Pravěk Země prekambrium. Starověk Země prvohory (paleozoikum)
|
|
- Peter Říha
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Pravěk Země prekambrium Toto geologické období začalo vytvářením zemské kůry a oceánů a skončilo vznikem živočichů s pevnými schránkami. Trvalo necelé 4 mld. let. Obvykle se dělí na éru prahorní (archeozoikum, archaikum), která trvala asi mil. let a na éru starohorní (proterozoikum) trvající asi mil. let. Měnil i povrch země, nejen nitro, a také, že ovzduší tvořily převážně jiné plyny než dnes. Zastoupen byl pravděpodobně hlavně vodík, dusík, hélium, metan, amoniak, oxid uhličitý, vodní páry aj. Kyslík byl zastoupen pravděpodobně jen zlomkem. Střídala se období teplejší a studenější, sušší a vlhčí První živé bytosti byly jistě velmi jednoduché. Postupně se zdokonalovaly. Nejstarší praorganismy, vzniklé někde ve středním archaiku, žily v prostředí bez kyslíku (anaerobně) a nebyly rozlišeny na rostliny a živočichy. K oddělení došlo z důvodu odlišné látkové výměny postupným vývojem, který skončil asi během středního proterozoika, čili dlouho před prvohorami. První ústrojenci se asi živili látkami organickými (ústrojnými), jako např. cukry, aminokyselinami aj. Když byly tyto látky vyčerpány, ústrojenci vyhynuli, nebo v sobě vyvinuli schopnost budovat těla z látek z neživé přírody (z neústrojných). Např. z oxidu uhličitého a vody. Někteří ústrojenci (primitivní rostliny) získali během vývoje schopnost pomocí speciálních barviv pohlcovat energii slunečního záření a štěpit touto energií vodu. Přeměna neústrojných látek v látky ústrojné se nazývá fotosyntéza. Krokem vpřed bylo spojení jednotlivých buněk v kolonie. Vznikli mnohobuněční. Zde byly buňky nebo jejich skupiny rozlišeny podle funkce a tvaru. Již v průběhu mladších starohor (proterozoika) se fauna i flora značně rozšířila. V oceánech byly pokročilejší řasy, v nichž se pohybovali první láčkovci (pozn. dnes název žahavci), červi a primitivní živočišné houby, předkové členovců, ostnokožců a snad i polostrunatců. Nejstarší nálezy zkamenělin jsou staré asi 7 mld. Let. Zbytky větších živočichů s pevnými schránkami nebyly zjištěny. Nalezeni byli jen živočichové s pevnou a houževnatou pokožkou. Doloženi jsou prastaří červi (Asterosoma, Planolites), první měkkýši (Bunyerichnus, Palagiognomus), ale pouze jen ze stop. Také máme prastaré medúzy (Ediacaria), prastaré kroužkovité červy (Annelida), předky trilobitů (Praecambridium) a snad nejstarší ostnokožce (Tribrachidium). Prekambrické vrstvy, kde byli tito primitivní živočichové nalezeni, jsou staré asi mil. let. Více stop zanechaly rostliny. Např. tzv. stromatolitové vápence tvořené činností baktérií, sinic a dalších nižších rostlin Starověk Země prvohory (paleozoikum) Dělí se na 6 částí kambrium, ordovik, silur, devon (starší prvohory) a karbon, perm (mladší prvohory). Tvořily je 2 velké vývojové cykly kaledonský (skončil v polovině devonu) a variský, neboli hercynský (skončil koncem permu). Počátek prvohor charakterizuje velká záplava. V prvohorách se jednotlivé, horotvornými pochody poněkud zvětšené části původního celistvého prakontinentu nejprve zájemně vzdalovaly, ale brzy se opět pozvolna sunuly k sobě tak, že koncem paleozoika byla Pangea opět zcelená. Od počátku druhohor docházelo postupně k novému rozčleňování Pangey na jednotlivé kontinenty sunoucí se tak, že posléze zaujaly svou dnešní polohu. Superkontinenty se nazývaly Laurasie na severu, na jihu to byla Gondwana. Praoceán byl předchůdcem středozemního moře Tethys. Po kaledonském vrásnění během siluru se připojily k severnímu kontinentu oblasti dříve zaplavované mořem. Povrch tohoto kontinentu vlivem horkého a suchého podnebí větral. Rozpadem vznikaly usazeniny. Jejich částice byly povlečeny červenými oxidy železa. Rozsáhlá devonská pevnina se podle barvy sedimentů nazývá Starý červený kontinent. Zde se vyvinuly nové typy suchozemských rostlin, v Grónsku byly zjištěny i zbytky prvních suchozemských obratlovců, primitivních obojživelníků (krytolebců). V pozdějších prvohorách byla Gondwana, k níž patřila Jižní Amerika, téměř celá Afrika, Madagaskar, Indie a Antarktida, zaledněna. Její rozpad začal až počátkem druhohor. Na konci prvohor moře ustoupilo a hercynské pochody ustaly. V té době vymřelo mnoho primitivních rostlin a zvířat. Od počátku až do siluru ještě převládaly mořské řasy, později, do konce karbonu, se hojně vyvíjely sporonosné výtrusné rostliny (kapradiny). Na konci prvohor, zvláště v druhé polovině permu, převládaly hlavně rostliny nahosemenné. Zvířena na počátku měla již pevné kostry, schránky nebo štíty sloužící k ochraně a jako zásobárna anorganických látek pro rozměrnější stavbu těla. Živočichové s pevnými schránkami dosáhli v kambriu rychlého rozvoje
