Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE Helena MAZÁLKOVÁ

Transkript

1 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta DIPLOMOVÁ PRÁCE 2008 Helena MAZÁLKOVÁ

2 Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Management ŘÍZENÍ ZPĚTNÝCH MATERIÁLOVÝCH TOKŮ V DODAVATELSKÝCH ŘETĚZCÍCH REVERSE LOGISTICS IN SUPPLY CHAINS Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Radoslav Škapa, Ph.D. Autor: Bc. Helena Mazálková Brno, duben

3 Jméno a příjmení autora: Název diplomové práce: Název práce v angličtině: Katedra: Vedoucí bakalářské práce: Bc. Helena Mazálková Řízení zpětných materiálových toků v dodavatelských řetězcích Reverse logistics in supply chains Podnikové hospodářství Ing. Radoslav Škapa, Ph.D. Rok obhajoby: 2008 Anotace Předmětem diplomové práce je řízení zpětných materiálových toků. Teoretická část je přehledem dosavadních poznatků v této oblasti. Praktická část práce je realizována ve společnosti Tesco Stores ČR a.s. Cílem práce je analyzovat systém řízení zpětných toků vratných přepravních obalů, nalézt slabé místo tohoto řízení a navrhnout opatření na zlepšení stávajícího stavu. Annotation The object of the thesis is reverse logistic management. Theoretical part of the thesis summarizes present knowledges related to the topic. Practical part of the thesis is realized in Tesco Stores ČR a.s. The aim of the thesis is to analyse reverse logistic system for returnable transport packaging, to found the weakness of the system and to suggest a solution which would improve the situation. Klíčová slova: vratné přepravní obaly, systém vratných obalů, palety, logistika, informační systém Keywords: returnable transport packaging, returnable packaging system, pallets, logistics, information system 3

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Radoslava Škapy, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne vlastnoruční podpis autora 4

5 Poděkování Na tomto místě děkuji vedoucímu mé diplomové práce Ing.Radoslavu Škapovi, Ph.D. za odborné rady, věnovaný čas a pozornost, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji kolegům ze společnosti Tesco za obětovaný čas, poskytnuté informace a materiály. 5

6 OBSAH ÚVOD... 8 I. TEORETICKÁ ČÁST Reverzní logistika Definice pojmu reverzní logistika Význam reverzní logistiky Příčiny rozvoje reverzní logistiky Reverzní logistika a její začlenění do systému logistiky Aktivity reverzní logistiky Procesy reverzní logistiky Vstupní inspekce Sběr pasivních prvků reverzní logistiky Třídění pasivních prvků reverzní logistiky Zpracování Různé úhly pohledu na reverzní logistiku Legislativa v oblasti reverzní logistiky Zpětný odběr Reklamace Marketing a zpětná logistika Informační systémy a reverzní logistika Finanční řízení zpětné logistiky Vratné obaly Definice vratných a přepravních obalů Systémy vratných obalů Typy přepravních obalů Manipulační a přepravní jednotka II. PRAKTICKÁ ČÁST Tesco Stores ČR a.s Historie společnosti Tesco Stores Plc Charakteristika společnosti Tesco v České republice Zpětné materiálové toky v Tesco Stores ČR a.s Distribuční centrum Postřížín Informační systémy Vratné obaly Systémy vratných obalů Příjem a zpětný tok vratných obalů na distribučním centru Postřižín Procesy spojené s tokem vratných obalů Vstupní inspekce Sběr vratných obalů Třídění vratných obalů Zpracování vratných obalů Činnost účetního pracoviště v oblasti zpětných toků obalů Analýza zpětného toku vratných obalů Zpětný tok vratných obalů Náklady DC spojené se zpětným tokem vratných obalů Náklady Centrálního účetního pracoviště spojené se zpětným tokem vratných obalů

7 8. Návrhy a doporučení ZÁVĚR Seznam použité literatury a dalších pramenů Seznam tabulek Seznam grafů a obrázků Seznam příloh

8 ÚVOD Rostoucí legislativní požadavky státu na nakládání s obaly, odpady a s nebezpečnými výrobky jsou jedním z hlavních faktorů, které zapříčinily větší zájem podniků o oblast reverzní logistiky. Zodpovědnost k životnímu prostředí je od podniků vyžadována nejen státem, ale je i očekávána jejich zákazníky. Tématu reverzní logistiky se odborná literatura věnuje intenzivněji od 90.let dvacátého století. Práce některých autorů jsou zaměřené spíše na oblast odpadů, další autoři se zase více věnují zboží vracenému od zákazníků k obchodníkům a od obchodníků k dodavatelům. Dnešní literatura již pohlíží na reverzní logistiku komplexněji. Česká odborná literatura se zatím oblastí zpětných materiálových toků příliš nezabývá, vyjma odpadového hospodářství. Při zpracování diplomové práce jsem proto velmi často čerpala ze zahraniční literatury, která se tímto aktuálním tématem více zabývá. Cíl práce Cílem této diplomové práce je analyzovat řízení zpětných toků ve společnosti Tesco Stores ČR a.s. Analýza zpětných toků je zaměřena na oblast vratných přepravních obalů a nalezení slabých míst v řízení těchto toků. Na základě zjištěných skutečností jsem se pokusila navrhnout opatření směřující ke zlepšení stávajícího stavu řízení zpětných toků vratných obalů, která by vedla ke snížení nákladů v oblasti řízení zpětných toků vratných obalů. V Tesco Stores ČR as.s jsem ověřovala tuto hypotézu: Přísná 100 % výměna vratných přepravních obalů povede ke snížení mzdových a administrativních nákladů distribučního centra a centrálního účetního pracoviště. Tato hypotéza byla formulována na základě silné preference 100 % výměny vratných přepravních obalů společností Tesco. K formulaci hypotézy také přispěly moje vlastní zkušenosti se 100 % výměnou obalů, které jsem získala při své pracovní činnosti na centrálním účetním pracovišti. 8

9 Při zpracování teoretické části práce jsem vycházela ze studia odborné literatury, z článků v časopisech a na internetu. Při jejich zpracování jsem použila metodu kompilace a komparace. Informace pro zpracování praktické části práce jsem získala zejména analýzou sekundárních dat společnosti Tesco Stores ČR a.s. a dále primárním sběrem dat a empirickým šetřením. V praktické části práce jsem také využila matematicko-statistické metody. 9

10 I. TEORETICKÁ ČÁST 1. Reverzní logistika 1.1. Definice pojmu reverzní logistika V odborné literatuře nalezneme poměrně odlišné definice reverzní logistiky. Jedním z důvodů je, že někteří autoři definují reverzní logistiku z jejího užšího pohledu. Podle Škapy (2005) lze najít v literatuře tři úzké pohledy na reverzní logistiku: Reverzní logistika z pohledu obchodní a marketingové funkce, která sleduje hlavně ekonomické cíle. Reverzní logistika z pohledu ekologického, jejímž účelem je dostát legislativním požadavkům státu. Třetí úzké pojetí zahrnuje pod pojem reverzní logistika zejména organizaci různých způsobů zhodnocování starých výrobků (Product Recovery Management). Stock 1 (1998) definuje roli reverzní logistiky z pohledu její obchodní funkce jako vracení výrobků, recyklaci, likvidaci odpadů, omezení zdrojů (source reduction), nahrazování materiálů, znovupoužití materiálů, opravování výrobků za účelem jejich dalšího použití ( refurbishing, repair a remanufacturing). Podle kolektivu autorů Lambert et al. (2000) je úlohou reverzní logistiky odstranění a případně i likvidace odpadového materiálu, který vzniká při výrobě, distribuci a balení zboží. Dále pod tento pojem zařazují snižování objemu použitých surovin a energie. Nahlížejí tak tedy na reverzní logistiku spíše z druhého užšího pohledu. Jak uvádí Škapa (2005), současná literatura již zohledňuje všechny tři úzké pohledy na reverzní logistiku, a zároveň si jednotliví autoři všímají i dílčích oblastí. Škapa (2005, str. 21) definuje reverzní logistiku obecně: Hlavní náplní reverzní logistiky (neboli zpětné logistiky) je sběr, třídění, demontáž a zpracování použitých výrobků, součástek, vedlejších produktů, nadbytečných zásob a obalového materiálu, kde hlavním 1 U všech citací autora Stocka se jedná o vlastní překlad. 10

11 cílem je zajistit jejich nové využití, nebo materiálové zhodnocení způsobem, který je šetrný k životnímu prostředí a ekonomicky zajímavý. Rogers a Tibben-Lembke 2 (1998), ve své studii zmiňují, že aktivity, u kterých nedochází ke zpětnému toku, by neměly být považovány za součást reverzní logistiky. Dotýkají se tak pojmu zelená logistika (green logistics), kam tito autoři zařazují například snižování spotřeby energie, snižování znečištění životního prostředí dopravou nebo navrhování obalů snižujících spotřebu materiálu. Zelená logistika se zabývá minimalizací dopadů logistiky na životní prostředí. Lze říci, že některé aktivity zelené logistiky, jsou relevantní zároveň i pro reverzní logistiku. Jedná se například o recyklaci výrobků, obalů a odpadů nebo o vratné obaly. Ostatní výše citovaní autoři se zelené logistice věnují buď jen okrajově, nebo ji nerozpracovávají vůbec. Podoba definice reverzní logistiky je také závislá na konkrétním hospodářském odvětví, v souvislosti s nímž je reverzní logistika uváděna. Reverzní logistika má jinou úlohu v oblasti maloobchodu než například ve sféře výrobní Význam reverzní logistiky Delaney in Rogers a Tibben-Lembke (1998) uvádí, že logistické náklady představují až 10.7 % amerického HDP, z toho asi 0.5 % připadá na reverzní logistiku. Podle Delaneyho studie pak půl procenta představovalo v roce 1997 asi 35 miliard dolarů v nákladech amerických podniků na reverzní logistiku. Význam reverzní logistiky a její vliv je různý v jednotlivých hospodářských oblastech. Podle Delaneyho je celkový podíl reverzní logistiky na ekonomice poměrně velký a bude nadále růst. Obdobný odhad pro český trh nebyl zatím v odborné literatuře publikován. Škapa (2005) zastává názor, že se budou zvyšovat náklady na reverzní logistiku. Příčinou tohoto trendu je rozvoj e-commerce. Procento vráceného zboží prodaného přes internet je totiž mnohem vyšší než v kamenných obchodech, kde zákazníci vrátí asi 6 % výrobků. 2 U všech citací autorů Rogerse a Tibben- Lembkeho se jedná o vlastní překlad 11

12 Dekker at al. 3 (2002) ve své studii uvádí, že američtí zákazníci vrátí průměrně až 36 % výrobků zakoupených přes internet. Oblast e-commerce bude tedy hlavním podnětem k dalšímu rozvoji reverzní logistiky Podle Rogerse a Tibben-Lembke (1998) se význam reverzní logistiky liší dle odvětví. Obecně lze říci, že v odvětvích s vysokou hodnotou zboží nebo s vysokým podílem vrácených výrobků hraje reverzní logistika důležitější roli. Podniky v těchto odvětvích vyvíjejí úsilí na zlepšení procesu zpětných materiálových toků. Jako příklad odvětví s významnou úlohou reverzní logistiky uvádějí autoři trh s náhradními díly automobilů. V oblasti maloobchodu vrátí zákazníci asi 6 % výrobků. Zásilkové obchody prodávající zboží prostřednictvím katalogů čelí mnohem vyššímu procentu vrácených výrobků, jedná až o 25%. Tyto podniky se nutně musely zajímat o zlepšení procesu zpětných toků, aby minimalizovaly množství vrácených výrobků a náklady s tím spojené. Rogers a Tibben Lembke sestavili žebříček odvětví s největší mírou výrobků vrácených zákazníky. Tabulka č. 1 Míra návratnosti produktů v jednotlivých odvětvích Sample Return Percentages Industry Percent Magazine Publishing 50% Book Publishers 20-30% Book Distributors 10-20% Greeting Cards 20-30% Catalog Retailers 18-35% Electronic Distributors 10-12% Computer Manufacturers 10-20% CD-ROMs 18-25% Printers 4-8% Mail Order Computer Manufacturers 2-5% Mass Merchandisers 4-15 Auto Industry (Parts) 4-6% Consumer Electronics 4-5% Household Chemicals 2-3% Pramen: Rogers, Tibben-Lembke 1998, str.7 Jak je vidět z tabulky, míra návratnosti produktů se velmi liší dle odvětví. Pro mnoho firem je reverzní logistika ale stále spíše méně významnou oblastí zájmu. 3 U všech citací autorů Dekker at. al. se jedná o vlastní překlad 12

13 Rogers a Tibben- Lembke (1998) zkoumali bariéry reverzní logistiky pomocí dotazníkového šetření mezi manažery logistiky. Podle tohoto výzkumu jsou bariérami reverzní logistiky: Relativní nevýznamnost reverzní logistiky v porovnání s ostatními podnikovými funkcemi (39.2%). Jedná se o nejvýznamnější bariéru, i když některé podniky již svůj přístup přehodnotily a věnují reverzní logistice větší pozornost. Firemní politika (35%) Nesystémový přístup (34.3%) Konkurenční problémy (33.7%) Nezájem managementu (26.8%) Finance (19%) Lidské zdroje (19%) Legislativní problémy (14.1%) Gecker a Vigoroso (2006) 4 se ve své studii zabývají zejména výrobními podniky a problémy s vracením zboží jejich zákazníky. Správné řízení zpětných materiálových toků v této oblasti napomáhá podle těchto autorů k zvyšování loajality a spokojenosti zákazníků. Nedostatečné řízení těchto toků naopak vede ke zvyšování nákladů na reverzní logistiku, a tím ke snižování zisku. Podle výsledků jejich výzkumu považuje až 61 % společností řízení zpětných materiálových toků za velmi důležité, zároveň je ale až 60 % společností nespokojeno s jejich současným přístupem k reverzní logistice. Jako hlavní překážka v oblasti řízení zpětných toků zboží se jeví problémy ve spolupráci se servisními podniky. Je zřejmé, že význam reverzní logistiky se liší v jednotlivých hospodářských odvětvích. Významnou roli hraje i velikost trhu na kterém se podnik nachází Příčiny rozvoje reverzní logistiky I když má podle Stocka (1998) reverzní logistika jak ekonomické, tak ekologické dopady, soustředila se v minulosti pozornost spíše na ekologický aspekt reverzní logistiky. Lambert et al. (2000) zastává také názor, že se v posledních letech věnuje ekologickým otázkám hodně pozornosti. Zvyšuje se rozsah legislativních opatření v této oblasti, zejména 4 Jedná se o vlastní překlad 13

14 v Evropě, ale i v ostatních částech světa. Roste také poptávka zákazníků po zboží a službách s minimálními dopady na životní prostředí. Jak dodává Stock (1998), výsledkem legislativních opatření je, že mnoho podniků bylo nuceno rozpracovat vlastní systém reverzní logistiky, tak aby vyhověly těmto zákonným požadavkům. Právě z výše uvedených důvodů by se podle Lamberta at al.. měla věnovat velká pozornost ve strategickém plánovacím procesu ekologickým faktorům. Škapa ( 2005) zmiňuje dvě základní komunikační strategie tlaku a tahu( push a pull), kterými lze donutit výrobce k ekologičtějšímu chování. Strategie Push například zahrnuje přijímání zákonů na ochranu životního prostředí, protesty občanských iniciativ nebo ekologické chování konkurence a zaměstnanců. Strategie Pull spočívá například v udělování eko-cen, subvencích pro ekologické aktivity, můžeme sem zařadit i chování ekologicky uvědomělých spotřebitelů. Na základě výše uvedeného lze říci, že rostoucí legislativní požadavky na ochranu životního prostředí jsou hlavní příčinou rozvoje reverzní logistiky Jak už bylo řečeno v podkapitole o významu reverzní logistiky, další příčinou rozvoje reverzní logistiky je rozmach oblasti e-commerce. Procento vrácených výrobků zakoupených v internetových obchodech je mnohem vyšší než v kamenných obchodech. Kokkinaki et al (2001) in Škapa (2005) se zabývá vlivem internetu a oblasti B2C (business to consumer) na reverzní logistiku. Identifikuje tři oblasti invenčního chování internetových obchodníků: Proaktivní minimalizace vráceného zboží spočívá v předcházení chybné objednávky zákazníka prostřednictvím sofistikovaného softwaru. Omezuje se tak množství vrácených výrobků. Minimalizace faktorů nejistoty - zákazník, který chce vrátit nebo reklamovat výrobek o tom informuje výrobce prostřednictvím jeho webových stránek. Zákazník musí zadat výrobní číslo výrobku, tím dojde k identifikaci produktu a zákazníkovi jsou nabídnuty různé způsoby předání zboží. Zákazník je finančně motivován, aby postupoval tímto způsobem. Outsourcing reverzní logistiky se podle Kokkinaki et al. (2001) nevyplatí podnikům, které v minulosti působily jako katalogoví prodejci a mají tak se zpětnými toky zkušenosti. 14

15 1.4. Reverzní logistika a její začlenění do systému logistiky Podle Stehlíka (2003) definuje institucionální členění logistiky makrologistiku, mikro a mezologistiku. Makrologistické systémy mají národohospodářskou povahu, příkladem může být systém dopravy zboží v daném národním hospodářství. Systémy mikrologistiky se vztahují na logistické systémy jednotlivých podniků. Mezologistické systémy překračují hranice podniků. Škapa (2005) uvádí příklady činností reverzní logistiky na všech výše zmíněných úrovních. Na úrovni makrologistiky jsou činnosti reverzní logistiky určeny například legislativními požadavky v oblasti odpadového a obalového hospodářství. Příkladem činnosti zpětné logistiky na úrovni makrologistiky je třeba závazek státu vybudovat fungující systém recyklací autovraků nebo recyklační kvóty EU pro zpracování obalových odpadů. Na úrovni mikrologistiky se jedná o rozhodování jednotlivých podniků o hospodaření s obaly, o nakládání s vrácenými a reklamovanými výrobky apod. A nakonec na úrovni mezologistiky se podniky snaží o snížení nákladů spojených se zpětnými materiálovými toky formou kooperace se spolupracujícími organizacemi. Stehlík (2003) zařazuje logistiku recyklace a likvidace odpadu jako poslední článek funkčně vymezených logistických systémů., ke kterým dále patří pořizovací logistika, výrobní logistika a distribuční logistika. Logistika recyklace a likvidace odpadu podle Stehlíka zahrnuje poškozené nebo špatně vyexpedované zboží, které se vrací zpět k dodavateli, vratné obaly, odpady určené k likvidaci a zboží určené k znovupoužití nebo znovuzhodnocení. 15

