Při osidlování souše vznikly velmi rozmanité typy rostlin s odlišnými životními strategiemi a s odlišnou strukturou svých těl. Byliny jsou rostliny,
|
|
- Antonie Machová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Při osidlování souše vznikly velmi rozmanité typy rostlin s odlišnými životními strategiemi a s odlišnou strukturou svých těl. Byliny jsou rostliny, které na konci vegetační sezóny odumírají buď celé, nebo odumírá alespoň podstatná část nadzemních orgánů. Mohou být jednoleté; ty odumírají kompletně na konci vegetační sezóny nebo poté, co odkvetou a vytvoří semena. Mezi jednoleté byliny patří např. kukuřice, pšenice, rýže, salát, hrách, měsíček. U dvouletých a víceletých bylin odumírá pouze nadzemní část nebo její podstatná část a vytrvávají buď podzemní orgány nebo části prýtu těsně nad zemí. Přežívajícími částmi mohou být kořeny, oddenky, hlízy, kaudexy ap. Dvouleté rostliny (např. mrkev, petržel) vykvetou a odumřou ve druhé vegetační sezóně, vytrvalé mohou přežívat mnoho let (např. mnohé trávy, pivoňka aj.) a kvést opakovaně. Méně často mohou byliny přežívat zimu, aniž by nadzemní část odumřela. Některé byliny mohou dorůstat značných velikostí (např. banánovník).
2 Dřeviny jsou rostliny, jejichž stonky a větší kořeny jsou zpevněné sekundárním xylémem (dřevem). Jejich povrch je obvykle kryt borkou ( kůrou ). Je pro ně typický tzv. sekundární růst (sekundární tloustnutí), kdy jsou stále vytvářena nová vodivá pletiva (xylém i floém) a obvykle i nová krycí pletiva (borka). Patří sem stromy, keře a četné liány. Jsou to víceleté rostliny. Sekundární růst se v malé míře vyskytuje i u některých bylin.
3 Které rostliny jsou schopné sekundárního růstu? Rostliny nahosemenné, většina rostlin dvouděložných a výjimečně rostliny jednoděložné
4 Vývoj rostliny z embrya
5 Co rostlinám sekundární růst poskytuje? 1. Umožňuje jim dlouhověkost tím, že neustále produkuje nová vodivá pletiva (xylém a floém) a nahrazuje tak ta, která přestala fungovat 2. Umožňuje jim vysoký vzrůst tím, že produkovaná pletiva, zejména xylém, jsou velmi pevná a poskytují rostlinám mechanickou oporu
6 Nejstaršími dřevinami jsou kalifornské borovice osinaté z jihozápadu USA. V současnosti se vyskytují exempláře staré přes 4800 let, přitom dorůstají pouze výšek kolem 16 m. Nejstarší exemplář byl datován v roce 2012; jeho stáří bylo stanoveno na téměř 5000 let. Borovice osinatá (Pinus longaeva) Metuzalém (Metuselah), borovice osinatá z kalifornských White Mountains je pravděpodobně nejstarší strom o stáří téměř let. Je starší než Cheopsova pyramida. Přesné místo výskytu je tajeno kvůli ochraně stromu. Oke/Wikimedia Commons Všech dnů Metúšelachových bylo devět set šedesát devět let, a umřel.
7 4000 let starý tis rostoucí v zahradě kostela ve vesnici Llangernyw v severním Walesu let starý cypřiš ze středního Íránu začal růst v době, kdy lidé objevili a začali užívat kolo.
8 V horách západního Švédska byl nalezen smrk, jehož stáří bylo odhadnuto na 9,550 let. Dostal přezdívku Old Tjikko a podle některých názorů je tím nejstarším stromem na světě. Old Tjikkoje nejméně 9550 let starý. Strom sám je relativně mladý, ale starý je kořenový systém, který mohl po dlouhá tisíciletí dávat opakovaně vznik jedincům, kteří postupně odumírali a noví vznikali z neporušeného kořene. Jinou možností je, že spodní větve se pod tíhou sněhu přitiskly k zemi a zakořenily (hřížení). Po tisíce let mohl také přežívat ve zvláštním stavu typickém pro tato místa s velmi drsnými podmínkami. Podle všeho začal růst v době, kdy byly britské ostrovy a pevnina spojeny ledovým mostem. Objevitel tohoto stromu, prof. Leif Kullman připisoval jeho růst nástupu globálního oteplování.
9 Kolonie keře Larrea tridentata je klonem. Tvoří prstenec s průměrem až 20 m (14 m v průměru). Věk klonu byl stanoven na 11,700 let, což z něj činí jeden z nejstarších živých organismů na Zemi. "King Clone" by Klokeid - Own work. Licensed under Public domain via Wikimedia Commons -
10 Co rostlinám sekundární růst poskytuje? 1. Umožňuje jim dlouhověkost tím, že neustále produkuje nová vodivá pletiva (xylém a floém) a nahrazuje tak ta, která přestala fungovat 2. Umožňuje jim vysoký vzrůst tím, že produkovaná pletiva, zejména xylém, jsou velmi pevná a poskytují rostlinám mechanickou oporu.
11 Hyperion je jméno sekvoje (Sequoia sempervirens) v severní Kalifornii, jejíž výška byla stanovena na metru a je nejvyšším známým žijícím stromem. Přes svoji výšku není stromem největším co do hmotnosti. Byl objeven roku 2006 v Redwoodském národním parku v severní Kalifornii. Přesné místo jeho výskytu nebylo zveřejněno. Odhaduje se, že obsahuje 530 m 3 dřeva. Seznam nejvyšších známých stromů Sekvoj vždyzelená (Sequoia sempervirens): m, Hyperion, Kalifornie, USA Douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii): m, Oregon, USA Blahovičník (Eucalyptus regnans): 99.6 m, Centurion, Tasmánie, Austrálie Smrk sitka (Picea sitchensis): 96.7 m, Kalifornie, USA Sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum): 95.8 m, Kalifornie, USA Blahovičník kulatoplodý (Eucalyptus globulus): 90.7 m, Tasmánie, Austrálie Blahovičník (Eucalyptus viminalis): 89 m, Tasmánie, Austrálie Shorea faguetiana : 88.3 m, Borneo Blahovičník (Eucalyptus delegatensis): 87.9 m, Tasmánie, Austrálie
12 Generál Sherman je sekvojovec, opět z Kalifornie. Co do objemu je největším stromem. Má výšku 83.8 metru a průměr 7.7 metru. Objem kmene je odhadován na 1,487 m 3. Jeho stáří je odhadováno na 2,300 2,700 let.
