Rožmitál pod Třemšínem

Transkript

1 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Rožmitál pod Třemšínem CZ

2 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Rožmitál pod Třemšínem Kód lokality: CZ Kód lokality v ÚSOP: 2586 Rozloha (ha): 56,8823 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) NENÍ Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) NENÍ Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády přírodní památka Smluvní ochrana dle 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 56,8823 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 100 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU 1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Bezděkov pod Třemšínem, Rožmitál pod Třemšínem Dotčená katastrální území Bezděkov pod Třemšínem, Rožmitál pod Třemšínem 1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Ekotop Geologie: Podklad území tvoří prvohorní písčité břidlice, droby a slepence. Geomorfologie: Území leží v jihozápadním výběžku Benešovské pahorkatiny, na její hranici s Brdskou vrchovinou. Reliéf: Plochý terén na severovýchodním úpatí kóty Štěrbina (753 m n. m.), na okraji brdského pohoří Pedologie: Na většině území dominují dystrické kambizemě, v severním výběžku se vyskytují gleje. Krajinná charakteristika: Území se nachází na okraji rozsáhlého hornatého lesního komplexu jižních Brd. Krajinný pokryv lokality je tvořen mozaikou kosených luk a kulturních lesních porostů s roztroušeným výskytem

3 malých vodních nádrží. V lokalitě se těchto nádrží nachází celkem pět, v textu označených jako Nádrž 1 5. Nádrž 1: malý rybník (rozloha cca 1000 m2) u Rožmitálu p. Třemšínem, na severním konci EVL. Hranice EVL zahrnují pouze asi 5 % plochy nádrže. Rybník má v současné době prokopanou hráz a je vyschlý. Nádrž 2 (někde označována jako Hrneček): rybník na okraji lesa asi 350 m jihovýchodně od Nádrže 1, celková rozloha činí přibližně 2150 m2. Nádrž 3: Malý (plocha asi 200 m2), výrazně zahloubený rybníček bez výpustního objektu, 400 m severně od Bezděkova p. Třemšínem. Nádrž 4: Obdélníková nádrž se strmými břehy v jihovýchodním cípu EVL, na okraji obce Bezděkov. Rozloha nádrže se pohybuje okolo 1500 m2. Nádrž 5: Malý lesní rybníček či tůň západně od Bezděkova s rozlohou menší než 150 m2. Biota Flóra a vegetace: Lokalita zahrnuje pět vodních reprodukčních nádrží různého charakteru. Každá z nich má odlišný charakter vegetace: Nádrž 1: Je již několik let na suchu a během této doby zarostla terestrickým porostem orobince Typha latifolia a náletovými dřevinami. Nádrž 2: Stále zde lze nalézt natantní vegetaci s bublinatkou jižní (Utricularia australis), sítinou cibulkatou (Juncus bulbosus) a lakušníkem vodním (Batrachium aquatile), třebaže v posledních letech poněkud ustoupila. Nádrž 3: Tato nádrž zarůstá především emerzní vegetací v čele s orobincem a rdesty. Nádrž 4: Litorální vegetace je rozvinuta spíše slabě, tvoří ji především bulty vysokých ostřic. Nádrž 5: Podobně jako v nádrži 2 zde lze nalézt i lépe vyvinutou submerzní vegetaci, s bublinatkou jižní (Utricularia australis) a rdestem tupolistým (Potamogeton obtusifolius). Na Nádrž 2 navazuje v terénní depresi při jejím západním břehu úzký mokřad dominovaný ostřicí měchýřkatou (Carex vesicaria) a o. štíhlou (C. gracilis) s příměsí dalších běžných mokřadních druhů. Mokřad je dalším z místních stanovišť příhodných pro čolky. Louky v EVL jsou často podmáčené, většinou kosené a poměrně kulturní. Jedná se především o bezkolencové a pcháčové louky, jejichž vegetační charakter byl většinou setřen intenzivním obhospodařováváním. Místy se vyskytují luční lada a také přechody do smilkových trávníků. Na několika mikrolokalitách se zde vyskytují upolín nejvyšší (Trollius altissimus) nebo ostřice Hartmannova (Carex hartmannii), v minulosti zaznamenán také prstnatec májový (Dactylorhiza majalis). V EVL lze narazit také na invazní druhy. Nedaleko Nádrže 3 se uchytila křídlatka (Reynoutria sp.) a vytvořila zde již rozsáhlejší porost. Les je převážně jehličnatý s borovicí lesní (Pinus sylvestris) a smrkem ztepilým (Picea abies), většinou s řidším podrostem (brusnice Vaccinium sp. a pod.) a s vtroušenými enklávami podmáčených olšin a vrbových porostů. V místech s řidším zápojem lze