Štěrkové trávníky - jejich význam a technologie zakládání

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici na Moravě Štěrkové trávníky - jejich význam a technologie zakládání Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Pavel Šimek, Ph.D. Vypracovala: Bc. Jana Ţáková Lednice 2011

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Štěrkové trávníky jejich význam a technologie zakládání vypracovala samostatně a pouţila jen pramenů, které cituji a uvádím v pouţitém seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uloţena v knihovně Zahradnické fakulty v Lednici a zpřístupněna pro studijní účely. V Lednici dne Podpis studentky

3 Poděkování Děkuji za spolupráci na této diplomové práci paní Ing. Marii Strakové, Ph.D, za kniţní doporučení k dané problematice. Vedoucímu práce panu Doc. Ing. Pavlu Šimkovi, Ph.D za podnětné informace k tématu a mým rodičům za podporu při psaní práce a při studiu.

4 1 Obsah 1 Obsah Seznam tabulek a obrázků Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam grafů Volně vloţené přílohy Úvod Cíl práce Metodika Literární přehled Štěrkový trávník Štěrk Geologická a pedologická definice Stavební definice Trávník Trávy Byliny Slovník pojmů Vyuţití štěrkového trávníku Historie pouţití štěrkových trávníků Metodika výstavby štěrkových trávníků Půdní podklad... 28

5 Únosnost Sklonitost pozemku stavby Vodopropustnost Spodní vegetační nosná vrstva (Podkladová vrstva) Vegetační nosná vrstva Technika výstavby Mocnost vegetační nosné vrstvy Konstrukce vegetační nosné vrstvy Materiály pouţívané ke konstrukci štěrkových trávníků Srovnání ceny štěrkového trávníku vzhledem k pouţitému materiálu Drenáţ Nosnost Intenzita vsakování Rozdělení velikosti zrn Vodopropustnost Sklonitost pozemku stavby Hodnota ph Doporučení ke stavbě vegetační nosné vrstvy Technologický postup při zakládání štěrkového trávníku Travní pokryv Druhy trav a bylin pouţívané pro štěrkový trávník Trávy Byliny... 47

6 Bobovité Péče o štěrkový trávník Dokončovací péče Závlaha Sečení Hnojení Rozvojová a udrţovací péče Zavlaţování Sečení Hnojení Zimní údrţba Další doporučení Listí Úpravy po rozrušení povrchu Zaplevelení pozemku Technické ošetření parkoviště Ţivotnost štěrkového trávníku Travní směsi pouţívané pro štěrkové trávníky Travní směsi pouţívané v Německu Směsi s Achillea millefolium Směsi bez Achillea millefolium Směsi pro štěrkové trávníky s příměsí bylin Směsi pro štěrkový trávník s příměsí bobovitých... 63

7 12.2 Travní směsi pouţívané v České republice Směsi s Achillea millefolium Směsi bez Achillea millefollium Směsi pro štěrkové trávníky s příměsí bylin Zhodnocení nabídky osiv pro štěrkový trávník Výhody a problémy štěrkového trávníku Výhody Ekologické Ekonomické Estetické Problémy Stavebně technické Údrţbové Legislativní Příklady štěrkových trávníků Trabbrenbahn Daglfing Mira, Dülferstraβe Mnichov Feringasee I Feringasee II Feringasee III Fröttmaning Unterschleiβheimer See Zhodnocení plochy štěrkového trávníku... 88

8 15.1 Lázně Jeseník Projektová dokumentace - Parkoviště Diskuze Závěr Resume Seznam pouţité literatury a zdrojů Citované normy a doporučení: Pouţitá literatura: Internetové zdroje: Pouţité mapové podklady

9 2 Seznam tabulek a obrázků 2.1 Seznam obrázků Obrázek 1. Konstrukce štěrkového trávníku v třídě zatíţitelnosti Obrázek 2. Konstrukce štěrkového trávníku v třídě zatíţitelnosti Obrázek 3. Konstrukce štěrkového trávníku v třídě zatíţitelnosti Obrázek 4. Konstrukce štěrkového trávníku v třídě zatíţitelnosti Obrázek 5. Obsah frakcí ve štěrkovém trávníku dle FLL (2000) Obrázek 6. Dostihová dráha Daglfing, parkoviště samostatná plocha (autor, ) Obrázek 7. Dostihová dráha Daglfing, parkoviště (autor, ) Obrázek 8. Plocha u obchodního centra Mira (autor, ) Obrázek 9. Východní strana štěrkového trávníku - obchodní centrum Mira (autor, ) Obrázek 10. Původní stav objektu u obchodního centra Mira (foto Luz Landschaftsarchitekten, 2007) Obrázek 11. Plocha štěrkového trávníku na parkovišti u Feringasee (autor, ) Obrázek 12. Plocha Feringasee I. (autor, ) Obrázek 13. Parkovací plocha u Feringasee II. (autor, ) Obrázek 14. Plocha Feringasee II. (autor, ) Obrázek 15. Parkoviště Feringasee III. (autor, ) Obrázek 16. Parkoviště Feringasee III. (autor, ) Obrázek 17. Plocha Feringasee III. (autor, ) Obrázek 18. Parkoviště Fröttmaning (autor, )... 84

10 Obrázek 19. Plocha Fröttmaning (autor, ) Obrázek 20. Parkoviště Unterschleissheimer See (autor, ) Obrázek 21. Plocha Unterschleissheimer See (autor, ) Obrázek 22. Celkový pohled na plochu č. 1. (autor, ) Obrázek 23. Hodnocená plocha č. 1. (autor, ) Obrázek 24. Celkový pohled na plochu č. 2. (autor, ) Obrázek 25. Hodnocená plocha č. 2. (autor, ) Obrázek 26. Celkový pohled na plochu č. 3. (autor, ) Obrázek 27. Hodnocená plochy č. 3. (autor, ) Obrázek 28. Současný stav parkoviště (autor, ) Seznam tabulek Tabulka 1. Jednotlivé třídy zatíţení štěrkového trávníku dle FLL (2008) Tabulka 2. Mocnost nosné vrstvy vzhledem ke stupni zatíţení dle FLL (2008) Tabulka 3. Směsi pro štěrkový trávník dle RSM (1995) Tabulka 4. Směs pro Parkplatzrasen s Achillea millefolium P 510 dle firmy Juliwa - hesa.. 55 Tabulka 5. Směs P 5103 Schotterrasen fa. Juliwa hesa Tabulka 6. Směs Schotterrasen DSV 530 fa. Kiepenkerl Tabulka 7. Směs dle fa. Rasenpartner GF 510 Parkplatzrasen Tabulka 8. Směs dle Kiepenkerl č Tabulka 9. Směs fi. Feldsaaten Freundenberg, GF 511 Parkplatzrasen Tabulka 10. Směs 5101Super Strap - Rasen od firmy Juliwa - hesa Tabulka 11. Směs 5101Super Strap - Rasen 2 od firmy Juliwa hesa Tabulka 12. Parkplatzrasen GF 510 fa. Rasenpartner... 59

11 Tabulka 13. Parkplatzrasen 511 fa. Juliwa - hesa Tabulka 14. Parkplatzrasen 511 2fa Juliwa hesa Tabulka 15. Parkplatzrasen mit Kräuter 5104 fa. Juliwa hesa Tabulka 16. Pflaster, Schotterrasen und Parkplatztrasen fa. Rieger - Hofmann Tabulka 17. BOKU Komfort - osivo pro štěrkový trávník Tabulka 18. BOKU - Standart, osivo pro štěrkový trávník Tabulka 19. Štěrkový trávník Chrudim fa. Agrostis Trávníky s.r.o Tabulka 20. Štěrkový trávník fa. Agrostis Trávníky s.r.o Tabulka 21. Směs pro štěrkové trávníky fa. Agrostis trávníky s.r.o Seznam grafů Graf 1. Zastoupení trav ve směsích Graf 2. Druhové zastoupení Volně vloţené přílohy Projektová dokumentace Parkoviště a předprostor firmy Cíl, v.d. v Prostějově 01 Průvodní zpráva 02 Souhrnná technická zpráva 03 Situace stavby 03.1 Situace širších vztahů stavby 1: Koordinační situace stavby 1: Zásady organizace výstavy

12 04.1 Technická zpráva 04.2 Celková situace stavby 1: Dokumentace stavby 05.1 Technická zpráva 05.2 Situace inţenýrského objektu 1: Příčný řez 1: Povrchové úpravy v okolí stavby 1: Rozpočet stavby

13 3 Úvod Štěrkové trávníky jsou současné době v České republice zatím málo zmiňovaným tématem, které je zahradně krajinářských realizacích vyuţíváno jen zřídka. Vypovídá o tom jak omezená část literatury na českém trhu, tak i v minulosti nevyuţívané moţnosti štěrkových trávníků v realizacích. S postupem doby a inspirací v zahraničí se tato situace v České republice pomalu mění. Svědčí o tom zahradně krajinářské realizace z poslední doby. Problémem zůstává neexistence českých norem pro štěrkové trávníky a kopletní zpracování metodiky zakládání štěrkových trávníků v češtině. Moţnosti vyuţití štěrkových trávníků v praxi a představení jejich kladů a nedostatků by měla blíţe představit tato diplomová práce. Vzhledem k dostupnosti a relativnímu rozšíření pouţití štěrkových trávníků v Německu je převáţná část literatury a norem přejímána z německého jazyka. Pro moţnosti další práce s německým textem je zpracován dvojjazyčný slovník pojmů v oblasti štěrkových trávníků. Tento typ trávníků a jeho rozšíření má za cíl ozelenění ploch, které by za normálních podmínek byly osazeny betonem nebo jiným neţivým povrchem, a zlepšení bilance zeleně jak ve městech, tak vylepšení estetického dojmu místa se zabezpečením jeho stálé funkčnosti. V diplomové práci je také zkoumána vhodnost jednotlivých typů zaloţení štěrkových trávníků a jejich vliv na plochu zaloţení společně s vhodným osivem a zpracovány moţnosti dostupnosti osiv jak v České republice, tak v Německu, odkud tato technologie pochází. 13

14 4 Cíl práce Cílem této práce je přiblíţit pojem štěrkový trávník a jeho význam pro současnou zahradně architektonickou tvorbu. Zpracovat metodiku výstavby a péče o štěrkový trávník. Diplomová práce si klade za cíl prostudovat literární prameny a projekty zabývající se problematikou štěrkových trávníků a poznatky z literatury vyhodnotit. Je doporučeno pracovat s německými a švýcarskými normami a ty pouţít k stanovení českých termínů. Náplní práce je mimo jiné stanovení a vytvoření dvojjazyčného slovníku česko-německého k dané problematice. Hlavním cílem této diplomové práce je zhodnotit jednotlivé doporučované postupy a technologie zakládání štěrkových trávníků. Popsat technologické rozdíly a vhodné materiály pro jednotlivé technologie. Vypracovat soupis silných a slabých stránek jednotlivých technologií. Porovnat vhodnost jednotlivých technologií a jejich finanční náročnosti. Pro všechny stanovené technologie pak vyhotovit vzorové řezy. Zhodnotit nabídku travních směsí na trhu v České republice a v Německu. Rozbor bude proveden na úrovni jednotlivých taxonů a zjištěna jejich dostupnost na českém trhu. Součástí práce je také návrh plochy parkoviště firmy Cíl, v. d. v Prostějově. Pro Českou republiku bude vyhodnocena plocha v Lázních Jeseník a v Německu plochy Feringasee, Fröttmaning, Unterschleβheimer See a Daglfing. 14

15 5 Metodika Pro zpracování diplomové práce na téma Štěrkové trávníky jejich význam a technologie zakládání byl zvolen následující postup. Zpracování metodického postupu výstavby štěrkových trávníků. Prostudování doporučené literatury a vzhledem k dostupnosti převáţně cizojazyčných knih vyhledání odborné literatury k tomuto tématu. Seznámit se s normami DIN (Německé státní normy) a SN (Švýcarské normy). Vyhledaní nejdůleţitější pojmů pro práci se štěrkovými trávníky a jejich dvojjazyčný překlad. Vyhledání rozdílných moţností technologických postupů a zkušeností s nimi. Navštívení jednotlivých ploch realizací. Porovnání kvality zaloţeného trávníku a osevních směsí. Ohodnocení vhodnosti směsi pro dané stanoviště. Vypracovat technologické postupy pro různé stupně zatíţení štěrkového trávníku. V rámci jednotlivých technologických postupů zpracovat vzorové řezy. Kontaktování firem za účelem zjištění cen jednotlivých stavebních materiálů. Kontaktování semenářských firem jak v České republice, tak i v Německu za účelem zjištění moţnosti osiv pro štěrkové trávníky. Navrhnout plochu parkoviště se štěrkovým trávníkem u firmy Cíl, v. d. v Prostějově. Při návrhu vyuţít stanovené metodiky a technologie zakládání vegetačních prvků a zvolit vhodnou osevní směs pro tuto plochu. Vyhodnocení ploch v lokalitě Lázně Jeseník a ploch v Německu, konkrétně Feringasee, Fröttmaning, Unterschleissheimer See a Daglfing. 15

16 6 Literární přehled 6.1 Štěrkový trávník Pro správné pochopení diplomové práce je třeba charakterizovat a objasnit pojem štěrkový trávník. V české literatuře je k tomuto tématu a přesné definici uvedeno jen velmi malé mnoţství literatury, a proto bylo přistoupeno k překladům definic z německé literatury. Podle ZEH (1986) se jedná o Štěrkové plochy, které jsou spontánně osídlovány vegetací nebo při zaloţení osety travní směsí. V německém Baulexikonu z roku 2000 je štěrkový trávník označen jako pojízdný trávník na štěrkové vrstvě o mocnosti 20 aţ 30 cm, jehoţ meziprostory jsou vyplněny zeminou a zakořeněnými travami.(wormuth, SCHNEIDER, 2000) Podle německé normy FLL Regelwerk Empfehlung für Bau und Pflege von Flächen aus Schotterrasen (Doporučení ke stavbě a péči o štěrkové trávníky) je Štěrkový trávník plocha uzpůsobená dopravnímu zatíţení a oseta travami (FLL, 2000) Plocha, jejíţ technologie zakládání spojuje velice dobře technické poţadavky na konstrukci pojíţděné plochy a současně vytváří velmi dobré podmínky pro růst trávníku. Tyto poţadavky jsou dosaţeny tím, ţe celý profil cesty je vytvořen převáţně jednotnou směsí. Směs je tvořena vegetačním substrátem a štěrkem. Kladení se provádí ve vrstvách s důrazem na prosypání štěrku substrátem.(šimek, 2006) Forschungsgesellschaft für das Strassen- und Verkehrswesen z roku 1977 pod pojmem štěrkový trávník uvádí Plochu bez dutin, která je tvořená směsí štěrku a zeminy a osetá trávníkem FGSV (1977). Stejně jako v této broţuře byla tato definice uvedena i v roce 1986 v Richtlinie für die Standardisierung des Oberbaues von Verkehrsflächen (RStO, 1986). V německém jazyce potom tedy: Ein hohlraumarmes Gemisch aus Schotter und Mutterboden, mit dem eine befahrbare Rasenfläche hergestellt werden kann. (FGSV, 1977) nebo dle webových stránek Universität für Bodenkultur, Wien: 16

17 Ein Schotterrasen ist eine ökologische wie auch ökonomische Technologie zur Oberflächenbefestigung, insbesondere geeignet für Flächen mit geringer Verkehrsbelastung sowie des ruhenden Verkehrs und Freiflächen. Seine Tragschicht wird mit geeigneten Gräsern und Kräutern begrünt und besteht aus Schotter bestimmter Kornzusammensetzung, Oberboden bzw. Kompost. [1] V návaznosti na pojem štěrkový trávník je důleţité objasnit přesněji pojem štěrk. 6.2 Štěrk Geologická a pedologická definice Štěrk je nepevný zrnitý materiál přírodního původu, který vznikl rozrušením, následným opracováním a transportem pevné horniny, s velikostí jednotlivých zrn od 2 mm do 256 mm. Jednotlivá zrna štěrkové velikosti se nazývají oblázky. Nejbliţší menší třída zrnitosti je písek, úlomky větší neţ 256 mm se nazývají balvany. Štěrk, musí obsahovat více neţ 30 % částic (úlomků) štěrkové velikosti z celkového objemu sedimentu. Pokud je obsah úlomků niţší, pouţívá se adjektivum štěrkový, s příslušným názvem (štěrkový písek, štěrkový jíl). [2] Schotter (natürlicher Steinschlag) sind durch Verwitterung im Gebirge, in Gebirgsflüssen und -bächen zerkleinerte Gesteinstrümmer, die abgerundet und als Geschiebe und Geröll zu Tal geschwemmt werden" (PETER, 2005) Stavební definice Drcené kamenivo o největší moţné frakci 63mm a nejmenší moţné frakci 32 mm. Podle ČSN (2006) rozdělujeme téţ štěrky podkladové se zrnitostí 16 aţ 32 mm a dále s frakcí 8 aţ 16 mm, označovaný jako štěrkopísek. V německé literatuře je pojem štěrk vykládán z hlediska stavebního zcela totoţně. Jedná se o Drcené kamenivo, s nejmenší moţnou frakcí 32 mm a největší frakcí 63 mm (PETER, 2005). 17