13 haacked.com
14 Jak začíná vývoj bylin a dřevin? Počáteční stadia vývoje jsou velmi podobná
15 Embryo lnu Embryo jabloně
16 Klíčení rostlin (bylin i dřevin) může být nadzemní a podzemní Při nadzemním klíčení se prodlužuje hypokotyl a vynáší nad zem dělohy. Ty později, poté, co jsou z nich vyčerpány živiny, obvykle zezelenají a fotosyntetizují. Klíčení lnu Klíčení jabloně
17 Klíčení rajčete Klíčení smrku
18 Při podzemním klíčení se hypokotyl neprodlužuje, dělohy zůstávají pod zemí a odumírají poté, co jsou z nich vyčerpány živiny. Klíčení hrachu Klíčení dubu
19 kambium felogén
20 U rostlin nahosemenných a dvouděložných, které jsou schopné druhotně tloustnout, jsou cévní svazky uspořádány do kruhu. Nejčastěji jsou to svazky cévní kolaterální (bočné). Xylém je uložen vedle floému, přičemž floém směřuje k povrchu stonku, xylém do jeho středu.
21 Sekundární růst začíná vznikem kambia. Kambium je meristém, který produkuje směrem do středu xylém (dřevní část) a směrem ven floém (lýkovou část). floém Základ kambia xylém Cévní svazek
22 Sekundární růst začíná vznikem kambia.
23 Kambium je meristém, který produkuje směrem do středu xylém (dřevní část a směrem ven floém (lýkovou část). Činností kambia stonek tloustne a napíná vnější vrstvy včetně pokožky. Tyto vrstvy později praskají a odlupují se. Před tím však musí dojít k vytvoření nového krycího pletiva, kterému předchází vznik meristému felogénu (korkového kambia).
24 1 2 3 kambium sekvoje Příčný řez stonkem borovice vejmutovky (Pinus strobus) 1 sekundární floém, 2 kambiální zóna, 3 sekundární xylém Crang, Vassilyev, Plant Anatomy, CD kambium akátu
25 Sekundární vodivá pletiva Systém osový Systém paprskový Osový systém Paprskový systém Systém osový transport v hlavním směru, obsahuje především vlastní vodivé dráhy, cévy a cévice v xylému, sítkové elementy ve floému Systém paprskový kolmý na systém osový, rozvod látek v tomto směru a zásobní funkce
26 5 6 7 Příčný řez větvičkou jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba) na počátku sekundárního růstu 1 sklerenchym vzniklý v primárním floému, 2 deuteroxylém, 3 kambium, 4 dřeň, 5 primární xylém, 6 - primární paprsek zasahující do dřeně, 7 místo vzniku nového paprsku
27 Kambium je dělivé pletivo, které funguje po celou domu života dřeviny. Jeho aktivita je často přerušovaná v období nepříznivých podmínek, u nás v zimním období. U našich dřevin se začíná kambium dělit na jaře, spolu s rašením pupenů a ukončuje dělení v průběhu srpna. Signálem pro ukončení dělení je zkracování dne. Poté se kambium připravuje na překonání nepříznivých podmínek, zejména mrazu. Výsledkem periodické činnosti kambia je vznik letokruhů, přírůstků za jedno vegetační období. kambium Příčný řez sekundárním xylémem douglasky (Pseudotsuga) ukazuje letokruhy vzniklé periodickou činností kambia
28 Blokový diagram deuteroxylému borovice (Pinus) Blokový diagram deuteroxylému lípy (Tilia)
29 Dřevo nahosemenných rostlin je homogenní. Jeho osový systém se skládá pouze z cévic (tracheid). Na počátku sezóny se tvoří tzv. jarní dřevo, jehož tracheidy jsou větší a mají tenčí stěny, tracheidy tzv. pozdního dřeva z konce sezóny jsou menší a mají stěny tlustší. Paprsky jsou obvykle jednořadé, v osovém systému i v paprscích bývají často pryskyřičné kanálky Příčný řez deuteroxylémem sekvoje (Sequoia sempervirens) Crang, Vassilyev, Plant Anatomy, CD Příčný řez deuteroxylémem borovice lesní (Pinus sylvestris) s pryskyřičnými kanálky. Šipky označují hranice mezi letokruhy
30 Dřevo dvouděložných dřevin je heterogenní, obsahuje více typů buněk. Kromě cév se vyskytují i tracheidy, sklerenchymatická vlákna a parenchym. Cévy mohou být rozmístěny více méně rovnoměrně v celém letokruhu, takové dřevo se nazývá roztroušeně pórovité. Příčný řez roztroušeně pórovitým dřevem jabloně Příčný řez roztroušeně pórovitým dřevem javoru cukrového (Acer sacharum) Crang, Vassilyev, Plant Anatomy, CD Šipky označují hranice mezi letokruhy. Cévy jsou většinou solitérní
31 U některých dřevin (např. jasan, akát, dub) se vyskytuje dřevo kruhovitě pórovité, kde jsou velké cévy pouze součástí jarního dřeva. Příčné řezy kruhovitě pórovitým dřevem jasanu (Fraxinus sp) Hranice mezi letokruhy jsou označeny šipkami, levý obrázek ukazuje celý letokruh, pravý obrázek ukazuje detail hranice mezi letokruhy. Obrázek vpravo
32 Jednotlivé letokruhy mohou plnit své funkce pouze po omezenou dobu. Po určité době, která je různá u různých druhů dřevin, dochází ke ztrátě transportní funkce cévních elementů, a to přesto, že se jedná o mrtvé buňky. U dvouděložných dřevin s roztroušeně pórovitým dřevem nebo u nahosemenných funguje více letokruhů, nejčastěji 3 až 7, jako horní hranice schopnosti fungovat v transportu vody se obvykle uvádí kolem 10 let. U dřevin s kruhovitě pórovitým dřevem fungují široké cévy obvykle jenom jeden rok, takže funkční v transportu je často jeden nejvýše dva nejmladší letokruhy. Když letokruhy přestávají být schopny vést vodu, dochází v nich ke změnám struktury a složení. I v letokruzích, které již nejsou schopny transportu, zůstávají ještě po nějakou dobu živé buňky (např. v paprscích). Tyto živé buňky významně přispívají k přeměnám v nefunkčních letokruzích, které vedou postupně, směrem od středu, ke vzniku tzv. jádrového dřeva. Často dochází ke změně zbarvení jádrové dřevo je obvykle tmavší. Změna zbarvení bývá způsobena ukládáním tříslovin, které mají antiseptické účinky a které oxidují na tmavě zbarvené flobafeny. Ukládají se i různé barevné látky, které způsobují mnohdy krásné a nápadné zbarvení jádrového dřeva především tropických druhů. Dalšími látkami typickými pro jádrové dřevo jsou pryskyřice, gumy, oleje, z anorganických látek pak zejména uhličitan vápenatý (např. u buku lesního, Fagus sylvatica) a kyselina křemičitá, která způsobuje výraznou tvrdost a pevnost týkového dřeva ze stromu Tectona grandis. Jádrové dřevo je díky této přirozené impregnaci mnohem odolnější proti rozkladu. Poslední fází vývoje jádrového dřeva je odumření všech živých buněk. Obvodové vrstvy dřeva vně od jádra se nazývají běl (splint nebo též alburnum). Všechny vrstvy bělového dřeva nemají stejnou funkci. Můžeme odlišit běl funkční v transportu a běl nefunkční v transportu a postupně se přeměňující na jádro. Jádrového dřeva tedy každým rokem přibývá, zatímco počet letokruhů tvořících běl zůstává přibližně stejný.
