Vodivá pletivas. Vodivá pletiva. Vodivá pletiva. Vodivá pletiva. Vodivá pletiva. Dr. Vladimír Vinter,
|
|
- Karla Janečková
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Osnova přednášky 6:, sekundární tloustnutí 1. Uspořádání cévních svazků 2. : anatomická stavba 3. Druhotné tloustnutí: sekundární tělo rostlin 3.1. Kambium 3.2. Deuteroxylém typy dřeva 3.3. Deuterofloém 3.4. Dendrologie 3.5. Felogen Vodivá pletivas Vodivá pletiva Xylém dřevní část Floém lýková část Vývojově: Primární: z prokambia: - protoxylém a protofloém - metaxyém a metafloém Sekundární: z kambia Deuteroxylém a deuterofloém Vodivá pletiva Vodivá pletiva Vodivá pletiva Vodivá pletiva 1
2 Vodivá pletiva Vodivá pletiva Typy uspořádání Cévních svazků leptocentrický Oddenek Iris Vodivá pletiva Rozdíly mezi dvouděložnými a jednoděložnými Jednoděložné x dvouděložné Monocots x dicots Typical dicot bundle Transverse section of ragweed stem (Ambrosia). This is a typical arrangement of tissues within a vascular bundle of a dicot or gymnosperm Monocots x dicots Typical monocot bundle The arrangement of vascular tissues within each bundle of monocots is similar to that in dicot vascular bundles.. Whereas dicot bundles often have a cap of primary phloem fibers, vascular bundles of monocots often have a bundle sheath of fibers. Transverse section of stem of Zea mays 2
3 Vodivá pletiva Vodivá pletiva Typy uspořádání Cévních svazků Kolaterální Typy uspořádání Cévních svazků Kolaterální jabloň Vodivá pletiva Vodivá pletiva Typy uspořádání Cévních svazků Kolaterální jednoděložné kukuřice Vodivá pletiva Vodivá pletiva Typy uspořádání Cévních svazků bikolaterální Tykev Typy uspořádání Cévních svazků bikolaterální Tykev 3
4 Orgány Tělo rostlin List Kořen Orgán: - článkovaný: nody, internodia - olistěný: v nodech 1-2 listy - postranní pupeny Orgán: - článkovaný: nody, internodia - olistěný: v nodech 1-2 listy - postranní pupeny Orgán: - článkovaný: nody, internodia - olistěný: v nodech listy Funkce: - nesení listů, udržování jejich vhodné pozice - transport vody, živin - zásobní, fotosyntetická Picea abies Votrubová 2001 (kaulis, kaulom) je zpravidla nadzemní část rostliny nesoucí listy a reprodukční orgány s nimiž vytváří prýt(frons). Morfologicky je stonek tracheofyt rozdělen na nody (uzliny), v nichž se stonek větví a vyrůstají z nich listy a popř. reprodukční orgány, a internodia (články). Primární stavba stonku Epidermis a její deriváty (stomata, trichomy, emergence): buňky epidermis jsou většinou protažené ve směru podélné osy stonku. Stomat je obvykle méně než u listů. Primární kůra (cortex): většinou -kolenchymatická nebo sklerenchymatická hypodermis, - parenchymatická mezodermis -vnitřní endodermis, Střední válec (centrální cylindr): je tvořen základním parenchymatickým pletivem a cévními svazky (stélé). Na povrchu pericykl: tvorba postranních kořenů, může se z něj zakládat felogen a také adventivní kořeny. Rozdíly v uspořádání pletiv základních a vodivých u taxonomických skupin: u nahosemenných a většiny dvouděložných: vodivá pletiva dutý válec, většinou pruhy - pak parenchymatické dřeňové paprsky - základní: kůra a dřeň U jednoděložných, kapraďorostů, některých dvouděložných: - roztroušené nebo více kruhů 4
5 Stélé (z řeckého sloup): specificky uspořádaný soubor vodivých pletiv (cévních svazků) v rostlinném orgánu. V osových orgánech je stélé nejčastěji součástí centrálního cylindru. Stelární teorie: zabývá se popisem a fylogenetickým vývojem vaskulárních systémů cévnatých rostlin. Základním postulátem této teorie je skutečnost, že anatomická stavba osových orgánů (kořen, stonek) je podobná, tzn., že těmito orgány prochází sloup vodivých pletiv (stélé). Vaskulární systém rostliny je určen uspořádáním cévních svazků v internodiích (= článcích) a v nodech (= uzlech). V nodech se rostl. orgány větví a ve stoncích zde odstupují cévní svazky do listů (tzv. listové stopy) a reprodukčních orgánů. Typy stélé Protostélé: centrální hadrocentrický cévní svazek, vývojově nejstarší. Odvozený typ je plektost ve stoncích plavuní. Aktinostélé: radiální cévní svazek v kořeni. V sekundárně tloustnoucích kořenech se mění v pseudoeustélé. Sifonostélé: stélé s centrálním kanálem (= sifonem). Polystélé: síť hadrocentrických cévních svazků v oddencích kapradin. Arthrostélé: do kruhu uspořádané, kolaterální, uzavřené cévní svazky ve stoncích přesliček. Eustélé: do kruhu uspořádané, kolaterální, otevřené (kambium) cévní svazky ve stoncích nahosemenných a dvouděložných krytosemenných rostlin. Ataktostélé: systém roztroušených, kolaterálních, uzavřených cévních svazků ve stoncích jednoděložných rostlin. Orgány Uspořádání cévních svazků ve stonku eustele ataktostele Votrubová 2001 vodivá pletiva dutý válec, většinou pruhy - pak parenchymatické dřeňové paprsky - základní: kůra a dřeň Mechanická výztuž vodivá pletiva dutý válec, většinou pruhy - pak parenchymatické dřeňové paprsky - základní: kůra a dřeň Mechanická výztuž Aristolochia Foto: D. Bartáková Clematis Foto: D. Bartáková 5
