Příloha č. 1 - Vymezení základních pojmů

Transkript

1 Příloha č. 1 - Vymezení základních pojmů Strategie vychází a operuje s pojmy, které jsou v následujícím textu vymezeny. Výčet základních pojmů není a nemůže být vzhledem k omezenému rozsahu dokumentu vyčerpávající. Akční plán: základní nástroj pro řízení a kontrolu plnění rozvojových aktivit SPRSS LK nebo opatření KP; hlavním úkolem akčního plánu je podpora rozhodovacích procesů a činností pro samosprávné orgány i příslušné odborné útvary, zavedení systémové přípravy akcí a podpora kontrolních mechanizmů, sjednocení přístupu při přípravě a realizaci aktivit/opatření, podpora pro jednání s dalšími subjekty. 1 Deprivovaná území/oblasti: na základě článku 47 Nařízení komise č. 1828/2006 definovalo Ministerstvo pro místní rozvoj deprivované území v materiálu přijatém Usnesením vlády ČR č. 883 ze dne 13. srpna Metodický pokyn k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města. Kritéria pro výběr tzv. deprivovaného území vykazují ve vztahu k průměrným hodnotám města nebo v regionálním kontextu nepříznivé hodnoty u minimálně tří z následujících ukazatelů: chudoba a vyloučení, zvýšená nezaměstnanost, demografické ukazatele (např. úbytek obyvatel), environmentální ukazatele (např. zvýšená zátěž na životní prostředí), nízká vybavenost veřejnými službami, výskyt zanedbaných a nevyužívaných areálů, nízká úroveň ekonomické aktivity, významné ekonomické a sociální potíže, významný počet přistěhovalců, etnických skupin, menšin nebo uprchlíků, nízká úroveň vzdělání, vysoká kriminalita a delikvence, zvláště zanedbané prostředí, nízká úroveň obslužných a administrativních funkcí. Ve Strategii jde na rozdíl od sociálně vyloučených lokalit o pojem, v němž je akcentován především územní prostor a nízká kvalita/úroveň bydlení v něm, což produkuje další kumulaci sociálně patologických jevů a problémů (ekonomických, sociálních, kulturních, politických, společenských). Klient/uživatel/příjemce služby: jde o osobu, která využívá sociální služby, protože se ocitla v nepříznivé sociální situaci. 1 Krajská metodická příručka plánování sociálních služeb v Libereckém kraji, 2010, str. 77 1/8

2 Komunita: přirozené prostředí společenství lidí, které je vymezeno lidmi, prostředím, mezilidskými vztahy a společnými zájmy. Vzájemným působením uvedených prvků vzniká kvalita života v komunitě. Úroveň této kvality se stává základem pro spolupráci, které se účastní všichni ti, kteří do komunity patří a mají společný zájem. 2 Komunitní plán: je výstupem komunitního plánování jako procesu, který by měl probíhat podle určitých principů. Aby byl komunitní plán považován za dobrý, musí splňovat některé podmínky: - je logicky členěn, - obsahuje všechny náležitosti (popis stávajícího stavu včetně zdrojů, finanční toky, sledování a vyhodnocování plánu, povinnosti a odpovědnosti za plnění plánu), - je legitimní (je zpracován v návaznosti na cíle a rozhodnutí samosprávy, politická podpora je prokázána jeho schválením v orgánech samosprávy), - respektuje a zohledňuje existující plánovací dokumenty z vyšší i nižší úrovně (vyšší = dokumenty kraje, nižší = dokumenty poskytovatelů nebo dalších subjektů), - jsou jasně a přehledně odděleny sociální služby dle zákona o sociálních službách a ostatní služby, - je zřejmá provázanost mezi jednotlivými částmi dokumentu (vize, cíle, aktivity/opatření). 3 Komunitní plánování sociálních služeb: metoda, kterou lze na úrovni obcí nebo krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním zvláštnostem (specifikám), zvyklostem i potřebám jednotlivých občanů. Na zohlednění místních specifik a potřeb jednotlivých občanů je kladen velký důraz. 4 Metoda komunitního plánování: umožňuje zpracovávat rozvojové materiály pro různé oblasti veřejného života na úrovni obce i kraje a výrazně posiluje principy zastupitelské demokracie. Charakteristickým znakem metody je důraz kladený na: - zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká, - dialog a vyjednávání, - dosažení výsledku, který je přijat a podporován většinou účastníků. 5 Metodika pro plánování sociálních služeb: jde o metodickou pomůcku a vodítko při činnostech, jež směřují k dosažení dostupných sociálních služeb; zpracovatelem jsou Komunitní plánování o.p.s., Centrum pro komunitní práci, Západočeská univerzita v Plzni, Domov sv. Anežky, o.p.s.; dokument je k dispozici na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR 6. 2 Krajská metodická příručka plánování sociálních služeb v Libereckém kraji, 2010, str Krajská metodická příručka plánování sociálních služeb v Libereckém kraji, 2010, str Krajská metodická příručka plánování sociálních služeb v Libereckém kraji, 2010, str Krajská metodická příručka plánování sociálních služeb v Libereckém kraji, 2010, str Krajská metodická příručka plánování sociálních služeb v Libereckém kraji, 2010, str. 78 2/8