33 Blokové schéma stavby sekundárně ztloustlého stonku 1 jádrové dřevo, 2 běl, 3 kambium, 4 deuterofloém, 5 borka Řez větví tisu ve stáří 27 let s tmavým jádrovým dřevem a světlým bělovým dřevem. Tmavé radiální linie jsou suky.
34 Při tvorbě jádrového dřeva v něm často dochází k uzavírání cév, které poté, co přestaly fungovat v transportu, jsou vyplněny vzduchem a jsou tak vhodnou cestou šíření infekcí. Cévy mohou být uzavírány thylami, což jsou výrůstky živých parenchymatických buněk do nitra nefunkčních cév. Thyly zužují lumen cév nebo je zcela vyplňují. Stěny thyl mohou i tloustnout a lignifikovat a efektivně tak uzavírat cévy. Thyly jsou typické např. pro trnovník akát, mnohé duby, jilmy, morušovníky, révu vinnou (Vitis vinifera) aj. Jindy jsou cévy vyplňovány amorfním materiálem označovaným jako gumy nebo gely. Příčný řez sekundárním xylémem akátu s velkými cévami jarního dřeva uzavřenými thylami Podélný řez cévami akátu vyplněnými thylami Crang, Vassilyev, Plant Anatomy, CD
35 Grafióza jilmu Z místa inokulace konidiemi, tzn. z paždí větviček, jako nejobvyklejšího místa úživného žíru, se patogen šíří xylémem směrem do koruny i do kořenů dvěma způsoby. Jednak jsou nepohlavní spory unášeny roztokem v cévách, jednak dochází k jejich klíčení a prorůstání hyf cévami. Právě ucpáváním cév rozvíjejícím se myceliem způsobuje patogen odumírání celého stromu (Jančařík, 1999). Ophiostoma novo-ulmi někdy dosáhne již během první sezóny nákazy kořenů, kde pokračuje v růstu, vlnou infekce stoupá do kmene, který vlivem choroby odumírá celý nebo jeho valná část.
36 Aquilaria Aquilaria malaccensis je hlavním zdrojem tzv. agarwood, což je jádrové dřevo s vysokým obsahem výrazně vonné pryskyřice. Ta je produkována stromem jako obranný mechanismus proti infekci vřeckovýtrusnou parasitickou plísní Phaeoacremonium parasitica [
37 Z tohoto dřeva se dnes vyrábějí přísady do velmi ceněných parfémů
38 Význam dřeva 1. Stavební materiál 2. Palivo obnovitelný zdroj 3. Výroba nábytku, nářadí aj. 4. Umělecké předměty 5. Výroba papíru
39 Javor javor borovice borovice Dub dub douglaska topol Třešeň bříza olše jasan Africký mahagon honduraský m. ořešák tsuga (jedlovec)
40 Ebenové dřevo z různých druhů rodu Diospyros Hmotnost 1 m 3 ebenového dřeva se pohybuje mezi 960 až 1120 kg.
41 Ebenové dřevo se střídajícími se tmavými a světlými pruhy Týkové dřevo z Tectona grandis Mahagonové dřevo ze Swietenia mahagoni
42 Balsové dřevo z dřevin druhu Ochroma je nejlehčím známým dřevem schopným plavat na vodě i po nasáknutí vodou. Bylo jihoamerickými Indiány používáno k výrobě vorů. Stejnou technikou byl vyroben vor Kon-Tiki použitý skupinou vědců v čele s Thorem Heyerdalem k plavbě z Jižní Ameriky na ostrovy v Polynésii. Vor Kon-Tiki ve stejnojmenném museu v Oslu. Kon-Tiki urazil přibližně 3,770 námořních mil (cca km) za 101 dnů, průměrnou rychlostí 1,5 uzlu.
43 Sběr mízy javoru cukrového pro přípravu javorového sirupu
44 Kde lze využít znalostí stavby dřeva kromě jeho průmyslového využití? 1. V kriminalistice 2. V archeologii a historických vědách 3. K stanovení stáří dřevin, složení ekosystémů v minulosti 4. K studiu klimatických změn v minulosti
45 Nutno vyloučit možné chyby způsobené falešnými nebo chybějícími letokruhy Vrták pro odběr dřeva pro stanovení stáří stromu a pro účely dendrochronologie.
46 Studium charakteru letokruhů lze použít k tzv. letokruhovým analýzám. Ty mohou vypovídat o stáří dřeviny, ale i o klimatických podmínkách v minulosti. V praxi jsou používány v dendrochronologii (např. datování staveb) nebo dendroklimatologii (zjišťování změn klimatu), ale i v archeologii, kriminalistice či dějinách umění) Příklady vzhledu letokruhů Nahoře šířka letokruhů je ovlivněna pouze stářím dřeviny, se stářím jejich šířky ubývá Uprostřed ovlivnění šířky letokruhů zastíněním Dole ovlivnění šířky letokruhů extrémními klimatickými podmínkami (např. suchem nebo nízkými teplotami
47 Příklad sestavení letokruhové řady pro datování dřeva
48 Příčný řez sekundárně tloustnoucím stonkem lípy (Tilia sp.) 1 kambium, 2 sekundární xylém (roztroušeně pórovitý), 3 jednořadý paprsek, který pokračuje jako jednořadý do floému, 4 - jednořadý paprsek, který se rozšiřuje v oblasti floému, 5 sekundární floém (červeně sklerenchymatická vlákna, modře sítkovice a parenchym, 6 dilatovaná část paprsku ve floému, 7 zbytky primární kůry, 8 periderm, na povrchu odlupující se zbytky pokožky
49 Činností kambia stonek tloustne a napíná vnější vrstvy včetně pokožky. Tyto vrstvy později praskají a odlupují se. Před tím však musí dojít k vytvoření nového krycího pletiva, kterému předchází vznik meristému felogénu (korkového kambia).