2 Počátek prvohor kambrium Na počátku počala záplava (transgrese). Záplavy postihovaly hlavně severní polokouli. Zachovány zůstaly povětšinou jen zbytky řas. Nejvýznamnější skupinou jsou trilobiti z kmene členovců. pozdního prekambria snad z jednoduchých mořských kroužkovitých červů. Již v nejstarším kambriu dosáhli překvapivého rozvoje. Dále velmi rozšířenými obyvateli moří byli archeocyatidi (Archeocyatha). Zastávali v mořích roli pozdějších korálů. Velmi hojně se vyskytují i ramenonožci (Brachiopoda) tvořící samostatný kmen. Mají spodní a horní, většinou chitinovou schránku. Existovali také ostnokožci (Echinodermata). Měkkýši (Mollusca) se vyskytují vzácně. Na Dálném východě byli objeveni primitivní hlavonožci (Cephalopoda), mlži a břichonožci (Gastropoda) jen v malém počtu. Nejstarším mlžem je Fordilla, známý z počátku útvaru. V usazeninách se hojně vyskytují zástupci vyhynulých hyolitů. Ve svrchních kambrických usazeninách Severní Ameriky byly nalezeny šupiny nejstarších obratlovců ze skupiny bezčelistnatých. Kambrická fauna se šířila na okrajích mořských pánví a obydlovala pouze mělké oblasti moří Ordovik Charakterizován je sardinskou fází kaledonského vrásnění. Opět probíhal mořská transgrese, koncem moře ustoupilo (regrese). Moře byla značně rozšířená, souš plochá a jednotvárná. Vznikaly hlubší pánve mezi stabilními částmi pevninských bloků, v některých i sopečná činnost. Objevovaly se náznaky podnebných pásem, např. severní Evropa teplá a severní Afrika chladnější. Zbytky flory jsou vzácné. Např. v Estonsku zbytky řas a spor, v Čechách první cévnaté rostliny Boiophyton pragense a Kreiciella považované za první suchozemské rostliny. I přes malé množství vyšších rostlin je ordovik údobím, v němž se z valné části jejich vznik připravoval a utvářel. Přechodné typy mezi řasami a cévnatými rostlinami se nedochovaly ani nežijí. Rostlinstvo osídlilo zvětraliny na velké části pobřežních oblastí. Ve zvětralinách se déle držela voda a byly zde nerostné živiny. Moře obývali trilobiti, kteří dosáhli vrcholu (hlavně velký Isotelus), ramenonožci (i jejich nové skupiny) a v sedimentech graptoliti (nyní využíváni ve stratigrafii). Graptoliti tvoří samostatnou vymřelou třídu polostrunatců (Hemichordata), rozšířeni byli po celém světě. Schránku měli z látky podobné chitinu. Buď byli přisedlí, nebo se vznášeli mezi řasami. V ordoviku se také více rozvinuli měkkýši. Mlži měli již všechny základní řády. V plném rozvoji byli velcí hlavonožci loděnkovití. Nalézáme i první korálnatce, hojní byli i ostnokožci. Velmi rozšíření byli jablovci (Cystoidea). Máme nesporné doklady o existenci zástupců podkmene obratlovci (Vertebrata). Zahrnujeme je též do skupiny bezčelistnatých. Zbytky máme z Estonska a USA. Za možné předky obratlovců podle nejnovějších studií jsou považováni polostrunatci a ostnokožci. Polostrunatci jsou mořští živočichové, představují jednu z nejmladších vývojových skupin červů. Jsou to příbuzní ostnokožců a pravých strunatců (Chordata). Prvotní formy strunatců se značně podobaly dnes žijícímu kopinatci (Amphioxus). Hojnější zbytky nejprimitivnějších obratlovců nalézáme tedy v ordoviku. Patří do skupiny bezčelistnatých. Známe dvě skupiny: první, štítohlaví (Cephalaspidomorphi), dosud např. mihule, druhá, štítoploutví (Pteraspidomorphi), zcela je vymřelá, zahrnuje nejstarší známé zbytky obratlovců. Na mělkém mořském dně a ponořených skaliskách byli např. korály drsnaté i deskaté, mechovky i ramenonožci. Dno bylo místy hustě pokryto lilijicemi a primitivními hvězdicemi. Z rostlin zde byly pouze řasy. Silur Proběhla v něm také takonská fáze