16 2. Aktivity reverzní logistiky Rogers a Tibben Lembke (2001) zařazují mezi hlavní aktivity reverzní logistiky tyto činnosti: Aktivity související s tokem výrobků: Vrácení zboží dodavateli (Return to suppliers) Opětovný odprodej (Resell) Prodej zboží ve speciálních obchodech (Sell via outlet) Oprava (Recondition) Upgrade (Refurbish) Přepracování (Remanufacture) Recyklace (Recycle) Sběr odpadových surovin (salvage) Likvidace (Landfill) Aktivity související s tokem obalů: Opětovné použití obalů (reuse) Upgrade (Refurbish) Recyklace (Recycle) Sběr odpadových surovin (Salvage) Z rozdělení je patrné, že Rogers a Tibben-Lembke se dívají na logistiku z užšího pohledu, nezahrnují sem například vůbec zpracování odpadu vznikajícího při výrobě. Škapa (2005) rozděluje hlavní aktivity reverzní logistiky obecněji: Použité výrobky od spotřebitelů jedná se o vadné výrobky v záruční lhůtě, spotřebované výrobky nebo zakoupené výrobky, které nesplnily očekávání zákazníků Odpad a materiálové ztráty v souvislosti s výrobou Zboží vrácené obchodem, včetně obalů do této kategorie patří neprodané výrobky, které se dodavatel nebo výrobce zavázal odebrat zpět (sezónní zboží, nadbytečné zásoby, výměna staršího typu za novější), dále sem patří výrobky poškozené při přepravě, s prošlou záruční lhůtou a obaly Procesy reverzní logistiky 16

17 Rogers a Tibben- Lembke (1998) zastávají názor, že cílem podniku by mělo být vytěžit z prvků, které se vrací logistickým řetězcem co nejvyšší hodnotu s přihlédnutím k legislativním omezením Aby tohoto cíle podniky dosáhly, musí být systém reverzní logistiky postaven na těchto procesech: 5 1. Vstupní inspekce (Gatekeeping) 2. Sběr (Collection) shromažďování pasivních prvků reverzní logistiky. 3. Třídění (Sortation) rozhodování o tom jakým způsobem bude naloženo s jednotlivými prvky reverzní logistiky. 4. Zpracování (Disposition) na základě rozhodnutí podle bodu č.3 jsou výrobky, materiál atd., zpracovávány Vstupní inspekce Jedná se o rozhodování, zda do systému reverzní logistiky vpustit vrácený výrobek nebo jiný pasivní 6 prvek zpětné logistiky. Cílem je hlídat náklady na zpětné materiálové toky. Do zpětného toku by tak např. nebyl vpuštěn výrobek, který je natolik poškozený, že už jej nelze opravit a je tedy efektivnější tento výrobek ekologicky odstranit, než jej třeba převážet na opravu do specializovaného servisu. Jak uvádí Škapa (2005), kvalitní vstupní inspekce je prvním kritickým faktorem pro efektivní řízení zpětných toků a tím i pro ziskovost podniku. Do procesu vstupní inspekci patří i autorizace zboží tedy prověření výrobku, který chce zákazník vrátit - zda byl opravdu prodán u tohoto obchodníka, zda se na něj vztahuje reklamační lhůta nebo jiná směrnice reklamační politiky apod. Rogers a Tibben-Lemke (1998) zastává názor, že liberální reklamační politika zvyšuje tržby, zároveň je ale někdy zákazníky zneužívána, což působí obchodníkům nemalé problémy. Podle Škapy (2005) je jednou z jednodušších možností jak snížit množství vráceného zboží, odklon od liberální reklamační politiky k přísnější variantě. To ale nelze obecně firmám doporučit, protože v případě že zákazník předpokládá problémy s vracením výrobků, více váhá s jejich koupí. Druhou z možností zlepšení procesu vstupního posuzování je proškolování zaměstnanců, kteří jsou zodpovědní za vstupní inspekci. Zaměstnanci musí být schopni přesně posoudit, které výrobky mohou od zákazníků přijmout, v jaké lhůtě po prodeji, jaké součásti musí vrácený výrobek mít. 5 Překlad jednotlivých názvů procesů dle Škapa (2005) 6 Pasivním logistickým prvkem se nazývají věci probíhající logistickým řetězcem ( výrobky, materiál, díly apod.) Stehlík (2003) 17

18 Rogers a Tibben-Lembke (1998) uvádějí nejčastější důvody vracení výrobků zákazníky a maloobchodníky. Zákazníci vracejí výrobky z důvodů: Výrobek nesplňuje jejich potřeby Zákazník neví, jak má výrobek správně používat Výrobek byl vadný Zákazník zneužívá liberální reklamační politiku obchodníka Maloobchodníci vracejí výrobky svým dodavatelům z důvodů: Prošlá záruční lhůta Sezónní výrobek Výrobek je nahrazen novější verzí Výrobek je stažen dodavatelem z důvodu zastavení prodeje Příliš vysoké zásoby výrobku Ukončení činnosti maloobchodníka Jestliže je výrobce zodpovědný za ekologickou likvidaci jeho výrobků, tak naopak bude podporovat činnosti, které budou stimulovat ke vstupu výrobků do zpětného toku. Škapa (2005), Dekker at al. (2002) se zabývají ekonomickými a neekonomickými stimuly pro vracení výrobků. Ekonomické stimuly vracení výrobků: Zálohy- na vratné obaly jako např. láhve, palety. Může se jednat ale i o zálohy na zboží, které je pronajímáno zákazníkům. Odkoupení prodaných výrobků obchodník nabídne zákazníkovi odkoupení používaného výrobku, pokud výrobek splňuje určité požadavky. Cena odkoupeného výrobku závisí na možnosti jeho dalšího prodeje. Sleva na nový výrobek při dodání starého výrobku dostane zákazník slevu na nákup nového výrobku. Odměna za dodání výrobku obchodník zaplatí zákazníkovi odměnu za dodání výrobku určeného k recyklaci nebo dalšímu prodeji na určité místo (např. second-hand obchody). Bezplatný nebo levnější zpětný odběr výrobků v tomto případě se jedná o výrobky, které by potřeboval zákazník zlikvidovat. Za jejich likvidaci by ale musel zaplatit 18

19 specializované společnosti. Firmy, které potřebují získat tyto výrobky pro své potřeby tak výhodně nabízejí zákazníkům bezplatný nebo levnější odběr. Neekonomické faktory, které podporují vracení výrobků: Výměna nového výrobku za starý výrobek Pronájem výrobků místo prodeje zákazníkům Způsob vracení zboží v praxi se používají dva hlavní způsoby vracení zboží od zákazníků. Je to pickup systém a bring systém. Pickup systém znamená, že výrobky, které mají být vráceny jsou sbírány v místě jejich použití. Bring systém znamená, že zákazník použité výrobky odnese do místa jejich odběru. Nejčastěji se používá kombinace těchto dvou systémů. Včasná a jasná informace jaké zboží mohou zákazníky vracet a kde atd. Legislativa Síla zákazníků ve smyslu nátlaku na určité chování výrobců nebo obchodníků Apel na zákazníky zajímající se o životní prostředí tento způsob vyžaduje investice do reklamy Charita zákazníci jsou stimulování obchodníkem k vracení výrobků tím, že vrácením výrobků přispějí nepřímo na charitu Sběr pasivních prvků reverzní logistiky Sběr pasivních prvků reverzní logistiky je druhým stádiem procesu. V této fázi jsou výrobky (případně materiál apod.) přesunuty do místa, kde jsou dále tříděny a zpracovávány. Podle Škapy (2005) může sběr výrobků od zákazníků v zásadě probíhat třemi způsoby: Zákazník zasílá výrobky přímo výrobci zákazníci jsou často k zaslání zboží motivování (sleva při zakoupení nového výrobku apod.) Výrobky odebírá obchodník, který je dále prodává výrobci Výrobky shromažďuje třetí nezávislý subjekt, který je odprodává výrobci Rogers a Tibben- Lembke (1998) popisuje formu vracení výrobků od obchodníků. Jednak obchodníci musejí nějak naložit s výrobky, které jim vrátili zákazníci, ale také obchody vracejí svým dodavatelům výrobky. Za účelem efektivního řízení těchto zpětných toků si 19

20 řada podniků vytvořila centralizovaná místa pro vrácené zboží. V centralizovaném místě jsou výrobky roztříděny, zpracovány a poslány na místa jejich dalšího využití. Stock (1998) považuje centralizovaná místa pro vrácené zboží za efektivní. Podle jeho názoru tak může podnik dostatečně využít úspory z rozsahu, kterých by na decentralizované úrovni nedosáhl. Tento názor zastává i Rogers a Tibben Lembke (1998) a uvádějí řadu konkrétních výhod centralizovaného místa pro vrácené zboží, např: Do centralizovaného místa pro vrácené zboží konkrétního podniku jsou shromažďovány výrobky z několika prodejních míst tohoto podniku. Lze si tak vytvořit dobrý přehled o problémových produktech z hlediska kvality a efektivně řešit problém s dodavatelem Z pohledu výrobce může centralizované místo pro vracené zboží zlepšit úroveň služeb poskytovaných zákazníkům. (urychlení kontroly, autorizace zboží). Snížení nákladů na dopravu a urychlení procesu vracení zboží Naopak nevýhodou decentralizovaného modelu jsou vyšší náklady na dopravu (platby za odvoz výrobků na různá místa určení, méně zkušeností s nakládání s vrácenými produkty). Rogers a Tibben-Lemke (1998) se dále nezabývají nevýhodami centralizovaného modelu a naopak výhodami decentralizovaného modelu. Další možností je prvky zpětné logistiky soustřeďovat do stejného distribučního centra nebo skladu jako prvky tzv. dopředné logistiky. Z průzkumu, který Rogers a Tibben Lembke prováděli mezi americkými podniky, vyplynulo, že zúčastněné firmy se domnívají, že reverzní logistika spolu s forward logistikou v rámci jednoho centra nemohou fungovat příliš dobře. Jedním z důvodů je, že pro manažery distribučního centra, kterým prochází oba toky, bude vždy prioritou dopředná logistika. Dalším uváděným důvodem je nedostatek místa v distribučním centru, kdy přednost dostává forward logistika a z toho plyne pomalé zpracování zpětných toků. Tyto nedostatky lze částečně odstranit důsledným oddělením reverzního a dopředného toku výrobků včetně pracovních pozic zaměstnanců, kteří se tak mohou plně soustředit na jednu z oblastí. 20

21 Třídění pasivních prvků reverzní logistiky Podle Rogerse a Tibben-Lemkeho (1998) je třídění jedna z nejdůležitějších fází v rámci procesu reverzní logistiky. Je třeba rozhodnout o tom, jakým způsobem bude dále s výrobkem naloženo. Důležitou roli hraje kvalita produktu, na které závisí rozhodnutí, zda se dá výrobek znovu použít nebo je nutné jej recyklovat, případně zlikvidovat. Škapa (2005) uvádí další možnosti naložení s výrobky: Vrácení dodavateli Opětovný odprodej Prodej ve speciálních obchodech (Outlet) Zásadní oprava Přepracování Rozebrání na součástky Recyklace Skládkování Způsoby dalšího naložení s obaly: Opětovné použití Rozebrání na použitelné díly Recyklace Skládkování Zpracování V poslední fázi jsou již produkty nebo obaly zpracovány podle možností uvedených v podkapitole Existují ale ještě další varianty jak s vrácenými produkty a obaly naložit. Řada variant uváděných v literatuře je navzájem jen stěží odlišitelná. Výčet možností sestavený podle Rogerse a Tibben-Lembkeho (1998) a podle Thierryho (2005) in Škapa (2005) zahrnuje: Vrácení dodavateli - zboží může být vráceno dodavateli např. z důvodu příliš vysokých zásob, kterých se obchod potřebuje zbavit. Dalším důvodem může být, že maloobchodník se s dodavatelem předem dohodnul na dodání většího množství zboží 21

22 kvůli marketingové akci, a zároveň se dohodli na vrácení zboží v případě, že se zboží neprodá. Zboží může být také vráceno dodavateli, protože je poškozené (defectives). Opětovný odprodej pokud je vrácené zboží nepoškozené a nepoužité, je možné je prodat jako nové zboží. Často je ale nutné zboží znovu zabalit do originálního obalu. Lze sem zahrnout i vratné obaly, které lze po očištění ihned znovu použít. Prodej ve speciálních obchodech (outletech) nebo se slevou vrácené zboží je možné také prodat ve speciálním obchodě outletu. Pro prodejce módního značkového oblečení je prodej zboží v outletu často jediná možnost, jak naložit s vráceným zbožím. Tyto obchody jsou mezi zákazníky poměrně oblíbené. Jak uvádí Rogers a Tibben-Lembke, američtí zákazníci jsou ochotni cestovat i 200 mil.za nákupy v outletu. Odprodej na Second market pokud obchodník nemůže zboží znovu prodat sám nebo v outletu, či jej vrátit dodavateli, může zboží ještě prodat firmám, které nakupují takové zboží a prodávají pak ve svých obchodech známých jako dolar shop. U nás jsou tyto obchody známé jako: Vše za 39,-Kč apod. Darování charitě obchodník může získat daňovou úlevu a vylepšit si tak zisk. Oprava nefunkční výrobky jsou opravovány. Jedná se o opravu nebo výměnu pokažených součástí. Recyklace výrobek je rozebrán na základní materiály, které jsou znovu využity jako surovina. V tomto případě je ztracena původní funkce výrobku. Této možnosti lze využít i pro obaly. Přepracování (remanufacturing) výrobek je rozebrán na jednotlivé části, vadné a opotřebované díly jsou nahrazeny novými. Výsledný výrobek je tedy poskládaný z nových i starých dílů a lze jej srovnat z hlediska kvality s novým výrobkem. Tímto způsobem jsou přepracovávány např. kancelářské kopírky. Upgrade (refurbishing) jedná se obdobný postup jako u opravy, ale upgrade je pracnější a výsledný výrobek je kvalitnější než pouze opravený výrobek, nemá ale kvalitu nového výrobku (např. se takto může postupovat u počítačů) Kanibalizace několik nebo jedna součást nefunkčního výrobku je vyjmuto a následně pak použito pro opravu jiného výrobku. Znovuvyužití materiálu (Materials Reclamation) jedná se o znovuvyužití materiálu, např. poškozená plastová ramínka se zpracují na PVC a z nich se znovu vyrobí plastová ramínka. 22

23 Skládkování (Landfill) je poslední z možností jak naložit s produktem. Tato varianta může být obchodníkem zvolena na přání distributora zboží, který se nechce zabývat vrácenými produkty a zároveň nedovoluje obchodníkovi naložit se zbožím jiným libovolným způsobem. Podnik je podle Škapy (2005) při rozhodování, kterou z variant využije, limitován vlastním charakterem výrobku, a hlavně existencí poptávky po těchto produktech. Dalšími faktory, které ovlivňují způsob zpracování výrobku je rozvinutost technologií a legislativa( legislativní požadavky na minimální procenta recyklace apod.) Jak uvádí Spicer a Johnson (2003) in Škapa (2005), závažnější otázkou než terminologie zpracování vrácených produktů, je pro podnik rozhodnutí, kdo bude zpracování vykonávat. Podniku má v zásadě tři základní možnosti: Původní výrobce předností této varianty je přímá vazba, kdy podnik může upravit konstrukci výrobku na základě poznatků získaných při recyklaci. Nevýhodou je, že si podnik musí pořídit drahé technologie na demontáž, recyklaci apod., problémem také může být nedostatek materiálu na zpracování. Konsorcium výrobců tato možnost odstraňuje částečně nevýhody první varianty. Nevýhodou je, že založením konsorcia vzniká dominantní subjekt, který ovlivňuje negativně tvorbu ceny jako důsledek nedostatku konkurence. To se může projevit zvýšenými náklady na zpracování výrobků. Výrobce také ztrácí přímý kontakt s výrobky a může tak přicházet o inspiraci, jak výrobky zdokonalit. Specializovaná společnost výhodou tohoto řešení je, že i když výrobky zpracovává specializovaná společnost, mohou být výrobci motivovaní ke zdokonalení své produkce. Je to z toho důvodu, že společnost může nabídnout nižší ceny za zpracování výrobků, které nejsou příliš složité a k jejich zpracování není nutné provést mnoho operací. Nevýhodou je, že výrobce musí specializované společnosti předat částečně výrobní know-how, aby byla tato společnost vůbec schopna produkty zpracovat. 23