50 Ve stonku vzniká felogén nejčastěji v některé z povrchových vrstev, blízko pokožky. Felogén odděluje centrifugálně korek. Buňky korku k sobě těsně přiléhají, bez mezibuněčných prostor. Na jejich buněčnou stěnu se směrem do středu buňky ukládá tenká suberinová vrstva. Díky tomu se stěny stávají nepropustné pro vodu i plyny a protoplast těchto buněk odumírá. Někdy mohou stěny i dále tloustnout a dřevnatět. Dospělé korkové buňky jsou obvykle vyplněny vzduchem, v některých případech v nich mohou být třísloviny, pryskyřice apod. Směrem dovnitř produkuje felogén omezené množství buněk. Ty mohou ve stoncích často obsahovat chloroplasty (např. u borovice lesní, Pinus sylvestris nebo u třešně, rod Cerasus a řady dalších) nebo mohou sloužit ukládání zásobních látek (škrobu). Vznik felogénu u pelargónie
51 korek Příčný řez korkem dubu (Quercus sp.) Buňky korku jsou vyplněné taniny
52 Z Mauseth, Am. J. Bot Hlavní vodivé dráhy v xylému jsou cévy a cévice. Cévy jsou trubicovité útvary složené z většího počtu buněk, které na sebe navazují svými koncovými stěnami; ty jsou v různé míře perforované. Vyskytují se hlavně u krytosemenných rostlin. Cévice jsou úzké dlouhé buňky, které jsou jedinými vodivými drahami u nahosemenných rostlin; spolu s cévami se ale vyskytují i u rostlin krytosemenných.
53 Příčný řez sekundárně tloustnoucím stonkem lípy (Tilia sp.) 1 kambium, 2 sekundární xylém (roztroušeně pórovitý), 3 jednořadý paprsek, který pokračuje jako jednořadý do floému, 4 - jednořadý paprsek, který se rozšiřuje v oblasti floému, 5 sekundární floém (červeně sklerenchymatická vlákna, modře sítkovice a parenchym, 6 dilatovaná část paprsku ve floému, 7 zbytky primární kůry, 8 periderm, na povrchu odlupující se zbytky pokožky
54 Díky charakteru buněk korku je přerušené spojení mezi pletivy vně od korku a pletivy ve vnitřních částech, takže veškerá pletiva vně od něj odumírají. V určitých omezených oblastech felogén vytváří buňky jiného charakteru, volně uspořádané, mezi kterými jsou vytvořené interceluláry; ty umožňují vstup vzduchu do nitra ztloustlého orgánu. Tyto malé oblasti se nazývají lenticely neboli čočinky Schéma lenticely 1 korek, 2 felogén, 3 feloderm, 4 primární kůra, 5 lenticela, mezi buňkami lenticely jsou výrazné mezibuněčné prostory, a to i v oblasti felogénu
55 Lenticela na stonku podražce (Aristolochia sp.)
56 Lenticely (čočinky) na stonku šeříku obecného (Syringa vulgaris) Crang, Vassilyev, Plant Antomy, CD Pyrus calleryana okrasná hrušeň
57 U většiny rostlinných druhů funguje felogén pouze omezenou dobu a v pozdějších fázích sekundárního růstu se hlouběji ve stonku zakládají následné felogény. S tvorbou každého následného felogénu a korku jsou pletiva uložená vně od nejnovějšího korku odříznuta od přísunu vody a živin a odumírají. Na povrchu orgánu tak přibývají mrtvá pletiva. Soubor všech mrtvých buněk vně od nejmladšího felogénu se nazývá borka. Charakter borky závisí v prvé řadě na způsobu zakládání následných felogénů. Ty se mohou zakládat jako souvislé koncentrické pláště kolem celého stonku. Častěji se následné felogény tvoří jako nespojité útvary miskovitého tvaru, které se svými okraji spojují s předchozím peridermem. Vznik borky Vlevo následné felogény tvoří soustředné válce, vpravo následné felogény tvoří nespojité miskovité útvary 1 kambium, 2 jeden z felogénů
58 Lenticely na bříze en.wikipedia.org Lenticely na třešni Autor: Rosser1954 Roger Griffith
59 Vzhled a způsob odlupování borky je často druhově specifický a může být využit pro identifikaci dřeviny. A B C D E F G G I Vzhled povrchu různých sekundárně tloustnoucích dřevin A bříza, vodorovné černé čárky jsou zvětšující se lenticely, bílá barva je způsobena přítomností jehličkovitých krystalů betulinu v buňkách a odrazu světla na nich B a C plamének a réva vinná. U těchto rostlin se následné peridermy zakládají jako soustředné kruhy D buk, zde se netvoří typická borka, felogén funguje po celý život E - šupinovitá borka platanu F šupinovitá borka borovice lesní G dub letní
60 Tis červený borovice Modřín opadavý Sekvoj Smrk ztepilý
61 bříza buk jasan javor
62 dub ořešák Topol černý eukalyptus
63 Sklizený korek Dub korkový Z dubu korkového (Quercus suber) se získává korek pro výrobu zátek aj. Dub korkový se využívá pro získávání přírodního korku olupováním borky v intervalech 6-12 let. První sklizeň se může provést po cca 25 letech od výsadby, ale kvalitní korek pro výrobu zátek se získá obvykle až po třetí sklizni. Korek z prvních sklizní se zpracovává převážně na dekorativní účely.
64 Jiné možnosti využití sekundárních pletiv dřevin Batoh z březové kůry Vrstvy mladých větviček obsahujících floém (např. borovice) mohou být využity jako potrava. Ve Finsku během hladomoru následkem občanské války v roce 1918 tato potrava zachránila řadu lidí od smrti hladem. Jsou běžnou potravou řady živočichů včetně primátů. Skořice část sekundárních pletiv skořicovníku zahrnující nejmladší části borky a sekundární floém.
65 Meristém primárního tloustnutí 1 apikální meristém, 2 základy listů, 3 meristém primárního tloustnutí, 4 prokambium Datlovník U palem stonek tloustne obvykle činností meristému primárního tloustnutí
66 Schéma sekundárního růstu jednoděložných rostlin Příklad sekundárně tloustnoucí jednoděložné rostliny Dračinec dračí (Dracaena draco) z Kanárských ostrovů. Tyto dračince mohou být až 15m vysoké a dosahovat stáří zhruba 150 let (nejstarší snad až 400 let). Patří mezi silně ohrožené druhy. 1 2 Příčný řez sekundárně tloustnoucím stonkem dračince 1 kambiální zóna, 2 diferencující se sekundární cévní svazek, cévní svazky jsou amfivazální.
67
68 Vrchol prýtu plaménku plotního (Clematis vitalba) Žlutá šipka označuje apikální meristém, černé šipky prokambium v listech, červené prokambium ve stonku.
