ZÁJEM ŽEN O PORADENSTVÍ A PÉČI POSKYTOVANOU PORODNÍ ASISTENTKOU

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA KATEDRA PORODNÍ ASISTENCE ZÁJEM ŽEN O PORADENSTVÍ A PÉČI POSKYTOVANOU PORODNÍ ASISTENTKOU Bakalářská práce v oboru porodní asistence Školitel: PhDr. Radka Wilhelmová, Ph.D. Autor: Jitka Matoušková Šťastná Brno, 2016

2 Abstrakt Ve své bakalářské práci se zabývám zájmem žen o péči poskytovanou soukromou porodní asistentkou v průběhu těhotenství, porodu a šestinedělí. Úvodní tři kapitoly jsou věnovány historii porodní asistence na našem území, definování profese porodní asistentky a současnému stavu. Ve výzkumné části pátrám po motivaci žen k využití služeb porodní asistentky a zjišťuji jejich spokojenost s nabízenými službami. Pro získání dat dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Klíčová slova: soukromá porodní asistentka kontinuální péče dostupnost péče porodní asistentky legislativní úprava Abstract In my bachelor thesis I deal with the interested of women about the care provided by a private midwife during pregnancy, childbirth and the postpartum period. The initial three chapters are devoted to the history of midwifery in our territory, defining the profession of midwifery and the current status. In the research part I'm looking for motivated women to use the services of a midwife and I find their satisfaction with the offered services. For obtaining the data was used semi-structured interviews. Keywords: private midwife continuous care availability of care a midwife legislative adjustment

3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Radky Wilhelmové, Ph.D. s využitím zdrojů uvedených v soupisu literatury. V Brně dne Jitka Matoušková Šťastná

4 Poděkování Děkuji PhDr. Radce Wilhelmové, PhD. za odborné vedení mé práce, za její podnětné připomínky a vstřícný přístup. Rovněž bych chtěla poděkovat všem porodním asistentkám, které se svou činností snaží přispívat ke zlepšování péče poskytované ženám v souvislosti s mateřstvím. A v neposlední řadě chci poděkovat svému synovi a mamince za podporu po celou dobu studia.

5 Obsah Úvod Historie porodní asistence Jak se z porodní asistentky stala ženská sestra Postupné omezování kompetencí porodních asistentek a jeho dopad na poskytovanou péči Současný stav Platná definice porodní asistentky Zákon č. 96/2004 Sb Vyhláška č. 55/2011 Sb Zákon a vyhláška v praxi Jak se stát soukromou porodní asistentkou Výzkumná část Formulace problému Cíle práce Metodika práce Výsledky výzkumu Skupina otázek č. 1: základní údaje Skupina otázek č. 2: těhotenství Skupina otázek č. 3: porod Skupina otázek č. 4: šestinedělí Skupina otázek č. 5: dostupnost péče porodní asistentky Diskuse Závěr Seznam použitých zdrojů Seznam tabulek Seznam grafů Seznam příloh... 42

6 Úvod Těhotenství a porod patří k jedněm z nejsilnějších prožitků v životě každé ženy. Jedná se o těžko popsatelná období, kdy dojde ke zrození nového života. Zřejmě každá žena si přeje, aby její těhotenství, porod i šestinedělí probíhaly pokud možno bez komplikací a hlavně, aby ona i dítě zvládly tato období bez možných následků na zdraví. V poslední době si stále více budoucích matek přeje přivést své dítě na svět v prostředí, které je jim dobře známé, kde se cítí bezpečně a ve spolupráci s porodní asistentkou, kterou znají již z doby těhotenství a mohou se na ni obrátit i v poporodním období. Profese porodní asistentky spadá hluboko do dějin lidstva, jelikož reprodukce je základním pudem pro zachování populace, a proto i porod zůstává běžnou součástí lidského života, stejně jako za dávných časů. S rozvojem poznání se však podoba této profese proměňovala a i nadále se vyvíjí a s největší pravděpodobností vyvíjet bude i nadále. Profese porodních asistentek v sobě nezahrnuje pouze doprovod a pomoc rodící ženě při porodu. Porodní asistentka je odbornicí plně kompetentní i k poskytování poradenských služeb ženám v průběhu nekomplikovaného těhotenství, včetně sledování tohoto těhotenství. Rovněž je schopna pečovat o fyziologickou šestinedělku i novorozence. Je tedy jediným zdravotnickým pracovníkem, který je schopen považovat matku a dítě za jeden nerozdělitelný celek a svou péči může poskytovat v souladu s tímto faktem. Práce seznamuje čtenáře s historií profese porodních asistentek, od jejich velmi váženého postavení až po postupné omezování jejich kompetencí, kdy byly chápány spíše jako ženské sestry, než jako osoby odpovědné k vedení porodů. Dále se práce zaměřuje na současné postavení porodních asistentek včetně rozboru příslušné legislativy. Další část práce se pak zabývá požadavky a podmínkami, za nichž je možné vykonávat profesi porodní asistentky. Ve výzkumné části jsem se snažila zjistit, jaká je motivace žen k vyhledání péče soukromé porodní asistentky, a to jak v průběhu těhotenství, porodu i šestinedělí. Zajímala jsem se i o to, zda považují péči poskytovanou současným zdravotnickým systémem za dostačující. V poslední části zjišťuji, zda je ženami péče porodní asistentky vnímána jako dostupná a zda ji zpětně hodnotí jako přínosnou. 6

7 1 Historie porodní asistence 1.1 Jak se z porodní asistentky stala ženská sestra Babictví má velmi dlouhou historii, která sahá až do prastarého Egypta. V Českých zemích se zmínky o pomocnicích u porodu poprvé objevují kolem roku 1200 a je pro ně typické označení porodní báby. Tyto porodní báby postupovaly při porodu ve většině případů samostatně a pouze v případě komplikací volali lékaře. V té době se jednalo o velmi váženou profesi, a proto vedle lékaře a faráře patřily mezi nejuznávanější a nejváženější osoby ve vsi. Ke vzdělávání těmto bábám sloužily spisy, kterých vyšlo do konce 16. století celkem osm, avšak nebyly na přílišné odborné úrovni a proto se tyto porodní báby učily především jedna od druhé. Ke změnám došlo v souvislosti s vládou Marie Terezie ( ), která zavedla reformy v tomto oboru a kterou velmi ovlivnil nizozemský chirurg a porodník Gerhard van Swieten ( ). Od této doby se porodní báby musely prokazovat potvrzením o řádně vykonané zkoušce a od roku 1749 byl navíc stanoven požadavek účasti na pitvě ženy. Od roku 1759 pak výuku pro porodní báby vykonával doktor medicíny a magistr porodnictví a také byly postupně vydávány učebnice jak v českém tak i v německém jazyce a v obou těchto jazycích také probíhala výuka porodnictví. V roce 1780 se ujal vlády syn Marie Terezie Josef II., během jehož panování vznikaly nové nemocnice a porodnice, kde se porodní báby mohly vzdělávat také prakticky. Teoretické znalosti mohly porodní báby získat také např. na Karlově univerzitě, kde se porodnictví přednášelo již od jejího založení roku 1348, avšak jednalo se pouze o teoretické zkušenosti, nikoli praktické, které jsou pro výkon této profese velmi důležité. Mezi další mezníky v porodnictví patří bezesporu založení první porodnice v Brně U svaté Anny v roce 1784, a taktéž vznik I. a II. porodnické kliniky v Praze v letech 1803 a Mezi zakladatele českého porodnictví patří nepochybně prof. Karel Pawlik ( ) a prof. Václav Rubeška ( ), kteří také stáli v čele porodnických klinik. Babictví se postupně stávalo uznávanou zdravotnickou profesí a název porodní bába nahradil roku 1928 název porodní asistentka. (1) S počátkem 20. století dochází k velkému rozvoji porodnictví a také profese porodních asistentek. Došlo také ke vzniku jejich profesní organizace. Porody tehdy probíhaly převážně v domácím prostředí a pouze nepatrný zlomek porodů v nemocnicích. Porodní asistentky se 7

