Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Minartice CZ

Transkript

1 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Minartice CZ

2 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Minartice Kód lokality: CZ Kód lokality v ÚSOP: 2569 Rozloha (ha): 2,7497 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Zařazení EVL na národní seznam: nařízení vlády č.132/2005 Sb., příloha Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) NENÍ Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Poznámkové pole ke způsobu zajištění ochrany připravuje se vyhlášení PP Smluvní ochrana dle 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 2,7497 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU 1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Vojkov Dotčená katastrální území Bezmíř, Minartice 1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Granodiority středočeského plutonu Geomorfologie: Území leží ve východní části benešovské pahorkatiny. Reliéf: Mírně zvlněná krajina Středního Povltaví, rybník leží v mělké kotlině na mokřadu.

3 Pedologie: V okolí rybníka se nacházejí typické kambizemě. Hydrologie: Rybník postrádá jakýkoliv významný přítok. Mezi hlavní zdroje vody budou srážky, prameniště v ploše rybníka a drenáž okolních zemědělských ploch. Vinou poškozeného požeráku rybník nezadržuje dostatek vody, v srpnu 2012 byl zcela vyschlý. Krajinná charakteristika: Jedná se o rybník ležící v mírně zvlněné krajině, v jehož okolí je louka, pole a smíšený lesík (mozaika suchých acidofilních doubrav (L7.1) a lesních kultur s nepůvodními dřevinami (X9A - převaha Larix decidua). Biota Rybník v současnosti téměř bez vody (v suchém létě i zcela vyschlý) a zcela zarostl orobincem širolistým. Ještě na počátku 21. století patřila lokalita k nejvýznamnějším refugiím obojživelníků v oblasti, hojně se zde vyskytovaly druhy sukcesně pokročilejších mokřadů, mezi nimi i blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), čolek velký a č. obecný (Triturus cristatus, T. vulgaris). Od té doby zaznamenaly populace obojživelníků radikální ústup, některé druhy z lokality přímo vymizely, u jiných došlo alespoň k významnému poklesu početnosti. Populace kuňky se od té doby snížila z několika tisíců na nižší až vyšší desítky jedinců, zaznamenané v roce 2012.

4 2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: kuňka ohnivá Bombina bombina Kód předmětu ochrany: 1188 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení stálá populace běžná 2 % p > 0 % vynikající zachování populace není izolovaná, leží uvnitř rozšířeného areálu druhu dobrá hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Cílem je obnovit stav biotopu jaký byl v době při vyhlášení, spolu s tím zamezit populační regresi kuňky a umožnit její obnovu do původního stavu. Biotop by měl být pak nadále udržován tak, aby byla zachována populace na úrovni v době vyhlášení. 2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: kuňka ohnivá Bombina bombina Kód předmětu ochrany: 1188 Popis nároků předmětu ochrany: Kuňka obecná je mimo dobu rozmnožování více vázána na vodní prostředí než kuňka žlutobřichá. Většinu roku tedy tráví ve vodě, kde dochází i k páření. Klade vajíčka většinou v několika etapách v závislosti na deštích od dubna do srpna. Žije v jezírkách v lomech a pískovnách, tůních, avšak nejčastěji v rybnících (někdy i v návesních), méně často ve venkovských koupalištích a požárních nádržích. Vyhledává však především mělké, zarostlé okraje extenzivně obhospodařovaných či neobhospodařovaných rybníků, které jsou bohaté na její hlavní potravu komáří a pakomáří larvy. Z vajíček se zhruba po jednom týdnu líhnou larvy (pulci) živící se řasami a organickými zbytky. Přibližně po 8 10 týdnech se pulci proměňují v žabky, které se zdržují rovněž ve vodě a žijí podobným způsobem jako dospělí jedinci. Mladí jedinci po deštích často vyhledávají nové lokality. Koncem léta žáby vodu opouštějí a migrují k zimním úkrytům. Zimují v puklinách skal, opuštěných norách hlodavců, pod návějemi listí, v ruinách, ve sklepích atp., většina populace do 250 m od vody, ojediněle do 800 m. Rozmnožování předcházejí hlasové projevy známé kuňkání. Na našem území se dosti často vyskytují kříženci s kuňkou žlutobřichou. Areály obou druhů kuněk se nepřekrývají, avšak v zóně dotyku areálů vzniká tzv. hybridní zóna, kde nalezneme prakticky výhradně křížence obou druhů. Lokality osídlené kuňkou obecnou mají rozmanitý charakter, proto je třeba management přizpůsobit konkrétním potřebám na dané lokalitě; důležité je pravidelně kontrolovat stupeň sukcese lokalit specialistou na obojživelníky Management v nezarybněných mělkých tůňkách v opuštěných i funkčních lomech a na vlhkých lukách Při absenci pravidelné údržby těchto lokalit dochází někdy k velmi rychlému růstu vegetace a následnému zazemňování (nejrychleji běží proces po náletu orobince) především v nižších polohách přibližně do 500 m n. m. Podle zkušeností může taková lokalita zaniknout někdy již během několika let, jindy vydrží bez zásahu deset let i více vcelku v dobrém stavu (záleží na nadmořské výšce a úživnosti lokality). Nutné je individuální posouzení a pravidelná kontrola stupně sukcese specialistou na obojživelníky (v nižších nadmořských výškách jednou za tři až čtyři roky, u lokalit nad 500 m n. m. méně často). Tůňky je optimální udržovat jen velmi málo zarostlé ponořenou či litorální vegetací, případně částečně zanesené listím. Pokud vegetace vodní sloupec z poloviny proroste nebo vrstva listí dostoupí do poloviny výše vodního sloupce, přestávají být takové tůňky vhodné. Nutno je vzít také v potaz, že vodní vegetace (především litorální orobince) drobné tůňky vysušuje a rozkládající se vrstva rostlin rychle vytváří vrstvu bahna. Na druhé straně dospělá i larvální stadia nalézají v rostlinách a spadaném listí úkryt a spadané listí podporuje rozvoj bakterií a následně komářích larev, jimiž se kuňky živí. Je nutné individuální posouzení a podle potřeby odstraňovat vegetaci a jemný sediment častěji než pro ostatní druhy obojživelníků. Údržbou se tedy rozumí odstraňování přebujelé vodní vegetace, napadaného listí, sedimentu a případné

