Rozsah a výsledky cíleného průzkumu výskytu škodlivých organismů v ČR za rok

Transkript

1 Rozsah a výsledky cíleného průzkumu škodlivých organismů v ČR za rok

2 Úvod Kromě průběžného sledování běžných škodlivých organismů, o němž SRS informuje veřejnost prostřednictvím Aktuálních informací o škodlivých organismů a poruch, sleduje SRS i některé významné škodlivé organismy pomocí cílených průzkumů, jejichž cílem je zmapovat rozšíření těchto organismů na území ČR, potvrzení nepřítomnosti těchto organismů v ČR, apod. Jedná se především o škodlivé organismy, které jsou sledovány v rámci EU a u nichž fytosanitární předpisy vyžadují monitoring jejich v členských zemí. Vesměs jde o nebezpečné škodlivé organismy, při jejichž se nařizují mimořádná rostlinolékařská opatření. Do cílených průzkumů je dále nutné započítat také průzkumy klasových fuzarióz u pšenice ozimé, sněti mazlavé pšeničné a sněti zakrslé a virových zakrslostí obilnin, o nichž jsou podávány samostatné informace. V některých případech jsou do souhrnných výsledků zařazeny i výsledky soustavné rostlinolékařské y, která se provádí u osob registrovaných podle zákona o rostlinolékařské péči, zejména u rostlin určených k dalšímu pěstování. Vzorky částí nebo celých rostlin se odebírají pouze v případech, kdy příznaky poškození odpovídají sledovanému škodlivému organismu, který je následně přesně diagnostikován v laboratoři. 2

3 Mycosphaerella pini E. Rostrup Mycosphaerella pini, původce červené sypavky borovice, je houba, která napadá různé druhy borovic, zejména borovici černou (Pinus nigra). Příznaky napadení se liší podle druhu borovice. Napadá především jehlice ve spodní až střední části koruny, které náhle odumírají. Zrezivění jehlic je nejnápadnější v průběhu dubna až června. Houba se v podmínkách střední Evropy rychle šíří. Mycosphaerella pini se v současné době silně rozšířila i na našem území, nejsilnější výskyty jsou hlášeny z oblastí severní Moravy. Průzkum je zaměřen na veřejnou zeleň (parky, hřbitovy), přirozeně rostoucí nebo uměle vysazené souvislé porosty, ale především se v rámci soustavné rostlinolékařské y sledují místa produkce rostlin určených k pěstování (školky) a místa prodeje (zahradní centra, apod.). převzato z Obrázek 1, 2, 3 Příznaky Mycosphaerella pini Tabulka 1 Rozsah a výsledky průzkumu Mycosphaerella pini v ČR za rok 2005 místa produkce rostlin určených k pěstování (školky) a místa prodeje (zahradní centra, apod.) míst veřejná zeleň (parky, hřbitovy) míst přirozeně rostoucí nebo uměle vysazené souvislé porosty míst Tabulka 2 Celkový souhrn výsledků průzkumu Mycosphaerella pini míst Celkem

4 Ceratocystis fimbriata Ellis&Halsted f. sp. platani Walter Ceratocystis fimbriata f. sp. platani je původcem rakoviny platanů. Houba napadá kambium, což způsobuje narušení transportu vody a živin. Napadené mladé stromy odumírají většinou do dvou let, starší pomaleji, i několik let. Hlavní hostitelský druh je platan javorolistý (P. acerifoliata), dalšími jsou pak platan západní (P. occidentalis) a platan východní (P. orientalis). Nejčastějším způsobem šíření je obchodování s infikovanými rostlinami. Výskyt původce rakoviny platanu v ČR nebyl zjištěn. převzato z Obrázek 4, 5 Příznaky Ceratocystis fimbriata f. sp. platani Tabulka 3 Rozsah a výsledky průzkumu Ceratocystis fimbriata f. sp. platani v ČR za rok 2005 místa prodeje (zahradní centra, výstavy apod.) veřejná zeleň (parky, hřbitovy, stromořadí, městská zeleň ) míst míst