nalézt porosty vysokostébelných ostřic. Ve světlé mladé kulticenóze topolu (Populus sp.), která se nachází nedaleko Nádrže 2 a v minulosti bývala podmáčenou loukou se dodnes dochovalo pár jedinců upolínu nejvyššího (Trollius altissimus) Fauna: Lokalita má význam především jako refugium obojživelníků. Ti využívají jak zdejší vodní nádrže, tak vodoteče a vlhčí terestrická stanoviště. Udáváni jsou odsud čolci obecný (Triturus vulgaris), horský (T. alpestris) a velký (T. cristatus - předmět ochrany), skokani hnědý (Rana temporaria), krátkonohý (R. lessonae), zelený (R. kl. esculenta) a ropucha obecná (Bufo bufo). Změny v rybničním hospodaření, které zahrnují jak jeho intenzifikaci, tak naopak zanedbání péče o vodní plochy, vedly v posledních pěti letech k ústupu většiny zmiňovaných druhů. Předmět ochrany: Předmětem ochrany je populace čolka velkého, který s dalšími druhy obojživelníků dříve ve stovkách jedinců (Fischer úst. sd.) osidloval vodní plochy. Nejvýznamnějšími stanovišti tohoto druhu jsou dvě nádrže v severní části EVL (Nádrž 1, Nádrž 2) a malý lesní rybníček (nádrž 5) v jižním jejím cípu. Rybníček nejbližší Rožmitálu pod Třemšínem (Nádrž 1, do území spadá pouze zčásti) je již několik let bez vody a jako stanoviště prakticky nefunguje. Druhý z těchto dvou rybníků (Nádrž 2) býval v minulosti hlavním reprodukčním stanovištěm v lokalitě. Po roce 2008, tedy již v době existence EVL, však vinou nešetrného rybničního hospodaření došlo k prudkému propadu početnosti a v současnosti se zde pravděpodobně vyskytuje pouze několik jedinců. Mezi lety 2012 a 2013 se situace (patrně změnou v přístupu k hospodaření viz kap. 2.5) mírně zlepšila - počty odchycených larev byly v srpnu 2013 nejvyšší za posledních několik let. Odhadovaná početnost je však i nadále hluboko pod stavem v době vyhlášení EVL. K ústupu všech druhů čolků došlo i v Nádrži 5.

4 2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: čolek velký Triturus cristatus Kód předmětu ochrany: 1166 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace Min Max Jednotka Kategorie Podíl populace Zachovalost Izolace Celkové hodnocení stálá populace přítomná 2 % p > 0 % vynikající zachování populace není izolovaná, leží uvnitř areálu rozšíření druhu vynikající hodnota Cílový stav předmětu ochrany: obnovit populaci na úroveň v době vyhlášení a nadále ji v tomto stavu udržet 2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: čolek velký Triturus cristatus Kód předmětu ochrany: 1166 Popis nároků předmětu ochrany: Jeho areálem je střední, severní a část východní a západní Evropy. Na našem území býval rozšířen prakticky plošně od nížin do nadmořské výšky okolo 800 m. V současnosti je počet jeho lokalit značně zredukován. Čolek velký žije v rybnících, tůních, jezírkách v lomech, hlinicích a pískovnách, vzácněji i v zatopených příkopech podél cest, závlahových kanálech, požárních nádržích a ve vybetonovaných koupalištích s dostatečnou potravní nabídkou. Obecně preferují velcí čolci hlubší a větší vody než malé druhy čolků. Na jaře (v nižších polohách již od druhé dekády března) se vyskytují ve vodě, kde dochází k páření a kladení vajíček. Dospělí čolci setrvávají ve vodě (tzv. vodní fáze života) přibližně čtyři až pět měsíců. Pak vodu opouštějí a žijí na souši pod kameny, padlým dřevem, v mechu a dalších zemních úkrytech, ať již v lese či mimo les. Jejich akční radius (vzdálenost putování od vody) je ca do 400 m, ale ve výjimečných případech bylo zaznamenáno 900 m a v jednom případě až 1290 m. Z vajíček se zhruba po 1 2 týdnech (záleží na teplotě vody) líhnou larvy, které se živí planktonem, drobnými bezobratlými, zoobentosem atp., a přibližně po třech, čtyřech i více měsících metamorfují. I nedospělé čolky nalezneme jak na souši, tak i ve vodě. Část populace zimuje v zemních úkrytech: puklinách skal, sutích, opuštěných norách savců, ve sklepích a podobných úkrytech, zbylá část na dně vodních nádrží zahrabána v bahně a detritu. Čolci ustoupili především v důsledku změn vodního režimu v krajině jako jsou: odvodňování luk a lesů za účelem meliorací, regulace potoků a zatrubňování drobných vodotečí, proměna luk v pole, chemizace v zemědělství, intenzivní využívání půdy, rekultivace lomů a pískoven a podobné zásahy. V posledních