24 3. Různé úhly pohledu na reverzní logistiku 3.1. Legislativa v oblasti reverzní logistiky Jednou z příčin rozvoje reverzní logistiky je rostoucí množství legislativních opatření v této oblasti. Jak uvádí Škapa (2005), byla oblast odpadového a obalového hospodářství a s ním souvisejících povinností podniků v České republice poprvé upravena v roce Základní obecnou úpravou je zákon o odpadech, některé druhy odpadů ale podléhají také zvláštním právním předpisům, které se upřednostňují před obecnou úpravou v zákonu o odpadech. Mezi základní právní předpisy v oblasti odpadového a obalového hospodářství patří: Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů. Tento zákon stanoví pravidla pro předcházení vzniku odpadů a pro nakládání s nimi při dodržování ochrany životního prostředí, ochrany zdraví člověka a trvale udržitelného rozvoje. Dále stanoví práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství a působnost orgánů veřejné správy. Zákon vychází z legislativních požadavků Evropských společenství. Vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů Vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s obaly Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví č. 367/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Zákon č. 477/2001 Sb. o obalech, jehož účelem je chránit životní prostředí předcházením vzniku odpadů z obalů snižováním jejich množství, škodlivosti. Dalšími prioritami jsou zajistit sběr, třídění, recyklaci a využití odpadu z obalů a obaly opakovaně používat Zpětný odběr Legislativa v oblasti obalového a odpadového hospodářství stanoví povinnost zpětného odběru některých výrobků a odpadu z obalů. Z pohledu reverzní logistiky se jedná o poměrně důležité zákony, neboť jejich důsledkem je, že v některých podnicích vznikají zpětné materiálové toky. 24

25 Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech 38 stanovuje povinnost osobám, které vyrábí nebo uvádí na trh výrobky, zajistit zpětný odběr použitých výrobků bez nároku na úplatu za tento odběr od spotřebitele. Podle tohoto zákona se povinnost zpětného odběru se vztahuje na: a) oleje jiné než surové minerální oleje a surové oleje z živičných nerostů, přípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté obsahující nejméně 70 % hmotnostních olejů, jsou-li tyto oleje podstatnou složkou těchto přípravků b) elektrické akumulátory c) galvanické články a baterie d) výbojky a zářivky e) pneumatiky f) elektrozařízení pocházející z domácností 7 Poslední prodejce je povinen při prodeji výrobků, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru, informovat spotřebitele o způsobu zajištění zpětného odběru těchto použitých výrobků. V případě, že prodejce spotřebitele neinformuje, je povinen tyto použité výrobky odebírat bezplatně přímo v provozovně. Na pokyn Ministerstva životního prostředí byl v roce 2007 pověřen Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M.- Centrum pro hospodaření s obaly, vypracováním zprávy o úspěšnosti zpětného odběru výrobků. Jak je v této zprávě uvedeno, hlavními cíly zpětného odběru výrobků je: Uložit výrobci zodpovědnost za celý životní cyklus výrobku, který uvádí na trh, včetně nakládání s výrobkem po ukončení jeho životnosti. Výrobci by měli již při vývoji výrobku mít na mysli, jak si co nejvíce ulehčit nakládání s výrobkem po ukončení jeho životnosti. Lépe třídit hlavně komunální odpad, umožnit spotřebitelům bezplatně odevzdat použitý výrobek. 7 Podle 37g písm. f, se elektrozařízením pocházejícím z domácnosti rozumí použité elektrozařízení pocházející z domácností nebo svým charakterem a množstvím jemu podobný elektroodpad od právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání. 25

26 Tyto cíle se však příliš nedaří plnit. Povinné osoby plní první z cílů jen formálně tím, že uzavřou smlouvu s osobou oprávněnou k nakládání s odpady. Nejeví zájem o výrobky z hlediska jejich životního cyklu. Co se týče druhého cíle, zákon měl směřovat povinné osoby k uzavírání smluv s obcemi o využití sběrných dvorů jako míst zpětného odběru výrobků. V praxi však povinné osoby nemají zájem uzavírat takové smlouvy s obcemi, důvodem jsou neujasněné finanční otázky. Základními problémy zpětného odběru výrobků je tedy podle této zprávy nedostatečná odpovědnost povinných osob, která měla být spíše nepřímá finanční, spočívající ve vytváření podmínek pro ekologické nakládání s výrobky v celém jejich životním cyklu a dále nezapojení zpětného odběru výrobků do integrovaných systémů nakládání s odpady v obcích. Zákon č. 477/2001 Sb. o obalech stanovil řadu povinností subjektům, které uvádějí na trh a do oběhu obaly. Mezi povinnosti těchto subjektů patří zajištění zpětného odběru pro spotřebitelské obaly a povinnost recyklace a využití podle cílů stanovených v příloze zákona. Dále se jedná o povinnost evidence, prevence a minimalizace obalů, značení obalů atd. Tyto povinnosti je možné splnit trojím způsobem, který umožňuje zákon podle 13: samostatně organizačně a technicky na vlastní náklady přenesením těchto povinností na jinou osobu spolu s převedením vlastnického práva k obalu, k němuž se tyto povinnosti vztahují, za účelem jeho dalšího uvedení do oběhu. uzavřením smlouvy o zajištění plnění povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů s autorizovanou obalovou společností. Nejčastěji využívanou možností je uzavření smlouvy o sdruženém plnění s autorizovanou obalovou společností. Taková společnost existuje jen jedna: EKO-KOM, a.s. Podle aktuálních údajů získaných z webových stránek společnosti EKO-KOM má uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění asi podniků (povinných osob). Do sdruženého plnění je zapojeno více než 80% všech obalů, které jsou uváděny na trh a do oběhu v České republice Reklamace Další významnou legislativou, díky níž vznikají zpětné materiálové toky v podnicích, je legislativa vztahující se k reklamacím. Reklamace upravuje občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.), Zákon o ochraně spotřebitele ( zákon č. 634/1992 Sb.) a Zákon č. 367/2000 Sb. 26

27 Při prodeji spotřebního zboží je záruční doba 24 měsíců, prodávající však může poskytnout záruku přesahující rozsah zákonem stanové záruky. Na žádost kupujícího je prodávající povinen poskytnout záruku písemnou formou (záruční list). Prodávající odpovídá za to, že prodávaná věc je při převzetí kupujícím bez vad. Pokud se na prodané věci vyskytne vada, kterou lze odstranit, má kupující právo, aby byla bezplatně, včas a řádně odstraněna. Pokud to není vzhledem k povaze vady neúměrně, může kupující požadovat výměnu věci, výměnu součásti, případně žádat přiměřenou slevu z ceny nebo od smlouvy odstoupit. Dle zákona o ochraně spotřebitele č.634/1992 Sb. musí být reklamace včetně odstranění vad vyřízena do 30 dnů od uplatnění reklamace. Po uplynutí této lhůty má spotřebitel stejná práva, jako by se jednalo o vadu neodstranitelnou. Pokud se vyskytne vada, kterou nelze odstranit a která brání tomu, aby mohla být věc řádně užívána, má kupující právo od smlouvy odstoupit. Kupující může svá práva uplatnit pouze v záruční lhůtě, poté jeho práva z odpovědnosti za vady zaniknou. Zákon č. 367/2000 Sb. je novelou občanského zákoníku, která zlepšila práva spotřebitelů u smluv uzavřených na dálku (nákup přes internet apod.) Pokud byla smlouva uzavřena při použití prostředků komunikace na dálku, má spotřebitel právo odstoupit od smlouvy do 14 dnů od převzetí plnění. Jestliže dodavatel nepředal spotřebiteli informace, které je povinen předat písemně nebo jiným podobným způsobem, lhůta pro odstoupení činí 3 měsíce od převzetí plnění. Jakmile jsou informace řádně předány, dochází k ukončení tříměsíční lhůty a od této doby počíná běžet lhůta čtrnáctidenní. Spotřebitel však nemůže odstoupit od smlouvy např. v těchto případech: dodávka zboží upraveného podle přání spotřebitele nebo pro jeho osobu, dále dodávka zboží, které podléhá rychlé zkáze, opotřebení nebo zastarání dodávka audio a video nahrávek a počítačových programů, porušil-li spotřebitel jejich originální obal dodávka novin, periodik a časopisů Podle Nenadála (2002) se v minulosti výrobci často bránili přijímání reklamací. Dnes má však většina podniků liberální reklamační politiku spočívající v rychlém a komplexním řešení reklamací, které je zárukou zachování si věrnosti zákazníků. Podrobné analýzy příčin reklamací jsou velmi cennými informacemi pro zlepšování všech aktivit výrobce. 27

28 Niglia 8 (2000) zastává názor, že reklamační politika hraje velmi důležitou roli v rozhodování spotřebitelů o volbě obchodníka, u kterého uskuteční plánovaný nákup. Reklamační politika by měla být obchodníky jasně komunikována, a to hlavně v místě prodeje. Z průzkumu mezi 1200 manažery logistiky, který provedl Rogers a Tibben- Lemke (2001) vyplynulo, že manažeři vnímají liberální reklamační politiku jako konkurenční výhodu vůči firmám, které mají přísnější reklamační politiku. Zastávají názor, že tržby zákazníků, kteří zůstanou díky liberální reklamační politice loajální k jejich podniku, převýší náklady spojené s vrácením výrobků. Liberální reklamační politika většiny výrobců také přispívá k tomu, že je reverzní logistika stále významnější oblastí zájmu podniků Marketing a zpětná logistika Ekologie, jako jedna z příčin rozvoje reverzní logistiky, nabízí výzvy k ekologicky orientovanému chování podniků. Podle Mefferta (1996) se podniky se stále více zabývají ochranou životního prostředí jako strategickým konkurenčním problémem a volí různé marketingové strategie ochrany životního prostředí. V souvislosti s marketingem a zpětnou logistikou zmiňuje Stock (1998) tzv. zelený marketing. Zastává názor, že zákazníci velmi příznivě hodnotí zboží a služby, které jsou šetrné k životnímu prostředí. To je také nedílnou součástí idei zeleného marketingu. V období od roku 1985 do roku 1990 vzrostl v USA podíl takových výrobků na počtu nově uvedených výrobků na trh téměř o 9 %. Zelený marketing definuje jako včlenění idei ochrany životního prostředí ( například zavedení biologicky odbouratelných obalů, používání vratných obalů atd.) do marketingové činnosti firmy (například v oblasti reklamy, designu nových výrobků atd.) Jak dále uvádí, zejména v Evropě jsou podniky odpovědné za likvidaci obalových materiálů svých výrobků. To podnikům zvyšuje náklady a komplikuje jejich podnikání. Proto se podniky začaly zajímat o možnosti, jak redukovat množství obalů, nebo i o možnosti opakovaného využití obalů. Hůře recyklovatelné produkty jsou nahrazovány těmi, které se dají lépe recyklovat. Už při designování nových produktů mají některé podniky (například výrobci elektroniky) na mysli, aby byly výrobky co nejjednodušeji demontovatelné. 8 U všech citací autora Niglii se jedná o vlastní překlad 28

29 Meffert (1996), odborník v oblasti marketingu, tvrdí, že sledování idei ochrany životního prostředí podporuje zajištění konkurenční pozice. V zásadě je pak možno rozlišit dvě základní ekologicky orientované strategie: Defenzivní strategie ochrany životního prostředí podnik sledující tuto strategii uvažuje o opatřeních k ochraně životního prostředí až tehdy, když to vyžaduje legislativa, opatření konkurence a další skutečnosti. Ofenzivní strategie ochrany životního prostředí podnik bere v úvahu specifické problémy životního prostředí již při plánování. Jedná aktivně místo proaktivně. Především pak zajištění ekologicky orientovaných konkurenčních výhod v rámci strategií diferenciace může zlepšit konkurenční pozici podniku. Ekologicky orientované strategie diferenciace jsou zaměřeny zejména na šetrnost výrobků a výrobních procesů k životnímu prostředí, která je lepší než u konkurence Informační systémy a reverzní logistika Podle Stocka (1998) nesledují současné informační systémy podniků výnosy a náklady zpětných materiálových toků. Důvodem je, že podniky považovaly náklady v této oblasti za méně významné a nebylo tedy pro ně tedy důležité, aby jim informační systém tato data poskytl. S rostoucím významem reverzní logistiky ale začínají být tyto informace pro podniky čím dál významnější. Niglia (2000) pak označuje kvalitní informační systém za klíčový nástroj efektivního řízení zpětných materiálových toků. Rogers a Tibben Lembke (1998) zastávají názor, že jeden z nejvážnějších problémů, kterému firmy čelí v oblasti reverzní logistiky, je právě nedostatek kvalitních informačních systémů. Manažeři reverzní logistiky, kteří byli osloveni v průzkumu autorů, se domnívají, že na trhu není dostupný v podstatě žádný informační systém vhodný pro oblast reverzní logistiky. Jak uvádí Škapa (2005), tento nedostatek je způsoben tím, že informační systémy pro reverzní logistiku je nutné zpravidla upravovat na míru jednotlivým zákazníkům. Vývoj těchto systémů také navíc nebyl nikdy pro softwarový průmysl prioritní. Nelze pouze upravit dosavadní systém, řízení zpětných toků je totiž založena na výjimkách. 29

30 Další bariéru pak představuje nižší kvantita a kvalita dat v reverzních logistických činnostech. Informační systém by měl monitorovat pohyb produktů ve zpětném toku. Aby bylo možné monitorovat produkty, musí být tyto produkty identifikovatelné. Nejčastěji používaný způsob označování produktů-čárové kódy, však nenese dostatek informací potřebných pro tyto účely. Stále častěji se tak využívají dvourozměrné (2D) čárové kódy a technologie RFID (Radio Frequency Identification). V oblasti maloobchodu je situace poněkud odlišná. Rogers a Tibben- Lemke (1998) označují maloobchod jako iniciátora rozvoje informačních systémů pro reverzní logistiku. V maloobchodě bylo investováno do technologií zabývajících se zpětnými toky mnohem více finančních prostředků než v oblasti výroby. To autoři zdůvodňují tím, že zpětné materiálové toky snižují maloobchodníkům zisk více než výrobcům, maloobchodníkům asi o 4.3%, zatímco výrobcům asi o 3.8 %. Maloobchodníci v ostrém konkurenčním boji využívají jako konkurenční výhodu liberální reklamační politiku. Z toho vyplývající větší počet zpětných toků je tak nutí co nejefektivněji řídit zpětné materiálové toky. Škapa (2005) se zmiňuje o systému výměny informací mezi podniky EDI (Electronic Data Interchange). V oblasti reverzní logistiky je třeba sladit informační toky více podniků a tyto informační toky musí být standardizované. V rámci EDI byl za účelem výměny dat o zpětných tocích vyvinut komunikační protokol 180. V praxi se bohužel příliš neuplatnil. Pravděpodobnou příčinou neúspěchu je to, že protokol nebyl schopen obsáhnout všechny případy, o kterých si podniky měly vyměňovat informace. Informační systémy pro reverzní logistiku přináší podle Rogerse a Tibben Lembkeho (1998) a podle Niglii (2000) například tyto výhody: Zlepšení cash flow díky informačnímu systému je zrychlen zpětný materiálový tok k dodavatelům a ti tak mohou dříve vystavit dobropis za vrácené zboží. Úspora práce automatický informační systém pomůže snížit počet pracovních hodin, v nichž se pracovníci musejí zabývat zpětnými materiálovými toky Zlepšení vztahů s dodavateli s dodavatelem jsou sdílena přesnější data, která poskytuje informační systém. To by mělo například zabránit rozporům ohledně množství vraceného zboží. Úspora místa a úspora mzdových nákladů distribučního centra Účetnictví - jsou získávaná přesnější data 30

31 3.4. Finanční řízení zpětné logistiky Podle Škapy (2005) je množství vázaného kapitálu v pasivních prvcích procházejících zpětným tokem nižší než u pasivních prvků procházejících klasickým tokem. Právě vysoká vázanost kapitálu je faktor, který urychluje logistické služby. V reverzní logistice proto není časové hledisko tak zásadní. I když časové hledisko není tak zásadní, je přesto důležité, aby pasivní prvky prošly zpětným tokem co nejrychleji, protože podle Stocka (1998) pasivní prvky čekající na zpracování ztrácejí rychle svoji hodnotu. Rogers a Tibben- Lembke (1998) zmiňují několik aspektů zpětného materiálového toku, které je nutné zlepšit, aby se podnikům podařilo snížit náklady na reverzní logistiku: Zlepšení technologie pro vstupní inspekci Vracení peněz zákazníkům (partial returns credit) pokud zákazník vrací zboží zpět nekompletní, lze zákazníkovi vrátit zaplacenou částku pouze částečně místo toho, aby byla vyplacena plně a podnik tak nesl náklady. Včasné rozhodnutí o způsobu zpracování pasivního prvku zpětného toku Rychlejší zpracování Přesnější data Obecně lze náklady na reverzní logistiku omezit redukcí pasivních prvků procházejícími zpětnými toky. To vyžaduje, aby nebyly do zpětného toku vpouštěny prvky, které nemají zpětným tokem procházet, a dále pak aby byly prvky procházející zpětnými toky co nejrychleji zpracovány. Rogers a Tibben Lembke (1998) tvrdí, že mnoho podniků potřebuje zlepšit finanční řízení zpětných materiálových toků. Problémem je často firemní politika v oblasti reverzní logistiky, která nepodporuje dostatečně rychlé zpracování pasivních prvků zpětných toků a působí tak jako jedna z bariér reverzní logistiky. Problémovou oblastí je zejména firemní politika týkající se účetnictví. Pro podniky může být například obtížné zjistit v jaké výši má dodavatel uhradit dobropis za vrácené zboží apod. Některé podniky proto raději využívají outsourcing a najímají si služby logistických společností. 31