5 Kozlíčci rodu Anoplophora - Anoplophora glabripennis (Motschulsky), Anoplophora malasiaca (Thomson), Anoplophora chinensis (Forster) Tesaříci - kozlíčci rodu Anoplophora jsou vesměs polyfágními druhy, škodící na různých druzích listnatých dřevin. V zemích, kam byly tyto druhy zavlečeny, působí významné škody. Původně pocházejí z JV Asie, odkud se šíří do dalších zemí. SRS při průzkumu nezjistila výskyt tesaříků rodu Anoplophora. Česká republika je považována za zemi, kde se kozlíčci rodu Anoplophora nevyskytují. převzato z Obrázek 6, 7 Anoplophora chinensis a A. glabripennis Obrázek 8 Poškození Tabulka 4 Rozsah a výsledky průzkumu kozlíčku rodu Anoplophora v ČR za rok 2005 místa prodeje bonsají (zahradní centra, apod.) míst veřejná zeleň (parky, městská zeleň) v okolí rizikových lokalit, botanické zahrady a jejich okolí míst

6 Puccinia horiana Hennings P. horiana (původce bílé rzi chryzantémové) je obligátní patogen, který škodí na chryzantémách (Dendranthema spp.) Příznaky jsou lokální, mohou se objevit na všech nadzemních částech rostliny. Napadené pletivo nekrotizuje a postupně zasychá. Na spodní straně napadeného pletiva se tvoří běložluté kupky, na květech se choroba projevuje nejčastěji nekrotickými skvrnami. Houba přežívá na mateřských rostlinách používaných k odběru řízků, které jsou společně se sazenicemi hlavním zdrojem jejího šíření. Sledování původce bílé rzi chryzantémové probíhalo v rámci soustavné rostlinolékařské y. Z výsledků průzkumu je patrné, že původce bílé rzi chryzantémové se v ČR vyskytuje ojediněle. převzato z Obrázek 9, 10 Příznaky Puccinia horiana na listech Tabulka 5 Rozsah a výsledky průzkumu Puccinia horiana v ČR za rok 2005 podniků (skleníky, venkovní lokality, prodejny) provedených zjištěných výskytů Celkem

7 Potato stolbur phytoplasma Potato stolbur phytoplasma napadá především rostliny z čeledi lilkovitých. První příznaky se objevují ve druhé polovině léta a projevují se barevnou změnou listů (žlutá až fialová) a jejich svinováním podél hlavní žilky. Z úžlabí listů vyrůstají výhonky a mohou se zde tvořit vzdušné hlízky se stonky. Rostliny jsou zakrslé a metlovatí. Přenos choroby je možný pomocí křísů, vegetativním množením nebo parazitickou rostlinou - kokoticí. Častěji než na bramboru, u něhož byl výsky Potato stolbur phytoplasmy zjištěn v jednom případě, byl zjištěn výskyt na dalších hostitelských rostlinách (rajče, paprika, lilek). Obrázek 11,12 Příznaky stolburu na bramboru Tabulka 6 Rozsah a výsledky průzkumu Potato stolbur phytoplasma v ČR za rok 2005 místa produkce rostlin určených k pěstování (bramboru) /z toho pozitivních x) sklady brambor /z toho pozitivních ostatní porosty hostitelských rostlin (brambor, lilek, paprika, rajče, celer) /z toho pozitivních 900 8/1 14 1/ /9 7

8 Globodera rostochiensis Woll. (háďátko bramborové) a Globodera pallida (Stone) Behrens (háďátko nažloutlé) Cystotvorná háďátka G. rostochiensis a G. pallida jsou významnými škůdci bramboru, kteří dlouhodobě přežívají na zamořeném pozemku. Při silném napadení háďátky jsou rostliny zakrslé, krátce po vzejití dochází ke zpomalení jejich růstu. Háďátka se vyskytují často v ohniscích. Háďátko G. pallida se na území ČR vyskytuje jen ojediněle, háďátko G. rostochiensis se vyskytuje zejména u drobných pěstitelů a v ranobramborářské oblasti. Oba druhy jsou významné především z hlediska fytosanitárního. Podle výsledků prováděných SRS v roce 2005 byl zaznamenán výskyt háďátka bramborového pouze při přezkušování jeho na zamořených pozemcích, nové výskyty nebyly zjištěny. převzato z Obrázek 13 Globodera pallida Obrázek 14, 15 Globodera rostochiensis háďátko, cysta Tabulka 7 Rozsah a výsledky průzkumu Globodera rostochiensis a Globodera pallida v ČR v roce 2005 Pozemky určené pro množení sadby bramboru skleníky školky ostatní porosty hostitelských rostlin y v rámci přezkušování podniky porosty (pozemky) výměra (ha) vzorky zeminy pozitivní výskyty , , ,