8 tedy v tomto období staraly o těhotné a rodící ženy, nehledě na to, kde žena rodila. Pokud porod probíhal v nemocnici, i tam vedla porod zpravidla porodní asistentka, nikoli lékař, který byl nápomocný pouze v případě komplikací. Také poporodní návštěvy a případnou pomoc s péčí o novorozence vykonávaly porodní asistentky. Tento stav se udržel zhruba do poloviny 20. století. (2) Brzy po vzniku samostatného Československého státu se však začaly prosazovat snahy o reorganizaci vzdělávání porodních asistentek a v roce 1920 na základě rozhodnutí ministerstva zdravotnictví byly zrušeny kurzy pro porodní asistentky a nadále byly prováděny pouze opakující kurzy pro ty, které již tuto profesy vykonávaly. Důvodem pro přerušení vzdělávání byl argument velkého počtu praktikujících porodních asistentek. V roce 1928 byl vydán zákon O pomocné praxi porodnické, jakož i o vzdělávání a výcviku, avšak zákon neřešil některé důležité otázky jako např. pojištění či rajonování, takže ve městech byl počet porodních asistentek dostačující, kdežto v chudších částech území jich byl nedostatek. V roce 1930 pak došlo ke zřízení státních ústavů pro vzdělávání porodních asistentek, jednoho v Pardubicích, který sloužil českým porodním asistentkám a jednoho v Liberci pro německé porodní asistentky. (1) V polovině 20. století se již porody začaly pomalu přesouvat do porodnic, ačkoli ještě stále velké procento z nich probíhalo v domácím prostředí. K těmto přesunům docházelo nejdříve v Čechách a později též na Moravě. V 60. letech byl již porod doma spíše výjimkou. Avšak i nadále si porodní asistentky udržely své postavení a při vedení porodu mohly do značné míry rozhodovat samostatně. I v tomto období bylo typické, že lékař zasahoval pouze v případě vzniku komplikací, jinak do porodu nezasahoval. (2) Ke změně však dochází v souvislosti se změnou politického režimu v roce Porodním asistentkám není nadále poskytnuto náležité vzdělání, které by jim umožňovalo vykonávat svou profesi s plnou odpovědností a s veškerými odbornými znalostmi a roku 1965 se přestává používat názvu porodní asistentka, na jehož místo nastupuje název ženská sestra. Porodní asistentky tak byly postaveny na úroveň zdravotní sestry a jejich funkci nadále vykonával lékař. K původnímu označení porodní asistentka sice bylo přistoupeno opět roku 1993, avšak na jejich kompetence tato změna neměla žádný vliv a porodní asistentky i nadále zůstaly pouze pomocnicemi lékaře. (3) 8

9 1.2 Postupné omezování kompetencí porodních asistentek a jeho dopad na poskytovanou péči K postupnému omezování kompetencí porodních asistentek docházelo od druhé poloviny 20. století. Porodní asistentky, které vykonávaly svou profesi na základě živnostenského oprávnění a byly tak v tomto výkonu nezávislé, se z důvodu zrušení těchto živností byly nuceny stát zaměstnankyněmi v porodnicích nebo Ústavech národního zdraví. V šedesátých letech téhož století pak byla tato profese přejmenována na ženskou sestru. Ještě v této době si porodní asistentky celkem držely své kompetence a spolu s lékařem pečovaly o ženy s rizikovým těhotenstvím či o ženy s gynekologickým onemocněním. Kromě této spolupráce pak samostatně pečovaly o ženy s klasickým průběhem těhotenství, které také na porod připravovaly a též je navštěvovaly po porodu. V praxi bylo zvykem, že v každé ordinaci byly dvě porodní asistentky. O ženu se tak v průběhu těhotenství starala stále stejná porodní asistentka, které se žena mohla svěřit, a často docházelo k navázání blízkých vztahů, přičemž ta stejná porodní asistentka přijela po porodu zkontrolovat jak matku, tak dítě a případně také novopečeným maminkám pomáhala s péčí o novorozence. V tomto pojetí na sebe tedy péče před a po porodu navazovala, ačkoli porod samotný probíhal za účasti jiné porodní asistentky v porodnici. Tento model se udržel až do roku 1992, kdy došlo k zprivatizování ambulantní péče. Porodní asistentky přestaly být zaměstnankyněmi Ústavu národního zdraví a staly se zaměstnankyněmi lékařů. Problém byl však v tom, že lékaři do té doby v podstatě nepracovali se zdravými těhotnými a práci porodních asistentek v tomto ohledu neznali. Z toho důvodu došlo k omezení počtu porodních asistentek, kdy nadále působila v každé ordinaci pouze jedna porodní asistentka, která navíc neměla být ani tak nápomocná těhotné ženě, ale spíše lékaři. Tím v podstatě došlo ke zrušení specializace porodních asistentek a k zániku jejich samostatné péče o těhotné ženy, včetně zrušení návštěv v průběhu těhotenství i po porodu. V porodnicích se tak jejich práce soustředila pouze na vedení porodů, avšak pod dohledem lékaře. Těhotné ženy tak tímto okamžikem ztratily možnost podělit se svými obavami s blížícího se porodu s někým, kdo by jim naslouchal a byl by navíc schopen jim podat odborné rady. (2) Tato omezení kompetencí porodních asistentek měla nemalé dopady na péči o těhotné ženy. V první řadě se o těhotné nyní staral lékař. Ten měl však na starosti nejen zdravé těhotné, ale také ženy s rizikovým těhotenstvím či gynekologicky nemocné ženy, nehledě na 9

