Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

Transkript

1 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Katedra bezpečnosti práce a procesů Profesionální expozice dřevnému prachu u podlaháře Student: Vedoucí diplomové práce: Studijní obor: Bc. Petra Moravanská Ing. Lucie Kocůrková Ph.D. Bezpečnostní inženýrství Termín odevzdání diplomové práce:

2

3

4

5 Poděkování Tímto velmi děkuji své vedoucí diplomové práce Ing. Lucii Kocůrkové Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi poskytla a za trpělivost kterou semnou měla. Dále bych chtěla také poděkovat svému otci Petru Moravanskému za poskytnutí pracoviště pro své měření a za jeho cenné rady a připomínky, které mi při tvorbě mé diplomové práce poskytl. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat paní Ing. Šárce Bernatíkové, PhD. za její cenné rady a podklady při řešení mé diplomové práce.

6 ANOTACE DIPLOMOVÉ PRÁCE Moravanská, P., Profesionální expozice dřevnému prachu u podlaháře. Ostrava. 2018, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Diplomová práce je zaměřena na problematiku posouzení profesionální expozice dřevnému prachu u profese podlahář na konkrétním pracovišti s využitím dostupné měřící techniky v širším kontextu prevence zdravotních rizik. Teoretická část je zaměřena rozbor současného stavu poznání v oblasti profesionální expozice dřevnému prachu a souvisejících zdravotních rizik. Větší pozornost je věnována problematice hodnocení profesionální expozice prachu se zaměřením na praktické aspekty měření koncentrace prachu v pracovním ovzduší. V praktické části práce je provedeno vlastní měření profesionální expozice prachu, zpracování a vyhodnocení naměřených dat. Klíčová slova: prach, dřevný prach, profesionální expozice, měření profesionální expozice SUMMARY: Moravanská, P., Informational and Educational Tools for OSH Promotion in the Enterprise. Ostrava. 2018, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Bachelor thesis The diploma thesis is focused on the issue of assessment of the professional exposure of wood dust to the profession of flooring at a specific workplace using the available measuring technique in the wider context of prevention of health risks. The theoretical part is focused on the analysis of the current state of knowledge in the field of occupational exposure to wood dust and related health risks. Greater attention is paid to the issue of professional dust exposure, focusing on the practical aspects of dust concentration measurement in the working atmosphere. In the practical part of the work is carried out own measurement of professional dust exposure, processing and evaluation of measured data. Keywords: dust, wood dust, exposure, measurement of professional exposure

7 Obsah Úvod Vymezení pojmů Prach a jeho negativní účinky na lidské zdraví Zdroje a dělení prachu Dřevný prach Vstup a depozice prachu v lidském organismu Působení prachu na lidský organismus Zdravotní vlivy krátkodobé expozice prachu: Zdravotní vlivy dlouhodobé expozice prachu: Hodnocení zdravotních rizik spojených s prašností na pracovišti Kategorizace práce Hodnocení expozice prachu Stanovení expozice Měření profesionální expozice prachu Preventivní opatření k ochraně zdraví Sběr vstupních informací pro posouzení expozice Metody sběru dat Fyzická návštěva pracoviště Semi-strukturovaný rozhovor Zjištění získaná na základě kombinace uvedených metod sběru dat Správná volba zrnitosti při broušení parket Pracovní postup při renovaci parket: Používané technické zařízení: Používané OOPP... 38

8 6 Měření profesionální expozice dřevnému prachu Materiál a metody Materiály Pracoviště a pracovní operace Měření expozice vč. přístrojového vybavení Statistické zpracování dat Výsledky a diskuze Hmotnostní koncentrace Početní koncentrace Předběžné posouzení zdravotních rizik a návrh dalšího postupu Závěr Použitá literatura Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam grafů... 72

9 Seznam zkratek PEL přípustný expoziční limit PELc celkový přípustný expoziční limit OOPP osobní ochranné pracovní pomůcky NV nařízení vlády MZ ČR ministerstvo zdravotnictví České republiky OSVČ osoba samostatně výdělečně činná PO pracovní operace PČ pracovní činnost BOZP bezpečnost a ochrana zdraví při práci

10 Úvod Prach patří k nejrozšířenějším škodlivinám, se kterými se může člověk setkat jak v běžném životě, tak i při svých pracovních činnostech. Prach se totiž vyskytuje všude kolem nás. Doma, venku, v kancelářích a ve velké míře také na pracovištích, na kterých pracujeme. Ačkoliv prach nevidíme, může být velmi nebezpečný jak pro nás, tak i pro naše okolí. Rozsah škodlivých účinků prachu na člověka je velmi široký. Při hodnocení zdravotních rizik souvisejících s expozicí prachu je potřeba vzít v úvahu jeho fyzikálně chemické-vlastnosti, velikost a původ prachu dále jeho koncentraci v ovzduší i na délku a podmínky působení prachu. V mé diplomové práci se zabývám problematikou profesionální expozice dřevnému prachu u profese podlahář na konkrétním pracovišti v širším kontextu prevence zdravotních rizik. Profesionální expozice je hodnocena pomocí dostupných měřicích přístrojů. Diplomová práce je rozdělena do několika částí. V teoretické části práce je proveden rozbor současného stavu poznání v oblasti profesionální expozice dřevnému prachu a souvisejících zdravotních rizik. Bližší pozornost je věnována problematice hodnocení profesionální expozice prachu se zaměřením na praktické aspekty měření koncentrace prachu v pracovním ovzduší. Je představen rámec hodnocení zdravotních rizik prachu v návaznosti na kategorizaci prací. V praktické části práce je proveden nejprve sběr vstupních informací pro účely posouzení expozice zaměřený zejména na vytvoření semi-strukturovaného rozhovoru a fyzické návštěvy pracoviště. Dále je navržen plán měření včetně výběru vhodných přístrojů pro měření profesionální expozice dřevnému prachu a na základě těchto informací je provedeno měření profesionální expozice prachu za pomocí dostupných měřicích přístrojů a vyhodnocení naměřených dat. Jako poslední je uvedeno předběžné posouzení zdravotních rizik a návrh dalšího postupu při posouzení expozice dřevnému prachu na pracovišti. 1

11 1 Vymezení pojmů Abychom porozuměli principům působení prachových částic na lidský organismus, musíme si nejdříve definovat několik klíčových pojmů. Rizikový faktor fyzikální, chemický a biologický činitel, prach, fyzická zátěž, zátěž teplem a chladem, psychická a zraková zátěž a další faktory, které mohou mít nebo mají vliv na zdraví Aerosol polétavé částice suspendované ve směsi plynu (a par) Polétavý prach jemně rozptýlené pevné částice v ovzduší Zdravotně významné velikostní frakce je to souhrnný název pro frakce polétavých částic, které pronikají do různých částí dýchacího ústrojí, to jsou inhalabilní, thorakální, respirabilní frakce Inhalabilní frakce je to hmotnostní frakce celkových polétavých částic, které jsou vdechnuty nosem a ústy Thorakální frakce je to hmotnostní frakce vdechnutých částic, které pronikají za hrtan Respirabilní frakce je to hmotnostní frakce vdechnutých částic, pronikající do dýchacích cest, kde není řasinkový epitel Expozice jev při kterém dochází na hranici mezi organismem a prostředím ke kontaktu se specifickou koncentrací látky po určitou dobu Limitní hodnota pro expozici na pracovišti limitní hodnota časově vážené průměrné koncentrace chemické látky v ovzduší uvnitř dýchací zóny pracovníka ve vztahu k předepsanému referenčnímu časovému intervalu Hygienický limit přípustný expoziční limit nebo nejvyšší přípustná koncentrace. Hygienickým limitem prachu se rozumí přípustný expoziční limit (PEL). PEL celosměnový časově vážený průměr koncentrací plynů, par nebo aerosolů v pracovním ovzduší, jimž může být podle současného stavu znalostí exponován zaměstnanec v osmihodinové nebo kratší směně týdenní pracovní doby, aniž by u něj došlo 2

12 i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví, k ohrožení jeho pracovní schopnosti a výkonnosti NPK-P taková koncentrace chemické látky, které mohou být zaměstnanci exponováni nepřetržitě po krátkou dobu, aniž by pociťovali dráždění očí nebo dýchacích cest nebo bylo ohroženo jejich zdraví a spolehlivost výkonu práce Dýchací zóna prostor v okolí nosu a úst, ze kterého je ovzduší vdechováno Prášivost náchylnost materiálů vytvářet při jejich zpracování polétavý prach Pracoviště prostor nebo prostory, kde se provádějí pracovní činnosti Aerodynamický průměr částic průměr koule o hustotě 1 g cm -3 se stejnou rychlostí způsobenou gravitační silou v klidném ovzduší, jako má částice za normálních podmínek teploty, tlaku a relativní vlhkosti Konvekce pro odběr vzorků specifikace přístrojů které slouží k odběru vzorků pro jednotlivé aerodynamické průměry částic přibližně odpovídá: - u vdechovatelné konvekce poměru hmotnostní koncentrace částic vstupujících do dýchacího ústrojí k odpovídající hmotnostní koncentraci polétavého prachu předtím, než byly tyto částice ovlivněny exponovanou osobou vdechováním - u ostatních konvekcí poměru hmotnostní koncentrace částic vstupujících do dané oblasti dýchacího ústrojí k hmotnostní koncentraci částic vstupujících do dýchacího ústrojí [3], [13], [14], [17]. 3

