Znalecký posudek č

Transkript

1 Znalecký posudek č Účel posudku: Objednatel posudku: Odpovědi na otázky Industry Servis ZK, a.s. týkající se posudku Ing. Z. Vacka na výrobní halu MITAS Industry Servis ZK, a.s. Holešov, letiště, Tovární 1268 Posudek vypracoval: Konzultant znalce: Prof. Ing. Jaromír Říha, CSc. Pekařská Brno doc. Ing. Jitka Malá, Ph.D., specialistka na chemii a jakost vody Dr. Ing. Milan Sáňka, soudní znalec v oboru zemědělství, a kontaminace půd Posudek obsahuje včetně titulního listu 38 stran textu a 6 stran grafických příloh. Objednateli se předává ve 4 vyhotoveních. V Brně

2 OBSAH OBSAH ZNALECKÝ ÚKOL METODA ŘEŠENÍ MÍSTNÍ ŠETŘENÍ PODKLADY PRO VYPRACOVÁNÍ POSUDKU MAPOVÉ ZPRÁVY, STUDIE, DOKUMENTY VYJÁDŘENÍ SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ LEGISLATIVNÍ A NORMATIVNÍ PODKLADY STRUČNĚ K ZÁJMOVÉMU ÚZEMÍ VŠEOBECNĚ K LOKALITĚ VODOHOSPODÁŘSKÉ POMĚRY PŘÍRODNÍ PODMÍNKY STRATEGICKÁ PRŮMYSLOVÁ ZÓNA HOLEŠOV VYHODNOCENÍ DOSTUPNÝCH PODKLADŮ PROZKOUMANOST ÚZEMÍ Všeobecně MITAS JÍMÁNÍ PODZEMNÍ VODY SPZ U HOLEŠOVA A TECHNICKÉ ZABEZPEČENÍ PROTI ZNEČIŠTĚNÍ VOD Dešťové vody Splaškové vody Dílčí závěr PROVOZ ZÁVODU MITAS Podlaha a izolace Doprava Zařízení na likvidaci VOC a emise VOC Vlivy na životní prostředí NÁLEZ VYHODNOCENÍ HYDROGEOLOGICKÝCH POMĚRŮ Přírodní zdroje a jímané množství Hydraulická vodivost materiálů hydrogeologického kolektoru Hydraulický gradient Směr proudění podzemní vody Sklon podloží kvartérních štěrkopísků CHARAKTERISTIKA JÍMACÍHO ÚZEMÍ Význam JÚ u Holešova Jakost odebírané vody

3 7.2.3 Ochranné pásmo vodního zdroje VLIV PROVOZU MITAS NA JAKOST PODZEMNÍCH VOD Vliv emitovaných látek na zhoršení jakosti podzemní vody Ochranná funkce povrchových vrstev hlín Pronikání látek stropním izolátorem Dílčí závěr KANALIZACE Dešťová kanalizace Splašková kanalizace ODPOVĚDI NA OTÁZKY SEZNAM ZKRATEK SEZNAM PŘÍLOH ZNALECKÁ DOLOŽKA

4 1. Z N AL E C K Ý Ú K OL Předmětem znaleckého posudku jsou otázky položené Industry Servis ZK, a.s. spojené s hydrogeologickým posudkem [12] Ing. Zdeňka Vacka (AQUA-GEA Holešov) HOLEŠOV Vliv projektovaného výrobního závodu MITAS na vodní zdroje v Holešově a Všetulích z prosince Otázky, na které má posudek odpovědět, zní: 1. Jsou hydrogeologické poměry v zájmovém území vyhodnoceny Ing. Vackem v kapitole 2.0 komplexně a věcně správně (ve většině případů se opírají a odkazují na jeho dřívější posouzení z let 1991 apod.) 2. Je správný závěr Ing. Vacka, že Holešovské jímací území může být (za určitých okolností) jediným kapacitním zdrojem podzemní vody, který se nalézá mimo Moravní nivu? Jak tuto situaci ovlivňují historické průmyslové zátěže na jižním okraji Holešova a jaká je reálnost využití tohoto zdroje při současném technickokapacitním připojení pro jiné, než současně připojené odběratele? 3. Je ze strany Ing. Vacka správně vyhodnoceno riziko emisní zátěže z projektu MITAS (kapitola 3.0, odst. 4), především jím uváděná možná kontaminace povrchových a podzemních vod, způsobená rozpustností emisních látek ve srážkových vodách, s následnou možností průsaku do podzemních vod? 4. Je technické a technologické řešení infrastruktury průmyslové zóny (především kanalizace) na odpovídající úrovni s ohledem na potřebnou minimalizaci rizika ohrožení podzemních vod v blízkosti jímacího území Holešov a Všetuly? 5. Je správný závěr Ing. Vacka (kapitola 4.0, odst. 1), že celé ochranné pásmo 2. stupně jímacího území Holešov Všetuly představuje ojedinělou přírodní strukturu, kdy podzemní vody proudí prakticky z celého ochranného pásma k jímacím studnám? Celé ochranné pásmo má rozlohu ha a nachází se v něm město Holešov, obce Přílepy, Martinice, Zahnašovice, část Ludslavic a řeka Rusava. Jako poznámku uvádíme, že závod MITAS ve Strategické průmyslové zóně (SPZ) u Holešova byl uvažován ve dvou variantách, které v následujícím textu uvádíme zkráceně: MITAS1 - varianta 1 ležící při jihozápadním okraji SPZ jižně od obce Všetuly, MITAS2 - varianta 2 ležící při jihovýchodním okraji SPZ jižně od JÚ Holešov. 2. M E TODA ŘEŠENÍ Při vypracování znaleckého posudku byl zvolen tento postup: Shromáždění a analýza podkladů, jejich zhodnocení. Zadání vybraných speciálních problémů na zpracování konzultantům. Formulace nálezu a odpovědí na otázky Industry Servis ZK, a.s. Při zpracování jsme využili konzultantů znalce - specialistů doc. Malé a Dr. Sáňky. Využit byl též posudek [2]. Četné podklady citované v tomto posudku jsou uvedeny v kapitole M Í S T N Í Š E TŘENÍ Místní šetření proběhlo dne Šetření byli účastni: prof. Ing. Jaromír Říha, CSc., soudní znalec, RNDr. Ing. Ladislav Sovadina, CSc., hydrogeolog, Mgr. Iva Kuželová, Industry Servis ZK, a.s. V rámci tohoto šetření byla provedena pochůzka v hodnocených lokalitách SPZ Holešov a v areálu MITAS v Otrokovicích, jehož stěhování se předpokládá do SPZ Holešov. 4

5 4. P ODKLAD Y P R O VYPRAC OVÁNÍ POSUDKU V rámci zpracování tohoto posudku byly využity níže zmíněné podklady získané zejména v rámci zpracování podkladové části studie [115]. Tyto dokumenty byly doplněny dalšími podklady, které jsou uvedeny v závěru soupisu podkladů. Šlo především o podrobnější podklady o provozovně MITAS a o používaných látkách a zejména o oponentský posudek [2] hydrogeologického (HG) posudku [12] M a p o v é [A] Hydrogeologická mapa Kroměříž 1 : [B] Geologická mapa Holešov 1 : [C] Státní vodohospodářská mapa Kroměříž 1 : Z p r á v y, s t u d i e, d o k u m e n t y [1] MUZIKÁŘ, R. Ochranná pásma zdrojů podzemních vod - zhodnocení pilotních projektů a metodiky stanovení - sborník. Česká vědeckotechnická vodohospodářská společnost. Brno, 3/1999. [2] SOVADINA, L. Oponentský posudek hydrogeologického posudku Ing. Zdeňka Vacka Holešov. Vliv projektovaného výrobního závodu MITAS na vodní zdroje v Holešově a Všetulích. Zlín, 6/2012. [3] Investiční příprava území PZH, Dokumentace skutečného provedení stavby (DSPS). Podklad na CD. Centroprojekt, a.s., [4] MICHNA, J. Holešov PZ - Technologický park, spodní stavba SO101 - vyjádření hydrogeologa, z.č Geotest, a.s. Zlín, 3/2011. [5] MICHNA, J. Holešov PZ - Technologický park, spodní stavba - vyjádření hydrogeologa, z.č Geotest, a.s. Zlín, 3/2011. [6] MICHNA, J. Holešov PZ - přípojka NN, vyjádření hydrogeologa, z.č Geotest, a.s. Zlín, 2/2011. [7] MICHNA, J. Holešov PZ - výrobní hala POKART, hydrogeologické posouzení, z.č Geotest, a.s. Zlín, 6/2010. [8] SOVADINA, L. Hydrogeologické vyjádření k možnosti ovlivnění využívaných zdrojů podzemních vod v jímacím území Holešov následkem hlubinného založení objektů Technologického parku na vrtaných pilotách. Hydrogeologická služba. Zlín, 3/2011. [9] SVOBODOVÁ, A. Holešov, průmyslová zóna - areál MRB, hydrogeologický posudek č.2 nahrazující posudek ze 12/2010 po změně v projektové dokumentaci. Vodní zdroje Holešov, a.s. Holešov, 3/2011. [10] VACEK, Z. Holešov - výrobní hala POKART v rámci SPZ Holešov - Hydrogeologický posudek. AQUA-GEA Holešov. Holešov 3/2011. [11] VACEK, Z. Holešov - Technologický park v rámci SPZ Holešov - Hydrogeologický posudek. AQUA-GEA Holešov. Holešov, 3/2010. [12] VACEK, Z. Holešov - Vliv projektovaného výrobního závodu MITAS na vodní zdroje v Holešově a Všetulích - Hydrogeologický posudek. AQUA-GEA Holešov. Holešov, 12/2010. [13] SKOBA, O. Investiční příprava území Průmyslové zóny Holešov. Krajský úřad Zlínského kraje. Zlín, 5/2007. [14] PSOTOVÁ, H. a kol. Investiční příprava průmyslové zóny Holešov - Vyhodnocení dopadu stavby na krajinný ráz podle 12 zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Arvita P, spol. s r.o., Otrokovice, 12/2007. [15] BAAR, L. Investiční příprava Průmyslové zóny Holešov - dokumentace pro územní rozhodnutí - celková průvodní zpráva. Centroprojekt, a.s. Zlín. Zlín, 1/2007. [16] SEDLÁČKOVÁ, J. - JANÍK, O. Studie geologických poměrů území Průmyslové zóny Holešov - závěrečná zpráva. Vodní zdroje Holešov, a. s. Holešov 12/2005. [17] MIKEŠ, M. Investiční příprava území Průmyslové zóny Holešov - dokumentace pro územní řízení - Půdní průzkum startovacích a přistávacích drah letiště Holešov, Centroprojekt a.s. Zlín. 1/

