Krajina. Reálná krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů s civilizačními prvky.

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Krajina. Reálná krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů s civilizačními prvky."

Markéta Konečná
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 Krajina Reálná krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů s civilizačními prvky.

2 Krajinotvorní činitelé přírodní povahy antropogenní (kulturní) povahy

3 Rysy krajiny určitá poloha na povrchu Země s určitým vymezením typická fyziognomie krajinný ráz typická vnitřní struktura s bezprostředními zpětnými vazbami mezi jednotlivými složkami biocenózy typická energetická bilance vývoj v čase a prostoru v závislosti na proměnách při vstupu a výstupu hmoty a energie v geosystému

4 Struktura krajiny Prvotní soubor prvků tvořících původní a trvalý základ pro ostatní struktury Druhotná soubory člověkem ovlivněných a pozměněných systémů Terciální (socioekonomická) soubor nehmotných prvků a jevů

5 Typizace krajiny přírodní (přirozená) kultivovaná (extenzivně obhospodařovaná) kulturní (vyvážená narušená- devastovaná) lesní zemědělská urbanizovaná průmyslová sídelní rekreační

6 Zemědělská krajina

7 Evropská úmluva o krajině (Florencie, 2000) kvalita a rozmanitost evropských typů krajiny je kulturním zdrojem smluvní strany analyzují charakteristické rysy zaručí identifikaci typů krajiny analyzují síly a procesy, které krajinu transformují zahrnou krajinu do politiky územního a urbánního plánování

8 Typologie zemědělské krajiny Faktory a vztahy primárního subsystému (struktura) krajiny podnebí, půda, reliéf, n.výška... Fakrory sekundárního subsystému velikost, tvar, uspořádání pozemků vlastnické vztahy kultury a pěstované plodiny polopřírodní systémy (lesy, nezemědělská půda) urbánní systémy

9 Typizace zemědělsky využívaných krajin v Evropě (Meeus et al., 1988) Tři řídící proměnné pro tzv. megatypy (nad 2000 km 2 ): Klima (atlantické mediteránní) Sklonitost (roviny horské masívy) Vzhled krajiny (otevřenost uzavřenost)

10 A. Otevřené zemědělské krajiny mírného pásma openfields former openfields poldry

11 B. Otevřené zemědělské krajiny subtropicky laděného mediteránního pásma mediterranean open lands huertas

12 C. Uzavřené zemědělské a zemědělskolesní krajiny pahorkatin subtropicky laděného mediteránního pásma coltura promiscua montados, dehesa

13 D. Uzavřené zemědělské a zemědělskolesní krajiny vrchovin i rovin přímořského atlantického klimatu bocage semibocage kampen

14 E. Horské pastvinářské a zemědělsko-lesní krajiny highlands - vrchoviny s atlantickým klimatem montagnes - vysokohorské zemědělství

15 F. Poříční zemědělské krajiny s půdami sycenými přídatnou vodou k atmosférickým srážkám delty

16 Kulturně-historické typy krajiny v ČR Kulturní krajina nížin založena v neolitu (starosídelní oblasti) v průběhu času odlesnění (primární + sekundární)

17 Kulturně-historické typy krajiny v ČR Periferie nížinného osídlení založeny v pravěku (starosídelní oblasti) Českobudějovická pánev, Písecko ostřejší vymezení bezlesí a zalesněných ploch

18 Kulturně-historické typy krajiny v ČR Kulturní krajina vrchovin iniciovaná ve vrcholném středověku Českomoravská vrchovina, Křivoklátsko

19 Kulturně-historické typy krajiny v ČR Kulturní krajina novověké kolonizace hor kolonizované od konce středověku Šumava, Krkonoše, Jeseníky lesní výroba a kopaničářství

20 Kulturně-historické typy krajiny v ČR Arktoalpinská tundra Krkonoš a Jeseníků primární alpinské bezlesí řídce osídlené, zemědělsky nevyužívané kolonizováno ve 20. století

21 Autenticita a falzifikace přírody z hlediska diverzity podíl původních a nepůvodních druhů podíl nepůvodních (polo-)kulturních forem druhů foto P. Mudra

22 Evropská politika rozvoje venkova Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005, o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) Národní strategický plán rozvoje venkova ČR (NSPRV) Program rozvoje venkova (PRV)

23 Hlavní oblasti (osy) rozvoje Zajištění konkurenceschopnosti ekonomických subjektů v zemědělství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání modernizace zemědělských podniků podpora odborného vzdělávání podpora osvětové a informační činnosti a poradenství

24 Hlavní oblasti (osy) rozvoje Zlepšování prostředí a krajiny zvýšení biologické rozmanitosti zachování a rozvoj tradičních forem zemědělské krajiny podpora ekologicky šetrných forem zemědělství podpora zemědělství v méně příznivých (LFA) oblastech ochrana vod zmírňování negativních důsledků klimatických změn podpora využití obnovitelných zdrojů

25 Hlavní oblasti (osy) rozvoje Zlepšení kvality života na venkově podpora rozmanitosti hospodářských činností zachování kulturního dědictví venkova tvorba nových pracovních míst podpora turistických služeb zlepšení podmínek pro život rodin a mladých lidí zlepšení občanského vybavení a služeb zabránění dalšímu vysídlování venkovských oblastí

26 Hlavní oblasti (osy) rozvoje Vznik funkčních mikroregionů podpora iniciativy směrem "zdola nahoru spolupráce místní samosprávy s podnikatelským sektorem a neziskovými organizacemi podpora vzdělávacích akcí rozšiřování sítě partnerství na místní, regionální i mezinárodní úrovni

Podobné dokumenty

Agricultural landscapes in Europe

Agricultural landscapes in Europe Typology Meeus, J., Wijermans, M., Wroom, M., 1990: Agricultural landscapes in Europe and their tranformation Landscape and Urban Planning 18/3-4., 289-352. Landscape