6 rhexigenní intercelulára vodivápletiva dutý válec, Bikolaterální svazek cévní Pazourek, Votrubová 1997: Atlas of Plant Anatomy Ranunculus lingua Solanum dulcamara Jednoděložné: - ataktostélé - roztroušené nebo více kruhů (2 kruhy u stébel trav) základní: kůra a dřeň Mechanická výztuž Jednoděložné: - roztroušené: ataktostélé Zea mays Votrubová 2001 Jednoděložné: -dutá stébla Jednoděložné: -dutá stébla -2 kruhy u stébel trav Hordeum distichon Pazourek, Votrubová 1997: Atlas of Plant Anatomy 6
7 Jednoděložné: -dutá stébla -2 kruhy u stébel trav Glyceria fluitans X pozor! Ranunculus lingua Pazourek, Votrubová 1997: Atlas of Plant Anatomy Votrubová 2001 Stopy listové Nodální anatomie Stopy listové Esau 1977 Nodální anatomie Stopy listové Vliv faktorů prostředí: ozářenost stinný Malus domestica Pazourek, Votrubová 1997: Atlas of Plant Anatomy slunný 7
8 Primární tělo rostlin List Kořen Primární tělo rostlin List Kořen Původ z primárních meristémů kapraďoprosty většina jednoděložných některé drobné dvouděložné Sekundární tělo rostlin Druhotné tloustnutí stonku a kořene Původ ze sekundárních meristémů Druhotné tloustnutí Sekundární tělo rostlin Původ ze sekundárních meristémů kambia a felogenu Sekundární tělo rostlin Původ ze sekundárních meristémů Druhotné tloustnutí kambia a felogenu Kořen Periderm: feloderm, felogen, felem (suberoderm), rhytidoma. Střední válec s eustélé: stonky nahosemenných a dvouděložných rostlin. Dr. Vladimír Vinter, Sekundární tělo rostlin Sekundární tloustnutí stonku Dr. Vladimír Vinter, 8
9 Sekundární tloustnutí stonku Sekundární tloustnutí stonku Kambium sekundární pletivo vodivé deuteroxylém a deuterofloém fascikulární kambium - z prokambia: pokud jen FK u některých bylin, nepatrně cévní svazek Kambium kambium fascikulární a interfascikulární tvoří souvislý systém v těle interfascikulární kambium z dřeňových paprsků Votrubová 2001 kambiální iniciály: periodická činnost kambia periklinální dělení (rovnoběžně spovrchem) převažuje, pak i antiklinální (kolmo) Kambium kambiální iniciály: Kambium fusiformní: podélné: produkují osový systém paprskové: isodiametrické: produkují radiálně orientované buňky paprsků parenchymatické Kaufman et al. (1989): Plants: their biology and importance Votrubová
10 Kambium kambiální iniciály: fusiformní Xylotomie - nauka o struktuře a vlastnostech dřeva) Dřevo (z technického hlediska) = lignifikované vodivé pletivo kmenů stromů (tj. deuteroxylém) vznikající dostředivým dělením buněk kambia. Xylotomie Termíny užívané při popisu dřevnatých kmenů: Medula (dřeň): parenchymatická, zásobní a transportní funkce. Dřeňové paprsky: zásobní, vodivá a provětrávací funkce. Šířka do 1 mm, výška desítky mm. Duramen (jádro): odlišitelný u jádrových dřev - např. modřín, tis, dub, ořešák, akát, jabloň, slivoně aj. Tmavší zbarvení je způsobeno ukládáním organických a anorganických jádrových látek, Thyly: ucpávají cévy listnáčů (vakovité výběžky buněk dřevního parenchymu) bránící šíření tracheomykóz. Běl (splint, albumen): světlejší nejmladší obvodové letokruhy. Transpirační proud vedou vodivé elementy nejmladších letokruhů, které tvoří tzv. hydroaktivní profil. Rychlost transportu je za optimálních podmínek u listnáčů až desítky m/hod, u jehličnanů m/hod. Vodní sloupce dosahují výšky i přes 100m (eukalypty, sekvoje, sekvojodendrony). Pohon transpiračního proudu zajišťuje transpirace, kořenový vztlak, koheze molekul vody, adheze molekul vody ke stěnám cév. Letokruhy Hranice mezi jarním a letním dřevem jarní letní Xylotomie Termíny užívané při popisu dřevnatých kmenů: Letokruh: přírůstek jarního a letního dřeva za sezónu. Na jaře vznikají vodivé elementy, které mají větší průměr a tenčí buněčné stěny (jarní dřevo), letní elementy mají menší průměr a silnější buněčné stěny (letní dřevo). Někdy se mohou vytvořit dva letokruhy v jednom roce, např. po pozdních jarních mrazech nebo po masivním napadení fytofágním hmyzem. Vznik letokruhu je podmíněn periodickou činností kambia (střídání ročních období v temperátním pásmu, záplavy,monzuny). Činnost kambia začíná během rašení pupenů zdroj auxinu (kyselina ß-indolyloctová). Nejvyšší aktivitu vykazuje kambium u našich dřevin koncem května a v červnu. Hranice letokruhu: hranice mezi letním dřevem jednoho letokruhu a jarním dřevem následujícího letokruhu. Letokruhy Hranice mezi jarním a letním dřevem Pinus - Gymnosperms 10
11 Homogenní - tracheidy, ne sklerenchym Parenchymatické buňky, protažené radiálně funkce zásobní někde ležaté tracheidy mrtvé buňky - radiální transport Homogenní - tracheidy Parenchymatické buňky ležaté tracheidy heterogenní články cév, tracheidy, sklerenchym, parenchym Vždy jen parenchym transportní i zásobní funkce Homogenní paprsky Pinus - Gymnosperms Pinus - Gymnosperms 11