6 [18] LUDVÍK, V. Posudek dle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí - Výrobní závod společnosti Hyundai motor company na území průmyslové zóny Holešov. Ekoteam Hradec Králové. Hradec Králové, 6/2006. [19] OBEC ZAHNAŠOVICE. Žádost o zahájení obnovy řízení ve věci vydání stavebního povolení pro stavbu Výrobní hala POKART Holešov a přiznání odkladného účinku. Obec Zahnašovice. Zahnašovice, [20] EUROVIA. Investiční příprava území průmyslové zóny Holešov. Monitorovací vrty nové a rušení. 10/2009. [21] MICHNA, J. Holešov investiční příprava průmyslové zóny II. Hydrogeologické posouzení možných vlivů staveb připravovaných v rámci záměru Investiční příprava území průmyslové zóny Holešov. Z.č GEOtest Brno, a.s. Zlín, 5/2008. [22] MICHNA, J. Holešov PZ - Technologický park, monitoring, z.č Informace o průběhu monitoringu podzemní vody. Geotest, a.s. Zlín, 5/2011. [23] OBRŠÁL, Z., MACHÁČEK, M., PSOTOVÁ, H., BAAR, L. Investiční příprava průmyslové zóny Holešov Oznámení o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí dle přílohy zákona č. 100/2001 Sb. Chrudim, 3/2007. [24] SVOBODOVÁ, A. - SEDLÁČKOVÁ, J. - POSPÍŠILÍKOVÁ, M. - VLČEK, R. Studie geologických poměrů území průmyslové zóny Holešov historická rešerše. Vodní zdroje Holešov, a. s. Holešov 11/2005. [25] SVOBODOVÁ, A. TON ENERGO a.s., Posouzení možnosti zbudování vlastní studny. Vodní zdroje Holešov, a.s. Holešov, 6/1999. [26] SVOBODOVÁ, A. TON ENERGO a.s. teplárna Holešov, projekt. Vodní zdroje Holešov, a.s. Holešov, 6/2000. [27] SVOBODOVÁ, A. TON ENERGO a.s. teplárna Holešov, Závěrečná zpráva. Vodní zdroje Holešov, a.s. Holešov, 6/2000. [28] MICHNA, J. Příprava území PZ, II. etapa - stavba 10. Technická a dopravní infrastruktura 1. část. Hydrogeologické posouzení - doplněk. Geotest, a.s. 8/2011. [29] MALÝ, J. Hulín-Holešov, lokalita Břest. Geologický průzkum n.p. Brno. Hydrogeologická zpráva. 6/1961. [30] KOLEKTIV AUTORŮ. Letiště Holešov. Soubor dokumentů. Vojenský projektový ústav Praha, 08/1989, Vodní zdroje Holešov 10-11/1989. [31] STAROBOVÁ, M. Holešov III. Výsledky měření stavu hladin. Zpráva o naměřených stavech hladiny PV v okolí JÚ. Geotest. Brno. 2/1974. [32] MALÝ, J. Holešov studny. Zpráva o vyhloubení trubních studní v jímacím území. Geotest Brno [33] STAROBOVÁ, M. Holešov IV. Výsledky měření stavu hladiny podzemní vody. Zpráva o naměřených stavech hladiny PV v okolí JÚ. Geotest. Brno. 2/1975. [34] MALÝ, J. Holešov výsledky měření stavu hladiny podzemní vody. Zpráva o naměřených stavech hladiny podzemní vody v okolí JÚ. Geotest, Brno. 12/1970. [35] STAROBOVÁ, M. Holešov. Hydrogeologické podklady pro stanovení PHO JÚ veřejného vodovodu města Holešova. Geotest, Brno [36] SVOBODOVÁ, A. Holešov - PSV, sanační čerpání, dílčí zpráva. Vodní zdroje Holešov s.p. Holešov [37] CAHLÍKOVÁ, Z. Holešov - Loana, sanační čerpání, dílčí zpráva. Vodní zdroje Holešov s.p. Holešov. 08/1991. [38] CAHLÍKOVÁ, Z. HOLEŠOV - letiště, sanace havárie. Vodní zdroje Holešov s.p. Holešov. 08/1991. [39] SVOBODOVÁ, A. Holešov - Loana, sanační čerpání, dílčí závěrečná zpráva. Vodní zdroje Holešov s.p. Holešov. 08/1992. [40] SVOBODOVÁ, A. Holešov - Mopas, sanační čerpání, dílčí závěrečná zpráva. Vodní zdroje Holešov s.p. Holešov. 09/1992. [41] REŠERŠE starých ekologických zátěží Zlínského kraje. Industry servis Holešov. [42] SVOBODOVÁ, A. Holešov monitorování. Závěrečná zpráva. Vodní zdroje Holešov a.s. 10/