13 2 Prach a jeho negativní účinky na lidské zdraví Prach je podle NV č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci jedním z rizikových faktorů pracovních podmínek. Prach je polydisperzní tuhý aerosol. Vzniká lidskou činností při mechanickém zpracování pevných materiálů jako je například dobývání surovin, řezání, broušení, vrtání, při rozmělňovacích procesech (mletí, drcení), ale i bez jakéhokoliv zásahu, např. rozptýlením částic z neupraveného zemského povrchu vlivem proudění vzduchu, činností sopek nebo tvorbou aerosolu na mořském pobřeží. Nadměrnou produkci polétavého prachu způsobuje spalování odpadů, tepelné elektrárny, nárůst automobilové dopravy [1], [7]. Velikost prašných částic se pohybuje od 1 do 100 µm. Prach obsahující částice, které jsou větší než 30 µm je označován jako hrubý prach a v prostředí při běžných podmínkách rychle sedimentuje. Při tepelných procesech, jako je např. spalování organických látek, vzniká tzv. kouř s částicemi o velikosti 0,01 až 0,5 µm, při chemických oxidačních procesech např. svařování se uvolňuje dým s částicemi o velikosti 0,1 až 1 µm. Prach s velikostí částic 1 až 10 µm je označován jako jemný prach, někdy také jako polétavý prach [1]. U jemného prachu se rozlišují kategorie PM10, PM2,5 a PM1,0. Částice prachu mají své specifické označení podle velikosti. Suspendované částice velikostní frakce do 10 µm se označují jako PM10. Suspendované částice velikostní frakce do 2,5 µm se označují jako PM2,5 a suspendované částice velikostní frakce do 1 µm se označují jako PM1,0 [7]. V hygienické praxi se pod pojmem prach rozumí veškeré tuhé aerosoly. Jako bioaerosol se označují látky biologického původu jako jsou například pyly, spóry plísní a mikroorganismy, jejichž velikost se pohybuje v rozsahu velikosti částic prachu [1]. 4

14 2.1 Zdroje a dělení prachu Prach můžeme dělit podle různých kritérií. Základní dělení je na prach toxický a netoxický. Podle původu získáme skupiny prachu, od kterých se poté odvíjí účinky na lidský organismus. Toxický prach posuzujeme spolu s plyny a párami s toxickým účinkem. Prachy, které obsahující toxické látky jsou absorbovány krví, což pak vede k nepříznivému vlivu na tkáně a orgány, i vzdálené od místa vstupu škodliviny. U prachů bez toxického účinku může být závažné jejich fibrogenní působení, tzn. vyvolávající nadměrnou tvorbu vaziva v určitém orgánu, kde následně dochází k poruše jeho tkání a funkce. Prachy bez toxického účinku dělíme do pěti kategorií prachy s převážně nespecifickým účinkem, prachy s převážně fibrogenním účinkem, prachy s možným fibrogenním účinkem, prachy s převážně dráždivým účinkem a minerální vláknité prachy. Seznam kategorií prachů bez toxického účinku najdeme v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., v příloze 3, části A [1], [2]. Prachy s převážně nespecifických účinkem: Prachy bez výrazného biologického účinku (hnědé uhlí, vápenec, mramor) [2]. Tabulka 1 - prachy s převážně nespecifickým účinkem [3] 5

15 Prachy s převážně fibrogenním účinkem: Prachy s obsahem fibrogenní složky. V pracovním prostředí převažují prachy s obsahem křemene. Vyskytují se převážně v lomech, hornictví, ve slévárenství, průmyslu zpracování kamene [2]. Tabulka 2 - prachy s převážně fibrogenním účinkem [3] Prachy s možným fibrogenním účinkem: Prachy s pravděpodobným výskytem fibrogenní složky (slída, saze, talek). V případě výskytu fibrogenní složky jsou považovány za prachy s fibrogenním účinkem [2]. Tabulka 3 - prachy s možným fibrogenním účinkem [3] Prachy s převážně dráždivým účinkem: Rozeznáváme čtyři hlavní skupiny: minerální, textilní, rostlinné, živočišné. Účinek tohoto druhu prachu se nejčastěji projevuje drážděním pokožky, dýchacích cest, či očí. 6

16 Tabulka 4 - prachy s převážně dráždivým účinkem [3] Minerální vláknité prachy: Dělí se na přírodní minerální vlákna (azbest) a umělá minerální vlákna (například keramická, čedičová) [2]. Tabulka 5 - minerální vláknité prachy [3] 7

17 Zdroje prachu, které znečišťují ovzduší jsou přírodního nebo antropogenního původu. Mezi zdroje přírodního původu se řadí: kosmický prach a prach pocházející z meteoritů aerosol vodní mlhy nebo solné mlhy na moři a pobřeží anorganický prach pocházející ze zvětralých hornin nebo sopečné činnosti unášený vodou nebo větrem, popeloviny a saze z lesních nebo stepních požárů organický prach (semena, plankton, pyl, bakterie, ) Mezi zdroje antropogenního původu se řadí například: prach unikající z technologických procesů jako důsledek nedokonalé těsnosti aparatury nebo omezené účinnosti technologických odlučovacích zařízení prach jako vedlejší důlní a úpravárenské činnosti aerosoly těkavých nebo sublimujících látek ze spalovacích nebo průmyslových procesů prach pocházející z transportu surovin, dopravy a dopravních strojů, opotřebení strojních částí [15] Dřevný prach Dřevným prachem se rozumí částice dřeva, které vznikají ve všech fázích zpracování dřeva, jako je řezání, frézování, broušení a další práce. Zaměstnanci mu mohou být vystaveni, když se prach vyskytuje ve vzduchu, například při odstraňování prachu z nábytku, při údržbářských činnostech nebo při čištění zařízení (např. vyprázdnění vaku z odsávacího systému nebo podtlaku) [9]. V dřevném prachu se kromě chemických látek, které tvoří podstatu dřeva (celulóza, ligniny, pryskyřice atd.) mohou být i další látky například živé organismy (houby či plísně), fungicidní a insekticidní přípravky, konzervanty, přírodní či syntetická lepidla (klíh, polymery) či pojiva (syntetické pryskyřice). Dřevný prach můžeme rozdělit na prach z tvrdých dřev (dub, buk, bříza, jasan, javor atd.) a z měkkých dřev (smrk). Dělení dřeva na tvrdé a měkké dřevo vychází z buněčné stavby a nesouvisí s fyzikálními či mechanickými vlastnostmi dřeva. Prach tvrdých dřev patří do skupiny prachů s převážně dráždivým účinkem a je jemnější než 8

18 prach z měkkých dřev, má vyšší podíl jemné respirabilní frakce. Vyšší podíl respirabilní frakce je při dokončovacích pracích, zejména při broušení. Dřevní prach je dále členěn na prach z toxických a senzibilizujících dřevin, tvrdých a ostatních dřevin [16]. V tabulce níže (tabulka 6) jsou uvedeny typy dřevného prachu a jeho účinky. Tabulka 6 - prach různých typů dřev a jejich účinky [16] Dřevní prach dle typu dřeva Účinky dřevního prachu Dřevní prach z měkkého dřeva nižší podíl respirabilní frakce Dřevní prach z tvrdého dřeva velmi jemný, s větším podílem respirabilní frakce Dřevní prach z exotického dřeva toxický, senzibilizující Obrázek 1- jemný dřevný prach z buku [11] 2.2 Vstup a depozice prachu v lidském organismu Mezi nejčastější cestu vstupu prachu do lidského organismu se řadí dýchací cesty. Další možností, jak může prach vstoupit do lidského organismu je dermální vstup, tzn. vstup přes kůži, ovšem bližší zabývání se tímto vstupem prachu do lidského organismu je nad rámec mé diplomové práce. 9

19 Podíl částic prachu, jenž jsou inhalovány do lidského těla, závisí na vlastnostech částic, na rychlosti a směru pohybu vzduchu v blízkosti člověka, na dechové frekvenci a také jestli se jedná o dýchání nosem či ústy. Inhalované částice prachu se mohou ukládat kdekoliv v dýchacím ústrojí nebo mohou být vydechovány. Místo, kde se částice ukládají, nebo pravděpodobnost že budou vydechnuty závisí na vlastnostech částic a dýchacího ústrojí, na způsobu dýchání a jiných dalších faktorech. Na obrázku níže (obrázek 2) je uveden průnik jednotlivých velikostních frakcí prachu do dýchacích cest [22], [25]. Obrázek 2- Průnik jednotlivých velikostních frakcí prachu do dýchacích cest [25] Vysvětlivky k obrázku 2: > 10 µm průduchy (průdušnice) <10 µm průdušky <5 µm plíce <1 µm vzduchové vaky (alveoly) <0,1- krevní oběh 10

20 Jedním z dalších faktorů usazování prachu můžeme uvést i tvar částic. Tvar částic je proměnný. Podle tvaru rozlišujeme tři základní druhy tuhých částic: izometrické vláknité ploché Hrubé prachové částice jsou zadržovány v horních cestách dýchacích. Pohybem řasinkového epitelu, kterým je vystlána nosní dutina, se dostávají s hlenem do nosohltanu a jsou spolknuty, vykašlány nebo vykýchány. Větší částice postupně v dýchacích cestách sedimentují (usazují se). Horní cesty dýchací zachytí většinu částic větších než 5 μm, menší částice pak pronikají hlouběji. Vdechování prašných částic způsobuje různé nepříznivé biologické reakce lidského organismu. Čím je velikost částic prachu menší, tím je pravděpodobnost průchodu do plicních sklípků větší. Pro částice o velikosti 3 µm je pravděpodobnost průchodu do plicních sklípků 50 %. Frakce prachu, která je tvořena malými částicemi vdechnutelná až do plic je z hlediska zdravotního rizika nejnebezpečnější [1]. Polétavý prach můžeme rozdělit na několik frakcí, a to v závislost na možné délce vstupu do dýchacího ústrojí. Prachové částice dělíme na: Vdechovatelné frakce hmotnostní frakce polétavého prachu, která je vdechnuta nosem nebo ústy Extrathorakální frakce hmotnostní frakce vdechnutých částic, které nepronikají za hrtan Thorakální frakce hmotnostní frakce vdechovaných částic pronikajících za hrtan Tracheobronchiální frakce hmotnostní frakce vdechnutých částic pronikajících za hrtan, ale nepronikajících do dýchacích cest bez řasinkového epitelu Respirabilní frakce hmotnostní frakce vdechnutých částic, které pronikají do dýchacích cest, kde není řasinkový epitel. Za respirabilní velikost částic považujeme ty, které mají průměr menší než 5 μm a pronikají do té části dýchacích cest, kde není řasinkový epitel a do plicních sklípků [1]. 11