12 heterogenní články cév, tracheidy, sklerenchym, parenchym Vždy jen parenchym V pozdním dřevu tracheidy, Pokud cévy, pak úzké Hydraulická bezpe Hydraulická bezpečnost heterogenní články cév, tracheidy, sklerenchym, parenchym Vždy jen parenchym V pozdním dřevu tracheidy, Pokud cévy, pak úzké Hydraulická bezpe Hydraulická bezpečnost apple (Pyrus malus with diffuse porous wood Credit to Mauseth: web Dřevo kruhovitě pórovité, difúzně pórovité hrušeň (Pyrus malus) X jeřáb (Fraxinus) 12
13 Deuteroxylém - tyly Deuteroxylém - tyly Funkční pouze mladší letokruhy Nefunkční letokruhy: nebezpečí šíření chorob Často ukládání: polyfenolických látek (třísloviny s desinfekčním účinkem) oxidují tmavší barva letokruhů gum Klejů Vytváření tyl: Tyly výrůstky parenchymatických buněk do ztenčenin, jejich lignifikace Jádro a běl Votrubová 2001 Deuteroxylém - tyly Vytváření tyl: Tyly výrůstky parenchymatických buněk do ztenčenin, jejich lignifikace Trnovník akát Robinia pseudoacacia Mauseth: web Deuterofloém Homogenní - sítkové buňky (1 sezóna) I parenchym a sklerenchym Parenchymatické buňky funkce zásobní články sítkovic, průvodní buňky, zásobní parenchym sklerenchym, Vždy jen parenchym transportní i zásobní funkce Deuterofloém Homogenní - sítkové buňky (1 sezóna) I parenchym a sklerenchym Parenchymatické buňky funkce zásobní Although sieve cells are abundant here, they are virtually impossible to identify in transverse section Xs Mauseth: web Deuterofloém Homogenní - sítkové buňky (1 sezóna) I parenchym a sklerenchym Parenchymatické buňky funkce zásobní thesimplenatureofsecondary phloem in conifers. Dark - tannin cells, others - sieve cells (the arrows - sieve areas. Mauseth: web 13
14 Deuterofloém Homogenní - sítkové buňky (1 sezóna) I parenchym a sklerenchym Parenchymatické buňky funkce zásobní Deuterofloém články sítkovic, průvodní buňky, zásobní parenchym sklerenchym, Vždy jen parenchym transportní i zásobní funkce Esau Esau Deuterofloém Osový a paprskový systém Tilia Floémová sklerenchymatická vlákna, články sítkovic a průvodní buňky. Neodpovídá letokruhům!!!! Několik množin během roku Dendrochronologie (=věda zabývající se datováním dřeva a rekonstrukcí klimatických změn) Šířku letokruhu ovlivňují stresy - lepší rok = širší letokruh. Presslerův (švédský) dutý vrták odběr vzorků dřeva získá se tenký váleček. Příklady využití: Rekonstrukce klimatu, extrémních událostí zjišťování stáří stromů Pinus longaeva přes 4000 let. zjišťování stáří staveb a archeologických památek Mauseth: web Dendrochronologie standardní dendrochronologická řada pro určitý druh a určitou oblast - křížové pravidlo = vyhledávání shodných specifických sekvencí letokruhů stromů různého kalendářního stáří, rostoucích ale po určitou dobu současně (optimální je alespoň 40 společných letokruhů). Řada jedle 70% středověkých krovů je z jedle, kambium jedle citlivě reaguje na vnější změny, a proto se šířka letokruhů shoduje u geograficky vzdálených jedinců (= jedle vykazuje širokou telekonekci). Řada jedle u nás sahá do r údaj z r Primární kůra Primární kůra Aristolochia Isolated parenchyma cells in the cortex: expansní pletivo Mauseth: web 14
15 Primární kůra Primární kůra pletivo Nové pletivo: tvorba v primární kůře na zvětšení objemu stonku Primární kůra Primární kůra pletivo Nové pletivo: tvorba v primární kůře na zvětšení objemu stonku Expansní pletivo Aristolochia Aristolochia Primární kůra Primární kůra pletivo Nové pletivo: tvorba v primární kůře na zvětšení objemu stonku Legend: 1 cork 3 sclerenchyma 4 phloem 5 vascular cambium 2 dilated phloem ray 6 xylem English name: Basswood/linden Scientific name: Tilia sp. Familia: Tiliaceae Classis: Dicotyledonas Phylum: Angiospermae Primární dřeňové paprsky zasahují dostředivě do dřeně (medula), odstředivě do lýka, kde se mohou klínovitě rozšiřovat tzv. dilatace dřeňových paprsků lýka Epidermis: Krycí pletivo Někde obnovení dělivé aktivity ( - cesmína, některé javory, růže) Periderm: sekundární pletivo krycí činností felogenu Periderm (druhotná kůra) z felogenu: -feloderm, - felogen - felem Feloderm 1 2 vrstvy parenchymatických buněk s chloroplasty u mladých stonků u starších již chloroplasty nejsou. Felem (korek, suberoderm) buňky s buněčnými stěnami impregnovanými suberinem. Suberinizace spočívá v přikládání suberinových lamel (destiček) na celulózní buněčnou stěnu. Zkorkovatělé buňky mají na příčném řezu obdélníkovitý tvar, jsou uspořádány radiálně, v pravidelných sloupcích. Jsou odumřelé, vyplněné vzduchem, tříslovinami, pryskyřicemi a jinými látkami. Např. v korkových buňkách bříz (Betula) se nachází pryskyřičná látka betulin. Buněčné stěny suberinizovaných buněk mohou být silné (tvrdý korek) nebo měkké (měkký, houbovitý korek). Periderm Periderm: sekundární pletivo krycí založení felogenu 15