10 provádění preventivních prohlídek svých pacientů. Lékař tedy neměl dostatečnou časovou kapacitu, aby se mohl těhotným ženám, které nemají žádné komplikace, věnovat natolik, aby jim mohl poskytnout např. i psychickou pomoc či jim pomoci s přípravou na porod. Role lékaře se tak omezila pouze na zhodnocení a sledování zdravotního stavu těhotné ženy. Dříve na sebe péče před a po porodu navazovala, což však nyní neplatí a lékař odesílá těhotnou ženu před porodem do nemocnice, kde těhotná žena plánuje porodit a znovu k němu žena přichází na kontrolu až po uplynutí šestinedělí. Nejenom, že je tedy žena odeslána do nemocnice, kde není ve většině případů seznámena s žádným personálem a nemá tak tušení, kdo její porod povede, ale navíc se ocitá sama i v období šestinedělí a s případnými problémy s laktací či poporodními obtížemi se tak nemá na koho obrátit. (2) 10

11 2 Současný stav 2.1 Platná definice porodní asistentky Mezinárodní definice porodní asistentky byla přijata 19. července 2005 na zasedání Mezinárodního výboru porodních asistentek, který se konal v Brisbane, Austrálii. Touto definicí tak byla nahrazena původní Definice porodní asistentky (Definition of the Midwife), která byla vytvořena v roce 1972 a doplněna v roce 1990 Mezinárodní konfederací porodních asistentek (ICM), Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a Mezinárodní konfederací gynekologů a porodníků (FIGO). Porodní asistentka je osoba, která byla řádně přijata do oficiálního vzdělávacího programu pro porodní asistentky uznávaného v dané zemi, která úspěšně ukončila daný vzdělávací program pro porodní asistentky, a získala tak požadovanou kvalifikaci a registraci pro výkon povolání porodní asistentky. Porodní asistentka je uznávána jako plně zodpovědný zdravotnický pracovník; pracuje v partnerství se ženami, aby jim poskytla potřebnou podporu, péči a radu během těhotenství, porodu a v době poporodní, vede porod na svou vlastní zodpovědnost, poskytuje péči novorozencům a dětem v kojeneckém věku. Tato péče zahrnuje preventivní opatření, podporu normálního porodu, zjišťování komplikací u matky nebo dítěte, zprostředkování přístupu k lékařské péči nebo jiné vhodné pomoci a provedení nezbytných opatření při mimořádné naléhavé situaci. Porodní asistentka má důležitou úlohu ve zdravotním poradenství a vzdělávání nejen žen, ale i v rámci jejich rodin a celých komunit. Tato práce by měla zahrnovat předporodní přípravu a přípravu k rodičovství a může být rozšířena i do oblasti zdraví žen, sexuálního nebo reproduktivního zdraví a péči o dítě. Porodní asistentka může vykonávat svou profesi v jakémkoli prostředí, včetně domácího prostředí, ambulantních zdravotnických zařízení, nemocnic, klinik a zdravotnických středisek. (4) Na základě výše uvedené definice lze vyzdvihnout několik důležitých vlastností porodní asistentky, které jsou nezbytné pro správný výkon této profese. Jednou z nejdůležitějších je zodpovědnost. A to nejenom zodpovědnost za to co udělá či neudělá či zodpovědnost za matku a její dítě, ale také zodpovědnost za neustálé vzdělávání. Veškerou moudrost nelze 11

12 získat pouze studiem ve škole a proto je velmi důležitá snaha porodní asistentky o zlepšení svých vědomostí a znalostí. Další vlastností je schopnost učinit si vlastní názor a zároveň naslouchat radám a názorům druhých, ať už pocházejí od lékaře, těhotné ženy či někoho zcela jiného. To však neznamená, že by se jimi měla porodní asistentka řídit, jelikož je na ní, aby danou situaci správně vyhodnotila. S tím též souvisí schopnost posoudit danou situaci jako celek a zhodnotit, zda např. porod doma nebude pro ženu nepřiměřeně rizikový. Nezbytnou vlastností je také víra a pokora k celému těhotenství i porodu a také schopnost uvědomění, že jako člověk není ani porodní asistentka všemocná a v určitých situacích nebude ani její pomoc dostačující. (4) 2.2 Zákon č. 96/2004 Sb. Rok 2004 byl pro Českou republiku (dále jen ČR ) zlomový v mnoha ohledech, a jinak tomu nebylo ani v souvislosti s profesí porodních asistentek. V tomto roce vstoupila ČR do Evropské Unie (dále jen EU ), což sebou přineslo také požadavek přizpůsobení našeho právního řádu právním předpisům EU. Tato nová situace s přispěním snahy České asociace porodních asistentek měla za následek přijetí zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních a v tom samém roce též přijetí prováděcí vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR č. 424/2004 Sb., která byla o sedm let později nahrazena vyhláškou č. 55/2011 Sb. Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních) byl přijat Parlamentem České republiky v roce 2004 a stanovuje podmínky pro výkon nelékařských povolání, mezi něž se řadí též profese porodní asistentky, pro které je důležité především ustanovení 6 tohoto zákona. V tomto ustanovení jsou jednak obsaženy požadavky na odbornou způsobilost porodních asistentek a dále vymezení obsahové náplně tohoto povolání. Z hlediska odborné způsobilosti zákon stanovuje požadavek získání vzdělání absolvováním buď tříletého bakalářského studijního oboru pro porodní asistentky, tříletého studia v oboru diplomovaná porodní asistentka v rámci vyšších zdravotnických škol za 12

13 předpokladu, že toto studium bylo zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004 nebo absolvováním střední zdravotnické školy v oboru porodní asistentka nebo ženská sestra, pokud bylo toto studium zahájeno nejpozději ve školním roce 1996/1997. Z hlediska obsahové náplně zákon uvádí, že porodní asistentka je oprávněna zajišťovat dohled a péči ženám v průběhu těhotenství, včetně poradní činnosti a stejně tak i při porodu a v období šestinedělí. Porodní asistentka je také oprávněna k vedení fyziologického porodu a poskytnutí potřebné péče novorozenému dítěti. Dále pečuje o zdravotní stav ženy na úseku gynekologie. Spolu s lékařem je pak porodní asistentka oprávněna k preventivní, diagnostické a jiné léčbě ženy v souvislosti s těhotenstvím a porodem. (5) 2.3 Vyhláška č. 55/2011 Sb. Vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků vyšla ve Sbírce zákonů dne 14. března Ministerstvo zdravotnictví připravilo tuto vyhlášku na doporučení Legislativní rady vlády. Touto vyhláškou byla zrušena vyhláška č. 424/2004 Sb. a vyhláška č. 401/2006 Sb. V ustanovení 5 odst. 1 této vyhlášky jsou přesně stanoveny činnosti, které může porodní asistentka vykonávat bez dohledu a určení léčebného postupu ze strany lékaře. Mezi tyto činnosti zejména náleží: poskytovaní informací a rad těhotné ženě ohledně péče o novorozence, porodu, životosprávě v těhotenství navštěvování ženy v období těhotenství i po porodu, sledování jejího stavu a poučení o péči o novorozence včetně pomoci při kojení provádění či doporučení potřebných vyšetření rozpoznání komplikací vyžadujících zásah lékaře, a pokud by lékař nebyl k dispozici, též provádění nezbytných opatření příprava rodičky k porodu včetně vedení samotného porodu péče o poporodní poranění včetně péče o ženu v období šestinedělí ukládání a kontrola léčivých přípravků a zdravotnických prostředků a zajištění odpovídající zásoby (6) 13

