PROBLEMATIKA ODMĚŇOVÁNÍ A FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH VÝDAJŮ A DALŠÍCH ZAMĚSTNANECKÝCH VÝHOD (BENEFITŮ) V ORGANIZACÍCH VEŘEJNÝCH SLUŽEB A SPRÁVY

Transkript

1 UČEBNÍ TEXT Č. 8 PROBLEMATIKA ODMĚŇOVÁNÍ A FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH VÝDAJŮ A DALŠÍCH ZAMĚSTNANECKÝCH VÝHOD (BENEFITŮ) V ORGANIZACÍCH VEŘEJNÝCH SLUŽEB A SPRÁVY 1

2

3 ODBORNÝ GARANT: Ing. Helena Čornejová AUTOŘI TEXTU: Kolektiv autorů ČMKOS Učební text č. 8 v rámci projektu Posilování sociálního dialogu služby pro zaměstnance, který je financován z prostředků ESF prostřednictvím programu Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. ČESKOMORAVSKÁ KONFEDERACE ODBOROVÝCH SVAZŮ a ASOCIACE SAMOSTATNÝCH ODBORŮ Praha 2010

4 OBSAH ÚVOD... 6 I. PRÁVNÍ FORMY ORGANIZACÍ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ Veřejná správa Územní samosprávné celky Vybrané právní formy organizací a institucí ve veřejných službách a správě a stručný popis jejich činností Organizační složky státu Státní zastupitelství Státní příspěvková organizace Státní podnik Veřejná výzkumná instituce Vysoká škola Veřejná vysoká škola Soukromá vysoká škola Organizační složka územně samosprávného celku Příspěvková organizace zřizovaná územně samosprávným celkem Školská právnická osoba Školská PO zřízená ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí Školská PO zřízená jinou právnickou nebo fyzickou osobou Veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení Akciová společnost Společnost s ručením omezeným Obecně prospěšná společnost II. PROBLEMATIKA ODMĚŇOVÁNÍ VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ A SLUŽBÁCH Základní principy odměňování Mzda nebo plat Minimální mzda a zaručená mzda Odměňování mzdou Utváření mezd Mzdové systémy dohodnuté v kolektivních smlouvách Poznatky z praxe Odměňování platem Vyjednávání o růstu platu Platové předpisy a jejich použití Určení platu a zařazování do platových tříd a stupňů Příplatky a další složky platu Poznatky z praxe při určování příplatků k platu Fond odměn Tvorba a užití fondu odměn u státní příspěvkové organizace Tvorba a užití fondu odměn u příspěvkové organizace zřízené ÚSC Katalog prací Usměrňování prostředků vynakládaných na platy

5 III. FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH VÝDAJŮ A DALŠÍCH ZAMĚSTNANECKÝCH VÝHOD Fond kulturních a sociálních potřeb Tvorba sociálního fondu Okruh zaměstnavatelů, kteří mají povinnost tvořit sociální fond Okruh zaměstnavatelů, kteří mohou tvořit sociální fond dobrovolně IV. SPECIFIKA FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ Vymezení pojmu Právní rámec financování regionálního školství Školský zákon Zákon o státním rozpočtu Zákon o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením Vyhláška o krajských normativech Směrnice stanovující závazné zásady pro rozpis rozpočtu krajskými úřady Základní ekonomické kvantifikace systému financování RgŠ Popis systému financování regionálního školství Výkonové (normativní) financování RgŠ Normativní financování krajského a obecního školství Normativní financování soukromého školství Normativní financování církevního školství Normativní financování státního školství Programové financování rozvojové programy V. SPECIFIKA VE ZDRAVOTNICTVÍ Financování zdravotní péče Poskytovatelé zdravotní péče Odměňování ve zdravotnictví LITERATURA:

6 ÚVOD Učební manuál navazuje na předchozí projekt realizovaný ČMKOS, v rámci kterého bylo ve čtyřech tematických blocích přeškoleno cca 3500 účastníků. Z dotazníkového šetření účastníků seminářů vyplynulo, že je nezbytné v těchto aktivitách pokračovat. ČMKOS proto vyvinula maximální úsilí, aby získala další prostředky. To se podařilo a počátkem roku 2010 byl projekt Posilování sociálního dialogu Služby pro zaměstnance zahájen. Jednou z jeho klíčových aktivit je, v souladu s přáním členské základny, pokračování ve vzdělávání členů odborových organizací a dalších zaměstnanců v celé řadě jimi požadovaných témat. Jednotlivé odborové svazy tak mají další možnost nabídnout svým základním a místním organizacím ve 157 seminářích v rámci 17 tematických bloků celou řadu informací nezbytných pro jejich práci při obhajobě práv zaměstnanců. Součástí již zmiňovaných 17 témat je i problematika, která je obsahem tohoto učebního manuálu. Předložený učební text, poskytuje přehled jednotlivých typů zaměstnavatelů, kteří působí ve veřejných službách a správě a snaží se pomoci členům odborů i dalším zaměstnancům (u příslušného zaměstnavatele) lépe se orientovat v otázkách týkajících se problematiky odměňování a možností financování sociálních, kulturních a dalších potřeb zaměstnanců. Součástí textu jsou i kapitoly zabývající se specifikami resortu školství a zdravotnictví, kde v posledních letech začínají působit i zcela nové právní formy zaměstnavatelů. Obhajoba práv zaměstnanců a kolektivní vyjednávání o mzdových, platových a dalších pracovních a sociálních podmínkách zaměstnanců vyžaduje znalost celé řady právních předpisů. Posláním publikace a navazujících seminářů je pomoci zástupcům odborových organizací - účastníkům kolektivního vyjednávání - stát se rovnocennými partnery vedení organizace. Na přibližně 60 stránkách této publikace jsou chronologicky popsány: poslání veřejné správy, právní formy organizací a institucí působící ve veřejných službách a správě, včetně stručného popisu jejich činnosti a právních předpisů upravujících jejich vznik a hospodaření. U každé právní formy je uvedena forma odměňování a možnost financování kulturních, sociálních potřeb a dalších výhod zaměstnanců, základní zásady odměňování zaměstnanců dané zákoníkem práce, minimální a zaručená mzda, jejich funkce a výše, informace o vyjednávání o platech, specifika odměňování mzdou a platem, mzdové systémy, a to vše včetně příslušných právních předpisů, informace o novém katalogu prací pro zaměstnance odměňované platem, usměrňování objemu platových prostředků, tvorba fondu odměn u příspěvkových organizací, fond kulturních a sociálních potřeb, tvorba a plnění, která z něj lze poskytovat, tvorba a čerpání sociálního fondu, specifika financování regionálního školství, specifika ve zdravotnictví. 6

7 I. PRÁVNÍ FORMY ORGANIZACÍ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ 1.1. Veřejná správa Veřejná správa je správa veřejných záležitostí, která je realizována prostřednictvím státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků. V současné době je v České republice aplikován sloučený model veřejné správy, který byl zvolen v rámci přípravy reformy veřejné správy v roce 1999 a následně realizován v postupných etapách. Státní správu vykonávají ústřední orgány státní správy s působností na celém území ČR, územní orgány státní správy s místní působností a ostatní státní orgány (např. soudy, státní fondy apod.). V přenesené působnosti vykonávají státní správu územní samosprávné celky. Samospráva je součástí veřejné správy spočívající ve správě územně (či jinak) organizovaného celku. Samospráva je vykonávána orgány územních samosprávných celků (dále jen ÚSC ). Definice, postavení a působnost územní samosprávy jsou dány Ústavou České republiky (čl Ústavy). Územní samosprávné celky se člení na obce (základní územní samosprávné celky) a kraje (vyšší územní samosprávné celky). Výkon státní správy lze svěřit orgánům samosprávy pouze zákonnou úpravou Územní samosprávné celky Stručná charakteristika: Územní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu. Problematika organizace, řízení a hospodaření územních samosprávných celků je výlučně předmětem jejich samostatné působnosti a je upravena v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů a zákoně č. 131/2000Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Uvedené zákony definují postavení, organizační členění a kompetence ÚSC a vymezují rozsah a působnost jejich orgánů. Orgány ÚSC jsou příslušná zastupitelstva, rady, představitelé ÚSC (starosta, hejtman, primátor), příslušné úřady a zvláštní orgány. V souladu se zněním příslušných ustanovení těchto zákonů mohou ÚSC pro výkon své samostatné působnosti také zakládat a zřizovat právnické osoby a vlastní organizační složky. Hospodaření: Hospodaření ÚSC se řídí zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 250/2000 Sb. ). Zákon upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů ÚSC a stanoví pravidla hospodaření s jejich finančními prostředky. Ustanovení tohoto zákona platí rovněž pro hospodaření dobrovolných svazků obcí, statutární města a jejich obvody a v hlavním městě Praze pro městské části. ÚSC a svazek obcí mohou zřizovat peněžní fondy, a to pro konkrétní účely nebo bez účelového určení ( 5 zákona č. 250/2000 Sb.). Zdrojem peněžních fondů mohou být zejména přebytky hospodaření z minulých let, příjmy běžného roku, které nejsou určeny k využití v běžném roce a převody prostředků z rozpočtu do účelových peněžních fondů. Rozpočet ÚSC se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby, kterou stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (vyhláška MF č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů). ÚSC uskutečňuje své finanční hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem a vykonává jeho kontrolu podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů. 7

8 Odměňování: Zaměstnanci ÚSC jsou odměňováni platem v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoník práce ) a příslušných prováděcích předpisů. Zaměstnanecké výhody: Územní samosprávné celky mohou k zabezpečení kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců tvořit sociální fond ( 5 zákona č. 250/2000 Sb.) Obecní úřad Obecní úřad je v souladu se zněním 5 odst. 1 zákona o obcích orgánem obce. Analogicky toto ustanovení platí i pro městský úřad, magistrát statutárního města a úřad městského obvodu nebo úřad městské části. V oblasti samostatné působnosti plní obecní úřad úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo obce nebo rada obce a pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti. V přenesené působnosti zajišťuje obecní úřad státní správu, jejíž výkon jí byl svěřen zákonnou úpravou. Rozsah přenesené působnosti je stanoven zákonem č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon také určuje výši příspěvku určeného na úhradu nákladů spojených s výkonem státní správy. Schvalování rozpočtu obce, jehož součástí je stanovení objemu prostředků na platy, je vyhrazeno zastupitelstvu obce. Stanovení celkového počtu zaměstnanců obce zařazeným v obecním úřadu a v organizačních složkách obce je v kompetenci rady obce. Platy všem zaměstnancům obce zařazeným do obecního úřadu stanovuje v souladu se závaznými platovými předpisy tajemník obecního úřadu, plat tajemníka stanovuje starosta obce. Pokud není zřízena funkce tajemníka obecního úřadu, stanoví platy zaměstnanců starosta. Krajský úřad Krajský úřad je orgánem kraje ( 1 odst. 3 zákona o krajích). V oblasti samostatné působnosti plní krajský úřad úkoly uložené mu zastupitelstvem a radou a napomáhá činnosti výborů a komisí. V rámci přenesené působnosti vykonává krajský úřad zejména následující činnosti: - přezkoumává rozhodnutí vydaná orgány obce v řízení podle zvláštních předpisů, - ukládá sankce podle zákona, - poskytuje odbornou a metodickou pomoc obcím, - zabezpečuje koordinaci výstavby a provozu informačního systému, - provádí kontrolu výkonu přenesené působnosti obcí. V čele krajského úřadu je ředitel, který je za plnění úkolů svěřených krajskému úřadu v samostatné a přenesené působnosti odpovědný hejtmanovi. Schvalování rozpočtu kraje je vyhrazeno krajskému zastupitelstvu. V kompetenci rady je stanovení počtu zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, do zvláštních orgánů kraje a do organizačních složek a objem prostředků na platy těchto zaměstnanců. Platy zaměstnancům kraje zařazeným do krajského úřadu stanovuje ředitel, plat řediteli krajského úřadu stanovuje hejtman. 8

9 Obecní policie Obce mohou zřizovat obecní policii. Zřízení a činnost obecní policie upravuje zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů. Uvedený zákon vymezuje obecní policii jako orgán obce, který zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou. Obecní policie zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce. V rozsahu stanoveném právními předpisy spolupracuje s Policií České republiky, státními orgány a orgány územních samosprávných celků. Obecní policii řídí starosta nebo jiný pověřený člen zastupitelstva obce. Plnění úkolů při ochraně veřejného pořádku obce zabezpečují strážníci. Obecní policie zřízená obcí, která je městem nebo statutárním městem, a v hlavním městě Praze se označuje městská policie Vybrané právní formy organizací a institucí ve veřejných službách a správě a stručný popis jejich činností K plnění svých úkolů při zabezpečení veřejných služeb a správy a veřejně prospěšných činností zřizují stát a územní samosprávné celky různé formy organizací a institucí. Stát zřizuje především organizační složky státu a státní příspěvkové organizace. Dále v souladu s ustanovením zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 219/2000 Sb.), může založit nebo se účastnit založení akciové společnosti (případně může být akcionářem akciové společnosti, kterou nezaložil). Dále může založit obecně prospěšnou společnost, zřídit nadaci nebo nadační fond. Rovněž se může zúčastnit založení zájmového sdružení právnických osob anebo se stát jeho členem, pokud se prostřednictvím tohoto zájmového sdružení zapojí do činnosti mezinárodních a nadnárodních nevládních organizací 1. Územně samosprávný celek může v souladu s ustanovením 23 zákona č. 250/2000 Sb., zřizovat k plnění svých úkolů a k zabezpečení veřejně prospěšných činností organizační složky a příspěvkové organizace. Dále může zakládat akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, obecně prospěšné společnosti, zřizovat školské právnické osoby, veřejné výzkumné instituce a veřejná ústavní zdravotnická zařízení. Územní samosprávný celek se může spolu s jinými osobami stát účastníkem (společníkem) na činnostech jiných osob, zejména obchodních společností nebo obecně prospěšných společností, na jejichž činnosti se podílí svým majetkem včetně peněžních prostředků. V této části publikace je obsažena stručná charakteristika nejvíce využívaných právních forem organizací a institucí působících ve veřejných službách a správě včetně formy odměňování zaměstnanců a možností financování sociálních, kulturních a dalších potřeb zaměstnanců Organizační složky státu Stručná charakteristika: Organizační složky státu jsou vymezeny v 3 zákona č. 219/2000 Sb. Organizačními složkami státu jsou ministerstva a jiné správní úřady státu (čl. 79 odst. 1 Ústavy), Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky a jiná zařízení, o kterých to 1 Podle ustanovení 30 odst.1 zákona č. 219/2000 Sb. Stát se nemůže zúčastnit založení družstva nebo občanského sdružení ani do něj vstoupit anebo členství v něm nabýt převodem, ani se neúčastní jeho zřízení a nemůže uzavřít smlouvu o tichém společenství. Smlouvu o sdružení lze uzavřít pouze v případech a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. 9

10 stanoví zvláštní právní předpis anebo tento zákon ( 51). Obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu. Ministerstva a další ústřední orgány státní správy ČR jsou zřízeny zákonem č. 2/1969 Sb., ve znění pozdějších předpisů (tzv. kompetenční zákon ). Ústřední orgány státní správy plní v okruhu své působnosti úkoly stanovené v zákonech a v jiných obecně závazných právních předpisech a úkoly vyplývající z členství ČR v Evropské unii a v ostatních integračních seskupeních a mezinárodních organizacích. Ministerstva zkoumají společenskou problematiku v okruhu své působnosti, analyzují dosahované výsledky a zpracovávají koncepce rozvoje svěřených odvětví včetně řešení stěžejních otázek. Územní správní úřady zajišťují činnosti, jejichž výkon je stanoven samostatnou zákon-nou úpravou (např. zákonem č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 185/2004 Sb. o Celní správě České republiky, zákonem č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů aj.). Organizační složka není právnickou osobou. Tím však není dotčena její působnost nebo výkon činností stanovený podle zvláštních právních předpisů. Hospodaření: Organizační složka státu hospodaří s prostředky státního rozpočtu, které jí stanoví správce kapitoly v rámci rozpočtu. Pravidla hospodaření upravuje a zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 218/2000 Sb. ). Její příjmy jsou příjmy státního rozpočtu a výdaje jsou výdaji státního rozpočtu, pokud zákon nestanoví jinak. Její rozpočet může zahrnovat pouze příjmy a výdaje související s činnostmi vymezenými ve zřizovací listině, případně stanovenými zákonem, kterým byla zřízena. Organizační složka státu je povinna dbát, aby dosahovala příjmů stanovených rozpočtem a plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem. Prostředky může čerpat jen do výše závazných ukazatelů stanovených jí zákonem o státním rozpočtu nebo správcem kapitoly a v souladu s věcným plněním. Mezi závazné ukazatele patří i stanovený objem prostředků na platy. V případě, kdy organizační složka státu poruší rozpočtovou kázeň, je povinna v souladu s příslušným ustanovením zákona provést odvod za porušení rozpočtové kázně. Dalším příjmem organizační složky státu jsou mimorozpočtové zdroje, kterými jsou prostředky fondů organizační složky, zisk získaný hospodářskou činností vykonávanou na základě zvláštního zákona, peněžité dary, prostředky poskytnuté ze zahraničí a prostředky zvláštních účtů. Rozpočet příjmů a výdajů sestavuje organizační složka státu v členění podle rozpočtové skladby. Rozpočtová skladba je stanovena vyhláškou MF č. 323/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Obsahuje jednotné třídění příjmů a výdajů, které se uplatňuje v rozpočtech organizačních složek státu a při sledování plnění státního rozpočtu. Výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné jsou seskupeny v položce 50 rozpočtové skladby. Organizační složka státu tvoří, tyto fondy: ( 48 zákona č. 218/2000 Sb.) rezervní fond, zdrojem rezervního fondu jsou: prostředky poskytnuté ze zahraničí a peněžní dary; odvody neoprávněně použitých nebo zadržených peněžních prostředků a penále za prodlení s nimi; příjmy z prodeje majetku, který organizační složka státu nabyla darem nebo děděním; u Ministerstva obrany příjmy z prodeje majetku státu, s kterým je příslušné hospodařit toto ministerstvo, fond kulturních a sociálních potřeb, je tvořen základním přídělem z rozpočtu organizační složky státu. 10

11 Odměňování: Zaměstnanci organizačních složek státu jsou odměňováni platem stanoveným podle zákoníku práce a příslušných prováděcích předpisů. Zaměstnanecké výhody: Příspěvky na kulturní, sociální a další potřeby zaměstnanců hradí organizační složka státu z fondu kulturních a sociálních potřeb Státní zastupitelství Stručná charakteristika: Státní zastupitelství jsou zřízena na základě zákona č. 283/1993 Sb. o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o soustavu úřadů státu, určených k zastupování státu při ochraně veřejného zájmu. Zákon upravuje postavení, působnost, vnitřní vztahy, organizaci a správu státního zastupitelství. Věci svěřené do působnosti státního zastupitelství vykonávají státní zástupci. V rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem se na provádění úkonů v působnosti státního zastupitelství mohou podílet vyšší úředníci státního zastupitelství, asistenti státních zástupců a právní čekatelé. Organizační, hospodářské a finanční podmínky k řádnému výkonu působnosti státního zastupitelství zajišťuje správa státního zastupitelství. Státní zastupitelství působí v trestním řízení jako orgán veřejné žaloby a orgán dozoru v přípravném trestním řízení. Dále provádí dozor nad místy, kde dochází k omezování osobní svobody a podílí se na prevenci kriminality a poskytování pomoci obětem trestných činů. Kromě uvedeného je státní zastupitelství činné i při prošetřování podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona. Hospodaření: Hospodaření státních zastupitelství upravuje a zákona č. 218/2000 Sb. Odměňování: Platy státních zástupců jsou upraveny zákonem č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost, ve znění pozdějších předpisů. Plat státních zástupců se určuje jako součin platové základny a platového koeficientu stanoveného podle počtu let započitatelné praxe a stupně státního zastupitelství. Platová základna činí podle současné úpravy 2,7 násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných údajů ČSÚ za předminulý kalendářní rok. Platy státních zástupců jsou financovány ze státního rozpočtu. Zaměstnanecké výhody: Příspěvky na zabezpečování kulturních a sociálních potřeb zaměstnanců jsou hrazeny z fondu kulturních a sociálních potřeb. 11

12 Státní příspěvková organizace Stručná charakteristika: Státní příspěvkové organizace jsou podle 54 zákona č. 219/2000 Sb., příspěvkové organizace zřízené ústředními orgány, popřípadě řízené podle dosavadních předpisů ústředními orgány. 2 Jedná se např. o zdravotnická zařízení, školy a školská zařízení, organizace v oblasti kultury a organizace poskytující služby zřizovatelům. Tyto příspěvkové organizace mají právní subjektivitu, jsou samostatnými účetními jednotkami. Jejich hlavní činností je činnost vymezená zřizovatelem jednotlivých příspěvkových organizací. Hospodaření: Příspěvkové organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými hlavní činností a s peněžními prostředky přijatými ze státního rozpočtu v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem. Kromě toho příspěvková organizace hospodaří s prostředky svých fondů, s prostředky získanými jinou činností, s peněžními dary od fyzických a právnických osob, s peněžními prostředky poskytnutými ze zahraničí, rozpočtů územně samosprávných celků a státních fondů, včetně prostředků poskytnutých z rozpočtu Evropské unie. Hospodaření příspěvkových organizací upravuje 53 až 72 zákona č. 218/2000 Sb. Státní příspěvkové organizace tvoří tyto peněžní fondy ( 56 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb.): rezervní fond: tvoří se ze zlepšeného hospodářského výsledku (bez omezení), z přijatých peněžních darů, z prostředků a z peněžních prostředků poskytnutých ze zahraničí, pokud tento zákon nestanoví jinak, fond reprodukce majetku: tvoří se ze zlepšeného hospodářského výsledku až do výše 25 %, dále z odpisů, investičních dotací, příspěvků, darů, výnosů z prodeje majetku a z prostředků rezervního fondu, fond odměn: je tvořen ze zlepšeného výsledku hospodaření až do výše 80 % (nejvýše do 80 % objemu prostředků na platy), fond kulturních a sociálních potřeb: je tvořen základním přídělem na vrub nákladů příspěvkové organizace. Odměňování: Příspěvková organizace odměňuje své zaměstnancům za vykonanou práci platem a nebo mzdou, a to v závislosti na výši příspěvku poskytovaného organizaci na její provoz. V případě, kdy náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, jsou zaměstnanci odměňováni platem ( 109, odst. 3 písm. d) zákoníku práce). Pokud je příspěvek zřizovatele nižší, jsou zaměstnanci odměňováni mzdou. Zaměstnanecké výhody: Náklady na kulturní a sociální potřeby svých zaměstnanců hradí státní příspěvková organizace z fondu kulturních a sociálních potřeb zákona č. 219/2000 Sb. Státní příspěvkové organizace zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a dále Konsolidační banka Praha, státní peněžní ústav, a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních předpisů anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny), (dále jen organizace ), jsou právnickými osobami a hospodaří s majetkem ( 8). Při tom se řídí zvláštními právními předpisy a těmi ustanoveními tohoto zákona, která se vztahují na organizační složky příslušné hospodařit s majetkem podle 9, nejde-li o úkony vyhrazené pouze ministerstvům. Dosavadní pohledávky a jiná majetková práva organizací se pro účely tohoto zákona považují za majetek ( 8). Působnost tohoto zákona se nevztahuje na státní podniky založené podle zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, včetně těch, které se považují za založené podle uvedeného zákona, na státní organizace, které se uvedeným zákonem v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem řídí, a na Budějovický Budvar, národní podnik. Hospodaření těchto státních organizací upravují zvláštní právní předpisy. 12

13 Státní podnik Stručná charakteristika: V souladu se zákonem č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon č. 77/1997 Sb. ), je státní podnik právnickou osobou provozující podnikatelskou činnost s majetkem státu vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Podnik má právo hospodařit s majetkem státu a nemá vlastní majetek. Zakladatelem podniku je stát. Jeho jménem vykonává funkci zakladatele ministerstvo, do jehož působnosti spadá předmět podnikání podniku, pokud zákon nestanoví jinak. Státní podniky jsou zakládány k uspokojování významných celospolečenských, strategických nebo veřejně prospěšných zájmů. Vnitřní organizace podniku a organizace vnitřního řízení je ve výhradní působnosti podniku. Podnik může stanovit, které vnitřní organizační jednotky se zapíší do obchodního rejstříku jako odštěpné závody. Zakladatel - zakládá a ruší podnik včetně sloučení, splynutí či rozdělení; jmenuje a odvolává ředitele; schvaluje jednací řád dozorčí rady; vydává statut podniku, a to ve lhůtě do šesti měsíců ode dne zápisu podniku do obchodního rejstříku. Hospodaření: S určeným majetkem může státní podnik nakládat pouze se schválením zakladatele, který je oprávněn měnit vymezení určeného majetku v průběhu podnikatelské činnosti podniku, vyžadují-li to naléhavé hospodářské nebo bezpečnostní zájmy státu. Zakladatel má právo a povinnost požadovat informace o hospodářské činnosti a stavu majetku podniku. Kontroluje, zda potřeby státu, které podnik svou podnikatelskou činností zabezpečuje, jsou zajišťovány účelně a hospodárně; schvaluje účetní závěrku a výroční zprávu, rozhoduje o rozdělení použitelného zisku (vypořádání ztráty) a přebírá likvidační zůstatek v případě zrušení podniku s likvidací. Státní podnik vytváří tyto fondy: ( 19 zákona č. 77/1997 Sb.) rezervní fond: je určen ke krytí ztrát a rizik, k financování výkyvů hospodaření podniku a ke krytí základního přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb u těch podniků, které nemají dostatek zisku nebo vykazují ztrátu. Minimální výše rezervního fondu činí při založení podniku 10 % kmenového jmění, pokud zakladatel nestanoví jinak, a doplňuje se ročně nejméně 10 % z čistého zisku až do dosažení výše určené v zakládací listině, fond kulturních a sociálních potřeb: se tvoří a užívá v souladu se zvláštním právním předpisem (vyhláška č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů). podnik může ze svého použitelného zisku vytvářet další fondy (tzn. může např. vedle fondu kulturních a sociálních potřeb vytvářet také sociální fond). Odměňování: Zaměstnanci státního podniku jsou v souladu se zákoníkem práce odměňováni mzdou. Zaměstnanecké výhody: K zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců státní podnik tvoří fond kulturních a sociálních potřeb Veřejná výzkumná instituce Stručná charakteristika: Způsob zřízení, vznik, činnost a způsob zrušení veřejné výzkumné instituce upravuje zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon 341/2005 ). Veřejná výzkumná instituce je právnickou osobou, jejímž hlavním předmětem činnosti je výzkum, včetně zajišťování infrastruktury výzkumu. Její činnost je podporována zejména z veřejných prostředků v souladu s podmínkami pro poskytování veřejné podpory. Veřejná výzkumná instituce může být zřízena Českou repub- 13

