ÚZEMNÍ STUDIE SCHVÁLENÁ ÚS. Ing. Václav Jetel, Ph.D. REGULACE CENTRA OBCE BRADLEC K PODÁNÍ NÁVRHU NA VKLAD DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI

Transkript

1 ÚZEMNÍ STUDIE REGULACE CENTRA OBCE BRADLEC SCHVÁLENÁ ÚS K PODÁNÍ NÁVRHU NA VKLAD DO EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI Ing. Václav Jetel, Ph.D. 3/2018

2 ZPRACOVATEL: Ing. Václav Jetel se sídlem Trojská 365, Praha 7 zastoupen Ing. Václavem Jetelem, Ph.D.. razítko, podpis POŘIZOVATEL: Obecní úřad Bradlec se sídlem Bezdězská 9, Bradlec, Kosmonosy zastoupený Ing. Renatou Perglerovou

3 VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ: Řešené území (viz Obr. 1) bylo vymezeno od západu ulicí Okružní (po směru hodinových ručiček), Bezdězská, Chudopleská, K Těšnovu, K Rybníčkům, K Oboře, U Hřiště, Krátká, Zelená, Na Výsluní (s rozvojovou plochou Z10) a Jizerní. Obr. 1: Vymezení řešeného území dle zadání. Rozsah řešeného území je přibližně m 2.

4 Řešené území lze pomyslně rozdělit na šest lokalit (viz Obr. 2), která zohledňují určitou vzájemnou provázanost díky době vzniku zástavby většinou podél pozemní komunikace. Lokalita I.: Okolí vodní nádrže Švarďák se zastavitelnou plochou Z10. Lokalita II.: Zástavba podél ulice Bezdězská ke křižovatce s ulicí Chudpoleská. Lokalita III.: Zástavba podél ulice Bezdězská mezi ulicí Chudopleská a K Oboře. Lokalita IV.: Zástavba podél ulice Chudopleská. Lokalita V.: Zástavba podél ulice K Rybníčkům. Lokalita VI.: Zástavba podél ulice K Těšnovu. Obr. 2: Členění lokalit.

5 SOUČASNÝ STAV: I A ZÁPADNĚ OD ŠVARĎÁKU Zástavba v této lokalitě je jednopodlažní s valbovou či polovalbovou střechou a taškovou krytinou. Velmi často se tu objevuje použití vikýřů a balkónů. Orientace domů je většinou okapová, nachází se zde, ale také několik domů orientovaných štítově nebo částečně natočených. V blízkosti této lokality se nachází vodní plocha Švarďák.

6 I B JIŽNĚ OD ŠVARĎÁKU Tuto lokalitu reprezentuje zástavba jednopodlažní s valbovou či polovalbovou střechou a taškovou krytinou. Velmi často se tu objevuje použití vikýřů a balkónů. V západní části této lokality se objevuje zejména okapová orientace domů, ve východní části pak naopak převažuje štítová orientace.

7 I C NOVÉ CENTRUM Zástavba v této lokalitě je jednopodlažní, převážně s valbovou a polovalbovou střechou a taškovou krytinou, méně často jsou tu použity střechy stanové a pultové. Použití vikýřů je v této lokalitě méně časté. Orientace je různá až chaotická, jako převažující se však jímá okapová orientace.

8 II A SEVERNĚ OD BEZDĚZSKÉ Zástavba v severní části Bradlece je jedno až dvoupodlažní, převážně s valbovou střechou, méně časté jsou pak střechy polovalbové a rovné. Podél silnice Bezdězská převažuje okapová orientace domů. Méně často se pak při silnici objevuje štítová orientace, častější je tato orientace v zástavbě dále od hlavní silnice.

9 II B VÝCHODNĚ OD OÚ Zástavba v této lokalitě je převážně jednopodlažní až dvoupodlažní. Střechy jsou nejčastěji valbové, občas s použitím vikýřů, méně často se pak objevují střechy pultové a stanové. Podél silnice Bezdězská převažuje okapová orientace domů.

