MODRÝ ŠTÍT - SOUČASNÉ AKTIVITY V ZÁCHRANĚ KNIHOVNÍCH FONDŮ V PŘÍPADĚ HAVÁRIE

Transkript

1 MODRÝ ŠTÍT - SOUČASNÉ AKTIVITY V ZÁCHRANĚ KNIHOVNÍCH FONDŮ V PŘÍPADĚ HAVÁRIE Františka Vrbenská, Národní knihovna ČR Mezinárodní úsilí o záchranu kulturního odkazu Po celé věky lidé vytvářeli a ničili, budovali a ztráceli kulturní hodnoty. Produkty věd a umění nemizely jen šedivě a nenápadně v řece času, ale stávaly se obětí nejrůznějších katastrof působených lidskými i přírodními silami, dokonce objektem záměrné likvidace. Dalo by se očekávat, že na počátku 21. století, kdy si jejich hodnotu uvědomujeme stále naléhavěji, bude lidstvo o své dědictví bedlivě dbát. Místo toho kulturní památky devastují záplavy, zemětřesení, požáry, havárie, ozbrojené konflikty, sabotáže, loupeže a krádeže. Tristní důsledky přináší například u dokumentů a méně rozměrných artefaktů nevhodné uložení a nesprávná manipulace, a ve větší či menší míře i sama přirozená degradace materiálů tvořících daný objekt. Prokazatelně a v rozsahu, který začíná být alarmující, se na stavu kulturního dědictví projevují negativní dopady znečistění životního prostředí (oxidy dusíku a síry i jiné polutanty; volné radikály v ovzduší, rizika UV záření) a navazující klimatické změny, které se promítají do nárůstu živelních katastrof. Jako spolupůsobící faktory ohrožení kulturního odkazu se projevují hospodářské, politické a sociální změny, posun v tradičních hodnotách, odlišná role státu, nerovnováha mezi obecnými a osobními zájmy, vliv globálních ekonomických aspektů, standardizace kultury, nedostatek lidských, finančních a profesních zdrojů, rozvoj turismu (variantu ve sféře knihovnictví představuje tlak na využívání vzácných, ohrožených a historicky cenných dokumentů), ale také nedostatečná ochrana památek a mezery v normách pro oblast restaurování konzervace, atd. Poprvé před půl stoletím se proti nebezpečí nenahraditelných ztrát kulturního odkazu lidstva spojila mezinárodní společenství. Haagská konvence o ochraně kulturního dědictví v ozbrojeném konfliktu (Convention for the Protection of Cultural Heritage in Time of Armed Conflict) z května roku 1954 reagovala na především na nesmírné škody způsobené za druhé světové války, ale i na nepříznivý mezinárodní vývoj počátku padesátých let. Pokusila se chránit významné a historicky cenné budovy nápadným označením v podobě modrobílého štítu, které měly smluvní strany v případném konfliktu respektovat a zabránit zničení dané památky. 181

2 Pozdější mezinárodní jednání, např. World Heritage Convention (1972) a UN s International Decade for Natural Disaster Reduction IDNDR ( ) rozšířila oblast ochrany na ostatní kulturní statky. Dalším významným dokumentem je závěrečné komuniké z NATO-Partnership for Peace (PfP) Conference on Cultural Heritage Protection in Wartime and in State of Emergency konané v červnu roku 1996 a v listopadu téhož roku deklarace přijatá v Radenci (Slovinsko) účastníky semináře o ochraně kulturního dědictví v naléhavých případech a ve výjimečných situacích, který byl uspořádán pod dojmem jugoslávské války a konfliktů ve třetím světě, při nichž byly zničeny nenahraditelné kulturní hodnoty. V březnu roku 1999 byl podepsán 84 zeměmi druhý, doplňující haagský protokol o ochraně kulturního dědictví v případě ozbrojeného konfliktu, který zdokonaluje a rozšiřuje původně přijatá bezpečnostní opatření. Kulturní dědictví je majetkem nás všech, proto se jejich ochrana a šetrný přístup k nim musí stát součástí politiky a obsahem programů na mezinárodní, národní, regionální i místní úrovni. Každá vláda, všechny úřední orgány a instituce odpovídající za kulturní bohatství by měly dbát na příslušná bezpečnostní a preventivní opatření, která by eliminovaly ztráty a předcházely hrozícím škodám, jak za mimořádných situací, tak v mírových dobách. Mezinárodní komitét Modrý štít Proslulý symbol haagského modrobílého pětiúhelníku byl propůjčen jako emblém pro Mezinárodní komitét Modrý štít - ICBS (International Committee of the Blue Shield), který vznikl v červenci 1996 s posláním poskytovat ochranu a pomoc při ohrožení světového kulturního dědictví přírodními i válečnými katastrofami jako obdoba Červeného kříže. ICBS je nevládní, nadnárodní, nezávislou a vysoce odborně fundovanou organizací. Na jeho založení se podílel ICOM - Mezinárodní rada muzeí, ICOMOS Mezinárodní rada památkových objektů a lokalit (International Council on Monuments and Sites), IFLA - Mezinárodní federace knihovnických asociací, ICA Mezinárodní rada archívů, a UNESCO, které je rovněž jeho členem-pozorovatelem. Hlavni úkoly Modrého štítu, a to jak jeho mezinárodního ústředí, tak i národních komitétů, které vznikají po celém světě, lze shrnout do tří zásadních oblastí působnosti: prevence před neštěstími rychlá opatření během stavu nouze pomoc při rekonstrukci po katastrofě. ICBS spolupracuje s UNESCO, ICCROM, s Mezinárodním komitétem Červeného kříže, a rovněž s dalšími organizacemi ze sféry kulturního dědictví. Tato spolupráce je nezbytná pro plnění cílů ICBS, které představuje zajištění koordinace mezinárodní reakce na ohrožení či stav nouze, vybudování sítě pomoci, ustavení koordinačních a poradní orgánů a poskytování expertních a konzultač- 182