32 Stock(1998) se zabývá různými přístupy, které zjišťují náklady některých zpětných materiálových toků, nejčastěji se jedná o náklady na přepracování výrobků, recyklaci apod. Jednou z metod je analýza životního cyklu, která zkoumá náklady spojené s produktem v průběhu jeho životního cyklu. Z pohledu ochrany životního prostředí je zkoumáno jaký má produkt vliv na životní prostředí v průběhu jeho životního cyklu. Protože jsou podniky stále více zodpovědné za své výrobky i po ukončení jejich životnosti, zaměřují se podniky při vývoji nových výrobků i na možné způsoby recyklace, přepracování výrobků atd. Tato metoda nachází své uplatnění hlavně ve výrobní sféře, používá se pro vývoj nových výrobků, využívá se také při investičním rozhodování. Další metodou je activity-based costing (ABC), která nevyužívá tradiční nákladové účty. Pro úspěšnou aplikaci metody ABC na procesy reverzní logistiky je důležité identifikovat všechny aktivity reverzní logistiky, zjistit jaká je časová náročnost jednotlivých aktivit a jaké jsou náklady. Jako pomůcku k metodě ABC lze podle Stocka využít process mapping. Za pomocí této metody jsou definovány, popsány a zmapovány jednotlivé procesy. Pražská a Jindra (20002) definují metodu ABC do větších podrobností. Metoda ABC se uplatní hlavně tam, kde je velmi pracné a neúčelné věnovat stejnou pozornost všem druhům zboží. Většinou lze prvky ekonomických souborů rozdělit na prvky s různou četností a s různým rozsahem výskytu. Tyto prvky se pak rozdělí do tří skupin (A-B-C). Skupinu A reprezentují prvky souboru s velkým rozsahem výskytu, ale s malým počtem druhů. Skupinu B pak tvoří poměrně vyvážený podíl prvků co do rozsahu výskytu i co do počtu druhů. Poslední skupina C je charakteristická velmi rozsáhlým počtem druhů, ale poměrně malým rozsahem výskytu. Pražská a Jindra uvádějí použití metody ABC na obchodním sortimentu a jeho podílu na obratu. Obdobným způsobem však lze tuto metodu využít i pro oblast reverzní logistiky. 32

33 4. Vratné obaly 4.1. Definice vratných a přepravních obalů Zákon č. 477/ 2001 Sb. o obalech 2 písm.h definuje vratný obal jako obal, pro který existuje zvláště pro něj vytvořený způsob vracení použitého obalu osobě, která jej uvedla do oběhu. V 8 je také stanovena povinnost osoby, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobky, jejichž obaly jsou vratné, zajistit opakované použití těchto obalů podle bodu B.1 nebo B.2 přílohy č. 2 tohoto zákona nebo využití odpadů z těchto obalů podle 12. V 4 jsou stanoveny podmínky uvádění obalů na trh, podle písmena 1/ c musí osoba, která uvádí na trh obal, zajistit aby byl obal po použití pro které byl určen, dále opakovaně použitelný. O vratný zálohovaný obal se jedná tehdy, pokud je navíc součástí opakovaného použití obalů účtování zvláštní peněžní částky, která je přímo vázaná k vratnému obalu použitému při prodeji výrobku, a zákazníkovi je zaručeno při prodeji výrobku vrácení této částky po vrácení obalu. Přepravní obal je pak podle 2 písm.a definován jak obal, který má usnadnit manipulaci s určitým množstvím prodejních jednotek nebo skupinových obalů a usnadnit jejich přepravu tak, aby se při manipulaci a přepravě zabránilo jejich fyzickému poškození. Prodejní obal je tímto zákonem definován jako výrobek zhotovený z jakéhokoliv materiálu, který je určený k ochraně, pojmutí a manipulaci výrobku určeného spotřebitele, pokud zároveň tvoří v místě prodeje prodejní jednotku pro spotřebitele nebo jiné konečného uživatele. Odborná literatura používá poněkud odlišné definice přepravních a vratných obalů. Kroon a Vrijens (1995) 9 definují obaly určené k transportu výrobků. Přepravní (second) obaly jsou obaly, které se používají k přepravě výrobků od odesílatele k příjemci, a to buď v oblasti maloobchodu nebo ve výrobě. V rámci přepravních obalů dále rozlišují: obaly na jedno použití například lepenkové krabice, nevratné obaly vratné obaly obaly, které lze využít pro přepravu výrobků několikrát. Do této skupiny patří celá řada obalů jako jsou například EUR palety, plastové palety, přepravní vozíky, plastové přepravky a další. 9 U všech citací autorů Kroon a Vrijens se jedná o vlastní překlad 33

34 Jak tvrdí Kroon a Vrijens (1995), i přes rostoucí legislativní požadavky na nakládání s obaly řada podniků sama zjistila, že se jim více vyplatí vytvořit systém vratných obalů než používat pouze jednorázové obaly. Stock (1998) zastává názor, že používání jednorázových obalů je pro podniky sice pohodlné, ale z dlouhodobého hlediska je dražší než využívání vratných obalů. Náklady na pořízení jednorázových obalů jsou sice menší než na pořízení vratných obalů, ale při propočítání ceny vratných obalů na množství cest, kdy je lze využít, zjistíme že se více vyplatí využívat vratné obaly. Rogers a Tibben-Lembke (1998) ale poukazují, že je třeba vždy obě varianty pečlivě zvážit a propočítat, protože případové studie několika málo podniků naopak prokázaly jako výhodnější variantu využívání jednorázových obalů. Vratné obaly jsou využity pro přepravu od odesílatele zboží k příjemci, a poté je využije příjemce opět pro další nakládání se zbožím, přitom nemusí použít a často nepoužije přesně ty stejné obaly. Součástí procesu systému vratných obalů je i čištění vratných obalů, jejich skladování a administrativa Systémy vratných obalů V rámci dodavatelského řetězce se mohou vytvořit různé systémy nakládání s vratnými obaly. Kroon a Vrijens (1995) rozlišují tři systémy vratných obalů: systém switch pool každý účastník tohoto systému (odesílatel, příjemce anebo odesílatel, příjemce a přepravce) vlastní určitý počet vratných obalů, za který je zodpovědný a má na starosti jeho údržbu a skladování. V rámci pool systému přicházejí do úvahu dvě varianty: 1. určitý počet vratných obalů vlastní pouze odesílatel a příjemce. Úloha přepravce spočívá v přepravě zboží ve vratných obalech k příjemci anebo v přepravě prázdných vratných obalů zpět k odesílateli. Odesílateli se vždy nevrací přesný počet vratných obalů, který odeslal. Odesílatel je zodpovědný za to, že v delším časovém období se musí rovnat počet odeslaných vratných obalů počtu přijatých vratných obalů. 34

35 2. určitý počet vratných obalů vlastní také přepravce. Při nakládce zboží ve vratných obalech, která je určena pro příjemce, přepravce vydá odesílateli stejný počet prázdných vratných obalů. V tomto případě pak nenese odesílatel žádnou zodpovědnost za tok vratných obalů vůči příjemci. systém se zpětnou logistikou v rámci tohoto systému vlastní vratné obaly logistická společnost. Tato společnost je zodpovědná za vratné obaly, které byly odeslány k příjemci a odpovídá za jejich navrácení. Jakmile příjemci nasbírají určitý počet vratných obalů, pro které se logistické společnosti vyplatí zajet, jsou tyto vratné obaly od jednotlivých příjemců vysbírány. V rámci tohoto systému se dále rozlišuje: 1. přepravní (transfer) systém základem této varianty je, že odesílatel používá stále stejné vratné obaly a je zodpovědný za to, že budou příjemcem vráceny. Má na starosti jejich údržbu, kontrolu, skladování. 2. skladový (depot) systém vratné obaly, které zrovna nejsou v oběhu jsou uloženy ve skladu vratných obalů. Odtud získá odesílatel potřebný počet vratných obalů pro přepravu zboží k příjemci. Od příjemce jsou následně pak obaly zase vyzvednuty a zavezeny do skladu vratných obalů. V rámci skladového systému se rozlišují další dvě varianty: buď je vedeno s účastníky systému obalové konto, nebo jsou účastníky systému placeny zálohy za obaly. systém bez zpětné logistiky i v tomto systému vlastní vratné obaly logistická společnost. Odesílatel si od této společnosti pouze pronajímá potřebný počet vratných obalů. Jakmile vratné obaly splní svůj účel a odesílatel je již nepotřebuje, vrací je zpět logistické společnosti. Odesílatel je také zodpovědný za jejich čištění, kontrolu, skladování atd. Využitím tohoto systému si odesílatel může snížit náklady, které jsou spojené s vlastnictvím vratných obalů, tím že si pronajme pouze potřebný počet obalů. Rogers a Tibben- Lembke (1998) definují pool systém odlišně. Vlastníkem obalů je logistická společnost. Podniky, které potřebují vratné obaly, uzavírají smlouvy o pronájmu se společností vlastnící obaly. Podniky pak platí poplatky za užívání vratných obalů. Poplatek může být například stanoven za každý den za každý vratný obal, který si podnik pronajme. Jakmile jsou přepravní obaly využity ke svému účelu, odesílatel zboží se již nemusí starat o 35

36 jejich navrácení. Nejznámější program fungující na uvedeném principu provozuje s celosvětovou působností americká společnost CHEP. 10 Jak bylo uvedeno v části 4.1. stanoví zákon č. 477/2001 Sb. 8 povinnost osoby, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobky, jejichž obaly jsou vratné, zajistit opakované použití těchto obalů podle přílohy č. 2 tohoto zákona nebo využití odpadů z těchto obalů podle 12. Dle přílohy č.2 tohoto zákona jsou definovány tři systémy pro zajištění opakovaného použití obalů: Uzavřený systém je definován jako systém, ve kterém je opakovaně použitelný obal uváděn do oběhu osobou nebo organizovanou skupinou osob Otevřený systém je systém, ve kterém je uváděn do oběhu opakovaně použitelný obal mezi blíže neurčenými osobami Smíšený systém je systém skládající se ze dvou částí: Opakovaně použitelný obal, který zůstává u konečného uživatele a neexistuje pro něj žádný systém zpětného rozdělování vedoucí ke komerčnímu opakovanému naplnění Jednocestný obal, který se používá jako pomocný výrobek pro přepravu obsahu k opakovanému naplnění obalu Zákon dále definuje kritéria pro zajištění systému opakovaného použití obalu. Tato kriteria jsou kombinací požadavků na samotný obal a na systém opakovaného použití obalu. Kriteria stanovená pro uzavřený systém: obal je opakovaně uváděn na trh osobou nebo organizovanou skupinou osob, která ho trvale vlastní konstrukční typ obalu je odsouhlasen účastníky systému na základě dohodnutých specifikací v určitém sběrném místě se obaly shromažďují a zpětné rozdělují 10 Firma CHEP působí již i v České republice. 36

37 účastníci systému jsou povinni převzít zpět opakovaně použitelný obal, který byl využit v rámci systému účastníci systému uvádějící na trh výrobek včetně obalu, podávají informace o použití obalu a o místech, kde je možné obal ponechat pro účel opakovaného použití je používán systém kontroly, který je odsouhlasený účastníky systému. Kriteria otevřeného systému: uživatel obalu se může rozhodnout zda bude obal opakovaně použit vlastníkem opakovaně použitelného obalu je ten, kdo jej právě užívá konstrukční typ obalu je stanoven na základě obecně přijatých specifikací uživatel obalu může zajistit obnovu obalu k opakovanému použití nebo tuto obnovu zajistí na trhu v určitém sběrném místě mohou být obaly shromažďovány a zpětně rozdělovány je používán systém kontroly na základě všeobecně přijaté specifikace Kriteria smíšeného systému: opakovaně použitelný obal zůstává ve vlastnictví konečného uživatele, je jím opakovaně plněn s použitím pomocného výrobku (náhradního balení) pomocné výrobky (náhradní balení) jsou dostupná na trhu účastníci systému, kteří uvádějí na trh balený výrobek, podávají informace o možnostech použití (naplnění) opakovaně použitelných obalů Typy přepravních obalů Existuje mnoho druhů přepravních obalů, které se nejčastěji vyrábějí ze dřeva, plastu a kovu. Pražská a Jindra (2002) řadí mezi hlavní druhy přepravních obalů: palety přepravky roltejnery kontejnery 37

38 Palety rozdělují se dále na dvojcestné a čtyřcestné palety. Rozdíl mezi dvoucestnou a čtyřcestnou paletou je ve způsobu nabíraní palety. Dvoucestnou paletu lze nabrat nízkozdvižným nebo vysokozdvižným vozíkem ze dvou protilehlých stran, čtyřcestnou paletu lze takto nabírat ze všech stran. Liší se také jejich spodní konstrukce. Dále můžeme rozlišit palety prosté, ohradové a skříňové. Na prostou paletu se přímo ukládá zboží, neobsahuje žádné stěny nebo víko, tak jak je tomu u ohradové a skříňové palety. Nejvíce se stále používají palety dřevěné (nejčastěji EUR), ale už se také často používají palety plastové. Tyto palety se řadí mezi vratné obaly, palety by tedy měly vydržet velký počet oběhů. Vlastníkem značky EUR jsou rakouské železnice a tato značka je propůjčována jednotlivým železnicím sdruženým ve svazu evropských železničních systémů. V České republice vlastní licenci České dráhy, které by měly garantovat kvalitu nově vyráběných palet. Podle V.Volka z obalové asociace Syba jsou ale EUR palety na našem trhu až z 50 % falzifikáty. Rogers a Tibben-Lembke (1998) odhadují, že využívání plastových palet bude růst asi o 30 až 40 % ročně. Tyto údaje se sice týkají amerického trhu, ale význam plastových palet roste i v České republice. Podle Fořta (2007) je důvodem to, že plastové palety mají až 50krát delší životnost než dřevěné a navíc jsou lehčí, což šetří přepravní náklady. Dalším důvodem čím dál častějšího využívání plastových palet je technologie RFID. Tagy, které je třeba umístit na vratný obal, aby mohla být tato technologie využívána, ukrývají čipy, které se vlivem působení vlhkosti na dřevo poškozují a další roli hraje i nižší životnost dřevěných palet a s tím spojené vyšší náklady na aplikaci technologie. Přepravky nejčastěji se používají plastové přepravky (méně často kovové), které nahrazují kartony pokud je to vhodné a levnější. Přepravky se často využívají pro přepravu potravin podléhajících rychlé zkáze maso, mléko, pečivo atd. Dalším typickým využitím přepravky je přeprava lahvového zboží nebo například různých součástek. Přepravka většinou mívá rozměr, který odpovídá osmině paletové plochy, nebo může mít i dvojitou velikost. Roltejnery jedná se vlastně o pojízdné přepravky vybavené čtyřmi koly (z toho dvě jsou pevná a dvě otočná). Rozměr základny roltejneru většinou odpovídá půlpaletě, vnější rozměr je pak o něco větší, aby se dovnitř vešly různé krabice a přepravky. Používají se i skříňové roltejnery, které je možné uzamknout nebo zaplombovat. Tyto 38

39 skříňové roltejnery obsahují někdy i police, takže je z nich možné přímo prodávat zboží. Kontejnery jsou přepravní prostředky ve tvaru skříně s dveřmi a s objemem větším než 1 m ³. Kontejnery se využívají pouze pro dálkovou kombinovanou přepravu, kde se naplno uplatní jejich výhody Manipulační a přepravní jednotka Pernica (1998) definuje v souvislosti s přepravními obaly přepravní jednotku. Za přepravní jednotku považuje jakýkoliv materiál, který tvoří jednotku způsobilou bez dalších úprav k přepravě. Dále pak definuje přepravní prostředek jako technický prostředek, který spoluvytváří přepravní (nebo manipulační) jednotku a usnadňuje přepravu (nebo manipulaci). Rozdílné požadavky v jednotlivých článcích logistických řetězců pak vedou k používání soustavy přepravních a manipulačních jednotek, které Pernica rozděluje na: Manipulační jednotka I. řádu jedná se o základní manipulační jednotku, která je přizpůsobena k ruční manipulaci. Představuje zároveň minimální objednací a dodací množství. Přepravním prostředkem je v tomto případě lepenkový karton, přepravky, ukládací bedny. Manipulační (přepravní ) jednotka II. řádu je přizpůsobená k mechanizované nebo automatizované manipulaci, k ukládání ve skladech, k vnější i vnitřní přepravě. Jedná se o palety, roltejnery, přepravníky a malé kontejnery. Přepravní (manipulační) jednotky III. a IV. řádu jsou určeny pouze k dálkové vnější přepravě v kombinované železniční, silniční, vodní a námořní dopravě a v letecké nákladní dopravě. Přepravními prostředky jsou velké kontejnery a výměnné nástavby, bárky a lichtery (člunové kontejnery). 39

40 II. PRAKTICKÁ ČÁST 5. Tesco Stores ČR a.s Historie společnosti Tesco Stores Plc Společnost Tesco Stores Plc zastřešuje všechny společnosti Tesco po celém světe. Tesco bylo založeno ve Velké Británii Jackem Cohenem v roce Jack Cohen sloužil za první světové války u britského královského letectva. Po návratu z války tehdy jednadvacetiletý Jack nakoupil za 30 liber své odměny za vojenskou službu přebytečné potraviny z válečných zásob a otevřel si malý stánkový prodej ve východní části Londýna. Název Tesco, který později převzala do svého názvu celá společnost se poprvé objevuje v roce V tomto roce uvedl Jack na trh první zboží vlastní značky, byl to čaj zvaný Tesco Tea. Název Tesco vznikl z iniciál jména vlastníka firmy pana T. E. Stockwella, který zásoboval firmu čajem, a z počátečních písmen příjmení Jacka COhena. Koncem dvacátých let se Jack Cohen zaměřil namísto stánkového prodeje na obchody s otevřenou výlohou, které byly situovány na hlavní třídě a v roce 1929 otevřel první samoobsluhu. V roce 1932 se Tesco Stores stalo komanditní společností. V roce 1935 Jack Cohen postavil v severní části Londýna centrálu a potravinový sklad, v němž představil nové myšlenky centrální kontroly zásob. Tento sklad byl první a nejmodernější v celé zemi. V době otevření zajišťoval sklad provoz 50-ti poboček, v roce 1939 byl tento počet zdvojnásoben. Společnost se začala velmi rychle rozvíjet po druhé světové válce. V roce 1982 přesahuje roční obrat poprvé 2 miliardy GBP. Nyní je Tesco ve Velké Británii největším maloobchodním prodejcem potravin a provozuje zde 1878 prodejen. Britské Tesco je největším zaměstnavatelem ve Velké Británii, zaměstnává více než pracovníků. Vedle rozvoje služeb ve Velké Británii začala společnost Tesco pronikat na zahraniční trh. Do střední Evropy vstoupila v roce 1996, kdy koupila 13 obchodních domů v ČR a SR od americké společnosti Kmart a ve stejném roce otevřela první hypermarket v Budapešti. Nyní Tesco najdeme mimo Velké Británie v těchto dalších zemích: Irsko, Česká republika, Slovenská republika, Polsko, Maďarsko, Turecko, Thajsko, Jižní Korea, Tchai-wan, Malajsie, Japonsko, Čína a USA. 40