10 III - BEZDĚZSKÁ Zástavba mezi ulicemi Bezdězská, Chudopleská a K rybníčkům je jednopodlažní, převážně s valbovou střechou, méně jsou zde použité střechy polovalbové, stanové a minimálně střechy pultové. V této lokalitě je preferována orientace okapová, velmi málo se v této oblasti pak nachází orientace štítová.

11 IV - CHUDOPLESKÁ V této lokalitě není zástavba zahuštěna tak, jako v jiných částech. Oddělují ji přírodní plochy, jako například vodní plocha v jižní části této lokality. Zástavba ve východní části je jedno až dvoupodlažní, převážně s valbovou střechou, méně často je pak použita střecha polovalbová a stanová. Zástavba je převážně okapově orientovaná, na kraji této západní části také štítová orientace. Zástavbu ve východní části této lokality tvoří u vodní plochy zahrádkářská osada a v severní části dva velmi rozlehlé dvoupodlažní rodinné domy s rovnou střechou.

12 V K RYBNÍČKŮM Charakteristickou zástavbou v této lokalitě je jednopodlažní až dvoupodlažní zástavba převážně s valbovou a polovalbovou střechou, výjimečně také s plochou střechou. Charakteristická je zde také drobná doplňková zástavba rodinných domů. Orientace je v jižní části zástavby převážně okapová, v severní části nad vodní plochou pak pokračuje zástavba se štítovou orientací.

13 VI K TĚŠNOVU Zástavba ulice K Těšnovu je rozptýlená, převážně jednopodlažní, s valbovou střechou. Orientace zástavby je pouze štítová, pouze jediný rodinný dům na rohu ulic K Těšnovu a K Rybníčkům je orientován vůči ulice K Těšnovu okapovou stranou.

14 STABILITA URBANISTICKÉ KONCEPCE: V rámci ÚZEMNÍ STUDIE jsou funkční plochy rozděleny na: 1/ FUNKČNĚ STABILIZOVANÉ kde je funkční využití v souladu s parcelací a probíhající přípravou výstavby 2/ FUNKČNĚ NESTABILIZOVANÉ kde navržené funkční využití není v souladu s parcelací, ochranou krajiny a probíhající přípravou výstavby, a tak je zpracovatelem studie doporučeno upravit územní plán vesměs na plochy zeleně soukromé a vyhrazené (ZS). Urbanistická koncepce zastavěného území a zastavitelných ploch je již definována vymezenými veřejnými prostory (silnicemi, místními komunikacemi, veřejnou zelení s vodními plochami, drobnými toky apod.) a parcelací současných pozemků v zastavěném území dle platného územního plánu. Územní studie nenavrhuje přesné direktivní umisťování jednotlivých staveb v prolukách, v přestavbových územích a v zastavitelných plochách, ale pouze podmínkami plošného a prostorového upořádání území chrání a rozvíjí současné hodnoty v území, vytváří podmínky pro zajištění základních potřeb pro obyvatele obce (především s ohledem na základní veřejné služby, krátkodobou rekreaci a prostupnost území) a nabízí řešení hlavních problémů a střetů v území. Z hlediska ochrany stávající urbanistické struktury obce je nutno přísně chránit nejdůležitější urbanistické hodnoty v řešeném území, kterými jsou: - vodní plocha Švarďák; - veřejný prostor ulice Bezdězská; - výklenková kaple u č.p. 2; - rybníky na pozemku parc. č. 56/4 a 61; - původní historické jádro obce před r Obr. 3: Mapa stabilního katastru II. Vojenské mapování (