9 Erwinia amylovora (Burrill) Winslow et al. Erwinia amylovora je původcem bakteriální spály jabloňovitých, jedné z nejzávažnějších chorob jabloňovitých rostlin. V ČR škodí především na jabloních a hrušních, ve volné přírodě se šíří zejména na hlozích. Choroba je pozorovatelná na květech a mladých plodech, jejichž pletiva tmavnou a vodnatí, a na letorostech, kde se projevuje jejich tmavnutím a ohýbáním. Při rozšíření do kosterních větví je ohrožena celá rostlina. Ve školkách ovocných dřevin byl výskyt Erwinia amylovora sledován při soustavné rostlinolékařské e, průzkum byl dále soustředěn do tzv. nárazníkových zón, které jsou vymezeny v okolí školek, z nichž je možno dodávat výpěstky jabloní, hrušní a dalších hostitelských rostlin bakteriální spály do vymezených oblastí v EU, v nichž jsou stanovena přísnější opatření proti šíření Erwinia amylovora (tzv. chráněné zóny). Výskyt bakteriální spály jabloňovitých byl sledován i v ostatních porostech hostitelských rostlin (sady, rozptýlená zeleň). Z průzkumu vyplynulo, že se Erwinia amylovora vyskytovala v místech produkce rostlin určených k pěstování jen příležitostně, mimo tato místa byl výskyt zjišťován častěji. převzato z Obrázek 16, 17 Příznaky Erwinia amylovora na jabloni Tabulka 8 Rozsah a výsledky průzkumu Erwinia amylovora na území ČR v roce 2005 místa produkce rostlin určených k pěstování (školky) pozitivních nárazníkové zóny zón/ /z toho pozitivních ostatní porosty hostitelských rostlin (rozptýlená zeleň, okolí školek aj.) /z toho pozitivních 6 48/43 57/ /70 9

10 Cryphonectria parasitica (Murrill) Barr Cryphonectria parasitica je původcem rakoviny kůry kaštanovníku. Houba způsobuje odumírání kambia hostitelských rostlin. Projevem napadení je mimo jiné žloutnutí a usychání listů a větví v koruně stromů v důsledku narušení kambia ve spodní části kmene, kde se postupně objevují podélné trhliny. Kůra je začervenalá s trhlinkami, postupně se vzdouvá a praská, později se odlupuje a objevuje se pod ní žlutavé vějířovité podhoubí. Při pomalejším průběhu infekce se vytváří kalus. Pod rakovinnými ranami se v krátkém čase tvoří adventivní výhony. Slizovitá hmota zasychá a tvoří typické žlutooranžové až červenohnědé puchýřky. Houba může být šířena hmyzem a ptáky. Významným způsobem šíření na větší vzdálenosti je šíření napadenými hostitelskými rostlinami. V rámci detekčního průzkumu byly provedeny y rostlin kaštanovníku, a to na soliterně rostoucích rostlinách nebo v ostatních porostech (botanické zahrady, parky, přirozené kaštánky, hřbitovy, městská zeleň, aleje), a rostlin kaštanovníku, které jsou nabízeny k prodeji v obchodní síti (tržiště, zahradní centra, apod.). Při žádné z těchto nebyla přítomnost původce rakoviny kůry kaštanovníku prokázána. převzato z Obrázek 18, 19 Příznaky Cryphonectria parasitica Tabulka 9 Rozsah a výsledky průzkumu Cryphonectria parasitica v ČR za rok 2005 místa produkce rostlin určených k pěstování (školky) a místa prodeje (zahradní centra, apod.) odeb. míst veřejná zeleň (parky, hřbitovy, stromořadí apod.) odeb. míst další přirozeně rostoucí nebo uměle vysazené souvislé porosty odeb. míst