14 2.4 Zákon a vyhláška v praxi Zákonodárci se snažili přizpůsobit náš právní řád západoevropským státům a EU, kde je porodní asistentka chápána jako samostatný poskytovatel zdravotní péče v souvislosti se zdravými těhotnými ženami a jejich porodem, stejně jako v souvislosti s péčí o matku v období šestinedělí a s péčí o dítě až do jednoho roku věku dítěte. Těmito změnami tak byla znovu vrácena autonomie porodním asistentkám, které mohou nadále pečovat o zdravé těhotné, vést nekomplikovaný porod a starat se o ženu i dítě po porodu. Avšak je třeba si uvědomit i historické souvislosti, kdy od 50. let minulého století byly kompetence porodních asistentek omezovány, až se nakonec staly pouhými asistentkami lékaře v porodnicích či ambulancích a veškerá jejich činnost probíhala pod jeho dohledem. V současné době tedy může porodní asistentka působit zcela samostatně mimo porodnici jako soukromá porodní asistentka či může být zaměstnaná v porodnici či ordinaci gynekologa. Tato nově nabitá svoboda však paradoxně způsobuje v praxi potíže, jelikož na ní nejsou porodní asistentky připraveny. V mnoha případech je tak pro ně nepředstavitelné že by měly vést porod bez přítomnosti lékaře nebo dokonce v domácím prostředí, jelikož na to nebyly připraveny studiem na škole ani v průběhu praxe. Je tedy pochopitelné, že se porodní asistentky obávají nést odpovědnost za rodičku i dítě. Výsledkem nové právní úpravy v této oblasti je tedy skutečnost, že porodní asistentky sice mohou vykonávat svou profesi nezávisle a samostatně, avšak z důvodu jejich nepřipravenosti jich většina z nich nadále zůstává na svém původním pracovním místě a jen nepatrný zlomek z nich vykonává tuto profesi jako samostatnou činnost. (7) Za zmínku v oblasti právní úpravy též stojí novinky zavedené Ministerstvem zdravotnictví v roce 2014, které se bezprostředně dotýkají též profese porodní asistentky. První novinkou je možnost českých žen rodit v porodnici, avšak bez přítomnosti lékaře, pouze za účasti porodní asistentky. Podmínkou však je, že žena bude nejdříve vyšetřena porodníkem, který určí, že by se mělo jednat o porod bez komplikací a dítě je v běžné poloze, tedy hlavičkou dolů. Druhá novinka se týká tzv. ambulantního porodu. Tento postup je upraven v metodickém doporučení Ministerstva zdravotnictví. Ambulantní porod v podstatě znamená, že žena porodí své dítě v porodnici, avšak ona i dítě zpravidla mohou opustit nemocnici do 24 hodin od porodu. (8) 14

15 Těmito novinkami však v podstatě nedošlo k zavedení ničeho nového, jelikož možnost rodit v porodnici pouze s porodní asistentkou byla v České republice umožněna již od vstupu ČR do EU. Naopak tedy došlo pouze k tomu, že ministerstvo zdravotnictví zavedlo podmínku prohlídky těhotné ženy ze strany lékaře. Ani umožnění ambulantního porodu však není žádnou novinkou, jelikož lékař může zabránit odchodu dítěte domů pouze za předpokladu, že bude dítě ohroženo a bude vyžadovat neodkladnou péči. (9) 15

16 3 Jak se stát soukromou porodní asistentkou V současné době existuje jediný způsob jak získat odbornou způsobilost v oboru porodní asistentka a tím je absolvování alespoň tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu porodních asistentek. Osoba, která získá tuto odbornou způsobilost, pak může být zaměstnaná v porodnicích či gynekologických ordinacích lékařů nebo provozovat soukromou praxi jako porodní asistentka. Pokud se porodní asistentka rozhodne pro soukromou praxi, je zapotřebí splnění dalších podmínek. Mezi tyto podmínky patří: 1) Odborné vzdělání (totožné jako v případě porodních asistentek pracujících v porodnici či ordinaci lékaře). 2) Osvědčení pro výkon zdravotnického povolání bez odborného dohledu, tzv. registraci. 3) Kladné vyřízení žádosti o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb Oprávnění je potřeba získat od krajského úřadu, v jehož obvodu bude mít porodní asistentka své pracoviště. Na základě této registrace je pak porodní asistentka oprávněna provozovat nestátní zdravotnické zařízení. Jakmile je registrace udělena je také zapotřebí nahlásit živnost na statistickém úřadu (ten udělí porodní asistentce IČO), finančnímu úřadu, úřadu sociálního zabezpečení a také zdravotní pojišťovně. (4) Na základě vyhlášky č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální a technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče jsou rozlišovány tři druhy pracovišť porodní asistentky: Kontaktní pracoviště domácí péče jedná se sídlo porodní asistentky, kde bude mít např. uloženy potřebné dokumenty a kde se s ní budou moci klientky spojit. Nemusí se jednat o nebytový prostor a ani není stanoven požadavek existence provozního řádu. Pracoviště, kde nejsou vedeny porody v tomto případě se již jedná o zdravotnické zařízení obdobné ordinaci, kde porodní asistentka přímo poskytuje své služby. Pracoviště, kde jsou vedeny porody jedná se o zdravotnické zařízení v podobě porodního domu či centra. Nutno podotknout, že splnění podmínek pro tento druh 16