3 Nepříznivá sociální situace: oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením. 7 Poskytovatelé sociálních služeb: jsou právnické nebo fyzické osoby, které mají k této činnosti oprávnění dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, s účinností od Poskytovatelem sociální služby nejsou rodinní příslušníci či jiné osoby, které pečují o své blízké či jiné osoby v domácím prostředí. Stejně tak není poskytovatelem sociální služby subjekt, který není registrován jako poskytovatel sociálních služeb ve smyslu tohoto zákona (např. soukromá úklidová firma, nebo ubytovna). Poskytovateli sociálních služeb jsou při splnění podmínek stanovených zákonem územní samosprávné celky a jimi zřizované právnické osoby, další právnické osoby, fyzické osoby a ministerstvo a jím zřízené organizační složky státu. 8 Poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni: a) zajišťovat dostupnost informací o druhu, místě, cílech, okruhu osob, jimž poskytují sociální služby, o kapacitě poskytovaných sociálních služeb a o způsobu poskytování sociálních služeb, a to způsobem srozumitelným pro všechny osoby, b) informovat zájemce o sociální službu o všech povinnostech, které by pro něho vyplývaly ze smlouvy o poskytování sociálních služeb, o způsobu poskytování sociálních služeb a o úhradách za tyto služby, a to způsobem pro něj srozumitelným, c) vytvářet při poskytování sociálních služeb takové podmínky, které umožní osobám, kterým poskytují sociální služby, naplňovat jejich lidská i občanská práva, a které zamezí střetům zájmů těchto osob se zájmy poskytovatele sociální služby, d) zpracovat vnitřní pravidla zajištění poskytované sociální služby, včetně stanovení pravidel pro uplatnění oprávněných zájmů osob, a to ve formě srozumitelné pro všechny osoby, e) zpracovat vnitřní pravidla pro podávání a vyřizování stížností osob, kterým poskytují sociální služby, na úroveň služeb, a to ve formě srozumitelné pro všechny osoby, f) plánovat průběh poskytování sociální služby podle osobních cílů, potřeb a schopností osob, kterým poskytují sociální služby, vést písemné individuální záznamy o průběhu poskytování sociální služby a hodnotit průběh poskytování 7 odst. b, 3 zákona 108/2006 Sb. 8 6 zákona 108/2006 Sb. 3/8

4 sociální služby za účasti těchto osob, je-li to možné s ohledem na jejich zdravotní stav a druh poskytované sociální služby, nebo za účasti jejich zákonných zástupců, g) vést evidenci žadatelů o sociální službu, se kterými nemohli uzavřít smlouvu o poskytnutí sociální služby z důvodů uvedených v 91 odst. 3 písm. b), h) dodržovat standardy kvality sociálních služeb, i) uzavřít s osobou smlouvu o poskytnutí sociální služby, pokud tomu nebrání důvody uvedené v 91 odst. 3, j) v případě, že poskytují sociální službu podle 48, přednostně poskytnout sociální službu dítěti, kterému byla soudem nařízena ústavní výchova nebo předběžné opatření, k) neprodleně písemně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností uvedenému v 92 písm. a) ukončení poskytování pobytové služby sociální péče osobě, která se může bez další pomoci a podpory ocitnout v situaci ohrožující její život a zdraví, pokud tato osoba s takovým oznámením souhlasí. 9 Profesionální pracovníci v sociálních službách: v rámci předkládané Strategie je podstatné rozlišení dvou kategorií pracovníků 10 : - sociální pracovník, - pracovník v sociálních službách (zahrnuje i terénní pracovníky v sociálních službách, kteří jsou z hlediska Strategie stěžejní). Uvedený zákon stanovuje striktně předpoklady k výkonu práce těchto pracovníků (osobnostní, vzdělanostní apod.) a z toho plynoucí jejich pracovní/profesní kompetence. Registr poskytovatelů sociálních služeb: na základě zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách je zřízen Registr poskytovatelů sociálních služeb. 11 Rom: je takový jedinec, který se za Roma sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností (např. při sčítání lidu) hlásil, a/nebo je za Roma považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých antropologických, kulturních nebo sociálních indikátorů. Toto vymezení pojmu Rom může být vnímáno jako politicky nekorektní, zdůrazňuje však skutečnost, že právě připsané romství je jednou z hlavních příčin sociálního vylučování řady obyvatel zkoumaných lokalit zákona 108/2006 Sb. 10 viz blíže zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách 11 BSESSION_ID= _1 12 Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti, 2006, str. 10 4/8