69 Sekundární krycí pletivo
70 Příčný řez stonkem podražce (Aristolochia) na počátku sekundárního růstu 1- svazkové kambium, 2 mezisvazkové kambium, 3 primární xylém, 4 sekundární xylém, 5 - floém
71 Příčný řez sekundárním xylémem douglasky (Pseudotsuga) ukazuje letokruhy vzniklé periodickou činností kambia
72
73 Cévní svazek Jabloň
Výřez kmenem listnáče. parenchymatická medula
Xylotomie (nauka o struktuře a vlastnostech dřeva) Dřevo (z technického hlediska) = lignifikované vodivé pletivo kmenů stromů (deuteroxylém) vznikající dostředivým dělením buněk kambia. Kmeny manoxylické:
VíceANATOMIE STONKU. sekundární stavba. kambium. sekundární xylém a floém dvouděložných rostlin a nahosemenných. felogén. sekundární krycí pletivo
ANATOMIE STONKU sekundární stavba kambium sekundární xylém a floém dvouděložných rostlin a nahosemenných felogén sekundární krycí pletivo abnormální tloustnutí jednodělož. rostlin druhotné tloustnutí stonku
VíceRostlinné orgány. Kořen (radix)
- jsou tvořeny soubory pletiv - vyznačují se určitou funkcí a stavbou Rostlinné orgány Rostlinné orgány vegetativní (vyživovací) kořen, stonek, list - funkce : zajištění výživy, růstu a výměny látek s
VíceSTAVBA ROSTLINNÉHO TĚLA
STAVBA DŘEVA STAVBA ROSTLINNÉHO TĚLA JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY X DVOJDĚLOŽNÉ ROSTLINY JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY palmy, bambus Nemohou druhotně tloustnout (přirůstat)!! DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY mají sekundární dělivé
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 5 Části kmene Příčný
VíceDŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU
DŘEVINY DŘEVOZPRACUJÍCÍHO PRŮMYSLU Rozeznávací znaky: - Na stojato odlišnosti jednotlivých znaků (kůra, listy, jehličí) - V řezu textura, barva, vůně - K přesnému určení slouží dendrologické klíče (vylučovací
Víceevo lení d eva - d evo jehli natých d evin - d evo listnatých d evin Hustota d eva
Dřevo Dřevo je pevné pletivo stonků vyšších rostlin, které označujeme jako dřeviny. Dřevo je zahrnováno mezi obnovitelné zdroje energie, jako jeden z druhů biomasy. Je to snadno dostupný přírodní materiál,
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Stonek morfologie autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo
VíceZÁKLADY ARBORISTIKY. Barbora Vojáčková, a kol. Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta. Skriptum 2013
ZÁKLADY ARBORISTIKY Barbora Vojáčková, a kol. Skriptum 2013 Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta 1 2 Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta 2013 Učební text pro předmět
VíceBiologické základy péče o stromy II.
Biologické základy péče o stromy II. Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 PLETIVA VODIVÁ - lýko
VícePraktické cvičení č. 10.
Praktické cvičení č. 10. Cvičení 10. - Stonek II. b 3 příklady stavby druhotně tloustnoucích stonků u nahosemenných a krytosemenných rostlin - Picea abies (L.) Karsten - smrk ztepilý - Tilia L. sp. - lípa
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Biologie 22 Pletiva. Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 22 Pletiva Ročník 1. Datum tvorby 26.12.2012 Anotace -pro učitele -stavba
VíceDřeviny vhodné pro aukci CENNÝCH A SPECIÁLNÍCH SORTIMENTŮ
Woodproject s.r.o., Karlštejnská 122, 252 17 Tachlovice, kancelář: Havlíčkovo náměstí 15, Rudná 259 19,woodproject@woodproject.cz, www.woodproject.cz, tel.:605 938 648, 733 770 615, IČ:26709589 DIČ:CZ26709589
VícePrincip tvoření nákresů složitých struktur, orgánů:
Princip tvoření nákresů složitých struktur, orgánů: Příklad preparát: příčný řez stonkem Kukuřice (Zea mays L. ) Při zhotovování nákresů složitých struktur, skládajících se z více pletiv a buněčných typů,
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 30 Okrasné jehličnaté
VíceGymnázium Olomouc Hejčín. Člověk a příroda versus Příroda a člověk Listnaté stromy olomouckého kraje (podtéma:stromy kolem nás)
Gymnázium Olomouc Hejčín Člověk a příroda versus Příroda a člověk Listnaté stromy olomouckého kraje (podtéma:stromy kolem nás) vypracovaly: Tereza Tichá Markéta Urbášková Michaela Židková Veronika Kolářová
VíceAutor: Katka www.nasprtej.cz Téma: pletiva Ročník: 1.
Histologie pletiva - soubory buněk v rostlinách Pletiva = trvalé soubory buněk, které konají stejnou funkci a mají přibliţně stejný tvar a stavbu rozdělení podle vzniku: - pravá kdyţ se 1 buňka dělí dceřiné
VíceRostliny nahosemenné
Rostliny nahosemenné Oddělení: Cycadophyta - cykasy Cordaitophyta - kordaity Ginkgoophyta - jinany čeleď Ginkgoaceae - jinanovité Pinophyta (= Coniferae) -jehličnany tř. Pinopsida řád Araucariales čeleď
VíceStonek. Stonek příčný řez nahosemenná rostlina borovice (Pinus)
Stonek Stonek příčný řez nahosemenná rostlina borovice (Pinus) Legenda: 1 dřeň, 2 dřevo (xylém), 3 dřeňový paprsek, 4 pryskyřičný kanálek v xylému, 5 lýko (floém), 6 primární kůra, 7 pryskyřičný kanálek
VícePraktické cvičení č. 5.
Praktické cvičení č. 5. Cvičení 5. - Pletiva - charakteristika, rozdělení Pletiva - rozdělení podle vzniku, charakteru buněčné stěny a tvaru buněk 1. Nepravá - plektenchym hub 2. Pravá a) parenchym - izodiametrický
VícePŘÍLOHA F.2 INVENTARIZACE A METODIKA INVENTARIZACE
PŘÍLOHA F.2 INVENTARIZACE A METODIKA INVENTARIZACE Skopalíková x M. Kuncové x Čejkova Průměr Fyzio. Zdrav. objektu Taxon Výška Průměr kmene koruny stáří Vitalita stav Stabilita Poznámka 30 Betula pendula
Více5. Anatomická a morfologická stavba dřeva
5. Anatomická a morfologická stavba dřeva Stonek Stonek je vegetativní orgán vyšších rostlin, jehož základními funkcemi je růstem prodlužovat rostlinu ve směru pozitivního heliotropismu, nést listy a generativní
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 17 Dub Ing. Hana Márová
Vícevznik: během růstu stromu během těžby a dopravy během uskladnění postihují kvalitu, zejména fyzikální a mechanické vlastnosti
VADY SUROVÉHO DŘÍVÍ VADA = změna vnějšího vzhledu dřeva, porušení jeho pravidelné struktury, odchylky od normální stavby dřeva, které nepříznivě ovlivňují jeho účelové využití. postihují kvalitu, zejména
VíceDŘEVO pracovní list II.