18 Schotter ist gebrochener Zuschlag mit einem Kleinstkom von 32 mm mit einen Größtkom von 63 mm (PETER, 2005) Ověření pojmu i v němčině je však velmi důleţité pro správný výklad termínu štěrkový trávník. Peter dále uvádí shodnou definici i pro geologický význam pojmu štěrk. Pro praxi tyto definice znamenají moţnost výskytu štěrku jak ostrohranného, tak oblázkového. Výzkumy ukazují, ţe v mnohých případech je pro větší únosnost doporučován štěrk ostrohranný. (MASLOWSKI, 2007) Tyto definice ukazují, ţe rozdílnost v chápání pojmu štěrk z geologického hlediska je značně odlišný od stavebních pojmů. Pojem štěrk bude dál v diplomové práci chápán jen jako pojem ze stavební praxe. 6.3 Trávník Bureš ve své publikaci z roku 1998 uvádí Trávník je rostlinné společenstvo sestávající převáţně z trav, popřípadě se zastoupením ostatních záměrně pěstovaných bylin nízkého vzrůstu, vzájemně hustě rostoucích, intenzivně prokořeňujících, vytvářejících hustý, pruţný a pevný trávníkový drn, jehoţ zelená hmota není, nebo je jen zcela výjimečně pícninářsky vyuţívána. (Bureš, 1998) Dle ČSN (2006)je trávník ve smyslu této normy záměrně zkříţený rostlinný pokryv sloţený převáţně z trav, pevně srostlý kořeny a odnoţemi s vegetační vrstvou půdy, jenţ zpravidla není zemědělsky vyuţíván. V souladu s účelem vyuţití můţe obsahovat také vikvovité rostliny a jiné doplňkové byliny. V německé literatuře je v rámci normy FLL Regelwerk Empfehlung für Bau und Pflege von Flächen aus Schotterrase, vydání z roku 2000, pod pojmem trávník uvedeno: Travní pokryv s vyvíjejícím se společenstvem trav a bylin. (FLL, 2000) In Deutsch: Unter dem Begriff Rasen ist in der FLL eine Definition gennant Die Rasendecke ist ein aus Gräsern und Kräutern entwickelter Pflanzenbestand. (FLL, 2000) 18

19 Podle ČSN DIN (2006) je trávník definován jako: Travní plocha, ve smyslu této normy sportovní plocha, která je tvořená pokryvem trav V rámci těchto norem se hovoří o pojmu trávy. 6.4 Trávy Pojem tráva je spojen s typickou, na první pohled jednotnou představou štíhlé rostliny s tenkými stébly, úzkými listy a nenápadnými jednoduchými květenstvími, která stojí v protikladu k různým a často barevně kvetoucím bylinám. (HRABĚ, 2009) Termín tráva LEYHE (2005) je pouţíván k popisu druhů 3 čeledí: Poaceae, Cyperaceae a Juncaceae. Botanicky se ovšem jedná pouze o čeleď Poaceae. Podle HRABĚ (2009) pod pojmem tráva rozumíme výhradně druhy náleţející do čeledi lipnicovitých. Als Gras werden einkeimblättrige, krautige Pflanzen mit unscheinbaren Blüten und langen, schmalen Blättern bezeichnet; botanisch gehören sie zur Ordnung der Süßgrasartigen. Botanisch gehören alle im Deutschen als Gras bezeichneten Pflanzen (mit Ausnahme der Seegrasgewächse) zur Ordnung der Süßgrasartigen (Poales), und zwar zu folgenden Familien: Poaceae, Cyperaceae, Juncaceae. [3] 6.5 Byliny Bylina je rostlina, která nemá dřevnatějící nadzemní stonek. Bylinný typ růstu vznikl v rostlinné říši mnohokrát nezávisle, většina čeledí má své bylinné zástupce. Jedná se buď o lodyhu nesoucí listy, neolistěný stvol, případně u trav stéblo. (KUBÁT, 2006) Krautige Pflanzen sind alle Pflanzen, die kein sekundäres Dickenwachstum aufweisen und damit nicht verholzen. Es gibt einjährige, zweijährige und mehrjährige krautige Pflanzen. (Mehrjährige und ausdauernde Pflanzen sind ähnliche Begriffe, allerdings gibt es bei den mehrjährigen plurienne Pflanzen und perennierende Pflanzen. [4] 19

20 7 Slovník pojmů česky hrubý písek jemný písek kamenivo mateční zemina mnoţství osiva modul deformace nosná vrstva nosnost oblast pouţití odvodnění výsevní směs osevní směs péče pochůznost pojezdnost poţadavek propustnost pro vodu realizace rozdělení frakcí německy der Kiez der Feinsand der Zuschlag der Mutterboden die Samenmenge der Verformungsmodul die Vegetationstrageschicht die Tragfähigkeit der Anwendungsgebiet die Entwässerung die Ansaatmischung die Samenmischung die Pflege die Begehbarkeit die Befahrbarkeit die Anforderung die Wasserdurchflässigkeit die Ausführung die Korngrösseverteilung 20

21 stavební postup štěrk štěrkový trávník tráva traviny trávník vsakovací schopnost vsakování do půdy výsevek zatíţení zatravňovací dlaţdice zkouška zhutnění pomocí ploché hutnící desky způsob uţití der Bauvorgang der Schotter der Schotterrasen das Gras die Graspflanzen der Rasen der Wasserschluckwert die Bodenversiegelung die Aussaat die Belastung der Rasengitterstein die Plattendruckversuch der Verwendungszweck 21

22 8 Vyuţití štěrkového trávníku V poslední době stoupá zájem o ozelenění lokalit, a tím tak zvýšit podíl zeleně v intravilánu města, a to i na místech, kde původně nebylo se zelení počítáno. Výhodu přináší štěrkový trávník, který můţeme vyuţít jako povrch parkovišť, odstavných parkovišť, pochozích ploch, volných ploch např. v industriálních prostorách jako plochy předváděcí nebo jen zřídka zatěţované, dále příjezdy poţárních vozidel k domům. Další vyuţití nachází štěrkový trávník v Německu např. také v oblasti silniční dopravy, kdy jsou v místech odpočívadel zřizovány grilovací plochy, které jsou štěrkovým trávníkem osety. Pokud vezmeme v potaz rekreační funkci, můţeme štěrkový trávník vyuţít také jako plochu u stanových táborů nebo turistické cesty. V současné době lze ale také štěrkový trávník vyuţít u ploch rekultivovaných. Je moţné pro jeho stavbu vyuţít zbytkových materiálů ze stavby nebo strusky, a tudíţ se stává velmi vhodným odbytištěm tohoto materiálu. 22

23 9 Historie pouţití štěrkových trávníků K samotným trávníkům je popsáno mnoho literatury, ale přímo k tématu štěrkový trávník je v českém jazyce literatury nedostatek. Stavby štěrkového trávníku jsou často realizovány v německy mluvících zemích. V České republice se s výstavbou štěrkových trávníků teprve začíná. V Německu se v 60. aţ 80. letech dostal štěrkový trávník do popředí zájmů zvláště pro jeho vsakovací vlastnosti. A proto bylo přistoupeno k několika výzkumům a zřízení pokusných ploch. Podobně tak tomu bylo i v Rakousku. (HALLMAN, FORNER, 2004) První zmínky o travnatých cestách se v literatuře objevily uţ v první polovině 19 stol. Loudon doporučoval v roce 1824 nosnou vrstvu z písku a jílu: Vrstva mezi trávníkem a půdou nesmí měřit míň jak 6 palců, aby při suchém počasí tráva netrpěla nedostatkem ţivin. K tomu by měla slouţit i vrstva písku a jílu, která zachytí přebytečnou vlhkost. (HALLMAN, FORNER, 2004) V literatuře tedy byli zmíněni předchůdci štěrkových trávníků. Jak píší Pückler-Muskau Také zelené pojízdné a pochozí cesty, které jsou na povrchu skrz dlaţbu ozeleněny travami, musí být půl stopy hluboko osazeny kamenitým podkladem, a pokud je chceme dále udrţet, je potřeba je vybavit zabudovanou nebo povrchovou závlahou. Jsou velmi příjemné k jízdě na koni.(pückler-muskau, 1834) Ale také PETZOLD (1862) uvádí: Travnaté cesty jsou velmi dobře pojízdné a vhodné také pro jízdu na koni. Doporučil také pouze na kamenitou vrstvu poloţit travnaté drny. Tyto definice nebo doporučení jsou v současnosti zastaralé, ale přesto udávají směr, který je pro štěrkové trávníky charakteristický a to, vytvořit plochu, která má dobré pochozí a pojezdové vlastnosti. Teprve ve 30. letech 20. stol. se štěrkové cesty postupně začaly uţívat v malých zahradách. Z těchto původních travnatých cest vznikly dnešní štěrkové trávníky. (Hallman, Forner, 2004) V 60. letech byly ve Švýcarské Kantonale Gartenbauschule Oeschberg prováděny pokusy na výzkum vlastností štěrkového trávníku a tyto výsledky měly přinést poznatky k ozelenění travnatých pásů okolo cest. Zkoumaly se vhodnosti a sloţení jednotlivých vrstev štěrkového 23

24 trávníku a také nejlepší výsledky ve způsobu osetí. Podle ZEH (1986) byly však výsledky vyhodnoceny předčasně, a proto nejsou dostatečným odborným podkladem. I přesto se na základě těchto podkladů přistoupilo v roce 1964 k tvorbě Normblatt SNV Bepflanzung Schotterrasen die Schweizerischen Normvereinigung (ZEH, 1986) tyto normy obsahují provizorní směrnice pro realizaci pojízdných trávníků (SNV , 1964). Norma obsahuje také způsob vyuţití, plochy, na kterých je moţné tento pojízdný trávník zaloţit, způsoby provedení stavby, mnoţství osiva, vhodné směsi a péči o pojízdné trávníky. V roce 1967 připomíná GANDERT (1967) štěrkové trávníky. Pouţívá stejného výkladu jako Petzold v roce Gandert však dodává, doporučení pro výstavbu a to konkretizaci stavebního sloţení vrstev. Gandert doporučuje rozdělení sloţení štěrkového trávníku na třívrstvý systém. Spodní štěrková vrstva s mocností 6 aţ 8 cm, i s obsahem strusky nebo škváry, prostřední vrstva o mocnosti 2-3 cm sloţená z drobného kameniva a hrubého písku. A svrchní vrstva s 3-5 cm svrchní zeminy. Z let 1970 aţ 1986 nejsou známy ţádné doloţené pokusy, inovace nebo nová literatura i v německých zemích. Bylo to zřejmě způsobeno soustředěním pozornosti na jiné způsoby zpevnění ploch, především se jednalo o pouţití zatravňovacích dlaţdic. V roce 1986 se Dellwig věnoval více tématu štěrkových trávníků a zhodnotil jejich pozitivní a negativní aspekty. Jako pozitivní hodnotí finanční stránku výstavby a vysokou absorbci vody. Jako negativní aspekty pak shledával čistotu, pochůznost a náklady na péči. (DELLWIG, 1986). Stejně tak ZEH provedl v roce 1986 průzkum a zjistil, ţe: Štěrkový trávník je plnohodnotným zpevňovacím prvkem, s celkově zatravněnou plochou. Nevýhodou pak je přesouvání vrstev štěrku při brzdění nebo pojezdu těţších vozidel. Mohou tak vzniknout vyjeté stopy a v místě prohlubní pak např. kaluţe. Z roku 1997 pochází také výzkum Kolba a Franka. Ten byl prováděn na BayerischeLandesanstalt für Weinbau und Gartenbau v bavorských městech Mnichov, Norimberk a Würtzburg. I před chybějící německé normy byl v té době proveden rozsáhlý výzkum zaměřený ze stavebního hlediska na únosnost štěrkové vrstvy, propustnost pro vodu, potřeby sklonitosti terénu a zádrţné vodní kapacity a z hlediska vegetačního na druhy trav a na souvislou pokryvnost dané plochy. Tato práce také přispěla k větší popularizaci štěrkových trávníků u odborné veřejnosti. 24

25 Heidger (1997) ve své dizertační práci Entwicklung, Konstruktion und Ausführung sicherer Schotterrasen zkoumá štěrkový trávník na jednotlivých plochách v Německu. Výzkum obsahoval také vlastnosti a výzkum vhodnosti jednotlivých nosných vrstev na pokryvnost plochy vegetací. Byly vyzkoušeny různé typy materiálů, dokonce i recyklované hmoty. Z výzkumu, který byl proveden velmi podrobně a dává celkové výsledky pro osevní mnoţství, mocnost nosných vrstev a materiálů vzniklo Empfehlung für den Bau und Pflege von Flächen aus Schotterrasen. (Doporučení pro stavbu a péči o plochy štěrkových trávníků). Jak Kolb, Frank, tak Heidger se shodují na stejných nosných vrstvách pro štěrkový trávník. Ty jsou více popsány v kapitole 10. Metodika výstavby štěrkových trávníků. Z hlediska travních směsí pro štěrkové trávníky začal s výzkumem Hiller v roce Z jeho výzkumu vyplývá vhodnost travních druhů jako Festuca ovina, Festuca rubra, rubra, Poa pratensis a Achillea millefolium. Schmidt a Skirde zkoumali v roce 1979 vhodnost Lolium perrene a Poa pratensis proti půdnímu znečištění a častému zkrápění. Bylo zjištěno, ţe přítomnost těchto druhů je prospěšná pro trávník na suchých stanovištích. Stejně tak i Festuca arundinacea, která je dobře odolná vůči sešlapávání, vysokým teplotám a suchu. (WEINHAUS, 1981). SKIRDE (1989) následně zkoušel travní směsi s Lolium perenne, Poa pratensis a Festuca arundinacea. Bylo zjištěno, ţe vzhledem k jmenovaným druhům je Festuca arundinacea málo konkurenceschopná. Doporučuje ji proto jen pro extrémní výsušná stanoviště nebo pro extenzivní uţití. ZEH (1986) doporučuje naproti tomu pro štěrkový trávník směs bylin. Rozděluje travní směsi pro parkovací místa a okrajové plochy. K vůli většímu zatíţení ploch je tedy i Heidgerem 1997 doporučována pro štěrkové trávníky směs Lolium perenne, Agrostis stolonifera a Poa pratensis. Z bylin pak Achiellea millefolium, Plantago major a Taraxacum officinale. GANDERT A BUREŠ (1991) zmiňují štěrkové trávníky v kapitole Jiné druhy trávníků a doplňují vzorovými řezy podle jednotlivých způsobů zaloţení štěrkového trávníku. Forschungsgesellschaft Landschaftsentwicklung Landschaftsbau e.v. (dále v textu FLL) v roce 1995 vydávají normy Regel-Saatgut-Mischungen Rasen V nich uvádějí přesná doporučení výsevních směsí pro jednotlivé druhy trávníků a zatravněných ploch. 25