41 5. 2. Charakteristika společnosti Tesco v České republice První hypermarket Tesco byl v České republice otevřen v roce 1998 v Praze na Zličíně. Od založení prvního velkoformátového obchodu vyrostlo v České republice dalších 49 hypermarketů a 37 supermarketů. Spolu se šesti obchodními domy má tedy Tesco v České republice 92 provozoven a 13 čerpacích stanic. Se svými zaměstnanci patří Tesco k největším zaměstnavatelům v České republice. Základním posláním společnosti je: Poskytnout zákazníkům nejvyšší hodnoty a získat tak jejich dlouhodobou loajalitu. Tesco hodnoty: Nikdo se nestará o zákazníky lépe než my Porozumíme zákazníkům lépe než kdokoliv jiný Buďme energičtí a tvůrčí a mějme zákazníka na prvním místě Využijme našich sil a předností k poskytování hodnot našim zákazníkům Starejme se o naše zaměstnance, aby se oni starali o naše zákazníky Jednejme s lidmi tak, jak chceme, aby lidé jednali s námi. Všichni jsme jeden tým Tesco tým. Důvěřujme si a respektujme jeden druhého Snažme se vše dělat důkladně Podporujme jeden druhého a více se odměňujme než kritizujme Více se ptejme, dělme o zkušenosti, aby mohly být dále využity Těšme se z práce, slavme úspěchy a učme se ze zkušeností V souladu se základním posláním společnost Tesco pro své zákazníky uvedla na trh vlastní výrobní řady značky Tesco. Devadesát procent zboží nabízeného v obchodech Tesco pochází od českých dodavatelů a rovněž většina výrobků vlastní značky Tesco pochází z českých zdrojů. Zákazníci si mohou vybrat výrobky značky Tesco Výhodný nákup, která uspokojí všechny, pro něž je rozhodující cena. Vedle této řady výrobků uvedlo Tesco na trh výrobky označené barevným logem Tesco. Ty nabízí zákazníkům kvalitu srovnatelnou se značkovými výrobky za cenu přibližně o 20 % nižší. Zákazníkům, kteří se zajímají o zdravý životní styl, je určena řada výrobků Tesco Healthy Living. Řada Tesco Organic oslovuje zákazníky, vyhledávající bio kvalitu. Tesco také významně rozšířilo nabídku vín, nyní nabízí ve vybraných obchodech přes 700 druhů vín, některé z nich také nesou značku Tesco. V roce 41

42 2006 uvedlo Tesco na český trh americkou módní značku Cherokee. Exkluzivně pro české zákazníky Tesco připravilo také vlastní značky oděvů jako jsou např. Florence& Fred, Ellen Wesley, Daniel Moore.V současné době zákazníci v Tesco naleznou přes výrobků vlastních značek a jejich počet neustále roste. Společnost Tesco ve svém řízení uplatňuje tzv. řídící kormidlo, které obsahuje pět nejdůležitější elementů pro úspěšné fungování každé maloobchodní společnosti: zákazník, zaměstnanci, provoz, finance a společnost. Řídící kormidlo pomáhá společnosti soustředit se na důležité aspekty podnikání. Díky zaměření na zmíněných pět oblastí nezůstává žádná pozadu a společnost tak může sledovat své postavení na trhu objektivně ze všech úhlů pohledu. Řídící kormidlo slouží k informování o plnění plánů a cílů společnosti, proto také jeho pravidelnou měsíční aktualizaci může každý zaměstnanec vidět na nástěnce na své provozovně. V sekci Zákazník společnost sleduje loajalitu zákazníků, servis poskytovaný zaměstnanci společnosti v prodejnách, délku front, ceny atd. V kvadrantu Zaměstnanci se společnost soustředí na dodržování hodnot společnosti, příležitost k rozvoji v rámci společnosti, podporu manažerů a další. V sekci Provoz jsou hlavními oblastmi zájmu společnosti výstavba nových a údržba stávajících obchodů, nákup a sortiment výrobků, produktivita služeb, zásobování a doplňování a podpora provozu. V kvadrantu Finance jsou hlavními ukazateli růst tržeb, maximalizace zisku, kontrola investic a toku peněz. V poslední sekci Společnost je sledována snaha Tesca být dobrým sousedem. V roce 2007 Tesco se stalo Tesco absolutním vítězem soutěže Obchodník roku Toto ocenění Tesco získalo již potřetí, poprvé to bylo v roce 2003 a po druhé v roce V loňském roce navíc Tesco kromě hlavní ceny získalo titul Hypermarket roku 2007 a Professional roku V loňském roce Tesco představilo Plán zodpovědného sousedství, který zahrnuje čtyři oblasti: péče o životní prostředí, propagaci zdravého životního stylu, podporu neziskového sektoru a snahu stát se součástí komunity. V oblasti péče o životní prostředí Tesco představilo například projekt na úsporu 50 % energie do roku Na stávajících obchodních jednotkách jsou realizována energeticko-úsporná opatření. Vloni byly otevřeny první nízkoenergetické obchodní jednotky. Dalším z plánů je zvýšit poměr tříděného odpadu z nynějších 57 % na 74%. 42

43 V oblasti podpory neziskového sektoru je Tesco velmi aktivní již po několik roků. Ve všech městech, kde obchodní jednotky Tesco působí, se společnost snaží pomáhat místní komunitě. Každá provozovna má svou partnerskou organizaci- jako například dětský domov, nemocnici, ústav, které se snaží pomáhat veřejnými i zaměstnaneckými sbírkami. V předvánočním adventním období probíhá už sedmým rokem ve všech provozovnách Tesco sbírka nazvaná Pomáhejte s námi, pomáháme dětem. Letos se podařilo prostřednictvím této sbírky předat dětským domovům, školkám a podobným zařízením rekordní částku ve výši Kč. V roce 2005 se Tesco v České republice poprvé zapojilo do projektu Tesco Charita roku. Tento projekt je úspěšně provozován již dvě desetiletí v mateřské firmě ve Velké Británii a jeho cílem je výrazně pomoci každý rok jedné vybrané neziskové nestátní organizaci s celorepublikovou působností. Hlavní náplní projektu je veřejná finanční sbírka ve všech obchodech Tesco doplněná pravidelnými akcemi v obchodech, ale i zaměstnaneckými sbírkami. V letošním roce bude Tesco podporovat Linku bezpečí Zpětné materiálové toky v Tesco Stores ČR a.s. Zpětné materiálové toky vznikají jak na obchodních jednotkách, tak i v distribučním centru společnosti a dalších skladech, které si společnost Tesco pronajímá. Vznik určité části zpětných materiálových toků je podmíněn legislativními požadavky státu na nakládání s některými výrobky a také legislativou v oblasti ochrany spotřebitele, další část zpětných toků vzniká na základě smluv uzavřených s dodavateli. Zpětné toky podmíněné legislativou: Zpětný odběr baterií, minerálních olejů, zářivek a výbojek, pneumatik odpady reklamace stahování nevyhovujících výrobků z prodeje tok vratných spotřebitelských a přepravních obalů Zpětné toky vznikající na základě smluv uzavřených s dodavateli: Vracení výrobků dodavatelům 43

44 Podle odhadu společnosti Tesco tvoří zpětné toky asi 3 % z celkového toku zboží. Literatura uvádí, že v oblasti maloobchodu představují zpětné toky až 6% z celkových toků zboží. Tohoto čísla společnost dosáhla za období od konce listopadu 2007 do začátku roku Konec roku totiž představuje obratově nejsilnější období, kdy je na obchodní jednotky naváženo nejvíce dodávek a to s sebou váže i více zpětných toků. Obrázek č. 1 Graf podílu zpětných toků zboží a obalů na celkovém toku zboží a obalů Podíl zpětných toků zboží a obalů na celkovém toku zboží a obalů 6% celkový tok zboží a obalů zpětný tok zboží a obalů 94% Pramen:interní materiály Tesco Stores ČR a.s,zpracováno a upraveno autorkou. Na začátku roku jsou vraceny nadbytečné zásoby některým dodavatelům. S větším počtem dodávek ale souvisí i větší počet dodaných a následně vrácených obalů dodavatelům. Zpětný tok zboží a obalů, který tvoří 6 % podíl na celkovém toku zboží a obalů můžeme dále rozčlenit na zpětný tok obalů a zpětný tok zboží. Tabulka č. 2 Podíl zpětného toku zboží a obalů na celkovém toku zboží a obalů Zpětný tok zboží a obalů Podíl v % Podíl zpětných toků zboží ze skladů a OJ na celkovém toku zboží a obalů 1 Podíl zpětných toků obalů ze skladů a OJ na celkovém toku zboží a obalů 5 Celkem 6 Pramen: interní materiály Tesco Stores ČR a.s.,zpracováno a upraveno autorkou 44

45 Vzhledem k tomu, že zpětný tok obalů je významnější než zpětný tok zboží, zabývám se dále v diplomové práci jen zpětným tokem obalů. Dalším důvodem je že více zboží se vrací dodavatelům přímo z obchodních jednotek, jejichž počet je ale příliš velký na detailnější zkoumání Distribuční centrum Postřížín Zpočátku působení společnosti Tesco v České republice se více využívalo přímých dodávek zboží do jednotlivých obchodních jednotek. S rostoucím množstvím prodejen Tesco začalo centralizovat dodávky zboží využíváním služeb logistických společností. Tesco nejdříve spolupracovalo se společností Bruhn, dále se společností Excel, Tibbett-Britten a zároveň Tesco provozovalo vlastní sklad v Jažlovicích u Prahy. V současnosti Tesco využívá služeb společnosti Tibbett-Britten, Hopi a DHL. V roce 2005 Tesco začalo budovat vlastní distribuční centrum v Postřižíně nedaleko Prahy. Distribuční centrum bylo uvedeno do provozu na podzim roku Jeho skladová kapacita je europalet. Rozloha skladu čerstvých potravin je m 2 a rozloha skladu trvanlivých potravin a nepotravinářského zboží je m 2. Tesco postupně centralizuje dodávky zboží - tzn. přechází ze systému, kde jsou jednotlivými dodavateli zaváženy stovky menších dodávek na prodejny, na dodávky zboží z distribučního centra. Níže uvedená tabulka ukazuje stupeň centralizace dodávek zboží do Tesco Stores ČR a.s. Tabulka č. 3 Stupeň centralizace Způsob dodání zboží Kč Relativní četnost v % Přímé dodávky zboží na prodejny ,00 35 Dodávky zboží z distribučního centra a ostatních skladů ,00 65 Dodávky celkem , Pramen: interní materiály Tesco Stores ČR a.s.,zpracováno a upraveno autorkou V tabulce jsou zahrnuty údaje za poslední tři periody (konec listopadu 2007 konec února 2008). Centralizace probíhá postupně a právě ke konci loňské roku a na začátku letošního roku dosáhla svého zatím nejvyššího stupně. Jak je vidět z tabulky, až 65 % dodávek je nyní centralizováno. 45

46 Určitá část zboží od přímých dodavatelů je zavážena na ostatní sklady, které si společnost Tesco pronajímá od logistických společností. Sledovaným obdobím je opět konec listopadu 2007 až únor Tabulka č. 4 Přímé dodávky od dodavatelů do centrálních skladů Přímé dodávky od dodavatelů do centrálních skladů Kč Relativní četnost v % Distribuční centrum Postřižín ,00 97 ostatní sklady ,00 3 Celkem , Pramen: interní materiály Tesco Stores ČR a.s, zpracováno a upraveno autorkou. Ve sledovaném nejvytíženějším období roku bylo služeb externích logistických společností pro přímé dodávky od dodavatelů využito jen minimálně. Pouze 3 % dodávek byly zavezeny do jiných skladů než do distribučního centra. Vzhledem k tomu, že je až 65 % dodávek ve sledovaném období soustředěno do centrálních skladů a z toho 97 % do distribučního centra Postřižín věnuji se dále v diplomové práci pouze zpětným toků vznikajících v distribučním centru. Jak už bylo výše uvedeno, významnějším zpětným tokem je zpětný tok obalů, proto se dále zaměřuji přímo na zpětný tok vratných obalů vznikajících v distribučním centru a směřujících k dodavatelům. V distribučním centru jsou soustředěny jak dopředné toky zboží, tak i zpětné toky výrobků a obalů. Organizační uspořádání distribučního centra ale umožňuje soustředit se každému oddělení plně na svěřené činnosti. Společnost neuvažuje o tom, že by oddělila zpětné toky do samostatného skladu, vedlo by to k růstu dopravních nákladů. Distribuční centrum je rozděleno dle sortimentu na dvě velká oddělení: Fresh Food (čerstvé potraviny) a Ambient ( trvanlivé potraviny, drogerie, elektro, potřeby pro domácnost, apod.). Obě oddělení se pak dále vnitřně člení na útvar příjmu, expedice, útvar dopravy, útvar vratných obalů a reklamací atd. V rámci obou oddělení tedy působí útvar, který zodpovídá za zpětné toky vratných obalů a vyřizuje reklamace jednak vůči dodavatelům, ale i reklamace na zboží, které bylo z distribučního centra dodáno obchodním jednotkám. V útvaru vratných obalů čerstvých potravin pracuje 26 skladníků a 5 skladových administrátorů. Útvar vratných obalů trvanlivých potravin a ostatního zboží má momentálně jen 9 skladníků, ale i při běžném stavu je na tomto útvaru 15 skladníků. Důvodem je odlišná organizace příjmu vratných obalů. 46

47 Informační systémy Distribuční centrum Postřižín pracuje se systémem Retek a dále se systémem Packaging Reporting System. V Reteku se vytváří příjemka zboží, v Packaging Reporting Systemu se naopak vytváří doklad o příjmu a výdeji vratných obalů. Výstup z Packaging Reporting Systemu a z Reteku je napojen na systém G.O.L.D. V systému G.O.L.D. shop je možné si zobrazit vytvořenou příjemku zboží včetně napříjímaných obalů a i negativní příjemku obalů. Stejně tak lze v G.O.L.D. shop zobrazit (a případně i vytisknout) negativní příjemku zboží. Centrální účetní pracoviště účtuje faktury za zboží, dobropisy za vrácené obaly, zboží atd. v systému G.O.L.D. central. Podvojné účetnictví je vedeno v systému Oracle Financials. Pro výměnu dokumentů mezi Tescem a jeho dodavateli slouží softwarový systém ebdx (Electronic Business Dokument Exchange). Dodavatele připojeni na tento systém mají přístup k informacím o skladových zásobách, z tohoto systému si mohou stáhnout Tescem vytvořenou příjemku zboží a obalů atd. V roce 2006 byl také spuštěn projekt automatického párování faktur - EDI. 47

48 6. Vratné obaly Jak jsem již uvedla v teoretické části, pohyb vratných obalů upravuje zákon č. 477/2001 Sb. V 8 je stanovena povinnost osoby, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobky, jejichž obaly jsou vratné, zajistit jejich opakované použití. Povinnou osobou jsou v tomto případě dodavatelé, kteří dodávají své zboží do Tesca. Ti jsou povinni zajistit opakované využití vratných obalů. Dá se říci, že systém, který je v Tescu momentálně používán vyhovuje kriteriím otevřeného systému dle zákona. Vratné obaly, které jsou v oběhu ve společnosti Tesco lze v souladu s výše uvedeným zákonem označit za vratné zálohované a vratné přepravní obaly. Vratné zálohované obaly si může zákazník zakoupit spolu se zbožím a později je vrátit. Do této skupiny obalů se řadí láhve a přepravky (pivní přepravky). Přepravní vratné obaly si zákazník nemůže zakoupit, pohybují se mezi distribučním skladem, obchodními jednotkami a dodavateli. Mezi přepravní obaly patří: Palety Různé typy plastových přepravek Klece Ostatní přepravní obaly (boxy, květinové vozíky apod.) Všechny přepravní obaly, které je možné od dodavatelů přijmout, jsou uvedeny v katalogu vratných obalů společnosti Tesco. Pokud by dodavatel přivezl zboží v obalu, který není v katalogu vratných obalů, rozhoduje vedoucí příjmu o dalším možném postupu: Obaly jsou od dodavatele přijaté, ale jsou považovány dále za nevratné Přijaté zboží je přeloženo a obal je vrácen dodavateli Dodávka spolu se zbožím není přijata 6.1. Systémy vratných obalů Při přímých dodávkách od dodavatelů na obchodní jednotky je možné nakládat s přivezenými a vracenými obaly v zásadě třemi možnými způsoby: 100 % výměna vratných obalů jedná se o výměnu kus za kus, dodavatelům se vrací stejný počet obalů, jaký přivezli. Jedná se o nejjednodušší variantu, která je zároveň 48