7 [43] Jímací území Holešov. Zlínský kraj [online] [cit ]. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací na území České republiky. Dostupné z WWW: str [44] MRHÁLEK, P. Holešov-PZ, Technologický park, monitoring. Protokol o zkoušce č /2011. Geotest, a.s. Brno, 4/2011. [45] ŽŮRKOVÁ, I. Závěrečná zpráva Holešov, Oprava prameniště - I.etapa. Vodní zdroje, n.p., Praha, závod Holešov. Holešov, 10/1979. [46] SVOBODA, T. Holešov ČS BEN-ECO, monitorovací vrt. Vodní zdroje Holešov, a. s. Holešov, 10/1995. [47] Vrt u drůbežárny, Vrtný profil. Ústřední ústav geologický. Otrokovice, 9/1958. [48] BÍGL - STÁREK. Zpráva o provedení čerpacího pokusu v n.p. TON - Holešov. Ústřední ústav geologický. Praha, 9/1958. [49] CALÁBEK, V. Zpráva o výsledku přezkoušení vydatnosti stávajících studní v závodě Sfinx v Holešově - Všetulích. Chemoprojekt Přerov. Přerov, 10/1966. [50] PROSTĚJOVSKÁ. M. Zpráva o základových poměrech na staveništi areálu VNS v Holešově. Inženýrskogeologický a hydrogeologický průzkum, n.p. Žilina, závod Brno. Brno, 3/1968. [51] GOTTLIEB, J. Správa o stavebnogeologickom prieskume VNS - Holešov - silo. Agrostav - Stropkov, Prešov-Šarišské lúky. Prešov, 3/1974. [52] STAROBOVÁ, M. Všetuly. Hydrogeologický průzkum. Zpráva o hydrogeologickém průzkumu pro získání doplňkového vodního zdroje. Geotest, n.p. Brno. Brno, 3/1976. [53] MALÝ, J. Hulín Holešov (lokalita Hulín). Hydrogeologický průzkum pro skupinový vodovod. I. část. Geologický průzkum n.p. Brno. 10/1959, 55 s. [54] MALÝ, J. Hulín Holešov (lokalita Holešov). Hydrogeologický průzkum pro skupinový vodovod. II. část. Geologický průzkum n.p. Brno. 3/1960, 74 s. [55] MALÝ, J. Hulín Holešov (lokalita Holešov). Zpráva o výsledcích geologického průzkumu. Geologický průzkum n.p. Brno. 3/1961, 132 s. [56] RÁČEK, F. Závěrečná zpráva o hlubokém strukturním vrtu Holešov 1. Moravské naftové doly, n.p. Hodonín. 10/1972, 190 s. [57] PLESNÍK, K. Holešov - letiště. Závěrečná zpráva I.etapy HG průzkumu. Geotest, Brno. Brno, 4/1974. [58] MALÝ, J. Troubky, Zářičí, Chropyně, Břest, Holešov. Předběžná zpráva o ohrožení podzemních zdrojů pitné vody uhlovodíky. Geotest, Brno. Brno, 12/1974. [59] STAROBOVÁ, M. Holešov. Doplňující hydrogeologický průzkum, II.část. Geotest, Brno. Brno, 7/1975. [60] PLESNÍK, K. Holešov II. Závěrečná zpráva II.etapy HG průzkumu pro ochranu podzemních vod prameniště Holešov proti kontaminaci LPH. Geotest, Brno. Brno, 1/1976. [61] CAHLÍKOVÁ, Z. Holešov - Mopas. Sanační čerpání, dílčí závěrečná zpráva. Vodní zdroje Holešov. Holešov, 8/1991. [62] MALÝ, J. Troubky, Zářičí, Chropyně, Břest, Holešov. Předběžná zpráva o ohrožení podzemních zdrojů pitné vody uhlovodíky. II.část. Geotest, Brno. Brno, 11/1975. [63] ECKHARDT, P. Ochrana režimu a jakosti podzemních vod před negativními vlivy vrtných prací v povodí Moravy a Odry-3.etapa prací. VÚV Praha. Praha, 11/2005. [64] CALÁBEK, V. Zpráva o HG průzkumu pro zajištění zdroje vody pro závod Sfinx v Holešově- Všetulích. Chemoprojekt Přerov. Přerov, 5/1967. [65] CALÁBEK, V.. Zpráva o prohloubení studny u teplárny v závodě TON, n. p. v Holešově. Chemoprojekt Přerov. Přerov, 4/1967. [66] MALÝ, J. Holešov. Doplňující HG průzkum jímacího území. I.část. Geotest Brno. Brno, 11/1973. [67] ROTH, Z. a kol. Geologická stavba vnější skupiny flyšového pásma mezi Kelčem, Holešovem a Přerovem. Ústřední ústav geologický Praha [68] DOLEŽAL, J., HADAMOVSKÝ, F. Detailní gravimetrický průzkum v západokarpatském Flyši. Oblast Gottwaldov. Čs. Naftové doly n.p., závod geofyziky Brno [69] KLABLENA, J. Geofyzikální průzkum pro hydrogeologické účely v oblasti Hulín -Holešov - Bystřice pod Hostýnem Fryšták. Geofyzika n.p. Brno

8 [70] KRATOCHVÍLOVÁ, I. Hydrogeologické poměry Holešovské plošiny. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta UK Praha [71] KONEČNÁ, J., ŽÁKOVSKÁ, I. Monitorování přítomnosti ropných látek v objektech JÚ Holešov. Vodní zdroje n.p. Praha [72] JANÍK, O. SPZ Holešov, Technologický park. Inženýrsko-geologický průzkum. Centroprojekt a.s., Zlín. 3/2010. [73] CAHLÍKOVÁ, Z., KONEČNÁ, J. Holešov - jímací území, havárie I. etapa, II. Fáze. Vodní zdroje Holešov s.p. 06/1991. [74] AQUATEST. Studie odtokových poměrů průmyslová zóna Holešov. Aquatest a.s., Praha. 12/2005. [75] Investiční příprava území PZH, II. etapa, DSP, Centroprojekt, a.s [76] RYCHLÍKOVÁ, D. Výrobní hala POKART Holešov. Oznámení záměru zpracované na základě 6 zákona č. 100/2001 Sb. [77] Technologický park v rámci SPZ Holešov. Dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby. Centroprojekt, a.s. 2/2010. [78] VACEK, Z. Holešov - jímací území, havárie I. etapa, I. fáze. Vodní zdroje Holešov s.p. 06/1991. [79] PANÁČKOVÁ, D. ŠILHÁK, J. Odborný posudek č. 65/10. Výrobní hala POKART Holešov, [80] PANÁČKOVÁ, D. ŠILHÁK, J. Rozptylová studie č. 66/10. Výrobní hala POKART Holešov, [81] ELIÁŠ, M. - NOVÁK, F. - ROTH, Z. Litologické popisy některých vrtů pro list generální mapy Gottwaldov [82] ZÁVADA, J. Zpráva o průzkumu pro ZP. Kanalizační sběrač a čistírna Holešov - geologický průzkum [83] PROKOS, J. Zpráva o výsledku stavebně-geologického průzkumu pro projekt čerpací stanice na řece Rusavě závod Všetuly [84] CALÁBEK V. Holešov, průzkum základové půdy pro komín u teplárny závodu TON [85] ZÁLESKÝ, J. Posouzení číslo 114/68 pro akci geologický průzkum (letiště - Holešov) [86] JANOVSKÝ, J. - VALÍK, R. Holešov - Obránců míru, stavebně geologický průzkum [87] TYLČER, J. Závěrečná zpráva o výsledku hydrogeologického průzkumu [88] KUPEC, J. Míškovice - Ludslavice. Závěrečná zpráva o HG průzkumu pro zajištění vodního zdroje pro skupinový vodovod [89] VALÍK, R. Závěrečná zpráva o geologickém průzkumu základové půdy pro výstavbu sušárny v cukrovaru Všetuly u Holešova [90] SLOUP, J. Všetuly. Stavebněgeologický průzkum pro založení komína v závodě Dřevopodniku [91] POLÁŠKOVÁ, M., RYŠKA, J. Holešov - TON I. stavba. Závěrečná zpráva. Inženýrskogeologický průzkum [92] SLOUP, J. Stavebně geologický průzkum pro silo v cukrovaru Všetuly [93] MALÁ, E. Třebětice. Závěrečná zpráva o předběžném HG průzkumu jímacího území skupinového vodovodu [94] HAJTMAROVÁ, L. Závěrečná zpráva o HG průzkumu pro zajištění vodních zdrojů pro výstavbu velkovýkrmny prasat společného zemědělského podniku Kroměříž na farmě Chráštany [95] ŽŮREK, V. Zahnašovice, HG průzkum [96] HAJTMAROVÁ, L. Zpráva o závěrečném HG průzkumu pro bytovky OVBD v Ludslavicích, okr. Kroměříž [97] POLÁK, P. Holešov - letiště, inženýrskogeologický průzkum J1-J [98] HROUZKOVÁ, J. HG průzkum Holešov - Količín, okr. Kroměříž. Závěrečná zpráva [99] KRATOCHVÍLOVÁ, I. HG průzkum Holešov, závěrečná zpráva [100] KRATOCHVÍLOVÁ, I. Holešov, indikační vrt [101] ŽÁKOVSKÁ, I. Ludslavice, okr. Kroměříž - HG průzkum [102] MRSKOŠ, J. Podrobný inženýrskogeologický průzkum Holešov - přístavba učebního pavilonu ZVS. Ověření základových poměrů