26 V roce 1997 vychází kniha Rasen (GROSSER, 1997) s kapitolou věnovanou zpevněným plochám, mezi nimiţ se nachází i štěrkový trávník. FLL doporučení z roku 2000, Empfehlung für Bau und Pflege von Flächen aus Schotterrasen, která slouţí jako sumarizace základních pojmů a doporučení výstavby a výsadby štěrkových trávníků. Neobsahuje doporučení travních směsí, ale technologické postupy a doporučení pro stavbu. V roce 2007 je přínosem pro stavbu štěrkových trávníků diplomová práce Stephana Maslowskeho na Universität für Bodenkultur Wien. Ten se zabývá způsobem zaloţení štěrkových trávníků na plochách v Schwackhöfer-Haus, Donauinsel, pokusná plocha Treppelweg a Parkplatz Segelhafen. Zabývá se také moţnostmi péče o štěrkový trávník v době po zaloţení a udrţovací péče a to především v zimním období. Článek z roku 2005 Zelené štěrkové trávníky-alternativa vyasfaltovaných ploch, kde vyšel článek souhrnně zaměřený na štěrkové trávníky v českém překladu. V originále se jedná o článek s titulem Schotterrasen Eine Grüne Alternative zu asphaltierten Parkplätzen (FLORINETH, LÄNGERT, 2007). Další český článek Travní směsi v roce 2010 trendy a inspirace (STRAKOVÁ, JANKŮ, STRAKA, 2010)vyšel v časopise Inspirace. Dále pak GARTEN+LANDSCHAFT(2010) se článkem Wo der Schotter blüht, který spíše přibliţuje výsadby v Tullnu a Grazu. V současnosti je jsou také informace dostupné pomocí internetu a to především na stránkách [1] kdy se jedná o webové stránky Universität für Bodenkultur Wien nebo [5], které jsou zpracovány Uwe Knapp jako dokumentace k diplomové práci z roku 1999 Untersuchung der Eignung von Schotterrasen für Parkplätze, insbesondere in Abhängigkeit von Belastung und Bauweise. (Výzkum vhodnosti štěrkových trávníků pro parkoviště, především v závislosti na zatíţení a způsob výstavby) na Univerzitě Erfurt. 26

27 10 Metodika výstavby štěrkových trávníků Základní parametry můţeme rozdělit dle Empfehlung für Bau und Pflege von Flächen aus Schotterrasen (FLL, 2000) na vlastnosti podkladové a nosné vrstvy. Pro dobré pochopení jednotlivých dále zmiňovaných vlastností a mocnosti jednotlivých vrstev je dobré doloţit Tabulku 1. Jednotlivé třídy zatíţení štěrkového trávníku. Stupeň zatíţení Typ dopravního prostředku Doba vyuţití Četnost pojezdu dopravních prostředků Doba stání Park oviště/ Pojízd né plochy 1 Osobní auto do 3,5 t celoročně 1 aţ 2 x týdně Půl dne P/PP Osobní auto do 3,5 t Denně 1x 2 Nákladní auta do 11,5 t (zatíţení na nápravu) periodicky příleţitostně Celý den P Osobní auto do 3,5 t Denně 2 aţ 3 x 3 Nákladní auta do 11,5 t (zatíţení na nápravu) půlroční vyuţití příleţitostně Celý den P 6 Nákladní auta do 11,5 t (zatíţení na nápravu) Celoroční vyuţití PP Tabulka 1. Jednotlivé třídy zatíţení štěrkového trávníku dle FLL (2008) 27

28 10.1 Půdní podklad Únosnost Za dostatečnou únosnost zhutněného půdního podkladu se povaţuje modul deformace E v2 o hodnotě minimálně 25 MN/m 2. Podle FLL (2000) je únosnost vyzkoušena zkouškou při pojezdu nákladního vozidla o hmotnosti 100KN (10 t), pokud nedojde k deformaci větší neţ 20 mm, je únosnost plochy v pořádku. V případě pochybností je moţno míru zatíţení prokázat statickou zatěţkávací zkouškou pomocí zatěţovací desky. Pokud jsou hodnoty únosnosti nedostatečné je často přistoupeno k vylepšení únosnosti povrchu, a to jak dalším moţným utuţením podloţí nebo také jeho odvodněním.v nutném případě je doporučeno provést výměnu svrchní vrstvy nebo také násyp další vrstvy štěrku. Není dovoleno zpevňovat jednotlivé vrstvy nebo přechody mezi vrstvami pojivými materiály, ať uţ mechanickými nebo chemickými. Podle HEIDGER (1997) je moţné vylepšit únosnost jednotlivými metodami a to Odvodněním pozemku Dodatečným zhutněním Dodatečným vmícháním chybějící frakce štěrku Vmícháním hydraulického pojiva Zvýšením mocnosti vegetační nosné vrstvy Vmíchání hydraulického pojiva podle HEIDGER (1997) je ale v rozporu s doporučeními FLL (2000), které jsou novějšího vydání a mají jiţ výraznější poznatky ve vhodnosti materiálů pro štěrkové trávníky. Stejně tak pro dobrý růst rostlin není vhodné v ţádném případě pouţívat jakékoliv pojivé materiály Sklonitost pozemku stavby Doporučená sklonitost terénu pro stavbu štěrkových trávníků je 5%. Odchylka od rovnosti na 4 m cestě nesmí být větší jak 3 cm. 28

29 V případě stavby vsakovacích bariér, kdy dochází k větší sklonitosti je tomu ale rozdílně, jednotlivé vrstvy je moţné spojit i geotextilií, která omezí klouzání jednotlivých vrstev po sobě Vodopropustnost Schopnost určité půdy odvádět povrchovou vodu vegetační vrstvou půdy nebo drenáţní či filtrační vrstvou, zpravidla do spodní vrstvy půdy nebo do podkladu. Dle ČSN V převáţné míře závislá na zrnitosti a struktuře půdy, a to zejména na podílu propustných pórů. Vodopropustnost k f je v případě pískových a štěrkových povrchů doporučena dle FLL (2000) na 1,0 x Při překročení minimální hranice vodopropustnosti je doporučeno území odvodňovat jinými způsoby, a to např. vybudování drenáţe nebo výstavbou kanalizace. HEIDGER (1997) uvádí ještě větší vodopropustnost a to 1 x V praxi je však skoro nemoţné této hodnoty dosáhnout, proto je k vůli odvodnění doporučená i sklonitost povrchu větší jak 3% Spodní vegetační nosná vrstva (Podkladová vrstva) V rámci označení této vrstvy se odborníci v jednotlivých názvech rozcházejí. Podle (FLL, 2000) se jedná o podkladovou vrstvu, jejíţ fyzikální a chemické vlastnosti ale neuvádí a v případě studie BOKU (FLORINETH, 2009), podle LÄNGERT (2005) se jedná o jiţ spodní vegetační nosnou vrstvu. Dále bude v textu pouţíváno termínu spodní vegetační nosná vrstva s vlastnostmi, které jsou uvedené v textu kap Vegetační nosná vrstva Vegetační nosná vrstva Technika výstavby Výstavba vegetační vrstvy, urovnání, hutnění, výsev Výstavba vegetační vrstvy, urovnání, výsev, přihrnutí jemnou vrstvou štěrku 29

30 Výstavba vegetační vrstvy, urovnání, výsev, utuţení povrchu Třetí postup lze provádět pouze tak, aby nebyl poškozen výsev trávního osiva. Není doporučeno zapravovat osivo do půdy a utuţení povrchu válcováním a vibračními deskami. Pro stavbu vegetační nosné vrstvy také existují dvě moţnosti varianty. V prvním případě se jedná o přímé dodání materiálu na připravenou plochu a jeho následné utuţení válcovacím strojem. A v druhém případě jde o přesné dorovnání vrstvy finišerem, kdy je poţadována velká přesnost na konkrétní plochu. Pracuje se s maximální moţnou odchylkou 30 mm. Skýtá výhodu rychlého zarovnání. Tento postup je ale vhodný pro větší plochy. Míchání dodávané směsi je prováděno především mimo stanoviště. Na malých plochách, ale stačí promíchání směsi na místě. HEIDGER (1997) Mocnost vegetační nosné vrstvy Závislost mocnosti nosné vegetační vrstvy na stupni zatíţení můţeme sledovat dle FLL (2000) v Tabulce 2. Jednotlivé charakteristiky zatíţení jsou zmíněny v Tabulce 1. Podle LÄNGERT (2005) se ve všech případech s jednou vegetační nosnou vrstvou jedná o mocnost vrstvy 30 cm a v případě dvouvrstvého štěrkového trávníku by to bylo 20 a 30 cm pro svrchní vegetační nosnou vrstvu. Stupeň zatíţení plochy Způsob výstavby Doporučená mocnost vegetační nosné vrstvy 1 Jedna vrstva cm 2 Jedna vrstva cm 3 Jedna vrstva cm cm svrchní vegetační vrstva 4 Dvě vrstvy cm spodní vegetační nosná vrstva Tabulka 2. Mocnost nosné vrstvy vzhledem ke stupni zatíţení dle FLL (2008) V případě HEIDGER (1997) je doporučena jako dostačující vrstva o mocnosti cm. V případě pojezdu vozidel těţších, neţ je uvedeno ve čtyřech stupních zatíţení, je doporučeno 30

31 vytvořit štěrkovou vrstvu o mocnosti aţ 70 cm. V praxi se potom jedná i o menší mocnost. Parkovací plochy v Tullnu v Rakousku jsou např. zaloţeny na vegetační nosné vrstvě 10 cm a slouţí k pojezdu i k dlouhodobějšímu stání osobních automobilů Konstrukce vegetační nosné vrstvy Jak bylo popsáno v kapitole , existují podle většiny autorů u štěrkových trávníků čtyři způsoby zakládání podle zatíţitelnosti plochy a četnosti zatíţení. Obrázek 1. Konstrukce štěrkového trávníku v třídě zatíţitelnosti 1. Obrázek 2. Konstrukce štěrkového trávníku v třídě zatíţitelnosti 2 Obrázek 3. Konstrukce štěrkového trávníku v třídě zatíţitelnosti 3 31

32 Obrázek 4. Konstrukce štěrkového trávníku v třídě zatíţitelnosti 4 Pro konstrukci ve všech typech zatíţitelnosti je doporučeno pouţít materiálů uvedených v kapitole Všechny tyto materiály se v nosné vrstvě a v případě obrázku 4. ve Svrchní vegetační nosné vrstvě kombinují s organickými materiály Materiály pouţívané ke konstrukci štěrkových trávníků Tyto materiály se dělí vzhledem ke své povaze na materiály nosné konstrukce a organické materiály Nosné materiály Materiály nosné konstrukce můţeme rozčlenit do pěti kategorií Nerostné stavební suroviny, kdy se jedná přímo o štěrk nebo štěrkopísek Ty se dělí podle frakce na štěrkopísek do 0/32 mm a štěrk 32/63 mm. Jsou charakteristickou sloţkou štěrkového trávníku, proto musí být dbáno na správný výběr frakce a správné hmotnostní objemy jednotlivých frakcí ve směsi. Více o rozdělení štěrkových frakcí v kapitole Rozdělení velikosti zrn. Štěrkové trávníky s pouţitým štěrkovým materiálem jsou klasickou formou zpevněného trávníku. Oproti jiným materiálům je jeho dostupnost běţná. Na plochách vykazuje stálé výsledky. 32

33 Lávová struska Podle výzkumů v Erfurtu se osvědčil jako nejlepší stavební materiál pro štěrkové trávníky směs LAVATERR. Trávníky zaloţené tímto způsobem a s tímto materiálem dosahují výborných výsledků v oblasti únosnosti a vsakovacích schopností. Vegetační pokryv činní potom v průměru 85%. Tato pokryvnost je velmi dobrá a pozitivní vlastnosti se v dalších letech projevují pokryvností větší neţ 90 %. Recyklované stavební materiály Další oblastí průzkumy byly dva vzorky pro zaloţení štěrkového trávníku. Obě směsi byly míchány na místě stavby. Sloţení první směsi tvořily betonové úlomky, úlomky cihel a ornice. Tato směs byla ze směsí míchaných na místě vyhodnocena jako nejlepší, vzhledem k relativně vysoké únosnosti a vsakovacím schopnostem. Druhou směs tvořil travertinový kámen. Na základě výsledků i ze směsí míchaných na místě stavby můţeme říct, ţe recyklovaný stavební materiál je moţno ke stavbě štěrkových trávníků doporučit. Výpěrky Z hrubého i jemného systému rozdruţování při těţbě uhlí. Jemné výpěrky jsou potom o rozměru 0,5 aţ 10 mm a hrubé 10 aţ 200 mm. Jedná se o odpadní materiál při hlubinné těţbě a ve štěrkových trávnících je jeho uţití omezené. Musí se kombinovat s větší frakcí štěrku nebo jiného materiálu. Ale jeho pouţití je dobrým odbytištěm výpěrků v blízkosti hald. Metalurgické strusky Pouţití vysokopecní nebo slévárenské strusky je neobvyklým řešením, ale přesto se tato moţnost nabízí. Strusky mají obecně vzato dobré hydraulické vlastnosti, a proto jsou pro štěrkové trávníky stejně jako strusky lávové dobře uplatnitelné Organické materiály Musí splňovat poţadavky na správné skladování materiálů. V konečném poměru je dobré zachovat jen 10 % organických materiálů v poměru k nosným materiálům. Podle FLL (2000) by tento poměr vzhledem k poţadované únosnosti a vodopropustnosti neměl být překročen. 33

34 Ve dvouvrstvém štěrkovém trávníku by se organické materiály neměly ve spodní vrstvě vůbec vyskytovat. Je moţné na ploše pouţít původní zeminy nebo směsi rašeliny s původní zeminou Srovnání ceny štěrkového trávníku vzhledem k pouţitému materiálu Ceny jednotlivých materiálů se od sebe velmi liší. Cena štěrku za 1 m 3 se pohybuje okolo 592 Kč. Cena lávových tufů 795 Kč. U recyklovaných materiálů se cena liší podle pouţitého zbytkového materiálu, a také podle rozdělení materiálu na tříděný a netříděný. Cena se pohybuje okolo 240 Kč při pouţití betonové drti tříděné. Speciálním typem, který je doporučován i dle MASLOWSKI (2007) jsou výpěrky z kameniva. Ty ale v České republice nejsou dostupné v takové frakci, aby byly samostatně pouţity pro stavbu štěrkového trávníku. Je moţno pouţít kombinace jednotlivých frakcí štěrku a výpěrků. Ty se cenově pohybují okolo hranice 60 Kč za m 3. Metalurgické strusky pak 239 Kč za m 3. Z finančního hlediska vychází nejlépe pouţití recyklovaných materiálů a metalurgické strusky. Je zde však problém při míchání jednotlivých materiálů podle zrnitostního sloţení. Firmy na trhu nabízejí tyto materiály v nedělených frakcích, a proto je obtíţné dosáhnout poţadovaného zrnitostního sloţení vrstvy. Vzhledem k těmto vlastnostem je sice draţší, ale zato více technicky moţná varianta zaloţení trávníku ze štěrku. Výpěrky z kameniva jsou cenově velmi dostupné, ale poţadované frakce se ve všech případech musí dosáhnout kombinací s jiným materiálem. Vyuţití lávových tufů je v podmínkách ČR tou nejdraţší variantou, je to také dáno špatnou dostupností tohoto materiálu, vzhledem k vyuţití lávových tufů spíše jako dekoračního kamene Drenáţ Dle doporučení HEIDGER (1997) je v případě špatné vsakovací schopnosti vhodné zřídit pod štěrkový trávník drenáţ. Ta by se nacházela po stranách jednotlivých ploch a odváděla by přebytečnou vodu. Podle výsledků pokusu, který byl uskutečněn v Erfurtu, se jako nejlepší drenáţ osvědčilo odvodňovací potrubí naplněné štěrkem Nosnost Na základě poznatků lze říci, ţe jeden z největších vlivů na kvalitu štěrkového trávníku má zatíţení a četnost přejezdů dopravních prostředků po štěrkovém trávníku. Bylo zjištěno, ţe 34