5 Sociálně patologické jevy: jsou různorodé společensky nežádoucí jevy (např. nezaměstnanost, chudoba, nízká úroveň bydlení). Dále se sem zařazují jevy, které jsou společensky nebezpečné nebo zvýšeně rizikové z hlediska své nebezpečnosti jak pro daného jedince, tak pro jeho sociální okolí, popř. celou společnost (např. páchání trestné činnosti, různé druhy závislostí, rasismus, prostituce aj.). Sociálně vyloučené lokality: jde o větší či menší prostorové lokality/místa, které obývají koncentrovaně sociálně vyloučení obyvatelé (viz sociální vyloučení). Sociálně vyloučené (nejen romské pozn. autorů) lokality vznikají především v důsledku: přirozeného sestěhování se chudých romských rodin do lokalit s cenově dostupnějším bydlením, vytlačování romských rodin z lukrativních bytů a přidělování náhradního bydlení v lokalitách s často vysokým podílem romského obyvatelstva, řízeného sestěhování (především ze strany obcí) neplatičů nájmu a obecně lidí považovaných za nepřizpůsobivé či problémové do ubytoven či holobytů. 13 Sociálně vyloučené osoby (ze společnosti, na okraj společnosti): V EU je obecně rozšířená definice sociálně vyloučených osob jako obyvatelů/občanů dané společnosti, kteří z důvodů, které nemají sami pod kontrolou, nemohou participovat na obvyklých aktivitách, k nimž by je jejich občanství opravňovalo a na něž aspirují (chudoba je jen jednou z bariér participace a aktivního občanství). V této definici je určen systém, v němž je žádoucí, aby byli tito vyloučení jedinci integrováni. Předpokladem je přitom nejen silný akcent existence práv těchto jedinců na integraci, ale současně i existence jejich vlastní vůle být integrováni. Upření práv je leitmotivem většiny vymezení sociální exkluze v dnešní společnosti. 14 Sociálně vyloučené romské lokality: lze označit prostor obývaný skupinou, jejíž členové se sami považují za Romy a/nebo jsou za Romy označováni svým okolím a jsou sociálně vyloučeni. Na jedné straně se může jednat o jednotlivý dům, ve kterém žije několik jednotlivců či rodin, nebo celou městskou čtvrť čítající několik stovek nebo dokonce tisíc obyvatel na straně druhé. Tento prostor je jak místem, do něhož jsou vyloučení odkázáni, tak i místem, které se na jejich vyloučení podílí. Hranice této lokality mohou být jak symbolické (to, když je lokalita vnímána jako tzv. špatná adresa, hovoří se o ní jako o domu hrůzy, cikánské ulici, ghettu, Bronxu apod.), tak fyzické (je-li lokalita oddělená od ostatní obytné zástavby průmyslovou zónou, frekventovanou silnicí, vodním tokem, skládkou apod.). V obou případech si 13 Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti, 2006, str _inkluze.pdf 5/8

6 však existenci těchto hranic uvědomují jak ti, kteří danou lokalitu obývají, tak ti, kteří žijí mimo ni. 15 K tomu, aby byla lokalita vnímána jako romská, přitom není vůbec nutné, aby Romové v dané lokalitě tvořili statistickou většinu. Existují pochopitelně také sociálně vyloučené lokality, v nichž je podíl Romů malý nebo v nichž Romové vůbec nežijí. Současně si je třeba uvědomit, že zdaleka ne všichni sociálně vyloučení Romové žijí v sociálně vyloučených lokalitách. Vzhledem ke skutečnosti, že mnozí Romové žijí plně integrováni do společnosti, je v neposlední řadě třeba zdůraznit, že není možné klást rovnítko mezi pojmy Rom a sociálně vyloučený. Sociální služby: zabezpečují poskytovatelé sociálních služeb na základě oprávnění dle zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, s účinností od Jde o činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení 16. Jde o činnost poskytující lidem v nepříznivé sociální situaci podporu při sociálním začleňování a ochranu před sociálním vyloučením s cílem umožnit jim zapojení do běžného života společnosti a využívat obvyklým způsobem jiných systémů (např. bydlení, školství, zdravotnictví, služby zaměstnanosti atd.). Sociální služby jsou poskytovány jednotlivcům, rodinám i skupinám obyvatel. Zaměřují se na zachování co nejvyšší kvality a důstojnosti života lidí. Mezi nejpočetnější skupiny příjemců sociálních služeb patří zejména senioři, lidé se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, ale také lidé, kteří z různých důvodů žijí "na okraji" společnosti. Sociální služba je veřejná služba. Prostřednictvím sociálních služeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psychoterapie a socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů. Základní činnosti při poskytování sociálních služeb: (1) Základními činnostmi při poskytování sociálních služeb jsou: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, b) pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, c) poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, d) poskytnutí ubytování, popřípadě přenocování, e) pomoc při zajištění chodu domácnosti, f) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, g) sociální poradenství, h) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, i) sociálně terapeutické činnosti, 15 Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti, 2006, str odst. a, 3 zákona 108/2006, Sb. 6/8