9 [103] HÁJEK, J. - HROUZEK, S. - VACEK, Z. HG posudek - rozšíření letiště Holešov pro nákladovou a osobní dopravu v mezinárodní kategorii [104] VACLAVÍK, J. Inženýrskogeologické poměry pro výstavbu 6 bytových jednotek v Holešově, ul. Obránců míru [105] ŽÁKOVSKÁ, I. Holešov - ČSAD - rekonstrukce nádrže PHM, HG posudek [106] SVOBODOVÁ, A. Holešov - skládka PDO, odběry a rozbory vzorku vody z indikačních vrtů, posudek [107] SVOBODOVÁ, A. OSP Holešov, čerpací zkouška z vrtu OSP [108] SVOBODOVÁ, A. Holešov - monitorování, závěrečná zpráva za rok [109] HROUZEK, S. Ludslavice - STS, HG průzkum kontaminace podzemních vod chlorovanými uhlovodíky [110] ŽÁKOVSKÁ, I. Holešov - skládka TKO "u Žop", provoz monitorovacího systému skládky v roce [111] BAJEROVÁ, Z. - FIŠER, O. - SMILKOVÁ, M. Holešov - skládka TKO "U Žop", analýza rizik [112] ŽÁKOVSKÁ, I. Holešov - skládka TKO "u Žop", provoz monitorovacího systému skládky v roce 1998, závěrečná zpráva [113] CAHLÍKOVÁ, Z. Závěrečná zpráva Holešov - skládka "U Žop", monitoring podzemní a povrchové vody [114] ŽÁKOVSKÁ, I. Odstranění staré ekologické záleže v areálu MOPAS a.s. v Holešově, závěrečná zpráva předsanačního doprůzkumu [115] ŘÍHA, J. a kol. Strategická průmyslová zóna Holešov. Analýza vodohospodářských rizik. Část I Analýza podkladů, FAST VUT v Brně, [116] KUČERA, J. Kroměříž. Účelová pozorovací sít podzemní vody - XV. fáze. Dílčí zpráva o stavech hladiny podzemní vody a o její kvalitě v HG objektech účelových pozorovacích sítí jímacích území v roce [117] IDES, D. Analýza rizika: CS PHM BENZINA Holešov Všetuly [118] POSPÍŠILÍKOVÁ, M. Holešov, parcela c. 3311/1 Hydrogeologický průzkum [119] POSPÍŠILÍKOVÁ, M. Holešov, parcela č. 2997/1 Hydrogeologický průzkum, závěrečná zpráva [120] SVOBODOVÁ, A. Holešov - Všetuly. Parcela c. 722/53. Hydrogeologický průzkum. Závěrečná zpráva [121] POSPÍŠILÍKOVÁ, M. Průzkumný hydrogeologický vrt Holešov, p.č. 3497/ [122] BAAR L. Stavba 10: technická a dopravní infrastruktura uvnitr PZ 1. část. Odvedení povrchových vod v km 0,176 komunikace SO 722. Technická zpráva. Centroprojekt, Zlín, [123] Výrobní areál Mitas, a.s. Výrobní komplex Holešov, investiční záměr ve Strategické průmyslové zóně Holešov,Zlín, [124] [125] SWARTJES, F. A. eds Dealing with contaminated sites, Springer. [126] KOŠTÁLEK V. Skupinový vodovod Hulín - Holešov - Bystřice pod Hostýnem. II. et. rozšíření prameniště. Technická dokumentace. Hydroprojekt, Olomouc, [127] BEAR, J Dynamics of fluids in porous media - American Elsevier Publishing Company, Inc.,764 p. [128] BEAR, J.- VERRUIJT, A Modeling Groundwater Flow and Pollution, D.Reidel Publishing Company, 414 p. [129] HÁLEK, V. ŠVEC, J Hydraulika podzemní vody, Academia Praha, 375 s. [130] POLUBARINOVA-KOČINA, PJ Těorija dviženija gruntovych vod, GITTL Moskva. [131] MUCHA, I. ŠESTAKOV, VM Hydraulika podzemných vod - SNTL Praha, 342 s. [132] LOMADZE, VD Inženěrnaja geologija. Inženěrnaja geodinamika. Leningrad, Nědra, [133] CICADS - Concise International Chemical Assessment Document, pages/cicads.html. [134] Draft final report Intermedia Transfer Factors for Contaminants Found at Hazardous Waste Sites. Risk Science. [135] Bezpečnostní list : Ředidlo 5100,

10 [136] Bezpečnostní list : Inkost 5151, [137] Bezpečnostní list : Ředidlo 5152, [138] Bezpečnostní list : Barva na značení olejová (různé odstíny), [139] Bezpečnostní list : CARTER ENS/EP 700, [140] Bezpečnostní list : 455 Černá křída na opravy pneu, [141] Bezpečnostní list látky dle vyhlášky 231/2004, Datum tisku: [142] Material safety data sheet, lankwitzer lackfabrik gmbh, hydro-tire-paint, [143] Bezpečnostní list : 340 Jednotný spojovací cement, [144] Bezpečnostní list : Křída stálá (různé odstíny), [145] Karta bezpečnostných ÚDAJOV podľa nariadenia (ES) č. 1907/2006, LOESUNG D91, [146] Bezpečnostní list podle vyhlášky č.231/2004 Sb., LOS 70 Rallye-Lack mattschwarz, 12. listopadu [147] Bezpečnostní list : LOS 300 Hochtemperatursilicon, 9. listopadu [148] Bezpečnostní list : LOS 2000, 07. ledna [149] Bezpečnostní list : MONO-LUBE 1102, [150] Bezpečnostní list : Mono-Lube 3031, [151] Bezpečnostní list : Mono-Lube 6058, [152] Bezpečnostní list : Mono-Lube 8181, [153] Bezpečnostní list podle vyhlášky č.231/2004 Sb., Multi 7 sprej LOS 40, [154] Bezpečnostní list: Super Impact, [155] Bezpečnostní list:solane (HYDROSOL ESSENCE ), [156] Bezpečnostní list:414 Vnější postřik surových plášťů, [157] Dokumentace pro územní řízení, č. dokumentu: /2-GH-O2B, 12/2011. [158] Dokumentace MITAS - Výrobní komplex Toma Otrokovice, 7/2011. [159] VÝROČNÍ ZPRÁVA VaK Kroměříž, a.s. [160] Popis investicniho zameru, [161] Katalog výrobků -> Mazací prostředky -> Super Impact IG. [162] Dokumentace pro EIA (Oznámení ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů). [163] CGS TYRES Otrokovice - prezentace výrobního úseku a základní údaje o výstavbě nového závodu v SPZ Holešov. Mitas, Otrokovice, [164] HRABAL, J. Sanace staré ekologické zátěže v areálu bývalého s.p. Loana v Holešově. Sborník semináře na podporu a propagaci OPŽP - ostraňování starých ekologických zátěží. Ostrava, [165] CZUDEK, T. a kol. Geomorfologické členění ČSR. Studia Geographica 23. geografický ústav ČSAV, Brno, [166] LENZ, S. a kol. MITAS - Výrobní komplex Toma Otrokovice. Oznámení záměru ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Tebodin Czech Republic, Praha, [167] SOVADINA, L. Oponentský posudek hydrogeologického posudku Ing. Zdeňka Vacka Holešov. Výrobní hala POKART v rámci SPZ Holešov. HYDROGEOLOGICKÁ SLUŽBA, Zlín, 4/2012. [168] , 100 let provozu vodovodů a kanalizací na okrese Kroměříž, VaK Kroměříž, účelová publikace, [169] ŘÍHA, J.: Modelové řešení rozsahu OP 2. stupně JÚ Břest, Hydrogeologie, 11/1999. [170] ŘÍHA, J.: Modelové řešení rozsahu OP 2. stupně JÚ u Hradiska, Postoupek a Miňůvek, Hydrogeologie, 9/2000. [171] ŘÍHA, J.: Modelové řešení rozsahu OP 2. stupně JÚ v Kroměříži - Podzámecké zahradě, Hydrogeologie, 11/2000. [172] ŘÍHA, J.: Modelové řešení rozsahu OP 2. stupně JÚ u Morkovic, Hydrogeologie, 11/2000. [173] ŘÍHA, J.: Modelové řešení rozsahu OP 2. stupně JÚ u Hulína, Hydrogeologie, 5/2001. [174] ŘÍHA, J.: Kvasice jímací území. Hydrogeologické posouzení využitelného množství podzemní vody. Moravská vodárenská, a.s. 9/