11 Bursaphelenchus xylophilus (Steiner et Bührer) Nickle et al. (háďátko borovicové) Bursaphelenchus xylophilus je háďátko, které působí významné škody na borovicích. Při napadení dochází k poklesu produkce pryskyřice a k omezení transportu vody, což vede k žloutnutí a vadnutí jehlic a rychlému odumření napadeného stromu. Přenašečem háďátka jsou tesaříci rodu Monochamus. Zdrojem šíření může být dovoz všech forem dřeva jehličnanů, včetně obalového materiálu ze zamořených oblastí. Při ách a laboratorních rozborech, v lesních porostech a v rizikových lokalitách, kterými jsou místa skladování a zpracování dřeva a kůry jehličnanů, nebyl výskyt háďátka zjištěn. Rozbory byly provedeny ve specializovaných diagnostických laboratořích SRS a ČZU. Česká republika je považována za zemi, ve které háďátko borovicové nevyskytuje. převzato z Obrázek 20, 21 Bursaphelenchus xylophilus příznaky Tabulka 10 Rozsah a výsledky průzkumu Bursaphelenchus xylophilus v ČR v roce 2005 ovaných lokalit dřeva s příznaky háďátka anebo tesaříků dřeva bez příznaků háďátka anebo tesaříků Výsledek rozboru les Negativní riziková lokalita Negativní 11

12 Pepino mosaic virus PepMV (virus mozaiky pepina) je v EU považován za nebezpečný škodlivý organismus ohrožující produkci rajčete. Napadá rostliny z čeledi Solanaceae, zejména rajče Lycopersicon lycopersicum Mill. Virus se snadno šíří mechanicky, pouhým kontaktem s napadenými rostlinami a kontaminovanými předměty. Při průzkumu nebyl zjištěn výskyt PepMV u domácí produkce rajčete. Výskyt byl prokázán pouze ojediněle u rajčat, která nepocházela z území ČR, prodávaných v obchodní síti. Česká republika je považována za zemi, v níž se PepMV nevyskytuje. Autor fotografie: Ing. G. Červená PhD. Obrázek 22 Příznaky na pozitivně testovaných plodech (slabé světlé skvrny) Tabulka 11 Rozsah a výsledky průzkumu PepMV v ČR v roce 2005 Zaměření y Rostliny rajčete určené k pěstování (sadba i semenné porosty) ovaných podniků provedených /0 Osivo rajčete 5 5 4/0 Rostliny rajčete určené /0 k produkci plodů Plody rajčete nabízené /5 k prodeji v obchodní síti Ostatní hostitelé* /0 Celkem /5 * okrasné rostliny rodu Solanum sp., okurka, tykev, paprika a pepino. zaslaných do laboratoře/z toho pozitivních 12

13 Phytophthora ramorum Werres, De Cock & Man in't Veld Phytophthora ramorum je původcem náhlého odumírání dubů. Tato houba má ale široké spektrum hostitelů. Mezi nejčastější patří dub, kalina, kaštanovník a rody z čeledi vřesovcovité, zvláště pěnišník a brusnice. K příznakům na dubech patří náhlém odumření celé koruny stromu, kdy se listy napadených stromů během několika týdnů zbarvují dohněda. V Evropě je onemocnění vyvolané P. ramorum nejčastěji zjišťováno na okrasných rostlinách, především na kalinách a pěnišnících. Ochrana proti P. ramorum spočívá především v dodržování preventivních opatření. Cílený detekční průzkum byl prováděn ve školkách okrasných dřevin a jejich okolí v rámci soustavné rostlinolékařské y, a dále pak v zahradních centrech, v místech veřejné zeleně a lesních porostech. V roce 2005 se výskyt P. ramorum na žádném z ovaných míst nepotvrdil. převzato Obrázek 23, 24 Příznaky Phytophthora ramorum na dubu a rododendronu Tabulka 12 Rozsah a výsledky průzkumu Phytophthora ramorum na území ČR v roce 2005 celkový míst