7 j) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, k) telefonická krizová pomoc, l) nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění, m) podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností. (2) Rozsah úkonů poskytovaných v rámci základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb stanoví prováděcí právní předpis. (3) Základní činnosti uvedené u jednotlivých druhů sociálních služeb v 37, 39 až 52 a 54 až 70 jsou poskytovatelé sociálních služeb povinni vždy zajistit. (4) Fakultativně mohou být při poskytování sociálních služeb zajišťovány další činnosti. 17 Sociální služby zahrnují: a) sociální poradenství, b) služby sociální péče, c) služby sociální prevence. 18 Formy poskytování sociálních služeb: (1) Sociální služby se poskytují jako služby pobytové, ambulantní nebo terénní. (2) Pobytovými službami se rozumí služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. (3) Ambulantními službami se rozumí služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování. (4) Terénními službami se rozumí služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí. 19 Sociální vyloučení/sociální exkluze: jedná se o vyčlenění osoby mimo běžný život společnosti a nemožnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace. 20 V současnosti je chápána sociální exkluze většinou jako ohrožení integrity a sociální koheze a zpochybnění společné identity jednotlivých členů. Sociální exkluze je dnes chápána jako proces, který jedince zbavuje práv, ale i povinností, jež jsou spojena s jeho členstvím ve společnosti. Chudoba pak již není zdaleka považována za jedinou příčinu sociálního vyloučení, ale hovoří se o pluralizaci nerovností. V dokumentech Evropské komise je boj proti sociální exkluzi podporován solidaritou jako jeden z cílů EU zákona 108/2006, Sb zákona 108/2006, Sb zákona 108/2006, Sb. 20 odst. f, 3 zákona 108/2006 Sb _inkluze.pdf 7/8

8 Sociální vyloučení je často spojeno a projevuje se zejména: prostorovým vyloučením, symbolickým vyloučením spojeným se stigmatizací jedinců či skupin, nízkou mírou vzdělanosti a ztíženou možností tuto nevýhodu překonat, ztíženým přístupem k legálním formám výdělečné činnosti, závislostí na sociálních dávkách a s tím spojenou materiální chudobou, rizikovým životním stylem, špatnými hygienickými poměry a s nimi souvisejícím horším zdravotním stavem, životními strategiemi orientovanými na přítomnost, uzavřeným ekonomickým systémem vyznačujícím se častým zastavováním majetku a půjčováním peněz na vysoký úrok (lichva a tzv. rychlé půjčky), větším potenciálem výskytu sociálně patologických jevů (např. alkoholismu, narkomanie či gamblerství) a kriminality (zvýšeným rizikem stát se pachatelem, ale i obětí trestné činnosti), sníženou sociokulturní kompetencí (např. jazykovou bariérou, nezkušeností či neznalostí vlastních práv a povinností). 22 Sociální začleňování/sociální integrace: jde o proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný. 23 Standardy kvality sociálních služeb: soubor kritérií, jejichž prostřednictvím je definována nezbytná úroveň kvality poskytování sociálních služeb v oblasti personální, procedurální a provozní. Strategie: dlouhodobý záměr činnosti k dosažení určitého cíle. 24 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (účinnost od ): 25 smyslem tohoto zákona je chránit práva a oprávněné zájmy lidí, kteří jsou oslabeni v jejich prosazování, a to z různých důvodů jako je věk, zdravotní postižení, nedostatečně podnětné sociální prostředí, krizová životní situace a mnoho dalších příčin. Zákon vymezuje vedle práv a povinností jednotlivců také práva a povinnosti obcí, krajů, státu a samozřejmě také poskytovatelů sociálních služeb. V zákoně je také upravena oblast týkající se podmínek výkonu sociální práce, a to ve všech společenských systémech. 22 Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti, 2006, str odst. e, 3 zákona 108/2006 Sb. 24 Krajská metodická příručka plánování sociálních služeb v Libereckém kraji, 2010, str /8