letech přistupují faktory jako automobilismus, nešetrné rybářské obhospodařování rybníků (vysoké rybí obsádky), zarůstání okolí vod spojené s jejich zastíněním a snad nejhorší dva faktory vůbec: zarybňování jezírek v lomech a pískovnách a devastační odbahňování rybníků. Obecně lze shrnout, že čolci trpí jednak zánikem biotopů, jednak zásahem do biotopů. Dravé druhy ryb čolky přímo požírají, ryby živící se planktonem a bentosem čolkům potravně konkurují a čolci jako méně pohyblivá a hůře přizpůsobivá skupina živočichů ustupují až vymírají. Počínaje druhou polovinou 20. století se zvyšují stavy černé zvěře a dá se tedy hovořit o novém limitujícím faktoru či predátoru pro obojživelníky (i plazy) v obecné rovině. Černá zvěř likviduje nejen drobné tůňky, ale jako všežravec může být zahrnuta jako predátor čolků především v suchozemském období jejich života. Faktory a činnosti, které mohou negativně ovlivnit populaci druhu na evropsky významných lokalitách: odbahňování rybníků v nevhodném období (rozmnožování a vývoj larev) nebo takové odbahňování, při němž se sníží plocha litorálu (či je litorál odstraněn úplně), vypouštění rybníků v období březen srpen (září), v případě rybníků s málo vydatným zdrojem vody vypouštění které vede k nedostaku vody v příslušném období

5 příliš vysoké rybí obsádky v rybnících při nichž dochází k přímé predaci obojživelníků rybami, k likvidaci vajíček a larválních stadií obojživelníků všežravými a býložravými rybami a útlumu rozvoje potravní základny rybami, které se živí planktonerm; krajně negativní je přítomnost okounů nebo allochtonních druhů ryb (např. střevličky východní Pseudorasbora parva a karase stříbřitého Carassius auratus). přehnojování rybníků a intenzivní krmení ryb umělými krmivy vede ke zhoršení kvality vody přebudovávání rybářsky nevyužívaných rybníků (nebo extenzivně využívaných) na rybníky s polointenzivním, popřípadě intenzivním chovem ryb zarůstání a zazemňování vodních ploch zastínění vodní plochy vysázenými nebo náletovými dřevinami; totální zastínění lokality způsobuje ochlazení vody (oproti nezastíněným lokalitám i o 5 C a více), což zpomaluje nejen vývoj vajíček a larev, ale i rozvoj až úplnou absenci vývoje fytoplanktonu a následně zooplanktonu potravy larválních stadií čolků automobilismus na stávajících komunikacích, budování nových veřejných i účelových komunikací a cyklostezek v dosahu akčního radia druhu klimatické výkyvy (nedostatek srážek) na lokalitách napájených dešťovou vodou, které způsobují vysychání a navíc urychlují zazemňování jednorázová prudká kontaminace vody používání biocidů a hnojiv při obhospodařování biotopů navazujících na vodní nádrže v dosahu akčního radia druhu nadměrné stavy černé zvěře ničení terestrických stanovišť včetně předpokládané predace v poslední době mohou být populace čolků žijících podél vodních toků ohrožovány nepůvodním norkem americkým (Mustella vison) Lokality osídlené čolkem velkým mají rozmanitý charakter, proto je třeba management přizpůsobit konkrétním potřebám na dané lokalitě. Důležité je pravidelně kontrolovat stupeň sukcese lokalit specialistou na obojživelníky. Omezení chovu ryb v rybnících V rybnících je nezbytné skloubit obhospodařování s ekologickými nároky čolků. Poměrně účinnou ochranou pro čolky jsou prosluněné mělčiny rybníků, zarostlé vodní vegetací, kam ryby nepronikají a je zde rozvinut plankton. Důležité je stanovení úměrné a druhově vhodné rybí obsádky, tj. takové, která ještě umožní dostatečně bohatý rozvoj velkých druhů zooplanktonu a fytofilních bezobratlých. To současně umožní zachovat vysokou průhlednost vody, která na jaře a v první polovině léta neklesá pod 50 cm, a díky ní je umožněn rozvoj dostatečně rozsáhlých porostů makrofyt v mělčích částech rybníka. Velikost obsádky je nutno individuálně stanovit podle podmínek každého rybníka (průměrná hloubka, nadmořská výška, průtočnost, úživnost rybníka apod.). Ve větších rybnících (přibližně nad 40 ha) lze využít zátoku rybníka k přehrazení pletivem a prkny, aby se do ní nedostaly ryby. Toto opatření může být velmi účinné a vlastní chov ryb v rybníce v podstatě neomezí. Odbahňování a obnova poškozených rybníků Na odbahňovaných rybnících lze obecně doporučit podporu rozvoje litorálního porostu na