15 Urbanistická koncepce je v územní studii vyjádřena pomocí ploch s rozdílným způsobem využití dle metodiky MINIS. DRUH A ÚČEL UMÍSŤOVANÝCH STAVEB URČENÍ FUNKČNÍCH PLOCH: V rámci ÚZEMNÍ STUDIE jsou navrženy plochy pro objekty s funkcí (dle platného územního plánu obce): - BI - bydlení v rodinných domech; - OV - občanské vybavení; - PV - veřejná prostranství; - ZV - veřejná zeleň; - ZS - soukromá zeleň; - SK - smíšené obytné komerční; - SV - smíšené obytné venkovské; - DS - dopravní infrastruktura; - W - plochy vodní; - NL - plochy lesní; - NS - plochy smíšené nezastavěného území. PODMÍNKY PRO UMÍSTĚNÍ A PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ STAVEB: Regulační čáry využití a vymezení pozemků - oddělují dílčí funkční plochy - závazná bez tolerance hranice funkčních ploch (v určitých případech je v překryvu s uliční čárou) - odděluje jednotlivé stavební parcely; - nezávazná polohu lze modifikovat dle potřeby konečné parcelace Územní studie vymezuje parcelní čáry v lokalitě VI K Těšnovu. parcelní čára směrná Regulační čáry pro umístění a prostorové uspořádání staveb čára hranice zástavby - vychází u sousedních parcel pro rodinné domy z Vyhlášky. č. 501/2006 Sb., 25 o minimálních vzdálenostech mezi stavbami a minimálních vzdálenostech stavby od hranice pozemku. Je stanovena jako vzdálenost 3,5 m od hranice parcely. V případě, že na sousední parcele je již budova umístěna, lze stavbu umístit blíže k hranici pozemku v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., 25; - ve vztahu k uličnímu prostoru je stanovena v 6 m vzdálenosti od uliční hranice pozemku z důvodu zaparkování vozidla na pozemku; - vymezuje hranici umístění stavby domu a garáže ve vztahu k hranici stavební pozemku;

16 - stavba může být umístěna kdekoliv v ploše ohraničené čárou hranice zástavby, čára však nesmí být překročena směrem vně žádnou částí stavby domu či garáže včetně jejích součástí nadzemních a podzemních, balkónů, arkýřů, říms, přesahů střech, apod. s výjimkou zastřešení odstavného stání, kde: o umístění je možné pouze směrem k hranici pozemku, která navazuje na uliční prostor a kde je umožněn vjezd na pozemek, zde může přístřešek dosahovat až k hranici pozemku; o směrem k sousednímu pozemku může přístřešek dosahovat max. do vzdálenosti 2,0 m od hranice pozemku; - výstavba doplňkových staveb dle Vyhlášky. č. 501/2006 Sb., 21 je přípustná na celé ploše pozemku za těchto podmínek: o vzdálenost doplňkové stavby od hranice pozemku, která navazuje na uliční prostor a musí být min. shodná se vzdáleností hranice zástavby od hranice uličního prostoru; o umístění musí být v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., 25; čára možného umístění vjezdu na pozemek - není stanovena vzhledem ke skutečnosti, že vjezdy na pozemek jsou stavebně určeny v konstrukci chodníků nebo to nevyžadují místní podmínky. ZÁSADY ARCHITEKTONICKÉHO A HMOTOVÉHO ŘEŠENÍ STAVEB: Hlavní budova hmotové zásady a velikost, zastavěná plocha, podlažnost - architektonické a hmotové řešení navrhovaných objektů musí kontextuálně navazovat na stávající zástavbu a nesmí narušit charakter, měřítko a obraz obce zejména uliční pohledy, dálkové pohledy na obce a pohled na dominantní prvky; - stavby musí být řešeny střídmě; je nutné se vyvarovat prvků typických pro porevoluční výstavbu nazývanou podnikatelské baroko jako jsou např. stylová nejednotnost, příliš složité a členité tvarování objemu domu, historizující stavební prvky, nadbytečné nefunkční a dekorativní prvky a prvky pro zástavbu v lokalitě cizí jako jsou např. polygonální arkýře, trojúhelníkové a tvarově složité vikýře, balustrády, věže, apod.; - v rámci jednoho rodinného domu je přípustné navrhovat pouze 1 bytovou jednotku, ve výjimečných případech 2 v rámci soužití dvou rodin v příbuzenském vztahu; - na každém pozemku určeném pro izolované rodinné domy je přípustná výstavba pouze jednoho hlavního objektu (rodinného domu); - architektonické řešení dvojdomů musí být architektonicky jednotné v rámci společného projektu; - celkový rozsah zpevněných ploch smí dosáhnout max. 40 %, u menších než 400 m lze 50 %;