35 časté přejezdy vedou ke zhutňování vegetační nosné vrstvy. V souvislosti s tímto poznatkem se hovoří o dynamickém modulu deformace Evd a statickém modulu deformace Ev2. Tyto dvě veličiny jsou k sobě ve vztahu: Evd=a*Ev2+b Veličiny a a b jsou potom přesně stanoveny pro jednotlivé půdní typy. (ARENZ A KOL., 2008) Bylo ale problematické určit, jaké minimální hodnoty musí statický modul deformace dosahovat. Podle RSTO 86 (1989) by mělo být Ev2 minimálně 45 MN/m 2. Na druhé straně je zde odkazováno na co nejjednodušší výstavbu ploch, která by tomuto zatíţení vyhovovala, ale přesto neposkytuje ţádné konkrétní údaje ke stavbě štěrkových trávníků. Podle KOLB (1998) je doporučená únosnost 30 MN/m 2. Aby v případě pojezdů s nákladním automobilem nedošlo k deformaci svrchní vegetační vrstvy. Vedle těchto doporučení HEIDGER (1997) doporučuje Ev2 pro vegetační nosnou vrstvu v rozmezí mezi MN/m 2. Podle výzkumů Heidgera se řídí i Empfehlung für Bau und Pflege von Flächen aus Schotterrasen (FLL, 2008). FLORINETH (2009) hovoří o únosnosti 22 MN/m 2. Můţeme vycházet z toho, ţe únosnost dané plochy můţe být i niţší, ale pro vyloučení deformace povrchu je nutné hodnotu mírně nadsadit. Podle výzkumů v Erfurtu stačí, při pojedu nákladních automobilů o hmotnosti do 5t nebo malých transportérů, únosnost povrchu 25 MN/m 2. Tyto výsledky se ještě ověřují na pokusu Universität für Bodenkultur ve Vídni, kde bude tato domněnka přezkoumána a výsledky zveřejněny. Podle výzkumů v Erfurtu není také výrazný rozdíl mezi štěrkovým trávníkem jednovrstevným a dvouvrstvým z hlediska únosnosti. V neprospěch dvouvrstvého trávníku navíc mluví vyšší stavební náklady. Je doporučeno tuto metodu nepoţívat při výstavbě štěrkových trávníků často, přesto je ale tento způsob výstavby pouţíván. HEIDGER (1997) uvádí i stavebně technickou náročnost oproti jednovrstevnému štěrkovému trávníku. V svých pokusech předsevzal dodrţet únosnost okolo 45 MN/m 2, toho ale bylo dosaţeno však jen v omezených případech. Vliv na to má i různá kvalita štěrkových frakcí, pevnost štěrku nebo vrstvy, přilnavost, kvalita a mnoţství půdního podílu, ale stejně tak i intenzita 35

36 promíchání nosné vrstvy. Proto se přiklonil k názoru, ţe únosnost štěrkového trávníku je dobré zachovat v rozmezí MN/m 2. Na nosnost má vliv Hodnota tlaku na plochu Tíha Počet kontaktních ploch Trvání tlaku Přenos vibrací Prokluzování plochy V rámci výzkumů v Erfurtu docházelo také k průzkumům vhodnosti jednotlivých materiálů pro uţití ve štěrkových trávnících. Materiál Lavaterr vykazuje např. vyšší nosnost neţ travertinovo - štěrková směs. Problémem výzkumu ale byla nejednotnost podkladových vrstev, a proto není moţné výsledek pokládat za průkazný. V tomto průzkumu z hlediska únosnosti vyšel jako druhý nejlepší materiál směsi recyklovaných stavebních materiálů Intenzita vsakování Výsledky měření v Erfurtu ukazují, ţe s větším mnoţství pojezdů na ploše klesá intenzita vsakování. Je proto potřeba počítat s příslušným úhrnem sráţek na dané lokalitě. V průměru se v České republice sráţky pohybují okolo mm za rok. Přívalové deště mohou dosahovat v níţinách v průměru 35mm za den a v horách v průměru 100mm za den. Jednotlivé hodnoty ale nevykazují povodňové stavy. Jedná se o běţné sráţkové úhrny. Výzkumy v Erfurtu ukázaly, ţe na záměrně velmi výrazně zatěţovaných plochách se jedná o úbytek vsakovací intenzity aţ o třetinu. Rozdíly ve změně intenzity vsakování jsou dány materiálem, který je pouţit k výstavbě. Nejmenší rozdíly mezi počáteční vsakovací intenzitou a intenzitou po roce uţívání trávníku je u materiálu Lavaterr. Na dalším místě vykazují výborné výsledky také recyklované stavební materiály. 36

37 Zajímavé je podle výzkumů sledovat výsledky ploch, které byly odvodněny drenáţním systémem. Ty vykazovaly niţší vsakovací kapacitu neţ plochy bez drenáţe Rozdělení velikosti zrn Pro štěrkový trávník je potřeba rozlišit jednotlivé velikosti pevných částic. A to na prachové částice, písek a štěrk. Ty se liší podílem na stavbě vegetační nosné vrstvy. Prachové částice jsou v této vrstvě zastoupeny nejméně, a to 5 10 objemovými %. Částice písku tvoří potom objemových % a štěrkové části potom objemových %. Největší částice vegetační nosné vrstvy nesmí přesáhnout 1/3 výšky této vrstvy. U dvouvrstvé vegetační vrstvy jsou největší frakce zastoupeny ve spodní vegetační nosné vrstvě. Podle výzkumů v Erfurtu se dospělo k názoru, ţe nejvhodnější velikostí štěrku pro obě vegetační nosné vrstvy je frakce štěrku do 31,5 mm. Při srovnání únosností a vodopropustnosti se v porovnání s většími frakcemi jeví jako nejlepší. Velikost největších zrn potom HEIDGER (1997) doporučuje do velikosti 31, 5 mm. Směs s takto velkými zrny je nejlepší pro štěrkový trávník a nemá nevýhody velkých frakcí. Uvádí také, ţe podíl frakcí menších jak d = 0,063 mm by měl být ve směsi obsaţen jen do 15 obj. %. Podle KOLB (1998) je ale také potřeba přihlédnout k zvýšení nosnosti a tomu by odpovídala velikost zrn do 63 mm. V kombinaci s vhodným podílem písčité a prachové frakce potom můţe dobře fungovat jako vegetační vrstva. KOLB (1998) doporučuje podíl 20 % písčité frakce a podíl frakce pod 63 mm jen 15 %. Jílovitá frakce by neměla podle FH Erfurt přesáhnout 10 objemových %. Nosnost a míra nosnosti závisí na podílu dutin v ploše. Tyto dutiny by měly být v praxi zcela odstraněny a zasypány malými částicemi s menší frakcí, tzn. menší neţ d = 0, 063 mm. HEIDGER (1997) doporučuje nejvýše 7 objemových % této frakce ve směsi. 37

38 Pro velikost zrn do 32 mm platí u nosné vrstvy podle HEIDGER (1997) toto procentuální rozdělení: Jemný písek d = 0,063 0, 2 mm 20 obj.% Písek d = 0,2 0,63 mm 13 obj. % Jemný štěrk d = 2 6,3 mm 35 obj. % Střední velikost štěrku d = 6,3 20 mm 22 obj. % Obrázek 5. Obsah frakcí ve štěrkovém trávníku dle FLL (2000) Na Obrázku 5. Obsah frakcí ve štěrkovém trávníku můţeme vidět rozloţení procentického zastoupení frakcí ve štěrkovém trávníku podle FLL (2000). Prostor mezi křivkami ukazuje, jakého rozměru jednotlivé frakce dosahovaly. Výsledky výzkumů v Erfurtu přichází s procentickým sloţením, kdy pro vegetační nosnou vrstvu jako nejlepší hodnotí 35 objemových % písčitohlinité půdy, 15% štěrkodrti/písku 2-16 mm a 50 % štěrku/hrubého písku 6-63 mm. KOLB, FRANK (1998) uvádí tento poměr ale pouze jako testovací. 38

39 Vodopropustnost Vodopropustnost je v případě vegetační nosné vrstvy vázána na propustnost nosné vrstvy. Dle HEIDGER (1997) je hodnota k f rovna 5 x 10-6 m/s.stejnou hodnotu potom přebírají i FLL (2000) Sklonitost pozemku stavby Jak uţ bylo řečeno u půdního podkladu, pro štěrkový trávník se doporučuje sklonitost pozemku do 5% Hodnota ph Při pouţití strusky nebo hutních materiálů se ph dostává do silně zásaditých hodnot. Naproti tomu pouţití písku, zeminy, minerálních směsí nebo štěrkodrti je pro ph neutrální nebo velmi nízce kyselé. Korní materiály mají ph okolo 6,8 a pohybují se v mírně kyselé oblasti ph. Travertin nebo materiál Lavatter se pohybují v hodnotách ph 7 do 9. Ideální hodnota pro trávník se pohybuje okolo 6 6, 5 ph Doporučení ke stavbě vegetační nosné vrstvy Smíšený nebo hrudkovitý materiál nesmí být při výstavbě pouţit. Proto je při jakémkoliv transportu dbáno na obsah vody v materiálu. Jednotlivé frakce jsou míchány před dovozem na stavbu nebo přímo na stavbě. Z praktického hlediska je promíchání frakcí vegetační nosné vrstvy doporučováno spíše před dovozem materiálu. Hnojení vegetační nosné vrstvy by mělo probíhat aţ po dokončení prací a osetí. Smíchání vegetační nosné vrstvy s hnojivem by mohlo vést k jejímu poškození. Na zhotovení vegetační nosné vrstvy by měl dohlíţet stavební technik nebo příslušný kontrolní úřad, aby byla přesně dodrţena únosnost a vodopropustnost vrstev. S poţadovanou estetickou kvalitou štěrkového trávníku souvisí i vysoké nároky na konstrukci vegetační nosné vrstvy. V případě, ţe poţadujeme kvalitní trávník, je logické konstruovat vegetační nosnou vrstvu jako více porézní, kdy bude zastoupeno větší mnoţství zeminy. Taková vrstva ale nemá poţadovanou únosnost, a proto je v dané situaci nevyhovující. Pokud chceme zachovat stavebně technické poţadavky na danou plochu a 39

40 zachovat její únosnost. Zvolíme variantu s větším zastoupením štěrkových frakcí. Není pravidlem, ţe trávník v tomto případě bude horší kvality. 40

41 10.4 Technologický postup při zakládání štěrkového trávníku Číslo poloţky Popis pracovní operace M.j Zemní práce Cena v Kč/M.j Odkopávky a prokopávky nezapaţené v hornině tř. 3 objem do 100 m3 m3 130, Vodorovné přemístění do 50 m výkopku z horniny tř. 1 aţ 4 m3 39, Uloţení sypanin s rozprostřením ve vrstvách a zhutněním m3 49, Úprava pláně se zhutněním m2 12, Komunikace pozemní a letiště R Podklad ze štěrkodrti ŠD s příměsí 10% kompostu s rozprostřením a zhutněním m3 592, Přesun hmot t 169, Plochy a úprava území Výsevek trávníku hydroosevem na ornici m2 23, Zaloţení parkového trávníku výsevem v rovině a ve svahu do 1:5 m2 14,60 R Osivo pro štěrkový trávník m2 4,00 R Osivo pro štěrkový trávník s příměsí bylin m2 15,00 Moţné následné pracovní operace Chemické odplevelení po zaloţení kultury postřikem na široko v rovině a svahu do 1:5 m2 3, Hnojení půdy umělým hnojivem na široko v rovině a svahu do 1:5 t 4680, Dovoz vody pro zálivku rostlin ze vzdálenosti do 6000 m m3 560, Pokosení trávníku parkového s odvozem do 20 km v rovině a svahu do 1:5 m2 2,75 41

42 V poloţkách je rozepsán postup při zakládání štěrkového trávníku a pouţité technologie. V poloţkách, které nejsou v programu uvedeny, je počítáno s trţní cenou pro jednotlivé poloţky. Ceny jsou zpracovány z rozpočtového programu Kros plus Cena štěrkového trávníku je uvedena v kapitole Tato cena pak nahradila cenu klasické směsi štěrkodrti u poloţky Podklad ze štěrkodrti s rozprostřením a zhutněním. U osiva pro štěrkový trávník v obou variantách je uvedena trţní cena osiva na m 2. Cena se velmi liší od pouţitých travních nebo bylinných druhů. Podle (HEIDGER, 1997) je moţné trávník zaloţit i hydroosevem, a proto je i tato technologie ve výčtu pracovních operací uvedena. Poslední čtyři poloţky v seznamu je moţné vyuţít operativně podle dispozic oseté plochy Travní pokryv Výsadbové mnoţství, se kterým bylo podle ZEH (1986) pracováno a dosaţeno dobrých výsledků se pohybuje v rozmezí 7 g/m 2-10g/m 2. Podle RSM (1995) se však výsadbové mnoţství pohybuje od 25 do 35 g/m 2. Podle technologie výsevu můţeme tento rozčlenit do dvou kategorií. Suchý způsob výsevu Hydroosev U suchého způsobu, je na plochu vyseto osivo bez dodání vody nebo hnojiva. U mokrého způsobu výsevu je počítáno s dodáním hnojiva, vody, pojiva a půdního kondicionéru. Podle výzkumů HEIDGER (1997) je při hydroosevu moţno docílit dobrých výsledků uţ při výsevním mnoţství 5-7 g/m 2. Toho bylo docíleno se směsí pro Parkovací trávníky podle RSM (1995) nebo se směsmi této normě odpovídajícími. Při suchém výsevu potom bylo v některých variantách pouţito výsevku 25 aţ 35 g/m 2 dle RSM (1995). Toto mnoţství je ale označeno jako nadbytečné a je doporučeno i suchý výsevek řešit niţším mnoţství výsadbové dávky. Mnohdy je mnoţství osiva nadhodnoceno pro lepší ujímání osiva nebo rychlé ozelení. Za obvyklých podmínek, kdy nejsou extrémní nároky na rychlost zápoje trávníku, je moţné výsevní dávku sníţit. HEIDGER (1997) uvádí dávku v hodnotě g/m 2. Podle ČSN DIN je výsevní mnoţství pro trávník velice rozdílné, pohybuje se od 10 do 20 g/m 2. Toto však neplatí přímo pro štěrkový trávník. 42

43 Jednotlivé směsi pro štěrkový trávník jsou dále uvedeny v kapitole 13. Travní směsi pouţívané pro štěrkové trávníky. Podle ČSN DIN je nejvhodnější termín pro výsev travního osiva od května do září. Tehdy je dosaţeno odpovídají vlhkosti. Ideální teplota na výsevek se pohybuje okolo 8 C. Výsevní mnoţství je velice rozdílné, pohybuje se od 10 do 20 g/m 2. Podle doporučení Empfehlung für Bau und Pflege von Flächen aus Schotterrasen (FLL, 2000) jsou k převzetí určeny všechny plochy pokryté více jak z 50 % vegetací. Podle výzkumů v Erfurtu a v Hannoveru všechny výzkumné plochy, které byly zaloţeny podle FLL (2000) překračují tuto hodnotu a dosahují lepších výsledků jak 75 % pokryvu plochy vegetací. Rozdíly v plochách se lišily podle intenzity pojezdu dopravních prostředků. Při nadměrné zátěţi, vyšší, neţ jsou doporučení FLL (2000) bylo pokrytí vegetací na ploše 79 %. Vhodnost jednotlivých taxonů pro pouţití do směsí pro štěrkový trávník se velmi liší podle potřeby zatíţení dané plochy. Při vysokém zatíţení není vhodná Festuca rubra spec., ale také pouţití Achillea millefolium. Pokud je pokrytí plochy Achillea millefolium větší jak 6% můţe dojít k úbytku tohoto taxonu. Na druhé straně se Achillea jeví jako taxon s vysokou regenerační schopností a na nezatíţených nebo mírně zatíţených plochách vykazuje výborné výsledky. Pouţití Lolium perenne je na zatěţovaných plochách velmi významné. Taxon se projevuje jako vedoucí ve směsi. Pokud ale není zatíţení tak velké začínají po druhém roce dominovat Poa pratensis a Achillea millefolium. Podle HEIDGER (1997) směs pro štěrkový trávník tvoří převáţně travní druhy. Výraznými travami v této oblasti jsou Lilium perenne a Festuca trichophylla. Dále jsou obsaţeny druhy jako Festuca rubra commutata a Agrostis stolonifera. Ten ale v doporučení FLL (2008) chybí vzhledem k jeho nízké odolnosti k sešlapávání a k pojezdu. Na halofilních půdách je doporučována Pussinellia distans. V bylinném sloţení dominuje Achillea millefolium, významnými jsou ale také Taraxacum officinale, Trifolium repens a Plantago major. Často se ve směsích také vyskytuje Polygonum aviculare. Achillea millefolium má ve směsi větší vliv neţ jiné byliny a stala se i z pohledu FLL (2000) oficiální sloţkou směsi určené pro štěrkové trávníky. 43