osluněných místech vodní plochy ponecháním stávajícího porostu nebo v případě, že litorální porost vyvinut není, lze jeho rozvoj podpořit vytvářením mělčin a pozvolných břehů se sklonem 1:10, případně vyšším. Dno je nutno modelovat tak, aby vznikly dostatečně velké partie mělké vody (nemusejí být vždy u břehu). Sediment nesmí být vyhrnován do valů v okolí rybníka. V případě souhlasu hospodařícího subjektu je vhodným opatřením pro zvýšení úkrytových možností čolků ponechání alespoň části napadaných kmenů a větví v nádrži. Při odbahňování je nutno postupovat individuálně u každé lokality na základě projektu a biologického hodnocení, které musí předcházet vlastní projekt. Rovněž termín odbahňování je nutno posuzovat individuálně; obecně lze říci, že vhodný termín je od konce září. Nádrž musí být příští jaro (v březnu) již napuštěna. Nelze odbahňovat více rybníků ležících v dosahu akčního radia druhu (i kdyby nebyl sousední rybník EVL), protože část populace zimuje ve vodě. V čerstvě odbahněné nádrži je třeba po jejím napuštění udržovat alespoň rok (lépe několik let) zvláštní režim, tj. bez ryb nebo s minimální obsádkou, neničící vodní a mokřadní vegetaci. Těžší obsádky lze nasadit až po stabilizaci litorálních porostů a vodních makrofyt. Tvorba a obnova tůní Po individuálním posouzení a tam, kde je to vhodné, je možné vytvářet nové tůně v povodí toků, blízkosti rybníků, v kamenolomech a lomech jiného typu. Vhodné jsou prosluněné nevysychavé tůňky v blízkosti rybníků spojené vodou přes vrstvu země. Nelesní biotopy Na lučních porostech v bezprostřední návaznosti na rozmnožovací plochy je vhodné aplikovat ruční kosení nebo extenzivní pastvu. Na kosení vzdálenějších porostů (ca do 150 m) je nutno používat vysoko nastavitelnou lištu (alespoň 10 cm nad povrchem půdy) a nepoužívat bubnové sekačky. Na lučních a polních porostech v dosahu akčního radia druhu je nutné vyloučit užívání biocidů, velice důležité je vyhnout se chemickým postřikům v blízkosti vodotečí, které napájejí EVL. 2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán

6 2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán 2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti - rybniční hospodaření Starý pomístní název "V rybnjkach", který je zanesen do map v místech, kde se dnes rozkládá severní část EVL, dává tušit delší rybníkářskou tradici, zároveň lze však říci, že celá lokalita mohla mít v tomto ohledu spíše okrajový význam. Tři z pěti stávajících vodních nádrží v EVL (Nádrž 2, 3 a 4) lze doložit již na mapách II. vojenského mapování a stabilního katastru. Rybníky sloužily pravděpodobně jako napajedlo dobytka, mohly stahovat vodu z podmáčeného okolí a nejspíše byly využívány i k chovu ryb. Díky nízké intenzitě hospodaření se zde tak mohla dochovat jedna z největších populací čolka velkého i dalších druhů obojživelníků v území. Populace v lokalitě dlouhodobě prosperovala, zlom nastal až v 1. desetiletí 21. století, po vyhlášení lokality za EVL. Nádrž 1: Nádrž vznikla až ve druhé polovině na místě někdejšího mokřadu. Ještě na počátku 21. století bývala jedním z nejvýznamnějších reprodukčním stanovišť čolka. Vinou absence údržby však došlo k drastickému zhoršení - rybník je již několik let bez vody (vinou porušené hráze), zarůstá mokřadní vegetací a nálety, a jako reprodukční stanoviště obojživelníků je téměř nepoužitelný. Nádrž 2: Existenci rybníka lze doložit již v 18. století. Na konci 20. a v prvním desetiletí 21. století byl obhospodařován jen velmi extenzivně či vůbec a díky příhodným podmínkám býval hlavním reprodukčním stanovištěm čolka v lokalitě. V roce 2009 byla do nádrže nasazena vysoká obsádka kapra, lína a candáta. Kaprů zde bylo vysazeno 175 kg, což je mnohonásobně více, než kolik činí množství únosné s ohledem na přirozenou úživnost nádrže. V důsledku toho došlo jednak k přímé redukci populace všech druhů čolků, jednak k drastickému zhoršení stanovištních podmínek průhlednost vody poklesla z více než 1 m na méně než 40 cm, poklesla druhová rozmanitost vodní vegetace i zarostlá plocha. K negativním jevům zde dochází i v současnosti. Na jaře 2013 byl rybník vápněn a na vegetaci na jeho březích plošně aplikován herbicid. Zároveň však pravděpodobně došlo ke změně osádky (lín namísto