17 pracoviště je velmi obtížné, jelikož je zapotřebí zajistit možnost provedení císařského řezu v nemocnici v případě komplikací a také smluvní zajištění přítomnosti gynekologa na pracovišti v časovém horizontu pěti minut. Při udělování registrace zpravidla není problémem její udělení k předporodní a porodní péči, bez ohledu na to, zda se jedná o péči v domácím prostředí či o pracoviště, kde nejsou prováděny porody. Avšak problém nastává v případě udělení registrace na vedení porodů mimo porodnice. V takovém případě úřad buď přímo uvádí, že se tato registrace nevztahuje na vedení porodů nebo tato skutečnost není v registraci vůbec uvedena, avšak v případě dotazu úřad uvádí, že se taková registrace na provádění porodu mimo porodnici nevztahuje. Dalším problémem je pak získat registraci k provozování porodního domu, kde jsou podmínky tak přísně stanoveny, že jejich splnění je jen velmi těžce dosažitelné. (10) Porodní asistentka, která bude žádat o udělení registrace k poskytování zdravotních služeb tak musí uvést náležitosti stanovené v ustanovení 18, odst. 1 zák. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, mezi které náleží především identifikační údaje žadatele, forma a obor zdravotní péče (obor porodní asistentka), adresu pracoviště apod. Dále musí splnit podmínky a doložit skutečnosti stanovené v ustanovení 16 a 18 odst. 2 zákona o zdravotních službách, mezi něž náleží: zletilost a plná způsobilost k právnímu jednání bezúhonnost doklad o způsobilosti k samostatnému výkonu zdravotnického povolání splnění požadavků na technické a věcné vybavení pracoviště, což se však netýká kontaktního pracoviště domácí péče seznam pracovníků, kteří splňují personální zabezpečení poskytovaných zdravotních služeb schválený provozní řád prohlášení o neexistenci překážek pro udělení oprávnění stanovených v ustanovení 17 zákona o zdravotních službách, např. zákaz činnosti soudním rozhodnutím (10) 17

18 4 Výzkumná část 4.1 Formulace problému Moje bakalářská práce se zabývá tématem zájmu žen o služby poskytované soukromou (komunitní) porodní asistentkou. Podle WHO se zdá být porodní asistentka, na základě své odborné způsobilosti, nejvhodnějším poskytovatelem péče, jemuž by měla být svěřena starost o normální těhotenství a porod, včetně zhodnocení rizika a rozpoznání komplikací. (11) Praxe v současném zdravotnickém systému ovšem tuto skutečnost zcela nerespektuje. Vzhledem k tomu, že péče o těhotné a rodící ženy není v naší republice téměř vůbec diferencovaná, je současný stav takový, že i ženám s nerizikovým těhotenstvím a porodem je poskytována péče lékaře. Taková péče je zatížena vyšší mírou intervencí, které mnohdy nejsou potřebné a v některých případech mohou být i škodlivé. Zároveň v tomto systému není příliš mnoho prostoru, ve kterém by bylo umožněno porodním asistentkám vykonávat svou profesi v plném rozsahu svých kompetencí. V souvislosti s tím je i snížena dostupnost péče porodní asistentky pro široké spektrum příjemkyň péče z řad těhotných a rodících žen. 4.2 Cíle práce Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké jsou důvody žen pro vyhledání komunitní porodní asistentky. Dílčí cíle jsou potom následující: zjistit, jaký druh péče od porodní asistentky očekávají zjistit, zda jsou jejich očekávání splněna zjistit, zda má prenatální péče poskytovaná porodní asistentkou vliv na průběh porodu zjistit, zda dotazované ženy považují péči porodní asistentky za dostupnou 18

19 4.3 Metodika práce Ve své bakalářské práci jsem se rozhodla získávat data prostřednictvím kvantitativního výzkumu. S respondentkami jsem vedla řízený (polostrukturovaný) rozhovor. Mou snahou bylo umožnit dotazovaným ženám volně hovořit k danému tématu. Tato forma získávání informací mi umožnila hlubší náhled do zkoumané problematiky a pomohla mi odhalit nové poznatky. Rozhovor byl vždy veden na základě připravených podkladů rozdělených podle zkoumané problematiky do pěti následujících skupin: (Příloha 1) skupina 1: základní údaje skupina 2: těhotenství skupina 3: porod skupina 4: šestinedělí skupina 5: dostupnost péče porodní asistentky Vhodné respondentky jsem aktivně vyhledávala, především mezi účastnicemi předporodních kurzů. Dále pak ve svém okolí, prostřednictvím sociálních sítí či v souvislosti se svou praxí porodní asistentky pracující na porodním sále. Všechny ženy byly v době rozhovoru v období dvou až tří měsíců po porodu svého dítěte. U všech probíhalo těhotenství, porod i šestinedělí bez komplikací. Celkem se mého výzkumu zúčastnilo dvacet žen. V deseti případech se jednalo o prvorodičky, ve zbývajících potom o druhorodičky. Deset žen porodilo v přítomnosti své soukromé porodní asistentky, zbývajících deset s asistencí personálu porodního sálu. Toto rozdělení mělo sloužit k posouzení vlivu komunitní porodní asistentky na průběh porodu. (tab. 1-4) S každou respondentkou jsem hovořila zhruba šedesát minut, rozhovory se odehrály v přirozeném prostředí dotazovaných žen. 19

20 4.4 Výsledky výzkumu Skupina otázek č. 1: základní údaje Těmito úvodními otázkami jsem zjišťovala základní údaje týkající se respondentek. Paritu, věk, nejvyšší dosažené vzdělání a okres, ve kterém žijí. Další otázka z této skupiny byla určena ke zjištění skutečnosti, ve kterém z uvedených období ženy využily služeb poskytovaných soukromou porodní asistentkou. Výsledky jsou znázorněny v následujících grafech. (graf 1-5) Prvorodičky Druhorodičky Graf 1. Pořadí parity sledovaných žen Graf 2. Věk sledovaných žen. 20

21 středoškolské vysokoškolské Graf 3. Nejvyšší dosažené vzdělání sledovaných žen Brno-město Brno-venkov Graf 4. Bydliště sledovaných žen. 21

22 těhotenství porod šestinedělí Graf 5. Období, ve kterém respondentky využily služeb porodní asistentky. Z celkového počtu dvaceti žen jich deset rodilo poprvé a deset podruhé. Věkové rozmezí respondentek se pohybovalo mezi 25 a 35 lety. Nejpočetnější skupinu tvoří ženy ve věku 26 až 30 let. Šest sledovaných žen dosáhlo vzdělání středoškolského, zbývajících čtrnáct vzdělání vysokoškolského. Jedenáct dotazovaných žen žije v Brně, dalších devět v okrese Brno-venkov. Pokud jde o dotaz týkající se období, v němž respondentky využily služeb porodní asistentky, odpovědi následující: všechny využily péči porodní asistentky v těhotenství deset z nich v průběhu porodu šestnáct z nich během šestinedělí 22

23 4.4.2 Skupina otázek č. 2: těhotenství Těmito otázkami jsem zjišťovala, jaké jsou hlavní důvody žen pro vyhledání porodní asistentky v tomto období. Dále mě zajímalo, jakou z nabízených forem péče respondentky zvolily a zda byly s poskytnutými službami spokojeny. Další dotaz z tohoto okruhu byl zaměřen na to, zda ženy během těhotenství kromě péče porodní asistentky využily i péči poskytovanou gynekologem. Jaká byla Vaše motivace (důvody) pro využití služeb soukromé porodní asistentky v těhotenství? Odpovědi na tuto otázku seřazuji sestupně, podle četnosti, se kterou se v rozhovorech vyskytovaly. (Neuvádím doslovný přepis odpovědí, neboť byly často velmi obsáhlé.) 12x poradna porodní asistentky 12x přednášky týkající se průběhu porodu, dostatek vhodných informací 11x cvičení v těhotenství pod vedením porodní asistentky 8x přednášky týkající se péče o novorozence spojené s praktickým nácvikem 7x pomoc při sestavení porodního plánu 6x rada při výběru nejvhodnější porodnice 5x třídění informací získaných od kamarádek, známých či z internetu 5x informace o úpravě životního stylu 4x kontakt s dalšími těhotnými ženami 4x podpora, respektování těhotenství jako fyziologického stavu 3x touha být na nynější porod, šestinedělí a novorozence připravena lépe než při předchozí graviditě 23