44 Ze stavebně technického pohledu platí dominance výše jmenovaných trav a Achillea millefolium. Ale často v silné konkurenci bylin je těţké tyto trávy prosadit. Jen Lolium perenne a Agrostis stolonifera se i přes silný konkurenční tlak na ploše udrţí. Jako vegetace na směsích strusky se prosazují především trávy, ale přidávají se k nim i mechy jako Funaria hygrometrica a Ceratodon purpureus. Byliny často reagují jako první na zatíţení. Počáteční převaha trav po zatíţení ploch poměrně ustupuje a vytváří plochu pro bylinné sloţky směsi. Zůstává Lolium perenne a Agrostis stolonifera. Achillea millefolium roste s převahou na jednovrstevných štěrkových trávnících, kdeţto Trifolium repens na dvouvrtvých. Dopňkovými bylinami jsou zde Taraxacum officinale a Plantago major. Tyto jmenované druhy se řadí do skupiny, která relativně dobře snáší zatíţení. Je tomu dáno na základě morfologie jednotlivých bylin s krátkými stonky a velkými, drsnými listy. Při pouţití dusíkatého hnojiva na plochu tvořil převahu opět travní porost. Ale prosazovala se i Achillea millefolium, mezery byly vyplněny mechy Funaria a Ceratodon. Pro jiný způsob dodání dusíku do půdy je vhodné vyuţít příměsi bobovitých Druhy trav a bylin pouţívané pro štěrkový trávník V současné době je moţné do toho seznamu zařadit tyto trávy a byliny Trávy Kostřava ovčí (Festuca Ovina L.) Jedná se o vytrvalý hustě trsnatý druh s průměrnou výškou cm, jehoţ hlavní výskyt je doloţen od níţin do podhůří. Šlechtí a vyuţívá se pro ozeleňování suchých stanovišť. Uplatňuje se hlavně v okrasných a parkových trávnících a jeho vyuţití je také vhodné pro střešní zahrady. Vhodná také pro zastíněné lokality a jako doplňková komponenta pro extenzivně obhospodařované trávníky na chudších půdách a trávníky podél komunikací. Má nízké nároky na hnojení. Je méně odolná vůči zátěţi a doporučená výška kosení se pohybuje od 1 do 6 cm. (HRABĚ, 2009). Termíny výsevu se pohybují od května do července a výsevek činí 0,4 aţ 0,7 g HTS. (STRAKOVÁ, STRAKA, MICHALÍKOVÁ, PLEVOVÁ, 2007) 44

45 Ve štěrkových trávnících se vyskytuje ve varietách Festuca ovina L. Ssp. Duriuscula, která má jemnější list a více se podobá Festuca rubra Kostřava červená (Festuca rubra L.) Vytrvalý trsnatý druh ozimého charakteru s průměrnou výškou cm. Dosahuje vysokého uplatnění v trávnících pro všestranné moţnosti jejího vyuţití. Je velmi přizpůsobivá tráva, šlechtěná především pro trávníkové a doplňkové pícninářské vyuţití. Výběţkaté trávníkové odrůdy kostřavy červené se uplatňují především v krajinných trávnících a na chudších a sušších stanovištích. Její předností je vysoká rezistence vůči suchu a horku, ale dobře se dá vyuţít i na zastíněných stanovištích. Snáší časté a nízké kosení, hůře snáší větší zatíţení Kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea Schreber.) Jedná se o trsnatou trávu s krátkými podzemními výběţky. Její vzrůst se pohybuje od 60 do 150 cm. Vyskytuje se na vlhkých loukách, příkopech, okrajích komunikací. Vyţaduje vlhké a výţivné půdy. Často i velmi těţké. Dobře snáší i vyšší ph půdy. Vzhledem k vysoké adaptabilitě se uplatňuje také ve velmi často zatěţovaných a nepravidelně kosených plochách jako jsou i parkovací plochy, ale i uţitkové plochy a extenzivní trávníky. V ČR její výskyt není běţný, ale přesto ji můţeme ve štěrkových trávnících uplatnit. (STRAKOVÁ, STRAKA, MICHALÍKOVÁ, PLEVOVÁ, 2007) Kostřava červená dlouze výběţkatá (Festuca rubra rubra L.) Jedná se o dlouze výběţkatou formu, která je z kostřav nejvzrůstnější. Zaplňuje prázdná místa v trávníku. Z červených kostřav vytváří nejvíc nadzemní a podzemní hmoty. Její drn je řidší, listy jsou naopak hustší. Často pouţívaná do sadových trávníků, parkových trávníků a jako doprovodná zeleň komunikací Kostřava červená krátce výběţkatá (Festuca rubra trichophylla L.) Tvoří krátké výběţky a drn nízkého vzrůstu. Je vhodná i pro zasolená stanoviště. Svojí formou vzrůstu připomíná spíše formu trsnatou. 45

46 Kostřava červená trsnatá (Festuca rubra commutata L.) Patří mezi hustě trsnaté trávy. Vytváří velmi hustě zapojený travní koberec s jemnou texturou. Tráva velmi nízkého vzrůstu a svěţe zelené barvy. Vyznačuje se velkou konkurenceschopností na suchých stanovištích, kdy zatlačuje mnohé druhy do pozadí. Je tolerantní vůči teplotním extrémům. (HRABĚ, 2009) Lipnice luční (Poa pratensis L.) Jedná se o vytrvalý druh vytvářející dlouhé podzemní výběţky. Má velmi pomalý počáteční vývoj, od třetího uţitkového roku je ale konkurenčně silná. V travních porostech zaplňuje prázdná místa, po odumření jiných travních druhů. Sniţuje tedy moţnost zaplevelení a souvislý vzhled trávníku. Výborná je také jako tráva pro sklonité terény a zároveň zabraňuje mechanickému poškozování a následné degradaci porostů. V travní směsi zvyšuje zátěţ jednotlivých porostů. Při vyšší zátěţi vyţaduje vyšší dávky ţivin N, P, K. V jarním období vzchází pomaleji a můţe způsobit zhoršený vzhled trávníku, to však jen na přechodnou dobu, protoţe potom následuje rychlý vývoj. V letním období potom zpomalení růstu a místy ţluté listy. Přesto je výbornou travou vhodnou i do sušších stanovišť. (STRAKOVÁ, STRAKA, MICHALÍKOVÁ, PLEVOVÁ, 2007) Jílek vytrvalý (Lolium perenne L.) Jedná se o vytrvalý, volně trsnatý druh. Patří mezi základní trávníkové druhy. Je to typický příklad porostu, který je ovlivněn sešlapáváním. Nesnáší dlouhodobější zastínění a jeho výhodou je jeho stále zelená barevnost i přes zimní období. Jílek se vyznačuje vysokou energií klíčení a z počátku rychle zakrývá půdu, chrání ji před nadměrným vypařováním a také zaplevelením půdy. V dalších letech je patrná jeho vitalita a schopnost rychlé regenerace. Z trávníku se v našich podmínkách po 5-8 letech ztrácí, ale není těţké jej opět doplnit přísevem.(hrabě, 2009). V letním období často zastavuje růst a listy jílku většinou hnědnou a zasychají. Toto období je moţné překlenou pravidelným zaléváním. Jílek vytrvalý je důleţitou součástí regeneračních směsi v krajině. 46

47 Metlice trsnatá (Deschampsia caespitosal.) Jedná se o vytrvalý, trsnatý druh. Častý výskyt v přirozených travních porostech. Její výskyt je přizpůsoben různé kombinaci ekologických faktorů, nalézt ji můţeme na vlhkých lukách a pastvinách, tak i na poměrně suchách paloucích a stráních. Její odrůdy se pouţívají do parkových, hřišťových a krajinných trávníků a to zejména na zastíněných plochách. Je odolná vůči plísni sněţné. Velmi významnou vlastností metlice trsnaté je mrazuvzdornost a schopnost přečkat i několikatýdenní zakrytí trávníku ledem. K vegetaci se probouzí velmi časně. Metlice trsnatá umoţňuje také vytvořit trávník na zastíněných plochách, a to vzhledem k její vynikající odolnosti proti zastínění. Kvalita trávníku a estetické vlastnosti metlice se dají v období letních přísušků korigovat dostatečnou závlahou. Nevýhodou metlice trsnaté je při malém zastoupení v travní směsi tvorba vystoupavých trsů Byliny Ve štěrkových trávnících se zastoupení bylin pohybuje od 10 do 30 % ve směsi. V následujícím výčtu jsou zmíněny byliny z dostupných směsí. Ve štěrkových trávnících. Je jejich výskyt doporučován normou RSM 1995 Achillea millefolium Anthemis nobilis Anthemis tinctoria Anthyllis vulneraria Arenaria serpyllifolia Bellis perennis Campanula rotundifolia Dianthus cartusianorum Dianthus deltoides Erodium cicutarium Erophila verna Galium verum Helianthemum nummularium Marrubium vulgare Origanum vulgare Papaver dubium Petrorhagia prolifera Petrorhagia saxifraga Plantago media Potentilla tabernaemontani Prunella grandiflora Prunella vulgaris Rumex acetosella Salvia nemoralis Salvia pratensis Sanquisorba minor 47

48 Hieracium pilosella Hypochoeris radicata Legousia speculum-veneris Leontodon autumnalis Leontodon hispidus Leucanthemum vulgare Linaria vulgaris Linum austriacum Sedum acre Sedum sexangulare Silene vulgaris Thymus pulegioides Thymus serpyllum Thymus vulgaris Trifolium arvense Trifolium campestre Řebříček obecný (Achillea millefolium L.) Vytrvalá, aţ 80 cm vysoká bylina. V ČR od níţin po horské oblasti hojný. Jeho výskyt je převáţný na mírně suchých loukách, pastvinách, okrajích cest, mezích, lesních pasekách, naváţkách a rumištích. Preferuje půdy sušší. Pro štěrkový trávník je hojně vyuţívaná ve směsích a vzhledem k ostatním bylinám je její zastoupení ve štěrkových trávnících dominantní. Podle RSM (1995) je doporučován ve směsi s trávami. [6] Bobovité Štírovník obecný (Lotus corniculatus L.) Vytrvalá bylina dosahující výšky 15 aţ 60 cm. V ČR rozšířen hojně, od níţin po niţší horské polohy. Jedná se o hodnotnou medonosnou rostlinu, která zvyšuje nutriční hodnotu píce a sena. Vyskytuje se na poukách, travnatých, kamenitých a skalnatých stráních. Stanoviště je nejlepší suché, ale aţ vlhké a slunce aţ polostín. [7] Tolice dětelová (Medicago lupulina L.) Jednoletá aţ vytrvalá poléhavá aţ plazivá bylina s lodyhou větvenou a aţ 80 cm dlouhou. U nás roste na celém území od níţin po střední podhůří. Roste na slunných stanovištích, zejména ve většině travních porostů a pastvin, při okrajích cest, polí, lesních lemech, na úhorech. [8] 48

49 11 Péče o štěrkový trávník 11.1 Dokončovací péče Zahrnuje všechny činnosti, které jsou potřebné pro dobrý vývoj vegetace v dalším období. Začínají po výsadbě a končí předáním objektu realizace. Dle ČSN se jedná o péči o rostliny nebo porosty po výsadbě nebo výsevu. Zahrnuje soubor prací potřebných k dosaţení stavu, při kterém jsou výsadby, trávník nebo objekt zeleně schopné předání či převzetí (ČSN , 1999) Závlaha Samostatná závlaha v dokončovací péči můţe podle FLL (2000) několikanásobně převýšit cenu výsadby, zvláště pokud je nutná ve více opakováních. V kaţdém konkrétním případě je tedy na uváţení, jestli je opravdu potřeba danou plochu zavlaţovat a v jaké četnosti. Podle FLL (2000) můţe sadba na dané ploše určitou dobu zůstat v plné míře bez závlahy. Zavlaţování je doporučeno teprve tehdy, kdyţ není dosaţeno dostatečné půdní vlhkosti a osivo špatně klíčí, nebo mají být plochy co v nejkratším termínu ozeleněny. V dalším případě se doporučuje zavlaţovat tehdy, pokud by hrozilo, ţe osivo na stanovišti zaschne. Doporučuje se zavlaţovat podle povětrnostních podmínek dávkou vody 5 l/m2 s odstupem 1-2 dnů. Voda by měla být dodávána jemným kropením Sečení Při dokončovací péči je nutné trávník posekat. Doporučují se minimálně dvě seče a to na výšku 4 6 cm. 49

50 Hnojení První hnojení následuje po prvním sečení. Hnojíme dávkou hnojiva bohatého na dusík. Mnoţství 5 g/m 2 čistého dusíku. Je ale také potřeba zváţit nutnost hnojení vzhledem k poměru následné vyšší ceny trávníku a účinnosti hnojiva na plochu Rozvojová a udrţovací péče Rozvojová péče slouţí k dosaţení funkce schopného stavu jednotlivých prvků zeleně a objektů zeleně jako celků (ČSN , 2006). Rozvojová péče trvá minimálně 3 vegetační měsíce, během nichţ je trávník jen minimálně uţíván a trávník prochází zvýšenou péčí. Udrţovací péče podle výše zmíněné normy slouţí k zachování plné funkční účinnosti prvků i objektů zeleně Zavlaţování Podle Empfehlung für Bau und Pflege von Flächen aus Schotterrasen (FLL, 2000) je doporučeno závlahu v rozvojové a udrţovací péči vynechat. Jen při velkých přísušcích, kdy by mohla být omezena funkce trávníku je doporučeno zavlaţovat dávkou 20 l/m 2, tato dávka je ale velmi proměnlivá a závisí na místě, pouţitém stavebním materiálu, mocnosti vrstev a provedení stavby. Můţe se pohybovat aţ do 40 l/m 2 v rozmezí 5-10 dnů Sečení Plochy štěrkových trávníků by měly být pravidelně sekány. Četnost sekání za rok se pohybuje od 1-3 při silně zatěţovaných plochách a od 3-6 pro plochy méně zatěţované nebo okrajové části ploch silně zatěţovaných. Pokosenou hmotu není moţné ponechat na ploše. Výška trávy nesmí omezit funkci, ke které je trávníku určen, coţ platí především v případě parkovacích plocha a příjezdových ploch pro poţární sluţbu. 50

51 Hnojení Pro rozvojovou a dokončovací péči hnojení štěrkových trávníků není doporučeno. Vše se samozřejmě odvíjí od místa a stavebních postupů u jednotlivých štěrkových trávníků. Hnojit můţeme jedině na základě nepříznivých půdních rozborů. Potom platí stejná pravidla jako pro hnojení v dokončovací péči a to 5 g/m Zimní údrţba Zimní údrţba je pro štěrkový trávník velmi problematická, vhledem k nemoţnosti pouţít sůl nebo směs soli a štěrku. V tomto případě se pouţívá např. Slámy, samotného štěrku s podestýlkou, keramzitu nebo korního granulátu. Keramzitu lze pouţít jako samotného zlepšujícího substrátu. Pro odklízení sněhu se pouţívá sněţných pluhů nebo fréz. Sněţné frézy je potřeba nastavit na minimální výšku 3 5 cm, aby nedošlo k poškození vegetace. Zajímavé je, ţe podle Empfehlung für Bau und Pflege von Flächen aus Schotterrasen (FLL, 2000) není doporučeno pouţívat sněţných fréz při odklízení sněhu, ale dle MASLOWSKI (2007) je naopak pouţití sněţných fréz doporučeno a potvrzeno i praktickou zkušeností technických sluţeb ve Vídni Další doporučení Listí Dle Empfehlung für Bau und Pflege von Flächen aus Schotterrasen (FLL, 2000). Odstranění jen v případě, ţe ruší původní funkci štěrkového trávníku. Podle technických sluţeb v rakouských a německých městech není ale s odstraněním listí z plochy ţádný problém. Je moţné listí z plochy odstranit manuálně nebo také pomocí vysavačů listí Úpravy po rozrušení povrchu Je moţno doplnit stejným materiálem, jakým byl štěrkový trávník tvořen. Doplnit osetím stejné travní směsi. 51