kapra). V letošním roce bylo tedy možné konstatovat zvýšení početnosti oproti předchozím rokům. Na nádrži je umístěno několik boudiček pro kachny, není však nic známo o tom, že by sem byly přímo vypouštěny a jejich chov je tedy problémem spíše marginálním. Nádrž 3: Tento rybníček patří k nejstarším vodním plochám v lokalitě. Až do roku 2009 byl dlouhodobě bez obsádky, na podzim toho roku zde však bylo nasazeno (blíže neurčené) vysoké množství ryb opět s negativním dopadem na kvalitu vody i biotu obojživelníků. Nádrž 4: Tento rybník býval dlouhodobě využíván k chovu ryb. Narozdíl od předchozích dvou nádrží však byla od roku 2009 minimálně po několik let bez rybí obsádky (současný stav není znám). Byl tak umožněn rozvoj litorální vegetace a díky zlepšeným stanovištním podmínkám se nádrž stala atraktivním stanovištěm pro obojživelníky (včetně čolka velkého). Nádrž 5: Tento malý lesní rybníček vznikl až ve 2. polovině 20. století. Býval významným stanovištěm čolka. jakož i dalších druhů obojživelníků Zhruba od roku 2008 je však registrováno zhoršení stanovištních podmínek (indikované též úbytkem litorální vegetace) a ústup většiny obojživelníků. Na vině je pravděpodobně vysazení ryb. Velmi negativně zde také působí absence údržby břehů, které tak zarůstají náletem. Rybníček se tak ocitá v zástinu a zanáší se opadem, což zvyšuje trofii vody a urychluje zazemňování. Na nádrži je umístěna budka pro chov polodivokých kachen, o jejich vypouštění však v současnosti není nic známo a nejsou zde ani patrné známky pobytu kachen. Budka slouží spíše skokanům, kteří před ní za slunečných dní vysedávají. - obhospodařování luk Dle starých map bývala většina lokality pokryta mozaikou polí a luk, která byla ve 2. polovině 20. století změněna na rozsáhlé jednolité travní porosty. Louky v EVL jsou vesměs silně kulturní - jejich původní přírodní charakter byl do značné míry hospodařením setřen - živinami bohaté a pravidelně kosené. Negativní dopad na předmět ochrany mohou mít především eutrofizace sousedních nádrží splachem živin z luk a mortalita čolků při kosení louky jsou v současnosti koseny celoplošně a s nízkým strništěm, což obojí lze z hlediska ochrany čolka považovat za nevyhovující. Kosení luk však zároveň čolkům vytváří příhodný migrační prostor. Některé dříve luční partie území, byly zejména po polovině 20. století přeměněny v les. Naposledy, v prvním desetiletí tohoto století, byla osázena smrkem loučka nedaleko Bezděkova, v těsném sousedství jednoho z rybníčků. Z hlediska předmětu ochrany je to jev spíše negativní, především kvůli tomu, že až les poporoste, bude stínit vodní plochu. 2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů

7 Plány péče Název ZCHÚ: PP Rožmitál pod Třemšínem Autor: Fischer D., Karlík P. Schválil: KÚ Středočeského kraje Datum schválení: Platnost od-do: Manipulační řády Číslo: neuvedeno Název: Hrneček Datum schválení: Platnost: - : platnost na neurčito; rybník v textu označován jako Nádrž 2

8 3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Vodní biotopy obecně: V rybnících vhodných k chovu ryb, (zejména v Nádrži 2 je především třeba dodržovat extenzivní hospodaření. Z rybí obsádky by měl být vyloučen kapr a okoun, naopak vhodným druhem je lín obecný. Nádrže nesmí být hnojeny a ryby by v nich měly být chovány bez přikrmování. Popřípadě by přikrmování mělo být omezeno na příležitostné, v přesně daných dávkách a vázané na souhlas OOP. Vápnění vody je třeba zakázat. Výlov je třeba provádět pouze v podzimním termínu (optimální by byl dvouhorkový systém), na jaře by měla hladina vody zůstat stálá - nežádoucí je jak její (zvláště cílené) snižování, tak zvyšování. Rybářské hospodaření, především velikost obsádek by mělo být průběžně modifikováno na základě každoročního monitoringu. Chov polodivokých kachen je třeba zcela vyloučit (a všechna zařízení k němu určená odstranit). Odbahnění vodních ploch není v současné době žádoucí. Většinou nebude třeba k němu přistupovat ani v nejbližších letech. Na vhodných místech je možné budovat nové menší tůně (rozloha cca m2). Je však nezbytné věnovat pozornost geologickému podloží, neboť může způsobovat, že na jinak geomorfologicky příznivém stanovišti se voda nebude schopná udržet. Tůně by alespoň v době od dubna