3 ních služeb s využitím propojení špičkových specialistů, mimo jiné restaurátorů, konzervátorů, historiků umění. Své záměry ICBS naplňuje prostřednictvím shromažďování a sdílení informací z oblasti péče o kulturní dědictví včetně metod a technologií jeho záchrany a ochrany, jeho využívání a zacházení s ním. Neméně důležité je povzbuzování zájmu veřejnosti o stav kulturního fondu a především tlak na postoje zodpovědných subjektů na všech úrovních, od institucí až po národní vlády, k problematice rizik, která ohrožují kulturní dědictví. ICBS usiluje o identifikaci zdrojů potřebných k prevenci pohrom a pro rychlý zásah. Další stupeň záchrany kulturního dědictví zajišťují profesionální týmy, schopné zpracovávat expertizy, rozvíjet preventivní opatření, vést záchranné práce během krize a řídit následnou obnovu s maximální operativností a obeznámením se s reálnými okolnostmi. Proto ICBS podporuje vznik národních komitétů Modrého štítu. Národní komitéty jsou sice ovlivňovány odlišnými kulturními, legislativními, správními a ekonomickými podmínkami, stejná však zůstává snaha prosazovat přijetí a realizaci mezinárodních konvencí a dohod týkajících se kulturního dědictví. Shoduje se i jejich základní koordinační úkol propojit odborníky, místní úřady, vládu, záchranné služby, školené dobrovolníky, případně i ozbrojené síly, do jednotného systému, který dokáže zhodnotit a využít získané zkušenosti a poznatky, sám naopak bude poskytovat odborné informace. Národní organizace Modrého štítu vytvoří základy pro komplexní prevenci havárií a ohrožení živly, ale především pružně zareaguje v případech katastrof. V letech tak vznikly mj. národní komitéty ve Francii, Belgii a Velké Británii a v České republice. Český komitét Modrý štít - ČKMŠ Dohoda o založení národního komitétu Modrého štítu byla uzavřena na jaře roku 2000 po několika měsících pečlivých přípravných jednání. Jedním z nich byl "kulatý stůl" uspořádaný v Olomouci v listopadu 1999 se zástupci kulturních institucí, postižených v posledních letech havárií nebo živelní pohromou. Jejich zkušenosti a následná otevřená diskuse, v níž bylo poukázáno na takové problémy, jako je nedostatek finančního zajištění a technického vybavení, potřeba standardizace nápravných postupů, nesrovnalosti v oblasti pravomocí, koordinace a organizace při záchranných pracích, vyplynuly pro další činnost českého komitétu Modrého štítu zásadní podněty. ČKMŠ sdružuje všechny instituce pečující o různé kategorie kulturního odkazu, takže jej tvoří: Česká archivní společnost a pobočka České informační společnosti při Státním ústředním archivu Český výbor ICOM Český výbor ICOMOS Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, člen IFLA. 183