14 Helicoverpa armigera (Hübner) /Heliothis armigera (Hübner) Helicoverpa armigera (černopáska bavlníková) je žlutohnědá můra s rozpětím křídel mm. Samičky mohou být tmavší s červeným nádechem. Housenky mají různou barvu, ale obvykle jsou světle zelené s barevnými skvrnami, které jsou po celé délce jejich těla. Černopáska bavlníková je širokospektrým polyfágem. Z kulturních rostlin napadá např. kukuřici, proso, vojtěšku, slunečnici, rajče, papriku hrách, fazol. Šíří se migrací dospělců do teplejších částí České republiky z jižnějších oblastí Evropy, tyto migrace mohou mít v příznivých letech charakter hromadných přeletů. SRS provádí monitoring tohoto škůdce s využitím feromonových lapačů typu VARL. V roce 2005 byly tyto lapače umístěny na 108 pozorovacích bodech. Sledování škůdce se doplňuje údaji o odchytu ve světelných lapačích. Rok 2005 byl pro šíření černopásky bavlníkové nepříznivý, byl zaznamenán jen sporadický výskyt a to jen na jižní Moravě. převzato Obrázek 25, 26, 27 Helicoverpa armigera - housenka, kukla, dospělec Tabulka 13 Rozsah a výsledky průzkumu Helicoverpa armigera v ČR v roce 2005 pozorovacích bodů se záchytem Období náletu Celkový zachycených samců * Břeclav 3 16 Hodonín 2 8 Uherské Hradiště 1 3 Celkem * zachyceno feromonovými lapači 14

15 Ralstonia solanacearum (Smith) Yabuuchi et al. Ralstonia solanacearum má více ras, které mohou napadat různé druhy rostlin, v Evropě má význam především jako původce bakteriální hnědé hniloby bramboru. Při silném napadení se první symptomy se projevují zvláště v horkém létě na vegetačních vrcholech rostlin, jejichž listy začínají vadnout. Rostliny jsou často zakrslé a žloutnou. Na průřezu stonků a stolonů se v oblasti svazků cévních ukazuje hnědé zbarvení (hnědá hniloba), při stlačení vychází z této oblasti nahnědlá, slizovitá hmota. K napadení dochází z infikované sadby a půdy. R. solanacearum je (i vzhledem ke způsobu přenosu) objektem přísných fytosanitární opatření. SRS prováděla od roku 1999 každoročně rozsáhlý průzkum této choroby na území ČR. Vzhledem k tomu, že výskyt R. solanacearum na území ČR nebyl nikdy potvrzen, snížila se v poslední době četnost odebíraných. Průzkum se provádí zejména u předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu bramboru. převzato Obrázek 28 Ralstonia solanacearum 15

16 Země původu CZ Tabulka 14 Rozsah a výsledky průzkumu v tuzemské produkci brambor a ostatních hostitelů ze sklizňového období 2005 Skl. plocha (ha) Poč. Poč.partií Laboratorní testování Velikost partií (prům.-ha) Období vzorkován pozitiv. výsledků (vzorky/partie) Vizuální kont. hlíz kont. Velikost pozitiv. Vizuální a pěst. rostlin Kategorie RM předstupňů 08 99, ,7 10 0/ ,8 0 Základní RM , ,4 10 0/ ,1 0 Certifikovaný RM 4 209, ,8 0 Jiné sadbové brambory (specifikace) ,7 1 0/ ,2 0 Konzumní brambory Průmyslové brambory 0,2 12, / /0 47 visuálních Zovaná plocha (ha) pozitivních výsledků hlíz , hlíz , ,5 Jiné brambory (specifikace) Rostliny rajčat určené k pěstování ,28 0 další informace Jiní hostitelé * Voda (specifikace vodní tok/ 68 *2 oblast/lokalizace areálu a metoda testování) 96 6.IX 0/- *3 *Jiní hostitelé (specifikace druhů, umístění - vodní tok/oblast a metoda testování), *1 Partie rostlin bramboru šlechtitelského rozmnožovacího materiálu, *2 Vzorky vody určené k zavlažování, *3 Vzorky vody z odpadních vod z podniků zpracovávající brambory *1 16