24 Nejčastěji zmiňovanou motivací byla touha žen po informacích. Ať už získání nových poznatků, případně utřídění informací získaných z různých zdrojů. Většina žen absolvuje předporodní přípravu z toho důvodu, že chtějí vědět. Vědět, jak má probíhat normální těhotenství. Vědět, jak probíhá normální porod. Vědět, jak se chovat a co udělat pro to, aby jejich těhotenství i porod proběhly co nejlépe. Vědět, jak správně cvičit a jak se stravovat. Vědět, jak správně kojit, jak se starat o novorozence. Vědět, která porodnice je nejlepší. Jakou z nabízených forem péče porodní asistentky jste zvolila? Odpovědi na tuto otázku jsou následující: pouze poradna vedená porodní asistentkou poradna a skupinové cvičení poradna a skupinové přednášky cvičení a přednášky pouze přednášky cvičení a jednorázová konzultace s porodní asistentkou Výsledky jsou zaznamenány v grafu. (graf 6) Graf 6. Forma péče porodní asistentky. 24

25 Splnila péče porodní asistentky v těhotenství Vaše očekávání? Na tuto otázku odpovědělo kladně osmnáct dotazovaných žen. Ty byly spokojené s obsahem i formou péče, kterou si zvolily. Považují ji za přínosnou, domnívají se, že díky péči porodní asistentky mohly prožít těhotenství ve větší pohodě a klidu. Rovněž jsou přesvědčeny, že informace získané během prenatálního období jim pomohly v průběhu porodu i v šestinedělí. Dvě z dotazovaných žen uvádějí, že cyklus přednášek, které absolvovaly nebyl špatný, ale nepřinesl jim téměř žádné nové poznatky, které by jim byly užitečné v některém z následujících období. Tyto dvě respondentky absolvovaly cyklus několika skupinových přednášek, kterých se kromě těhotných účastnili i jejich partneři. Navštěvovala jste v průběhu těhotenství i svého gynekologa? ano (v jakém rozsahu) ne Všechny dotázané ženy na tuto otázku odpověděly kladně. Odlišnosti se týkaly spíše rozsahu prenatální péče, kterou respondentky v péči svého gynekologa absolvovaly. Třináct žen podstoupilo všechna doporučovaná vyšetření, dvě odmítly ogtt (screeningový test sloužící k odhalení poruch glukózové tolerance). V tomto případě se jednalo o jednu prvorodičku a jednu druhorodičku. Zbývajících pět navštívilo lékaře za účelem provedení ultrazvukového vyšetření. U všech žen se jednalo o tři ultrazvuková vyšetření, z nichž první proběhlo mezi 8. a 10. týdnem těhotenství, dále potom ultrazvukový screening plodu ve 20. a 30. týdnu. Podstoupily i odběr krve v 16. týdnu a mikrobiologické vyšetření pochvy na přítomnost streptokoků skupiny B. Za poskytovatele veškeré další péče si zvolily porodní asistentku. Z těchto pěti žen byla pouze jedna prvorodička, zbývající čtyři potom druhorodičky. 25

26 4.4.3 Skupina otázek č. 3: porod Další skupina otázek rozhovoru byla směrována k oblasti týkající se období porodu. První otázka v této skupině sloužila ke zjištění toho, jakou formou se komunitní porodní asistentka účastnila porodu své klientky. Další dotaz byl zaměřen na zjištění důvodů, pro které si ženy přizvou svou asistentku k porodu. V další části zjišťuji, zda má přítomnost soukromé porodní asistentky při porodu vliv na délku porodu, vnímání bolesti a celkové hodnocení porodu rodičkou. V závěru této části se opět dotazuji na spokojenost klientky s poskytovanou péčí. V případě, že jste využila služeb porodní asistentky při porodu, jaký druh péče Vám byl poskytnut? porodní asistentka jako doprovod při porodu ve zdravotnickém zařízení porodní asistentka vedla porod ve zdravotnickém zařízení asistence při porodu mimo zdravotnické zařízení Výsledky jsou graficky zaznamenány v následujícím grafu. (graf 7) PA/doprovod ve zdr. zařízení PA/vedení porodu ve zdr. zařízení Asistence při porodu mimo zdr. zařízení Graf 7. Role soukromé porodní asistentky při porodu. 26

27 Další otázka zněla následovně: Jaká byla Vaše motivace (důvody) pro využití služeb soukromé porodní asistentky během porodu? Odpovědi na tuto otázku opět seřazuji sestupně, podle četnosti se kterou se během rozhovorů vyskytovaly.. 6x pocit bezpečí související s přítomností blízkého člověka, který je seznámen s mými potřebami již z dřívějška 5x zajištění nepřetržitého kontaktu s dítětem po porodu 4x důvěra 4x zajištění soukromí 3x podpora při prosazování vlastních přání 3x podávání informací s ohledem na aktuální stav 2x bonding 2x blízkost známého člověka s odbornými znalostmi 2x individuální přístup 2x vytvoření co nejklidnějšího prostředí pro narození dítěte 2x omezení rutinních výkonů (zejména častá vaginální vyšetření několika různými osobami) 1x zajištění odborné péče při porodu mimo nemocniční zařízení Jak probíhal Váš porod? Další otázka se týkala průběhu porodu. Získané údaje jsou uvedeny v následujících tabulkách. První obsahuje hodnocení porodů prvorodiček, které rodily bez přítomnosti soukromé porodní asistentky, druhá potom ty prvorodičky, jež služeb své asistentky využily. Ve třetí a čtvrté tabulce je totožné hodnocení, tentokrát druhorodiček Mým cílem 27

28 bylo zjistit, zda přítomnost privátní porodní asistentky může ovlivnit délku porodu, vnímání bolesti, potřebu analgetik a celkové hodnocení porodu rodičkou. (tab. 1-4) trvání porodu: jedná se o subjektivní hodnocení rodičky, jde o dobu od prvních bolestivě vnímaných děložních stahů do porodu plodu (v hodinách) doba strávená na porodním sále od příchodu do porodu plodu (v hodinách) hodnocení bolesti: 1 - mírná bolest, 2 - středně silná bolest, 3 - silná bolest, 4 - velmi silná bolest, 5 - nesnesitelná bolest hodnocení porodu: 1 - hezký zážitek, 2 - nepříjemný zážitek vykompenzovaný radostí z narození dítěte, 3 - hrozný zážitek Tabulka 1. Hodnocení prvorodiček rodících bez přítomnosti soukromé porodní asistentky. parita trvání porodu doba strávená na hodnocení bolesti užití analgetik hodnocení porodu por. sále 1. I epidurální 2 2. I I Entonox 2 4. I epidurální 3 5. I průměr Tabulka 2. Hodnocení druhorodiček rodících bez přítomnosti soukromé porodní asistentky. parita trvání porodu doba strávená na hodnocení bolesti užití analgetik hodnocení porodu por. sále 1. II II II epidurální 2 4. II II epidurální 3 průměr - 12,6 9,