16 Periderm Periderm - felogen Periderm: sekundární pletivo krycí založení felogenu Periderm: sekundární pletivo krycí Raný periderm Solanum dulcamare Korek Felém, suberoderm felogen Primární kůra Periderm - felogen Tannins in central vacuoles of cork cells deter insects. (Quercus) Periderm - felogen Periderm: sekundární pletivo krycí Transverse section of ivy (Hedera helix). cuticle, epidermis cells, with cork cells below Cork cambium in cells just below the epidermis, epidermis korek korek felogen Kůra - feloderm felogen Kůra - feloderm Mauseth: web Mauseth: web Periderm - borka Borka (rhytidoma) kmenů: všechna pletiva ležící vně od nejmladší vrstvy korku (= vnitřní vrstvy korku nejblíže felogenu) odumírají. Hladkou borku mají dřeviny u nichž je felogen v činnosti více let, např. buk (Fagus). určování dřevin: barva borky a způsob odlupování. Periderm - borka Borka (rhytidoma) kmenů: všechna pletiva ležící vně od nejmladší vrstvy korku (= vnitřní vrstvy korku nejblíže felogenu) odumírají. Hladkou borku mají dřeviny u nichž je felogen v činnosti více let, např. buk (Fagus). určování dřevin: barva borky a způsob odlupování. Lenticely (čočinky). Korek je nepropustný pro plyny a páry - k provětrávání pletiv stonků se v peridermu vytvářejí lenticely (čočinky). První lenticely vznikají nejčastěji pod průduchy epidermis zvýšenou dělivou aktivitou felogenu. - parenchymatické pletivo tvořeného přibližně kulovitými nesuberinizovanými buňkami s intercelulárami (merenchym). Merenchym vytváří výplň lenticely, tzv. epithem, jehož interceluláry jsou propojeny s intercelulárami dřeňových paprsků. Na zimu se lenticela uzavírá korkovými buňkami, které jsou na jaře vytlačeny nově se tvořícím merenchymem. 16
17 Periderm - borka Periderm - lenticela Řez lenticelou (= čočinkou) v borce lípy srdčité (Tilia cordata). Lenticely vytvářejí systém provětrávacího pletiva v sekundární kůře (peridermu). První lenticely vznikají většinou pod průduchy epidermis zvýšenou dělivou aktivitou felogenu, který zevně odděluje merenchym (parenchymatické pletivo tvořené přibližně kulovitými nesuberinizovanými buňkami s intercelulárami). Merenchym vytváří výplň lenticely (epithem), jejíž interceluláry souvisí s intercelulárami dřeňových paprsků. Na zimu se lenticela uzavírá korkovými buňkami, které jsou na jaře vytlačeny nově se tvořícím merenchymem. Periderm - lenticela Legenda: 1 lenticela 2 primární kůra 3 xylem 4 dřeň Sambucus sp. 17
Stavba stonku. Stavba stonku
Stavba stonku Stonek je nadzemní část rostliny, která nese listy, pupeny a generativní orgány (květ, plod a semeno). Její další funkcí je ukládání zásob, zajištění transportu živin a případně má i funkci
VíceVýřez kmenem listnáče. parenchymatická medula
Xylotomie (nauka o struktuře a vlastnostech dřeva) Dřevo (z technického hlediska) = lignifikované vodivé pletivo kmenů stromů (deuteroxylém) vznikající dostředivým dělením buněk kambia. Kmeny manoxylické:
VíceVznik dřeva přednáška
Vznik dřeva přednáška strana 2 2 Rostlinné tělo a růst strana 3 3 Růst - nejcharakterističtější projev živých organizmů - nevratné zvětšování hmoty či velikosti spojené s činností živé protoplazmy - u
Více5. Anatomická a morfologická stavba dřeva
5. Anatomická a morfologická stavba dřeva Stonek Stonek je vegetativní orgán vyšších rostlin, jehož základními funkcemi je růstem prodlužovat rostlinu ve směru pozitivního heliotropismu, nést listy a generativní
VíceStonek. Stonek příčný řez nahosemenná rostlina borovice (Pinus)
Stonek Stonek příčný řez nahosemenná rostlina borovice (Pinus) Legenda: 1 dřeň, 2 dřevo (xylém), 3 dřeňový paprsek, 4 pryskyřičný kanálek v xylému, 5 lýko (floém), 6 primární kůra, 7 pryskyřičný kanálek
VícePraktické cvičení č. 10.
Praktické cvičení č. 10. Cvičení 10. - Stonek II. b 3 příklady stavby druhotně tloustnoucích stonků u nahosemenných a krytosemenných rostlin - Picea abies (L.) Karsten - smrk ztepilý - Tilia L. sp. - lípa
VícePraktické cvičení č. 9.
Praktické cvičení č. 9. CVIČENÍ 9 STONEK I. 1.Typy větvení, způsob postranních větví a) větvení hemiblastické - heterobrachiální (plavuň), homobrachiální holoblastické - monopodiální (Taxus baccata L.
VíceVývoj stélé. parenchym. floém. xylém
Vývoj stélé 1 2 5 3 6 7 10 4 8 11 parenchym 9 12 Základní typy stélé 1 protostélé, 2 stelátní protostélé, 3 aktinostélé, 4 plektostélé, 5 sifonostélé ektofloické, 6 artrostélé, 7 sifonostélé amfifloické,
VíceAnatomie, histologie a embryologie
Anatomie, histologie a embryologie Témata: - Systém vodivých pletiv - Xylém, typy xylémových buněk - Floém, typy a specializace floémových buněk http://www.botanika.upol.cz/atlasy/anatomie/index.html Cévnaté
VícePraktické cvičení č. 8.