kaledonského vrásnění a na počátku bylo v četných oblastech, např. v Evropě vyzdviženo mořské dno. Mořská záplava trvala většinu siluru. Na konci moře povětšinou ustoupilo, dno se zvedalo a tím proběhla ardenská fáze kaledonského vrásnění. Toto vrásnění bylo nejsilnější v severní Evropě. Podnebí bylo poměrně teplé, existovala dvě pásma teplé a studené. Vedle téměř všech skupin bezobratlých se rozšířili i obratlovci. Rovněž flora se rozmáhala a vedle velkého rozvoje a rozšíření řas byly hojnější i vyšší rostliny. Hojněji se objevily i nejprimitivnější rostliny cévnaté (Psilophyta)., často s nerozlišeným tělem. Zvláště velký rozvoj lze pozorovat u měkkýšů. Vývoj byl nejasný, protože se měkké části ve fosiliích nezachovaly. Náhodným chycením živé fosilie Neopilina Galatheae se nyní jejich vývoj objasní. I jiná skupina měkkýšů, loděnky, dosáhly vrcholu. Jednou z mnoha přeživších je např. loděnka hlubinná (Nautilus pompilius). Mnoho loděnkovitých vyhynulo již v siluru. Žili také láčkovci (žahavci, Coelenterata) a graptoliti. Zvláštního významu nabyli korálnatci (Anthozoa), představovaní skupinou korálů drsných (Rugosa) a korálů deskatých (Tubulata). Vedle korálnatců hojně byla hojně rozšířena skupina stromatopor (Stromatoporoidea) s vápenitými kostrami. Během siluru pokračovali v rychlém rozvoji členovci (Arthropoda), např. obrovští různorepí (Eurypterida). Obývali moře a měli vztahy k dnešním ostrorepům (Xiphosura) a pavoukovitým (Arachnida). Patřili k největším bezobratlým své doby. Dno bylo přeplněno
3 lilijicemi (Crinoidea, kmen Echinodermata). Silný rozvoj zaznamenali i ramenonožci, kteří obývali i mělká moře a zde převažovali. Vedle primitivní skupiny bezčelistnatých se koncem siluru objevili i první obratlovci čelistnatých (Gnathostomata). Byly to ryby trnoploutvé (Acanthodii). V mělkém zálivu moře byly vidět zelené a červené řasy známé od ordoviku. Tam, kde se mísí sladká voda se slanou, šlo spatřit v houštinách hojné rybovité praobratlovce (Agnatha), jen zřídka se blízko skály mihl akantod. V čisté mořské vodě se míhali loděnkovití hlavonožci a v úkrytu číhal mohutný klepýtkatý členovec Pterygotus. Devon Délka trvání devonu je asi 50 mil. let. V první polovině doznělo kaledonské vrásnění a na severní polokouli vznikla obrovská pevnina. Vlivem teplého a suchého klimatu zvětral její skalní podklad a tyto nápadně červené, oxidem železa zbarvené zvětraliny se hromadily v pánvích v deltách řek a na rozsáhlých nivách. Angličané tyto sedimenty označili jako staré červené pískovce (Old red stone) devonská prapevnina byla nazvána červený kontinent. Střední Čechy (Barrandien) jsou klasickou světovou oblastí pro sledování a vymezení hranice mezi silurem a devonem. Velké množství trilobitů. Koncem devonu však stouplo množství srážek a tím se zrychlil rozvoj suchozemských cévnatých rostlin, takže místy vznikaly první uhelné sloje. Nejen vznik Starého červeného kontinentu, ale i vznik rozsáhlých mělkých teplých moří se zálivy vhodnými pro rozvoj obratlovců, hlavně ryb, měl vliv na rozvoj života. Nová pevnina na severní polokouli s řekami, lagunami, jezery i močály, s rozvíjející se suchozemskou květenou a příznivým klimatem byla nejvhodnějším prostředím pro vývin prvních čtvernožců dýchajících vzduch. Na sklonku údobí se vytvořily první suchozemské pralesy, vznikly výše organizované kapraďorosty, vytvořily se i první typy stromovité. Zde poprvé rostlinstvo předbíhá živočišstvo. Z mořských řas vznikaly typy nejdříve bažinné, později přizpůsobené k životu na souši, čili bez přímého dosahu vody. Nejstarším prvotním suchozemským rostlinstvem, rozšířeným ve spodním devonu, byl nejprimitivnější typ rostlin tajnosnubných cévnatých, který dnes už nemá příbuzného. Byla to Psilophyta, nejdůležitější skupina devonských výtrusných rostlin. Vyrůstala z bahnitých půd a snad vznikla ze zelených řas. Jejich tělo již mělo pevnou pokožku s průduchy a vyvinutá pletiva pro různé funkce, objevil se i lignin způsobující dřevnatění buněčných stěn. Ve středním devonu se také vyvinuly rostliny přesličkovité a plavuňovité, takže se ráz květeny blížil k rostlinstvu karbonskému. Primitivní kapradinovitou rostlinou ve středním