do září měly mít zajištěn dostatek vody, aby se pro čolky a ostatní obojživelníky nestaly reprodukční pastí. Budování nových tůní (nebo obnovu stávajících) lze provádět pouze mimo dobu páření obojživelníků a vývoje jejich larev. Menší tůně pak bude potřeba přibližně jednou za 10 let odbahnit, nebo nahradit novými, u větších (obdobných Nádrži 5) může být interval pro obnovu i výrazně delší. Hospodaření v jednotlivých nádržích: Nádrž 1: U Nádrže 1 je především třeba opravit hráz. V ideálním případě by po opravě měla zůstat zcela bez rybí obsádky, nebude-li to možné, pak by zde mělo probíhat pouze extenzivní hospodaření s obsádkou lína (kapr je zcela vyloučen, podobně okoun) za stejných podmínek jako na ostatních vodních plochách a ryby by měly být nasazeny nejdříve 2-3 roky po napuštění, aby již byla alespoň zčásti vyvinuta litorální vegetace. Před napuštěním je nezbytné ze dna i okolí odstranit náletové porosty a vysoce žádoucí je též strhnout povrchovou vrstvu sedimentu spolu s porosty orobince, který se zde rozšířil poté, co nádrž vyschla. Nádrž 2: Nádrž by měla být využívána k extenzivnímu chovu s využitím přirozeného výtěru. Obsádka by měla být omezena na generačních ryb na celou nádrž. Nádrž 3: Tento rybníček by měl být zachováván zcela bez rybí obsádky. Vzhledem k jeho velikosti lze přítomnost i jen několika ryb považovat za kritickou. Všechny ryby, které se zde v současnosti nacházejí, je třeba odstranit. Nádrž 4: Do doby odstranění negativních vlivů v ostatních nádržích v EVL je třeba tuto nádrž udržovat bez rybí obsádky. Poté je možno ji využívat k extenzivnímu chovu ryb. Podobně jako u Nádrže 2 je vhodnou rybou k obsádce lín, naopak zcela nežádoucí je kapr, stejně tak jako dravé a býložravé druhy. V optimálním případě by měl být využit přirozený výtěr s násadou generačních ryb. Jednou za 5 let je možné částečné letnění, ovšem pouze s úplným vyloučením obsádky. Je vhodné, aby nádrž byla trvale udržována na nižším stavu vody (přibližně 2/3 úplného napuštění) neboť při plném stavu postrádá díky nevhodné morfologii mělké partie. Nádrž 5: Rybníček nesmí být nadále využíván k chovu ryb. Pokud by byla zjištěna rybí obsádka, je třeba ji slovit. V budoucnosti by nádrž mohla být odbahněna, a to v případě, že se nepodaří včas (cca do 10 let) odstranit náletové dřeviny (viz níže), které ji obklopují a tůň se bude nadále zanášet opadem. Pokud k tomu dojde, je možné k obnově přistoupit až poté, co čolci opustí vodní stanoviště a zároveň dříve, než se do tůně vrátí k zimování v době od druhé třetiny srpna do konce září. Stávající sediment však nepředstavuje zásadní problém, zazemnění aktuálně nehrozí. Mokřady: Mokřad, který navazuje na Nádrž 2 ve středu její západní části je třeba chránit před zarůstáním dřevinami a konkurenčně silnými ostřicemi. Z tohoto důvodu by měl být jednou za 2-3 roky na podzim ručně pokosen. Biomasa by měla být po usušení z mokřadu odstraněna, mimo něj však může být použita k budování kupek - zimovišť. Nebude-li možné mokřad kosit, pak je třeba zde alespoň jednou za 5-10 let provést vyřezávku náletů. Terestrická stanoviště: Okolo všech vodních ploch je třeba vyřezávat náletovou vegetaci, aby jejich hladina zůstala osluněna. Prioritu má především Nádrž 5, kde nálety v současnosti významně zhoršují stanovištní podmínky, a v případě opravy hráze též Nádrž 1, postupně však bude potřeba vyřezat okolí všech vodních ploch v EVL. Výřez je možné provádět jak mimo vegetační sezónu, tak během ní (optimální je doba od konce léta do začátku listopadu) a je možné při něm ponechat některé solitéry, zvláště na severní straně vodní plochy. Zmlazení po vyřezaných náletech je nutné