5 prohlubování tůněk nebo vytvoření tůněk nových tam, kde se změnil hydrologický režim. Rovněž je nutno průběžně odstraňovat křovinnou a stromovou vegetaci, která by tůňky příliš zastiňovala. Vytváření nových biotopů Po individuálním posouzení a tam, kde je to vhodné, je možné vytvářet nové tůně v povodí toků, blízkosti rybníků, v kamenolomech a lomech jiného typu a na vlhkých loukách. Nově vytvořené tůně mají velký význam pro metapopulaci při kolonizaci okolí jako propojovací místa mezi stávajícími lokalitami (tj. místa, kde se mohou setkat a spářit jedinci ze vzdálenějších lokalit). Pro kuňku žlutobřichou je důležité zakládání tůněk u cest ve vlhkých místech a u zatáček, kdy se cesta lomí přes údolí a přetíná vodoteč (na lokalitách podél lesních cest) a především tam, kde je plánováno zpevnění a asfaltování účelových komunikací. Vytváření nových tůněk je zvlášť významné pro tento druh, který výrazněji migruje. Opatření zabraňující predaci pulců kuněk rybami Větší vodní plochy bez výpustních zařízení (tůně v lomech, hlinicích a pískovnách, nádrže na výsypkách aj.) jsou bez vědomí orgánů OP často zarybňovány. Krajně negativní je především přítomnost okounů a pstruhů. Velmi účinným opatřením v případě, kdy se do jezírka dostanou jakékoli ryby, je vytvoření mělkého menšího jezírka (jezírek), které je s původním větším spojeno vodou, avšak spojení je přesypáno např. makadamem, štěrkem nebo hrubším kamenem. V některých případech (např. v pískovnách) postačuje vyhloubení izolované tůňky vedle jezírka s rybami. Pokud se do jezírka přesto ryby dostanou (např. potěr), v malém mělkém jezírku (hloubka do cm) uhynou na kyslíkový deficit v zimě pod ledem (proti nedostatku kyslíku je však velice rezistentní střevlička východní). Nelesní biotopy Na loukách v bezprostřední návaznosti na rozmnožovací plochy je vhodné aplikovat ruční kosení nebo extenzivní pastvu. Na kosení vzdálenějších porostů (do ca 200 m) je nutno používat vysoko nastavitelnou lištu nejlépe 15 cm, a to především tehdy, bude-li kosení probíhat po dešti a v deštivých dnech. Lépe je kosení za takového počasí raději odložit. Při mechanizovaném kosení není vhodné používání bubnových sekaček. Na lučních a polních porostech v dosahu akčního radia druhu je nutné vyloučit užívání biocidů, velice důležité je vyhnout se chemickým postřikům v blízkosti vodotečí, které napájejí EVL. Les Každá navrhovaná rekonstrukce nezpevněné zvodnělé lesní cesty či zvodněného příkopu podél zpevněné, anebo nezpevněné účelové cesty v dosahu akčního radia druhu musí být individuálně posouzena specialistou ve spolupráci s majiteli či uživateli pozemků. V případě výstavby nových komunikací a cyklostezek v dosahu akčního radia druhu uplatnit na exponovaných místech technická řešení, která vyloučí nebo budou minimalizovat dopad jejich využívání na obojživelníky. " 2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Při případném odbahňování rybníka může dojít ke zvýšené mortalitě obojživelníků včetně kuňky. Odbahňování by tedy mělo probíhat v době, kdy již nedochází k rozmnožování, alespoň někteří mladí jedinci by již opustili nádrž a zároveň by se ještě v zátopě neukryli zimující druhy (předmět ochrany v zátopě nezimuje). Při zimním nebo brzce jarním vypouštění hrozí, že rybník nebude mít na jaře dostatek vody, neboť postrádá výrazný a vydatný zdroj. Optimální obdobím je proto podzim (spíše říjen). Odbahňování by mělo být prováděno pouze tehdy, bude-li nezbytné pro další zachování nádrže a tedy i pro dlouhodobé přežití populace. Proto lze akceptovat i krátkodobě zvýšenou úmrtnost kuňky. 2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán 2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti - Chov ryb a polodivokých kachen V minulosti byl rybník patrně využíván k chovu ryb, který však byl již dříve ukončen a současný stav rybníka jej již několik let vylučuje. V prvním desetiletí 21. století byla snaha využít rybník k chovu polodivokých kachen, ještě v roce 2009 byly nalezeny chovné budky na tehdy dosud volné hladině rybníka a známky aplikace krmiva. Chov s sebou přinášel zvýšený predační tlak na předmět ochrany a eutrofizace s ním spojená pravděpodobně urychlila jak zarůstání, tak zazemňování vodní plochy. Patří tak mezi významné příčiny degradace lokality. Současný stav lokality vylučuje jakoukoliv formu chovu, bude-li dosaženo obnovy nádrže, je třeba chov významně redukovat. - Manipulace s vodní hladinou

