Organizace soudnictví Portugalsko

Transkript

1 Organizace soudnictví Portugalsko ODVOLÁNÍ, ŽÁDOSTI O DOKAZOVÁNÍ CHYB A ŽÁDOSTI O OBJASNĚNÍ A ZMĚNU SOUDNÍCH ROZHODNUTÍ Soudní rozhodnutí jsou předmětem žádosti o nápravu věcných chyb, dokazování neplatnosti, poukazování na nejasnosti nebo nejednoznačnost, žádostí o změnu ve věcech nákladů a pokut, poukazování na zjevné omyly v určování předpisů nebo právní kvalifikace faktů a dokazování existence prvků v řízeních, které vedou k jinému rozhodnutí a které nebyly vzaty v potaz též z důvodu omylu. Odvolání jsou procesním prostředkem k nařízení opětovného přezkoumání otázek vzatých v úvahu při přijímání soudních rozhodnutí s cílem dosáhnout jejich změny. Odvolání upravená v Občanském soudním řádu mohou být řádná nebo mimořádná. Řádná odvolání se používají ke zrušení soudních rozhodnutí, která ještě nejsou právoplatným rozsudkem (jelikož se proti nim lze odvolat a lhůta k podání odvolání ještě neuplynula). Mimořádná odvolání slouží ke zrušení soudních rozhodnutí, která už jsou právoplatnými rozsudky. Řádná odvolání jsou: odvolání, přezkoumání rozhodnutí a žádost o zrušení rozhodnutí v první a druhé instanci. Mimořádná odvolání jsou: přezkoumání rozhodnutí a odpor třetí strany. Odvolání musí být podáno u soudu, kterému je hierarchicky podřízen soud, proti jehož rozhodnutí se odvolání podává. Řádná odvolání Řádná odvolání podaná proti rozhodnutím první instance jsou odvolání a žádost o zrušení rozhodnutí v první instanci. Odvolání se podává proti konečnému rozsudku a proti despacho saneador rozhodnutí vynesenému po předložení všech důkazních materiálů, které posuzuje předmět případu a identifikuje fakta relevantní pro rozhodnutí a přitom odděluje dokázané skutečnosti od skutečností, které jsou předmětem dalšího řízení rozhodnutí o skutkové podstatě věci. Žádost o zrušení rozhodnutí se podává proti rozhodnutím, proti kterým není možné podat odvolání. Řádná odvolání podaná proti rozhodnutím druhé instance jsou: přezkoumání rozhodnutí a žádost o zrušení rozhodnutí v druhé instanci. Přezkoumání rozhodnutí se uplatňuje vůči rozhodnutí odvolacího soudu, který posuzuje skutkovou podstatu věci a na jehož základě se odvolává proti porušení hmotného práva. Žádost o zrušení rozhodnutí ve druhé instanci se podává proti rozhodnutím, proti kterým je možné se odvolat, ale není možné podat návrh na přezkoumání rozhodnutí. Hodnota příslušnosti soudů Hodnota příslušnosti soudu je finanční hodnota, která vyjadřuje horní hranici, do které určitý soud rozhoduje, aniž by proti jeho rozhodnutím mohla být podána odvolání. Ve věcech občanskoprávních je hodnota příslušnosti odvolacích soudů ,94 euro a soudů první instance 3 740,98 euro.