21 Mezi jednotlivými osobami existují rozdíly co do pravděpodobnosti vdechnutí částic, jejich ukládání, reakce na uložení a samočištění plic. Pro tyto zdravotnické účely byly definovány konvekce pro odběr vzorků polétavého prachu podle velikosti částic. Těmito konvekcemi se blíže zabývá norma ČSN EN 481 Ovzduší na pracovišti: Vymezení velikostí frakcí pro měření polétavého prachu. Těmito konvekcemi jsou vyjádřeny vztahy mezi aerodynamickým průměrem a frakcemi, které se mají odebírat či měřit, což přibližně odpovídá frakcím, které pronikají do oblastí dýchacího ústrojí za průměrných podmínek. Měření prováděná podle těchto konvekcí pravděpodobně poskytnou lepší vztah mezi naměřenou koncentrací polétavého prachu a rizikem onemocnění [1]. Konvekce jsou odvozeny z experimentálních údajů pro zdravé dospělé osoby. Tyto konvekce jsou stanoveny pro thorakální, respirabilní a vdechovatelné frakce. Konvekce jsou určeny ke stanovení hmotnostních frakcí, můžeme je rovněž použít k vyhodnocení celkového povrchu nebo počtu částic v odebraném vzorku. Na obrázku níže nám uvádí graf závislosti konvekcí na aerodynamickém průměru (Obr. 1) Obrázek 3 - Graf závislosti konvekcí (v procentech) na aerodynamickém průměru [1] V praxi se často konvekce používají pro specifikaci přístrojů pro odběr vzorků polétavého prachu k měření koncentrací odpovídajících vymezeným frakcím. Zařízení jsou 12

22 používána pro odběr jednotlivých frakcí podle konvekcí anebo k odběru několika frakcí současně [1]. 2.3 Působení prachu na lidský organismus Vysoké koncentrace prachu způsobují usazování prachových částic v očích, nosu a ústech a s tím spojené nepříjemné pocity. Dlouhodobá expozice těmto koncentracím prachu (i bez specifických účinků) přetěžuje samočisticí mechanismy plic a tím snižuje celkovou obranyschopnost člověka a může přispívat ke vzniku chronického zánětu průdušek. Mechanické působení těchto částic i jejich odstraňování může způsobovat poranění pokožky nebo sliznic. Fibrogenní prach může vyvolat tvorbu plicních fibróz (tzn. zvýšené bujení vaziva v plicích). Za fibrogenní složku se považuje krystalický oxid křemičitý ve formě křemenu, tridymitu nebo například kristobalitu [1]. Účinek dráždivých prachů se nejčastěji projevuje mechanickým drážděním sliznic dýchacích cest, spojivek očí a pokožky, u osob, které jsou citlivější se mohou projevovat i alergické reakce. Prachy organického původu (prachy bez tvorby vaziva) mohou vyvolávat přecitlivělost, která se může projevovat jako průduškové astma. Infekční prach může způsobit vážná onemocnění, mezi ně patří bakteriální a plísňové infekce způsobené bioaerosolem. Karcinogenní prachy, mohou vyvolat při vdechnutí nádorová onemocnění u lidí, kteří jsou těmto prachům vystaveni. Jedná se o některé těžké kovy a jejich sloučeniny a prachy, které vznikají při broušení a leštění některých druhů dřeva [1]. Nepříznivé účinky prachu můžeme rozdělit i podle délky působení expozice na krátkodobou a dlouhodobou expozici prachu Zdravotní vlivy krátkodobé expozice prachu: zvýšení počtu zánětlivých onemocnění plic nepříznivé účinky na kardiovaskulární systém zvýšení spotřeby léčiv 13

23 zvýšení počtu hospitalizací zvýšení úmrtnosti [23] Zdravotní vlivy dlouhodobé expozice prachu: snížení plicních funkcí u dětí i dospělých růst onemocnění dolních cest dýchacích zvýšení počtu chronických obstrukčních onemocnění plic snížení předpokládané délky dožití [23]. Všechny prachy tvrdých dřev jsou považovány za chemické karcinogeny podle NV č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. V roce 2002 bylo v dokumentu Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC) poprvé uvedeno, že dřevný prach je považován za karcinogenní pro člověka. IARC dále uvádí, že prach z dřeva způsobuje rakovinu nosní dutiny (nosní oblast), paranasální dutiny (prostory v nosní dutině a kolem ní) a nosohltanu (horní část hrdla za nosem). [9] Dřevný prach není nebezpečný jen z hlediska zdravotních rizik, ale také z hlediska bezpečnosti. Představuje tzv. bezpečnostní problém, protože může způsobit požár nebo výbuch. Vliv dřevného prachu na zdraví se projevuje dermatózami, respiračními problémy, alergickými respiračními problémy, karcinomy a intoxikacemi. Při profesionální expozici se vliv dřevného prachu na zdraví projevuje nepříznivými dopady akutními i chronickými, zejména kontaktními (oči, kůže) a inhalačními (dýchací cesty, plíce) [16]. Nepříznivé dopady expozice dřevnému prachu můžeme rozdělit následovně: Respirační problémy výrazně ovlivněné typem dřeva i velikostí částic (záněty sliznic a dýchacích cest) Alergické respirační problémy: - karcinogenní vliv karcinom nosu a paranasálních dutin 14

24 - alergie na plísně a houby - na složky dřevného prachu astma, bronchitidy - intoxikace otravy akutní, okamžité příznaky z přítomných toxických látek Dermatózy způsobené: - mechanickým podrážděním - alergickým působením některých složek dřeva - chemickým podrážděním - projevy způsobené chemickými látkami [16]. 15

25 3. Hodnocení zdravotních rizik spojených s prašností na pracovišti Hodnocení zdravotních rizik je posouzení míry závažnosti zátěže populace vystavené rizikovým faktorům životního a pracovního prostředí. Podkladem pro hodnocení zdravotního rizika je kvalitativní a kvantitativní odhad rizika [12]. Výsledek hodnocení zdravotního rizika je podkladem pro řízení zdravotních rizik, čímž se rozumí rozhodovací proces s cílem snížit zdravotní rizika [12]. Hodnocení zdravotního rizika pro zaměstnance, který je při práci exponován prachu zahrnuje především: a) zjištění přítomnosti prachu na pracovišti b) zjištění nebezpečných vlastností prachu, které by mohli mít vliv na zdraví zaměstnance c) využití údajů z bezpečnostního listu a z dalších zdrojů týkajících se bezpečnosti d) zjištění úrovně, typu a trvání expozice e) popis technologických a pracovních operací spojených s vývinem prachu f) využití dat o přípustných expozičních limitech, nejvyšších přípustných koncentracích nebo o monitorování expozice z dostupných zdrojů g) posouzení účinku opatření, která byla přijata k ochraně zdraví zaměstnance při práci h) využití závěrů z již provedených lékařských prohlídek a vyšetření, využití závěrů z mimořádných událostí a dalších informací z dostupných zdrojů i) podmínky, za nichž může v důsledku mimořádné události dojít k nadměrné expozici prachu Hodnocení zdravotního rizika prachu musí zahrnovat také práce spojené s údržbou nebo úklidem a práce při nich může být zaměstnanec exponován nadměrné expozici prachu [3]. V rámci pracovního prostředí je posouzení zdravotních rizik dáno kategorizací práce (viz. kapitola 3.1). Jedním z klíčových kroků hodnocení zdravotních rizik je hodnocení expozice (viz. kapitola 3.2). 16

26 3.1 Kategorizace práce Kategorizace prací je nástroj pro hodnocení zdravotních rizik v souvislosti z prací. Zdraví a práce se vzájemně podmiňují. Zdraví umožňuje pracovníkovi podávat ve své práci plný výkon a práce je ať už přímým nebo nepřímým zdrojem většiny hodnot potřebných pro člověka. V konečném důsledku je práce i zdrojem zdraví, ale může mít na zdraví i negativní vliv. Při práci jsou lidé vystavováni faktorům, které se v běžném životě nevyskytují, případně se v práci vyskytují ve větší míře [8]. Ochrana před poškozováním zdraví z práce je možná dvěma směry: kontrolou podmínek, a tedy sledováním a kontrolou faktorů jímž jsou zaměstnanci v práci vystaveni (exponováni) a jednak sledováním zdravotního stavu pracovníkům nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání. Ke kontrole expozice byl zaveden a vypracován systém kategorizace [8]. Kategorizace prací je zákonem určená povinnost zaměstnavateli zařadit práce do jedné ze čtyř kategorií podle stanovených pravidel ( 37 a následující zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon")). Jednotlivé kategorie odpovídají rizikovosti práce [8]. Kategorie prací jsou uvedeny a popsány v 3 vyhlášky. č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. Prach řadíme do první až čtvrté kategorie. O zařazení prací do třetí a čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Přípustný expoziční limit (PEL) se vztahuje podle povahy buď na hodnoty které jsou vyjádřené v mg.m -3, nebo pokud jde o vláknité prachy, na počet vláken.cm -3. Kategorie první Do první kategorie spadají práce vykonávané za podmínek, při nichž dle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví. Průměrné celosměnové 17