29 Tabulka 3. Hodnocení prvorodiček rodících za přítomnosti soukromé porodní asistentky. parita trvání porodu doba strávená na hodnocení bolesti užití analgetik hodnocení porodu por. sále 1. I I epidurální 2 3. I I I průměr - 18,4 6, Tabulka 4. Hodnocení druhorodiček rodících za přítomnosti soukromé porodní asistentky. parita trvání porodu doba strávená na hodnocení bolesti užití analgetik hodnocení porodu por. sále 1. II II Entonox 2 3. II II II průměr - 11,2 4, Ze získaných údajů vyplývá, že prvorodičky, které rodily bez asistence své asistentky, udávají dobu porodu, tedy dobu, po kterou pociťovaly bolestivé kontrakce, delší v průměru o 3,6 hodiny. Rovněž doba strávená na porodním sále od příchodu do porodu dítěte je delší, v tomto případě průměrně o 9,8 hodiny. Tento rozdíl je výraznější, neboť mezi prvorodičkami rodícími se svou porodní asistentkou je jedna, která porodila v domácím prostředí, tudíž údaj o čase stráveném na porodním sále je v jejím případě roven nule. Pokud bych ji do statistky nezahrnula, byl by rozdíl v délce pobytu na porodním sále 8,2 hodiny. 29

30 Ženy z první skupiny hodnotí bolest související s porodem častěji jako velmi silnou a také častěji využívaly farmakologické metody tlumení bolesti. Častěji také porod celkově hodnotí jako nepříjemný zážitek. U druhorodiček je situace obdobná. Ty, které rodily s komunitní porodní asistentkou, udávají dobu bolestivého vnímání kontrakcí kratší o 1,4 hodiny a na porodním sále strávily o 5 hodin méně. Bolestivost porodu i jeho celkové hodnocení je příznivější než u druhorodiček rodících bez své porodní asistentky. Splnila péče porodní asistentky během porodu Vaše očekávání? Spokojenost s péčí privátní porodní asistentky byla sedmi ženami hodnocena kladně (jejich očekávání byla zcela splněna). Tři další ženy byly spokojeny jen částečně. Jednalo se o ty rodičky, které měly svou porodní asistentku v pozici doprovodu ve zdravotnickém zařízení. Všechny si stěžovaly na častá vaginální vyšetření v průběhu porodu, nerespektování některých bodů z porodního plánu a nemožnost být po porodu v neustálém kontaktu s dítětem (jednalo se o fyziologické novorozence, Apgar score ve dvou případech , v jednom ) Skupina otázek č. 4: šestinedělí Touto skupinou otázek opět zjišťuji, jaké byly hlavní důvody žen pro kontaktování soukromé porodní asistentky, tentokráte v období šestinedělí. Dále mě zajímalo, jakou formou byla ženám péče poskytnuta a zda byly šestinedělky s péčí porodní asistentky v tomto období spokojeny. Z mých dvaceti respondentek využilo některou ze služeb poskytovaných porodní asistentkou šestnáct z nich (tzn. 80%). 30

31 Jaká byla Vaše motivace (důvody) pro využití služeb soukromé porodní asistentky v průběhu šestinedělí? Odpovědi na tento dotaz opět seřazuji sestupně podle četnosti, se kterou se v odpovědích objevily. 14x pomoc a rada v souvislosti s kojením 10x kontrola celkového stavu matky a dítěte 5x kontrola a ošetření porodního poranění 5x rada týkající se péče o novorozence (hygiena, spánek, pláč) 4x doporučení vhodných režimových opatření v šestinedělí (stravování, pohybová aktivita) 2x doporučení antikoncepce při kojení Jakou formu péče jste zvolila? Návštěvní služba PA+tel. kontakt Schůzka na pracovišti PA Telefon. kontakt Graf 8. Forma péče poskytované porodní asistentkou v šestinedělí. 31

32 Z grafu (graf 8) je patrné, že naprostá většina péče porodní asistentky v šestinedělí se odehrává v domácím prostředí šestinedělky. Ženy uvádějí, že tento způsob považují za velmi výhodný. Pro většinu z nich je pohodlné a přínosné, že je asistentka navštíví v jejich přirozeném prostředí, kde jim může například pomoci s technikou kojení nebo ukázat, jak správně vykoupat dítě v jeho vlastní vaničce a jak jej následně ošetřit. Splnila péče porodní asistentky během šestinedělí Vaše očekávání? Na tuto otázku odpovědělo kladně všech šestnáct žen (tedy 100% těch, které péči porodní asistentky v tomto období vyhledalo). Všechny považovaly poskytnutou péči za přínosnou, nejvíce si vážily rad poskytnutých v souvislosti s kojením a péčí o své tělo Skupina otázek č. 5: dostupnost péče porodní asistentky Poslední skupina otázek je určena ke zjištění situace související s dostupností péče porodní asistentky. A to jak z hlediska finančního, z hlediska vzdálenosti od místa pobytu respondentek a v neposlední řadě také z hlediska počtu porodních asistentek schopných poskytnout kontinuální péči. Je tvořena čtyřmi otázkami. Jakým způsobem jste se dozvěděla o své porodní asistentce? Odpovědi jsou zachyceny v následujícím grafu. (graf 9) Je z něj patrné, že informace o privátních porodních asistentkách si ženy předávají mezi sebou nejčastěji ústně (mezi kamarádkami, příbuznými, kolegyněmi) a také prostřednictvím internetových diskusí. 32

33 od známých z internet. diskuse z časopisu Graf 9. Zdroje získání kontaktu na soukromou porodní asistentku. Domníváte se, že je péče soukromé porodní asistentky snadno dostupná? Osm respondentek považuje péči soukromé za snadno dostupnou. Zbývajících dvanáct žen se domnívá, že péče porodní asistentky je pro ně mnohem hůře dostupná než např. péče gynekologa. Důvody pro tuto jejich domněnku jsou následující: péče porodní asistentky je drahá komunitních porodních asistentek je málo, omezená možnost výběru delší čas strávený dojížděním Jaká finanční částka za péči poskytovanou porodní asistentkou je pro Vás přijatelná? individuální těhotenská poradna vedená porodní asistentkou předporodní kurs (cena za jednu lekci) péče související s porodem péče v šestinedělí (cena za jednu návštěvu v domácím prostředí klientky) Výsledky jsou zaznamenány v následující tabulce. (tab. 5) 33