devonu v Čechách byl např. druh Protopteridium hostimense. Protože v devonu nastaly převratné změny horotvorné i klimatické, mnoho starších specializovaných živočišných skupin vymřelo. V teplých mělkých mořích se rozvíjeli korálnatci, hlavně deskatí a drsnatí. Koráli, stromatopory a vápenité řasy vytvářeli další útesy. Vrcholu dosáhli ramenonožci, obývali mělčiny, později i hloubky. Značně rozvinutí byli i měkkýši. Byli to hlavně drobní primitivní zástupci skupiny amonitů (Ammonoidea). Mlži (Lamellibranchia) i břichonožci byli zastoupeni primitivními formami, ale mlži již v této době dosáhli rozkvětu a pronikali i do sladkých vod. Devonské vody byly příhodné pro rozvoj ryb. Vedle nich nastal rozvoj čelistnatých. Prvně se objevili pancířnatí (Placodermi), podobající se bezčelistnatým, ale měli čelisti. Objevili se i předci pravých žraloků, rozvinuly se i ryby kostnaté (Osteichthyes), z nichž se koncem devonu vyvinuli první obojživelníci. Skoro každá skupina ze spodního devonu koncem vymřela. Přežili pouze trnoploutví, žijící od siluru do permu jisté druhy kostnatých ryb. Nejznámějším řádem pancířnatců byl Antiarchi. Obývali dno nad nímž veslovali. Jiný řád Arthrodira (kloubnatci) zahrnoval opět rybovité obratlovce (např. Coccosteus či Dunkleosteus). Vedle plakoderm se objevily i pokročilejší skupiny, jako ryby trnoploutvé, žralokovité a kostnaté. Typičtí akantodi obývali sladké vody, někteří přešli do moře. Patří mezi nejstarší čelistnatce. V mořích žili jak předci ryb kostnatých, tak i žraloků. Žraloci (Selachii) se řadí do paryb (Chondroichthyes). První zbytky žraloků jsou z moří středodevonských. Jsou to jen zuby nazvané Cladodus. V pozdním devonu byly nalezeny jiné zbytky z těla, pojmenovány byly Cladoselache. Předci dnes běžně rozšířených ryb kostnatých se objevili počátkem devonu. Koncem devonu byli už vedoucí skupinou obratlovců ve sladkých vodách. Lze mezi nimi rozeznat tři větší skupiny ryby paprskoploutvé (Actinopterygii), dvojdyšné (Dipnoi) a lalokoploutvé (Crossopterygii). Ryby paprskoploutvé jsou dnes nejrozšířenější. Nejcharakterističtější jejich prvohorní skupinou jsou paleoniscidi (řád Palaeonisciformes). Koncem triasu měli centrum ve vodě slané. K moderním rybám paprskoploutvým patří většina mořských druhů, z nichž se mnohé však vrátily během doby do vod sladkých. Dělí se na Chondrostei, Holostei a Teleostei.Ryby řídkokostné (Chondrostei) zahrnují primitivní, prvohorní a triasové ryby i několik rodů recentních, co patří do řádu jeseterů (Acipenseriformes).Ryby mnohokostné (Holostei) jsou charakteristické pro střední druhohory. Recentní zástupci již dožívají, např. rod Lepisosteus (kostlín), žijící ve sladkých vodách Severní Ameriky a rod Amia (kaproun), obývající vody Severní a Střední Ameriky. Ryby celokostné (Teleostei) zahrnují většinu recentních ryb sladkovodních i mořských. Ryby lalokoploutvé nevynikají počtem, ale vývojem. Představují totiž základní skupinu obratlovců, z níž se vyvinuly všechny další vyšší skupiny obratlovců, i člověk. Lalokoploutvé ryby shrnujeme do dvou skupin, a to Actinistia a Rhipidistia. Actinistia (Coelacanthiformes) představují větev nedůležitou. Nadřád Rhipidistia lze rozdělit na
4 dva řády Porolepiformes (devon) a Osteolepiformes (devon-perm). Obě tyto skupiny se ve středním a svrchním devonu mnoho nelišily a z obou vzniklo mnoho významných rodů. Nejznámějšími primitivními obojživelníky (krytolebci) jsou svrchnodevonští krytolebci. Ichthyostegidae, kteří žili převážně ve vodě a byli nalezeni v Grónsku. Karbon Uloženiny černého nebo kamenného uhlí. Počátek znamenalo hercynské vrásnění, během něj se od konce devonu do počátku druhohor vyvrásnila mohutná horstva. Sever tvořila obrovská severoatlantská pevnina, jih zaledněná Gondwana. Oblast karbonského moře Tethys byla dost neklidná. Vzniklo variské horstvo místo devonských moří, spodnokarbonských moří a močálů. Uhelnatěla rostlinná hmota a vznikala ložiska černého uhlí. Mořská voda znovu někdy zaplavovala uhelné močály, pak ustoupila a vynikly nové pralesy proces se opakoval. Konec karbonu je nejasný, charakteristickou horninou je kamenné uhlí. Nastal ohromný rozvoj rostlinstva, neboť moře Tethys