17 - zastavěná plocha objektu pro rodinné bydlení smí být max. 250 m 2 včetně garáže, která je jeho součástí; v případě objektů s garáží umístěnou odděleně od objektu rodinného domu se plocha garáže do max. povolené zastavěné plochy 250 m 2 započítává. Regulativ platí jen pro izolované rodinné domy, u ostatních typů není určen; - zastavěná plocha objektu pro rodinné bydlení musí být min. 100 m 2 včetně garáže, která je jeho součástí, v případě objektů s garáží umístěnou odděleně od objektu rodinného domu se plocha garáže do min. povolené zastavěné plochy 100 m 2 nezapočítává. Regulativ platí jen pro izolované rodinné domy, u ostatních typů není určen; - podlažnost objektů je pro individuální obytnou zástavbu rodinnými domy stanovena max. na 1 nadzemní podlaží a podkroví; - celodřevěné stavby roubené nebo stavby typu srub jsou nepřípustné; veškeré tvarově a materiálově atypické stavby budou podléhat posouzení zastupitelstvem obce. Hlavní budova střecha - podkrovím se rozumí prostor vymezený konstrukcí krovu a svislou konstrukcí o max. výšce 2,1 m. Za podkroví se zároveň považuje prostor zastřešený pultovou střechou, kdy svislé obvodové konstrukce jsou zděné a pultová střecha je tvořena konstrukcí krovu (šikmé krokve uložené na pozednicích). Výška nižší svislé zděné obvodové konstrukce je max. 2,1 m nad úrovní podlahy; - objekty lze zastřešit střechou sedlovou, valbovou, polovalbovou nebo pultovou o sklonu do 45 ; atypické řešení podléhá posouzení zastupitelstvem obce. - neobytná podkroví zastřešující jednopodlažní dispozici musí mít střešní rovinu u sedlových střech o sklonu alespoň 25 ; - není povolena plochá, stanová a mansardová střecha z důvodu zamezení tvarové rozbujelosti výstavby a ochrany stávajícího charakteru zástavby; - vikýře se doporučuje neaplikovat; přípustné jsou pouze jako tvarově jednoduché a v minimálním počtu, kdy řešení podléhá posouzení zastupitelstvem obce; - max. povolená výška objektů pro rodinné bydlení je: o v případě zastřešení šikmou střechou (stavba s obytným podkrovím) smí být výška hřebenu stavby max. 9 m od nejnižší úrovně upraveného terénu, případná zařízení pro získávání solární energie umísťovaná na střeše objektu nesmí tuto výšku převyšovat; o výjimku lze připustit u extrémně svažitých pozemků nebo u funkcí občanského vybavení, kdy řešení podléhá posouzení zastupitelstvem obce;

18 Hlavní budova spodní stavba a terén - stavby domů pro rodinné bydlení mohou být podsklepené i nepodsklepené (částečně nebo úplně) s přihlédnutím k uspořádání terénu a k hydrogeologickým poměrům na pozemku; - stavby rodinných domů mohou mít max. 1 podzemní podlaží; stavby občanského vybavení nemají omezení; Garáže a přístřešky pro parkování - u zástavby rodinnými domy budou garáže součástí objemu stavby rodinného domu nebo budou situovány na vlastním pozemku, jejich umístění musí být v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., 25; - zastřešení samostatně stojících garáží je možné pouze plochou střechou nebo střechou pultovou o max. sklonu 10 a max. výškou atiky nebo hřebene střechy 3,5 m nad průměrnou niveletou přilehlého terénu, střechy je možné a doporučuje se řešit jako ozeleněné, s extenzivní nebo intenzivní zelení; - zastřešení přístřešků pro odstavné stání je možné pouze plochou střechou nebo střechou pultovou o max. sklonu 10 nebo formou pergoly, max. výška atiky nebo hřebene střechy bude 3,5 m nad průměrnou niveletou přilehlého terénu; zastřešení nesmí plnit funkci terasy a nesmí zde být umístěno zábradlí; střechy je možné a doporučuje se řešit jako ozeleněné; - zastavěná plocha přístřešku pro odstavné stání smí být max. 36 m 2 (stání pro dva osobní automobily); - přístřešky pro odstavné stání musí být navrženy jako otevřené, na sloupech nebo pilířích, o max. šířce (větším rozměru) pilíře 1,0 m; množství podpor (sloupů, pilířů) musí být limitováno tak, aby plocha podpor nezaujímala více, než ¼ plochy každé jednotlivé stěny přístřešku; - tloušťka střešní konstrukce zastřešení přístřešků pro parkování smí být max. 0,6 m, do tloušťky se nezapočítávají nosné konstrukce typu příhradového vazníku apod. za předpokladu, že nebudou opláštěny; - lze umístit druhy stavby dle Vyhlášky č. 501/2006 Sb., 21 odst. 6.; Samostatně stojící doplňkové stavby - oproti legislativním ustanovením je zpřísněno omezení výšky těchto staveb na: o 3,5 m nad průměrnou niveletou přilehlého terénu - u doplňkových staveb je možné zastřešení pouze plochou střechou nebo střechou pultovou o max. sklonu 10, střechy je možné řešit jako ozeleněné; - v území je zakázán chov velkých hospodářských zvířat (prasat, skotu, pštrosů apod.). Chov drobných domácích a dalších zvířat (např. drůbeže, králíků, šelem) v nepřiměřeném rozsahu