2 Mimořádná odvolání: Mimořádná odvolání jsou přezkoumání rozhodnutí a odpor třetí strany. Proti právoplatnému rozsudku lze podat návrh na přezkoumání v následujících případech: a) jestliže se ukáže, že právoplatný rozsudek byl vynesen při vyhýbání se zodpovědnosti, podvodu, podplácení, podněcování k trestnému činu nebo při korupci soudce nebo některého ze soudů, kteří do rozhodnutí zasahovali; b) jestliže se ukáže, že právoplatný rozsudek byl vynesen na základě nepravdivého dokumentu nebo právního úkonu, výpovědi nebo odborných posudků, které byly ve kterémkoli případě určující pro rozhodnutí, jež má být předmětem zkoumání; nepravdivost dokumentu nebo právního úkonu však není základem pro přezkoumání, pokud byla záležitost prodiskutována během řízení, ve kterém bylo vyneseno rozhodnutí, jež má být předmětem přezkoumání; c) v případě předložení dokumentu, o kterém druhá strana nevěděla, nebo který nemohla využít v průběhu řízení, v rámci něhož bylo vyneseno zkoumané rozhodnutí a který sám o sobě bude stačit ke změně rozhodnutí ve prospěch strany, která podle rozhodnutí spor prohrála; d) pokud přiznání, zřeknutí se práva nebo transakce, na nichž se rozhodnutí zakládá, byly zrušeny právoplatným rozsudkem; e) pokud jsou přiznání, zřeknutí se práva nebo transakce neplatné; f) pokud po uskutečnění řízení a výkonu práva bez jakékoli přítomnosti odpůrce vyjde najevo, že odpůrce nebyl předvolán nebo že předvolání je neplatné; g) pokud je v rozporu s jiným rozsudkem vyneseným mezi stranami v minulosti. Odpor třetí strany je způsob napadnutí soudního rozhodnutí, na které má nárok třetí strana, která jím byla poškozena, pokud se soudní spor týká zfalšovaného úkonu mezi stranami a soud o tomto podvodu nevěděl. Rozhodnutí, při kterých je přípustné odvolání Řádné odvolání je přípustné pouze ve věcech, ve kterých jde o hodnotu vyšší, než je hodnota příslušnosti soudu, ke kterému je odvolání podáno, za předpokladu, že napadnutá rozhodnutí jsou odvolávající se straně nepříznivá ve výši, která také převyšuje polovinu hodnoty příslušnosti tohoto soudu (prohra); v případě podložených pochybností o výši prohry se ovšem bere v úvahu jen hodnota případu. Odvolání je přípustné vždy bez ohledu na hodnotu případu, pokud je založeno na porušení pravidel mezinárodní soutěže a z důvodu předmětu, hierarchie nebo přestupku daného případu. Odvolání proti rozhodnutím týkajícím se hodnoty případu, průvodních otázek nebo zkráceného řízení, pokud jejich hodnota převyšuje hodnotu příslušnosti soudu, ke kterému je odvolání podáno. Odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu je přípustné vždy, pokud je v rozporu s jiným rozhodnutím tohoto či jiného odvolacího soudu ve vztahu ke stejné zásadní právní otázce a proti kterému není možné podat řádné odvolání, jelikož nepatří do příslušnosti soudu, kromě případů, ve kterých je přijato nařízení v souladu s judikaturou v minulosti stanovenou Nejvyšším soudem.

3 Nezávisle na hodnotě případu a prohry je odvolání proti rozhodnutí odvolacích soudů přípustné vždy ve věcech, ve kterých jde o určení platnosti nebo o existenci nájemních smluv. Odvolání proti rozhodnutím vyneseným v rozporu s judikaturou sjednocenou Nejvyšším soudem je vždy přípustné. Rozhodnutí, při kterých není přípustné odvolání Odvolání není přípustné proti účelovým rozhodnutím a rozhodnutím vyneseným za využití práva volného uvážení. Kdo může podat odvolání S výjimkou odporu třetí strany může odvolání podat jen osoba, která je jednou z hlavních stran sporu a která soud prohrála. Osoby, které jsou přímo a účinně poškozeny rozhodnutím, se však rovněž mohou proti rozhodnutím odvolat i tehdy, jestliže nejsou stranami sporu nebo jsou jen spoluúčastníky sporu. Ztráta práva podat odvolání a zřeknutí se odvolání Strany sporu se mohou zříci odvolání, ale zřeknutí se předem je platné jedině, pokud s ním souhlasí obě strany. Ten, kdo akceptuje vynesené rozhodnutí, nemůže podat odvolání. Akceptování rozhodnutí může být výslovné nebo tiché. Tiché akceptování je takové akceptování, které vyplývá z vykonání jakéhokoli úkonu, který je jednoznačně neslučitelný s úmyslem odvolat se. Odvolávající může podané odvolání stáhnout jednoduchou žádostí. Nezávislé odvolání a podřízené odvolání Pokud jsou obě strany sporu neúspěšné a chtějí rozhodnutí změnit v části, ve které je proti dané straně nepříznivé, musí se každá z nich odvolat, avšak odvolání podané kteroukoli z nich může v tomto případě buďto nezávislé, nebo podřízené. Nezávislé odvolání se podává v běžné lhůtě a za normálních podmínek, podřízené odvolání je možné podat do 10 dní od oznámení rozhodnutí umožňujícího odvolání druhé straně. Pokud první odvolatel své odvolání stáhne, je odvolání neúčinné nebo ho soud neprojedná, podřízené odvolání přestane platit, přičemž hlavní odvolatel je zodpovědný za všechny náklady. Není-li vykonáno prohlášení v opačném smyslu, zřeknutí se práva na odvolání nebo výslovná či tichá akceptace rozhodnutí jednou ze stran sporu nebrání podání podřízeného odvolání za předpokladu, že se druhá strana proti rozhodnutí odvolává. Pokud je přípustné nezávislé odvolání, bude přípustné též podřízené odvolání, i když je napadnuté rozhodnutí pro příslušného odvolatele nepříznivé ve výšce rovnající se polovině či nižší než polovina hodnoty pravomoci soudu, ke kterému je odvolání podáno. Rozšíření odvolání na spolustrany, které se neodvolaly