11 4. 3 V y j á dření správních orgánů [A] Vyjádření Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s., 3/2011. [B] Usnesení vlády České republiky ze dne 10. května 2006 č. 550 k návrhu na schválení investiční smlouvy se společností Hyundai Motor Company a k zabezpečení podmínek pro výstavu a provoz automobilového závodu Hyundai, závodů subdodavatelů na území severní a střední Moravy a investiční přípravy území strategických průmyslových zón v ČR. [C] Usnesení vlády České republiky ze dne 16. listopadu 2005 č.1471 k zabezpečení investiční přípravy území pro realizaci výrobního závodu společnosti Hyundai Motor Company v České republice. [D] Usnesení vlády České republiky ze dne 31. srpna 2005 č k zabezpečení investiční přípravy strategických průmyslových zón a k pokrytí prostředků státního rozpočtu na výstavbu průmyslových zón pro období od roku 2005 na území České republiky. [E] Územní rozhodnutí o umístění stavby Výrobní hala POKART Holešov. MÚ Holešov, 9/2010. [F] Obecně závazná vyhláška města Holešova č. 1/2005 o vyhlášení závazné části Změny č. 5A územního plánu města Holešov. 2/2005. [G] Rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami a o stanovení pásem hygienické ochrany kolem vodního zdroje určeného k hromadnému zásobování pitnou vodou. 01/1984. [H] Veřejná vyhláška. Rozhodnutí o změně rozhodnutí o pásmech hygienické ochrany. Holešov 10/2007. [I] Závěr zjišťovacího řízení podle zákona 100/2001 Sb. Výrobní hala POKART Holešov, , KÚ Zlínského kraje. [J] Stanovisko k posouzení vlivů koncepce na životní prostředí, KÚ 2. listopadu 2011, Ing. Simona Musilová, č.j. KUZL74425/2011, spis značka KUSP 74425/2011 ŽPZE-MU. [K] Závěr zjišťovacího řízení podle zákona 100/2001 Sb. Investiční příprava území průmyslové zóny Holešov, , KÚ Zlínského kraje, OŽPZ, Ing. Ondřej Skoba, č.j. KUZL22612/2007, spis značka KUSP 22612/2007 ŽPZE-OS. [L] Závěr zjišťovacího řízení k "Návrhu zadání změny č. 8 územního plánu města Holešov" ve smyslu 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb., KÚ Zlínského kraje, OÚPSŘ, Ing. Kulička, MgrBc. Rubešová, č.j. KUZL 23217/2005 ŽPZE-PK, DR, [M] Závod na výrobu automobilů na území průmyslové zóny Holešov - vyjádření MěÚ Holešov, Ing. Šťastný, zn. ÚP/19999/2005/ŠŤ, [N] Stanovisko Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, k návrhu koncepce Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje , č.j /ENV/10, Praha [O] Stanovisko k posouzení vlivů koncepce na životní prostředí podle 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Název koncepce: Koncept územního plánu Holešov. KÚ Zlínského kraje, OŽPZ, Ing. Simona Musilová, č.j. KUZL74425/2011, spis značka KUSP 74425/2011 ŽPZE-MU. [P] Posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů - předání stanoviska podle 10g., MŽP, Ing. Gavelková, zn /ENV/09, [Q] Stanovisko Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, k návrhu Zásad územního rozvoje Zlínského kraje, verze pro veřejné projednání. MŽP, Ing. Hejhal, zn /ENV/08, L e g i s l a t i v n í a n o r m a t i v n í p o d k l a d y Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. 11

12 Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění (novely 93/2004, 163/2006, 186/2006, 216/2007, 124/2008, 223/2009, 227/2009, 436/2009, úplné znění: 49/2010). Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) v platném znění (zákon č. 273/2010 Sb.). Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší. Zákon č. 365/2003 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích. Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění. Zákon č. 167/2008 Sb. o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů. Vyhláška č. 13/1994 Sb. kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Vyhláška č. 376/2000 Sb. kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah četnosti její kontroly. Vyhláška č. 384/2001 Sb. o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly, mono metyltetrachlorordifenylmetanem, monometyldichlordifenylmetanem, monometyldibromdifenyl metanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 60 mg/kg (o nakládání s PCB). Vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Vyhláška č. 381/2001 Sb, kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů). Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění. Vyhláška č. 221/2004 Sb., kterou se stanoví seznamy nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno nebo jejichž uvádění na trh, do oběhu nebo používání je omezeno. Vyhláška č. 223/2004 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky hodnocení nebezpečných chemických látek pro životní prostředí. Vyhláška č. 294/2005 o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Vyhláška č. 540/2006, kterou se mění vyhláška č. 221/2004 Sb., kterou se stanoví seznamy nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků, jejichž uvádění na trh je zakázáno nebo jejichž uvádění na trh, do oběhu nebo používání je omezeno, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 374/2008 Sb., o přepravě odpadů a o změně vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 169/2006 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Nařízení vlády č. 416/2010 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních. Nařízení vlády č. 23/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Metodický pokyn MŽP č. 8/1996 Kritéria znečištění zeminy. Metodický pokyn MŽP č. 12/2005 pro analýzu rizik kontaminovaného území. Věstník MŽP, Ročník XV, Září 2005, Částka 9. Metodický pokyn MŽP č. 13/2005 pro průzkum kontaminovaného území. Věstník MŽP, Ročník XV, Září 2005, Částka 9. Metodický pokyn OEŠ MŽP č. 1/ Analýza rizik kontaminovaného území. Věstník MŽP, Ročník XXI, Březen 2011, Částka 3. 12

13 Směrnice č. 51/1979 Sb., o základních hygienických zásadách pro stanovení, vymezení a využívání ochranných pásem vodních zdrojů určených k hromadnému zásobování pitnou a užitkovou vodou a pro zřizování vodárenských nádrží. Směrnice Rady 67/548/EHS ze dne 27. června 1967 o sbližování právních předpisů a správních předpisů týkajících se klasifikace balení a označování nebezpečných látek (v platném znění). ČSN Ochrana staveb proti radonu z podloží. ČSN Voda pro stavební účely. ČSN Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží. ČSN EN 1610 (756114) Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení. ČSN Tlakové zkoušky vodovodního a závlahového potrubí. ČSN Zkoušky vodotěsnosti stok. ČSN Pitná voda. ČSN Voda pro dopravu ocelovým a litinovým potrubím. ČSN EN 858 Odlučovače lehkých kapalin. 5. S T R UČNĚ K ZÁJMOVÉMU ÚZEMÍ 5. 1 V š e o b e c ně k lokalitě Strategická průmyslová zóna (SPZ) Holešov se nachází ve Zlínském kraji v okrese Kroměříž v katastrálním území města Holešova a obcí Všetuly a Zahnašovice jižně od města Holešova (Příloha 1). Ze severní strany je území vymezeno průmyslovou zástavbou města Holešova a železniční tratí Hulín Valašské Meziříčí, z východní strany pak silnicí č. 490 (Holešov Zlín), která představuje hlavní příjezdovou trasu do území SPZ Holešov. Z jihu a západu je oblast vymezena hranicí prostoru bývalého letiště, resp. ochranného pásma plánované rychlostní silnice. Nadmořská výška území se pohybuje od 211 m n. m. do 235 m n. m. Umístění provozu MITAS bylo uvažováno variantně, a to: v západní části SPZ Holešov jihozápadně od JÚ Všetuly (MITAS1), v centrální části SPZ Holešov prakticky ve středu JÚ u Holešova (resp. jeho pásma hygienické ochrany 2. stupně - vnějšího) jižně od JÚ Holešov (MITAS2). V přípravné fázi zpracování projektové dokumentace byla navržena hlavní výrobní hala o zastavěné ploše cca 2,1 ha, součástí haly jsou zabudované kanceláře, sociální zřízení a sklady, popř. v alternativě budovy přilehlé k hlavní výrobní hale. V navazující etapě má jít o hlavní centrální sklad v rozloze cca 2 ha. Celková výměra pozemků včetně komunikací má být upřesněna v rámci projektové dokumentace V o d o h o s p o d ářské poměry Z hydrologického hlediska patří zájmové území do povodí řeky Moravy. Území SPZ o celkové rozloze 325 ha hydrologicky spadá cca 189 ha do povodí řeky Mojeny a zbývajícími 136 ha do povodí řeky Rusavy [74] (území je odvodňované do Rusavy jejím levostranným přítokem Přílepským potokem). Základní charakteristiky povodí řeky Mojeny jsou následující: číslo hydrologického pořadí: až celková plocha povodí: 63,728 km 2 Základní charakteristiky povodí řeky Rusavy jsou následující: číslo hydrologického pořadí: až celková plocha povodí: 150,886 km 2 13