19 negativně ovlivňujícím hygienické, akustické a estetické poměry okolí není přípustný a pro osobní potřebu je možný jen za podmínek stanovených zvláštními předpisy. Terénní úpravy - individuální úpravy na jednotlivých pozemcích je možné provádět pouze v nezbytně nutném rozsahu a pouze za předpokladu, že neovlivní pozemek souseda; výškové rozdíly mezi sousedními pozemky je nutno řešit svahováním, v netypických nebo komplikovaných případech, kdy tento požadavek nelze dodržet je nutno řešení konzultovat s obcí; - směrem k hranici pozemku sousedící s uličním prostorem je nutné případný svažitý terén vyspádovat tak, aby výška podezdívky plotu, která zároveň vytváří opěrnou zeď, byla max. 0,6 m nad úrovní upraveného terénu uličního prostoru; v netypických nebo komplikovaných případech, kdy tento požadavek nelze dodržet je nutno řešení konzultovat s obcí; - terénní úpravy u hranice stavebních pozemků sousedících s uličním prostorem by měly být pokud možno stejné vždy pro celý blok pozemků, z důvodů sjednocení výšek plotů a jejich podezdívek. Oplocení - u zástavby rodinnými domy musí být oplocení směrem k veřejnému uličnímu prostoru umístěno vždy v linii hranice parcely; - podezdívka oplocení z pevných stavebních materiálů (neprůhledná část) může mít výšku v rozmezí 0,4-0,6 m nad upraveným terénem veřejného prostoru; - výška oplocení (včetně podezdívky) je stanovena v rozmezí 1,4 až 1,9 m nad upraveným terénem veřejného prostoru; - oplocení musí být kromě pilířů z opticky průhledných konstrukcí s možností doplnění izolační zelení; - oplocení z pevných stavebních materiálů (zdivo, beton) je přípustné pouze z max. 30% délky oplocení na každé z jednotlivých stran parcely; - nepřípustné je oplocení (včetně podezdívky) z betonových tvárnic s umělou bosáží nebo dezénem štípaného kamene, průhledná část je nepřípustná z plastových imitací plaňkového plotu; - doporučuje se zvážit vypracování jednotného návrhu řešení oplocení pro celou urbanisticky řešenou lokalitu, čímž by došlo k navýšení kvality veřejných prostranství, resp. veřejných uličních prostor; Zeleň - část parcel do hloubky 6 m od uliční hranice pozemku, smí být umístěna okrasná zeleň s využitím stromových forem zeleně. Pokud zde bude vysazena ovocná dřevina, nesmí být ve

20 formě zákrsků či kordonů. V tomto prostoru nesmí být umísťovány skleníky a produkční záhony. V rozhledových trojúhelnících křižovatek musí zeleň splnit podmínku maximální výšky 90 cm. SEZNAM GRAFICKÝ PŘÍLOH: URBANISTICKÁ SITUACE VÝKRES REGULACE