27 koncentrace v pracovním ovzduší nepřekračují 30 % hodnoty PEL stanoveného pro daný prach [20]. Kategorie druhá Zařazují se zde práce, při níž jsou osoby vykonávající tuto práci exponovány prachu, jehož průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší jsou vyšší než 30 % hodnoty PEL stanoveného pro tento druh prachu právním předpisem, který upravuje podmínky ochrany zdraví při práci, ovšem hodnotu PEL nepřekračují [20]. Kategorie třetí Zařazují se zde práce, při níž jsou osoby exponovány prachu, jehož průměrné celosměnové koncentrace v pracovním ovzduší jsou vyšší než hodnota PEL pro tento druh prachu stanoveného právním předpisem, který upravuje podmínky ochrany zdraví při práci, ale nepřekračují jeho trojnásobek [20]. Kategorie čtvrtá Zařazují se zde práce, při které jsou osoby exponovány prachu, jehož koncentrace jsou vyšší, než je uvedeno pro třetí kategorii [20] Hodnocení expozice prachu Hodnocení expozice je jeden z klíčových kroků hodnocení rizik. Popisují se zde zdroje, cesty, velikost, četnost trvání expozice pro sledovaný soubor populace a konkrétního faktoru. Tímto krokem se určuje povaha a rozsah kontaktu s prachem, toho můžeme docílit několika způsoby: Přímé metody hodnocení expozice: Ke zjišťování velikosti expozice dochází exaktně přímo u jednotlivců populace. Osobní monitoring Představuje odebírání vzorků ovzduší v dýchací zóně osoby, kterou sledujeme. Tento typ měření se široce využívá v hygieně práce a prakticky jsou takto získaná data odpovídající koncentracím látky ve vdechovatelném ovzduší [17]. 18

28 Biologický monitoring Měření koncentrace chemické látky v organismu. Nejčastěji odběrem a analýzou krve či moči [17]. Nepřímé metody hodnocení expozice: Odhaduje se zde nepřímo velikost expozice u větší části populace. Monitorování prostředí Opakovaní pozorování, měření a hodnocení vybraných nepříznivých faktorů ŽP s cílem posoudit expozici populace a její možné zdravotní dopady. Monitorování může být prováděno pravidelně nebo příležitostně [26]. Dotazníkové studie Je to velmi často používaná metoda, která může sloužit pro sběr informací o expozici a následné hodnocení rizik. Vhodně zvolenými typy otázek můžeme získat odpovědi, které nám umožní kategorizovat expozici. Návrh dotazníku není nejjednodušší, ale je možnost využít standardizované dotazníky, jejichž funkčnost již byla prověřena [17]. Expoziční modely Představují kombinaci naměřených koncentrací látky a délky kontaktu sledované osoby s monitorovanou látkou. Údaje o koncentracích lze získat přímým měřením nebo je lze modelovat na základě předpokladu a znalosti jejich šíření v prostředí. Výstupem tohoto hodnocení je kvalitativní odhad dávky či expozice. Při výsledcích je důležité brát v potaz i míru nejistoty [17] Stanovení expozice Stanovení expozice látek znečišťující ovzduší tak, aby výsledky měření byly reprezentativní, vyžaduje náročný úkol. Je to ovšem nezbytné pro shromažďování informací, hodnocení a minimalizaci expozice. Velký vliv na přítomnost prachu ve vzduchu na pracovišti v dýchací zóně pracovníka mají různé průmyslové postupy a činitelé (např. větrání, proudění vzduchu, mikroklimatické podmínky, pracovní stroje). Expozici dále ovlivňuje i vzdálenost od zdrojů emisí a fyzikální parametry, ovšem rozhodující vliv na expozici mají místa a okamžik měření a délka odběru vzorků. Z toho vyplívá, že některá 19

29 měření v daném dni nebo období nemusí dát dostačující obraz o skutečné různorodosti jednotlivých charakteristik expozice znečištěnému ovzduší. Právě proto existuje evropská norma ČSN EN 689, která uvádí pokyny pro stanovení inhalační expozice a dále popisuje strategii pro porovnávání koncentrací během inhalační expozice pracovníka s příslušnými limitními hodnotami na pracovišti a strategii měření. Strategie měření se dělí na dvě fáze: stanovení expozice, což znamená porovnávání koncentrace během expozice s limitní hodnotou a na periodická měření, ty slouží k pravidelné kontrole, zdali se nezměnily expoziční podmínky [19]. Následující kapitola je zaměřena pouze na fázi stanovení expozice, protože u periodického měření je kladen důraz na dlouhodobější cíle a je z časového hlediska více náročná. V rámci stanovení expozice je třeba popsat posuzovanou pracovní činnost a pracoviště. Stanovení expozice se skládá ze tří kroků: 1. určení možné expozice zhotovení seznamu všech látek co se vyskytují na pracovišti 2. určení faktorů ovlivňujících expozici na pracovišti zabýváme se zde převážně těmito faktory: náplň práce, pracovní činnosti a techniky, čas a doba trvání expozice, větrací zařízení, ochrana zařízení a opatření 3. stanovení expozice v tomto kroku je potřeba vyhodnotit informace získané při určení možnosti expozice faktorů na pracovišti a najít spojitost mezi nimi Stanovení expozice je účelné provádět strukturovaným postupem který se skládá ze tří fází: a. základní šetření číselné informace o expozici dotyčných pracovníků. Možné zdroje informací jsou dřívější měření expozice, měření ze srovnatelných výrobních zařízení a pracovních procesů, spolehlivé výpočty založené na příslušných kvantitativních údajích b. podrobné šetření cílem tohoto šetření je získat přesvědčivé a spolehlivé údaje o expozici, pokud se koncentrace v ovzduší během expozice málo liší od limitní hodnoty. c. výchozí hodnocení expozice poskytuje úvahu o pravděpodobnosti expozice na základě vytvořeného seznamu a faktorů na pracovišti. Koncentraci prachu v ovzduší ovlivňuje také: počet zdrojů uvolňující látky, 20

30 druh a prostorové umístění zdroje, šíření látek pohybem vzduchu, druh a účinnost odsávacích a větracích zařízení anebo také vzdálenost jednotlivce od zdrojů emisí a doba pobytu [19]. Nejlepší posouzení expozice prachu se dostane odběrem z dýchací zóny po celou pracovní dobu. Úplnou informaci o kolísání koncentrací látky je možné získat při použití přístrojů s přímým čtením nebo odběrem čerstvého vzorku při změně pracovní činnosti. Abychom dostali přehled o průběhu expozice, bylo by třeba provádět měření pro dostatečný počet dnů a během různých pracovních operací. V případech kdy lze určit části měření, kdy se dá očekávat větší expozice, musí se zvolit doba měření tak, aby byly zachyceny právě tyto části. Tento přístup se nazývá měření v nejhorším případě [19]. Plán odběrů závisí na mnoha okolnostech. Plán odběrů je nutné uspořádat tak, aby byly údaje reprezentativní pro stanovené pracovní úkoly a pro stanovená pracovní období. Obzvlášť důležité je to pro pracoviště, kde se práce mění během pracovní doby, která může být přerušovaná a nemusí se blížit osmihodinovému trvání. Pokud se hodnoty koncentrací během pracovního období výrazně nemění, můžou se zvolit časové intervaly, které nepokrývají celé období. Trvání jednotlivého odběru velmi často určují metody odběru. Během doby, kdy se neprovádí odběr vzorků, je důležité pozorovat průběh událostí. Ke zvolení počtu vzorků se lze orientovat v tabulce A.1 v ČSN EN 689 v příloze A. Tabulka 7 - nejmenší počet odběrů za směnu v závislosti na době trvání odběru [19] Doba trvání jednoho odběru 10 s 30 1 minuta 20 5 minut minut 4 30 minut 3 1 hodina 2 2 h 1 Nejmenší počet odběrů za směnu 21

31 Tabulka výše (tabulka 6) uvádí nejmenší počet odběrů pro několik hodnot doby trvání jednoho odběru. Tabulka (tabulka 6) je založena na předpokladu, že během pracovního období nedochází k nějak významným změnám koncentrace v ovzduší během expozice [19]. Měřící postup musí poskytnout reprezentativní výsledky koncentrací v ovzduší během expozice pracovníků. K měření expozice pracovníků na pracovišti je vhodné používat zařízení pro osobní odběry, které jsou upevněny na těle pracovníků. Pojem 8- hodinové referenční období se vztahuje k postupu, kdy se koncentrace během expozice, ke kterým dojde během jedné pracovní směny, považují za rovnocenné jedné stejnoměrné koncentraci během nepřerušované expozici v trvání osmi hodin. Osmi hodinový časově vážený průměr koncentrací látky v ovzduší během expozice je možné matematicky zapsat následovně: c i t i t i = c 1t 1 + c 2 t c n t n 8 Kde ci je stanovená koncentrace během expozice ti je příslušné trvání doby expozice v hodinách n i t je trvání směny v hodinách Pro porovnání látky v ovzduší během expozice s limitními hodnotami je možné navrhnout mnoho schémat. Ať se použije jakékoliv schéma, je potřeba uvést jeden z následujících tří závěrů: 1) Koncentrace látky v ovzduší během expozice je nad limitní hodnotu. Pak je třeba zjistit příčiny překročení limitní hodnoty a dále je třeba co nejdříve uskutečnit vhodná opatření k nápravě této situace. Dále je potřeba měření koncentrací po uskutečnění vhodných opatření opakovat. 2) Koncentrace látky v ovzduší během expozice je podstatně menší než limitní hodnota a pravděpodobně taková zůstane i dlouhodobě jako výsledek podmínek na pracovišti a uspořádání pracovního procesu. Není potřeba provádět periodická měření, ale musí se provádět pravidelné kontroly, zda stále platí podmínky stanovení expozice vedoucí k tomuto závěru. 22