14 Téměř celé území SPZ bude odvodňováno do řeky Mojeny. V rámci investiční přípravy [75] byla provedena její přeložka k jižní hranici zájmového území a zrušení melioračního kanálu Žabínek, který nicméně stále část vod z území zóny odvádí a v budoucnu se na něj může napojit dešťová kanalizace v severozápadní části zóny. Jižní část území SPZ Holešov je odvodňována říčkou Mojenou. Souborně byla problematika povrchových vod řešena studií [74]. V bezprostřední blízkosti SPZ se nalézají dvě jímací území (JÚ) - Holešov a Všetuly. V dalším textu je budeme označovat jako JÚ Holešov, JÚ Všetuly, popř. souhrnně JÚ u Holešova. Celé území SPZ se nachází ve vnějším pásmu hygienické ochrany (PHO) 2.stupně vodního zdroje Holešov a je umístěno cca 150 m JZ od hranice vnitřního PHO 2. stupně Přírodní podmínky Geomorfologicky přísluší zájmové území k Hornomoravskému úvalu, konkrétně k Holešovské plošině. Holešovská plošina je omezena na severu Kelčskou pahorkatinou, na východě Hostýnskými vrchy a Fryštáckou brázdou a na jihu Zlínskou vrchovinou. Na západě přechází Holešovská plošina ve Středomoravskou nivu. Nadmořská výška terénu se pohybuje od cca 213 m n. m. na západním okraji po cca 230 m n. m. na východním okraji zájmového území. Klimaticky je zájmové území součástí teplé oblasti, která se vyznačuje dlouhým létem, teplým a suchým, velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrný úhrn atmosférických srážek v období 1961 až 1990 činil pro stanici Holešov 615 mm [2], [16]. Geologické poměry v širším okolí zájmové lokality dokumentuje geologická mapa v měřítku 1 : [B]. SPZ Holešov leží v severovýchodní části Holešovské plošiny. Ta je geomorgofologickým podcelkem Hornomoravského úvalu. Zájmové území je budováno sedimenty kvartérního a neogénního stáří, jejichž podloží je tvořeno paleogénními pískovci a jílovci vnějšího flyšového pásma Karpat. Neogénní horniny tvoří 100 až 300 m mocná souvrství pestrých jílů s polohami štěrků a písků, litologicky převažují silty a jíly, často nepravidelně nestejnozrnně písčité, které v některých polohách přecházejí až do jílovitých písků. Nejmladší pokryv Holešovské plošiny tvoří kvartérní sedimenty - hlinité písky, hlinitopísčité štěrky s hlinitými a jílovitými vložkami. Jednotlivé vrstvy často nejsou uloženy v úrovních, které by souvisle probíhaly pod povrchem území, stejné sedimenty leží v různých polohách, takže zeminy zjištěné v jednom vrtu v určité úrovni se v blízkém vrtu nemusí vůbec vyskytovat. Tyto nepravidelnosti poukazují na křížové zvrstvení sedimentů budujících zájmovou lokalitu. Litologicky se jedná o převážně propustné vrstvy písků a písčitých štěrků, často s různým stupněm zahlinění s vložkami méně propustných pelitických vrstev. Jejich celkové mocnosti jsou v zájmové lokalitě a jejím nejbližším okolí značně proměnlivé v závislosti na reliéfu povrchu předkvartérního podloží a dosahují místně až 50 m. V nadloží kvartérních štěrkopísků je uložena vrstva pokryvných hlín a jílů mocnosti zpravidla 2 až 5 m, místně však dosahující až cca 10 m. Interpretace plošného rozložení mocnosti stropního izolátoru je patrná z Přílohy 5. Hydrogeologické poměry v širším území dokumentuje hydrogeologická mapa [A] v měřítku 1 : Po stránce hydrogeologické je zájmové území součástí hydrogeologického rajonu 162 Pliopleistocenní sedimenty Hornomoravského úvalu a leží nad sedimenty rajonu 222 Neogénní sedimenty vněkarpatských a vnitrokarpatských pánví. Vzhledem k převaze jílovitého vývoje představují neogénní sedimenty především relativně nepropustný počevní (bazální) izolátor kvartérní zvodně. Kvartérní štěrkopísčité sedimenty vytváří příznivé prostředí pro oběh a akumulaci podzemní vody. Změny zrnitostního složení, závislé na střídavém uložení 14

15 písčitých štěrků, hlín, písků a hlinito-písčitých štěrků, ovlivňují značně proměnlivou hydraulickou vodivost materiálů hydrogeologického kolektoru. Jak ve vertikálním, tak i v laterálním směru její hodnoty kolísají v širokém rozmezí, polohy relativně dobře propustné se střídají s polohami málo propustnými až relativně nepropustnými. Proto zde dochází k velmi složitému proudění podzemní vody. Hydraulické vodivosti vyhodnocené při čerpacích pokusech na jednotlivých objektech uváděné podklady [16], [25], [26], [36], [37], [46], [52], [55], [64], [66], [70], [73], [88], [95], [98], [101], [107], [109], [117], [118], [119] se značně liší a pohybují se v rozmezí od 6, až po 6, m/s. Uvedené rozpětí je dáno jednak heterogenitou prostředí v zájmové oblasti, uspořádáním průzkumných objektů a typem zkoušky (čerpací, stoupací, krátkodobá, dlouhodobá) a zejména na způsobu vyhodnocení hydraulické vodivosti (z křivek zrnitosti, z hydrodynamických zkoušek), metodice a přijatých předpokladech (stacionarita, vodorovná neomezená zvodeň, napjatý či volný režim proudění, apod.). V některých případech jsou uváděné hodnoty zatíženy také numerickými chybami [55]. Uvedené rozpětí odvozených hodnot naznačuje, že není možné uvažovat při hydraulických modelových výpočtech pro dané území s průměrnými hodnotami, ale že je třeba při případných výpočtech a úvahách vázat hydraulické vodivosti na konkrétní lokalitu s uvážením proměnlivé propustnosti materiálů zvodně. Pro získání adekvátních a přiléhavých hodnot je proto vhodné vycházet z měřeními získaných průběhů hladiny vody ve vrtech a příslušných čerpaných množstvích, které jsou v některých případech publikovány ve výše uvedených zprávách z průzkumů. Podrobnější rozbor poskytuje posudek [2]. Proudění podzemní vody v zájmovém prostoru je také výrazně ovlivněno exploatací podzemní vody v JÚ Holešov, JÚ Všetuly a také v některých dalších provozech a individuálních odběrných místech (kapitola 6.2). Podzemní voda přitéká v přírodním režimu do území SPZ především od východu a severovýchodu. Sklon hladiny podzemní vody (piezometrické úrovně se při čerpáním neovlivněném stavu pohyboval kolem 0,4 %. V severovýchodní části zájmové lokality je směr proudění podzemní vody výrazně ovlivněn čerpáním z jímacích objektů JÚ Holešov a JÚ Všetuly a také ze studní v areálech jednotlivých podniků, které využívají vlastní zdroje podzemní vody. Sklon hladiny se čerpáním v jímacím území zvyšuje směrem k jímadlům až na cca 3 až 7 % [115]. Pokryvné jemnozrnné zeminy fungují z hydrogeologického hlediska jako stropní izolátor. Průzkum [66] uvádí průměrnou hodnotu hydraulické vodivosti těchto zemin 8, m/s. Zajímavé je zjištění [55], že hladina podzemní vody reaguje na atmosférické srážky se zpožděním cca 2 až 3 dny, pokles hladiny podzemní vody v důsledku bezesrážkových dní je pozvolný S t r a t e g i c k á p růmyslová zóna Holešov V roce 2003 rozhodlo zastupitelstvo Zlínského kraje o vzniku rozvojové plochy u Holešova. Zastupitelstvo města Holešova vydalo obecně závaznou vyhlášku č. 1/2005 z o vyhlášení závazné změny č. 5A územního plánu města Holešova [F]. Vyhláška řeší změnu územního plánu na ploše letiště Holešov, která má být plochou výroby - průmyslovou zónou Letiště Holešov. Vláda ČR svým usnesením z [D] zařadila prostor letiště Holešov mezi zamýšlené SPZ s předpokládaným obdobím realizace od roku Usnesením z [C] následně vyjádřila souhlas s uskutečněním výkupů pozemků dotčených území strategické průmyslové zóny Holešov a se zahájením předprojektové a projektové přípravy infrastruktury a terénních úprav v této zóně. Paralelně s těmito akty nechal v listopadu a prosinci

16 Czechinvest, Agentura pro podporu podnikání a investic, zpracovat u Vodních zdrojů Holešov, a.s. Studii geologických poměrů území [24], [16], která měla mimo jiné identifikovat rizikové prvky, které mohou mít vliv na výstavbu v budoucí průmyslové zóně. V rámci studie byly hodnoceny podmínky zakládání, HG poměry a také kontaminace zájmového území. Aquatest Praha zpracoval v 12/2005 Studii odtokových poměrů PZ Holešov [74]. Usnesení vlády ČR z [B] se týká návrhu na schválení smlouvy se společností Hyundai Motor Company a k zabezpečení podmínek pro výstavbu automobilového závodu na území SPZ následovalo vyjádření MěÚ Holešov [M] k záměru. V červnu 2006 následovalo zpracování Posudku dle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí pro výrobní závod společnosti Hyundai motor company na území průmyslové zóny Holešov [18]. Po rozhodnutí vybudovat automobilku Hyundai v PZ Nošovice v roce 2006 dostala na starost přípravu a následnou správu Strategické průmyslové zóny Holešov Společnost Industry Servis ZK, a.s., která vznikla transformací firmy TTT Air, a.s., kterou jako vlastníka někdejšího holešovského letiště a přilehlých pozemků odkoupil Zlínský kraj. Společnost, která působí v současné podobě od roku 2007, zajišťovala přípravu lokality a vybudování základní technické a dopravní infrastruktury SPZ. I. etapa základní technické a dopravní infrastruktury byla dokončena na konci roku 2009 [3], [13], [14], [23]. Pro investory jsou připraveny pozemky o rozloze od 0,5 do 360 hektarů. Dokumentace pro územní a stavební řízení [15], [17] byla zpracována Centroprojektem Zlín, a.s. II. etapa byla na úrovni DSP vyprojektována koncem roku Součástí přípravy území bylo hydrogeologické posouzení možných vlivů připravovaných staveb [21], vybudování monitorovacích vrtů, návrh a provádění monitoringu jakosti podzemních vod [20], [22]. SPZ Holešov disponuje veškerou potřebnou infrastrukturou, je přiveden plyn, voda, elektřina i telekomunikační kabely, ze zóny jsou odváděny splaškové i dešťové vody. Přípravu provázela řada zjišťovacích řízení a vydání stanovisek [I], [J], [K], [L], [N], [O], [P], [Q]. Ze Strategické průmyslové zóny Holešov jsou vyloučeny společnosti z oborů, které mohou představovat zvýšené riziko pro životní prostředí a zejména zdroj pitné vody v JÚ u Holešova. Jde zejména o chemický průmysl, těžké strojírenství a zpracování primárních surovin. Každý investor musí před zahájením vlastní výstavby doložit HG posudek a projít standardním posouzením vlivu záměru na životní prostředí ve smyslu zákona 100/2001 Sb. v platném znění. První z vybudovaných a provozovaných závodů je POKART [7], [10], [19], [E], dalším objektem je Technologický park připravený v současné době po stavební stránce. 6. V Y H ODNOCENÍ DOSTUPNÝCH PODKLADŮ V rámci posudku byla provedena analýza dostupných podkladů, zejména se zaměřením na : prozkoumanost lokality, jímací území u Holešova, SPZ u Holešova a technické zabezpečení proti znečištění vod, provoz závodu MITAS. 16