bylo teplé, podnebí vlhké a teplé. Díky sopečné činnosti bylo více oxidu uhličitého, který odebíraly rostliny, a tím se stávalo podnebí sušším, ve svrchním karbonu nastalo pouštní klima, které trvalo až do permu! Vznikaly obrovské pralesy. Rostlinstvo bylo převážně ze skupiny tajnosnubných cévnatých (stromovité přesličky a plavuně). Vyrůstaly nové typy rostlin, a to nahosemenné. Ze stromovitých plavuní jsou nejznámější Lepidodendron a Siggilaria. Měly rády vlhko a vyrůstaly hlavně y vod jezer, bažin a močálů. V kamenouhelných pralesích vznikaly četné stromovité kapradiny. Již vymřelou zvláštní třídu kapradinovitého vzhledu označujeme jako kapraďosemenné (Pteridospermophytina). Jejich nejstarší představitele známe ze spodního karbonu, snad tedy skupina vznikla v devonu. Je významná, neboť ukazuje, jak z rostlin výtrusných (tajnosnubných) vznikaly rostliny nahosemenné. V kamenouhelných pralesích rostly rostliny blízké nahosemenným, tzv. kordaity. Byly to stromy, patrně jedny z největších své doby. Jinými velikány kamenouhelných pralesů byly i nejstarší nahosemenné rostliny lebachie (Lebachiaceae). Patří k nim první jehličiny. V době, kdy na severní polokouli vyrůstaly pralesy právě popsané starobylé květeny, rostly na zčásti zaledněné jižní polokouli odlišné rostliny. Byla to květena gondwanská s rody Glossopter a Gangamopteris, patřícími mezi kapraďosemenné. V karbonu můžeme rozeznat 2 velké zeměpisné oblasti s různou květenou. První oblast zahrnuje Evropu, Severní Ameriku, severní část Asie a severní Afriku. Vyznačuje se tzv. květenou evropskou (vlastně euroamerickou ). Druhou oblast tvoří východní Indie, jižní a jihovýchodní Afrika, Jižní Amerika, Austrálie a Antarktida. Je charakterizována tzv. květenou gondwanskou. V některých arktických oblastech se objevuje ještě třetí typ květeny podobné gondwanské a to květena angarská. V mořích se rozšířili prvoci ze skupiny dírkovců (Foraminifera). Pro dělení karbonských vrstev mají význam hlavně koráli a ramenonožci. Vrcholu dosáhli lilijice. Z měkkýšů si zaslouží pozornost hlavonožci, zvláště goniatiti, určují a srovnávají mořské vrstvy. Jiná skupina měkkýšů, břichonožci, pronikla i do sladkých vod. Trilobiti zvolna vymírali. Karbon se vyznačoval rozvojem suchozemských členovců, hlavně čeledí hmyzu, stonožek, štírů, pavouků aj. Nejhojnější byl, jako i dnes, hmyz. Ve spodním karbonu není po zkamenělém hmyzu téměř ani stopy, ale ve svrchním karbonu byl kontinent hmyzem přímo zaplaven. V půdě žili švábi, na rostlinách poskakovaly kobylky. Ve vzduchu létala obrovská pravážka, dravá Meganeura. Existovaly již jepice, později, ke konci prvohor, i brouci, pisivky, pošvatky, třásněnky, stejnokřídlí, síťokřídlí, srpice, chrostíci aj. Nejznámější, v prvohorách vymřelou, skupinou hmyzu byli pramřížonerví (Palaeodoctyoptera), jediný hmyz se 6 křídly. Z vyšších poloh sestoupily nahosemenné a kapraďosemenné rostliny a postupně vytlačily z nížin stromovité přesličky, plavuně a pravé kapradiny. Tato změna katastrofálně ovlivnila hmyz, který z nich těžil potravu. Proběhla největší revoluce ve vývoji hmyzu. Hmyz dělíme na bezkřídlý (Apterygota) a křídlatý (Pterygota). Bezkřídlí se postupně odštěpili snad již v ordoviku od společného kmene blízkého skupině stonoženkovitých (Symphyla). Od tohoto kmene se snad později vyvinuli i křídlatí. Vedle hmyzu žilo v karbonských pralesích mnoho dalších skupin členovců. Např. stonožky (Chilopoda), jedovatí štíři (Scorpionida) a pavoukovci (Arachnida). Největším členovcem byla obrovská stonožka Arthropleura. V bahnitém dně jezer a močálů žili červi, v čistých vodách mlži, po vodních rostlinách lezli vzácně břichonožci. Ve vodě byli drobní korýšci, vzácněji i hrotnatci (Merostomata), pradávní předci ostrorepů. Velmi rozšíření byli drobní akantodi. V jezerech a řekách žili velcí pražraloci z řádu Xenacanthida. Poměrně hojné byly ryby kostnaté, dvojdyšné a paprskoploutvé. Velký rozmach bezobratlých živočichů, zvláště členovců a pralesích, silně podpořil také rozvoj primitivních obojživelníků krytolebců neboli stegocefalů. Krytolebci vznikli z lalokoploutvých ryb a na karbonských pevninách, kde téměř neměli nepřátel, se nesmírně rozmnožili. Obývali vlhké břehy jezer a klidně tekoucích řek, hlavně ale močály a tůně pralesů. Suché podnebí zcela převládlo, ubylo již koncem karbonu vlhkých pralesů a zvětšily se suché pustiny. To vše ovlivnilo živočišstvo, které se muselo stáhnout tam, kde se udržovala voda, ale i tam jej postupně sucho hubilo. Někteří se přizpůsobili zrohovatěním pokožky, která tvořila pevné krunýře a bránila rychlému vypařování. Tito živočichové začali místo do vody vajíčka zahrabávat pod tlející rostlinstvo nebo do písku. Vodu, nezbytnou k vývoji zárodků, nahrazovala tekutina