49 Tescem preferována. Protože v tomto případě nejsou obaly přijaty do systému, nestávají se součástí zásob Tesca, na rozdíl od dále níže popsaných systémů. Rozdílový příjem vratných obalů v případě, že není možné vyměnit dodavateli přivezené obaly kus za kus, použije se rozdílový příjem vratných obalů. V rámci této varianty mohou nastat dva případy: o Dodavatel přiveze více obalů, než si odváží dodavateli je potvrzen příjem obalů, který tvoří rozdíl mezi množstvím přivezených obalů a množstvím odvezených obalů. Dodavatel například přiveze zboží na 10 paletách, 5 palet je mu zároveň vráceno a na Tesco příjemku je mu potvrzen příjem 5 ks palet. Těchto 5 ks palet si dodavatel může fakturovat spolu se zbožím. o Dodavatel si odváží více obalů, než přivezl dodavateli je potvrzen na Tesco dodací list výdej obalů, který byl navíc dodavateli vydán oproti příjmu. Dodavatel například doveze zboží na 10 paletách, stejně jako v předchozím případě, zpět ale dostane 15 ks palet. 5 ks palet navíc je dodavateli vydáno oproti jím potvrzenému dodacímu listu Tesca. Na těchto 5 ks palet musí dodavatel Tescu vystavit dobropis. Plný příjem vratných obalů používá se pouze pro určité dodavatele, kteří mají dojednanou výjimku (jedná se pouze o dva velké pivovary a jednoho výrobce nealkoholických nápojů). Tento systém spočívá v potvrzování přijatých a vydaných obalů Tescem a jejich následné fakturaci dodavatelem. Informace o toku vratných obalů je zaznamenána v informačním systému. Dodavateli jsou potvrzeny přivezené obaly na příjemku, kterou Tesco vystaví. Dodavatel například přiveze zboží na 10-ti paletách. Na Tesco příjemce je mu potvrzen příjem 10 ks palet. Na základě Tesco dodacího listu je ihned dodavateli vrácen stejný počet obalů ( dodavateli je vráceno 10 palet). Tuto výjimku si dojednaly výše zmíněné společnosti z důvodů problémů s jejich fakturačním systémem, který jim neumožňuje fakturovat zboží bez vratných obalů, které expedují ze skladu. Rozdílový příjem vratných obalů ale není používán na distribučním centru Postřižín (dále jen DC). DC si s dodavatelem buď 100 % vyměňuje obaly, nebo používá variaci plného příjmu vratných obalů. 100 % výměna vratných obalů i variace plného příjmu je podrobněji vysvětlena v oddíle

50 Dodací list Tesca má 4 listy, které jsou barevně odlišené a jsou propisovací. Dopravce dostane jednu z potvrzených kopií, zbývající zůstávají obchodní jednotce. Jakmile obchodní jednotka vyplní manuálně dodací list a obaly opouštějí obchod, je třeba ihned údaje zadat do informačního systému G.O.L.D. a vytvořit tak negativní příjemku na vrácené obaly. Na DC se tento postup liší a je opět podrobněji vysvětlen v oddíle 6.2. Dodavatel následně vystaví Tescu na základě potvrzeného dodacího listu dobropis na vrácené obaly. Dobropis je zaslán na centrální účetní pracoviště společnosti, kde je zaúčtován s příjemkou vystavenou obchodem nebo distribučním centrem a je dodavateli zkompenzován s jeho vystavenými fakturami za zboží Příjem a zpětný tok vratných obalů na distribučním centru Postřižín Řidič přivážející zboží od dodavatele nejprve přijede na nákladovou vrátnici DC Postřižín. Zde sdělí pracovníkovi bezpečnostní služby počet paletových míst, které veze. Na základě údajů o počtu paletových míst vyplní pracovník bezpečnostní služby nákladový list, který předá řidiči. Pracovník bezpečnostní služby je ve spojení s příjmem zboží a na základě jejich instrukcí pošle řidiče na konkrétní příjmovou rampu. Na příjmovou rampu řidič přistaví návěs a pokračuje do kanceláře příjmu zboží, kde odevzdá dodací list dodavatele a nákladový list. U příjmu zboží je vždy přítomen řidič, pracovník příjmu zboží a dále skladník vratných obalů. Nejdříve proběhne samotný příjem zboží. Dále pak skladník vratných obalů (dále jen VRO) přijímá vratné obaly, poté co je provedena kontrola kvality zboží. Při samotném příjmu vratných obalů je přepočítán přesný počet dodavatelem přivezených obalů. Skladník VRO vypíše počet přivezených obalů do obalového listu. Originál tohoto dokladu je po podpisu předán řidiči a kopie zůstává skladníkovi VRO. Řidič s originálem tiskopisu pokračuje dle instrukcí na dokladu na jednu z expedičních ramp. Na expediční rampě jsou dodavateli vráceny obaly, které jsou uvedené na tiskopise. Řidič musí být přítomen vracení obalů a počet vrácených obalů musí potvrdit podpisem na originál obalového listu. Příjem VRO souhlasí s výdejem VRO 100 % výměna obalů Jestliže jsou dodavateli všechny obaly vráceny výměnou ( 100 % výměna), odjede řidič z expedičních ramp do kanceláře příjmu, kde obdrží kopii příjemky zboží. Na základě originálu obalového listu, který zde odevzdá je mu dále vystaven doklad z Packaging Recording Systemu- Potvrzení o příjmu vratných obalů na 1 ks fiktivní palety v hodnotě 50

51 0,001 Kč. I když proběhne 100 % výměna obalů, je třeba systém zatížit nějakými obaly, aby došlo k vytvoření příjemky zboží. Tento technický problém se vyřešil tím, že se vytváří příjem na 1 ks fiktivní palety. Originál obalového listu je přiložen k příjemce zboží a založen. Příjem VRO nesouhlasí s výdejem Plné zatížení systému vratnými obaly a plný výdej vratných obalů Pokud nesouhlasí příjem VRO s výdejem, odjíždí řidič do kanceláře VRO, kde je mu vystaven z Packaging Recording Systému tzv. RTV (Return To Vendor, dále jen RTV) doklad na plný počet všech vydaných obalů. Řidiči je také vydána kopie dodacího listu Tesca, která zůstává dodavateli. Originál dodacího listu Tesca spolu se dvěmi kopiemi a s dokladem RTV zůstává v kanceláři VRO. Originál obalové listu a RTV doklad řidič odevzdá v kanceláři příjmu zboží, kde jsou tyto doklady přiloženy k příjemce zboží, která zůstává na DC pro archivaci. Na základě obalového listu je v kanceláři příjmu zboží dodavateli vystaven doklad z Packaging Recording Systemu Potvrzení o příjmu vratných obalů. Po ukončení příjmu zboží obdrží skladoví administrátoři VOR z kanceláře příjmu všechny obalové listy ten den vyplněné. Skladoví administrátoři VOR si přepisují všechna data o počtu přivezených a odvezených obalů jednotlivými dodavateli z obalových listů do Excelu. To jim umožňuje lépe sledovat tok vratných obalů jednotlivých dodavatelů. Výše zmíněný postup se uplatňuje při příjmu a výdeji VRO v části skladu pro čerstvé zboží. V části skladu, kde probíhá příjem trvanlivých potravin a ostatního zboží se postup mírně liší v organizaci příjmu a výdeje obalů. K příjmu zboží nepřichází zvlášť pracovník VRO, ale příjem zboží přímo vyřídí skladník příjmu zboží. Skladník příjmu zboží zkontroluje kvalitu obalů a vyplní obalový list. Řidičovi jsou přímo na příjmové rampě vráceny obaly a počet vrácených obalů se opět zaznamená do obalového listu. Další postup se už neliší od postupu, který se uplatňuje při příjmu a výdeji VRO v části skladu čerstvého zboží. Proces spojený se zpětným tokem obalů na DC Postřižín, jak v případě 100 % výměny obalů, tak v případě plného zatížení systému a výdeje VRO je znázorněn na následujícím obrázku. 51

52 Obrázek č. 2 Příjem a výdej vratných obalů na DC Postřižín Příjem vratných obalů Vyplnění obalového listu Výdej vratných obalů 100 % výměna obalů Výdej vratných obalů Doplnění obalového listu Potvrzení fiktivní paleta Doplnění obalového listu Potvrzení příjem obalů RTV Dodací list Konec Konec Pramen: autorka 52

53 6.3. Procesy spojené s tokem vratných obalů Vstupní inspekce Jak už bylo zmíněno, po dokončení příjmu zboží spočítá skladník VRO počet přivezených vratných obalů a tento počet zaeviduje do obalového listu. Při sepisování přivezených obalů jsou obaly prohlédnuty, zda nejsou poškozené. Kontrolují se tak hlavně europalety. Pokud řidič přiveze poškozenou paletu, je zboží z poškozené palety přeskládáno na jinou bezvadnou paletu a řidičovi je poškozená paleta vrácena, pokud s tímto postupem souhlasí. Když řidič odmítne přeskládání zboží, je mu do obalového listu potvrzen příjem pouze nepoškozených palet a na DC zároveň zůstává přivezená poškozená paleta. Ostatní obaly většinou nebývají poškozené, protože se jedná o různé plastové přepravky, kovové klece, jejichž materiálová konstrukce je odolnější vůči poškození Sběr vratných obalů Vratné obaly, které byly zavezeny při expedici zboží z DC do jednotlivých obchodních jednotek, se svážejí zpět na DC dle pevně stanovených svozových oken. Pokud prodejna potřebuje svézt nějaké obaly mimo svozová okna, požádá oddělení dopravy na DC o svoz a sdělí počet a typ obalů, které mají být svezeny. Oddělení dopravy následně sdělí prodejně termín a okno svozu obalů. Prodejna připraví v systému tzv. předispozici, kterou dojde k zatížení distribučního centra vratnými obaly a k odtížení zásoby vratných obalů na prodejně. Obaly, které mají být odvezeny na DC musí být roztříděné podle druhů, čisté a nepoškozené. Řidič, který obaly odváží musí být přítomen nakládce obalů a po jejím dokončení potvrdí na dodací list Tesca naložení vratných obalů. Po naložení obalů je návěs z DC zaplombován a číslo plomby je zapsáno do přepravního a dodacího listu Tesca. Originál dodacího listu zůstává na prodejně a tři kopie dodacího listu si odváží řidič. Další postup je vlastně opět takovou vstupní inspekcí. Řidič přivážející obaly z obchodních jednotek projede nákladovou vrátnicí, kde je pracovníkem vnitřní bezpečností služby zkontrolována neporušenost plomby a číslo plomby podle přepravního listu nebo dodacího listu. Řidič pak přistaví návěs k vykládce na příslušnou rampu. Do kanceláře VRO přinese vyplněnou kopii dodacího listu z obchodní jednotky a se skladovým administrátorem provede zápis o tom, že byl přistaven návěs na příslušnou rampu. Na tomto dodacím listě musí být 53

54 vyplněny všechny údaje potřebné pro kontrolu vykládky a správné zatížení DC obaly z obchodní jednotky. Proces sběru vratných obalů tedy probíhá jen mezi DC a obchodními jednotkami. Co se týče vratných obalů, ve kterých dodavatelé přivezou zboží na DC, ty jsou spolu se zbožím přemístěny do zóny skladu, kde se vychystává zboží pro obchodní jednotky. Ke sběru pasivních prvků reverzní logistiky dochází také tehdy, když zákazníci Tesca vracejí do obchodů prodejní vratné obaly nejčastěji různé vratné láhve Třídění vratných obalů Jakmile je dokončena vstupní inspekce VRO z obchodních jednotek, vyloží skladník vratné obaly z návěsu a vypíše příslušný doklad Příjem obalů z obchodních jednotek. Do tohoto dokladu uvede své jméno, datum a čas vykládky, dále uvede počet všech přivezených vratných obalů, číslo rampy a číslo návěsu. Skladník tento doklad poté odnese do kanceláře kde porovná skladový administrátor počet vyložených vratných obalů dle skladníka a dle příslušného dodacího listu. Po porovnání počtu obalů skladník odveze vratné obaly z rampy a roztřídí je na místo k tomu určené podle jednotlivých druhů obalů. Na uskladnění vratných obalů je ve skladě vyhrazeno určité místo. V rámci tohoto prostoru ale nemají jednotlivé druhy obalů své přesně vyčleněné místo. Konkrétní umístění druhu obalu je flexibilní podle aktuálního počtu daného obalu a ostatních obalů. Po roztřídění jsou přivezené obaly připravené k dalšímu použití. Skladový administrátor mezitím porovná tzv. předispozici v systému s dodacím listem, kam uvede případné nesrovnalosti. Poté předispozici přijme na sklad v programu Packaging Recording System. Vytvořený doklad z Packaging Recording Systemu, obalový list a dodací list spáruje a založí pro případné reklamace nebo nesrovnalosti Zpracování vratných obalů Po roztřídění obalů na jednotlivé druhy jsou obaly připraveny k opětovnému použití pro dodavatele. Poškozené palety, které na DC přivezou dodavatelé nebo palety, které se opotřebí a poškodí v oběhu obalů mezi DC a prodejnami, jsou opravovány. Tyto opravy provádí smluvní externí firma Paletový servis s.r.o. Pokud jsou palety už natolik poškozeny, že není ekonomické je opravovat, zajistí tato firma také jejich likvidaci. 54

55 6.4. Činnost účetního pracoviště v oblasti zpětných toků obalů Centrální účetní pracoviště se sídlem v Brně je součástí pražské centrální kanceláře. Účetní pracoviště se utvářelo postupně od roku 1998, kdy společnost Tesco zcentralizovala své účetnictví. V tomto roce zahajovalo oddělení svoji činnost s patnácti zaměstnanci. V současné době pracuje na centrálním účetním pracovišti asi 200 zaměstnanců. Toto pracoviště je zodpovědné za zpracovávání účetnictví celé společnosti Tesco Stores ČR, ale i Tesco Stores SR a také několika dceřiných a sesterských společností. Devadesát zaměstnanců, tedy přibližně polovina zaměstnanců centrálního účetního pracoviště, je součástí Invoice Matching Teamu. Tento tým se dále dělí do dalších osmi oddělení. Dvě oddělení mají na starosti párování dodavatelských faktur za zboží dodané do Tesca ČR a také do Tesca SR. Další z oddělení se stará o archivaci dokumentů a o přijatou a odeslanou poštu. Zbylých pět oddělení se zabývá kontrolou dodavatelských faktur s množstevními a cenovými rozdíly oproti Tescem vytvořeným příjemkám, dále se zabývají odsouhlasením salda neuhrazených faktur dodavatelů a vymáháním pohledávek Tesca vůči dodavatelům. Dvě oddělení zpracovávají faktury za dodávky zboží do Tesco ČR, další dvě oddělení fakturami pro Tesco SR a jedno oddělení zpracovává faktury od zahraničních dodavatelů za dodávky zboží do obou republik. Činnost centrálního účetního pracoviště v oblasti zpětných toků obalů spočívá ve vymáhání dobropisů za obaly, za vrácené zboží a za reklamace, které nebyly jednotlivými dodavateli vystaveny a zaslány na centrální účetní pracoviště k zaúčtování. Dodavatelé by měli vystavovat dobropisy za vrácené obaly nebo zboží na základě dodacího listu Tesca, nebo dobropisy za uznané reklamace na základě reklamačního listu. Jestliže DC nebo prodejna vystaví dodavateli dodací list nebo reklamační list, je tento údaj zanesen i do systému G.O.L.D. v podobě negativní příjemky. Negativní příjemka je vlastně záznam v systému o zpětném toku zboží (ať už z důvodu jeho vracení dodavateli, nebo z důvodu reklamace) a o zpětném toku obalů. Negativní příjemky v hodnotě vyšší než 500,-Kč, které byly vytvořeny před více než dvěma měsíci, a ke kterým nebyly jednotlivými dodavateli zaslány dobropisy, jsou předmětem vymáhání. Vedoucí jednotlivých oddělení si vytvoří každý měsíc na základě údajů ze systému G.O.L.D. seznam těchto příjemek starších než tři měsíce. Jednotliví referenti pak zašlou em upomínky dodavatelům, ve kterých se dodavatelům připomíná, že jim bylo vráceno zboží nebo obaly a že je očekáván dobropis. Pokud dodavatel nevystaví dobropis do jednoho měsíce od zaslání upomínky, je mu 55

56 vystavena faktura za vrácené obaly ( resp.vrácené zboží, reklamované zboží) a ta je mu zkompenzována s jeho vystavenými dodavatelskými fakturami a zaslána poštou. Proces vystavení upomínky a faktury ale není bohužel plně podporován současným systémem G.O.L.D. Upomínky i faktury jsou vytvářeny pomocí makra, které převede FTP soubor s negativní příjemkou a vytvoří upomínku a fakturu. Reakce dodavatele a následná činnost týmu kontroly faktur Jak už bylo jednou zmíněno, dodavateli je poskytnuta lhůta jednoho měsíce na reakci na upomínku. Pokud dodavatel nereaguje na upomínku, je mu po uplynutí lhůty vystavena faktura a ta je zkompenzována s jeho dodavatelskými fakturami. Pokud dodavatel na vystavenou upomínku reaguje, může v zásadě reagovat třemi způsoby: Dodavatel zašle upomínaný dobropis. V tom případě referent příslušný dobropis spáruje s negativní příjemkou. Dodavatel zašle dobropis, který už byl v mezidobí zaúčtován. Příslušný referent prověří, zda byl dobropis již skutečně zaúčtován Dodavatel s upomínkou o vystavení dobropisu nesouhlasí. Činnost referenta v tomto případě spočívá ve zjištění důvodu nesouhlasu s upomínkou a zároveň si referent vyžádá vyjádření DC nebo prodejny, která negativní příjemku vystavila. Pokud prodejna nebo DC potvrdí, že námitka dodavatele je oprávněná, negativní příjemka je interně stornována. Pokud ale prodejna nebo DC potvrdí, že je třeba trvat na vystavení dobropisu, vystaví referent dodavateli fakturu. Dodavatelé často zareagují až poté, co je jim zkompenzována Tescem vystavená faktura s jejich dodavatelskými fakturami. Dodavatel může reagovat dvojím způsobem: Nesouhlasí s fakturou vydanou za vrácené obaly (zboží). Referent si ověří na DC nebo prodejně, zda jsou námitky dodavatele oprávněné. V případě, že námitky dodavatele jsou oprávněné a faktura byla dodavateli vystavena neoprávněně, zajistí referent storno vydané faktury. Dodavatel vystaví dobropis až po vystavení faktury Tescem za vrácené obaly (zboží). Jestliže se částka dobropisu od dodavatele shoduje s částkou faktury, referent kontroly faktur stornuje fakturu a zaúčtuje dobropis vystavený dodavatelem. Pokud částka dobropisu od dodavatele nesouhlasí s částkou faktury (dodavatel zasílá dobropis na nižší než požadovanou částku) řeší dále referent s dodavatelem a DC nebo prodejnou 56