6 V posledních letech byl rybník několikrát vypouštěn ve zcela nevhodné době, tedy v čase páření kuněk nebo rozvoje larev. Po odlovu v roce 2009 bylo dlouhodobě ponecháno otevřené stavidlo, čímž se prostor pro obojživelníky radikálně zmenšil - rozloha vodní plochy zůstala omezena na nevelkou tůň ve středu rybníka. - Absence hospodaření a údržby Rybník je již delší dobu ponechán bez údržby, v důsledku čehož zcela zarostl orobincem a postupně dochází k jeho zazemňování. Poškozeným požerákem z rybníka uniká voda. Vzhledem k tomu, že rybník postrádá významný přítok, se tak významně zvyšuje nebezpečí jeho vyschnutí. V roce 2012 je nádrž již druhým rokem téměř bez vody, třebaže zde na jaře bylo vody alespoň tolik, aby mohlo dojít k rozmnožování obojživelníků. V tomto případě jde pravděpodobně o souhru přinejmenším dvou příčin nedostatku srážek a poškozeného výpustního zařízení. - Depozice odpadu Na jaře 2010 byla při požeráku zjištěna skládka chlévské mrvy, v té době již zarůstající ruderální vegetací. Za pozitivní lze považovat fakt, že hnojivo nebylo namísto toho rozptýleno v rybníce, přesto se však třeba jen omezenou měrou podílelo na jeho eutrofizaci a zároveň podpořilo růst pobřežní vegetace, čímž se zvýšil zástin a hrozí tak další zhoršení podmínek pro rozmnožování obojživelníků. Závěr: Kombinací výše uvedených faktorů došlo k drastickému zhoršení podmínek pro rozmnožování a výskyt nejen předmětu ochrany, ale i ostatních druhů obojživelníků, kteří se zde v minulosti vyskytovali ve velkých počtech a vysoké druhové rozmanitosti. V současnosti se zde stále vyskytují odhadem nižší desítky jedinců kuňky obecné spolu s některými dalšími ZCHD. Díky nedostatku vody a postupujímu zarůstání nádrže se však stanovištní podmínky neustále zhoršují a v budoucnu může hrozit i úplný zánik lokality. 2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů NEJSOU