5 v tzv. amnionové dutině vajíček. Toto zařízení zůstalo dodnes u ptáků, plazů a savců, tedy u obratlovců skupiny Amniota. Také se v základě změnila stavba kostry. Tak vznikla nová, důležitá skupina zvířat první plazi. Fosilní zbytky karbonských plazů jsou však velmi vzácné. Hojnější jsou zbytky savcovitých plazů pelykosaurů (např. Edaphosaurus). Perm Horotvorné pochody hercynské doznívaly. Jiné životní podmínky byly v první polovině, jiné zase v druhé. Měnilo se podnebí i povaha prostředí. Starobylé typy květeny a zvířeny vystřídaly typy mladší, modernější, novější. Hlavní význam pro určení hranice karbon-perm má květena. Důkazem počátku permu je kapraďosemenná rostlina Callipteris conferta. Pro stanovení svrchní hranice v mořském vývoji jsou nejdůležitější dírkovci rodu Fusulina, někteří ramenonožci a hlavonožci. Zvětšení souší a stoupání průměrné nadmořské výšky bylo hlavní příčinou změny podnebí. Na severní polokouli se utvořila rozsáhlá, poměrně suchá pustinná oblast. Vlhčí podnebí se přesunovalo dále k východu. Velké části jižní prapevniny Gondwany byly zaledněny. Ve spodním permu ještě převládaly rostliny výtrusné kapraďosmenné jako v karbonu, ale ve svrchním permu převážily rostliny nahosemenné. Ve složení květeny svrchního a spodního permu je rozdíl. Na rozhraní končí totiž starší období vývoje rostlin (paleofytikum) a začíná období střední (mezofytikum). Vyznačuje se převahou rostlin nahosemenných. Ve spodním permu mizely Lepidodendrony, sigilárie zůstaly jen v malé počtu. Z kapradin a rostlin kapraďosemenných se objevily nové druhy. Zkřemenělé kmeny kapradin nazýváme psaronie. Ve spodním permu doznívaly i kordaity. Začaly se objevovat typy jinanovitých a cykasovitých rostlin. Nejvíce se rozšířily rostliny jehličnaté. Vývoj živočišstva byl poněkud opožděn. Rostliny se začaly rozvíjet už ve svrchním permu, živočichové až koncem permu. Poměrně hojní jsou mlži. Z hlavonožců se vedle posledních goniatitů vyskytují již první praví amoniti. Velmi hojní jsou ostnokožci, hlavně poupěnci a lilijice. Z obratlovců se rozvíjí hlavně plazi, ostatní obratlovci, např. některé ryby a obojživelníci, jsou na ústupu. Z ryb, jež se od karbonských mnoho nelišily, žil ve sladkých vodách početný rod Xenacanthus a drobný Acanthodes. Velkého rozvoje dosáhl netypický rod Palaeoniscus. Předkové jsou již z počátku karbonu, někteří se přesunuli ze sladkých vod do moře. Vývojově velmi důležitou skupinou jsou plazi vzniklí z obojživelníků. Koncem druhohor začali rychle vymírat. První plazi u konce karbonu jsou vzácní. V permu, po ústupu obojživelníků, dosáhli vrcholu. Existují 2 význačné řády Captorhinomorpha a Pelycosauria. Captorhinomorpha jsou většinou velcí plazi připomínající krytolebce. Byla to nejprimitivnější skupina plazů. Pro kaptorhynomorfy jsou charakteristické četné primitivní znaky. Řád se rozdělil na 2 skupiny. Od jedné pokračoval vývoj k savcovitým plazům a dále pak k savcům a člověku. Druhá představuje předky dnešních ještěrek, želv i tříoké haterie. Do této druhé skupiny patří i podivná čeleď Pareiasauridae. Jiná skupina plazů ve svrchním permu byli předkové ještěrek pozdějších hadů, řád Eosuchia. Vznikl snad z primitivních kaptorhinomorfních platů a v triasu se z něj vyvinul řád Rhynchocephalia. Druhá velká skupina primitivních plazů z konce karbonu a permu patří mezi plazy savcovité (Synapsida). Jsou to pelykosauři, přes které se lze dostat přímo k počátkům savců a člověka. Savcovití plazi však byli jednou z prvních skupin plazů, která se na Zemi vyskytla. Hojně se vyskytují v usazeninách z konce karbonu a počátku permu hlavně v Texasu.
Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu EU peníze školám. Základní škola a Mateřská škola Veřovice, příspěvková organizace
Tento výukový materiál byl vytvořen v rámci projektu EU peníze školám. Základní škola a Mateřská škola Veřovice, příspěvková organizace Kód materiálu: VY_32_INOVACE_12_PRVOHORY Název materiálu: Prvohory
VíceModul 02 - Přírodovědné předměty
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 - Přírodovědné předměty Hana Gajdušková Hana
VíceHadaikum. Starohory. Prahory. Prvohory. Druhohory. Kenozoikum třetihory a čtvrtohory
Hadaikum 4,6 miliardy let 3,8 miliardy let Starohory 3,8 miliardy let 2,5 miliardy let Prahory 2,5 miliardy let 542 milionů let Prvohory 542 milionů let 251 miliónů let Druhohory 251 miliónů let 65,5 miliónů
VíceVÝVOJ ORGANISMŮ NA ZEMI Tým ZŠ J. A. K. Blatná
VÝVOJ ORGANISMŮ NA ZEMI Tým ZŠ J. A. K. Blatná 1 Obsah: 1. Vznik a vývoj života, teorie vzniku života 2. Jak začal život 3. Éry vývoje života 4. Prekambrium 5. Prvohory, Druhohory, Třetihory, Čtvrtohory
VíceRozvoj znalostí a kompetencí žáků v oblasti geověd na Gymnáziu Chotěboř a Základní škole a Mateřské škole Maleč Kameny a voda Život zakletý v kamenech Mgr. Eva Jirsová únor 2014 FYLOGENEZE ROSTLIN KVINTA,
VíceSTROMATOLIT Název: Kmen: Rozpětí výskytu: První výskyt (stáří): Charakteristické znaky: Způsob života: Charakteristické naleziště: STÁŘÍ: NALEZIŠTĚ:
ZKAMENĚLINY Součástí projektu Geovědy vedle workshopů, odborných exkurzí a tvorby výukových materiálů je i materiální vybavení škol, které se do tohoto projektu přihlásily. Situace ve výbavě školních kabinetů
VíceKreatismus, eternismus, generatio spontanea, abiogeneze chemie-biochemie-biologická evoluce
RNDr. Přemysl Zelenka, CSc. Distanční opory - Historický vývoj organismů na Zemi Historie Země ca 4, 6 mld let. Archaikum (prahory) 4,6-2,5 mld, proterozoikum (starohory) 2,5mld- 600 mil, souborně prekambrium.
VícePrvohory. pracovní list. Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU.
Prvohory pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Pracovní list představuje soubor osmi učebních úloh určených k procvičení učiva z neživé přírody konkrétně učiva
VícePREKAMBRIUM (prahory + starohory)
PREKAMBRIUM (prahory + starohory) (4,6 mld - 545 mil. let) Dlouhé období téměř neobydlený pevninský povrch Země. Původ názvu : Souhrnný název pro geologické jednotky starší než kambrium. Země vznikla před
VíceBiologie 2 obecná biologie Vznik Země a vývoj života na Zemi
Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 2 obecná biologie Vznik Země a vývoj života na Zemi Ročník 1. Datum
Vícenakreslila Iva Vyhnánková
praveké omalovánky nakreslila Iva Vyhnánková ilustration Iva Vyhnánková, 2012 TRILOBIT Trilobiti byli blízcí příbuzní dnešních pavouků nebo krabů. Většina z nich brázdila mořské dno a požírala menší živočichy
VíceNázev: Vývoj rostlin. Autor: Mgr. Blanka Machová. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie
Název: Vývoj rostlin Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 3. (1. vyššího gymnázia) Tématický
VíceVY_32_INOVACE_04.19 1/8 3.2.04.19 První organismy na Zemi První organismy na Zemi
1/8 3.2.04.19 cíl popsat vznik a vývoj života na naší planetě - analyzovat důkazy o jeho vývoji - odvodit význam zkamenělin - znát naleziště zkamenělin nejen u nás - popsat období prvohor až čtvrtohor
VíceJak jsme na tom se znalostmi z geologie?