4 Odvolání podané jednou ze stran platí též pro spolustrany v případě potřebného sloučení stran. Kromě případu potřebného sloučení stran (situace charakterizované právním uložením zásahu do řízení ze strany všech těch, kdo mají zájem na odvolání, které by vedlo k soudnímu sporu) se podané odvolání vztahuje též na jiné strany: a) pokud se tyto v části, ve které je zájem společný, ztotožní s odvoláním; b) pokud mají zájem, který v podstatné míře závisí na zájmu odvolatele; c) pokud byli odsouzeni jako společní dlužníci, jestliže se odvolání ve své podstatě netýká jen odvolatele. Potřebná slučující se strana a také spolustrany podle bodů b) nebo c) mohou kdykoli převzít pozici hlavního odvolatele. Subjektivní a objektivní vymezení odvolání V případě, že ve sporu uspěje několik stran, musí být všem doručeno oznámení o připuštění odvolání, avšak odvolatel je oprávněn, kromě případu potřebného sloučení stran, vyloučit v podání odvolání jednu nebo více než jednu úspěšnou stranu. Pokud rozhodující část rozsudku obsahuje rozdílná rozhodnutí, je odvolatel též oprávněn omezit odvolání na kterékoli z nich s tím, že v podání specifikuje rozhodnutí, proti kterému se odvolává. Bez takovéto specifikace zahrnuje odvolání vše, v čem je rozsudek v rozhodující části odvolateli nepříznivý. Ve shrnutí prohlášení může odvolatel výslovně nebo implicitně omezit počáteční rozsah odvolání. Účinek rozsudku v části, proti které nebylo podáno odvolání, nemůže být rozhodnutím o odvolání ani zrušením řízení ovlivněn. Lhůta na podání odvolání Odvolání lze podat do 10 dní od oznámení rozhodnutí soudu. Pokud se strana nezúčastňuje řízení a není třeba jí doručit oznámení na místo jejího známého bydliště, začne lhůta na podání odvolání plynout okamžikem zveřejnění rozhodnutí. V případě rozsudků a rozhodnutí vynesených během řízení začne lhůta plynout ode dne, kdy byly vyneseny, byla-li strana přítomna nebo byla-li předvolána k jednání; v opačném případě začne lhůta plynout ve smyslu předcházejícího bodu. Jestliže není, kromě zmiňovaných případů, potřebné oznámení, začne lhůta plynout ode dne, ve kterém se zainteresovaná strana dozvěděla o rozhodnutí. Pokud je nepřítomnost strany ukončena před uplynutím deseti dní od zveřejnění, musí být rozsudek nebo rozhodnutí oznámeny a lhůta na podání odvolání začne plynout ode dne tohoto oznámení. Zásah ústavního soudu Odvolání k Ústavnímu soudu je možné při rozhodnutích soudů: a) které napadají uplatnění jakékoli normy na základě její neústavnosti; b) které uplatňují normu, vůči jejíž neústavnosti byla během řízení vznesena námitka; c) které napadají uplatnění normy, obsažené v legislativním aktu, na základě její nezákonnosti vyplývající z porušení zákona s vyšší hodnotou;

5 d) které napadají uplatnění normy, obsažené v regionální směrnici, na základě její nezákonnosti vyplývající z porušení zákonů autonomního regionu nebo zákonů republiky; e) které napadají uplatnění normy vydané nezávislým orgánem na základě její nezákonnosti vyplývající z porušení zákonů autonomního regionu; f) které uplatňují normu, vůči jejíž nezákonnosti byla vznesena námitka během procesu na základě kteréhokoli z důvodů uvedených v předcházejících třech bodech. Pokud je norma, jejíž uplatnění bylo předmětem odvolání, obsažena v mezinárodní legislativě, legislativním aktu nebo výkonném nařízení, jsou odvolání podle bodů a) a c) pro prokuraturu povinná. Odvolání podle bodů b) a f) může podat jen strana, která vznesla námitku vůči neústavnosti nebo nezákonnosti. Prokuratura má rovněž povinnost podat k Ústavnímu soudu odvolání proti rozhodnutím soudů, které uplatňují normu v minulosti považovanou za neústavní nebo nezákonnou samotným Ústavním soudem. Odvolání k Ústavnímu soudu jsou omezena na otázky neústavnosti nebo nezákonnosti podle jednotlivých případů.