32 3) Koncentrace látky v ovzduší během expozice nepatří do kategorie (1) ani (2). Je zde potřeba provádět periodická měření, i když koncentrace během expozice zůstává pod limitní hodnotou [19] Měření profesionální expozice prachu Měření profesionální expozice prachu je jedním ze způsobů hodnocení expozice. Základní normou, podle které se měří a posuzují účinky prachu v pracovním prostředí je norma ČSN EN 481 Ovzduší na pracovišti. Vymezení velikostních frakcí pro měření polétavého prachu. Prašnost na pracovištích se měří s cílem zjistit její míru závažnosti. Je třeba vycházet ze základních vlastností aerosolů: u netoxických aerosolů účinek závisí na dávce, a ne na okamžité koncentraci aerosolů do organismu vniká aerosol v závislosti na velikosti částic a stejně tak na velikosti závisí depozice v organismu některé vláknité prachy mají karcinogenní účinek ten nezávisí na hmotnostní dávce ale na celkovém počtu deponovaných vláken [10]. Pro pracovní prostředí se používají ke stanovení prašnosti termíny vztahující se k jednotlivým frakcím prachu tudíž pro vdechovatelnou, thorakální a respirabilní frakci. Běžně se stanovuje celková prašnost. U prachů s možnými nebo převážně fibrogenními účinky se stanovuje i respirabilní frakce. U fibrogenních prachů je potřeba stanovit i obsah fibrogenní složky, protože se od ní odvozují limitní hodnoty pro respirabilní frakci. Thorakální frakce se v pracovním lékařství zatím nehodnotí [1]. Míra znečištění ovzduší prachem se vyjadřuje koncentrací aerosolu. Koncentrace aerosolu se vyjadřuje metodou hmotnostní, tj. hmotností veškerých částic obsažených v jednotce objemu vzduchu (v pracovním ovzduší to je obvykle mg.m -3 ) nebo početní, tj. počtem částic v objemové jednotce vzduchu (v pracovním prostředí obvykle u vláknitého prachu vl.cm -3 ). 23

33 Ke stanovení prašnosti se využívá převážně metoda gravimetrická a hmotnostní koncentrace prachu vyjádřená v mg.m -3. U vláknitých prachů se ke stanovení prašnosti využívá metoda početní [2]. V tabulce č. 8 je uveden přehled požadovaných způsobů měření prašnosti na pracovištích v závislosti na druhu měřeného prachu. Tabulka 8 - Požadované způsoby měření prašnosti [10] Druh prachu Celková koncentrace Koncentrace respirabilní složky Obsah fibrogenní složky Koncentrace početní Prach s převážně fibrogenním účinkem Prach s možným fibrogenním účinkem Prach s převážně nespecifickým účinkem Prach s dráždivým účinkem Minerální vláknitý prach Prach toxický *** X X X - X X X - X - X * - X X ** - - X X * při obsahu fibrogenní složky> 3 % ** v budoucnu se předpokládá pouze hodnocení početní, hodnotí se dle limitních hodnot pro plyny, páry a aerosoly s toxickým účinkem Vystavení prachu se hodnotí na základě porovnání zjištěných koncentrací s limitními koncentracemi. V pracovním prostředí to je časově vážená průměrná koncentrace za pracovní směnu a přípustný expoziční limit (PEL). 24

34 Přípustný expoziční limit PEL je stanoven jako celosměnový, časově vážený průměr koncentrací aerosolů v pracovním ovzduší, kterým může být vystaven zaměstnanec v osmihodinové nebo kratší směně týdenní pracovní doby, aniž by u něj došlo i při celoživotní pracovní expozici k poškození zdraví, k ohrožení jeho pracovní schopnosti a výkonnosti. PEL je stanoven pro práci, při které průměrná plicní ventilace zaměstnance nepřekračuje 20 litrů za minutu za osmihodinovou směnu. Hodnoty PEL pro různé druhy prachů jsou uvedeny v příloze 3, části A, nařízení vlády 361/2007. PEL pro celkovou koncentraci prachu se označuje PELc, pro respirabilní frakci se označuje PELr. Přípustné expoziční limity směsí prachů (PELs) s různým přípustnými expozičními limity se stanoví výpočtem z PEL jednotlivých prachů podle vzorce: Kde: PELs - je PEL směsi látek 1 až n PEL1 až PELn je PEL látek 1 až n % x1 až % xn je hmotnostní podíl látek 1 až n v procentech. Pokud nelze hmotnostní podíl jednotlivých složek v polétavém prachu spolehlivě určit, stanoví se přípustný expoziční limit podle hodnoty platné pro složku s nejnižším PEL [3]. Měření inhalační expozice zaměstnance Pro zjištění inhalační expozice zaměstnance na pracovišti, se musí použít tam, kde je to možné, osobní odběr vzorků ovzduší vhodným zařízením, které je připevněno na těle. Tam kde skupina zaměstnanců provádí stejné nebo podobné úkony na stejném místě a je podobně exponována, považuje se za reprezentativní pro celou skupinu, pokud je odběr prováděn na vybraných zaměstnancích uvnitř této skupiny. Odběry vzorků a měření na pevně stanovených místech se mohou používat, pokud jejich výsledky umožňují zjistit míru inhalační expozice zaměstnance na pracovišti. Takovýmto odběrům se říká stacionární odběry. Vzorky se musí odebírat ve výšce dýchací zóny a v bezprostřední blízkosti zaměstnance. Výsledek musí být dostatečně spolehlivý s ohledem na limitní 25

35 hodnoty látky a udán ve stejných jednotkách. U této metody musí být zajištěna správnost měřícího postupu a také musí být zajištěna celková správnost odpovídající odhadu relativní chyby +/- 25 %. Postup měření musí dávat o inhalační expozici zaměstnance škodlivinám v pracovním ovzduším reprezentativní výsledky odvozené od časově váženého průměru jejich koncentrací (kp). Výpočet časově váženého průměru koncentrací musí postihnout všechny pracovní operace i veškerou ostatní činnost v průběhu pracovní doby. Průměrnou koncentrací kp se rozumí: hodnota vypočtená z naměřených koncentrací k1 a kn podle následujícího vzorce: k p = k 1 t 1 + k 2 t k n t n t 1 + t t n Kde: k1- kn = koncentrace v ovzduší získané jednotlivými odběry t1 tn = doba trvání jednotlivých odběrů Po porovnání změřených koncentrací prachu v ovzduší s příslušnými expozičními limity získáváme přehled o prašnosti na pracovišti, o míře rizika a o účinnosti opatření, které jsme podnikly z důvodu minimalizace expozice prachu [3]. Gravimetrická metoda Principem této metody je prosávání vzduchu přes odběrové zařízení, kde je vložen filtr, na který se se určité množství polétavého prachu zachytí. Prosávání vzduchu je zjištěno čerpací jednotkou s elektronickou regulací průtoku. Vstupním odběrovým zařízením může být například cyklon, impaktor či jiné zařízení, které zachycuje částice prachu na filtr, avšak musí být ve shodě s Evropskou normou ČSN EN 481 Ovzduší na pracovišti vymezení velikostních frakcí pro měření polétavého prachu. Vhodná jsou i zařízení, která splňují požadavky Johannesburské úmluvy. Rozsah použití této metody závisí na době odběru, citlivosti analytických vah, typu filtru a typu prachu [3]. Vzorek prachu je získáván prosáním zkoumaného ovzduší odběrovou aparaturou. Před odběrem se doporučuje provést kontrolu těsnosti aparatury. Průtoková rychlost, která musí být dodržena po celou dobu odběru v povolených mezích se liší podle druhu použitého odběrového zařízení. U osobních odběrových aparatur s čerpadlem se pohybuje hodnota jmenovité průtokové rychlosti v rozmezí 1-3,5 l/min. U osobních vzorkovačů, u nichž je prosávání založeno na jiném principu, než je tomu u sestavy čerpadla s odběrovou 26

36 hlavicí i více, dokonce až 10 l/minutu. U stacionárních aparatur i 50 litrů/min. Zároveň s reálnými vzorky je potřeba transportovat slepé vzorky. Jsou to vzorky, se kterými se manipuluje zcela obdobně jako s reálnými vzorky, vyjma prosávání vzduchu těmito filtry. Počet slepých vzorků se doporučuje 1-4. Vzorek prachu se uchovává a transportuje v odběrové hlavici, popřípadě se exponované filtry v objímkách, miskách či jinak fixované podle typu použité aparatury přemístí do transportních obalů nebo boxů. V laboratoři se filtry umísťují v Petriho miskách v exsikátoru do dalšího zpracování. Obecně postup vzorkování a konzervace vzorků musí respektovat návod k použití konkrétního odběrového zařízení výrobce, není-li v rozporu s některým bodem standartní metody [3]. 27

37 4. Preventivní opatření k ochraně zdraví Při uplatňování opatření k ochraně zdraví zaměstnanců před prachem je třeba mít vždy na zřeteli specifické účinky prachu, který se na daném pracovišti vyskytuje. Mohou se tedy lišit opatření proti dráždivému prachu, vláknitému prachu či prachu s fibrogenním účinkem. Opatření lze rozdělit na opatření technická, organizační a náhradní [10]. Mezi technická opatření můžeme zařadit: změna technologie o technologie, při kterých vzniká prach nahradit technologiemi, při kterých prach nevzniká nebo je jejich prašnost nižší, či vzniká prach méně závažný o řezání vodním paprskem nebo laserem, vrtání hornin s vodním výplachem uzavření zdrojů prašnosti o kapotování strojů nebo přesypů atd., místní odsávání (broušení s odsáváním, sváření na odsávaných stolech, ) srážení prachu vodou nebo vodou se smáčedly ředění prašnosti (zónové nebo celkové větrání) o přívod a odvod vzduchu musí být řešen tak aby pracovník byl v proudu neznečištěného vzduchu izolování pracovníka od prostředí se škodlivinou (kabina, velín) Mezi organizační opatření můžeme zařadit: dodržovat určený způsob práce o způsob práce musí být volený s ohledem na minimalizaci prašnosti zabraňovat zviřování usazeného prachu úklidem nebo postřikem podlah apod. Mezi náhradní opatření lze zařadit: užití OOPP respirátory, kukly s přívodem vzduchu, polomasky o při užití respirátorů je nutné dbát na to, aby byly užívány takové, které jsou určeny pro daný druh prachu Výše uvedená opatření se mohou používat buď samostatně, nebo ve vzájemné kombinaci. 28