7 3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Rybník je možno nadále využívat k extenzivnímu případně i polointenzivnímu chovu ryb. Výlov by měl být prováděn pouze na podzim a měl by být následován okamžitým zahrazením odtoku. S výjimkou výlovu či případných oprav, by měl být v rybníce zachován dostatek vody. Zvláště na jaře již nesmí docházet k manipulaci s vodní hladinou - pokles by měl negativní vliv na snůžky obojžiivelníků, vzestup by byl problematický s ohledem na hnízdící vodní ptactvo. Z tohoto důvodu je především třeba zajistit dobrou funkci výpustného zařízení. Rybník by nadále neměl být využíván k chovu kachen. Zařízení k chovu, která zde dosud přetrvala je třeba odstranit. Částečné odbahnění rybníka lze považovat nejen za přípustné, ale i za žádoucí. Provedeno by mělo být na podzim a mělo by být okamžitě následováno napouštěním rybníka. Alespoň % recentní plochy porostů emerzní vegetace je třeba zachovat. Odbahnování by se mělo soustředit především na střed rybníka, litorální mělčiny by měly zůstat ušetřeny, nanejvýše je zde možné provést mělké povrchové odstranění sedimentu spojené s likvidací porostů orobince. Po odbahnění je třeba ponechat rybník až dva roky bez rybí obsádky, čímž bude umožněn nerušený rozvoj vodní vegetace. V případě, že rybník nebude odbahněn, je vhodné přistoupit alespoň k redukci porostů orobince, opět na 20 až 30 % stávající rozlohy. Optimální dobou je konec září, kdy je již po hnízdní sezóně a obojživelníci včetně kuňky obecné opouštějí nádrž. Přesný termín se může rok od roku lišit, seč by měla být provedena po nástupu chladného počasí avšak ještě před příchodem mrazů. Pokosený materiál je třeba vymisťovat nejen z rybníka, ale i z lokality jako takové. Ponechávání kupek biomasy v EVL pro podporu plazů, jak je navrženo ve stávajícím plánu péče lze považovat spíše za nevhodné. Je třeba aby redukci orobince předcházelo, nebo ji v krátké alespoň době následovalo, napuštění rybníka. Absence vody by její význam i účinnost radikálně snížila. Účinnější, ale též náročněší alternativo, je orobinec ručně vytrhat i s oddenky. Výhodou této druhé možnosti je, že nehrozí následné zahoustnutí porostu, které by mohlo nastat v případě kosení. Náletové dřeviny na březích rybníka je třeba vyřezávat v alespoň 10 letém intervalu, tak aby byla vodní hladina vystavena slunečnímu záření. Především je třeba se zaměřit na dřeviny na J, JV a JZ staně. S břehy mají nižší prioritu, zde je navíc možné ponechávat solitéry stromů či keřů, aby tvořily závětří. V současnosti k toto opatření není nijak akutně vyžadováno. Bez obnovy nádrže je prakticky bezpředmětné a náletové porosty navíc nejsou dosud vzrostlé a nejdůležitější směry jsou dosud volné. V blízké budoucnosti však bude výřez vzhledem k dosavadní absenci údržby nezbytný. Alespoň některé z ploch, na nichž byl nálet vyřezán, je pak - kvůli udržení přístupnosti nádrže pro předmět ochrany - nadále vhodné kosit mimo období migrace. Termín a podmínky provedení jsou shodné s managementem ostatních travních ploch v EVL (viz níže). Louky přiléhající k rybníku by měly být pravidelně koseny, nikoliv však za deštivého počasí, kdy obojživelníci opouštějí vodní nádrž. Seč by měla proběhnout nejpozději do začátku srpna, případná další seč pak může být provedena až na konci září, aby tak byly ochráněni migrující jedinci. Za vhodný nástroj lze považovat lištovou sekačku s lištou nasazenou ve výšce alespoň 15 cm, členitější či zamokřené partie je možné kosit i ručně. Kulturní trávníky je možné kosit i těžkou mechanizací. Kosení za deště či krátce po něm by mělo být vyloučeno. Pokud by byl prokázán výskyt významnějších druhů bezobratlých (doposud však prokázán nebyl, lokalita není entomologicky významná) je doporučeno volit mozaikovou seč, při níž bude 1/2-2/3 plochy pokoseno v časném a zbývající část v pozdním termínu či v příštím roce. 3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření 2, 3, 4, 5 Název managementového opatření Kosení lehkou mechanizací Kategorie opatření Kosení Cílový předmět ochrany Bombina bombina (kuňka ohnivá) Popis opatření kulturní porosty možné kosit i těžkou mechanizací, členitější partie možno i ručně; kulturní plochy možné kosit i vícekrát ročně nikoilv však v době migrace kuňky; nekosit za vlhka; doporučena mozaiková seč Vhodný interval 1 x za 1 rok / let Kalendář pro management , případná pozdní seč Poznámka Číslo zákresu managementového opatření 1 Název managementového opatření Ruční kosení podmáčených lokalit, svažitých lokalit a lokalit se zhoršenou dostupností