52 Zaplevelení pozemku Odstranit selektivním herbicidem nebo ručně. U některých druhů je doporučeno omezit zavlaţování trávníku. Jako vhodný lze pouţít selektivní herbicid, ale při zaplevelení pozemku např. malými nárosty dřevin se doporučuje jedince odstranit jednotlivě Technické ošetření parkoviště Pro zamezení poškozování štěrkového trávníku nákladními vozily a pro omezení doby stání osobních vozidel se na počátku parkoviště osadí dopravní značka IP 11a "Parkoviště'', s dodatkovou tabulkou E 12 s vyznačením časového období (max hodin) s dodatkovou tabulkou E 9 se symbolem osobního vozidla podle vyhlášky č.30/2001 Sb (ČSN EN A1, 2009) Ţivotnost štěrkového trávníku Dobře navrţená, vybudovaná a provozovaná parkoviště ze štěrkových trávníků mohou mít minimální ţivotnost let, často ale let. I u dobře udrţovaného parkoviště nebo štěrkové plochy můţe dojít po této době k úbytku vegetace. Jednotlivé plochy je poté potřeba znovu zaloţit nebo obnovit navýšením vrstvy štěrku a zeminy a opětovným osetím. (TP Zpevněná travnatá parkoviště, 2001) 52

53 12 Travní směsi pouţívané pro štěrkové trávníky Při srovnání zastoupení travních směsí v následující kapitole je jasné, ţe Německé směsi pro štěrkový trávník jsou zastoupeny většinově. Při šetření dostupnosti směsí pro štěrkový trávník v České republice a obeslání firem z oblasti semenářství a tvorby trávníkových směsí většina firem odpověděla, ţe směs přímo pro štěrkový trávník nemá připravenu, ale tuto směs je moţno namíchat. Jen firmy Agrostis trávníky s.r.o. a firma Tagro Červený Dvůr s.r.o. poskytly přesnější odpověď s tím, ţe firma Agrostis Trávníky s.r.o. dodala i přímo připravené směsi pro jednotlivé štěrkové trávníky. Pro štěrkové trávníky existují doporučené směsi v Empfehlung für Bau und Pflege von Flächen aus Schotterrasen (FLL, 2000) jedná se zde o dvě směsi. V následujícím přehledu jsou uvedeny směsi, které jsou v současnosti dostupné na německém a českém trhu Travní směsi pouţívané v Německu Tabulka 3. Směsi pro štěrkový trávník dle RSM (1995) 53

54 V tabulce 3. vidíme dvě varianty směsí pro parkovací trávník dle RSM (2000), první varianta je doporučována německými trávníkářskými firmami a podle ní je tvořena většina směsí v Německu a Rakousku. Vyskytují se drobné odchylky, ale ty jsou většinou nepatrné. Ve směsi je vidět převahu trav a 2 objemová % Achillea millefolium, která je do štěrkových trávníku velmi vhodná. Varianta č. 2 je opět s bylinnou příměsí Achillea millefolium, ale její vyuţití v Německu je značně omezeno pro vysoký podíl Festuca arundinacea a po výzkumech KOLB (2003) a FLORINETH (2000) je doporučeno tuto směs vysévat jen zřídka. Z hlediska jejího moţného rychlého nárůstu a nemoţnosti dále plochu pouţívat k stanoveným účelům. U této plochy musí následovat k omezení nekontrolovatelného růstu časté sekání, coţ je také finančně náročné a plocha přestává fungovat jako bezúdrţbová nebo minimálně údrţbová a neodpovídá tak zcela původní myšlence štěrkových trávníků. Směsi nesou v RSM (2000) název 5.1. Parkplatzrasen. Pro první variantu je určen výsevek 25 g/m 2. A pro druhou variantu, která je podle normy určena pro teplejší oblasti 35 g/m 2. V kolonkách Spielraum (v tomto případě procentický operační prostor u jednotlivých směsí) můţeme sledovat moţnosti únosných změn procentického sloţení směsí Směsi s Achillea millefolium Tyto směsi můţeme charakterizovat jako velmi odolné vůči zatíţení a dlouhodobě odolávající nepříznivým vlivům. Achillea millefolium funguje ve směsi jako oţivující prvek k společenstvu trav a zároveň nahrazuje sníţenou nosnost a odolnost některých travních druhů a přejímá převáţně po druhém roce zaloţení štěrkového trávníku jednu z hlavních funkcí. V tabulce 4., kdy je zmíněna směs od firmy Juliwa hesa můţeme dále pozorovat jednotlivé procentické změny od původní doporučené varianty štěrkového trávníku RSM 5.1Jedná se o trávník určený k pojezdu automobilů a vhodný do štěrkového podkladu, ale také např. do zatravňovacích dlaţdic. Tato směs by vzhledem ke svému většímu obsahu lipnice luční mohla mít problémy v zastíněných polohách. Na druhé straně zaplňuje po třetím roce svého ţivota prázdná místa po odumření ostatních trav. 54

55 Sloţení směsi Odrůda Obj.% Achillea millefolium 2 Festuca rubra rubra 'Coral' 15 Festuca rubra trichophylla 'Libano' 5 Lolium perenne 'Conrad 1' 48 Poa pratensis 'Miracle' 15 Poa pratensis 'Yvette' 15 Tabulka 4. Směs pro Parkplatzrasen s Achillea millefolium P 510 dle firmy Juliwa - hesa Obsah Achillea millefolium zůstává i u následujících směsí převáţně na 2 objemových %. Oproti původní směsi se liší procentické zastoupení Festuca rubra, ale v obou variantách zůstává její celkový objem opět 20 %. Zvýšený podíl Jílku vytrvalého na 48 % je prospěšný pro více zatěţovanou variantu štěrkového trávníku. Lipnice luční 'Miracle' je oblíbenou sloţkou pro parkovací nebo štěrkové trávníky v Německu a stejně jako Achillea millefolium ji najdeme ve většině prodávaných směsí. Následující směs v tabulce 5. taktéţ od firmy Juliwa hesa přináší směs přímo pro štěrkový trávník. Tato směs se vzhledem ke svému názvu a odlišnému způsobu pouţití neřídí striktně RSM. Protoţe ale pro parkovací trávník a trávník štěrkový platí takřka stejná funkčnost plochy, jsou ve směsi obsaţeny trávy stejných nebo podobných druhů jako u parkovacího trávníku. Pojmenování štěrkový trávník navíc skýtá větší kreativitu při tvorbě travní směsi. Sloţení směsi Odrůda Obj.% Achillea millefolium 2 Festuca rubra commutata 'Salut' 15 Festuca rubra trichophylla 'Dawson' 10 Lolium perenne 'Conrad 1' 20 Lolium perenne 'Rival' 35 Poa pratensis 'Miracle' 15 Tabulka 3. Směs P 5103 Schotterrasen fa. Juliwa hesa 55

56 Další směsí v tabulce 6. od firmy Kiepenkerl je opět travní směs určená přímo pro štěrkový trávník. S výsevkem 25 g/m² a výškou kosení 5 cm. Jedná se podle výrobce o směs do náročnějších podmínek, jakými jsou sucho a vyšší teploty. Pokud se týká Cynosorus cristatus, j e určen do sušších aţ vlhkých stanovišť, coţ zvyšuje odolnost směsi při případném zamokření. Tato tráva, ale není dostatečně odolná vůči konkurenčnímu tlaku ostatních trav ve směsi a především také Achillea millefolium, proto je moţné, ţe tato tráva ve směsi bude ubývat. Sloţení směsi Odrůda Obj.% Achillea millefolium 2 Cynosorus cristatus 5 Festuca rubra trichophylla 'Libano' 8 Lolium perenne 'Eterlou' 20 Lolium perenne 'Libronco' 35 Poa pratensis 'Miracle' 15 Poa annua 'Anna' 30 Tabulka 64. Směs Schotterrasen DSV 530 fa. Kiepenkerl V této směsi je Festuca rubra zastoupena 8% v odrůdě Festuca rubra trichophylla. Lolium perenne je potom zastoupeno 55 %, coţ představuje většinový podíl ve směsi. Přesto, ţe je zastoupena ve dvou odrůdách, mohla by při moţném napadení chorobou být sníţena estetická hodnota větší části trávníku. 30% podíl na směsi Poa annua je velmi zajímavým aspektem v české republice je Poa annua chápána v okrasných trávnících spíše jako plevelný druh.. I ve své odrůdě se velmi rychle rozrůstá, zvláště na sešlapávaných místech. Pojezdové a pochozí vlastnosti takové plochy ale nejsou kvalitní, vzhledem k mělkým kořenům této trávy můţe docházet k vytrhávání a tím k porušení souvislého travního drnu. Můţeme předpokládat, ţe převezme i podíl Cynosorus cristatus ve směsi a následně se společně s Lolium perenne stane převáţnou sloţkou tohoto trávníku, coţ by na správný vývoj kvalitního štěrkového trávníku mělo negativní vliv. Směs v tabulce 7. Pochází od firmy Rasenpartner a jedná se o modifikovanou verzi travní směsi v tabulce 4. Od firmy Juliwa hesa. Festuca rubra trichophylla je v této odrůdě 56

57 zastoupena pouze 5ti %, a Festuca rubra rubra má opět podíl 15%. Poa pratensis je potom zastoupena 30 % ale jen v odrůdě 'Miracle'. Doporučené výsadbové mnoţství osiva je 25 g/m². Společně se směsí v Tabulce 9. Jedná se o nejustálenější směsi a v rámci doporučení normou jsou dostatečně vyhovující. Sloţení směsi Odrůda Obj.% Achillea millefolium 2 Festuca rubra rubra 'Corail' 15 Festuca rubra trichophylla 'Reggae' 5 Lolium perenne 'Henrietta' 48 Poa pratensis 'Miracle' 30 Tabulka 75. Směs dle fa. Rasenpartner GF 510 Parkplatzrasen U tabulky 12. Je v názvu uvedeno dnes jiţ staré označení dřívější normy. Název je ale ponechán, tak jak ho uvádí výrobce osiva. Sloţení směsi Odrůda Obj.% Achillea millefolium 2 Festuca rubra rubra 'Salva' 10 Festuca rubra trichophylla 'Libano' 10 Lolium perenne 'Lisabelle' 20 Lolium perenne 'Lifrance' 33 Poa pratensis 'Miracle' 25 Tabulka8. Směs dle Kiepenkerl č V tabulce 8. můţeme vidět směs od firmy Kiepenkerl. Ta se vyznačuje relativně opět relativně velkým mnoţství Lolium perenne, Poa pratensis je také ve směsi druhým nejdominantnějším druhem. Pro tuto osevní směs je doporučeno výsevní mnoţství. 25 g/m². Feldsaaten Freudenberg a směs v tabulce 9. Je podle normy ukázkově odpovídající směs pro osetí štěrkových trávníků. Lolium perenne je dle normy maximální mnoţství přípustné ve směsi. Festuca rubra rubra a Festuca trichophylla jsou poměrově rozděleny stejně jako u většiny předcházejících směsí. Směs je tedy sestaveny typicky podle normy. 57

58 Sloţení směsi Odrůda Obj.% Achillea millefolium 2 Festuca rubra rubra 'Livision' 15 Festuca rubra trichophylla 'Rosita' 5 Lolium perenne 'Romeo' 50 Poa pratensis 'Conni' 28 Tabulka 6. Směs fi. Feldsaaten Freundenberg, GF 511 Parkplatzrasen Směsi bez Achillea millefolium Pro směsi bez Achillea millefolium platí v Německu stejné normy jako pro směsi, které ho obsahují. Varianty normovaných směsí ho mohou, ale i nemusí obsahovat. Na trhu se převáţně vyskytují osiva, která Achillea millefolium obsahují. Osiva bez Achillea millefolium jsou ale v menší míře také k dostání. V kategorii je uvedeno 5 reprezentativních vzorků směsí s Achillea millefolium. Sloţení směsi Odrůda Obj.% Festuca arundinacea 'Debussy 1' 10 Festuca arundinacea 'Tulsa' 30 Lolium perenne 'Citation Fore 1' 25 Lolium perenne 'Turfgold' 15 Poa pratensis 'Langara' 5 Poa pratensis 'Miracle' 15 Tabulka 107. Směs 5101Super Strap - Rasen od firmy Juliwa - hesa Tabulka 10. ukazuje směs o třech travních druzích. Tato směs je určená pro extrémně namáhaná stanoviště jakými jsou např. campingová parkoviště nebo dostihové dráhy. Výsevek se u této směsi pohybuje okolo 20 g/m². Co je ale zajímavé a můţeme vidět i v tabulce 11. je poměrně velký obsah Lolium perenne, ačkoliv je tato tráva ve směsi zastoupena dvěma odrůdami a je velmi vhodná pro zatěţované plochy, její odolnost v takto 58

59 vysokém objemu je na zváţení. Přesto jsou tyto směsi pro nadměrně zatěţované plochy velmi doporučovány. Sloţení směsi Odrůda Obj.% Festuca arundinacea 'Tulsa' 40 Lolium perenne 'Citation Fore' 10 Lolium perenne 'Polystar' 30 Poa pratensis 'Cynthia' 10 Poa pratensis 'Miracle' 10 Tabulka 11. Směs 5101Super Strap - Rasen 2 od firmy Juliwa hesa Tabulka 12. ukazuje rozlišný náhled na směs bez Achillea millefolium, a to i bez obsahu Festuca arundinacea, který v této směsi nahradila Festuca rubra rubra a Festuca rubra trichophylla. Směs je relativně vyváţená a je proto moţné očekávat její pozitivní výsledky na ploše. Je určena pro Parkplatzrasen, coţ znamená, ţe stejně jako v předchozích případech Parkplatzrasen je určena nejen pro štěrkové trávníky, ale také pro ostatní zpevněné plochy. Výsevek se na této ploše pohybuje okolo 25 g/m². Sloţení směsi Odrůda Obj.% Festuca rubra rubra 'Corail' 15% Fetuca rubra trichophylla 'Reggae' 5% Lolium perenne 'Henrietta' 50% Poa pratensis 'Miracle' 30% Tabulka12. Parkplatzrasen GF 510 fa. Rasenpartner Podobně je tomu i u směsi fa. Juliwa hesa v tabulce 13., která má stejné sloţení jako předchozí směs, ale rozvrţení Lolium perenne a Poa pratensis je do dvou odrůd osiva. Doporučený výsevek je 25 g/m². Směs je také určena pro parkovací trávníky. 59

60 Sloţení směsi Odrůda Obj.% Festuca rubra rubra 'Bach' 15 Festuca rubra trichophylla 'Samantha' 5 Lolium perenne 'Rival' 30 Lolium perenne 'Sanremo' 20 Poa pratensis 'Cynthia' 15 Poa pratensis 'Miracle' 15 Tabulka 138. Parkplatzrasen 511 fa. Juliwa - hesa V Tabulce 14. Můţeme vidět variantu směsi od Juliwa hesa pro parkovací trávník. Festuca rubra rubra a Festuca rubra trichophylla jsou zde nahrazeny dvěma odrůdami Festuca arundinacea. Směs se velmi podobá směsi uvedené v Tabulce 11. od stejné firmy. Rozdělení Poa pratensis je však rozdílné. Tato směs je určena pro vlhčí půdy na rozdíl od předcházejících směsí. Zajímavá je výsevem na plochu, ten je doporučován na 35 g/m². Sloţení směsi Odrůda Obj.% Festuca arundinacea 'Debussy 1' 10 Festuca arundinacea 'Tulsa' 30 Lolium perenne 'Citation Fore' 25 Lolium perenne 'Turfgold' 15 Poa pratensis 'Langara' 5 Poa pratensis 'Miracle' 15 Tabulka 14. Parkplatzrasen 511 2fa Juliwa hesa Směsi pro štěrkové trávníky s příměsí bylin U štěrkových trávníků je moţná velká druhová rozmanitost v pouţití travních druhů a bylin. V případě bylin můţeme být v tvorbě směsí ještě více kreativní. V současné době tyto směsi začínají nabývat popularity, a proto se zájem výrobců travních osiv zaměřil na kvalitní sloţení směsí pro štěrkový nebo parkovací trávník. Tyto směsi bývají velmi rozdílné, coţ můţeme 60