Praktické cvičení č. 8. Cvičení 8. - Kořen 1. Homorhizie (kapraďorosty, jednoděložné rostliny) 2. Allorhizie (většina nahosemenných a dvouděložných rostlin) 3. Mykorhiza (ektotrofní, endotrofní) 4. Vzrostný
VíceBiologické základy péče o stromy II.
Biologické základy péče o stromy II. Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 PLETIVA VODIVÁ - lýko
VíceÚvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části
Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části příjem vody a živin + ukotvení fotosyntéza rozmnožovací potřeba struktur
VíceNázev: VNITŘNÍ STAVBA STONKU
Název: VNITŘNÍ STAVBA STONKU Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2. a 3. (1. ročník vyššího
VíceRostlinná pletiva. Milan Dundr
Rostlinná pletiva Milan Dundr Pletiva soubory buněk vykonávají stejné funkce přibližně stejný tvar a velikost Rozdělení pletiv - podle tvaru buněk a tloustnutí bun. stěny PARENCHYM tenké buněčné stěny
VíceMIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA
MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA JEHLIČNANY starší jednoduchá stavba pravidelnost JEHLIČNANY LISTNÁČE letní tracheida libriformní vlákno kambiální iniciála jarní tracheida tracheida parenchym céva parenchym
VíceANATOMIE STONKU. sekundární stavba. kambium. sekundární xylém a floém dvouděložných rostlin a nahosemenných. felogén. sekundární krycí pletivo
ANATOMIE STONKU sekundární stavba kambium sekundární xylém a floém dvouděložných rostlin a nahosemenných felogén sekundární krycí pletivo abnormální tloustnutí jednodělož. rostlin druhotné tloustnutí stonku
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Rostlinná pletiva I. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis struktury a funkce rostlinných
VíceSystémy pletiv vodivých a zpevňovacích (vaskulární systémy)
Systémy pletiv vodivých a zpevňovacích (vaskulární systémy) Jsou tvořeny vodivými elementy dřeva a lýka a většinou také dřevním a lýkovým parenchymem a sklerenchymem. Zajišťují v rostlinách transport na
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Více= soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí
Otázka: Rostlinná histologie Předmět: Biologie Přidal(a): TK Pletivo rostlin = histologie = soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí Rozdělení (podle stupně vývoje):
VíceROSTLINNÁ PLETIVA I. Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list.
ROSTLINNÁ PLETIVA I Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list. Orgány jsou složeny lž z buněk, které tvoří uvnitř orgánů ů odlišná uskupení pletiva.
VíceVegetativní rostlinné orgány. Milan Dundr
Vegetativní rostlinné orgány Milan Dundr Kořen roste pozitivně geotropicky (gravitropicky) upevňuje rostlinu v substrátu čerpá ze substrátu vodu a v ní rozpuštěné minerální látky Kořen kořenová soustava
VíceStavba kořene. Stavba kořene
Kořen je nepravidelně se větvící se, většinou podzemní, nečlánkovaný orgán bez listu. Rostlina je upevněná pomocí kořene v půdě a slouží mu k nasávání a dopravě roztoků minerálních látek. Další jeho funkce
VíceROSTLINNÉ ORGÁNY KOŘEN A STONEK
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceVladimír Vinter
Meristémy (dělivá pletiva) Meristémy vytváří růstové zóny z mitoticky se dělících buněk. Meristémy zajišťují organogenezi (vznik nových orgánů) a vlastní sebereprodukci (udržování meristému). Meristematické
VíceVEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN
VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN 13 Soubory určitých pletiv vytvářejí u rostlin rostlinné orgány, a to buď vegetativního nebo generativního charakteru. Vegetativní orgány slouží rostlinám k zajištění růstu,
Více2004 2006 Vladimír Vinter
Anatomická stavba kořene Kořen (radix) je vegetativní, zpravidla podzemní, heterotrofní (vzácně asimilující), bezlistý, nečlánkovaný orgán sporofytu cévnatých rostlin sloužící především k příjmu vody a
VíceVladimír Vinter
Anatomická stavba stonku Stonek (kaulis, kaulom) je zpravidla nadzemní část rostliny nesoucí listy a reprodukční orgány s nimiž vytváří prýt (frons). Fylogeneticky se stonek vyvinul převršením telomů psilofytních
VíceVladimír Vinter
Epidermis Epidermis (pokožka stonků, listů a reprodukčních orgánů) je tvořena většinou jednou vrstvou buněk bez intercelulár. Buňky pokožky jsou nejčastěji izodiametrického tvaru, mohou být ale i nepravidelné
Vícekfrserver.natur.cuni.cz/anatomiez Osnova přednášky 3: Pletiva základní, vodivá Stonek
kfrserver.natur.cuni.cz/anatomiez Osnova přednášky 3: Pletiva základní, vodivá Stonek 1. Pletiva jednoduchá 2. Systémy pletiv: krycí, základní 3. Systém pletiv vodivých 4. Uspořádání cévních svazků 5.