38 Důležitou součástí preventivních opatření na pracovištích jsou vstupní, periodické, výstupní a následné prohlídky [10]. 29

39 5. Sběr vstupních informací pro posouzení expozice Cílem mé diplomové práce bylo provést komplexní posouzení profesionální expozice dřevnému prachu u profese podlahář na konkrétním pracovišti za pomoci dostupných měřicích přístrojů. Pracovník posuzované profese podlahář pracuje více než 20 let jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Pravidelně jezdí na školení o bezpečnosti práce. Jednou za rok se účastní také konference, která je určena pro podlaháře a kde se dozvídají novinky z této pracovní oblasti včetně BOZP. V rámci jeho práce nebylo realizováno žádné měření pro účely kategorizace práce ani jiná měření rizikových faktorů pracovních podmínek. 5.1 Metody sběru dat V rámci sběru vstupních dat byl vytvořen semistrukturovaný rozhovor, který byl určen pro pracovníka s cílem získat potřebné vstupní kontextuální informace o expozici a opatřeních k ochraně zdraví při práci. Dále byla provedena fyzická návštěva pracoviště, pro vytvoření představy, jak to na pracovišti v rámci celého dne probíhá. Informace, které byly zjištěny v rámci sběru vstupních informací slouží pro návrh strategie měření expozice dřevného prachu na pracovišti Fyzická návštěva pracoviště Fyzická návštěva pracoviště sloužila pro vytvoření představy o prováděné pracovní činnosti během celého dne a potenciální expozici dřevnému prachu na pracovišti. Na obrázku 4 je zachycen pracovník při broušení dřevěných parket. Z fyzické návštěvy pracoviště jsem zjistila, že zdroj prachu u podlaháře je převážně z broušení dřevěných parket a podlah. Dalším zdrojem pak může být broušení laku či oleje. Pracovní činnost zahrnuje následující dílčí operace: - sestavení brusky > vysátí podlahy > broušení podlahy > vysátí podlahy > lakování podlahy 30

40 Obrázek 4 - broušení parket při fyzické návštěvě pracoviště (vlastní práce) Semistrukturovaný rozhovor Cílem zpracování semistrukturovaného rozhovoru bylo získání potřebných vstupních informací o expozici a opatřeních k ochraně zdraví při práci. Rozhovor je rozdělen do šesti tematických celků. Jednotlivé celky obsahují podotázky (tabulka 9). Informace ze strukturovaného rozhovoru slouží k tomu, abychom zjistili informace potřebné pro posouzení expozice včetně výběru přístrojů pro měření prašnosti na pracovišti. Obzvlášť důležité jsou informace o trvání a frekvenci expozice prachu tzn. kolik hodin denně se vyskytuje pracovník v prašném prostředí, jak často je pracovník vystaven expozici prachu či jak dlouho tuto práci vykonává. Dalšími důležitými informacemi jsou například druhy dřeva, se kterými pracovník nejčastěji pracuje a zdali za dobu trvání jeho práce se u něj vyskytují nějaké zdravotní komplikace, nebo zdali používá nějaké osobní ochranné pomůcky či jiné opatření ke zmírnění expozice prachu. 31

41 Tabulka 9 semistrukturovaný rozhovor (vlastní práce) semistrukturovaný rozhovor Všeobecné informace Broušení parket, lakování parket, pokládání a V čem spočívá vaše práce? broušení podlah Charakteristika prachu Dub, buk, jasan, výjimečně smrk nebo S jakými druhy dřeva nejčastěji pracujete? borovice Expozice prachu Kolik hodin denně se vyskytujete na prašném pracovišti? Jak dlouho tuhle práci vykonáváte? 6-8 hodin 23 let Kolik dní v týdnu jste vystaven frekvenci 4 dny v týdnu expozice prachu? Zdravotní komplikace Pociťujete některé z následujících zdravotních problémů? Podráždění oči během/po broušení (zarudnutí očí), slzení očí, pocit dušení, kašel? Ano, zahleněný krk, vykašlání, Při vysypávání pytle s prachem = podráždění očí, vysušená pokožka na rukou Používáte osobní ochranné pracovní prostředky? Pokud ano, jaké? Prevence Máte zajištěno dostatečné přirozené větrání na pracovišti? Máte na pracovišti zajištěno odsávání prachu? ANO Respirátor (REFIL 711 filtrační polomaska FFP1 s vydechovacím ventilkem nebo REFIL 631 filtrační polomaska FFP2 s vydechovacím ventilkem), pracovní oděv Nepravidelné Ano Odsávání u brusky do prachového pytle Jakým způsobem odsáváte prach? (součástí brusky), vysavačem po každém vybroušení parket Používané přístroje a nářadí Jaké druhy nářadí používáte? Jaké používáte přístroje k broušení? Kladívko, dlátko Pásová bruska hummel (značky Lägler), okrajová bruska UNICO, jednokotoučová bruska SINGLE 32

42 Z výše uvedeného semistrukturovaného rozhovoru můžeme vyčíst, že pracovník pracuje převážně s dřevy dubovými a bukovými, výjimečně se smrkovými dřevy. Tyto druhy dřeva se podle NV č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, řadí mezi tvrdá dřeva. 5.2 Zjištění získaná na základě kombinace uvedených metod sběru dat V následující podkapitole je uveden pracovní postup při renovaci parket. A dále jaké používá pracovník při své práci technická zařízení a OOPP Správná volba zrnitosti při broušení parket Při broušení parket je velmi důležité správné nastavení volby pořadí zrnitosti. Aby se u dřevěné podlahy zvýraznila její přirozená krása, je nezbytný optimální výbrus. Počet kroků broušení a sled zrnitosti brusiva závisí u pokládaných parket na velikosti a množství přesahů mezi jednotlivými prvky, stejně jako na stupni znečištění a nerovnosti. Zrnitost brusiva vyjadřuje velikost brusného zrna. Jednotlivá zrna jsou stanovována prosíváním přes různě velká síta. Číslování zrna odpovídá počtu ok v sítu na 1 palec. Zrno 40 představuje 40 ok na 1 palec (25,4 mm). Pokud se brousí starší nebo hodně znečištěné parkety nebo podlahy musí se použít nejdříve hrubší brus, aby se co nejvíce zbrousili zašlosti a nerovnosti na dřevěných parketách. U novějších parket postačí začít jemnějším brusem. Při broušení parket hrubším brusem nevzniká tolik prachových částic jako při broušení jemným brusem. U hrubého brusu se částečky prachu dají odsát. U jemného brusu jsou částečky velmi lehce rozviřitelné a nelze jej tak lehce odsát. Proto je také broušení jemným brusem více nebezpečné. Jemný prach je staticky nabitý a ulpívá v celém okolním prostředí (stěny, dveře, stoly, židle, nábytek, svítidla (i přesto že jsou zakryta)), čímž se v pracovním prostoru vytváří nebezpečí vzniku požáru. 33

43 Obrázek 6 - brusný kotouč - 60 zrn/cm 2 (vlastní práce) Obrázek 5 - brusný kotouč - 36 zrn/cm 2 (vlastní práce) Tabulka 10 - druhy hrubosti brusu (vlastní práce) Hrubost brusu: Kdy se používá: 24 zrn na cm 2 (P24) úplně hrubý brus používá se, když jsou parkety nerovné a zašlé 36 zrn na cm 2 (P36) při menších nerovnostech a zašlostech 60 zrn na cm 2 (P60) doporučuje se při broušení novějších parket Pracovní postup při renovaci parket: Při příchodu na pracoviště musí pracovník zkontrolovat parkety a odstranit z nich všechny kovové části jako jsou hřebíky a sponky. Po zkontrolování parket si připravuje válcovou brusku. Připojuje k válcové brusce prachový pytel a pevně utahuje klip, aby neunikal z pytle prach a dále na brusku připevňuje pás na první broušení. Parkety se brousí 2x 5x, podle toho, jaký typ dřeva brousíme. Doba broušení parket závisí na velikosti místnosti. Nejdříve se parkety brousí nastaveným hrubým zrnem P24 (24 zrn/cm 2 ) po pásech po celé délce parket a následně po celé šířce parket. Následuje broušení zrnem P36 stejným způsobem jako první hrubé broušení. Takto se pokračuje dále ještě se zrny P60 a P80. 34

44 Po vybroušení parket hrubým zrnem přichází na řadu zatmelení parket a přebroušení přebytečného tmelu na ploše jemnějším zrnem (P80). Následuje rozleštění stop po broušení tříkotoučovou bruskou Trio nebo jednokotoučovou bruskou (zrnitost P60). Mezitím se musí ještě dobrousit okraje speciální okrajovou bruskou. I když je prach z brusky odsáván pomocí odsávání, které je umístěno přímo na brusce (prachový pytel), není zde stoprocentní jistota odsátí broušeného prachu. Před každým následným broušením je nutno odstranit vysavačem zbytky, které bruska neodsaje a prachový pytel se musí průběžně vysypávat, protože horký prach ze dřeva hrozí samovznícením. Po kompletním vybroušení parket se na podlahu aplikuje první vrstva základního laku. Jakmile je první vrstva laku vyschlá, následuje druhá vrstva vrchního laku, která se aplikuje do kříže. Po řádném vyschnutí laku následuje mezibrus. Po pořádném odsátí prachu následuje třetí finální vrstva vrchního laku aplikovaného opět do kříže. Lak je lehce pochozí po 4-6 hodinách v závislosti na teplotě a vlhkosti vzduchu v místnosti. Po řádném vyschnutí všech vrstev laku jsou aplikovány soklové lišty. Plné vytvrzení laku (vodního polyuretanového laku) dochází po 5-7 dnech. Na obrázku 7 je ukázka parket před a po vybroušení bruskou. Obrázek 7- ukázka broušených parket před/po (vlastní práce) 35