61 pozorovat i u dvou uváděných příkladů. Výsledkem jsou pestřejší trávníky, které mají také vyšší únosnost. Pouţívají se ale především v extenzivně obhospodařovaných porostech, kdy není zamýšleno časté kosení nebo častá péče o danou plochu. Ve směsi v tabulce 15. Můţeme vidět směs, jejíţ 90% podíl tvoří trávy a 10% byliny. Výsevek této směsi činí 10 g/m². Při pouţití směsí s bylinnou příměsí je většinou výsevek na plochu v niţším mnoţství, neţ při čistě travních směsích. Jako zajímavé můţeme hodnotit uţití Poa annua ve směsi. V konkurenci bylinných druhů by nemuselo dojít k jeho rychlému rozšíření. Velmi mělce ale koření, proto by při zvýšeném pojezdu po ploše mohlo dojít ke vzniku posunu zeminy i s rostlinami a vzniku volných nebo deformovaných míst. Sloţení směsi Odrůda Obj.% Festuca rubra trichophylla 'Samanta' 15 Lolium perenne 'Cadix' 15 Lolium perenne 'Citation Fore' 15 Poa annua 10 Poa compressa 'Reubens' 10 Poa pratensis 'Julius' 25 Achillea millefolium 0,5 Bellis perennis 0,1 Linia vulgaris 0,7 Pimpinela saxifraga 1,9 Plantago media 1 Potentila recta 0,3 Prunella vulgaris 0,7 Ranunculus repens 1,3 Sanquisorba minor 2,4 Thymus serpyllum 0,8 Thymus pulegioides 0,3 Tabulka 159. Parkplatzrasen mit Kräuter 5104 fa. Juliwa hesa 61

62 Sloţení směsi Obj.% Achillea millefolium 1,20 Arenaria serpyllifolia 0,20 Bellis perennis 0,30 Campanula rotundifolia 0,50 Dianthus cartusianorum 1,50 Dianthus deltoides 1,00 Erodium cicutarium 0,50 Erophila verna 0,10 Galium verum 0,80 Helianthemum nummularium 0,70 Hieracium pilosella 0,50 Hypochoeris radicata 1,00 Legousia speculum-veneris 0,50 Leontodon autumnalis 1,00 Leontodon hispidus 1,00 Linaria vulgaris 0,70 Linum austriacum 1,00 Lotus corniculatus 1,00 Medicago lupulina 0,50 Origanum vulgare 0,50 Papaver dubium 1,00 Petrorhagia prolifera 0,30 Petrorhagia saxifraga 1,00 Plantago media 1,20 Potentilla tabernaemontani 0,40 Prunella grandiflora 1,20 Prunella vulgaris 1,50 Rumex acetosella 0,50 Salvia pratensis 2,80 Sedum acre 0,30 Sedum sexangulare 0,10 Silene vulgaris 1,50 Thymus pulegoides 2,80 Trifolium arvense 0,40 Trifolium campestre 0,50 Agrostis capillaris 7,00 Brachypodium pinnatum 3,00 Festuca guestfalica 26,00 Festuca nigrescens 12,00 Poa angustifolia 12,00 Poa compressa 10,00 Tabulka Pflaster, Schotterrasen und Parkplatztrasen fa. Rieger - Hofmann 62

63 Směs v tabulce16. udává poměr trávy - byliny, 70 % a 30 %. Z bylin jsou výrazné poloţky Thymus pulegioides a Salvia pratensis dále pak Silene vulgaris, Prunella grandiflora, Prunella vulgaris, Dianthus cartusianorum a Achillea millefolium. Ve směsi jsou pouţity neobvyklé druhy trav, které se v obvyklém štěrkovém trávníku nevyskytují. Bylinná směs je potom velmi pestrá. Je na zváţení, jestli tato směs není bylinnou sloţkou přehlcena. Doporučeno by bylo sníţit počet bylin a naopak přidat u některých bylin na procentuálním zastoupení. Jednotlivé druhy by totiţ v tomto zastoupení nemusely v trávníku vyniknout. Tato travní směs je podle sloţení určena na sušší stanoviště její výsek by měl být 4 g/m². Podle druhového sloţení jde ale více o plochu, která je určená k extenzivnímu zatravnění a nevyţaduje častou údrţbu. Přesto, ţe i tato směs obsahuje bobovité je jejich obsah ve směsi velmi malý. Vyčleňujeme proto i kategorii Směsi pro štěrkový trávník s příměsí bobovitých, kdy je zastoupení bobovitých ve směsi výraznější Směsi pro štěrkový trávník s příměsí bobovitých Sloţení směsi Odrůda Obj.% Festuca ovina duriuscula 'Melord' 20 'Mentor' 'Impact' Festuca rubra commutata 'Center' 20 'Darwin' Festuca rubra trichophylla 'Barpearl' 10 Festuca rubra rubra 'Bach' 8 'Cindy' Lolium perenne 'Lorettanova' 2 'Margarita' Poa pratensis 'Brodway' 10 63

64 Sloţení směsi Odrůda Obj.% Poa pratensis 'Coctail' 5 Lotus corniculatus 2 Medicago lupina 3 Achillea millefolium 1 Arthemis nobilis 3 Hieracium pilosella 2 Leucanthemum vulgare 2 Plantago maedia 5 salvia nemoralis 2 Tabulka BOKU Komfort - osivo pro štěrkový trávník Novinkou v travních směsích pro štěrkový trávník jsou směsi s přídavkem bobovitých, jako je Lotus corniculatus a Medicago lupina. Směsi obsahují obvykle další bylinnou sloţku, ale na rozdíl od čistě bylinného zastoupení nabízí i obohacení půdy o tzv. zelné hnojení. Tyto představené směsi pochází z vídeňské BOKU a v drobné obměně byly pouţity i při výzkumech štěrkových trávníků pro projekt GREE CONCRETE. Obě směsi jak v tabulce17, tak v tabulce 18. se liší jen velmi málo. V případě směsi v tabulce 17. Jedná se o 75 % zastoupení trav, 5% bobovitých a 20 % zastoupení dalších bylin. V případě směsi v tabulce 18. je směs trav navýšena na 85 %, bobovité potom na 4 % a další byliny na 1 % obsahu. První směs je určena pro exkluzivnější trávníky, s větší bylinnou sloţkou a směs BOKU Standart se pohybují mezi g/m 2. 64

65 Sloţení směsi Odrůda Obj.% Festuca ovina duriuscula 'Melord' 20 'Mentor' 'Impact' Festuca rubra commutata 'Center' 25 'Darwin' Festuca rubra trichophylla 'Barpearl' 15 Festuca rubra rubra 'Bach' 8 'Cindy' Lolium perenne 'Lorettanova' 2 'Margarita' Poa pratensis 'Brodway' 10 Poa pratensis 'Coctail' 5 Lotus corniculatus 2 Medicago lupina 2 Achillea millefolium 1 Arthemis nobilis 2 Hieracium pilosella 2 Plantago maedia 2 Salvia nemoralis 2 Thymus serpyllum 2 Tabulka 18. BOKU - Standart, osivo pro štěrkový trávník 65

66 12.2 Travní směsi pouţívané v České republice Příklady travních směsí určených k zatravnění štěrkového povrchu z České republiky jsou pro celkové hodnocení situace na trhu nedostatečné. Problém spočívá v tom, ţe firmy ve svých oficiálních cenících neuvádí směs pro parkovací nebo štěrkový trávník, ten je ale moţno podle přání zákazníka na míru namíchat. Vzhledem k malé realizaci štěrkových trávníků v České republice většina výrobců osiva nemá v záloze nachystanou směs, kterou by bylo moţné pouţít. V některých případech např. KABELKOVÁ, DOLEŢALOVÁ (2009) v knize Jak hospodařit s dešťovou vodou na soukromém pozemku doporučuje nahradit směs pro štěrkový trávník hřišťovou směsí, coţ ale můţe vést k velkým chybám na štěrkovém povrchu a kvalita pojezdnosti trávníku by byla určitě také sníţena. Je proto záhodno pouţívat předem přesně upravených směsí pro štěrkový trávník a pro dané stanoviště Směsi s Achillea millefolium Sloţení směsi Odrůda Obj.% Achillea millefolium 2 Festuca rubra rubra 'Táborská' 15 Festuca rubra trichophylla 'Viktorka' 13 Lolium perenne 'Jakub' 40 Poa pratensis 'Hetera' 30 Tabulka 12. Štěrkový trávník Chrudim fa. Agrostis Trávníky s.r.o. Tabulka 19. ukazuje zástupce travních směsí s Achillea millefolium, tato směs je sestavená na základě německých norem RSM (2000). Pro českou republiku platí ale mírně rozdílné klimatické podmínky. Proto je doporučeno pouţívat odrůdy trav vypěstované v České republice a tudíţ odpovídající klimatickým poměrům. Jedná se i o odrůdy v České republice více známé a vyzkoušené. Firma Tagro Červený Dvůr s.r.o. nabízí na poţádání sloţení štěrkového trávníku například z Lolium perenne 40 %, Festuca rubra rubra 10 %. Festuca rubra trichophylla 10 % a Poa pratensis 40 %. 66

67 Směsi bez Achillea millefollium Sloţení směsi Odrůda Obj.% Deschampsia caespitosa 'Meta' 5 Festuca ovina 'Jana' 15 Festuca rubra rubra 'Táborská' 20 Festuca trichophylla 'Viktorka' 5 Lolium perenne 'Jakub' 30 Poa pratensis 'Slezanka' 25 Tabulka 20. Štěrkový trávník fa. Agrostis Trávníky s.r.o. Směs v tabulce 20. pochází od firmy Agrostis trávníky s.r.o. a jedná se o směs do více zamokřeného území, zastíněné, v drobné obměně byla tato směs pouţita i pro výstavbu štěrkového trávníku v Lázních Jeseník Směsi pro štěrkové trávníky s příměsí bylin Sloţení směsi Odrůda Obj.% Festuca ovina 'Jana' 22 Festuca rubra commutata 'Barborka' 15 Festuca rubra rubra 'Táborská' 10 Festuca trichophylla 'Viktorka' 10 Lolium perenne 'Jakub' 2 Poa pratensis 'Slezanka' 20 Achillea millefolium 2 Anthyllis vulneraria 'Pamir' 1,5 Arthemis tinctoria 2 67

68 Sloţení směsi Odrůda Obj.% Leucanthemum vulgare 1 Lotus corniculatus 'Bull' 2,5 Murrabium vulgare 0,5 Medicago lubipa 'Ekola' 2 Plantago media 2,5 Salvia officinalis 2,5 Saquisorba minor 2 Tabulka 21. Směs pro štěrkové trávníky fa. Agrostis trávníky s.r.o. Jak ukazuje tabulka 21., směsi je pouţito podobného sloţení jako pro trávník bez bylin, ale doplněno vhodně o bylinnou sloţku. Převahu tvoří Lotus coniculatus, Plantago major, Salvia officinalis a Thymus vulgaris. Vidíme zde opět pouţití bobovitých k vylepšení půdy. Poměr travin a bylin je 79 % a 21 %. Tato směs je vysazena jako štěrkový trávník na zámku v Mcelech Zhodnocení nabídky osiv pro štěrkový trávník Graf 1. Zastoupení trav ve směsích 68

69 Z Grafu 1. Můţeme vysledovat zastoupení jednotlivých odrůd ve směsích. Nejčastěji je ve směsích zastoupena Poa pratensis Miracle pro své výborné vlastnosti a dostupnost na trhu. V Grafu 2. ale můţeme vidět celkové zastoupení trav ne v odrůdách ale v druzích. Tam sice převaţuje Poa pratensis, ale jako typická součást štěrkového trávníku se na dalším místě objevila Festuca rubra rubra a Lolium perenne. Jedná se tedy o klasické sloţení štěrkového trávníku. Ostatní druhy jsou dohromady míchány v menší míře. Ve štěrkovém trávníku se osvědčily velmi dobře všechny odrůdy Festuca rubra ale také Festuca ovina a Festuca arundinacea. Z grafu byly vyřazeny všechny odrůdy a druhy mající hodnotu jedna. Graf 2. Druhové zastoupení V zastoupení osiv dominují německá a rakouská osiva. Je proto potřeba nad moţností štěrkových trávníků a vyuţití travních směsí pro štěrkové trávníky začít uvaţovat i v České republice. V současné době nabývají štěrkové trávníky na větší oblibě a vzhledem k nedoporučenému postupu dovozu osiva by bylo vhodné mít připravena na osetí kvalitní česká osiva. Dovoz se nedoporučuje z důvodu nepůvodnosti některých odrůd a také špatné odolnosti jednotlivých odrůd v našich podmínkách. Je moţné, ţe některé z odrůd i po introdukci do České republiky se mohou osvědčit, ale šlechtitelství trav v České republice je na výborné úrovni, a proto by bylo vhodné vyuţít některou z u nás vyšlechtěných odrůd. 69

70 Jednotlivé zahraniční směsi ale také mají mírně rozdílné sloţení neţ směsi české. Je tomu tak dáno z důvodu existencí doporučení jen pro Německo a Rakousko, v Čechách toto doporučení přímo pro štěrkové trávníky není vytvořeno. Směsi pro štěrkový trávník jsou popsány v Technických podmínkách TP153 z roku 2006, ale sloţení směsi je přímo pro štěrkové trávníky nevyhovující. V současné době je moţné se inspirovat ze zahraničí. Kvalita těchto směsí je prověřená, a dána bohatými zkušenostmi se štěrkovmi trávníky. Je potřeba zmínit i staré travní směsi pro štěrkové trávníky. Které byly vyuţívány např. pro pokusy z Univerzity Hannover. Ty jsou ale sloţeny převáţně ze stejných travních druhů, ale za pouţití odlišných odrůd. Tyto odrůdy se v Německu a Rakousku v současné době uţ nepouţívají a jsou nahrazeny výše zmíněnými odrůdami trav. Z jednotlivých směsí nabývají v současnosti na významu směsi s bobovitými, proto by do budoucna bylo dobré věnovat se přípravě těchto směsí. Jsou také vhodné i do městského prostředí a to i ekonomicky, kdy pak štěrkové trávníky nejsou zátěţí z ekonomického hlediska pro počet hnojení. Je na zváţení, jakou směs zvolit pro jednotlivé prostory a je potřeba znát vyuţívání plochy a poţadavky na její další obhospodařování. Velký vliv na plochu a zvolené sloţení travní směsi mají také stanovištní vlastnosti. Podle těchto vlastností posléze volíme vhodnou variantu štěrkového trávníku. Je moţné konstatovat, ţe směsi s Achillea millefolium jsou univerzální směsi pro štěrkové trávníky i vzhledem k jejich snadné dostupnosti na trhu a niţší ceně. Travní směsi s bylinou příměsi mají sice větší estetickou hodnotu, ale jejich cena je v konečné fázi podle počtu bylin několikanásobně vyšší. 70

71 13 Výhody a problémy štěrkového trávníku 13.1 Výhody Můţeme rozdělit na ekologické, ekonomické a estetické Ekologické Ţivotní prostor pro zvířata a rostliny Zlepšení vodní kapacity Na rozdíl od betonových parkovišť a ploch bez vsakovacích schopností a vodní propustnosti můţeme štěrkový trávník uţívat ve městě jednak jako zelenou plochu, ale i jako plochu bez nutnosti kanalizace Zlepšení vodní propustnosti Prospěšné pro zlepšení mikroklimatu na daném místě Umoţňuje relativně velkou druhovou rozmanitost rostlin Na daném štěrkovém trávníku se jedná hlavně o travní společenstva, ale na méně zatěţovaných plochách je doporučeno dle RSM (2000) uţívat i bylinných společenstev. Ty potom skýtají výhodu širšího výběru rostlin. Viz kapitola. 12. Travní směsi pouţívané pro štěrkové trávníky. Umoţňuje zachování půdních podmínek Pod danou štěrkovou plochou, bez nutné změny ph v místě stavby štěrkového trávníku Ekonomické Levná výstavba a dostupnost materiálů na výstavbu 71

72 Levnější neţ betonové nebo asfaltové plochy (Schotterrasen eine Grüne Alternative zu asphaltierten Parkplätzen) Kalkulace Srovnání cen štěrkového trávníku vzhledem k pouţitým materiálům Není nutná výstavba kanalizace Vzhledem ke kvalitní vsakovací schopnosti nemusí být na dané ploše vystavěna kanalizační síť. Jedná se zde pouze v krajních případech o zřízení drenáţe. Relativně jednoduchá stavba Estetické Na rozdíl od betonových ploch přispívají k ozelenění měst V současné době, kdy je vznik nových zelených ploch ve městě omezený, je toto moţnost, jak zachovat velké prostory např. u firem nebo úřadů jako zelené plochy Otevřená plocha Nepůsobí nepropustně a i přes vysokou únosnost plní funkci ţivého prostoru Pojízdné, pochozí, průchozí 72