57 příslušný rozdíl. Pokud prodejna nebo DC trvá na vyšší částce, na kterou byla dodavateli zkompenzována faktura, zůstává zaúčtována zkompenzovaná faktura. Pokud se dodavateli podaří prokázat opak, je Tescem vystavená faktura zrušena a dodavateli je zaúčtován jím vystavený dobropis. 57

58 7. Analýza zpětného toku vratných obalů 7.1. Zpětný tok vratných obalů Společnost Tesco se snaží vždy o 100 % výměnu obalů dodavatelům. Noví dodavatelé by měli být o 100 % výměně informování centrálním nákupčím při uzavírání smlouvy. V Dohodě o vedlejších nákupních podmínkách, která je součástí smlouvy, je tato informace přímo uvedena. Pokud tedy neproběhne 100 % výměna obalů, jsou přivezené obaly napříjímané do systému a dodavateli je vydáno potvrzení o přijetí vratných obalů. V tomto případě vlastně obaly od dodavatele nakupujeme a dodavatel si musí tyto obaly fakturovat spolu se zbožím. Přijaté obaly jsou ale pouze jedna část transakce. Jak už bylo zmíněno při popisu procesů na DC Postřižín, dodavateli jsou zároveň obaly vráceny v tomto případě ale ne ve stejném množství, v jakém obaly přivezl. Tudíž je nutné vydat na tyto obaly dodací list Tesca a RTV doklad. Dodavatel pak musí tyto obaly Tescu dobropisovat, protože mu byly vlastně Tescem tyto obaly prodány. Vytvořený RTV doklad z Packaging Recording Systemu se přenese do systému G.O.L.D. a v tomto systému pak figuruje jako negativní příjemka, která je již oceněná. Systém Packaging Recording System nenese informace o cenách jednotlivých vratných obalů. Ze systému G.O.L.D. je možné získat report o pohybu všech vratných obalů v Tescu. Společnost Tesco mi poskytla reporty o pohybu vratných obalů za jednotlivé periody v roce Tento report zahrnuje veškeré pohyby obalů. V těchto reportech jsem se tedy zaměřila na pohyb vratných obalů z DC jednotlivým dodavatelům a na příjem vratných obalů od dodavatelů. Zpracováním jednotlivých reportů za všech dvanáct period v roce 2007 jsem získala údaje o počtu negativních příjemek, které byly vytvořeny distribučním centrem za celý rok

59 Obrázek č. 3 Graf vytvořených negativních příjemek na DC Postřižín Negativní příjemky obalů na DC Postřižín za rok Počet negativních příjemek Periody Pramen: interní materiály Tesco Stores ČR a.s., zpracováno autorkou Z grafu je patrné, že největší pohyb vratných obalů byl v poslední periodě, která zahrnuje období od do , kdy DC přijímá největší množství zboží v celém roce a nejvíce zboží je také expedováno na prodejny, aby byly na prodejnách dostatečné zásoby pro vánoční nákupy. Celkový počet negativních příjemek je 6911 a je tedy součtem negativních příjemek za jednotlivé periody. Tento počet zahrnuje jak negativní příjemky obalů na oddělení čerstvého zboží (Fresh Food), tak na oddělení trvanlivých potravin a nepotravinářského zboží (Ambient a Non-Food) distribučního centra. Protože při 100 % výměně obalů není vůbec vytvořena negativní příjemka, lze říci, že v těchto případech nedošlo ke 100 % výměně obalů. Distribuční centrum uvádí dva hlavní důvody, proč se ne vždy daří vyměňovat obaly. Jedním z důvodů je, že distribuční centrum nemá k dispozici potřebný počet obalů, aby je mohli dodavateli v daný okamžik vrátit. Potřebné množství obalů může být zrovna v oběhu na obchodních jednotkách, odkud se obaly pravidelně svážejí, jak už jsem zmiňovala. Druhým, spíše však okrajovým důvodem, který je ale třeba zmínit, je výjimka, kterou si dohodlo šest dodavatelů s oddělením čerstvého zboží DC. Výjimka spočívá v tom, že těmto dodavatelům se obaly nevyměňují, ale vždy se přijímají do systému a při zpětném toku je k nim vystaven dodací list. 59

60 7.2. Náklady DC spojené se zpětným tokem vratných obalů Distribuční centrum Postřižín uvádí, že se jim daří vyměňovat obaly až s 90 % dodavatelů. Zbylých 10 %, kde se to nedaří je tedy slabým místem v řízení zpětných toků vratných obalů. Při analýze nákladů distribučního centra v oblasti zpětného toku vratných obalů jsem nejdříve vycházela z počtu negativních příjemek vytvořených distribučním centrem. Vytvoření negativní příjemky předchází řada úkonů, které vykonávají jednak skladníci, ale také skladoví administrátoři. V oddíle 6.2. jsem podrobněji popsala proces při 100 % výměně obalů a při 100 % zatížení a výdeji a tento proces jsem i graficky vyjádřila. S pohybem vratných obalů jsou samozřejmě spojeny i náklady na dopravu, protože vratné obaly vyexpedované spolu se zbožím na obchodní jednotky je nutné na distribuční centrum opět svážet z jednotlivých prodejen..obaly jsou vyzvedávány na zpáteční cestě kamionů do distribučního centra, a tím jsou ušetřeny náklady, které by vznikly pokud by byly obaly sváženy samostatně. Dopravní náklady už ale leží mimo oblast ověřování stanové hypotézy. Stanovená hypotéza se týká mzdových a administrativních nákladů distribučního centra a centrálního účetního pracoviště. Nejprve se věnuji mzdovým nákladům distribučního centra. Prvním úkonem spojeným s vratnými obaly je vypsání obalového listu skladníkem. Tato práce může trvat různě dlouho, závisí na tom, zda dodavatel přivezl zboží na stejném druhu obalů, a pak je tedy jejich přepočítání jednodušší, nebo přivezl různé druhy obalů, různých velikostí, a pak je možné že skladník bude tyto obaly přepočítávat dvakrát déle. Nepodařilo se mi proto získat alespoň průměrnou dobu, kterou skladník stráví spočítáním přivezených obalů a vyplněním obalového listu. Na druhou stranu však od této činnosti můžeme odhlédnout, protože skladník musí obaly přepočítat při každém příjmu zboží, ať už jsou posléze dodavateli obaly vyměněny 100 % nebo ne. Další činnost oddělení VRO už se však liší podle toho, zda jsou obaly vyměněny nebo ne. Pokud jsou dodavateli všechny obaly vyměněny, pokračuje dodavatel do kanceláře příjmu zboží, kde je mu vystavena kopie příjemky zboží a Potvrzení o příjmu vratných obalů na 1 ks fiktivní palety. Vytvoření tohoto potvrzení o příjmu vratných obalů je tedy jediným nutným administrativním úkonem. Vytvoření tohoto dokladu a jeho vytisknutí trvá skladovému administrátorovi příjmu cca 1 minutu. 60

61 Když nejsou dodavateli všechny obaly vyměněny, pokračuje dodavatel do kanceláře VRO. Zde mu skladový administrátor musí na základě obalového listu vystavit RTV doklad s množstvím skutečně vrácených obalů a vyplnit dodací list. Vystavení RTV dokladu a vyplnění dodacího listu trvá skladovému administrátorovi VRO cca 2 minuty. Nakonec dodavatel obdrží v kanceláři příjmu příjemku zboží a na základě obalového listu je ještě nutné vystavit dodavateli Potvrzení o příjmu vratných obalů. Tento doklad vytvářejí skladoví administrátoři příjmu opět cca 1 minutu. V tabulce č. 5 je propočet mzdových nákladů skladových administrátorů, které byly vynaloženy na vytvoření negativních příjemek obalů v případech, kdy nebyly obaly dodavatelům vyměněny. Tabulka č. 5 Mzdové náklady DC Postřižín spojené s vytvořením negativních příjemek obalů Negativní příjemky obalů na DC Postřižín v roce 2007 počet negativních příjemek obalů činnosti spojené s vytvořením 1 příjemky v min. 3 vytvoření všech negativní příjemek obalů v min vytvoření všech negativní příjemek obalů v hod. 864 mzda skladových administrátorů v Kč/hod Mzdové náklady v Kč Pramen: interní materiály Tesco Stores ČR a.s., zpracováno a upraveno autorkou K těmto nákladům je třeba ještě připočítat náklady spojené s administrativní činností týmu. Zde přichází v úvahu zejména spotřeba formulářů dodacích listů. Tato spotřeba byla spočítána dle počtu vytvořených negativních příjemek (na každou negativní příjemku připadá 1 set formuláře dodacího listu). Tabulka č. 6 Administrativní náklady spojené s vytvořením negativních příjemek obalů Administrativní náklady - spotřeba dodacích listů počet vytvořených negativních příjemek obalů spotřeba dodacích listů cena 1 setu tiskopisu dodacího listu 2, 91 Kč Celkové náklady na tiskopisy v Kč Včetně odvodů zdravotního a sociálního pojištění 61

62 Pramen: interní materiály Tesco Stores ČR, zpracováno a upraveno autorkou K administrativním nákladům je třeba ještě přičíst poměrnou částku nákladů na tisk potvrzení, telefonních poplatků, smršťovacích fólií a dalších podobných nákladů. Podle DC činí tato částka měsíčně cca ,- Kč, ročně pak ,- Kč. Přesnou částku těchto nákladů na variantu, kdy nejsou obaly 100 % vyměňovány však nelze přesně stanovit. Poměrnou částku bychom mohli určit analogicky tomu, že s asi 90 % dodavatelů se daří vyměňovat obaly. S určitým zjednodušením bychom pak mohli pro variantu kdy se nevymění obaly 100 % vyjít z částky ,- Kč a započítat 10 % z této částky. Vzhledem k tomu, že se ale jedná o nepřesný odhad, započítáme raději jen polovinu. Tabulka č. 7 Mzdové a administrativní náklady spojené s vytvořením negativních příjemek obalů Mzdové a administrativní náklady Kč mzdové náklady náklady na tiskopisy ostatní administrativní náklady Celkem Pramen: interní materiály Tesco Stores ČR, zpracováno a upraveno autorkou Celkové mzdové a administrativní náklady na zpětný tok obalů na DC Postřižín v roce 2007, v případech, kdy nebyly dodavatelům vyměněny 100 % obaly, tedy činí Kč Náklady Centrálního účetního pracoviště spojené se zpětným tokem vratných obalů Jak už bylo popsáno v oddíle 6.4., centrální účetní pracoviště vymáhá od dodavatelů dobropisy k negativním příjemkám starším než dva měsíce. Vedoucí jednotlivých oddělení si na základě údajů ze systému G.O.L.D. vytvoří každý měsíc seznam těchto příjemek, přičemž je věnována pozornost pouze příjemkám s hodnotou vyšší jak 500,- Kč. Ještě na začátku roku 2007 se tyto soubory vždy zaslaly na jednotlivé prodejny nebo DC k prověření, zda se mají tyto příjemky opravdu vymáhat. Prodejny resp. DC označili negativní příjemky, které byly neoprávněně vytvořené a zároveň rozlišili každou z negativních příjemek zda se jedná o 62

63 negativní příjemku obalů, nebo negativní příjemku k vrácenému zboží, popřípadě reklamaci. Tento proces se později zrušil, protože obchodní jednotky resp. DC nevraceli vyplněné soubory včas a docházelo ke zdržování procesu vymáhání. Za první tři měsíce máme tedy k dispozici přesná data o počtu negativních příjemek obalů vytvořených na DC Postřižín, které bylo potřeba vymáhat. K dalším měsícům byly k dispozici seznamy k vymáhání s celkovým počtem negativních příjemek vytvořených na DC Postřižín, z těchto souborů ale nebylo patrné, zda se jedná o negativní příjemky obalů nebo zboží. Porovnáním těchto dat s reportem pohybu zboží z DC Postřižín se však podařilo oddělit negativní příjemky zboží a získat tak potřebné údaje. Centrální účetní pracoviště vymáhalo v roce 2007 celkem 1430 negativních příjemek vratných obalů. Zde můžeme srovnat o jaký podíl na celkovém počtu vytvořených negativních příjemek se jedná. Celkový počet negativních příjemek vytvořených na DC Postřižín v roce 2007 je 6911 příjemek. Centrální účetní pracoviště tedy muselo vymáhat 21 % negativních příjemek obalů. Vedoucí jednotlivých skupin vysvětlují toto poměrně nízké číslo tím, že řada dodavatelů si již na proces fakturace obalů zvykla a faktury/dobropisy jsou z jejich strany automaticky zasílány, aniž by je účetní pracoviště muselo upomínat. Prvním krokem při vymáhání negativních příjemek za vrácené obaly je zaslání upomínky (proces vymáhání je podrobněji popsán v oddíle 6.4.). Vytvoření a zaslání upomínky dodavateli em trvá referentovi 5 minut. Následné vystavení a zaúčtování faktury je rychlejší, protože již v momentě vystavení upomínky, je zároveň vytvořena faktura. Její zaúčtování, založení a připravení k odeslání trvá cca 3 minuty. Vytvoření interního dokladu, který se už ale nezasílá dodavateli, zabere cca 2 minuty. Na zaúčtování nového dobropisu zaslaného dodavatelem můžeme počítat cca 2 minuty. Činnosti spojené s prověřováním již v minulosti zaslaného dobropisu mohou trvat různě dlouho, v průměru se však jedná o 5 minut. Nakonec je třeba ještě připočítat délku trvání činnosti spočívající ve stornování neoprávněně vystavené negativní příjemky. 63

64 Tabulka č. 8 Činnosti spojené s vymáháním negativních příjemek obalů a doba jejich trvání Činnost zaslání upomínky dodavateli vystavení a zaúčtování faktury zaúčtování interního dokladu zaúčtování nového dobropisu činnost spojená s prověřováním v minulosti zaslaného dobropisu stornování chybně vystavené příjemky Pramen: vedoucí pracovníci Invoice Matching Teamu Doba trvání činnosti 5 min. 2 min. 3 min. 2 min. 5 min. 2 min. Na základě statistiky vymáhání dostupné za rok 2007 byla zjištěna četnost jednotlivých činností vymáhání. V tabulce četností není uvedeno zaslání upomínek, protože se jedná o četnost činností, které následovaly po zaslání upomínek dodavatelům. Tabulka č. 9 Absolutní a relativní četnost jednotlivých činností vymáhání Činnost Absolutní četnost Relativní četnost v % vystavení a zaúčtování faktury zaúčtování interního dokladu 54 4 zaúčtování nového dobropisu dobropis byl v minulosti dodavatelem již zaslán ostatní (neoprávněné negativní příjemky apod.) 26 2 Celkem Pramen: interní materiály Tesco Stores ČR a.s., zpracováno a upraveno autorkou Poté, co dodavatelé nereagovali na upomínky, byly jim v 60 % případů vrácené obaly vyfakturovány a zkompenzovány s jejich dodavatelskými fakturami. K 17 % negativních příjemek byly dobropisy od dodavatelů zaslány již v minulosti. Tyto dobropisy však často nebývají dostatečně označeny jako doklady k vráceným obalům a také zde hraje roli časový faktor, kdy mezitím co byla zaslána upomínka, je možné že vystavený dobropis již čeká na zpracování. V 16 % případů dodavatelé zareagovali na upomínku a zaslali požadovaný dobropis. Na 4 % příjemek byl vystaven interní doklad, který se může vystavit tehdy, pokud k vymáhané negativní příjemce referent v systému najde její kladný protějšek v přesně stejné částce, na stejné obaly a ze stejného období. Pouze 2 % příjemek bylo vystaveno obchodními jednotkami neoprávněně. 64

65 Po propočítání jednotlivých činností vymáhání délkou jejich trvání získáme počet hodin práce vymáhání negativních příjemek obalů DC Postřižín. Do výpočtu je samozřejmě zahrnuto i zaslání upomínek. Tabulka č. 10 negativních příjemek DC Postřižín Mzdové náklady centrálního účetního pracoviště spojené s vymáháním Mzdové náklady celkem činnosti spojené s vymáháním v hod. 378 mzda referentů v Kč/hod mzdové náklady v Kč Pramen: interní materiály Tesco Stores ČR a.s., zpracováno a upraveno autorkou K těmto nákladům musíme ještě připočítat administrativní náklady centrálního účetního pracoviště spojené se zpětným tokem obalů. Administrativní náklady tvoří hlavně poštovné, protože vystavené faktury je nutné dodavatelům zasílat poštou. Poštovní náklady spojené s vymáháním vrácených obalů z DC Postřižín činí asi 8 % z celkové částky poštovného, které je vydáno za vymáhání. Jedná se přibližně o částku Kč. Další nákladové položky vznikají tiskem faktur, jedná se však o zanedbatelnou částku cca 500 Kč. S vymáháním zpětných toků obalů nejsou spojeny žádné další významnější administrativní náklady. Tabulka č. 11 Celkové mzdové a administrativní náklady spojené s vymáháním negativních příjemek DC Postřižín Mzdové a administrativní náklady Kč mzdové náklady administrativní náklady Celkem Pramen: interní materiály Tesco Stores ČR a.s., zpracováno a upraveno autorkou Celkové mzdové a administrativní náklady centrálního účetního pracoviště spojené se zpětným tokem vratných obalů činily v roce 2007 celkem Kč. 12 Mzda v Kč/hod. včetně odvodů zdravotního a sociálního pojištění 65