DŘEVO pracovní list II. Autor : Marie Provázková Stručný popis : Pracovní list seznamující žáky s druhy dřeva, jeho stavbou a využitím. Obsahuje různé typy úkolů - doplňovačky, přivazovačku,výpočtovou
Více2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin
2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Přístup k informacím... 5 2.1.1 Rejstřík uznaných zdrojů
VíceStavba stonku. Stavba stonku
Stavba stonku Stonek je nadzemní část rostliny, která nese listy, pupeny a generativní orgány (květ, plod a semeno). Její další funkcí je ukládání zásob, zajištění transportu živin a případně má i funkci
VíceVážení návštěvníci, Pracovníci Botanické zahrady PřF UP Olomouc.
Vážení návštěvníci, vítáme vás v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. V prostoru před zahradním domkem jsme pro vás připravili výstavu Krása dřeva našich jehličnanů
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 22 Javor Ing. Hana Márová
VíceOBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 3 Genové základny... 23
OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiálu... 5 2.1.1 Zdroje reprodukčního materiálu kategorie identifikovaný...
Více3. STRUKTURA EKOSYSTÉMU
3. STRUKTURA EKOSYSTÉMU 3.4 VODA 3.4.1. VLASTNOSTI VODY VODA Voda dva významy: - chemická sloučenina 2 O - přírodní roztok plynné kapalné pevné Skupenství Voda jako chemická sloučenina 1 δ+ Základní fyzikální
Více2 PLETIVA 2.1 PLETIVA DĚLIVÁ (MERISTÉMY)
2 PLETIVA Buňky v tělech vyšších rostlin vytvářejí pravá pletiva. Jsou to soubory buněk přibližně stejného tvaru a stejné funkce, které vznikají činností jedné nebo více dělivých buněk, tzv. iniciál. Buňky
Více- oddělení Rhyniofyta (+protracheophyta, zosterophyllophyta, trimerophyta)
Otázka: Vyšší rostliny Předmět: Biologie Přidal(a): Lucka J. SYSTÉM - Vývojová větev vyšší rostliny (není to taxon): 1. Vývojový stupeň psilofytní rostliny - oddělení Rhyniofyta (+protracheophyta, zosterophyllophyta,
VíceGymnospermické rostliny. (nahosemenné)
Gymnospermické rostliny (nahosemenné) Dokonalá převaha sporofytu nad gaetofytem Dřeviny s otevřenými kolaterálními svazky Listy stálezelené, zřídka každoročně opadavé Květy jednopohlavné, bezobalné v šišticových
VíceNAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1.
Téma: NAVRHOVÁNÍ DŘEVĚNÝCH KONSTRUKCÍ DŘEVO, VLASTNOSTI DŘEVA část 1. Vypracoval: Ing. Roman Rázl TE NTO PR OJ E KT J E S POLUFINANC OVÁN EVR OPS KÝ M S OC IÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Vegetativní orgány anatomie kořene autor: Mgr. Libor Kotas vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační
VícePletiva krycí, vodivá, zpevňovací a základní. 2/27
Pletiva krycí, vodivá, zpevňovací a 1. Pletiva krycí (pokožková) rostlinné tělo vyšších rostlin kryje pokožka (epidermis) je tvořená dlaždicovitými buňkami těsně k sobě přiléhajícími, bez chlorofylu vnější
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 31 Vady tvaru kmene
VíceFAST VŠB - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA. Fakulta stavební. Stavební hmoty II. Filip Khestl, Pavel Mec
FAST VŠB - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Fakulta stavební Stavební hmoty II Filip Khestl, Pavel Mec 2013 OBSAH Obsah... 1 1 Úvod... 1 2 Dřevo... 2 2.1 Definice dřeva... 3 2.2 Rozdělení základních dřevin...
VíceROSTLINNÁ PLETIVA I. Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list.
ROSTLINNÁ PLETIVA I Tělo cévnatých rostlin (kormus) je rozdělené strukturně ifunkčně na orgány: kořen, stonek a list. Orgány jsou složeny lž z buněk, které tvoří uvnitř orgánů ů odlišná uskupení pletiva.
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Kořen morfologie autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 12 Smrk Ing. Hana Márová
VíceÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ
ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ HÁĎÁTKO BOROVICOVÉ BURSAPHELENCHUS XYLOPHILUS Odbor ochrany proti škodlivým organismům Ing. Petr Kapitola Ing. Martina Jurášková Ztracená 1099, Praha 6, PSČ
VíceTěžba a doprava dříví
Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012 Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek Učební texty z předmětu Těžba a doprava dříví Ing.
VíceList (fylom) Welwitschia mirabilis (Namibie)
List (fylom) Postranní orgán prýtu, rozšířený do plochy, omezeného růstu (výjimkou Welwitschia). Primární funkce: fotosyntéza, transpirace a výměna plynů Ontogeneze listu: Vyvíjí se exogenně na vzrostném
VíceBŘÍZA BĚLOKORÁ (BETULA PENDULA) ANDREJ BACHOVSKÝ, JOSEF BALÚCH STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA, MOST, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE, TOPOLOVÁ 584, MOST 434 01
STŘEDOŠKOLSKÁ TECHNIKA 2012 Setkání a prezentace prací studentů na ČVUT BŘÍZA BĚLOKORÁ (BETULA PENDULA) ANDREJ BACHOVSKÝ, JOSEF BALÚCH STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA, MOST, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE, TOPOLOVÁ 584,
VíceSMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN.
SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: V 18. STOLETÍ SE KVŮLI VELKÉ SPOTŘEBĚ DŘEVA ZAČALY ZAKLÁDAT UMĚLÉ LESY A TO ZE SMRKU, PROTOŽE TEN RYCHLE ROSTE A TO SE VYPLATÍ TĚM, KDO HO CHTĚJÍ RYCHLE
VícePřipravujeme zahradu na zimu
Připravujeme zahradu na zimu 103 Petr Pasečný praktické rady v kostce co vysadit, přesadit, vysít které dřeviny řezat a tvarovat a jak jak chránit rostliny před sněhem Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi
VíceEvidence dřevin parku u kláštera v Doksanech /stav k říjnu 2012/
koruny Vitalita SH Poznámky 1 Tilia cordata ( lípa srdčitá) 40-60 90 10 2,3 15-20 3 3 Hrozí vylomení větví v koruně 2 Tilia cordata 5 6 3 1,6 4 4 3 Dosadba 3 Tilia cordata 40-60 82 8 2,6 15 1 2 Houbové
VíceVznik dřeva přednáška
Vznik dřeva přednáška strana 2 2 Rostlinné tělo a růst strana 3 3 Růst - nejcharakterističtější projev živých organizmů - nevratné zvětšování hmoty či velikosti spojené s činností živé protoplazmy - u
VíceKapraďorosty. Plavuně. Přesličky
Kapraďorosty = plavuně, přesličky a kapradiny jsou to rostliny výtrusné mají pravá pletiva největšího rozvoje dosahovaly v prvohorách (vysoké jako stromy) vznikla z nich ložiska černého uhlí Plavuně (chybný
VíceMikroskopická stavba dřeva listnatých dřevin cvičení
Dřevo a jeho ochrana Mikroskopická stavba dřeva listnatých dřevin cvičení Dřevo a jeho ochrana 2 Mikroskopická stavba dřeva Listnaté dřeviny - vývojově mladší -> anatomické elementy již specializovány
VíceTento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459
Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 VY_32_INOVACE_1.10.Bi.Nahosemenne_ rostliny Autor: ing. Tkáč Ladislav Datum vytvoření:
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 21 Buk Ing. Hana Márová
Více1.část. lokalita č.1: Autobusové nádraží - lokalita č.56: Raisova
.část lokalita č.: Autobusové nádraží - lokalita č.56: Raisova Projekt péče o stromy na území města Svitavy byl zpracován na objednávku města Svitavy v rámci inventarizace ploch veřejně přístupné zeleně.