73 13.2 Problémy Stavebně technické Nemoţnost garance stavu jednotlivých ploch a ozelenění Na plochu má vliv její uţívání a hodnoty zatíţení na plochu, doba zatíţení, počet styčných ploch atd. viz kapitola Rozdílné vlastnosti materiálů a doporučených materiálů Nutnost dbát na správně organizovanou výstavbu a dodání odpovídajících materiálů odpovídající frakce. Problém můţe nastat při nedokonalém promíchání frakcí nebo zeminy v horní vegetační vrstvě. Moţné posunutí jednotlivých vrstev vzhledem k nadměrnému zatíţení Stejně jako v dalším bodě se jedná o deformaci při pojezdu nadměrně zatíţených dopravních prostředků. Nosnost dané plochy je naddimenzována, ale při kritickém překročení únosné hranice i přesto dochází k deformaci. Posun štěrku a vznik kolejí při častém brzdění aut výskyt kaluţí a vyjetých kolejí Opět se jedná o nadměrně zatíţené dopravní prostředky a vliv jejich pojezdu na danou plochu Údrţbové Údrţba ploch v zimním období Jak je uvedeno v kapitole jedná se problém, který vzhledem k vegetaci nelze řešit klasickými prostředky komunální praxe. Vyuţití posypových solí zde není moţné a při údrţbě štěrkového trávníku sněţným pluhem nebo frézou je potřeba zvýšené opatrnosti, aby se neporušila vegetační vrstva a trávy na ploše. Závlaha, hnojení 73

74 Legislativní Nepřítomnost normy nebo stavebně technického doporučení přímo pro štěrkové trávníky v České republice Stejně jako v Německy mluvících zemích je nepřítomnost normy i České republice problémem. Samotná norma není zavedena ani v okolních státech, ale na rozdíl od České republiky mají vydané doporučení pro stavbu, která sice údaje o stavbě uvádí na pravou míru a směruje ke správní konstrukci a osetí jednotlivých štěrkových trávníků, ale není závazná. V současné době usiluje Německo a Rakousko o zavedení jednotné normy pro štěrkové trávníky. V České republice jsou dostupnou literaturou technické podmínky TP 153. Zpevněná travnatá parkoviště vydané pod hlavičkou Ministerstva dopravy, které ale podávají návod na celkovou stavbu zpevněných ploch a štěrkový trávník je zmíněn jen okrajově. 74

75 14 Příklady štěrkových trávníků 14.1 Trabbrenbahn Daglfing Obrázek 6. Dostihová dráha Daglfing, parkoviště samostatná plocha (autor, ) Štěrkový trávník na parkovišti u dostihové dráhy v Daglfingu je plochou zaloţenou v roce 1997 a její původní sloţení výsevku bylo tvořeno Trifolium repens, Achillea millefolium, Poa pratensis, Plantago major, Leontodon autumnalis, Festuca rubra. Projekt byl začleněn do výzkumu 21 ploch na území Bavorska, na kterém se podílel Bayerische Landesanstalt für Weinbau und Gartenbau, Würzburg/Veitshöchheim. Plocha je často vyuţívána, avšak ne po celé její délce. Nejzatěţovanější jsou parkovací místa u vstupu na závodiště. 75

76 Obrázek 7. Dostihová dráha Daglfing, parkoviště (autor, ) 14.2 Mira, Dülferstraβe Mnichov Obrázek 8. Plocha u obchodního centra Mira (autor, ) 76

77 Obrázek 9. Východní strana štěrkového trávníku - obchodní centrum Mira (autor, ) Obrázek 10. Původní stav objektu u obchodního centra Mira (foto Luz Landschaftsarchitekten, 2007) Plocha štěrkového trávníku u obchodního centra Mira na ulici Dülferstraβe v Mnichově, který zde plní pochozí plochu určenou pro různé akce, jakými jsou zde např. trhy nebo koncerty. Byla zaloţena v roce Plocha je rozdělena na dvě části, z nichţ východní část 77

78 je silně poškozena trvalým vyuţíváním a plocha musí být znovu oseta travami. Trvalé poškození způsobilo dlouhodobé zastínění a zatíţení plochy stany, které zde byly umístěny. Západní část štěrkového trávníku, jak můţeme vidět na obrázku 4. je nepoškozena a plní svoji původní funkci. Pro další vývoj plochy by bylo dobré při nadměrném zatěţování přidat hnojení a zálivku a v kaţdém přídě nezatěţovat plochu dlouhodobým umístěním dočasných staveb Feringasee I. Obrázek 11. Plocha štěrkového trávníku na parkovišti u Feringasee (autor, ) 78

79 Obrázek 12. Plocha Feringasee I. (autor, ) Štěrková plocha u Feringasee byla zaloţena v roce 1997 a taktéţ jako v případě Dostihové dráhy Daglfing se jedná o pokus Bayerische Landesanstalt für Weinbau und Gartenbau, Würzburg/Veitshöchheim. No hodnocení byla vybrána plocha 1 m 2. Zjištěné údaje o ploše: Expozice: J Stanoviště: vlhké, půda hlinitá Pokryvnost zeleně 90 % Druhové sloţení Taraxacum officinale 5%, Poa pratensis 20 %, Plantago major 5 %, Poa annua 20 %, Polygonum aviculare 35 %, Festuca rubra rubra 15 %. 79

80 Plocha je ve výborném stavu, hlavní období uţíváni jsou letní měsíce. Slouţí jako parkoviště pro návštěvníky jezera. Plocha byla zaloţena před 14 lety a její stav je i přes tuto dobu velmi dobrý, lze proto očekávat pozitivní vývoj i v dalších letech Feringasee II. Obrázek 13. Parkovací plocha u Feringasee II. (autor, ) Plocha se nachází v západní části Feringasee. Slouţí jako parkoviště a byla zaloţena v roce 1997 a jedná se o silně zatěţovanou plochu u jednoho z hlavních přístupových míst k rekreační ploše jezera. Zjištěné údaje o ploše: Expozice: J 80

81 Stanoviště: zamokřené, půda hlinitá, částečně zastíněné Pokryvnost zeleně: 75% Druhové sloţení: Bryophyta 60 %, Poa nemoralis 10%, Festuca rubra rubra 20 %, Taraxacum officinale 3 %, Bellis perennis 6 %, Achilllea millefolium 1 % Obrázek 14. Plocha Feringasee II. (autor, ) Plocha je značně poškozena. Jedná se o poškození v důsledku špatného zaloţení. Štěrková frakce nebyla dostatečně promíchána se zeminou a došlo na několika místech k vzniku oblastí jen se svrchní vrstvou zeminy. Ta následným zamokřením a pojezdy automobilů nezachovává původní funkci a jedná se zde o vznik vyjetých kolejí. Vegetační pokryv také neodpovídá štěrkovému trávníku pro vlhká stanoviště. Doporučeno by bylo vyuţít příměsi Deschampsia caespitosa. 81

82 14.5 Feringasee III. Obrázek 16. Parkoviště Feringasee III. (autor, ) Obrázek 15. Parkoviště Feringasee III. (autor, ) 82

83 Obrázek 17. Plocha Feringasee III. (autor, ) Plocha Feringasee III. leţí u jezera Ferinfasee v jeho východní části. Jedná se o plochu v blízkosti sportovních hřišť a restaurace. Plocha je vzhledem k předchozím uváděným případům nejvíce komplexně zatěţovanou plochou. Byla zaloţena v roce Zjištěné údaje o ploše: Expozice: V Stanoviště: suché, půda hlinitá, nezastíněné Pokryvnost zeleně: 95% Druhové sloţení: Bryophyta 20 %, Festuca nigrescens 50 %, Taraxacum officinale 5 %, Bellis perennis 5 %, Achilllea millefolium 20 % Plocha je dobře zatravněna a deformace na ploše minimální. Jedná se o kvalitní plochu vzhledem k pokryvnosti a kvalitě štěrkového trávníku. Mnoţství mechů je dáno jarní vlhkostí 83

84 půdy. Jejich mnoţství na ploše celkově není ale příliš výrazné a jedná se spíše o mapy mechových porostů. Pokud bude plocha pravidelně ošetřována stejným způsobem je vysoce pravděpodobné, ţe její stav bude stabilní Fröttmaning Obrázek 18. Parkoviště Fröttmaning (autor, ) Plocha se nachází v blízkosti Mnichovské Allianz arény a slouţí jako odstavné parkoviště při konání zápasů. V souvislosti s autobusovým nádraţím Fröttmaning slouţí také pro příleţitostné parkování automobilů. Plocha byla zaloţena v roce Zjištěné údaje o ploše: Expozice: J 84

85 Stanoviště: suché, nezastíněné Pokryvnost zeleně: 80% Druhové sloţení: Bryophyta 5 %, Festuca rubra rubra 35 %, Lolium perenne 40 %, Trifolium repens 5 %, Achilllea millefolium 20 % Plocha je nárazově velmi zatěţována, ale je v odpovídajícím stavu. To, jak se bude vyvíjet do budoucna bude záleţet také na míře devastace plochy odpadky, kterých bylo na ploše i přes snahu technických sluţeb velké mnoţství. Obrázek 19. Plocha Fröttmaning (autor, ) 85

86 14.7 Unterschleiβheimer See Jedná se o plochu v blízkosti rekreační oblasti Unterschleiβheimer See a je přes letní měsíce velmi vyuţívána. Plocha byla zaloţena v roce Zjištěné údaje o ploše: Expozice: J Stanoviště: zamokřená, půda hlinitá, částečně zastíněná Pokryvnost zeleně: 85% Druhové sloţení: Poa pratensis 45 %, Poa annua 5 %, Festuca rubra rubra 30 %, Trifolium repens 5 %, Veronica officinalis 5 %, Hepatica nobilis 10 % Obrázek 20. Parkoviště Unterschleissheimer See (autor, ) 86

87 Obrázek 21. Plocha Unterschleissheimer See (autor, ) Plocha je vzhledem ke svému zamokření ničena příleţitostnými přejezdy vyšší rychlostí. Její druhové sloţení je jistě rozdílné od původní směsi, která byla na plochu vyseta. Zajímavé je, ţe se na ploše nevyskytují mechové porosty. Je zde moţno doporučit pouţití Deschampsia caespitosa, která má na zamokřenou plochu pozitivní vlastnosti. 87

88 15 Zhodnocení plochy štěrkového trávníku 15.1 Lázně Jeseník Byly hodnoceny tři plochy v parku Vincenze Priessnitze v Lázních Jeseník. Samotný park se nachází v západní části lázeňského objektu. Na ploše byly hodnoceny tři objekty štěrkového trávníku se stejnou počáteční směsi, ale jinou polohou vůči zastínění. Plochy se také lišily mocností štěrkové vrstvy při zakládání. Původní navrhovaná směs pro plochu byla 30 % Lilium perenne, 40 % Poa nemoralis, 10 % Poa ovina ssp. duriuscula, 10 % Poa supina a 10 % Deschampsia caespitosa. Tato směs byla pro výsev změněna na 5 % Deschampsia caespitosa 'Meta', 15 % Festuca ovina 'Jana', 20 % Festuca rubra rubra 'Táborská', 5 % Festucca rubra trichophylla 'Viktorka', 30 % Lolium perenne 'Jakub', 25 % Poa pratensis 'Slezanka'. Více se tak přiblíţila směsím, které se na plochy štěrkového trávníku běţně vysévají. Vegetační vrstva plochy je tvořena směsí vegetačního substrátu a kameniva. Oba tyto komponenty jsou homogenizovány a netvoří oddělené frakce. Sloţení směsi v procentickém zastoupení je 25 % vegetačního substrátu (křemičitý písek: rašelina: písčitohlinitá zemina v poměru 2: 1:1) a 75 % ostrohranného štěrku mm. Realizace plochy byla provedena v roce 2010 firmou Zahrada Olomouc s.r.o., směs pro štěrkový trávník byla dodána firmou Agrostis Trávníky s.r.o., projekt zpracovatel Ing. Miroslav Pyciak a hlavním projektant byl Doc. Ing. Pavel Šimek, Ph.D Plocha č. 1. Park Vincenze Priessnitze Zjištěné údaje o ploše: Expozice: J Stanoviště: nezastíněné, prosluněné, suché Pokryvnost zeleně: 55% Druhové sloţení: 3 % Deschampsia caespitosa 'Meta', 15 % Festuca ovina 'Jana', 25 % Festuca rubra rubra 'Táborská', 10 % Festucca rubra trichophylla 'Viktorka', 27 % Lolium perenne 'Jakub', 20 % Poa pratensis 88

89 Obrázek 22. Celkový pohled na plochu č. 1. (autor, ) Obrázek 23. Hodnocená plocha č. 1. (autor, ) 89

90 Obrázek 24. Celkový pohled na plochu č. 2. (autor, ) Obrázek 25. Hodnocená plocha č. 2. (autor, ) 90

91 Obrázek 26. Celkový pohled na plochu č. 3. (autor, ) Obrázek 27. Hodnocená plochy č. 3. (autor, ) 91

92 Plocha č. 2. Park Vincenze Priessnitze Zjištěné údaje o ploše: Expozice: V Stanoviště: polostín, suché Pokryvnost zeleně: 65% Druhové sloţení: 4 % Deschampsia caespitosa 'Meta', 20 % Festuca ovina 'Jana', 35 % Festuca rubra rubra 'Táborská', 10 % Festuca rubra trichophylla 'Viktorka', 10 % Lolium perenne 'Jakub', 15 % Poa pratensis, semenáčky 1 %, Trifolium repens 5 % Plocha č. 3. Park Vincenze Priessnitze Zjištěné údaje o ploše: Expozice: J Stanoviště: zastíněné, suché, kamenitá plocha Pokryvnost zeleně: 35% Druhové sloţení: 4 % Deschampsia caespitosa 'Meta', 3 % Festuca ovina 'Jana', 6 % Festuca rubra rubra 'Táborská', 1 % Festucca rubra trichophylla 'Viktorka', 60 % Lolium perenne 'Jakub', 25 % Poa pratensis, Plantago lanceolata 1% Rozdílnost ploch a zastoupení travních druhů na stanovišti je dána na jedné straně polohou jednotlivých hodnocených ploch a na straně druhé technickým stavem plochy. Štěrkové trávníkynejsou na plochách zcela zapojeny, coţ je u takto mladého porostu na štěrkovém podkladu běţné. Na ploše č. 3. je ale tato skutečnost negativně ovlivněna i nadměrným sklonem plochy. Na celé části plochy štěrkového trávníku, který se nachází v severní části parku, je patrný špatný vliv velké sklonitosti na technický stav tohoto trávníku. Ten je místy pokryt jen vrstvou štěrku a vegetace se na ploše vyskytuje jen v omezené míře. Na ploše č. 3. můţeme také pozorovat velký úbytek všech druhů kostřav. Naproti tomu Lolium perenne je na ploše č. 3. zastoupeno 60 % oproti výsevu Lolium perenne 30 %. 92

93 Plocha číslo 2. v polostínu je nejlépe zapojenou plochou. Sklonitost terénu není tak velká jako u plochy č. 1. a 3. a z toho důvodu není růst trávníku nijak omezen. Sloţení trávníku plochy č. 1. se hodně blíţí vyseté směsi. U plochy č. 2. Je vidět větší obsah kostřav ve směsi. Na ploše č. 1. a č. 2. je předpoklad většího zápoje trávníku v dalších letech. Pro plochu č. 3. a pro celý úsek severní části cesty by v případě nezapojeného trávníku v dalších letech bylo dobré doplnit částečně malou vrstvu zeminy. Celkově jsou ale plochy v dobrém stavu. 93

94 16 Projektová dokumentace - Parkoviště Projektová dokumentace pro parkoviště firmy Cíl, v.d. v Prostějově Pro projekt štěrkového trávníku bylo zvoleno firemní parkoviště Cíl, v.d. v Prostějově. Objekt se nachází v severní části města Prostějova a v současné době je na ploše asfaltové parkoviště, které je třeba renovovat. Firma se rozhodla přistoupit k problému stavby nového parkoviště otevřeně a zvýšit podíl zelených ploch u firmy vybudováním štěrkového trávníku. Projektová dokumentace je obsahem Volně vloţených příloh. Obrázek 28. Současný stav parkoviště (autor, ) 94