4 ČKMŠ nemá vlastní právní subjektivitu a je neziskovou, dobrovolnou a zatím bezpříspěvkovou společností, otevřenou všem právnickým i fyzickým osobám, které by byly ochotny přispět k cílům Modrého štítu. Zůstává v úzkém kontaktu s ICBS, s nímž spolupracuje. Činnost CKMŠ je soustředěna na řadu záměrů, které však bude nutno realizovat postupně; některé z nich se již daří naplňovat. Základem jeho aktivit je spojit síly zainteresovaných stran pro vytvoření trvalých sítí. Jen touto cestou bude možné vypracovat a uvést do souladu bezpečnostní plány, které stanoví potřeby a priority, mezi nimiž zaujímá čelné místo zainteresovanost řídících a správních orgánů, postoje odborné veřejnosti a samozřejmě získání finančních zdrojů. ČKMŠ si vytýčila úkoly, jakými kromě dalších podpůrných aktivit jsou spolupráce s místními řídící orgány i se všemi státními či veřejně prospěšnými organizacemi podpora plánů a projektů napomáhajících preventivní ochraně a šetrného přístupu ke všem druhům kulturního dědictví osvětová a propagační opatření: tématické semináře, školení i praktický výcvik zajišťování informovanosti: upozornění na rizika, metodické dokumenty, doporučení, konkrétní pokyny, programy prevence standardizace péče, výběr a ověření technických prostředků budování databází expertů a zprostředkování poradenské služby podněcování tvorby inventárních seznamů, soupisů, operativních a krizových plánů, vytvoření pohotovostních skladů se záchranným materiálem zajištění příslušných zařízení a specifických zdrojů nezbytných pro zajištění ochrany v případě výjimečné situace. Na internetových stránkách ČKMŠ konsorcia/skip/modryst.htm jsou umístěny podstatné dokumenty o Modrém štítu a také informace k prevenci havárií a katastrof, k první pomoci v těchto případech a k dalších nápravným opatřením po destruktivní události. Tištěné manuály o prevenci, o zásazích během katastrofy a bezprostředně po jejím skončení, týkající se jak knihoven, tak archivů a muzeí jsou ve stádiu přípravy. K uskutečněným akcím patří i seminář o ochraně kulturního dědictví pořádaný letošního května v Rožnově p. Radhoštěm. Na jaře letošního roku uzavřel ČKMŠ dohodu s generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS) v souladu se zákonem o integrovaném záchranném systému. Tato dohoda o vzájemné spolupráci upravuje zásady jejich součinnosti při provádění a při přípravě záchranných prací při požárech, živelných pohromách a jiných mimořádných událos- 184

5 tech v oblasti kulturního dědictví, tzn. movitých i nemovitých památek, dokladů o vývoji přírody i výtvorů člověka, archiválií a dokumentů archivní povahy, audiovizuálních a knihovních fondů. Těžiště spolupráce tvoří pomoc buď odborná nebo ve formě sil a prostředků jednotek PO, kterou HZS poskytne na výzvu kontaktního místa Modrého štítu při záchranných pracích vzájemná výměna odborných a operativních informací včetně seznamu sil a prostředků, adresáře operačních a informačních středisek HZS, adresáře kontaktních míst Modrého štítu součinnost HZS a Modrého štítu při provádění záchranných prací při záchraně kulturního dědictví ohroženého přírodní katastrofou, selháním člověka, projevem vandalství či ozbrojeným střetnutím. pomoc HZS poskytnutá Modrému štítu proškolením v příslušné odborné oblasti pomoc Modrého štítu poskytnutá HZS v podobě odborných materiálů, lektorů, plánů a projektů napomáhajících preventivní ochraně a šetrnému přístupu ke kulturnímu dědictví konzultace poskytované Modrým štítem na výzvu operačního a informačního střediska HZS průběžnou přípravou odborníků z oblasti archivů, muzeí, knihoven a památkové péče k provádění záchranných prací při mimořádných událostech Tato dohoda ovšem předpokládá vybudování husté sítě kontaktních středisek Modrého štítu, které by měly být sestaveny ze zástupců muzeí, knihoven, památkové správy, galerií a archivů. Zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému nevyčleňuje otázku kulturního dědictví, proto je dohoda s HZS ČR tak významná. Nadále bude zapotřebí usilovat o těsné propojení mezi krajskými, resp. místními krizovými štáby a organizací Modrý štít a v havarijním plánu okresu zakotvit po dohodě s dalšími složkami systému funkci příslušející zástupci Modrému štítu. Je škoda, že ČKMŠ ani žádný z jeho signatářů nemá dostatečné možnosti účastnit se mezinárodních konferencí zaměřených na problematiku ochrany a záchrany kulturního dědictví, jako např. Prevention 2000, Prevention of Hazards in Storage Areas v letošním roce a International Cultural Heritage Information Meeting 2001: ztráta tohoto informačního přínosu a nedostatek kontaktu s nejnovějšími strategiemi v oblasti ochrany kulturního bohatství se jen obtížně překonávají. Poslední aktivitou ČKMŠ je zapojení do projektu mezinárodní internetové sítě CULTIVATE-EU Cultural Heritage Aplication Network. Na adrese www. cultivate-eu.org, která umožňuje interaktivní vyhledávání, nacházíme soupisy kulturních struktur jednotlivých států, kompletní adresy, informace o akcích, událostech a projektech, publikace, služby, vystavené významné do- 185

6 kumenty z jednání a konferencí, odkazy a kontakty na důležité instituce a kulturní servery. Cíle Modrého štítu jsou jasné - obtížnější bude naplnit je. Každá ztráta, zničení, poškození, odcizení jakékoliv z částek historického odkazu, který střežíme, nám potvrdí nutnost preventivních opatření a nezbytnost příprav na pohromu v těch nejrůznějších podobách. Zlá událost může, ovšem také nemusí přijít. Abychom nebyli bezradní, pokud k ní přece jen dojde, je posláním Modrého štítu. Ale bez vzájemné součinnosti a společného přispění nás všech jsou i ty nejlépe zamýšlené projekty odsouzeny k živoření. Dokážeme svěřené knihovní sbírky kvalitně zpracovat a vytvořit dobré podmínky pro jejich zpřístupnění; budeme je také umět ochránit? 186