VíceGymnázium Olomouc Hejčín. Člověk a příroda versus Příroda a člověk Listnaté stromy olomouckého kraje (podtéma:stromy kolem nás)
Gymnázium Olomouc Hejčín Člověk a příroda versus Příroda a člověk Listnaté stromy olomouckého kraje (podtéma:stromy kolem nás) vypracovaly: Tereza Tichá Markéta Urbášková Michaela Židková Veronika Kolářová
VíceMIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA LISTNÁČE
MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA LISTNÁČE JEHLIČNANY LISTNÁČE letní tracheida libriformní vlákno kambiální iniciála jarní tracheida tracheida parenchym céva parenchym LISTNATÉ DŘEVINY vývojově mladší složitější
VíceRostlinná pletiva podle tvaru buněk a síly buněčné stěny Úvod - Doplňte chybějící místa v textu:
Praktické cvičení č. 5 Téma: Pletiva (protokol byl sestaven z pracovních listů, které vytvořila Mgr. Pavla Trčková a jsou součástí DUM) Materiál a pomůcky: Bezová duše, sítina, hruška, stonek hluchavky,
VíceRostlinné orgány. Kořen (radix)
- jsou tvořeny soubory pletiv - vyznačují se určitou funkcí a stavbou Rostlinné orgány Rostlinné orgány vegetativní (vyživovací) kořen, stonek, list - funkce : zajištění výživy, růstu a výměny látek s
VíceUrčování dřev podle makroskopických znaků
Dřevo a jeho ochrana Určování dřev podle makroskopických znaků cvičení Dřevo a jeho ochrana 2 Zadání Úkoly: 1) Identifikujte základní řezy dřevem na vzorcích 2) Na vzorcích vyhledejte základní a doplňkové
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceCo poskytuje rostlinám sekundární růst?
Sekundární růst Co poskytuje rostlinám sekundární růst? 1. Dlouhověkost - díky tomu, že vznikají stále nová vodivá pletiva, která nahrazují pletiva, která přestala fungovat 2. Velikost - vzhledem k mechanické
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/
Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 LRR/OBBC LRR/OBB Obecná biologie Rostlinná pletiva II. Mgr. Lukáš Spíchal, Ph.D. Cíl přednášky Popis struktury a funkce rostlinných
VíceMakroskopická stavba dřeva
Makroskopická stavba dřeva přednáška 2 Ústav nauky o dřevě budova B, 6. NP zaměření ústavu: anatomická stavba dřeva dendrochronologie arboristika fyzikální a mechanické vlastnosti dřeva sušení a modifikace
VíceVodivá pletiva tvoří souvislý systém prostupující celé rostlinné tělo; jsou specializována na transport látek na dlouhé vzdálenosti, který je
Vodivá pletiva Vodivá pletiva tvoří souvislý systém prostupující celé rostlinné tělo; jsou specializována na transport látek na dlouhé vzdálenosti, který je nezbytný u rostlin s prostorovým oddělením orgánů
VíceMléčnice ve stonku pryšce (Euphorbia) obsahují jedovaté mléko latex. Žlaznaté emergence (tentakule) listu masožravé rosnatky (Drosera).
Mléčnice ve stonku pryšce (Euphorbia) obsahují jedovaté mléko latex. Žlaznaté emergence (tentakule) listu masožravé rosnatky (Drosera). Řez pryskyřičným kanálkem borovice černé (Pinus nigra) a schéma vzniku
VícePři osidlování souše vznikly velmi rozmanité typy rostlin s odlišnými životními strategiemi a s odlišnou strukturou svých těl. Byliny jsou rostliny,
Při osidlování souše vznikly velmi rozmanité typy rostlin s odlišnými životními strategiemi a s odlišnou strukturou svých těl. Byliny jsou rostliny, které na konci vegetační sezóny odumírají buď celé,
VíceDŘEVO pracovní list II.
DŘEVO pracovní list II. Autor : Marie Provázková Stručný popis : Pracovní list seznamující žáky s druhy dřeva, jeho stavbou a využitím. Obsahuje různé typy úkolů - doplňovačky, přivazovačku,výpočtovou
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 8 Mikroskopická stavba
VíceMikroskopická stavba dřeva jehličnatých dřevin cvičení
Mikroskopická stavba dřeva jehličnatých dřevin cvičení 2 Mikroskopická stavba dřeva Rostlinný organismus - základní stavební jednotkou jsou buňky (= anatomické elementy) různého typu (např. parenchymatická
VícePraktické cvičení č. 11.
Praktické cvičení č. 11. CVIČENÍ 11. - dokončení cvič. 10. - Typy pupenů; list I. LIST 1. Anatomická stavba plochého listu bifaciálního (Pyracantha coccinea Roem. - hlohyně šarlatová, př.ř., barvení) 2.