34 Tabulka 5. Přijatelná cena za služby poskytované porodní asistentkou. Těhotenská poradna porodní asistentky Předporodní kurs (cena za 1 lekci) Péče související s porodem Péče porodní asistentky v šestinedělí Minimální uvedená Maximální uvedená Průměrná částka * částka (Kč) částka (Kč) (Kč) *průměrná částka je počítána jako aritmetický průměr částek uvedených všemi dvaceti respondentkami, vždy za uvedenou službu Jak daleko jste ochotná za porodní asistentkou dojíždět? Touto otázkou jsem chtěla zjistit, jakou vzdálenost jsou respondentky ochotny překonávat při cestování za svou porodní asistentkou, resp. kolik času jsou ochotny do této cesty investovat. Zde jsem ženy rozdělila do dvou skupin první je tvořena ženami, které bydlí na území Brna (11 žen) a druhá těmi, které bydlí v okrese Brno-venkov. Výsledky jsou zaznamenány v následující tabulce. (tab. 6) Tabulka 6. Jak daleko/dlouho jsou ženy ochotné dojíždět za porodní asistentkou? Bydliště Průměrná vzdálenost (km) Průměrný čas dojezdu (min.) Brno-město 12,5 50 Brno-venkov 31,

35 5 Diskuse Ve své bakalářské práci se zabývám zájmem žen o poradenství a péči poskytovanou v průběhu normálního těhotenství, porodu a šestinedělí soukromou porodní asistentkou. Cílem mé práce bylo pátrání po tom, jakou mají ženy motivaci pro vyhledání porodní asistentky, jejíž péče není téměř vůbec hrazena z veřejného zdravotního pojištění, tudíž veškeré výdaje související s jejími službami si ženy musejí platit z vlastních prostředků. Domnívám se, že důvody, které ve svých odpovědích uvádějí, mohou být zároveň interpretovány jako služby chybějící ženám v současném systému porodnické péče. V úvodních kapitolách bakalářské práce se zabývám vývojem profese porodní asistentky, změnami jejího postavení ve společnosti a postupným omezováním kompetencí v průběhu několika uplynulých století. Podle mého názoru je kvalita péče poskytované ženám v souvislosti s mateřstvím vždy úměrná tomu, jaké postavení porodní asistentky právě v dané době mají. Jak jsem již uvedla dříve, ještě relativně nedávno, na počátku devadesátých let 20. století, bylo standardní praxí to, že v každé gynekologické ambulanci pracovaly většinou dvě porodní asistentky, tehdy nazývané ženské sestry. Pečovaly společně s lékařem o gynekologicky nemocné i rizikově těhotné ženy, ale nezávisle na lékaři vedly poradnu pro zdravé těhotné, přípravu k porodu a navštěvovaly ženy po propuštění z porodnice. Společně se zprivatizováním ambulantní péče v 90. letech se porodní asistentky staly zaměstnankyněmi lékařů, kteří převzali i péči o fyziologické těhotné a porodní asistentku si ponechali jako svou pomocnici. V této době byla péče porodní asistentky zajišťovaná státem ukončena a doposud nebyla plnohodnotně nahrazena. (2) Výzkumnou část své práce mám rozdělenu na období těhotenství, porodu a šestinedělí. Na základě výsledků získaných výzkumem se nyní pokusím k jednotlivým obdobím stanovit doporučení, která by mohla být případně uvedena do praxe. Z výsledků výzkumu zaměřeného na těhotenství vyplývá, že ženy v tomto období od porodní asistentky požadují především informace. A to především informace zaměřené na průběh normálního těhotenství a porodu. Dále je zajímají poznatky z oblasti péče o novorozence a praktický nácvik péče o něj. Je toho mnoho, na co by se těhotné ženy chtěly zeptat, ale v současném zdravotnickém systému není na jejich dotazy, podle mého názoru, 35

36 příliš mnoho prostoru. Všechny mé respondentky navštěvovaly v průběhu těhotenství svého gynekologa. Péči porodní asistentky vyhledaly zejména proto, aby od ní získaly odpovědi na otázky, které nechtějí nebo nemohou řešit se svým lékařem. Na základě mého pozorování navštíví v současné době i zcela zdravá žena s nekomplikovaným těhotenstvím průměrně desetkrát lékařskou ordinaci. Domnívám se, že by bylo vhodné, kdyby polovina z těchto návštěv byla určena pro setkávání těhotné ženy s porodní asistentkou, ať už zaměstnankyní svého ošetřujícího lékaře nebo s jinou porodní asistentkou podle svého výběru. Při tomto rozvržení péče by nemuselo docházet k situacím, kdy se o jednu zdravou těhotnou ženu duplicitně starají dva odborníci. Pokud žena vyhledá péči soukromé porodní asistentky v souvislosti s porodem, zmiňují často slova, jako jsou bezpečí či důvěra. Z provedeného výzkumu vyplývá, že ženy, které využily přítomnosti své porodní asistentky při porodu, vnímaly bolest související s děložními kontrakcemi jako méně silnou ve srovnání se ženami, které rodily bez známé porodní asistentky. (tab. 1 4) Nejpříznivěji hodnotí prožitek z porodu ta skupina žen, jejichž porodní asistentka takzvaně vedla porod. Domnívám se, že tento model poskytování péče během porodu patří k jedné z nejlepších variant, která je v současné době možná. Rodička i porodní asistentka mohou mít dostatek soukromí i prostoru pro svou práci a zároveň je k dispozici zázemí pro případ, že by došlo k nepředvídaným komplikacím. Problémem je snad pouze fakt, že porodní asistentka musí být zároveň i zaměstnankyní tohoto zdravotnického zařízení, což zřejmě není dostupné všem asistentkám, které by svou péči rády poskytovaly tímto způsobem. V průběhu šestinedělí vyhledalo péči porodní asistentky 80% respondentek. Převážná část péče byla realizována v domácím prostředí šestinedělek. Nejčastěji požadovaly pomoc s kojením a péčí o novorozence. V současném systému zdravotní péče je období šestinedělí téměř zcela opomíjeno. Běžně je žena propouštěna třetí den po porodu domů. Dostane se jí poučení ohledně vhodné hygieny a sexuální abstinence. První kontrola, kterou má absolvovat u svého gynekologa je až po ukončení šestinedělí, ale v případě potíží má lékaře vyhledat okamžitě. Nejsou systémově zajištěna žádná opatření, která by vedla k prevenci rozvoje potíží v šestinedělí. Mnoho žen hodnotí šestinedělí velmi negativně. Jedná se o období plné výrazných změn, ať už z hlediska tělesného, duševního, finančního či sociálního. Období, ve kterém by mnoho žen uvítalo péči, pomoc a radu porodní asistentky. 36