VíceLes provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a
I. Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a žďáření (vypalování) lesů, na jejichž místě byla
VíceŘez stromů. David Hora, DiS. Předcertifikační školení certifikace. European Tree Worker. Evropský arborista
Řez stromů David Hora, DiS. Předcertifikační školení certifikace European Tree Worker Evropský arborista Vztah: lidé stromy - lidé stromy dokáží žít bez nás my bez nich ne, doprovází nás celou historií
VíceÚvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO. Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části
Úvod do biologie rostlin Pletiva Slide 1 ROSTLINNÉ TĚLO Modelová rostlina suchozemská semenná neukončený růst specializované části příjem vody a živin + ukotvení fotosyntéza rozmnožovací potřeba struktur
VícePraktické cvičení č. 9.
Praktické cvičení č. 9. CVIČENÍ 9 STONEK I. 1.Typy větvení, způsob postranních větví a) větvení hemiblastické - heterobrachiální (plavuň), homobrachiální holoblastické - monopodiální (Taxus baccata L.
VícePodtéma: Stromy. Název práce: Javory x-krát jinak. Členové Přírodovědného kroužku Klubu NATURA při Gymnáziu ve Dvoře Králové nad Labem
GYMNÁZIUM DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM Odborná práce Přírodovědného kroužku Klubu NATURA při Gymnáziu ve Dvoře Králové nad Labem Člověk a příroda versus Příroda a člověk Podtéma: Stromy Název práce: Javory x-krát
VíceVakuola. Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich
Vakuola Dutina uvnitř protoplastu, která u dospělých buněk zaujímá 30 až 90 % jejich objemu. Je ohraničená na svém povrchu membránou zvanou tonoplast. Tonoplast je součástí endomembránového systému buňky
Víceovská 15 Rýmařovsk druhy dřevd 27. 02. / 2012 Ing. Martin Greško
Základní škola Bruntál, Rýmařovsk ovská 15 Praktické práce 9. ročník Poznáváme nejvy využívanější druhy dřevd Lesní dřeviny 27. 02. / 2012 Ing. Martin Greško Rozdělen lení hlavních částí stromu Rozdělen
VíceDendrologie. Vybrané rody
Dendrologie Vybrané rody Listnaté stromy Acer javor Domácí: A.platanoides j.mléč Nížiny Suchovzdorný Nevhodný pravidelný řez Mrazové desky na kmeni Acer platanoides j.mléč Acer javor Domácí: A.pseudoplatanus
VíceRostlinné orgány. Na podélné stavbě kořene můžeme rozlišit několik zón:
Rostlinné orgány - orgány jsou soubory pletiv s určitou charakteristickou funkcí - obor, který se zabývá orgány, se označuje organologie podle funkce můžeme orgány rozdělit na: - vegetativní zabezpečují
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 7 Mikroskopická stavba
VíceVELKÉ MEZIŘÍČÍ REGENERACE ZELENĚ KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ
KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ 278 4.1 ÚVOD Poslední část projektu tvoří tři samostatné lokality a to sídliště Bezděkov, sídliště Čecháky a prostor Nového hřbitova na Karlově
VíceMENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVNICKÁ FAKULTA V BRNĚ PROBLEMATIKA OZELEŇOVÁNÍ VÝSYPEK
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVNICKÁ FAKULTA V BRNĚ PROBLEMATIKA OZELEŇOVÁNÍ VÝSYPEK Seminární práce z předmětu: Aplikovaná dendrologie Datum: 3. 7. 2013 1. ÚVOD DO PROBLEMATIKY OZELENĚNÍ VÝSYPEK
VíceKatalog sadebního materiálu lesních dřevin
VLS Vojenské lesy a statky ČR, s.p. Správa lesních školek VLS ČR, s. p. Katalog sadebního materiálu lesních dřevin Ing. Pavel Draštík vedoucí SLŠ Ing. Hana Peterková technik SLŠ Petr Dvořák vedoucí střediska
VíceSÍDLIŠTĚ PRAŽSKÁ - LOKALITA 1
SÍDLIŠTĚ PRAŽSKÁ - LOKALITA 1 PŘÍLOHA 1 INVENTARIZACE DŘEVIN Poř. číslo Druh dřeviny (vědecký název) český název Obvod kmene cm (ve 130cm) Šířka koruny m Výška dřeviny m Sadovnická hodnota body Popis Popis
VíceCo poskytuje rostlinám sekundární růst?
Sekundární růst Co poskytuje rostlinám sekundární růst? 1. Dlouhověkost - díky tomu, že vznikají stále nová vodivá pletiva, která nahrazují pletiva, která přestala fungovat 2. Velikost - vzhledem k mechanické
VícePŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE
Mgr. Ludmila Svobodová & kolektiv PRACOVNÍ LISTY pro II. stupeň základních škol a víceletá gymnázia ČÁST BOTANICKÁ Připravili jsme pro vás pracovní listy s mnoha zajímavými úkoly. Můžete si tak ověřit
VíceBUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce
BUNĚČNÁ STĚNA - struktura a role v rostlinné buňce Buněčná stěna O buněčné stěně: Buněčná stěna je nedílnou součástí každé rostlinné buňky a je jednou z charakteristických struktur odlišujících buňku rostlinnou
VíceZákladní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území. Táborská 350/32, Praha 4. Praha 4, k.ú. Michle
Ing. MARCELA BITTNEROVÁ, Ph.D. Zahradní a krajinářská tvorba marcela.bittnerova@seznam.cz Veltruská 532/11 190 00 Praha 9 Základní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území INVESTOR
VíceZde Vám představujeme základní české dřeviny. Smrk. Borovice. Modřín
Zde Vám představujeme základní české dřeviny Smrk Dřevo smrku je smetanově bílé až nahnědlé, s výraznými letokruhy. Na všech třech řezech (příčný, podélný, tečný) snadno zaznamenáme zřetelné barevné odlišení
VíceRozsah a výsledky cíleného průzkumu výskytu škodlivých organismů v ČR za rok 2006
Rozsah a výsledky cíleného průzkumu škodlivých organismů v ČR za rok 2006 Úvod Státní rostlinolékařská správa (SRS) provedla v roce 2006 cílené detekční průzkumy, které se zaměřily na průzkum chorob a
VíceVEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN
VEGETATIVNÍ ORGÁNY ROSTLIN 13 Soubory určitých pletiv vytvářejí u rostlin rostlinné orgány, a to buď vegetativního nebo generativního charakteru. Vegetativní orgány slouží rostlinám k zajištění růstu,
VíceZS (1- Hibernica jalovec obecný 4 2 zcela vylomený a ohnutý na stranu PĚ 0 0 1 vysazený v těsné blízkosti budovy, kompozičně
Název: Revitalizace zámeckého parku v Liblíně - část 1 Investor: Domov sociálních služeb Liblín, p.o. Popis: Kácení řevin - 1.etapa Zpracovatel: Florstyl s.r.o. Datum: květen 2011 Kácení p.č. typ latinský
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.18 Dřeviny Kapitola 20 Akát Ing. Hana Márová
VíceObnova VKP lipová alej Vrchotovy Janovice
Obnova VKP lipová alej Vrchotovy Janovice OBSAH IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 2. CHARAKTERISTIKA STAVU ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 3. NÁVRH SADOVÝCH ÚPRAV 4. GRAFICKÁ ČÁST 4.1. SOUČASNÝ STAV S NÁVRHEM PĚSTEBNÍCH
VíceStavba těla rostlin. VY_32_Inovace_05_10_stavba_těla_rostlin_2.notebook. March 23, 2013. Škola. Vzdělávací oblast. Anotace.