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 7 Mikroskopická stavba
VíceFaktory ovlivňující strukturu dřeva
Faktory ovlivňující strukturu dřeva přednáška 1 strana 2 2 Připomenutí základních poznatků strana 3 3 Dřevo definice Dřevo (xylém) definice soubor rostlinných pletiv, která se u dřevin nachází mezi kambiem
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 5 Části kmene Příčný
VíceAnatomie, histologie a embryologie
Anatomie, histologie a embryologie Témata: - Kořen, kořenový vrchol, kořenový meristém - Základní radiální a longitudinální zonace kořene - Primární růst kořene a sekundární tloustnutí - Zakládání a vývin
Více11. Morfologie - stonek
11. Morfologie - stonek Stonek - kaulom Původ z plumuly embrya; zpravidla nadzemní, pozitivně heliotropický, vždy článkovaný, (axis ascendens) Funkce: mechanická, vodivá, zásobní, asimilační, ochranná,
VíceROSTLINNÁ PLETIVA KRYCÍ
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceAnatomie, histologie a embryologie
Anatomie, histologie a embryologie Témata: - Základní typy pletiv - Strukturní a funkční dělení na pletiva krycí, vodivá a základní - Parenchymatické, kolenchymatické a sklerenchymatické pletivo Pletivo:
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 6 Makroskopická stavba
VíceNázev: VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE
Název: VNITŘNÍ STAVBA KOŘENE Autor: PaedDr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 2. a 3. (1. ročník vyššího
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Stonek morfologie autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Vegetativní orgány anatomie kořene autor: Mgr. Libor Kotas vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační
VíceKód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER26 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581
Kód VM: VY_52_INOVACE_ 3MER26 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581 Autor: PaedDr. Zuzana Mertlíková Datum: leden 2012 Ročník: VII. Vzdělávací oblast:
VícePletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27
Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a 1. Pletiva krycí (pokožková) rostlinné tělo vyšších rostlin kryje pokožka (epidermis) je tvořená dlaždicovitými buňkami těsně k sobě přiléhajícími, bez chlorofylu vnější
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 22 Pletiva. Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 22 Pletiva Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012 Anotace -pro učitele -stavba
VíceMartina Bábíčková, Ph.D
Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 18.3.2013 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Anatomie a morfologie rostlin Téma klíčová slova Stonek rostlinný
VíceROSTLINNÁ PLETIVA A TKÁNĚ ŽIVOČICHŮ A ČLOVĚKA
Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Michaela ROSTLINNÁ PLETIVA ROSTLINNÁ PLETIVA A TKÁNĚ ŽIVOČICHŮ A ČLOVĚKA pletiva = soubory buněk stejného tvaru i stavby, přizpůsobené k plnění určité funkce - pouze
VíceVakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich
Vakuola Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich objemu. Je ohraničená na svém povrchu membránou zvanou tonoplast. Tonoplast je součástí endomembránového systému buňky
VíceOBSAH 1 ÚVOD... 7. 1.1 Výrobek a materiál... 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu... 8 2 ZDROJE DŘEVA... 13
OBSAH 1 ÚVOD................................................. 7 1.1 Výrobek a materiál........................................ 7 1.2 Přehled a klasifikace materiálů pro výrobu..................... 8 2
VíceSTAVBA ROSTLINNÉHO TĚLA
STAVBA DŘEVA STAVBA ROSTLINNÉHO TĚLA JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY X DVOJDĚLOŽNÉ ROSTLINY JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY palmy, bambus Nemohou druhotně tloustnout (přirůstat)!! DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY mají sekundární dělivé
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 11 Rozpoznávání dřevin
Víceontogeneze listu zpočátku všechny buňky mají meristematický charakter, růst všemi směry (bazální, marginální a apikální meristémy listu)
Anatomie listu ontogeneze listu epidermis mezofyl vaskularizace vliv ekologických podmínek na stavbu listů listy jehličnanů listy suchomilných rostlin listy vlhkomilných rostlin listy vodních rostlin opadávání
VíceRostlinná pletiva. Rostlinná pletiva se mohou dělit buď podle tloušťky buněčné stěny, nebo podle funkce.
Rostlinná pletiva 1. Všeobecná charakteristika Živočichové i rostliny jsou si v mnohém podobní. Živočichové i rostliny jsou složeny z buněk. Jednotlivé buňky se podle funkce a tvaru sdružují do tkání (u
VíceIdentifikace dřeva. Mikroskopické techniky rostlinných pletiv
Mikroskopické techniky rostlinných pletiv Identifikace dřeva Osnova této prezentace identifikace dřeva makroskopická identifikace recentního dřeva mikroskopická identifikace recentního dřeva mikroskopická
VíceMikroskopická stavba dřeva listnatých dřevin cvičení
Dřevo a jeho ochrana Mikroskopická stavba dřeva listnatých dřevin cvičení Dřevo a jeho ochrana 2 Mikroskopická stavba dřeva Listnaté dřeviny - vývojově mladší -> anatomické elementy již specializovány
VíceArcheologie starého dřeva a spálenišť
MINIATLAS obsahuje dvě části. MINIATLAS mikroskopie dřeva a uhlíků pro učitele a studenty Příloha k úloze Archeologie starého dřeva a spálenišť První obsahuje výběr z anatomických obrázků různých pozorovacích
Více10. Morfologie - kořen
10. Morfologie - kořen Kořen - radix kořen (pravý) původ v radikule hypokotyl kořenový krček růst do délky - terminální, monopodiální směr + geotropický (axis descendens) kořen větvení - nepravidelné -
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základy obecné botaniky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. kormus rinyofyty pletivo tkáň kořen stonek
VíceStromy. Řešení. Pracovní list
Stromy Anotace: seznamuje žáky s vnější a vnitřní stavbou stromu a se základními rozdíly mezi jehličnatými a listnatými, opadavými a Zároveň vysvětluje rozdíl mezi krytosemennými a nahosemennými rostlinami.
VíceVážení návštěvníci, Pracovníci Botanické zahrady PřF UP Olomouc.
Vážení návštěvníci, vítáme vás v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V prostoru před zahradním domkem jsme pro vás připravili výstavu Krása dřeva našich jehličnanů
VíceTransport živin do rostliny. Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin.