9 opakovaně prořezávat či přepásat i v následujících vegetačních sezónách, aby prořezávky nevedly pouze k zahoustnutí porostu a tedy zvýšení zástinu. Při výřezech ve vegetační sezóně je možná též bodová aplikace arboricidu na místo řezu (plošná aplikace je zcela vyloučena!). Při aplikaci je třeba dbát zvýšené opatrnosti, aby nedošlo ke kontaminaci vodního prostředí. Louky v EVL je třeba pravidelně kosit jednou nebo na úživnějších stanovištích dvakrát do roka. Ke kosení lze použít běžnou mechanizaci. Při kosení je bezpodmínečně nutné dodržovat pravidla pro ochranu obojživelníků - kosení nesmí probíhat za vlhka a to ani za deštivých dnů či doby po dešti, ale ani před oschnutím ranní rosy (vhodnou denní dobou je tedy spíše odpoledne). Zvláště na vlhkých loukách a v blízkém okolí vodních ploch - zásahové plochy č. 4, 7 a 9 - je třeba používat vysoko nastavenou (cca cm) žací lištu, pouze na místech výskytu konkurenčně slabých ohrožených druhů rostlin je možné výjimečně vytvářet nižší strniště. Preferovány by měly být termíny mimo dobu nejintenzivnější migrace, kosení by tedy nemělo probíhat přibližně v době od června do konce srpna, pouze na botanicky hodnotnějších plochách lze seč posunout až do června. Druhá seč by měla proběhnout až v září.celoplošné kosení všech luk v jednom termínu je z hlediska ochrany čolka i ostatních obojživelníků nevyhovující. Kosení je vhodné rozvrhnout do 3-5 sečí s několikadenním odstupem, tak aby překosení celé lokality zabralo 1-2 týdny. Při každé seči by byl pokosen odpovídající podíl lučních porostů, přičemž příslušná plocha podílu nemusí být jednolitá, ale může být ještě dále rozdělena do různých partií luk. Tak namísto monotónní plochy vznikne mozaika složená z více ploch, kosených v různé dni. Pokosenou hmotu je vhodné z luk odvážet, aby se zde nehromadily živiny, její využití k mulčování je nevhodné. Z hospodaření by měly být vyloučeny některé nevhodné (zvláště intenzifikační) postupy, zejména přeorávání či válcování luk, vypalování stařiny či vápnění luk. Vlhké louky by neměly být dále odvodňovány. Stávající systém odvodňovacích struh je možné využívat i nadále, neměl by však být ani prohlubován, ani rozšiřován. Použití biocidů je třeba přísně zakázat. Hnojení by mělo být též vyloučeno nebo alespoň minimalizováno a omezeno pouze na souhlas OOP, využívána by k němu měla být pouze tuhá organická hnojiva. Louky je třeba chránit před zalesňováním, zástavbou či přeměnou v pole - podobné zásahy jsou nežádoucí na celém území EVL, v blízkém okolí vodních ploch (cca do vzdálenosti 100 m) však musí být vyloučeny zcela bezpodmínečně. Výsadby na nedávno zalesněné louce poblíž Nádrže 3 by bylo v optimálním případě vhodné bezezbytku odstranit a louka by se měla opět začít kosit. Nebude-li toto řešení dostupné, je třeba alespoň z výsadeb selektivně odstranit smrk (popřípadě jiné nepůvodní druhy), nadále zde hospodařit pouze s dřevinami přirozené skladby s preferencí dubu a porost proředit tak, aby míra zakmenění rovnoměrně narůstala se vzdáleností od nádrže do maxima ve vzdálenosti cca 50 m okolo 70 % plného zakmenění. Ve vzdálenějších partiích by se zakmenění pohybovalo okolo hodnot 0,7-0,8. V území EVL by neměla být nadále umisťována krmeliště pro černou zvěř, která je významným predátorem obojživelníků. Výskyty invazních druhů rostlin v území (Reynoutria sp. nedaleko Nádrže 3) je třeba důsledně odstraňovat, při jejich likvidaci však, podobně jako jinde v EVL, musí být vyloučena plošná aplikace biocidních přípravků, přípustná je pouze aplikace bodová (na list nebo na řez). V okolním kulturním lese je možné zachovat stávající způsob hospodaření, případně doplněný o zvýšenou podporu dřevin přirozené skladby, ať již ze zmlazení nebo výsadby. V lesích je doporučeno občas ponechávat ležící mrtvé dřevo či kupky větví apod., aby se tak zvýšila nabídka suchozemských úkrytů pro čolky. V případě nově vysázeného lesa na louce u Nádrže 3 by bylo vhodné dosáhnout po dohodě s majitelem zmenšení či proředění lesního porostu v blízkém sousedství vodní plochy, alespoň do vzdálenosti m od ní. 3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření 13 Název managementového opatření Likvidace invazních a expanzivních rostlin plošná Invazní druhy Popis opatření likvidace křídlatky opakovanou sečí; 4-6 sečí v období od května do června, 1-2 seče v závěru vegetační sezóny; vyřezanou hmotu je třeba likvidovat - nejlépe spálit na místě; možno uplatnit i další mechanické metody - vyrýpání atd.; přípustná je též bopdová aplikace arboricidu na list/řez; při práci (zejména transportu) je třeba dbát zvýšené opatrnosti, aby nedošlo k rozšíření druhu Vhodný interval 7 x za 1 rok Kalendář pro management v případě výskytu křídlatky na jiných místech EVL zavést toto opatření i tam Číslo zákresu managementového opatření 4, 5, 7, 9, 10