45 Poznámka: Při aplikaci povrchové úpravy olejováním je třeba k poslednímu broušení použít brusivo zrnitosti zrn na cm 2. Následují dvě aplikace oleje nebo oleje s tvrdým voskem Používané technické zařízení: Pracovník při své práci používá následující technické zařízení: pásová bruska, okrajová bruska, kotoučová bruska, oscilační bruska, vysavač. - pásová bruska s odsáváním Hummel od značky Lägler (obrázek 8) - prašnost <2 mg/m 3 - pracuje s kontaktním brusným válcem se speciální profilovanou gumovou povrchovou vrstvou Technické parametry: Hmotnost: 79 kg Rozměry brusného pásu: 200x750 mm Počet otáček brusného válce: ca / min. [5] Obrázek 8 - pásová bruska Hummel [5] - pásová bruska BELT od firmy BONA (podle toho, kterou mají v prodejně na vypůjčení) (obrázek 9) - určena k úpravě malých i velkých ploch 36

46 Technické parametry: Hmotnost: 74 Kg Otáčky válce: 1700 ot./min. Rozměry brusného pásu: 200 x 750 mm [24] Obrázek 9 - pásová bruska BELT [24] - okrajová bruska UNICO od značky Lägler (obrázek 10) - prašnost <2 mg/m 3 - k neomezenému opracování všech okrajů Technické parametry: Průměr brusného talíře: 178 mm Počet otáček brusného talíře: ca / min. Tepelná pojistka proti přetížení - kotoučová bruska (na jemné dobroušení) - single, trio - jednokotoučová bruska SINGLE od značky Lägler (obrázek 11) vhodná pro broušení dřevěných a korkových podlah a pro opracování podkladů, možnost použití i pro ošetřování a čištění podlah například k leštění a rozlešťování Technické parametry: Hmotnost: 45 kg 37

47 Průměr brusného talíře: 406 mm Počet otáček talíře: 180/min. Obrázek 11 - okrajová bruska UNICO [5] Obrázek 10 - jednokotoučová bruska SINGLE [5] - oscilační bruska (přesné dobroušení rohů) - vysavač - a další (sada špachtlí, sada stěrek na tmelení, kyblík) [5] Používané OOPP Pracovník při své práci používá následující OOPP: filtrační polomaska s ventilkem, mušlové chrániče sluchu, pracovní oděv, pracovní obuv. - filtrační polomaska s ventilkem (obrázek 13) - určena k ochraně proti pevným částicím a kapalným aerosolům v koncentracích nepřevyšujících 12-násobek NPK/PEL - třída ochrany FFP2 k ochraně před pevnými či kapalnými aerosoly střední toxicity, které byly označeny jako nebezpečné či dráždivé - mušlové chrániče sluchu (obrázek 12) - pracovní oděv montérky (obrázek 14) 38

48 - pracovní obuv pevná kožená obuv (obrázek 14) Obrázek 13 filtrační polomaska s ventilkem (vlastní práce) Obrázek 12 - mušlové chrániče sluchu (vlastní práce) Obrázek 14 - pracovní obuv a pracovní oděv (vlastní práce) 39

49 6 Měření profesionální expozice dřevnému prachu Cílem mého měření bylo získat podklady pro komplexní posouzení profesionální expozice dřevnému prachu u profese podlahář, vypracovat vhodný plán měření a na základě něj zrealizovat své vlastní měření na pracovišti pomocí dostupné měřících techniky a následně vyhodnotit výsledky měření. 6.1 Materiál a metody V následujících podkapitolách se zabývám materiály, se kterými pracovník pracoval. Dále je zde popsáno místo měření, přístroje, se kterými se profesionální expozice dřevnému prachu měřila a na závěr uvádím samotný popis měření profesionální expozice dřevnému prachu Materiály Při měření profesionální expozice dřevnému prachu v pracovním prostředí bylo nakládáno pouze se smrkovým dřevem. Smrkové dřevo může vyvolávat alergické reakce. Dále může působit negativně i na dýchací systém člověka. Výskyt negativních účinků na dýchací systém člověka bývá pouze ojedinělý. Bližší charakteristika smrkového dřeva je uvedena v tabulce 11. Tabulka 11- požárně-technické charakteristiky smrkového dřeva [21] Hustota kg.m -3 Výhřevnost kj -1 Index hořlavosti více než 2,1, sklon k tepelnému samovznícení Teplota samovznícení 120 C Vlhkost 9 % hmotnosti Teplota žhnutí 305 C Bod hoření 241 C Teplota vznícení 397 C Hasivo voda, voda s přísadami smáčedel, lehká pěna 40

50 6.1.2 Pracoviště a pracovní operace Měření profesionální expozice dřevnému prachu bylo provedeno při pracovní operaci (PO) broušení dřevěné podlahy. Měření probíhalo v rodinném domě, který se nachází v Kyjově v ulici Seifertovo náměstí. Je to velmi klidná lokalita, nacházející se na okraji města Kyjova (obrázky 15,16,17,18). V okolí domu se může nacházet potenciální zdroj, v podobě lokálního topeniště, který by mohl ovlivňovat naměřené hodnoty prašnosti ve venkovním prostředí. Obrázek 16 - rodinný dům, ve kterém probíhalo měření (vlastní práce) Obrázek 15 - okolí rodinného domu (vlastní práce) Obrázek 18 - okolí rodinného domu (vlastní práce) Obrázek 17 - okolí rodinného domu (vlastní práce) 41

51 Místnost, ve které probíhala PO a vlastní měření, se nachází v přízemí v zadní části domu. Rozměr místnosti je 17,9 m 2. Na protější stěně od vstupních dveří a na pravé straně se nachází okna (obrázek 19). Pod oknem na pravé straně od dveří se nacházelo topení, které bylo při měření vypnuto, jinak byla místnost zcela prázdná (obrázky 20,21). Okna mohou mít vliv na stanovení koncentrace prachu v ovzduší, protože při otevření oken se může prašnost na pracovišti snížit. Obrázek 19 - půdorys místnosti (vlastní práce) Obrázek 21 - místnost, kde probíhalo měření (vlastní práce) Obrázek 20 - místnost, kde probíhalo měření (vlastní práce) 42

52 Sled jednotlivých pracovních činností v rámci PO: 1. příprava před započetím PO (ustrojení pracovníka do OOPP, příprava pracoviště, technických zařízení) 2. vysátí podlahy 3. sestrojení brusky, vložení brusného kotouče a upevnění prachového pytle 4. broušení hrubým brusným kotoučem (36 zrn/cm 2 ) 5. vysátí podlahy 6. druhé broušení brusným kotoučem (60 zrn/cm 2 ) 7. vysátí podlahy 8. broušení okrajovou bruskou 9. vysátí podlahy Bližší specifikace PO je uvedena v tabulce 12. Tabulka 12 - bližší specifikace PO (vlastní práce) PO: Broušení dřevěné podlahy Materiál Smrkové dřevo Pracoviště Rodinný dům, Seifertovo náměstí, Kyjov Objem místnosti 17,9 m 2 Frekvence expozice Podle zakázek, 4-5 za týden Počet pracovníků 1 Technická opatření Přirozené větrání Organizační opatření Vysávání prachu z podlahy Použité OOPP filtrační polomaska s ventilkem (REFIL 631, třída FFP2), mušlové chrániče sluchu, pracovní oděv, pracovní obuv Měření expozice vč. přístrojového vybavení Před zahájením PO byly změřeny po dobu 10 min pozaďové charakteristiky (hmotnostní a početní koncentrace), venkovního a pracovního ovzduší tzv. pozadí. Následně bylo provedeno měření pracovního ovzduší v průběhu vybraných PO. Měřeny byly následující charakteristiky pracovního ovzduší po celou dobu PO: 43

53 Hmotnostní koncentrace velikostní frakce PM1, PM2,5, respirabilní a PM10 a TOTAL (částice větší než PM10); Početní koncentrace částic o velikosti 0,01-1 µm. Měření jsem si rozdělila na měření při broušení brusným kotoučem 36 zrn/cm 2, broušení brusným kotoučem 60 zrn/cm 2 a broušení okrajovou bruskou. Na závěr následovalo měření hmotnostní a početní koncentrace prašnosti po ukončení pracovní činnosti. Měření pozadí i měření v průběhu PO byla doplněna měřením mikroklimatických podmínek (teplota, relativní vlhkost a rychlost proudění vzduchu). Pro měření bylo použito přístrojové vybavení specifikované v tabulce 13. Tabulka 13 použité měřící přístroje (vlastní práce) Název přístroje (výrobce) Měřená veličina / výstup CPC 3007 Početní koncentrace částic Koncentrační / velikostní rozsah částic/cm 3 ; 0,01-1 µm DustTrak DRX 8533 Hmotnostní koncentrace částic několika velikostních frakcí, distribuce hmotnosti částic 0, mg/m 3 ; 1-10 µm 44

54 Název přístroje (výrobce) Měřená veličina / výstup SidePack AM 510 hmotnostní koncentrace částic několika velikostních frakcí Koncentrační / velikostní rozsah 0,001 do 20 mg/m 3 ; 1 μm, 2,5 μm, 10 μm Hygro-/Thermo-/Barometer Teplota, tlak a relativní vlhkost Teplota: -25,0-70,0 C; Tlak: 10,0-1100,0 mbar; Rel. vlhkost: 0,0-100,0 % Měření expozice: Při příchodu na pracoviště jsem nejdříve změřila venkovní teplotu, vlhkost a rychlost větru. Přístroji DustTrak a CPC jsem změřila prašnost venkovního prostředí. Měření trvalo 10 minut na obou přístrojích. Poté jsem přemístila všechny tři přístroje dovnitř do místnosti. Změřila jsem si teplotu, vlhkost a rychlost větru uvnitř místnosti. Poté jsem změřila prašnost na pracovišti bez pracovní činnosti. Měření probíhalo opět 10 minut. V místnosti byly všechna okna zavřena. Dveře byly otevřeny do druhé místnosti. Pracovník měl na sobě při příchodu na pracoviště montérky a pevnou obuv. Sestrojil brusku a vložil do ní brusný kotouč a připevnil prachový pytel (obrázky 22,23). 45