Transport živin do rostliny Radiální a xylémový transport. Mimokořenová výživa rostlin. Zóny podél kořene, jejich vztah s anatomií a příjmem živin Transport iontů na střední vzdálenosti Radiální transport
VíceOCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce
OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ PRVKY A KONSTRUKCE Část: Dřevěné konstrukce Přednáška č. 1 Doc. Ing. Antonín Lokaj, Ph.D. VŠB Technická univerzita Ostrava, Fakulta stavební, Katedra konstrukcí, Ludvíka Podéště 1875,
VíceZÁKLADY ARBORISTIKY. Barbora Vojáčková, a kol. Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta. Skriptum 2013
ZÁKLADY ARBORISTIKY Barbora Vojáčková, a kol. Skriptum 2013 Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta 1 2 Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta 2013 Učební text pro předmět
VíceIdentifikace neznámých vzorků dřev REJVÍZ, MALÉ MECHOVÉ JEZÍRKO
MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ FAKULTA LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ, ÚSTAV NAUKY O DŘEVĚ ZEMĚDĚLSKÁ 3, 613 00 BRNO,, TEL: + 420 545 134 547 Identifikace neznámých vzorků dřev REJVÍZ, MALÉ MECHOVÉ
Více(cv04) Metody výroby mikroskopických preparátů z rostlinných pletiv (2. část) Preparáty pro dokumentaci tvorby dřeva a lýka
Mikroskopické techniky rostlinných pletiv (cv04) Metody výroby mikroskopických preparátů z rostlinných pletiv (2. část) Preparáty pro dokumentaci tvorby dřeva a lýka Osnova této prezentace Tvorba xylému
VíceNázev: Kapraďorosty. Autor: Paed.Dr. Ludmila Pipková. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět: biologie
Název: Kapraďorosty Autor: Paed.Dr. Ludmila Pipková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět: biologie Mezipředmětové vztahy: ekologie Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia) Tematický
VíceMakroskopická stavba dřeva
Makroskopická stavba dřeva přednáška 2 Definice juvenilního dřeva nachází se u jehličnatých i listnatých dřevin výsledek normálních fyziologických pochodů centrální část kmene odlišná stavba a vlastnosti
VíceVypracoval Mgr. David Mikoláš, 22. 9. 2008 DŘEVO
Vypracoval Mgr. David Mikoláš, 22. 9. 2008 DŘEVO CO JE TO DŘEVO Dřevo je pevné pletivo stonků vyšších rostlin, které označujeme jako dřeviny. Vzniká v rostlinách z meristémových buněk. CHEMICKÉ SLOŽENÍ
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Dělnická 6. 7. tř. ZŠ základní / zvýšený zájem
VícePrincip tvoření nákresů složitých struktur, orgánů:
Princip tvoření nákresů složitých struktur, orgánů: Příklad preparát: příčný řez stonkem Kukuřice (Zea mays L. ) Při zhotovování nákresů složitých struktur, skládajících se z více pletiv a buněčných typů,
Víceabsorpční (kořenové vlásky, trichomy masožravých rostlin); Provětrávací pletiva: aerenchym, aktinenchym, merenchym, průduchový aparát buňky, čočinky,
Krycí pletiva Primární rostlinné tělo je kryto pokožkou vznikající z primárního meristému, který je vytvářen apikálním meristémem kořene nebo prýtu. Při sekundárním tloustnutí je pokožka dříve nebo později
VíceWorld of Plants Sources for Botanical Courses
Botanika 8 Pletiva Rostlinné tělo (cormus) je složeno z buněk v těle se vyskytují skupiny buněk určitých funkčních a strukturních charakteristik označovaných jako pletiva = soubor spolu spojených (přes
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: List anatomie autor: Mgr. Libor Kotas vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu:
Více2 PLETIVA 2.1 PLETIVA DĚLIVÁ (MERISTÉMY)
2 PLETIVA Buňky v tělech vyšších rostlin vytvářejí pravá pletiva. Jsou to soubory buněk přibližně stejného tvaru a stejné funkce, které vznikají činností jedné nebo více dělivých buněk, tzv. iniciál. Buňky
VíceDřevo přírodní polymer
Dřevo přírodní polymer De Havilland DH 98 Mosquito Morane-Saulnier M.S.406 Plymax duralové pláty pokryté překližkou živá tkáň velmi protáhlá, takže vypadají jako vlákna vlákna u jehličnatých vláken až
VíceKAPRAĎOROSTY - KAPRADINY
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceMIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA JEHLIČNANY
MIKROSKOPICKÁ STAVBA DŘEVA JEHLIČNANY jehličnan versus listnáč X JEHLIČNANY LISTNÁČE letní tracheida libriformní vlákno kambiální iniciála jarní tracheida tracheida parenchym céva parenchym JEHLIČNANY
VíceMikroskopické preparační techniky pro analýzu rostlinných stonků
Mikroskopické preparační techniky pro analýzu rostlinných stonků Cílem cvičení je demonstrace rychlé a efektivní mikroskopické preparační metody, která byla vyvinuta na základě letitých zkušeností v laboratořích
Více2004 2006 Vladimír Vinter
Anatomická stavba listu List (fylom) je postranní, většinou plochý, zelený orgán omezeného růstu (s výjimkou některých tropických kapradin a Welwitschia), sloužící především k fotosyntetické asimilaci
VíceTransport v rostlinách. Kateřina Schwarzerová Olga Votrubová
Transport v rostlinách Kateřina Schwarzerová Olga Votrubová Transport v rostlinách Rostlinou jsou transportovány především následující látky: Voda: přijímána většinou kořeny Minerální látky: obvykle přijímány
VícePraktické cvičení č. 5.
Praktické cvičení č. 5. Cvičení 5. - Pletiva - charakteristika, rozdělení Pletiva - rozdělení podle vzniku, charakteru buněčné stěny a tvaru buněk 1. Nepravá - plektenchym hub 2. Pravá a) parenchym - izodiametrický
VíceMěření odporu transportních cest, stupně jejich integrace a embolizace
Měření odporu transportních cest, stupně jejich integrace a embolizace Vít Gloser Cvičení z fyziologie rostlin pro pokročilé Základní principy xylémového transportu vody (1) Tok vody v xylému je možný
VíceFyzikální vlastnosti dřeva. v biologickém praktiku
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA BOTANIKY Fyzikální vlastnosti dřeva v biologickém praktiku BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Petr Havlíček Vedoucí práce: PaedDr. Ing. Vladimír Vinter, Ph.
Více