17 6. 1 P r o z k o u m a n o s t ú z e m í Všeobecně První citované průzkumy prováděné ve studovaném území v roce 1930 (viz [55] - str. 5) zahrnovaly 13 vrtů hloubky 20 až 30 m. Následný HG průzkum v letech 1949 až 1950 byl prováděn ve 3 etapách a zahrnoval vyhloubení 11 vrtů do hloubky 30 m. Na nich byly provedeny čerpací zkoušky po dobu 40 dnů s jímáním 12 l/s. Následoval průzkum v roce 1951, kdy byl vyhlouben vrt HII hluboký 20 m s 8 pozorovacími vrty [55]. První zmínky o jímání vody ze studní u Holešova se datují k roku Lokální hydrogeologické průzkumy jsou dokumentovány od roku 1958, kdy byl proveden průzkum za účelem jímání vody ze studny v areálu n.p. TON [48]. Soustavnější průzkumné práce týkající se geologických a hydrogeologických poměrů lokality jsou dokumentovány po roce 1959, kdy byl v letech 1959 až 1961 prováděn hydrogeologický průzkum pro skupinový vodovod Hulín - Holešov [53], [54], [55]. Byly provedeny vrtané studny HV1 až HV8 a následně pozorovací vrty HV7/1 až HV7/16 u vrtu HV7. V letech 1966 a 1967 následoval průzkum prováděný Chemoprojektem za účelem zajištění zdroje vody pro závod Sfinx v Holešově - Všetulích (studny St. I až St. IV a vrt HV-11) [49], [64] a závodu TON [65]. V roce 1968 byl proveden průzkum základových poměrů sila VNS prostřednictvím 17 vrtů. Průzkum zahrnoval rozbor vody i zemin [50]. V první polovině sedmdesátých let (1970 až 1975) byla Geotestem n.p. prováděna soustavnější měření stavů hladiny podzemní vody [31], [33], [34] a doplňující průzkumy týkající se JÚ [31], [66]. Dále bylo prováděno hodnocení ohrožení podzemní vody uhlovodíky [58], [62] a také znečištění pocházející z prostoru letiště [57], [60]. Práce [32], [52] a [59] obsahují průzkum možností doplnění stávajícího zdroje pitné vody (osazení 27 pozorovacích vrtů HV1/1 až HV10/14). Zpráva [32] o vyhloubení trubních studní se týká nových studní HV1 a HV9a umístěných v blízkosti dříve vybudovaných studní HV1 a HV9. V roce 1976 byl proveden rozsáhlý geofyzikální průzkum území pro hydrogeologické účely [69]. Jeho závěry se nicméně v řadě případů neshodují s výsledky provedených vrtných prací. Práce [45] z roku 1979 se týká I. etapy opravy prameniště. Místo vrtu HV01, u nějž byl konstatován havarijní stav, byl vyvrtán nový vodárenský vrt HV01a západně od původního vrtu HV01. V roce 1981 byly sestaveny hydrogeologické podklady pro stanovení PHO JÚ veřejného vodovodu města Holešova [35]. V roce 1989 byly prováděny práce [30] související s rozšířením letiště Holešov na kategorii mezinárodního letiště. Byla provedena studie k tomuto záměru a následně hydrogeologické posouzení a monitoring přítomnosti ropných látek v objektech JÚ u Holešova. Koncem osmdesátých a začátkem devadesátých let byly Vodními zdroji Holešov, s.p. prováděny průzkumy související se sanačními pracemi ve vazbě na znečištění podzemních vod [42], [71] a JÚ [73] v důsledku provozu závodů Loana [37], [39], Mopas [40], [61], PSV [36] s na letišti Holešov [38]. V roce 1993 pokračoval monitoring jakosti vody [42] v indikačních vrtech IS-1 až IS-16 a ID-1. Tyto práce prokázaly výrazný pokles hladiny podzemní vody a také kontaminaci podzemní vody látkami TCE, PCE a CCl 4. V roce 1995 byl proveden indikační vrt IB-1 v prostoru čerpací stanice východně od JÚ Holešov. V letech 1999 a 2000 proběhly průzkumné práce [25], [26], [27] zaměřené na zajištění vlastního zdroje vody pro teplárnu TON v Holešově. Na lokalitě byl vyhlouben a vystrojen jímací vrt TE 1 hluboký 20 m. 17

18 Od roku 2005 probíhaly studie geologických poměrů v souvislostí s přípravou a obsazováním SPZ Holešov. V rámci prací byly provedeny a dokumentovány vrty a sondy HIG 45, HPEN 30, HHG 4, HIG 36 [7], HPEN 5, HPEN 6, HPEN 7, HPEN 43, HIG 6, HIG 13 [9], HIG 23, HIG 34 [11]. Souhrnné údaje k vybraným sondám HHG, HPG, HIG, HV a R jsou uvedeny v práci [16]. Práce [20] z roku 2009 obsahuje návrh monitorovacího systému prostřednictvím 9 nově vybudovaných vrtů HP 1 až HP 3 a HP 4 až HP 10 rozmístěných mezi zamýšlenou SPZ a jímacími objekty JÚ u Holešova a Všetul MITAS Podrobný průzkum území závodu MITAS ve sledovaných variantách nebyl z důvodů pozastavení procesu povolování proveden. Geologickou skladbu podloží v prostoru projektovaného závodu MITAS dokumentují dříve provedené vrty [16], [115] (tab. 6.1): MITAS 1 - HIG 29, HIG 30, HIG 31, HIG 39, HIG 40, HIG 41, HHG 2, HV 4, MITAS 2 - omezeně HHG 4, HPG 41, HIG 46, v samotném místě závodu vrty nebyly provedeny. Vrt X [m] Y [m] Tab. 6.1 Přehled vrtů v okolí továrny MITAS dle [16], [115] Z [m n.m.] Hloubka vrtu [m] Hloubka ustálené hladiny podzemní vody pod ter. [m] Mocnost stropního izolátoru [m] Varianta závodu HHG , ,57 215,14 13,00 3,74 4,60 MITAS 1 HHG , ,66 227, ,42 10,30 MITAS 2 HIG , ,05 215, ,68 6,00 MITAS 1 HIG , ,19 216, ,40 4,20 MITAS 1 HIG , ,50 217, ,80 4,50 MITAS 1 HIG , ,14 215, ,75 4,20 MITAS 1 HIG , ,47 215, ,20 3,90 MITAS 1 HIG , ,83 218, ,70 6,00 MITAS 1 HIG , ,68 228,56 10,00 nezastižena > 10,00 MITAS 2 HPG , ,53 227,97 10,50 8,90 (naražená) > 10,50 MITAS 2 HV , ,00 214, (naražená) 2,20 MITAS 1 Z tabulky 5.1 je zřejmé, že v prostoru varianty továrny MITAS 1 je mocnost pokryvných málo propustných zemin větší než 2,20 m, u varianty MITAS 2 pak větší než 10,0 m J í m á n í p o d z e m n í v o d y Zmínky o provozu jímacího území (JÚ) u Holešova se váží k roku 1934 [G], [48], [54], kdy pro zásobení města Holešova sloužila širokoprofilová zděná studna S-4 situovaná JZ od Holešova u letiště, z níž bylo jímáno cca 17 až 27 l/s. Studna byla průměru 3 m a hloubky 25 m. Od té doby byla na JÚ prováděna řada opatření a úprav, které vedly k postupnému zvyšování odběru vody. Šlo zejména o [2], [32], [45], [53], [54], [55], [59], [66], [115], [126]: průzkum a vybudování nových objektů HV-1, HV-9 v JU Holešov a HV- 7 v JÚ Všetuly. V tomto období se z JÚ u Holešova odebíralo cca 24 l/s vybudování jímadla HV-01 ([2], [126]). V následujícím období 1969 až 1970 byly ze studní v JÚ Holešov a JÚ Všetuly jímány podzemní vody v celkovém množství 30,5 až 45 l/s, hydrodynamický vliv tohoto čerpání byl relativně malý [34] vyhloubení dvou hydrogeologických vrtů HV 10 a HV 11 [66] s cílem nahradit odběr ze staré zapískované studny HV-7 a provizorně zvýšit odběr vody u Všetul z 18

