny a čerpací stanice pohonných hmot včetně zařízení pro manipulaci s nimi, zejména překladiště, stáčírny, mycí rampy, odpařovací stanice, další stavby zejména dílny, sklady, nádrže topných olejů, sběrny, 22

23 skládky, ve kterých dochází k manipulaci s látkami, které mohou ohrozit povrchové nebo podzemní vody, například jedovaté a žíravé látky, radioaktivní látky. 5. Zemědělské využití vnější části pásma hygienické ochrany 2. stupně, jakož i využití závlah se posuzuje zvlášť. Pro toto využití se vypracuje vhodný režim a vyberou v rámci vnější části vhodné lokality, v nichž se zamezí průsak do půdy nebo zabrání splachům do vnitřní části pásma hygienické ochrany 2. stupně. Zařízení zemědělské výroby, jako např. ustájení dobytka, silážní jámy, skládky hnoje apod. se likvidují nebo technicky zabezpečují tak, aby se vyloučila možnost havárie jakosti podzemních vod.. K jednotlivým bodům: Ad 1) Jednotlivé technologické postupy a související činnosti, a také skutečný způsob založení objektu a umístění prostor pro výrobu, skladování či manipulaci případných závadných látek, nebyly v době vydání stavebního řízení známy, resp. upřesněny. Dle požadavku [H] byl pro stavbu Technologického parku vypracován Z. Vackem HG posudek [11], který v kapitolách 3 a 4 kvalifikovaně vymezil běžná stavebně-technická a provozní opatření preventivního charakteru, která mají zabránit znečištění zemin a případnou kontaminaci podzemních vod v průběhu výstavby a při jeho provozu. Tyto podmínky byly následně zapracovány do stavebního povolení TP [H]. Protože posudek [11] neřešil způsob založení stavby na pilotách (zakládání na pilotách však bylo zmíněno již v projektu pro územní řízení [77]), byl pro upřesnění způsobu založení proveden průzkum [72], na nějž navazovaly HG posudky založení objektu TP [4] a [5] a také další nezávislý posudek [8]. Všechny tyto posudky byly zpracovány oprávněnými osobami. Posudky v rozsahu znalostí o uspořádání objektů a způsobu jejich založení kvantifikovaly vlivy založení stavby TP na množství a jakost podzemních vod a vymezily podmínky pro stavební uspořádání, postup výstavby a také kontrolní monitoring podzemních vod. Projektová dokumentace i vybudovaný areál TP zohledňuje požadavky uvedených HG posudků i stavebního povolení. Ad 2) V tomto bodě jde zejména o zásahy, jimiž se narušuje a snižuje mocnost málo propustných jílovitopísčitých vrstev. Jednotlivé kroky (HG posudky, projekční řešení) jsou popsány v odstavci týkajícím se bodu 1). Ad 3) Při kvalifikovaném návrhu a správně zvoleném způsobu hloubení a vystrojení hydrogeologických pozorovacích objektů (vrtů) lze prakticky vyloučit narušení ochranné funkce stropního izolátoru zvodně a rovněž omezit nežádoucí propojení jednotlivých zvodněných vrstev (viz též komentář v posudku [2]). Ad 4) Lze konstatovat, že tyto požadavky do jisté míry kolidují s ustanovení v bodě 1) a 2) rozhodnutí [H], podle kterých je potřeba všechny... činnosti, při nichž dochází k výrobě, skladování či manipulaci s látkami ohrožujícími jakost nebo zdravotní závadnost vod a nebezpečnými a zvlášť nebezpečnými látkami, které by mohly mít negativní vliv na vodní zdroj bude vodoprávní úřad posuzovat na základě hydrogeologického posudku příp. průzkumu, zpracovaného oprávněnou osobou.... Bod 4) rozhodnutí [H], tyto činnosti zakazuje. Jako poznámku uvádíme, že činnosti a objekty uváděné v bodě 4) se po dlouhá léta v PHO 2. stupně vnějším provozují a provádějí. Na území PHO 2. stupně vnějšího se nachází jak čerpací stanice PHM, tak provozy, v nichž dochází k výše uvedeným činnostem. Ad 5) Tento bod se stavby a provozu Technologického parku netýká. 23

24 8. ODPOVĚDI NA OTÁZKY OBJEDNAT E L E Otázka 1: Je správný závěr Ing. Vacka v bodě 5.1, že k hranici ochranného pásma 2. stupně vnitřního doteče podzemní voda z prostoru Technologického parku za cca 14 dnů a následně k nejbližšímu jímacímu vrtu přibližně za dalších 20 dnů? Odpověď: Doby dotoku uváděné Ing. Vackem v posudku [11] nebyly po odborné stránce korektně odvozeny. Přiléhavěji stanovená doba dotoku bude výrazně delší než uvádí posudek Ing. Vacka [11] a zřejmě přesáhne při stavu čerpání v roce 1979 dva roky. Při menším odebíraném množství z JÚ u Holešova (např. jako v období kolem roku 2005) bude doba dotoku ještě delší. Závěr Ing. Vacka není správný Otázka 2: Lze tento závěr interpretovat tak, že v uvedených lhůtách doteče vždy a za všech okolností veškerá podzemní voda z prostoru Technologického parku k nejbližšímu jímacímu vrtu? Odpověď: Ing. Vacek ve svém posudku [11] v kapitole 5.1 neuvádí, k jakému období se jeho propočty váží. Interpretace závěru je proto obtížná. V Přílohách 4 a 5 posudku uvádí stavy hladiny podzemní vody k obdobím z let 1985 a Z Přílohy 4 (1985) je zřejmé, že podzemní voda z území Technologického parku může dotéci k jímadlům JÚ Holešov, v případě stavu v roce 2005 proud podzemní vody JÚ Holešov míjí a proudí od TP zhruba západním směrem. Dobu dotoku je třeba vždy vázat k příslušnému jímanému množství a také hydrologické situaci. Tyto faktory přímo ovlivňují směr proudění podzemní vody a také hydraulické gradienty, které určují směr a rychlost proudění. Závěr tedy nelze interpretovat tak, že v uvedených lhůtách doteče vždy a za všech okolností veškerá podzemní voda z prostoru Technologického parku k nejbližšímu jímacímu vrtu Otázka 3: Je správný závěr Ing. Vacka v bodě 6.0, odst. 2), že projektový záměr Technologického parku koliduje s vydanými rozhodnutími Odboru ŽP MěÚ Holešov? Odpověď: Závěr Ing Vacka nepovažujeme za správný. Lze konstatovat, že projektový záměr Technologického parku nekoliduje s vydanými rozhodnutími Odboru ŽP MěÚ Holešov [H]. Kolizi spatřujeme mezi body 1) a 2) vzhledem k bodu 4) samotného rozhodnutí [H]. Při výkladu a interpretaci bodu 4) se s ohledem na umístění a stav existujících zdrojů znečištění přikláníme k závěrečnému stanovisku posudku Ing. Vacka [11], ze kterého přebíráme doslovné znění bodů 3) a 4) uvedených v závěrečné kapitole 6: 24