Pořadové číslo a název projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2671 "Učení nás baví" Stavba těla rostlin Škola Základní škola praktická, Liberecká 31, Jablonec nad Nisou, příspěvková organizace Autor Mgr. Zuzana Drahotová
VíceBučin. tj. vyšších středních poloh. Dřeviny Širší stupeň
Dřeviny Širší stupeň Bučin tj. vyšších středních poloh Pozn.: Do širšího stupně bučin v přírodě zasahují dřeviny nižších poloh i druhy smrčin, uvedené v dalších souborech. V tomto souboru jsou uvedeny
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceDŘEVO JAKO ZDROJ ENERGIE NA ŠP HŮRKA
Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek 397 01 Písek, Lesnická 55 tel.: 382 506 111, fax: 382 506 102, e-mail: lespi@lespi.cz DŘEVO JAKO ZDROJ ENERGIE NA ŠP
VícePraktické cvičení č. 8.
Praktické cvičení č. 8. Cvičení 8. - Kořen 1. Homorhizie (kapraďorosty, jednoděložné rostliny) 2. Allorhizie (většina nahosemenných a dvouděložných rostlin) 3. Mykorhiza (ektotrofní, endotrofní) 4. Vzrostný
VícePěstování sadebního materiálu buku a dubu řízkováním přednáška 13.11.2013
Pěstování sadebního materiálu buku a dubu řízkováním přednáška 13.11.2013 doc. Ing. Antonín Jurásek, CSc. Tato akce se koná v rámci projektu: Inovace biologických a lesnických disciplín pro vyšší konkurenceschopnost
VíceMetodika posouzení stavu břehových porostů v intravilánech měst a obcí
Metodika posouzení stavu břehových porostů v intravilánech měst a obcí (Pilotní projekt Orlice, Hradec Králové) Vypracovaly: Bc. Lucie Kovandová Ing. Ivana Franková Kontroloval: Ing. Karel Dohnal Schválil:
VíceStromy a keře. Univerzita 3. věku. Jiří Viewegh
Stromy a keře Univerzita 3. věku Jiří Viewegh Jehličnany, které známe z našich lesů I a II Autochtonní (= vždy domácí): - smrk ztepilý Picea abies (L.) Karst. (Picea excelsa Link) - borovice lesní (b.
VíceObsah vody v rostlinách
Transpirace 1/39 Obsah vody v rostlinách Obsah vody v protoplazmě (její hydratace) je nezbytný pro normální průběh životních funkcí buňky. Snížení obsahu vody má za následek i omezení životních dějů (pozorovatelné
VíceVážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Martin Patřičný Dřevo krásných stromů Grada Publishing Martině a Martinovi Dík fotografům: Karlu Gregorovi Janu Michálkovi Vladimíru Svobodovi Janu
VícePPV, PKP Vliv vegetace na funkci, stabilitu a bezpečnost hráze - studie, rok zpracování 2014-2015
PPV, PKP Vliv vegetace na funkci, stabilitu a bezpečnost hráze - studie, rok zpracování 2014-2015 Základní identifikační údaje o projektu Název akce: PPV, PKP Vliv vegetace na funkci, stabilitu a bezpečnost
VíceOtázka: Dvouděložné rostliny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Jarys. Dvouděložné rostliny. ČELEĎ: ŠÁCHOLANOVITÉ (Magnoliaceae)
Otázka: Dvouděložné rostliny Předmět: Biologie Přidal(a): Jarys Dvouděložné rostliny ČELEĎ: ŠÁCHOLANOVITÉ (Magnoliaceae) Jsou to dřeviny, patří k vývojově nejstarším, v pletivech mají jedovaté látky, květní
VíceKryptomerie japonská
Pracovní listy pro žáky Název ekostezky nebo ekokoutku: Život stromu Škola:SOŠ Hamr - Litvínov Tvůrce pracovních listů: Fléglová Šárka, Mgr. 1 Pracovní list:1 Kryptomerie japonská 1. Co to je Kryptomerie
VíceVánoční stromky. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
Vánoční stromky Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 První vánoční stromek v zemích Koruny české byl vystrojen v roce 1812 Janem
VíceRevitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY
Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY PŘÍLOHA 2.A Inventarizace dřevin a návrh pěstebních opatření v městyse Štoky TEXTOVÁ ČÁST Inv. číslo
Více= soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí
Otázka: Rostlinná histologie Předmět: Biologie Přidal(a): TK Pletivo rostlin = histologie = soubor buněk, které jsou podobné nebo úplně stejné svým tvarem a svojí funkcí Rozdělení (podle stupně vývoje):
Více3. Průběh rekonstrukce. Nahoře nové odpočívadlo. Uprostřed dláždění hlavních pěších tras. Dole oprava původního oplocení od ul. Fr. Čejky.
02. Malý park Malý park vznikl na místě bývalého hřbitova u kostela Všech svatých na ulici Frýdlantské. V Místku byli původně zemřelí pohřbíváni okolo kostela sv. Jakuba v blízkosti náměstí. Tady se pohřbívalo
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO OLOMOUC. Katalog památných stromů Ostravska
UNIVERZITA PALACKÉHO OLOMOUC PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE Lenka PAVELKOVÁ Katalog památných stromů Ostravska Olomouc 2008 Seznam památných stromů 1 Dub v Heřmanicích... 4 2 Jinan u brány Slezskoostravského
Více