19 3 až 5 l/s na 10 až 15 l/s. Čerpací zkoušky provedené na těchto vrtech potvrdily vydatnost kolem 10 l/s a 8 l/s. Odběry vodárnou v Holešově přitom v roce 1973 činily 46 až 52 l/s, u Všetul bylo vrtem HV-7 odebíráno 3,75 až 5,73 l/s. Práce [34] z roku 1970 uvádí, že od listopadu 1969 bylo jímáno u Holešova průměrné množství mezi 30,5 l/s a 45 l/s. Při těchto množstvích se výrazně neměnil stav hladiny podzemní vody. Průměrné množství odebírané studnou u Všetul kolísalo v letech 1969 až 1970 od 17,5 l/s do 32 l/s průzkum [59] možností doplnění stávajícího zdroje pitné vody, osazení 14 pozorovacích vrtů HV 1/1 až HV 1/14 kolem JÚ Holešov v okolí vodárny a osazení 13 vrtů HV 10/1 až HV 10/6 a HV 10/8 až HV10/14 v okolí nově zbudovaných studní u Všetul. Ve stejném období byly vyvrtány širokoprofilové studny HV 1a a HV 9a v blízkosti jímadel HV 1 a HV 9 [32]. Nové studny byly opatřeny definitivní výstrojí. V období do roku 1975 se odběr v JÚ u Holešova postupně zvyšoval z cca 50 l/s až na cca 65 l/s [60], [31], [33]. To mělo za následek výrazné snížení hladiny podzemní vody (o více než 2 m) v širším území vzdáleném od jímadel cca 1 km [2], [66] po havárii na studni HV 01 v JÚ Holešov roce 1979 byl v její blízkosti proveden nový jímací vrt HV 01a [45]. V následujících letech odběr činil až kolem 80 l/s [70]. Práce z roku 1989 uvádějí průměrné odebírané množství 90 l/s z JÚ u Holešova a Všetul. Práce [71] z roku 1989 uvádí dokonce průměrné odebírané množství 90 l/s z JÚ u Holešova a Všetul. Z výše uvedeného je zřejmé, že od cca roku 1971 lze zaznamenat trvalý pokles hladiny podzemní vody v důsledku přetěžování studní [31], [33], [60], [70], [71]. Nadměrné čerpání z jímadel a zvýšení hydraulických gradientů a rychlostí filtrace vedlo zřejmě k poškozování studní vlivem sufoze a také k urychlení migrace kontaminantů v podzemních vodách z blízkého letiště a okolních průmyslových závodů (viz níže). V roce 1981 byly Geotestem Brno, s.p. vypracovány podklady [35] pro vyhlášení PHO ve smyslu Směrnice č. 51/1979 Sb. V této době bylo z JÚ odebíráno 5 studnami u Holešova a 3 studnami u Všetul cca 70 l/s. PHO 1. stupně bylo navrženo do vzdálenosti 25 m od jímadel, PHO 2. stupně vnitřní vychází z 50denního zdržení vody v hornině. To bylo stanoveno ze středního hydraulického gradientu získaného pro studny u Holešova (i = 0,0172) a Všetul (i = 0,0167) a průměrné hydraulické vodivostí hornin hydrogeologického kolektoru k = 6, m/s dle [55] (tato hodnota byla dle [2] stanovena nesprávně). V roce 1984 bylo vydáno Rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami a o stanovení PHO [G]. V roce 2003 bylo vydáno Rozhodnutí o změně vydané MěÚ Holešov OŽP č.j. ŽP/1164/2003/Hy ze dne Dle něj byl v JÚ u Holešova povolen odběr: průměrný 70 l/s, maximální 80 l/s, maximální m 3 za měsíc, maximální m 3 za rok. Následovala veřejná vyhláška - Rozhodnutí [H] z roku V průběhu let 2000 až 2010 je patrný určitý pokles jímaného množství v JÚ u Holešova. Práce [7] konstatuje skutečná průměrná množství odebíraná v letech 2001 až 2004: JÚ Holešov l/s, JÚ Všetuly 27 l/s. Práce [8] uvádí, že v JÚ Holešov jsou nyní v provozu 4 studny HV-01a, HV-1a, HV 9 a S- 4, z nichž se jímá cca 54 l/s. Co se týká proudění podzemních vod, z Přílohy 4 sestavené na 19

20 základě podkladu [16] vyplývá, že po určitém snížení jímaného množství v letech 2001 až 2004 [7] (kapitola 6.3.1) došlo k výraznému zmenšení rozsahu sběrné oblasti JÚ u Holešova. Současně byly postupně zprovozňovány studny v jednotlivých areálech přilehlých podniků s cílem zajistit pro provozy vlastní zdroj vody. Práce [49] hodnotí vydatnost studní v areálu Sfinx množstvím 6,25 l/s. Práce [64] uvádí prokázané vydatnosti studní 12,50 l/s (v roce 1966) St. 1 až St. 4. V letech 1975 a 1976 se z 5 studní (St I až St IV, HV 11 Sfinx) odebíralo až cca 20 l/s. Práce [25] až [27] se v letech 1999 a 2000 zabývaly návrhem a realizací vrtu TE 1 sloužícího k pokrytí spotřeby vody pro výrobu páry v teplárně TON-ENERGO. Jako optimální vydatnost studny bylo stanoveno množství 1,8 l/s. V prostoru Holešova je řada dalších drobných účelových odběrů vody určených pro místní zásobení [94] až [96], [98], [99], [101], [107], [118] až [121]. V souhrnu odhadujeme jímané množství z výše uvedených místních zdrojů na maximálně cca 30 l/s S P Z u H o l e š o v a a t e c h n i c k é z a b e z p ečení proti z n ečištění vod I. etapa základní technické a dopravní infrastruktury SPZ u Holešova byla dokončena na konci roku 2009 [3], [13], [14], [23]. Pro investory jsou připraveny pozemky o rozloze od 0,5 do 360 hektarů. Dokumentace pro územní a stavební řízení [15], [17] byla zpracována Centroprojektem Zlín, a.s. II. etapa byla na úrovni DSP vyprojektována koncem roku Přípravu provázela řada správních a zjišťovacích řízení dokumentovaných v [A] až [Q]. Již od počátku přípravy bylo zřejmé, že je třeba zajistit technickým řešením jednotlivých stavebních objektů bezkolizní koexistenci SPZ a JÚ Holešov a Všetuly. Jednotlivá řešení [3], [75] vycházela z doporučení provedených průzkumných prací a hydrogeologických posudků [4] až [14], [16], [17], [21] až [24], [72], [76] s cílem minimalizovat ohrožení vodního zdroje sloužícího k hromadnému zásobení pitnou vodou. To ostatně vyžadují i rozhodnutí o povolení k nakládání s vodami [G] a [H]. Ta vycházejí ze starší práce [35]. Součástí přípravy území bylo proto mimo jiné hydrogeologické posouzení možných vlivů připravovaných staveb [21], vybudování monitorovacích vrtů, návrh a provádění monitoringu jakosti podzemních vod [20], [22]. Z provedených průzkumných a studijních prací vyplynuly následující požadavky na technická opatření: Při zakládání objektů není přípustné nepřiměřeně oslabovat mocnost málo propustných přípovrchových vrstev (stropního izolátoru). Pokud budou výkopem rýh pro liniová vedení zasaženy podložní štěrkové vrstvy, je dle projektové dokumentace [3], [75] výkopy a rýhy nutno při zpětném zásypu nahradit sprašovými hlínami z výkopů, které budou náležitě hutněny. Splašková kanalizace SO 323, SO 324, SO 325 je v případě malé mocnosti hlín (méně než 0,5 m) nebo zasažení podkladních štěrkových vrstev navržena jako dvouplášťová; splaškové svařované kanalizační potrubí z PP UR2 je uloženo v hladkém potrubí z PVC SN 8 (s koextrudovanou stěnou). Po obvodě SPZ směrem k JÚ je proveden systém vrtů HP 1 až HP 3 a HP 4 až HP 10 jako součást monitorovacího systému [20], [22]. 20