55 Obrázek 23 - pracovník při sestavování brusky (vlastní práce) Obrázek 22 - pracovník při sestavování brusky (vlastní práce) Než pracovník sestrojil brusku a přichystal potřebné věci, nachystala jsem si přístroje do místnosti, ve které probíhalo měření. Měřicí přístroje DustTrak a CPC byly umístěny na parapet okna. Přístroj SidePack byl připevněn na pracovníka. (obrázky 24,25). Obrázek 24 - umístění přístrojů DustTrak a CPC (vlastní práce) Obrázek 25 - umístění přístroje SidePack (vlastní práce) 46

56 Před začátkem broušení pracovník nejprve podlahu pořádně vysál od nečistot. Po vysátí podlahy si nasadil respirátor a sluchátka. První broušení začalo v 10:10 hodin. Broušení trvalo asi 1 hodinu. Nejprve se brousilo při pracovní operaci hrubým zrnem 36 zrn/cm 2. Podlaha byla ze smrkového dřeva. Smrkové dřevo je měkké dřevo, proto není potřeba brousit hrubším brusným kotoučem. V 10:09 jsem spustila přístroj CPC. Přístroj DustTrak jsem nastavila na interval 20 minut a v 10:09 jsem jej spustila. Přístroj SidePack jsem spustila v 10:08 a běžel po celou dobu prvního broušení parket. Přístroj CPC jsem spustila v 10:09. Broušení probíhalo do kříže z rohu do rohu (obrázek 26). Obrázek 26 - směr broušení (vlastní práce) V 10:20 hodin otevření oken v místnosti. V 10:21 hodin přerušení broušení z důvodu naplněného prachového pytle z broušení podlahy. Přeplněný prachový pytel poznáme i podle toho, že za sebou bruska zanechává stopy prachu. Následovalo vysypání prachového pytle. V 10:24 hodin se zavřela okna a vypla jsem přístroj CPC. V 10:26 pokračovalo broušení podlahy a přístroj CPC jsem opět zapnula. V 10:33 hodin se opět otevřela okna. V 10:49 přerušení broušení a vysypání prachového pytle. Zapnutí brusky v 10:53 hodin. Ukončení prvního broušení brusným kotoučem 36 zrn/cm 2 v 11:10 hodin (obrázek 27). Po ukončení prvního broušení jsem přerušila měření. V 11:11 hodin následovalo vysypání prachového pytle a otevření oken v místnosti. Po ukončení broušení zaměstnanec podlahu lehce vysál vysavačem od zbylého prachu na podlaze. 47

57 Obrázek 27 - podlaha po prvním vybroušení (vlastní práce) Před druhým broušením pracovník vyměnil na brusce brusný kotouč. Brousilo se brusným kotoučem 60 zrn/cm 2. Broušení probíhalo opět do kříže jako u prvního broušení. Druhé broušení trvalo asi 40 minut. V 11:35 hodin započalo druhé broušení. Opět jsem zapnula všechny přístroje. V 11:59 přerušení broušení a vysypání prachového pytle. Ve 12:02 zahájení broušení. Ve 12:15 ukončení druhého broušení brusným kotoučem 60 zrn/cm 2 (obrázek 28). 48

58 Obrázek 28 - podlaha po druhém vybroušení (vlastní práce) Poslední následovalo broušení okrajovou bruskou (obrázek 30), aby se vybrousili okraje podlahy, kde bruska nedosáhne. Pracovník připojil k brusce prachový pytel a nasadil na brusku brusný kotouč 40 zrn/cm 2. Mezitím jsem přístroje DustTrak a CPC opět položila na parapet okna, abych měřila prašnost v pozadí a přístroj SidePack jsem upevnila na pracovníka (obrázek 29). V 15:05 zahájení broušení okrajovou bruskou. V 15:15 ukončení broušení okrajovou bruskou. Následovalo vypnutí přístrojů. Po ukončení měření jsem následně změřila koncentraci prachu v ovzduší po ukončení pracovní činnosti. Konečné měření probíhalo na všech třech přístrojích 10 minut, tedy od 15:15 do 15:25 hodin. 49

59 Obrázek 29 - okrajová bruska (vlastní práce) Obrázek 30 - umístění přístroje SidePack při broušení okrajovou bruskou (vlastní práce) Obrázek 31 - kompletní vybroušená podlaha (vlastní práce) 50

60 6.1.4 Statistické zpracování dat Získaná data byla zpracována základní statistickou analýzou v softwarových programech k jednotlivým měřicím přístrojům Aerosol Instrument Manager Software a program TSI. Následné zpracování vč. grafů bylo provedeno v programu Microsoft Excel Výsledky a diskuze V následující kapitole jsou uvedeny výsledky měření hmotnostní a početní koncentrace částic. Dále je zde probírána diskuze naměřených výsledků. Před samotným měřením byly změřeny mikroklimatické podmínky. Před měřením pozadí mimo objekt byla naměřena teplota vzduchu 1,4 C, vlhkost 33 % a rychlost větru 18 m/s. Při měření pozadí uvnitř objektu byla naměřena teplota 11,1 C, vlhkost 38 % a rychlost větru byla nulová. V grafech uvedených v následující kapitole jsou jednotlivá měření, označena čísly 1-6 (tabulka 14). Tabulka 14 - označení popisu jednotlivých měření (vlastní práce) Označení jednotlivých měření Měřené místo 1 Mimo objekt měření pozadí 2 Uvnitř objektu měření pozadí 3 PO broušení hrubým zrnem - 36 zrn/cm2 4 PO broušení hrubým zrnem - 60 zrn /cm2 5 PO broušení okrajovou bruskou 6 Uvnitř objektu po ukončení pracovní činnosti 51

61 Hmotnostní koncentrace [mg/m 3 ] Hmotnostní koncentrace Hmotnostní koncentrace částic měřená přístrojem DustTrak byla měřena pro velikostní frakce PM1, PM2,5, PM10, RESP (respirabilní) a TOTAL (částice větší než PM10). Částice měřené přístrojem SidePack byly měřeny pro frakci TOTAL (celkovou). V grafu 1 je přehled naměřených koncentrací, pomocí přístroje DustTrak, všech velikostních frakcí pro jednotlivá odběrová místa. DustTrak - hmotnostní koncentrace TOTAL PM10 RESP PM2,5 PM jednotlivá měření PM1 PM2,5 RESP PM10 TOTAL Graf 1- Průměrné hodnoty hmotnostních koncentrací (vlastní práce) Z grafu 1 je patrné, že přírůstky průměrných hmotnostních koncentrací jednotlivých velikostních frakcí (tj. např. RESP-PM1) v měřených vzorcích 1, 2, 4 a 6 jsou velmi nízké. Nejnižší hodnoty průměrné hmotnostní koncentrace všech velikostních frakcí se nachází u měření 1 a 2 (měření pozaďových koncentrací mimo objekt a vně objektu). Tyto naměřené hodnoty jsou oproti naměřeným hodnotám v 3,4,5,6 mnohonásobně menší. Nejvyšší hodnoty průměrné hmotnostní koncentrace všech velikostních frakcí se nachází u měření č. 3 (broušení hrubým zrnem 36 zrn/cm 3 ) a č. 5 (broušení okrajovou bruskou). Největší podíl zastává velikostní frakce TOTAL, tedy částice větší než 10 µm. 52

62 U měření č. 3 mohla být nejvyšší naměřená hodnota hmotnostní koncentrace ovlivněna přeplněným prachovým pytlem, který již nezachytil další prachové částice. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Procentuální zastoupení jednotlivých frakcí hmotnostní koncentrace jednotlivá měření PM1 PM2,5 RESP PM10 TOTAL Graf 2 - procentuální zastoupení jednotlivých frakcí hmotnostní koncentrace (vlastní práce) Z grafu 2 je zřejmé, že největší procentuální zastoupení má frakce větší než PM10 (TOTAL). Podíl TOTAL reprezentuje od 52 % (měření 2: uvnitř objektu bez PČ), do 58 % (měření 4: PČ broušení hrubým zrnem 60 zrn/cm 2 ). Přírůstek frakce PM10 se pohybuje od 18 % (měření 4: PČ broušení hrubým zrnem 60 zrn/cm 2 ) do 21,5 % (měření 3: PČ broušení hrubým zrnem 36 zrn/cm 2 ). 53

63 Hmotnostní koncentrace [mg/m 3 ] Hmotnostní koncentrace [mg/m 3 ] SidePack - hmotnostní koncentrace průměr jednotlivá měření Graf 3 - Průměrné hodnoty hmotnostních koncentrací (vlastní práce) Z grafu 3 je patrné, že přírůstky hmotnostních koncentrací naměřených přístrojem SidePack jsou nejnižší v měřeném vzorku č. 2 (měření bez PČ). Tyto naměřené hodnoty jsou oproti naměřeným hodnotám v 3,4,5,6 mnohonásobně menší. Nejvyšší naměřené průměrné hodnoty hmotnostní koncentrace jsou naměřeny u měření č. 5 (broušení okrajovou bruskou). Velmi vysokých průměrných hodnot se dosahovalo také při měření hmotnostní koncentrace po ukončení pracovní činnosti, což mohlo být způsobeno například nedostatečným vysátím podlahy po broušení, nebo při nedostatečném vyvětrání pracoviště. Porovnání hmotnostní koncentrace částic při všech pracovních operacích Graf 4 - srovnání hmotnostní koncentrace částic všech pracovních operací (vlastní práce) 54