10 Název managementového opatření Kosení těžkou mechanizací Kosení Popis opatření kosení luk běžnou mechanizací; na úživnějších místech kosit 2x ročně; nutno zohledňovat výskyt obojživelníků - nekosit za vlhka a ranní rosy, na plochách 4, 7 a 9 používat vysoko nastavenou žací lištu; pokosenou biomasu po usušení odvézt Vhodný interval 1 x za 1 rok Kalendář pro management 1. seč , 2. seč botanicky cenná místa je výjimečně možné kosit i v červnu a v případě výskytu ohrožených konkurenčně slabých druhů (vstavače) i s nízko nastavenou lištou Číslo zákresu managementového opatření 6 Název managementového opatření Ruční kosení podmáčených lokalit, svažitých lokalit a lokalit se zhoršenou dostupností Kosení Popis opatření ruční kosení mokřadu; pokosenou biomasu odstranit z plochy Vhodný interval 1 x za 3 roky Kalendář pro management v případě nemožnosti kosení jednou za cca 5-10 let vyřezat nálety Číslo zákresu managementového opatření bez zákresu (vymezeno plochou EVL) Název managementového opatření Obnova a vytváření tůní a mokřadů Péče o mokřady a rašeliniště Popis opatření tvorba a údržba tůní na příhodných místech v EVL; vytěžený materiál odvézt mimo EVL Vhodný interval 1 x za 10 let Kalendář pro management tůně je nutno zpřístupnit vyřezáním náletu a kosením; okolo hotových tůní pravidelně vyřezávat nálet; termín je možno dle aktuálních podmínek posunout o cca týden Číslo zákresu managementového opatření 1, 2, 3, 11, 12 Název managementového opatření Výřez náletových dřevin plošně Výřez náletu Popis opatření výřez náletových dřevin v okolí vodních ploch a vodotečí; možno ponechávat vybrané solitéry, zvl. na severní straně nádrží; při výřezu před koncem vegetační sezóny je možná bodová aplikace arboricidu na řez; v následující sezóně opět vyřezat nebo přepást výmladky a v případě potřeby opakovat v dalších letech; biomasu možno použít k budování zimovišť nebo odstraňovat z lokality Vhodný interval 1 x za 10 let Kalendář pro management na plochách 2 a 12 zavést po výřezu alespoň lokální kosení v blízkém okolí vodní plochy ve stejném režimu jako v ostatních částech EVL Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření 1, 8 Název managementového opatření Jiné opatření Jiné Popis opatření Odstranění budek pro chov polodivokých kachen Kalendář pro management kdykoliv Číslo zákresu managementového opatření 14 Název managementového opatření Jiné opatření Jiné

11 Popis opatření Kalendář pro management likvidace výsadeb včetně kořenového systému; po likvidaci by mělo následovat kosení jako na ostatních travních plochách v EVL kdykoliv alternativou může být odstranění smrků a proředění výsadeb v min. vzdálenosti do 50 m od rybníčku, následované hospodařením s dřevinami PDS

12 4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady FISCHER, D.; KARLÍK, P. (2010). Plán péče pro přírodní památku Rožmitál pod Třemšínem, Návrh přírodní památky Rožmitál pod Třemšínem (Evropsky významná lokalita CZ ) na období s. Manuskript. Archivuje Krajský úřad Středočeského kraje, Praha. MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2008). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 161 s. ISBN ZAVADIL, V.; SÁDLO, J.; VOJAR, J. (eds.) (2011). Biotopy našich obojživelníků a jejich management: Metodika AOPK ČR. Vydání 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 178 s. ISBN SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Josef Spilka praha@nature.cz Datum zpracování: 5. Seznam zkratek AOPK ČR ES EVL OOP OP ZCHÚ PDS SDO ÚSOP ZCHÚ ZOPK Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Evropský seznam Evropsky významná lokalita orgán ochrany přírody ochranné pásmo zvláště chráněného území přirozená dřeviná skladba Souhrn doporučených opatření Ústřední seznam ochrany přírody zvláště chráněné území zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů

13 6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ _Rozmital_pod_Tremsinem_orientacni_mapa.pdf 6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL NENÍ 6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ _Rozmital_pod_Tremsinem_Jine.pdf CZ _Rozmital_pod_Tremsinem_Koseni.pdf CZ _Rozmital_pod_Tremsinem_Vyrez_naletu.pdf 6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ 6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU