Motýli (Lepidoptera) údolí řeky Brtnice II

Transkript

1 Acta rerum naturalium 10: 27 62, 2011 ISSN Motýli (Lepidoptera) údolí řeky Brtnice II Butterflies and Moths (Lepidoptera) of Brtnice Valley II JAN ŠUMPICH Česká Bělá 212, CZ Česká Bělá; Abstract: This contribution summarizes all present knowledge about lepidopteran fauna in Brtnice Valley (declared as Údolí Brtnice Nature Reserve) acquired from various sources, in particular from research executed between 1993 and 1997 (Šumpich et Dvořák 1998) and The result is a summary of 968 butterfly and moth species found. As it turns out, there is a high probability that some ecologically demanding species died out in that location, namely Iphiclides podalirius (Linnaeus, 1758), Pseudophilotes vicrama (Moore, 1865), Glaucopsyche alexis (Poda, 1761), Maculinea arion (Linnaeus, 1758), Polyommatus dorylas (Den. et Schiff., 1775) and Coenonympha tullia (Müller, 1764); on the other hand, for some spreading species Brtnice Valley provides a suitable habitat, e.g. Colias erate (Esper, 1805), Lycaena dispar (Haworth, 1803), Proxenus lepigone (Möschler, 1860), Apamea oblonga (Haworth, 1809), Mythimna sicula (Treitschke, 1835) or Noctua interjecta Hübner, Siederia pineti (Zeller, 1852) and Platyptilia farfarella (Zeller, 1867) were recorded in Moravia for the first time; Syncopacma azosterella (Her.-Sch., 1854) is new for the Czech Republic. Brtnice Valley is currently probably the most north-western locality in Moravia for the following species: Batia internella (Jäckh, 1972), Coleophora oriolella (Zeller, 1849), Rhyacionia hafneri (Rebel, 1937), Stenoptilia annadactyla (Sutter, 1988), Agriphila tolli (Bleszyňski, 1952), Brintesia circe (Fabricius, 1775) and Arethusana arethusa (Den. et Schiff., 1775). Changes in lepidopteran taxocoenoses in dependence on spontaneous succession of natural habitats in the past few decades are discussed. Key words: Lepidoptera, faunistics, diversity, conservation, Nature Reserve, Bohemian-Moravian Highlands, Czech Republic ÚVOD Údolí řeky Brtnice lze právem považovat za hot spot biodiverzity Jihlavska. Charakter hluboce zaříznutého údolí s bočními skalnatými stráněmi jednoznačně představuje lokální fenomén a v řadě ohledů převyšuje význam tohoto území hranice Jihlavska nebo dokonce kraje Vysočina. Územní ochrany se tomuto výjimečnému koutu přírody však dostalo až poměrně nedávno, a to , kdy byla Okresním úřadem Jihlava vyhlášena Přírodní rezervace (dále PR) Údolí Brtnice. Jedním z podstatných odborných podkladů pro vyhlášení se staly výsledky průzkumu motýlí fauny z let 1993 až 1997 (Šumpich et Dvořák 1995, 1998, Šumpich 1998b, Liška et al. 2000, Šumpich et Žemlička 2002, Šumpich et al. 1999, 2007). Před tímto průzkumem byly z území publikovány pouze ojedinělé nálezy motýlů (Povolný 1969, Schmöger et al. 1990, 1995). Až studie Šumpicha et Dvořáka (Šumpich et Dvořák 1998) přinesla první souhrnné informace o výskytu druhů z řádu motýlů a poukázala na přírodní výjimečnost tohoto území. Ukázalo se, že lokální podmínky údolí řeky Brtnice umožňují výskyt a v řadě případů i prosperitu populací řady druhů s velmi vyhraněnými ekologickými nároky. Za zvlášť pozoruhodný byl považován vysoký podíl teplomilných druhů, z nichž některé zde dosahují hranice svého areálu. Toto poznání koresponduje se závěry Povolného (Povolný 1969), který na několika příkladech doložil pronikání xerofilních druhů z teplejšího Třebíčska údolím řeky Jihlavy až téměř ke krajskému městu Jihlava. Je tedy zřejmé, že většina těchto druhů nalézala vhodná útočiště nejen v okolí řeky Jihlavy, ale i v bočních údolích jejích přítoků, včetně zkoumaného údolí Brtnice. Zatímco v blízkém okolí lidských sídel nacházejí ekologicky náročné druhy stále méně vhodných útočišť (postupující devastaci okolí blízkých obcí zmiňuje ve své práci už D. Povolný), v údolí Brtnice přežívá řada takových druhů až do dnešních dnů. Po více než 10 letech, v letech 2009 a 2010 byl v údolí Brtnice proveden opakovaný průzkum, přičemž byly použity odlišné metody sběru dat než v předchozích letech. Příspěvek je zároveň obohacen o data získaná během nahodilých exkurzí v mezidobí stejně tak jako o data pořízená některými kolegy v minulých letech. Předchozí práce Šumpicha et Dvořáka (Šumpich et Dvořák 1998) poukazovala na vysokou druhovou diverzitu tohoto území formou výčtu zjištěných druhů a jejich potravních nároků, neobsahovala však až na výjimky fenologická data pozorování jednotlivých druhů a také nebyla v rámci tohoto rozsáhlého území rozlišována jednotlivá stanoviště. Tento příspěvek shrnuje veškeré dosud získané faunistické informace o motýlí fauně. V dalších letech tak bude možné sledovat vývoj přírodních poměrů jednotlivých stanovišť, a to nejen na základě výskytu význačných a ochranářsky významných druhů motýlů, ale i podle změny velikostí populací druhů dosud relativně hojných. NÁSTIN PŘÍRODNÍCH PODMÍNEK PR Údolí Brtnice se nachází cca 10 km jihovýchodně od Jihlavy v katastru obcí Komárovice, Malé, Střížov, Panská Lhota, Dolní Smrčné a Přímělkov, přičemž přírodně nejcennější partie skalních stepí leží jižně od obce Střížov a jihozápadně od obce Přímělkov. Říční údolí dolního toku Brtnice je chráněno v délce cca 7 km a zaujímá plochu 68,84 ha. Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí m. Podrobnou charakteristiku přírodních podmínek viz Laštovička (1972) a Zlámalík (1998). Vegetační poměry tohoto území detailně charakterizují Růžička et Zlámalík (1998). 27

2 Šumpich: Motýli (Lepidoptera) údolí řeky Brtnice II Obr. 1. Přehled zkoumaných lokalit v rámci údolí Brtnice, podobnosti viz Tab. 1. V pravém rohu mapka České republiky s lokalizací studovaného území. Fig. 1. Overview of sites surveyed within Brtnice Valley; for details, see Table 1. In the top right-hand corner, a map of the Czech Republic with the study area marked. Tab. 1. Stručná charakteristika nejčastěji navštěvovaných lokalit, lokalizace viz Obr. 1. Table 1. Brief characteristics of the most frequently visited sites, for locations see Fig. 1. Lokalita Locality 28 Charakteristika Characteristics A strmá stráň zarostlá různými druhy dřevin, v keřovém patru převládají trnky; v současné době prakticky chybí otevřené biotopy (obr. 2) / Steep slope overgrown with various tree species, blackthorns dominate in the shrub layer; currently, there are almost no open habitats (Fig. 2). B (B1+B2) nelesní xerotermní, z velké části travnatá společenstva; typická je přítomnost menších skalek (obr. 3 6) / Open, mostly grass xerotherm associations; the presence of smaller rock ledges is typical (Fig. 3 6). C skalnaté stráně s xerotermními společenstvy rostlin a vtroušenými keři (obr. 7)/ Rocky slopes with xerotherm associations of plants and disseminated shrubs (Fig. 7). D menší louka se subxerofilní vegetací (obr. 8) / Smaller meadow with subxerophilous vegetation (Fig. 8). E xerotermní stráň, v současnosti se zapojeným keřovým patrem (obr. 9) / Xerotherm slope, currently with an engaged shrub layer (Fig. 9). F menší skalka v ohybu asfaltové silnice, otevřený biotop s výskytem nejnáročnějších xerofilních druhů rostlin (obr. 10) / Smaller rock garden in the curve of an asphalt road; an open habitat where the most demanding xerophilous species of plants occur (Fig. 10).

3 Acta rerum naturalium 10: 27 62, 2011 ISSN Obr. 2. Jarní aspekt stráně nedaleko Vidourkova mlýna (lokalita A), stav Na snímku jsou patrná otevřená místa v horní části stráně, v současné době je keřové patro souvislé a dřeviny výrazně vzrostlejší. Fig. 2. Spring aspect of the slope near Vidourek s mill (locality A), state as of 8 May There are open places obvious in the top part of the slope; currently, a shrub layer of coherent tree species is significantly higher. Obr. 3. Stráně jižně od Střížova, pohled z lokality B1 na lokalitu B2. Stav z V současné době je většina stráně B2 zarostlá borovicemi a zbytky otevřených částí nejsou z tohoto místa již vidět. V pozadí v pravé části snímku je vidět niva řeky zaplavená vodou z jarního tání sněhu. Fig. 3. Slopes south of Střížov; view from locality B1 to locality B2. State as of 22 April Currently, a major part of slope B2 is overgrown with pine trees, and remains of the open parts are not seen from this place. In the background in the right part of the image, the alluvium of the river is seen flooded with water from ice melting in spring. 29

4 Šumpich: Motýli (Lepidoptera) údolí řeky Brtnice II Obr. 4. Stráně jižně od Střížova, pohled z nivy na lokality B1 (v popředí) a B2 (zbytek v pravé části snímku). Stav z Fig. 4. Slopes south of Střížov; the view from alluvium to locality B1 (in the foreground) and B2 (remaining part in the right part of the image). State as of 6 June Obr. 5. Detail stráně B1. Stav z Drobné skalky postupně zarůstají vysokou vegetací, v popředí je vidět vysoký porost kopřiv, který prakticky v celé délce pod stráněmi B a C odděluje xerotermní společenstva strání od nivních luk. Fig. 5. Detail of slope B1. State as of 22 July Small rock ledges are gradually becoming overgrown with high vegetation; there are high nettles in the foreground, which, almost for the entire length below slopes B and C, separate the xerotherm associations of the slopes and alluvial meadows. Obr. 6. Detail stráně B2. Stav z Tato stráň patřila ještě v 90. letech díky své expozici k nejsušším stanovištím v údolí. V současnosti je většina plochy zarostlá dřevinami a zbytek stráně je z velké části zastíněn a eutrofizován (viz též Obr. 3). Bývalá lokalita druhu Syncopacma azosterella. Fig. 6. Detail of slope B2. State as of 22 July Thanks to its exposition, in the 1990s, this slope was among the most xerothermic habitats in the valley. Currently, most areas are overgrown with tree species, and the remaining part of the slope is largely screened and eutrophicated (also see Fig. 3). The former locality of species Syncopacma azosterella. 30 Obr. 7. Celkový pohled na skály pod Střížovem, lokalita C. Stav z Lokalita s dosud nejvyšší diverzitou motýlů. Během posledních 20 let se zde výrazně zvýšil podíl keřového patra. Zásadním problémem je změna vegetačních poměrů v dolních částech strání, které jsou biotopem Chrysoesthia verrucosa, Pyrgus alveus, v minulosti i Maculinea arion a dalších druhů modrásků. Fig. 7. Overall view to the rocks under Střížov, locality C. State as of 6 June The locality with so far the largest diversity of butterflies and moths. During the past 20 years, its share of shrub layer has significantly increased. The fundamental problem is the change of vegetative circumstances in the lower parts of the slopes, which are a habitat for Chrysoesthia verrucosa, Pyrgus alveus, and in the past also Maculinea arion and other species of Blues. Obr. 8. Detail porostu lokality D, stav z Ještě v 90. letech zde žily nejpočetnější populace Zygaena carniolica a Polyommatus coridon v údolí Brtnice. Dnes je louka zarostlá vysokými travami s minimem kvetoucích rostlin a oba druhy se zde vyskytují na hranici pozorovatelnosti. Fig. 8. Detail of vegetation in locality D; state as of 6 June The most numerous populations of Zygaena carniolica and Polyommatus coridon in Brtnice Valley lived here in the 1990s. Nowadays, the meadow is overgrown with high grasses and minimal blossoming flowers, and both species occur on an observable level. Obr. 9. Lokalita E, stav z Postupně zarůstající stráň, v současnosti s minimem otevřených ploch. Dosud jediná lokalita Lemonia dumi a Hyponephele lycaon v údolí Brtnice. Fig. 9. Locality E; state as of 30 July Slope gradually becoming overgrown, currently with minimal open areas. So far, the only locality of Lemonia dumi and Hyponephele lycaon in Brtnice Valley.

5 Acta rerum naturalium 10: 27 62, 2011 Obr. 10. Lokalita F, stav z V současnosti nejzachovalejší xerotermní biotop v údolí Brtnice, který si díky své expozici a skalnatému podloží uchoval svůj charakter i bez zásahů člověka. Fig. 10. Locality F; state as of 6 June Currently the best preserved xerotherm habitat in Brtnice Valley that, thanks to its exposition and rocky base, preserved its character even without human interference. Obr. 11. Niva řeky Brtnice v okolí hradu Rokštejn, stav Prakticky celá niva je kosena těžkou mechanizací a celá v jednom termínu, což je v kontrastu s ekologickými nároky drtivé většiny motýlích druhů. Fig. 11. Alluvium of the Brtnice River in neighbourhood of Rokštejn Castle; state as of 30 July Almost the entire alluvium has been mowed with heavy mechanization and all at once, which is in contrast with the ecological demands of most butterfly and moth species. MATERIÁL A METODIKA PR Údolí Brtnice byla během posledních 30 let navštívena více než 250 za účelem sledování motýlí fauny a v tomto smyslu patří k nejnavštěvovanějším lokalitám v rámci ČMV. Seznam druhů uvedených Šumpichem et Dvořákem (Šumpich et Dvořák 1998) byl založen na výsledcích 150 terénních exkurzí J. Šumpicha a M. Dvořáka z let 1993 až 1997, v rámci kterých byl hlavní zřetel kladen na druhy s noční aktivitou. K obohacení dat k výskytu denních motýlů v tomto období výrazně přispěl I. Dvořák, který zde uskutečnil 31 návštěv. Publikovaný přehled druhů zahrnoval i nálezy M. Dvořáka z let , který zde během 25 exkurzí taktéž věnoval pozornost výhradně denním motýlům. ISSN Obr. 12. Mokřad pod stráněmi B, stav Kvůli stále obtížnější dostupnosti těžkou mechanizací se plocha mokřadu za posledních 15 let výrazně zvětšila. Biotop Gynnidomorpha alismana, Simyra albovenosa, Archanara sparganii a Celaena leucostigma. Fig. 12. Wetland under B slopes, state as of 22 July As a result of continually more difficult accessibility for heavy mechanization, the area of the wetland significantly increased in the past 15 years. The habitat of Gynnidomorpha alismana, Simyra albovenosa, Archanara sparganii and Celaena leucostigma. Obr. 13. Jediná vlhká louka s vysokou diverzitou kvetoucích rostlin se nachází mezi strání F a hradem Rokštejn, stav Louka je obhospodařována velmi nepravidelně a extenzivně, v posledních letech se zde pásl kůň. Biotop Lycaena dispar a v nedávné minulosti i Maculinea telejus a Coenonympha tullia. Fig. 13. The only wet meadow with a high diversity of blossoming flowers is located between slope F and Rokštejn Castle; state as of 6 June The meadow is farmed very irregularly and extensively; in recent years, a horse grazed here. The habitat of Lycaena dispar and in the past also of Maculinea telejus and Coenonympha tullia. Po vydání této práce bylo údolí Brtnice navštíveno více než 50, většina exkurzí byla opět věnována pouze denním motýlům (I. Dvořák, v menší míře V. Křivan). Podstatný podíl nových informací byl získán autorem v rámci průzkumů v letech 2009 a 2010, kdy byla stěžejní pozornost věnována druhům s noční aktivitou. Rozhodující metodou sběru dat byl odběr vzorků hmyzu s noční aktivitou imág pomocí přenosných lapačů hmyzu (dále PL), které byly ve vybraných termínech instalovány do horních partií skalnatých strání lemujících velkou část údolí. Tyto PL byly k odběru vzorků využity celkem v šesti termínech v letech 2009 a 2010, přičemž v každém termínu bylo využito vždy třech až šesti PL. Médiem PL je speciální zářivka s převažujícím ultrafia- 31

6 Šumpich: Motýli (Lepidoptera) údolí řeky Brtnice II lovým zářením, její spuštění při setmění a vypnutí při rozednění je řízeno světelným relé, zdrojem elektrické energie jsou 7,2Ah/12V baterie. Získaný materiál byl zpracován kvantitativně napříč celým řádem motýlů. V menší míře byly použity i jiné obvyklé metody sběru, především lov do síťky. Pozorované druhy byly ihned zapsány do terénního protokolu. Metodicky shodný protokol byl vždy sepsán i po rozboru vzorků z PL. V Přehledu zjištěných druhů jsou u jednotlivých druhů vypsána veškerá data nálezů, a to podle konkrétního místa nálezu. V případě denních motýlů, které byly pozorovány v drtivé většině případů pod stráněmi během pochůzek nivou řeky (a v terénním protokolu nebylo přesné místo nálezu zapsáno), je uvedena lokalita Niva, přestože některé druhy preferují xerotermní stanoviště. Data z období před rokem 1998, ze kterých vycházel seznam Šumpicha et Dvořáka (Šumpich et Dvořák 1998), jsou jednotně zahrnuta pod tuto práci (kód 5, viz Přehled faunistických zdrojů) bez ohledu na konkrétního sběratele. Ten je výjimečně uveden v komentářích u význačných nálezů a vyvoditelný je u nálezů z let 1980 až Taktéž zde nebyla zapisována početnost pozorovaných druhů, tudíž jsou z období do roku 1997 (včetně) uvedena pouze data nálezů. U všech dosud nepublikovaných nálezů je doplněn s ohledem na použitou metodiku buď odhad abundance (podle semikvantitativní stupnice 1 4, 5 10, 11 30, a více než 100 ex.) nebo konkrétní počet zjištěných jedinců. Dokladový materiál je uložen ve sbírkách uvedených autorů dat, v případě sběrů zahrnutých v práci Šumpicha et Dvořáka (Šumpich et Dvořák 1998) ve sbírkách J. Šumpicha, M. Dvořáka, I. Dvořáka, P. Vrby a M. Žemličky. Použité zkratky: PR přírodní rezervace; ČMV Českomoravská vrchovina; ČR Česká republika; PL přenosný lapač; ex. jedinec; VÝSLEDKY Publikované zdroje faunistických informací 1. Povolný (1969) 2. Schmöger et al. (1990) 3. Schmöger et al. (1995) 4. Šumpich et Dvořák (1995) 5. Šumpich et Dvořák (1998) 6. Šumpich (1998) 7. Šumpich et al. (1999) 8. Liška et al. (2000) 9. Šumpich et Žemlička (2002) 10. Šumpich et al. (2007) 11. Vrba et Křivan (in prep.) Nepublikované zdroje faunistických informací 12. Jakeš Oldřich (Brno) 13. Dvořák Ivo (Jihlava) 14. Dvořák Marek (Smrčná) 15. Křivan Václav (Štěměchy) 16. Šumpich Jan (Česká Bělá) Komentovaný přehled zjištěných druhů Nomenklatura je převzata dle Seznamu Laštůvky (Laštůvka 1998). Zkratka (N) za názvem motýla značí, že výskyt druhu nebyl z údolí Brtnice dosud publikován. Velká písmena v přehledu nálezů znamenají jednotlivé zkoumané lokality, blíže viz obr. 1., číselné kódy v závorce patří zdrojům faunistického nálezu (detaily viz předchozí odstavce). Nejvýznačnější nálezy jsou komentovány, a to jak z ekologického, tak z faunistického hlediska. Eriocraniidae Eriocrania semipurpurella (Stephens, 1835) (N) Materiál: C , 1 ex. (13). Hepialidae Hepialus hecta (Linnaeus, 1758) Materiál: B (5). Hepialus humuli (Linnaeus, 1758) (N) Materiál: F , 1 ex. (16). V minulosti velmi rozšířený druh, který v posledních letech z české krajiny rychle mizí. Možná i důsledkem tohoto trendu je pouze jediný nález v údolí Brtnice. Adelidae Adela metallica (Poda, 1761) Materiál: A (5); B (5). Adela degeerella (Linnaeus, 1758) Materiál: C , 1 ex. (13). Nematopogon schwarziellus Zeller, 1839 Materiál: B (5). Nematopogon metaxellus (Hübner, 1813) (N) Materiál: B (5); C , 1 ex. (13). Incurvariidae Lampronia corticella (Linnaeus, 1758) (N) Materiál: C , 1 ex. (13). Tischeriidae Emmetia angusticollella (Duponchel, 1843) (N) Materiál: A (16); F , 1 ex. (16). Tineidae Infurcitinea ignicomella (Heydenreich, 1851) (N) Materiál: C , 1 ex. (13), , 2 ex., , 2 ex. (16). Morophaga choragella (Den. et Schiff., 1775) (N) Materiál: D , 1 ex. (16). Tinea steueri Petersen, 1966 (N) Materiál: C , 1 ex. (16). Tinea semifulvella Haworth, 1828 (N) Materiál: C , 1 ex. (16). Tinea trinotella Thunberg, 1794 Materiál: B (5); C , 1 ex. (16); D , 1 ex. (16). Niditinea fuscella (Linnaeus, 1758) Materiál: C (5); F , 1 ex. (16). Niditinea striolella (Matsumura, 1931) (N) Materiál: B , 1 ex. (16). Monopis laevigella (Den. et Schiff., 1775) Materiál: B (5). Monopis monachella (Hübner, 1796) (N) Materiál: F , 1 ex. (16). Psychidae Siederia pineti (Zeller, 1852) (N) Materiál: B (9). Poměrně rozšířený druh známý ze všech sousedních zemí, konkrétních faunistických údajů však nebylo publikováno mnoho. Z Čech byl druh uváděn již Sterneckem et Zimmermanem (Sterneck et Zimmermann 1933), na Moravě byl poprvé zjištěn právě v údolí Brtnice (Šumpich et Žemlička 2002). Dosud jediný nález byl pořízen lovem na světlo. 32

7 Acta rerum naturalium 10: 27 62, 2011 ISSN Taleporia tubulosa (Retzius, 1783) Materiál: F , 1 vak (16). Epichnopterix plumella (Den. et Schiff., 1775) (N) Materiál: C , 1 ex. (13). Douglasiidae Tinagma balteolellum (Fischer v. R., 1841) Materiál: B (5). Druh byl v seznamu Šumpicha et Dvořáka (Šumpich et Dvořák 1998) chybně uveden pod názvem Tinagma ocnerostomellum (Stainton, 1850). Bucculatricidae Bucculatrix bechsteinella (Bechstein & Scharfenberg, 1805) Materiál: C (16). Gracillariidae Caloptilia elongella (Linnaeus, 1761) (N) Materiál: C , 4 ex. (13). Caloptilia betulicola (Hering, 1928), Materiál: A (5); B (5). Caloptilia falconipennella (Hübner, 1813) Materiál: A (5). Caloptilia rufipennella (Hübner, 1796) Materiál: A (5). Caloptilia alchimiella (Scopoli, 1763) Materiál: B 1995 (5). Caloptilia stigmatella (Fabricius, 1781) (N) Materiál: C , 1 ex., , 1 ex. (13), , 1 ex. (16). Caloptilia hemidactylella (Den. et Schiff., 1775) (N) Materiál: C , 1 ex. (13). Caloptilia syringella (Fabricius, 1794) Materiál: A 1997 (5). Parornix scoticella (Stainton, 1850) (N) Materiál: C , 1 ex. (13). Parornix petiolella (Frey, 1863) (N) Materiál: A , 3 ex. (16); C , 1 ex. (16). Parornix finitimella (Zeller, 1850) Materiál: A (16); B (5). Parornix torquillella (Zeller, 1850) (N) Materiál: C , 1 ex. (16). Parornix anguliferella (Zeller, 1847) (N) Materiál: C , 1 ex. (16). Poměrně lokální druh, potravně vázaný na staré hrušně (Pyrus sp.). Z ČMV dosud neuváděný. Cameraria ohridella Deschka et Dimić, 1986 (N) Materiál: C , 1 ex. (16). Phyllonorycter maestingellus (Müller, 1764) Materiál: A (5). Phyllonorycter ulmifoliellus (Hübner, 1817) Materiál: B (5). Yponomeutidae Yponomeuta evonymellus (Linnaeus, 1758) Materiál: A (5, 6); B , 4 ex. (16); C (5, 6), , 2 ex. (13), , 2 ex. (16); D , 6 10 ex. (16). Yponomeuta padellus (Linnaeus, 1758) Materiál: A , (5, 6); C , 1 ex. (16); D , 1 ex. (16). Yponomeuta malinellus Zeller, 1838 Materiál: A (5, 6). Yponomeuta irrorellus (Hübner, 1796) (N) Materiál: D , 1 ex. (16). V ČR velmi lokální druh, jehož výskyt je omezen na oblasti českého a moravského termofytika. Z Čech je výskyt uváděn pouze několika málo autory (Sterneck et Zimmermann 1933, Jaroš et Spitzer 1987), na Moravě je druh rozšířen o poznání více. Z ČMV však dosud nebyla publikována žádná zmínka o výskytu. Housenka se vyvíjí na Euonymus spp. Yponomeuta plumbellus (Den. et Schiff., 1775) (N) Materiál: F , 2 ex. (16). Yponomeuta sedellus Treitschke, 1832 (N) Materiál: C , 1 ex., , 3 ex. (13). Pseudoswammerdamia combinella (Hübner, 1786) Materiál: A (5, 6); B (5, 6); C , (5, 6), , 1 ex., , 4 ex. (16); F , 1 ex. (16). Paraswammerdamia albicapitella (Scharfenberg, 1805) Materiál: A , (5, 6); B , (5, 6); C (5, 6), , 1 ex., , 3 ex. (13). Paraswammerdamia lutarea (Haworth, 1828) Materiál: A (5, 6). Cedestis gysseleniella Zeller, 1839 Materiál: C (5, 6), , 1 ex. (16). Ocnerostoma friesei Svensson, 1966 Materiál: A (6); B (5, 6); C , 2 ex. (13), , 2 ex. (16). Prays fraxinellus (Bjerkander, 1784) Materiál: B (5). Argyresthia glabratella (Zeller, 1847) (N) Materiál: C (16). Argyresthia goedartella (Linnaeus, 1758) Materiál: C (5), , 1 ex. (13), , 2 ex., , 1 ex. (16). Argyresthia spinosella Stainton, 1849 (N) Materiál: C , 1 ex. (16). Argyresthia conjugella Zeller, 1839 Materiál: A (5). Argyresthia pruniella (Clerck, 1759) (N) Materiál: C , 1 ex. (16); D , 1 ex. (16); F , 1 ex. (16). Argyresthia bonnetella (Linnaeus, 1758) (N) Materiál: C , 1 ex. (16); D , 6 10 ex. (16); F , 1 ex. (16). Argyresthia albistria (Haworth, 1828) (N) Materiál: F , 2 ex. (16). Ypsolophidae Ypsolopha dentella (Fabricius, 1775) (N) Materiál: F , 1 ex. (16). Ypsolopha asperella (Linnaeus, 1761) (N) Materiál: A , 1 ex., , 1 ex. (13). Ypsolopha horridella (Treitschke, 1835) Materiál: B (5). Plutellidae Plutella xylostella (Linnaeus, 1758) Materiál: A , 1 ex. (13); B (5), , 1 ex. (16); C , 2 ex., , 1 ex. (13), , 4 ex., , 2 ex. (16); D , 6 10 ex. (16); F , 6 10 ex. (16). Plutella porrectella (Linnaeus, 1758) (N) Materiál: D , 1 ex. (16). Lyonetiidae Lyonetia clerkella (Linnaeus, 1758) Materiál: B (5). Ethmiidae Ethmia quadrillella (Goeze, 1783) Materiál: C , 2 ex. (13), , 1 ex. (16). Ethmia terminella Fletcher, 1938 Materiál: B , (5); C , 1 ex. (13). Ethmia bipunctella (Fabricius, 1775) Materiál: B , , , , (5); C (5). Depressariidae Semioscopis oculella (Thunberg, 1794) (N) Materiál: C , 1 ex. (14). 33

8 Šumpich: Motýli (Lepidoptera) údolí řeky Brtnice II Semioscopis steinkellneriana (Den. et Schiff., 1775) Materiál: B , (5); C , 1 ex., , 6 10 ex. (13). Luquetia lobella (Den. et Schiff., 1775) Materiál: B , , (5), , 3 ex. (16); C , 2 ex., , 1 ex. (13), , 6 ex. (16). Agonopterix ocellana (Fabricius, 1775) Materiál: B (5); C , 1 ex. (13). Agonopterix liturosa (Haworth, 1811) Materiál: B (5); C , 1 ex., , 2 ex. (13); F , 1 ex. (16). Agonopterix alstromeriana (Clerck, 1759) Materiál: B (5). Agonopterix heracliana (Linnaeus, 1758) Materiál: B , , (5); C , 1 ex., , 1 ex., , 1 ex. (13), , 1 ex., , 1 ex. (16); F , 1 ex. (16). V předchozí práci Šumpicha et Dvořáka (Šumpich et Dvořák 1998) byl uveden i blízký druh Agonopterix ciliella (Stainton, 1849) určený na základě externích znaků (cf. fotografie dokladu ve zmíněné práci). Revizí znaků na genitáliích však byla druhová příslušnost korigována na A. heracliana. Agonopterix curvipunctosa (Haworth, 1811) Materiál: B , (5); C , 1 ex. (13), , 1 ex. (16). Agonopterix senecionis (Nickerl, 1864) (N) Materiál: C , 1 ex. (13). Poměrně lokální druh vázaný na přirozené lesy. Agonopterix arenella (Den. et Schiff., 1775) Materiál: B , (5), , 1 ex. (16). Agonopterix propinquella (Treitschke, 1835) Materiál: B (5); C , 1 ex. (13). Depressaria olerella Zeller, 1854 (N) Materiál: B (16). Depressaria albipunctella (Den. et Schiff., 1775) Materiál: A (5); B (5); C , 1 ex., , 3 ex. (13). Depressaria daucella (Den. et Schiff., 1775) (N) Materiál: C , 1 ex. (13). Oecophoridae Diurnea fagella (Den. et Schiff., 1775) Materiál: A , (5), (16); B , (5); C , 1 ex., , 2 ex. (13). Bisigna procerella (Den. et Schiff., 1775) (N) Materiál: C , 2 ex., , 1 ex. (16); D , 6 10 ex. (16). Denisia stipella (Linnaeus, 1758) (N) Materiál: C , 2 ex. (13), , 2 ex. (16). Decantha borkhausenii (Zeller, 1839) Materiál: B (5), , 3 ex. (16). Velmi lokální druh krásněnky, který byl v PR Údolí Brtnice zjištěn již v rámci předchozích průzkumů v 90. letech. Druh je vázán na suché bory, kde v době kulminace výskytu imág nemusí být vzácný. Přesto publikovaných faunistických údajů je stále citelný nedostatek. Z Čech byl výskyt uváděn pouze několika málo autory (Sterneck et Zimmermann 1933, Pipek 1985, Šumpich 2010), z Moravy je hlášen z více míst. Housenka se vyvíjí pod kůrou smrků a borovic. V PR Údolí Brtnice nachází na skalnatých stráních optimální útočiště, kde ani dosavadní úroveň zarůstání stepních enkláv náletem dřevin nepředstavuje pro tento druh vážnou hrozbu. Metalampra cinnamomea (Zeller, 1839) (N) Materiál: B , 2 ex. (16); C , 1 ex. (16). Endrosis sarcitrella (Linnaeus, 1758) Materiál: B (5); C , 1 ex., , 2 ex. (13), , 1 ex. (16). Hofmannophila pseudospretella (Stainton, 1849) Materiál: B , (5). Crassa tinctella (Hübner, 1796) Materiál: B (5); C , 1 ex., , 1 ex., , 4 ex. (16); D , 1 ex. (16). Batia unitella (Hübner, 1796) Materiál: B , (5); C , 1 ex. (16); F , 1 ex. (16). Batia internella Jäckh, 1972 (N) Materiál: C , 4 ex. (16). Výrazně teplomilný druh vázaný v českých zemích na oblasti termofytika, v Čechách je o poznání vzácnější. Zjištění v PR Údolí Brtnice je mimořádně významné. Ukazuje se (i na příkladech mnoha dalších druhů), že toto území stále představuje mimořádně cenné útočiště šířícím se teplomilným druhům na území jinak chladné Českomoravské vrchoviny. Podle dosavadních informací se jedná o nejsevernější výskyt na Moravě. Epicallima formosella (Den. et Schiff., 1775) (N) Materiál: C , 1 ex. (16). Harpella forficella (Scopoli, 1763) Materiál: B 1995 (5). Carcina quercana (Fabricius, 1775) Materiál: B (5). Cephalispheira ferrugella (Den. et Schiff., 1775) (N) Materiál: F , 2 ex. (16). Stathmopoda pedella (Linnaeus, 1761) Materiál: B (5), , 1 ex. (16); C , 1 ex. (16); F , 1 ex. (16). Elachistidae Cosmiotes freyerella (Hübner, 1825) (N) Materiál: C , 1 ex. (16). Elachista albidella Nylander, 1848 (N) Materiál: C , 1 ex. (16). Elachista albifrontella (Hübner, 1817) (N) Materiál: F , 1 ex. (16). Elachista maculicerusella Bruand, 1859 (N) Materiál: C , 1 ex. (16); F , 1 ex. (16). Elachista argentella (Clerck, 1759) Materiál: A (5). Elachista pollinariella Zeller, 1839 (N) Materiál: F , 1 ex. (16). Elachista dispunctella (Duponchel, 1843) (N) Materiál: A (16); B (16). Elachista pullicomella Zeller, 1839 (N) Materiál: C , 1 ex. (16). Teplomilný druh, na ČMV známý z Třebíčska a Podyjí. První nález na Jihlavsku. Elachista subalbidella Schläger, 1847 (N) Materiál: F , 1 ex. (16). Coleophoridae Coleophora ochripennella Zeller, 1849 (N) Materiál: C , 1 ex. (16). Coleophora gryphipennella (Hübner, 1796) (N) Materiál: C , 1 ex. (13). Coleophora coracipennella (Hübner, 1796) (N) Materiál: A (16). Coleophora serratella (Linnaeus, 1761) (N) Materiál: C , 1 ex., , 1 ex. (16). Coleophora prunifoliae Doets, 1944 (N) Materiál: C , 1 ex. (16). Coleophora hemerobiella (Scopoli, 1763) (N) Materiál: C , 1 ex. (16). Coleophora mayrella (Hübner, 1813) Materiál: B , (5); C , 1 ex. (16). Coleophora anatipennella (Hübner, 1796) Materiál: B (5); C (5), , 1 ex. (16); D , 1 ex. (16). Coleophora ibipennella Zeller, 1849 (N) Materiál: C , 1 ex. (16). Teplomilný druh, obývající níže položené doubravy. Potravně je úzce vázaný na Quercus sp. Podobně jako v případě ostatních druhů rodu Coleophora, neuvedených v předchozí práci o motýlech údolí Brtnice, se jedná o první nález na Jihlavsku. Coleophora gallipennella (Hübner, 1796) (N) Materiál: C (16). 34

9 Acta rerum naturalium 10: 27 62, 2011 ISSN Coleophora coronillae Zeller, 1849 (N) Materiál: C , 1 ex. (16). Coleophora lixella Zeller, 1849 (N) Materiál: F , 2 ex. (16). Coleophora ornatipennella (Hübner, 1796) Materiál: B (5), , 5 ex. (16). Coleophora oriolella Zeller, 1849 (N) Materiál: C , 1 ex. (16). Teplomilný druh, vázaný na otevřená xerotermní stanoviště. Housenka je oligifágní na Fabaceae (Dorycnium spp., Coronilla spp., Lotus spp.) V ČR je znám pouze z jižní Moravy, ale i zde se vyskytuje velmi lokálně (Zimmermann et Skala 1947, Laštůvka 1994, Elsner et al. 1998). Údolí Brtnice je pravděpodobně nejsevernějším nalezištěm druhu v českých zemích. Coleophora pennella (Den. et Schiff., 1775) Materiál: C (5), , 2 ex. (13). Coleophora laricella (Hübner, 1817) (N) Materiál: C , 1 ex. (16). Coleophora otidipennella (Hübner, 1817) (N) Materiál: A (16). Coleophora versurella Zeller, 1849 (N) Materiál: C , 1 ex. (16). Coleophora trochilella (Duponchel, 1843) (N) Materiál: C , , 1 ex., , 3 ex. (16). Stepní druh, vázaný na Achillea sp. a Chrysanthemum sp. V údolí Brtnice typický pro spodní části skalnatých stráně s bohatou bylinnou vegetací. Coleophora argentula (Stephens, 1834) (N) Materiál: C , 4 ex., , 4 ex. (16); D , 10 ex. (16). Blastobasidae Hypatopa binotella (Thunberg, 1794) Materiál: B , (5), , 1 ex. (16); C , 4 ex. (13), , 6 ex. (16). Autostichidae Oegoconia deauratella (Her.-Sch., 1854) (N) Materiál: F , 2 ex. (16). Druh patří ke vzácnějším a také k snadno zaměnitelným druhům, který u nás dlouho unikal pozornosti. Poprvé jej z území Čech hlásí až Jaroš et Spitzer (1987) z mokřadů u Českých Budějovic, resp. souběžně s nimi také Krampl et al. (1988), kteří připojují další nálezy ze severních Čech a jižní Moravy. O bionomii druhu toho není mnoho známo (Bland 2002), dle Krampla et al. (Krampl et al. 1988) a Reipricha (Reiprich 2001) se housenka vyvíjí na suchých zbytcích rostlin. Amphisbatidae Pseudatemelia josephinae (Toll, 1956) (N) Materiál: C , 1 ex., , 1 ex. (16). Pseudatemelia flavifrontella (Den. et Schiff., 1775) Materiál: C (5). Cosmopterigidae Sorhagenia lophyrella (Douglas, 1846) Materiál: A (5). Eteobalea anonymella (Riedl, 1965) (N) Materiál: B (16). Xerofilní druh s vyšší četností nálezů v oblastech českého a moravského termofytika. V severních částech ČMV dosud nezjištěn, první nález pro Jihlavsko. Limnaecia phragmitella Stainton, 1851 (N) Materiál: B , 2 ex. (16); C , 4 ex. (16). Gelechiidae Chrysoesthia verrucosa Tokár, 1999 Materiál: C (5, 7), , 1 ex. (13). Jeden z nejpozoruhodnějších druhů zjištěných v údolí Brtnice, na jehož výskyt bylo upozorněno již v předchozím seznamu Šumpicha et Dvořáka (1998) pod názvem Chrysoesthia eppelsheimi (Staudinger, 1885). Po popisu nového druhu byla nová druhová příslušnost jedinců z údolí Brtnice korikována v práci Šumpicha et al. (Šumpich et al. 1999). V současné době je druh znám pouze z Rakouska, Slovenska, ČR (Elsner et al. 1999), Německa (Gaedike et Heinicke 1999), Itálie (Holt et Kuchlein 2006) a Maďarska (Száboky 2008). Száboky (2008) navíc uvádí blíže nespecifikovaný výskyt i ve Švýcarsku. Bionomie druhu byla zčásti objasněna Holtem et Kuchleinem (2006), kteří dochovali miny na Chenopodium sp. nalezené v severní Itálii. V českých zemích je druh zřejmě rozšířen (Elsner et al. 1999), na ČMV byl kromě údolí Brtnice zjištěn též v Podyjí (Elsner et al. 1999, Šumpich 2007) a v údolí Oslavy na Třebíčsku (J. Šumpich, nepublikovaný nález). Isophrictis striatella (Den. et Schiff., 1775) (N) Materiál: F , 1 ex. (16). Metzneria lappella (Linnaeus, 1758) Materiál: B (5). Argolamprotes micella (Den. et Schiff., 1775) Materiál: B (5). Monochroa tenebrella (Hübner, 1817) Materiál: A (5); C , 1 ex. (16). Eulamprotes wilkella (Linnaeus, 1758) Materiál: B (5). Eulamprotes atrella (Den. et Schiff., 1775) Materiál: B (5); C , 1 ex. (13); F , 1 ex. (16). Bryotropha terrella (Den. et Schiff., 1775) (N) Materiál: B , 1 ex. (16); C , 2 ex. (16). Bryotropha senectella (Zeller, 1839) Materiál: B (5); C , 4 ex., , 8 ex. (16); D , 6 10 ex. (16); F , 8 ex. (16). Bryotropha similis (Stainton, 1854) Materiál: A (5); C , 1 ex. (16). Recurvaria nanella (Den. et Schiff., 1775) Materiál: A (5); B (5); C (5); F , 1 ex. (16). Recurvaria leucatella (Clerck, 1759) Materiál: B (5); F , 1 ex. (16). Exoteleia dodecella (Linnaeus, 1758) Materiál: B , , , , (5), , 1 ex. (16); C , 1 ex., , 1 ex. (13), , 1 ex., , 7 ex., , 2 ex. (16); D , ex. (16). Teleiodes saltuum (Zeller, 1878) Materiál: B (5); C (5). Teleiodes fugitivellus (Zeller, 1839) (N) Materiál: A (16). Teleiodes alburnellus (Zeller, 1839) Materiál: B (5). Teleiodes proximellus (Hübner, 1796) Materiál: B (5); C , 2 ex., , 1 ex. (13), , 1 ex. (16). Teleiodes wagae (Nowicki, 1860) (N) Materiál: C (13). Faunisticky velmi zajímavý druh, jehož přítomnost byla v českých zemích poprvé prokázána až v 90. letech 20. století, jmenovitě ve středních Čechách (Novák et al. 1997) a na Moravě v Podyjí (Liška et al. 2000). Do současné doby se jedná o jediné publikované nálezy od nás. Nutno dodat, že druh může být snadno přehlížen z důvodu značné podobnosti s příbuznými druhy, proto také existuje málo údajů i v evropském kontextu (Huemer et Karsholt 1999). Podle těchto autorů housenka preferuje lísku (Corylus avellana), stanovištně vyhledává listnaté lesy a lesostepi (viz též Elsner et al. 1999). Nález v údolí Brtnice dokazuje již zmíněnou výjimečnost území a z faunistického hlediska představuje dosud nejsevernější výskyt na Moravě. Teleiodes sequax (Haworth, 1828) Materiál: B (5). Teleiopsis diffinis (Haworth, 1828) Materiál: B (5); C , 1 ex. (16). Teplomilný druh, který se v nižších polohách vyskytuje velmi početně na xerotermních stanovištích (viz např. Šumpich 2010). Jednotlivé nálezy v údolí Brtnice jsou zřejmě důsledkem méně příznivých klimatických podmínek. Gelechia scotinella Her.-Sch., 1854 Materiál: B (5); C , 1 ex. (13), , 5 ex. (16). 35

10 Šumpich: Motýli (Lepidoptera) údolí řeky Brtnice II Gelechia muscosella Zeller, 1839 Materiál: A (5). Mirificarma maculatella (Hübner, 1796) Materiál: B , (5); C , 1 ex. (16); F , 1 ex. (16). Chionodes tragicellus (Heyden, 1865) (N) Materiál: C , 1 ex. (13). Chionodes distinctellus (Zeller, 1839) Materiál: A (5); B (5), , 4 ex. (16); C , 1 ex., , 3 ex. (16); D , 3 ex. (16); F , 2 ex. (16). Chionodes electellus (Zeller, 1839) Materiál: B (5); C , 1 ex., , 2 ex. (16). Chionodes fumatellus (Douglas, 1850) (N) Materiál: B (13). Aroga flavicomella (Zeller, 1839) Materiál: B , (5); C , 4 ex., , 3 ex. (13). Neofriseria peliella (Treitschke, 1835) Materiál: A (5); B , , , (5), , 1 ex. (16); C , 2 ex. (13), , 2 ex., , 5 ex. (16); D , 1 ex. (16); F , 1 ex. (16). Euscrobipalpa artemisiella (Treitschke, 1833) Materiál: B (5); F , 1 ex. (16). Caryocolum tischeriellum (Zeller, 1839) Materiál: B (5). Faunisticky i ekologicky významný nález komentovaný již v předchozí práci Šumpicha et Dvořáka (1998). Caryocolum vicinellum (Douglas, 1851) Materiál: B , (16); C , 5 ex., , 3 ex. (16); F , 3 ex. (16). Caryocolum kroesmanniellum (Her.-Sch., 1854) (N) Materiál: F , 1 ex. (16). Sophronia sicariella (Zeller, 1839) (N) Materiál: C , 1 ex. (16). Syncopacma coronillella (Treitschke, 1833) Materiál: A (5), (16). Syncopacma azosterella (Her.-Sch., 1854) Materiál: B (5, 8). Druh byl v práci Šumpicha et Dvořáka (Šumpich et Dvořák 1998) uveden pod rodovým názvem Syncopacma sp. jako nepopsaný taxon. Pozdějšími analýzami byl jedinec nalezený v údolí Brtnice přiřazen druhu S. azosterella (G. Elsner osobní sdělení, Liška et al. 2000). Až do současnosti je tento nález jediným publikovaným dokladem z území ČR a v rámci PR Údolí Brtnice se tudíž řadí k nejvýznačnějším nálezům. Aproaerema anthyllidella (Hübner, 1813) (N) Materiál: C , 1 ex. (13); F , 1 ex. (16). Anarsia lineatella Zeller, 1839 Materiál: C (5), , 1 ex. (16). Hypatima rhomboidella (Linnaeus, 1758) Materiál: A , (5). Nothris verbascella (Den. et Schiff., 1775) (N) Materiál: C , 1 ex. (13). Dichomeris derasella (Den. et Schiff., 1776), Materiál: B , , (5); C , 1 ex., , 3 ex. (13), , 4 ex. (16); F , 1 ex. (16). Dichomeris latipennella (Rebel, 1937) (N) Materiál: B , 1 ex. (16); C , 1 ex. (16); D , 1 ex. (16). Helcystogramma lutatellum (Her.-Sch., 1854) Materiál: B , (5), , 5 ex. (16); C , 1 ex. (13), , 2 ex., , 8 ex. (16); D , 6 10 ex. (16); F , 3 ex., , 2 ex. (16). Helcystogramma rufescens (Haworth, 1828) (N) Materiál: B , 2 ex. (16); C , 1 ex., , 1 ex., , 1 ex. (16); D , 2 ex. (16). Acompsia cinerella (Clerck, 1759) Materiál: B (5), , 2 ex., , 1 ex. (16); C , (5), , 1 ex. (13), , 1 ex. (16); F , 1 ex. (16). Limacodidae Apoda limacodes (Hufnagel, 1766) Materiál: C (5). Zygaenidae Adscita statices (Linnaeus, 1758) Materiál: B (5); C (5). Zygaena carniolica (Scopoli, 1763) Materiál: D , , , (5), 2003 (11). Druh byl v údolí Brtnice pozorován velmi hojně pouze na nevelké louce (lokalita D), která je v současnosti neudržovaná a podléhá dlouhodobým sukcesním změnám. Důsledkem je absence aktuálních faunistických dat. Druh patří k typickým obyvatelům otevřených xerotermních stanovišť, kteří jsou v údolí Brtnice v současné době nejvíce ohroženi. Zygaena loti (Den. et Schiff., 1775) Materiál: Niva , 1 ex. (13), (16); A , 6 10, ex. (16); B , , (5). Zygaena viciae (Den. et Schiff., 1775) (N) Materiál: A , 6 10, ex. (16). Zygaena ephialtes (Linnaeus, 1767) Materiál: A (5); B (5). Zygaena angelicae Ochsenheimer, 1808 Materiál: A (5); B , (5). Zygaena filipendulae (Linnaeus, 1758) Materiál: A (5); B , (5). Zygaena lonicerae (Scheven, 1777) Materiál: A (5), , 6 10, ex. (16); B (5). Zygaena purpuralis (Brünnich, 1763) Materiál: A , 1, ex. (16); B (5); F , 1 ex. Sesiidae Synanthedon scoliaeformis (Borkhausen, 1789) Materiál: B (5). Cossidae Zeuzera pyrina (Linnaeus, 1761) Materiál: A (5); B (5). Cossus cossus (Linnaeus, 1758) Materiál: A , (5), , 1 ex. (13). Tortricidae Phalonidia contractana (Zeller, 1847) Materiál: B (5). Výjimečnost nálezu byla komentována v předchozí práci Šumpicha et Dvořáka (1998), dosud se jedná o jediný nález na Jihlavsku. Gynnidomorpha alismana (Ragonot, 1883) Materiál: A (5). V ČR velmi lokální druh, výskyt z Čech dosud publikovali pouze Jaroš et Spitzer (1987) z mokřadu Černiš u Českých Budějovic, z Moravy je recentně uváděn z pouze z Moravského krasu (Laštůvka et Marek 2002). Jedná se o význačný mokřadní druh (Laštůvka 2002), který je v údolí Brtnice vázán na mokřady ve vlastní nivě. Dosud jediný doklad byl přilákán na světlo instalované v horních partiích stráně (M. Dvořák). V rámci ČMV se jedná o jediný doklad o výskytu. Agapeta hamana (Linnaeus, 1758) (N) Materiál: B , 1 ex. (16). Eupoecilia angustana (Hübner, 1799) Materiál: A (5); B (5); C , 3 ex., , 1 ex. (13); D , 4 ex. (16). Aethes hartmanniana (Clerck, 1759) Materiál: C (5), , 1 ex., , 1 ex. (16). Aethes margaritana (Haworth, 1811) Materiál: B VI.1993 (5). Aethes smeathmanniana (Fabricius, 1781) (N) Materiál: F , 1 ex. (16). 36

11 Acta rerum naturalium 10: 27 62, 2011 ISSN Aethes cnicana (Westwood, 1854) Materiál: A (5); B , 2 ex. (16); C (5); F , 1 ex. (16). Cochylis nana (Haworth, 1811) Materiál: B (5); F , 1 ex. (16). Tortrix viridana (Linnaeus, 1758) Materiál: C (5). Acleris bergmanniana (Linnaeus, 1758) Materiál: B (5); C (5), , 2 ex. (13). Acleris forsskaleana (Linnaeus, 1758) Materiál: B (5). Acleris holmiana (Linnaeus, 1758) Materiál: B , , , (5). Acleris laterana (Fabricius, 1794) Materiál: B (5). Acleris abietana (Hübner, 1822) (N) Materiál: B (16); C , 1 ex., , 1 ex. (13). Acleris rhombana (Den. et Schiff., 1775) Materiál: A (5). Acleris variegana (Den. et Schiff., 1775) Materiál: A , (5), , 1 ex. (13); B , 2 ex. (16); C , 1 ex., , 1 ex., , 1 ex. (13), , 1 ex. (16). Acleris hastiana (Linnaeus, 1758) Materiál: B (5). Acleris cristana (Den. et Schiff., 1775) (N) Materiál: C , 1 ex., , 5 ex. (13). Acleris rufana (Den. et Schiff., 1775) (N) Materiál: C , 1 ex. (13). Acleris emargana (Fabricius, 1775) (N) Materiál: B , 1 ex. (16). Neosphaleroptera nubilana (Hübner, 1799) (N) Materiál: A (16). Exapate congelatella (Clerck, 1759) Materiál: C (5). Poměrně vzácný druh, který často uniká pozornosti entomologů kvůli výskytu imág v pozdním podzimu. Z ČMV je znám pouze Z PR Havranka na Chotěbořsku (Šumpich 1999) a PR Na Oklice na Jihlavsku (Dvořák et Šumpich 2005). Cnephasia communana (Her.-Sch., 1851) Materiál: B (5); C , 1 ex., , 2 ex. (13); F , 1 ex. (16). Cnephasia stephensiana (Doubleday, 1849) Materiál: A (5); B , (5), , 23 ex. (16); C , (5), , 1 ex., , 1 ex. (13), , 4 ex., , 15 ex., , 14 ex. (16); D , 6 10 ex. (16); F , 7 ex. (16). Cnephasia pasiuana (Hübner, 1799) (N) Materiál: B , 16 ex. (16); C , 21 ex., , 14 ex. (16); D , ex. (16); F , 5 ex. (16). V PR Údolí Brtnice byl zjištěn početně, což je v kontrastu s absencí dat z minulosti. Je možné, že imága aktivují v pozdějších nočních (?časně ranních) hodinách, takže pro jeho zjištění jsou přenosné lapače fungující celou noc vhodnější než jiné metody používané během předchozích průzkumů. Cnephasia asseclana (Den. et Schiff., 1775) (N) Materiál: B , 2 ex. (16); C , 3 ex. (13), , 1 ex., , 1 ex., , 1 ex. (16); D , 1 ex. (16). Cnephasia genitalana Pierce et Metcalfe, 1922 Materiál: B (5). Eulia ministrana (Linnaeus, 1758) Materiál: B (5); C , 1 ex. (16). Epagoge grotiana (Fabricius, 1781) Materiál: B (5). Paramesia gnomana (Clerck, 1759) Materiál: B (5); C (5), , 1 ex. (13), , 2 ex. (16); D , 3 ex. (16). Periclepsis cinctana (Den. et Schiff., 1775) (N) Materiál: F , 2 ex. (16). Druh je na našem území široce rozšířen, ale jen místy bývá hojný. Na ČMV byl hojněji pozorován pouze v okolí Moravské Dyje na Jindřichohradecku, ve středním Pojihlaví a v Podyjí (nepublikované nálezy autora). V PR Údolí Brtnice byl zjištěn na přírodně nejzachovalejší skalní stepi u hradu Rokštejn. Ukazuje se, že druh je zřejmě v chladnějších oblastech výrazně náročnější na stanoviště (viz též komentář k druhu Teleiopsis diffi nis). Archips oporanus (Linnaeus, 1758) Materiál: B (5); C (5). Archips podanus (Scopoli, 1763) Materiál: C (5), , 1 ex., , 1 ex. (16). Archips crataeganus (Hübner, 1799) Materiál: C (5). Archips xylosteanus (Linnaeus, 1758) Materiál: A (5); B (5). Argyrotaenia ljungiana (Thunberg, 1797), Materiál: A (5); B , , , (5); C , 1 ex., , 6 10 ex. (13), , 3 ex., , 5 ex. (16); D , 6 10 ex. (16). Ptycholomoides aeriferanus (Her.-Sch., 1851) Materiál: B (5); C , 1 ex. (16). Pandemis corylana (Fabricius, 1794) (N) Materiál: F , 1 ex. (16). Pandemis heparana (Den. et Schiff., 1775) (N) Materiál: C , 1 ex. (13); D , 6 10 ex. (16); F , 1 ex. (16). Syndemis musculana (Hübner, 1799) Materiál: A (5); B , (5); C , 1 ex., , 1 ex. (13), , 2 ex. (16); F , 1 ex. (16). Aphelia paleana (Hübner, 1793) Materiál: C (5), , 1 ex. (13), , 1 ex. (16); D , 1 ex. (16). Aphelia unitana (Hübner, 1799) (N) Materiál: B , 1 ex. (16). Dichelia histrionana (Frölich, 1828) (N) Materiál: B , 1 ex. (16). Clepsis spectrana (Treitschke, 1830) Materiál: B (5); C (5). Adoxophyes orana (Fischer v.r., 1834), Materiál: B (5); C (5). Bactra lancealana (Hübner, 1799) (N) Materiál: C , , 1 ex. (16). Endothenia quadrimaculana (Haworth, 1811) (N) Materiál: C , 1 ex. (13). Eudemis profundana (Den. et Schiff., 1775) Materiál: B (5). Pseudosciaphila branderiana (Linnaeus, 1758) Materiál: B (5). Apotomis lineana (Den. et Schiff., 1775) (N) Materiál: C , 1 ex. (13). Velmi vzácný druh, na ČMV zjištěný pouze v Železných horách (Šumpich 2001a) a na Třebíčsku (Dvořák 2008). V údolí Brtnice je pravděpodobně vázán na vrby lemující tok Brtnice. Apotomis turbidana Hübner, 1825 Materiál: B (5); C , 1 ex. (16); F , 1 ex. (16). Apotomis betuletana (Haworth, 1811) (N) Materiál: C , 1 ex. (16); D , 1 ex. (16); F , 1 ex. (16). Apotomis sororculana (Zetterstedt, 1839) Materiál: B (5). Apotomis sauciana (Frölich, 1828) Materiál: B (5). Orthotaenia undulana (Den. et Schiff., 1775) Materiál: A (5). Hedya salicella (Linnaeus, 1758) Materiál: B , (5); C (5), , 2 ex. (16); F , 1 ex. (16). Hedya nubiferana (Haworth, 1811) Materiál: B (5); C , 2 ex. (16). 37