8 Kategorie opatření Kosení Cílový předmět ochrany Bombina bombina (kuňka ohnivá) Popis opatření kosení orobince v ploše rybníka - redukce na cca % stávající rozlohy; dobu provedení je třeba přizpůsobit aktuálním podmínkám Vhodný interval 1 x za 3 rok / let Kalendář pro management Poznámka může být nahrazeno odbahněním spojeným s likvidací odpovídající části porostů Číslo zákresu managementového opatření 1 Název managementového opatření Likvidace nežádoucích nárostů rostlin na vodních plochách pro udržení žádoucí druhové skladby nebo prostorové struktury chráněných ekosystémů nebo stanovišť ZCHD - vytrhávání Kategorie opatření Likvidace nežádoucích nárostů rostlin na vodních plochách Cílový předmět ochrany Bombina bombina (kuňka ohnivá) Popis opatření alternativa ke kosení; redukce porostů na % rozlohy; konkrétní termín je třeba stanovit na základě aktualních podmínek Vhodný interval 1 x za 3 rok / let Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření 2, 3 Název managementového opatření Výřez náletových dřevin plošně Kategorie opatření Výřez náletu Cílový předmět ochrany Bombina bombina (kuňka ohnivá) Popis opatření výřez náletových dřevin okolo rybníka, aby byl udržen osvit vodní plochy; přednostně vyřezávat dřeviny na J, JV a JZ straně, solitéry ponechávat především na S straně Vhodný interval 1 x za 10 rok / let Kalendář pro management Poznámka recentně neaktuální Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření 1 Název managementového opatření Jiné opatření Kategorie opatření Jiné Cílový předmět ochrany Bombina bombina (kuňka ohnivá) Popis opatření odstranění zbývajících kachních budek a ostatních zařízení pro chov Kalendář pro management Poznámka termín je přibližný - optimální doba provedení mimo období rozmnožování a vývinu vodních živočichů, především předmětu ochrany

9 4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady Chocel M., Zajíček R. Plán péče o zvláště chráněné území Přírodní památku Minartice, návrh na vyhlášení, ms. depon in: KÚ Středočeského kraje, s. 4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Josef Spilka praha@nature.cz Datum zpracování: 5. Seznam zkratek AOPK ČR ES EVL OP ZCHÚ SDO ÚSOP ZCHD ZCHÚ ZOPK Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Evropský seznam Evropsky významná lokalita ochranné pásmo zvláště chráněného území Souhrn doporučených opatření Ústřední seznam ochrany přírody Zvláště chráněný druh zvláště chráněné území zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů

10 6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ _Minartice_orientacni_mapa.pdf 6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL NENÍ 6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ _Minartice_Jine.pdf CZ _Minartice_Koseni.pdf CZ _Minartice_Likvidace_nezadoucich_narostu_rostlin_na_vodnich_plochach.pdf CZ _Minartice_Vyrez_naletu.pdf 6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