17 Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus (Spieckermann et Kotthoff) Davis et al. Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus je původcem bakteriální kroužkovitosti bramboru. Jedná o karanténní chorobu, napadající rostliny z rodu Solanum. Výrazné příznaky choroby na rostlinách v podmínkách ČR nebyly nikdy zjištěny, choroba se zjišťuje pouze laboratorními rozbory a má především fytokaranténní význam. zjištěných výskytů na území ČR má v posledních letech setrvale klesající tendenci, což naznačuje, že přijatý eradikační program byl úspěšný. Výsledky průzkumů, které byly provedeny v roce 2005 ukazují pouze na 3 pozitivní odběry, kde byla přítomnost tohoto patogena laboratorně potvrzena, v ostatních případech nebyl patogen vizuálně ani laboratorně zjištěn. převzato z Obrázek 29 Clavibacter michiganensis ssp. sepedonicus Tabulka 15 Rozsah a výsledky průzkumu v tuzemské produkci brambor ze sklizně v roce 2005 Země původu CZ Kategorie RM předstup. plocha pěstování Laboratorní testování Vizuální a hlíz (ha) Velikost partií Období pozitivních Velikost z. pozitiv. partií (průměr vzorkován výsledků v ha) (vzorky/partie) 99, ,7 8.X 0/ Základní 194, ,4 8.X 0/ hlíz 0 RM Certifik , / RM hlíz Jiná , / sadba (specifik.) ,4-3,5 1.IV 0/0 Konzumní ,2 12, / hlíz Prům , / brambory 200 hlíz Jiné / vzorky (specif.) *1 Partie rostlin bramboru šlech. rozmnožovacího. materiálu - vlastní sadba *2 Vzorky vody z odp. vod z podniků zprac. brambory, plevelné brambor Další informace *1 *2 17

18 Diabrotica virgifera virgifera LeConte Bázlivec kukuřičný je významným škůdcem kukuřice, která je hostitelskou rostlinou nejen pro larvy, ale pro dospělce. Larvy se mohou příležitostně vyvinout i na kořenech jiných trav a dospělí brouci se mohou živit i na rostlinách z čeledí Poaceae, Asteraceae, Fabaceae a Cucurbitaceae. Bázlivec se může šířit a škodit především v místech, kde se opakovaně po sobě pěstuje kukuřice. Dospělci zpočátku ožírají listy kukuřice, později se živí pylem, bliznami a vrcholky palic. Do Evropy byl tento druh zavlečen ze S. Ameriky. Poprvé byl zjištěn v roce 1992 u Bělehradu od té doby se rychle šíří rychlostí 40 km a více za rok, a to všemi směry z původního ohniska. Významné je i šíření bázlivce leteckou dopravou (všechna evropská ohniska se nacházejí v okolí významných letišť). V ČR probíhá sledování od r. 1999, v posledních letech výhradně formou feromonových lapačů Csalomon PAL. První výskyt byl zachycen v roce 2002, od té doby se bázlivec rozšířil na území celé jižní a části severní Moravy. ČR přijímá opatření proti šíření bázlivce kukuřičného, která mají zbrzdit jeho postup do nezamořených oblastí na území ČR a dalších členských států EU. převzato Obrázek 30, 31 Diabrotica virgifera virgifera Tabulka 15 Výskyt Diabrotica virgifera virgifera Okres pozorovacích bodů odchycených dospělců Břeclav 3 21 Hodonín Uherské Hradiště 3 48 Zlín Brno - město 2 1 Brno - venkov 5 11 Kroměříž 4 30 Znojmo Vyškov 4 16 Blansko 3 1 Prostějov 4 1 Žďár nad Sázavou 6 2 Třebíč 9 2 Přerov 5 7 Olomouc 7 4 Nový Jičín 4 2 Celkem Celkem v ČR