66 8. Návrhy a doporučení Slabým místem řízení zpětného toku obalů je, že ne vždy se daří vratné obaly dodavatelům 100 % vyměňovat. Tato skutečnost vyplývá z toho, že v roce 2007 DC vytvořilo přes negativních příjemek obalů. Asi 20 % z těchto negativních příjemek pak muselo být centrálním účetním pracovištěm vymáháno. Známe již mzdové a administrativní náklady DC a centrálního účetního pracoviště, které jsou s tím spojené, jejich celková výše činí ,- Kč. Aby však bylo možné všem dodavatelům vyměňovat 100 % obaly, muselo by mít DC k dispozici větší množství obalů. V katalogu vratných obalů společnosti Tesco je však cca 100 různých typů obalů. Ne všechny obaly však byly ve sledovaném období použity. Analýzou reportů pohybu obalů na DC Postřižín za sledované období bylo zjištěno, které obaly byly v daném období v pohybu. Pomocí metody ABC pak byly tyto obaly rozděleny do tří skupin. Skupinu A tvoří dva druhy palet. Jedná se o EUR palety, které se v DC Postřižín rozlišují dvěmi různými čísli podle toho, zda se paleta používá pro čerstvé potraviny nebo pro ostatní zboží. Skupinu B tvoří některé přepravky na maso a ovoce-zeleninu. Skupinu C tvoří ostatní přepravky, klece a vozíky. Skupina A je tedy co do četnosti na celkovém počtu obalů málo významná, skupina B má již na celkovém počtu obalů větší podíl a skupina C má největší podíl. Obrázek č. 4 Graf podílu jednotlivých skupin obalů na celkovém počtu obalů Podíl na celkovém počtu obalů 7% 15% A -palety B -přepravky C -ostatní 78% Pramen: interní materiály Tesco Stores ČR a.s., zpracováno a upraveno autorkou 66

67 Zároveň byl zjišťován podíl jednotlivých skupin obalů na celkových transakcích s obaly ve sledovaném období. Podíl jednotlivých skupin obalů ukazuje obrázek č.5. Palety, které tvoří skupinu A, se podílely na celkovém počtu transakcí asi 53 %. Podíl přepravek ze skupiny B pak tvoří asi 33 %. Ostatní obaly patřící do skupiny C se podílejí na celkovém objemu transakcí asi 14 %. Obrázek č. 5 Graf podílu jednotlivých skupin obalů na celkovém objemu transakcí s obaly Podíl na celkovém objemu transakcí 14% 33% 53% A -palety B -přepravky C -ostatní Pramen: interní materiály Tesco Stores ČR a.s., zpracováno a upraveno autorkou Na základě zjištění dosažených pomocí metody ABC je potřeba zaměřit pozornost zejména na skupinu A, která tvoří více než polovinu celkových transakcí obalů. Další analýzou reportů zachycujících pohyb vratných obalů mezi DC a dodavateli bylo zjišťováno, jaká je průměrná denní potřeba palet na DC, aby bylo možné zajistit jejich 100 % výměnu dodavatelům. Tabulka č. 12 Průměrná denní potřeba EUR palet na DC Postřižín Obal Průměrná denní potřeba EUR paleta -čerstvé potraviny 532 EUR paleta - ostatní 831 Celkem 1363 Pramen: interní materiály Tesco Stores ČR a.s., zpracováno a upraveno autorkou 67

68 Aby bylo možné pokrýt průměrnou denní potřebu a aby DC pokrylo i výkyvy v potřebě, je na místě uvažovat o určité pojistné zásobě. Při výpočtu pojistné zásoby chceme, aby riziko, že nedojde k vyčerpání zásoby nebylo větší než 6 %. 13 Pro výpočet použijeme vzoreček: Z poj. = k * směrodatná odchylka k = koeficient zajištěnosti = 1,5 (dle zvoleného rizika a tabulek) Tabulka č. 13 Směrodatná odchylka průměrné denní potřeby palet Obal Směrodatná odchylka EUR paleta-čerstvé potraviny 265 EUR paleta- ostatní 588 Pramen: interní materiály Tesco Stores ČR a.s., zpracováno a upraveno autorkou Výpočet pojistné zásoby: 1) EUR paleta (čerstvé potraviny) = 1,5 *265 = 398 palet 2) EUR paleta (ostatní) = 1,5 *588 = 882 palet Celkový počet palet, který by tedy DC muselo nakoupit je rovno průměrné denní potřebě palet + pojistná zásoba. Celkem se tedy jedná o palet. Cena nové EUR palety je 250,- Kč. 14 Celková částka za nákup palet by tedy činila Kč. Konzultací s manažerem zásob společnosti Tesco bylo zjištěno, že v takovém případě by bylo nutné palety postupně měsíčně odepisovat do nákladů po dobu 36 měsíců. Měsíční částka odepisovaná do nákladů by pak činila po zaokrouhlení Kč, roční částka odpisů by pak představovala Kč. Pokud by měla přísná 100 % výměna obalů (zatím zvažujeme jen pohyb palet) vést k úspoře mzdových a administrativních nákladů DC a centrálního účetního pracoviště, musela by být částka za pořízení těchto obalů nižší než jsou mzdové a administrativní náklady. Lze předpokládat, že nákupem potřebného počtu palet dojde k úspoře mzdových a administrativních nákladů. Tato úspora by se měla pohybovat okolo 50 %, protože palety se podílejí na celkovém počtu transakcí s obaly asi 53 %. Jak je ale vidět z tabulky č. 14, náklady spojené s nákupem palet by převážily nad úsporami mzdových a administrativních nákladů. 13 Vzorec pro výpočet pojistné zásoby umožňuje pracovat s určitým stupeň rizika. Pro výpočet volíme menší stupeň rizika. 14 Cena dle Katalogu vratných obalů v příloze, za stejnou cenu lze palety pořídit i u výrobců palet 68

69 Tabulka č. 14 Porovnání úspor a nákladů po zakoupení palet včetně pojistné zásoby Rok Odpis obalů Kč Úspora mzdových a admin.nákladů Kč , , , , , ,00 Celkem Kč , ,00 Výsledek Kč ,00 Pramen: interní materiály Tesco Stores ČR a.s., zpracováno a upraveno autorkou Kromě nákladů v podobě odepisované částky, by bylo ještě třeba zvážit náklady spojené se skladováním pojistné zásoby. Dále je nutné zvážit, že některé palety nemusejí vydržet ani tři roky, takže by zde navíc vznikly ještě další náklady. Protože nákup palet, jejichž podíl na celkových transakcích s obaly tvoří více než polovinu, je ztrátový, nemusíme již ani propočítávat obaly ze skupiny B. Vzhledem k tomu, že varianta s pojistnou zásobou je ztrátová, můžeme ještě zvážit variantu bez pojistné zásoby. V tomto případě by sklad nakoupil pouze množství odpovídající průměrné denní potřebě palet, tedy celkem 1363 ks. Celková částka za nákup palet by tedy byla ,-Kč. Tyto palety by ale nebyly uskladněny na DC. Po koupi by je DC uvedlo do oběhu. Měsíční částka odepisovaná do nákladů by pak činila po zaokrouhlení 9 465,30 Kč, roční částka odpisů by pak představovala ,30 Kč. Tabulka č. 15 Porovnání úspor a nákladů po zakoupení palet (bez pojistné zásoby) Rok Odpis obalů Úspora mzdových a admin.nákladů , , , , , ,00 Celkem , ,00 Výsledek ,00 Pramen: interní materiály Tesco Stores ČR a.s., zpracováno a upraveno autorkou 69

70 Ve výpočtu opět zvažujeme 50 % úsporu nákladů, ke které by mělo dojít tím, že DC bude vyměňovat palety 100 %. I v tomto případě však převažují náklady na pořízení palet nad úsporami mzdových a administrativních nákladů. Ztráta je sice mnohem menší, ale lze předpokládat, že bez pojistné zásoby, by zřejmě po nějaké době již v prvním roce došlo k situaci, že by se palety musely nakoupit znovu. Stejně tak pro tuto variantu platí, že není potřeba již propočítávat obaly ze skupiny B. Pro obě varianty můžeme navíc zvážit náklady obětované příležitosti, které by koupí palet vznikly. Dále je u obou variant nutné vzít v úvahu, že palety jsou oblíbeným terčem krádeží, takže určité náklady by zřejmě vznikly i tímto způsobem. Na základě výše uvedených propočtů lze konstatovat, že hypotéza: Přísná 100 % výměna vratných přepravních obalů povede k úspoře mzdových a administrativních nákladů distribučního centra a centrálního účetního pracoviště, se nepotvrdila. 70

71 ZÁVĚR Tato diplomová práce je analýzou zpětných materiálových toků v Tesco Stores ČR a.s. Teoretická část práce je kompilací dosavadních poznatků týkajících se této oblasti. Zabývala jsem se významem reverzní logistiky, příčinou jejího vzniku, dále byly rozebrány jednotlivé aktivity reverzní logistiky, legislativní a další úhly pohledu na reverzní logistiku a samostatná kapitola je věnována vratným obalům. Cílem praktické části diplomové práce byla analýza řízení zpětného toku vratných přepravních obalů ve společnosti Tesco Stores ČR a.s. a návrh opatření ke zlepšení stávajícího stavu. V tomto podniku jsem ověřovala hypotézu: Přísná 100 % výměna vratných přepravních obalů povede k úspoře mzdových a administrativních nákladů distribučního centra a centrálního účetního pracoviště. Tato hypotéza byla stanovena na základě preference 100 % výměny obalů společností Tesco a také na základě vlastních zkušeností, které jsem získala při své pracovní činnosti na centrálním účetním pracovišti. Tuto hypotézu jsem ověřovala v rámci návrhu řešení. Analýzou sekundárních dat společnosti za období roku 2007 a také empirickým šetřením bylo zjištěno, že ne vždy se daří 100 % vyměňovat vratné přepravní obaly dodavatelům. Stejným způsobem byly zjištěny náklady distribučního centra a centrálního účetního pracoviště, které jsou s tím spojené. Byly vypočteny úspory mzdových a administrativních nákladů, které by přineslo navrhované řešení. Porovnáním těchto úspor s náklady navrhovaného řešení však bylo zjištěno, že přísná 100 % výměna vratných přepravních obalů by sice vedla k úsporám mzdových a administrativních nákladů, ale náklady navrhovaného řešení by převážily vzniklé úspory. Na základě těchto zjištění se hypotéza nepotvrdila. Cíle práce však bylo dosaženo s využitím poznatků z teoretické části byla provedena analýza zpětného toku vratných přepravních obalů. V rámci navrhovaného řešení bylo zjištěno, že současný stav, kdy neprobíhá přísná 100 % výměna obalů je pro podnik nákladově výhodnější, než řešení v podobě nákupu chybějících obalů. Ve zkoumaném podniku představují vratné přepravní obaly významný zpětný tok, protože s každým závozem zboží se pojí vracení obalů. Pohyb obalů bude jistě zajímavou oblastí 71

72 výzkumu i do budoucna, vzhledem k tomu, že odborníci na zpětnou logistiku očekávají nástup plastových palet, u kterých je možné využít nové technologie RFID. 72

73 Seznam použité literatury a dalších pramenů Monografie LAMBERT, D.M., et al. Logistika: příkladové studie, řízení zásob, přeprava a skladování, balení zboží. 1. vyd. Praha: Computer Press, s. ISBN MEFFERT, H. Marketing - management.1.vyd. Praha: Grada Publishing, s. ISBN NENADÁL, J., et al. Moderní systémy řízení jakosti : quality management. Praha: Management Press, s. ISBN PERNICA, P. Logistický management teorie a podniková praxe. 1. vyd. Praha: Radix, s. ISBN PRAŽSKÁ L., JINDRA J. a kol. Obchodní podnikání: Retail management. 2. přeprac.vyd. Praha: Management Press, s. ISBN STEHLÍK, A. Logistika strategický faktor manažerského úspěchu. 1. vyd. Brno:Studio Contrast, s. ISBN STOCK, J. R. Development and implementation of reverse logistics programs. Florida: University of South Florida, xiii, 247 s. ŠKAPA, R. Reverzní logistika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, s. ISBN Odborné časopisy SMÍŠEK, J. Klub logistických manažerů. Systémy logistiky, 2007, roč. 7, č.60, s SMÍŠEK, J. a RYBIČKOVÁ, J. Paletové regály: nová optimalizace. Systémy logistiky, 2007, roč. 7, č. 59, s Elektronické monografie a příspěvky ve sborníku DEKKER R., et al. Reverse logistics a framework. In Econometric Institute Report EI Rotterdam: Erasmus University Rotterdam ROGERS, D.S., TIBBEN- LEMBKE, R.S. Going Backwards: Reverse Logistics Trends and Practises. Reno: University of Nevada, Elektronické články 73

74 FOŘT, M. Nástup plastových palet s RFID tagy je dalším mezníkem. Packaging [online]. 2007, č.6 [cit ]. Dostupný na WWW:< GECKER, R., VIGOROSO M.W. Revisiting Reverse Logistics in the Customer Centric Servise Chain. Aberdeen Group [online]. 2006, [cit ]. Dostupný na WWW: KROON, L., VRIJENS, G. Returnable containers: An example of reverse logistics. International Journal of Physical Distribution & Logistics Managemen [online].1995, vol.25 [cit ] Dostupný na WWW: < NIGLIA, F. Assuring many happy returns.twice [online]. 2000, vol.15 [cit ] Dostupný na WWW: < 9&VName=PQ ROGERS, D.S., TIBBEN-LEMBKE R.S. An examination of reverse logistics practises. Journal of Business Logistics [online]. 2001, vol. 22 [cit ] Dostupný na WWW: < ŠPŮR, J.Zpráva pro zpětný odběr některých výrobků za rok Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. Centrum pro hospodaření s odpady. [online] [cit ]. Dostupný na WWW: < Zprava_2006_2000.doc Internetové zdroje EKO-KOM a.s. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < scripts/detail.php?id=95> Tesco Stores ČR a.s. [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: < Ministerstvo průmyslu a obchodu.[online]. [cit ] Dostupné na WWW: Zákony Zákon č. 477/2001 Sb. o obalech Vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s obaly 74

75 Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech Vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví č. 367/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů Ostatní zdroje Interní materiály Tesco Stores ČR a.s. Seznam tabulek 75

76 Tabulka č. 1 Míra návratnosti produktů v jednotlivých odvětvích Tabulka č. 2 Podíl zpětného toku zboží a obalů na celkovém toku zboží a obalů Tabulka č. 3 Stupeň centralizace Tabulka č. 4 Přímé dodávky od dodavatelů do centrálních skladů Tabulka č. 5 Mzdové náklady DC Postřižín spojené s vytvořením negativních příjemek obalů Tabulka č. 6 Administrativní náklady spojené s vytvořením negativních příjemek obalů Tabulka č. 7 Mzdové a administrativní náklady spojené s vytvořením negativních příjemek obalů Tabulka č. 8 Činnosti spojené s vymáháním negativních příjemek obalů a doba jejich trvání Tabulka č. 9 Absolutní a relativní četnost jednotlivých činností vymáhání Tabulka č.10 Mzdové náklady centrálního účetního pracoviště spojené s vymáháním negativních příjemek DC Postřižín Tabulka č.11 Celkové mzdové a administrativní náklady spojené s vymáháním negativních příjemek DC Postřižín Tabulka č.12 Průměrná denní potřeba EUR palet na DC Postřižín Tabulka č.13 Směrodatná odchylka průměrné denní potřeby palet Tabulka č.14 Porovnání úspor a nákladů po zakoupení palet včetně pojistné zásoby Tabulka č.15 Porovnání úspor a nákladů po zakoupení palet (bez pojistné zásoby) 76

77 Seznam grafů a obrázků Obrázek č. 1 Graf podílu zpětných toků zboží a obalů na celkovém toku zboží a obalů Obrázek č. 2 Příjem a výdej vratných obalů na DC Postřižín Obrázek č. 3 Graf vytvořených negativních příjemek na DC Postřižín Obrázek č. 4 Graf podílů jednotlivých skupin obalů na celkovém počtu obalů Obrázek č. 5 Graf podílu jednotlivých skupin obalů na celkovém objemu transakcí s obaly Seznam příloh 77

78 Příloha č. 1 Výběr z katalogu vratných obalů 78

79 EURO PALETA Jazlovice + direct TPN GPN PLU NC bez DPH 250,00 + 0% DPH Barva Drevo Delka, sirka, vyska 120,0 / 80,0 / 14,0 Sortiment GR EURO PALETA Taroko TPN GPN PLU NC bez DPH 250,00 + 0% DPH Barva Drevo Delka, sirka, vyska 120,0 / 80,0 / 14,0 Sortiment FF PREPRAVKA HOLAND. MINI TPN GPN PLU NC bez DPH 60,00 + 0% DPH Barva Modra Delka, sirka, vyska 40,0 / 30,0 / 16,0 Sortiment Ovozel PREPR. HOLAND. MALA M TPN GPN PLU NC bez DPH 160,00 + 0% DPH Barva Modra Delka, sirka, vyska 60,0 / 39,0 / 17,0 Sortiment Ovozel 79

80 PREPR. HOLAND. VELKA H TPN GPN PLU NC bez DPH 160,00 + 0% DPH Barva Modra, zelena, cervena Delka, sirka, vyska 60,0 / 40,0 / 24,0 Sortiment Ovozel PREPR. HOLAND. NIZKA L TPN GPN PLU NC bez DPH 160,00 + 0% DPH Barva Modra, hneda Delka, sirka, vyska 60,0 / 39,0 / 12,0 Sortiment Ovozel PREPRAVKA E2 DC TPN GPN PLU NC bez DPH 125,00 + 0% DPH Barva Ruzna Delka, sirka, vyska 60,0 / 40,0 / 20,0 Sortiment Maso, lahudky PREPRAVKA E13 DC TPN GPN PLU NC bez DPH 150,00 + 0% DPH Barva Zluta, modra, zelena Delka, sirka, vyska 60,0 / 37,0 / 14,0 Sortiment Maso 80