14 likou nebo územním samosprávným celkem. Jménem ČR plní funkci zřizovatele ministerstvo, případně jiný ústřední orgán státní správy nebo Akademie věd. Kromě své hlavní činnosti může veřejná výzkumná instituce na základě požadavků příslušných organizačních složek státu nebo územních samosprávných celků zajišťovat i další činnosti. Tyto činnosti jsou v souladu s rozpočtovými pravidly podporovány z veřejných prostředků. Za účelem dosažení zisku může veřejná výzkumná instituce provádět i hospodářskou činnost. Hospodaření: Veřejná výzkumná instituce sestavuje vyrovnaný rozpočet na kalendářní rok. Do svého rozpočtu zahrnuje náklady a výnosy související s hlavní, další a jinou činností. Zisk po zdanění využívá veřejná výzkumná instituce nejprve k úhradě případné ztráty z minulých období a dále prostřednictvím fondů k podpoře hlavní činnosti. Prostředky na podporu výzkumu z veřejných zdrojů může veřejná výzkumná instituce použít pouze k účelu, ke kterému jí byly poskytnuty. Veřejná výzkumná instituce tvoří tyto fondy: ( zákona č. 341/2005 Sb.) rezervní fond: je tvořen přídělem finančních prostředků nejméně ve výši 5 % ze zisku běžného účetního období po zdanění a peněžními dary, s výjimkou peněžních darů účelově určených, fond reprodukce majetku: zdrojem fondu jsou zejména prostředky z odpisů dlouhodobého majetku, příděl ze zisku, výnosy z prodeje, peněžní dary a finanční prostředky převedené z rezervního fondu, fond účelově určených prostředků: zdrojem jsou především účelově určené peněžní dary, peněžní prostředky ze zahraničí a účelově určené veřejné prostředky, sociální fond: zdrojem fondu je základní příděl ve výši 2 % z ročního objemu nákladů veřejné výzkumné instituce zúčtovaných na mzdy, náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost. Odměňování: Zaměstnanci veřejných výzkumných institucí jsou odměňováni mzdou. V souladu s 20 zákona č. 341/2005 Sb., se mzdové podmínky stanovují vnitřním mzdovým předpisem nebo sjednávají v kolektivní smlouvě (je-li mzda sjednána kolektivní smlouvou, zašle veřejná výzkumná instituce kopii kolektivní smlouvy zřizovateli k informaci). Zaměstnanecké výhody: Výdaje na sociální a kulturní potřeby svých zaměstnanců hradí veřejná výzkumná instituce ze sociálního fondu Vysoká škola Stručná charakteristika: Postavení vysokých škol ve vzdělávací soustavě ČR, jejich úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti, ve společenských otázkách, při utváření občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život upravuje zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o vysokých školách ). Zákon o vysokých školách obsahuje komplexní úpravu vzniku a fungování veřejné vysoké školy a působnost státu při vzniku a působení soukromé vysoké školy. 14