Jména: Škola: Jak jsme na tom se znalostmi z geologie? 1) Popište vznik hlubinných vyvřelých hornin? 2) Co původně byly kopce Velký Roudný a Uhlířský vrch na Bruntálsku? Velký Roudný Uhlířský vrch 3) Hrubý
VíceBiologie - Sexta, 2. ročník
- Sexta, 2. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence sociální a personální Kompetence k podnikavosti Kompetence
VíceIllustrations Iva Vyhnánková, 2007 Text Zdeněk Kukal, 2007 Česká geologická služba, 2007 ISBN
Illustrations Iva Vyhnánková, 2007 Text Zdeněk Kukal, 2007 Česká geologická služba, 2007 ISBN 978-80-7075-693-5 Nejstarší život Stamiliony let trvalo, než na naší planetě vznikl život, další stamiliony
VíceRozvoj znalostí a kompetencí žáků v oblasti geověd na Gymnáziu Chotěboř a Základní škole a Mateřské škole Maleč Kameny a voda Život zakletý v kamenech FOSILIE ICHNOFOSILIE PSEUDOFOSILIE ŽIVOUCÍ ZKAMENĚLINY
VíceOčekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky. Poznáváme přírodu
Předmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 6. Časová dotace: 2 hodiny týdně Očekávané výstupy podle RVP ZV Učivo předmětu Přesahy, poznámky Konkretizované tematické okruhy realizovaného průřezového tématu Poznáváme přírodu
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Geologická stavba ČR - test VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Přírodopis TEMATICKÝ OKRUH: Neživá
Vícea) paleontologie b) mineralogie c) petrologie
Jak se nazývá věda, která se zabývá studiem zkamenělin? paleontologie mineralogie petrologie Tvoje odpověď: paleontologie Paleontologie je přírodní věda o životě v průběhu vývoje života na zemi (v jednotlivých
VícePRAHORY A STAROHORY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST
PRAHORY A STAROHORY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_272 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 PŘEDGEOLOGICKÉ
VíceOtázka: Vznik a vývoj života. Předmět: Biologie. Přidal(a): Bára. - Vznik života, evoluce druhů, původ a vývoj člověka. Teorie o vzniku života
Otázka: Vznik a vývoj života Předmět: Biologie Přidal(a): Bára - Vznik života, evoluce druhů, původ a vývoj člověka Teorie o vzniku života Kladou si tři základní otázky-kdy život vznikl (časové vymezení),
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA K MIKROPROJEKTU VÝVOJ ORGANISMŮ NA ZEMI
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA K MIKROPROJEKTU VÝVOJ ORGANISMŮ NA ZEMI Škola: Základní škola s rozšířenou výukou jazyků Liberec, Husova 142/44, 460 01 LIBEREC Vypracovali: Červinka Michal, Huberová Michaela, Petříček
VíceČas a jeho průběh. Časová osa
Čas a jeho průběh zobrazování času hodiny - kratší časové intervaly sekundy, minuty, hodiny kalendář delší časové intervaly dny, týdny, měsíce, roky časová osa velmi dlouhé časové intervaly století, tisíciletí,
VíceVybrané kapitoly z geologické historie ČR I.
Vybrané kapitoly z geologické historie ČR I. Označení DUMU: VY_32_INOVACE_GE2.08 Předmět: GEOGRAFIE Tematická oblast: FYZICKÁ GEOGRAFIE - GEOLOGIE Autor: Jan Vavřín Datum vytvoření: 29. 7. 2013 Ročník:
VíceVzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vyučovací předmět: Biologie. Třída: Sekunda. Očekávané výstupy. Poznámky. Přesahy. Průřezová témata.
Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Biologie Třída: Sekunda Očekávané výstupy Žák: Vyjmenuje společné znaky strunatců Rozlišuje a porovnává základní vnější a vnitřní stavbu vybraných
VíceZáklady biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA
Základy biologie a ekologie VZNIK A VÝVOJ ŽIVOTA Výsledky vzdělávání Učivo Ţák Základy biologie charakterizuje názory na vznik a vývoj vznik a vývoj ţivota na Zemi ţivota na Zemi, porovná délku vývoje
VíceDruhohory. Veronika Honzová a Daniela Sodomková 8.B
Druhohory http://tmsvet.wz.cz/obrazky4.html Veronika Honzová a Daniela Sodomková 8.B Rozdělení druhohor Živočichové Vymření ještěrů Druhohory http://www.os-obroda.cz/grafika/clanky/ucebnice06-prvohory.jpg
VíceDruhohory. pracovní list. Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU.
Druhohory pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Pracovní list obsahuje deset učebních úloh, které by měly sloužit k procvičení a prohloubení poznatků z historie
VíceNÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola a Mateřská škola Jakubčovice nad Odrou okres Nový Jičín, příspěvková organizace AUTOR: Mgr. Šrámková Lenka NÁZEV: VY_32_INOVACE_2.3.20.5._PŘ TÉMA: třídění živých organismů ČÍSLO
VíceDej 1 Vývoj na Zemi. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí
Dej 1 Vývoj na Zemi Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Vývoj Země 1 vznik pevnin 2 prahory 3 starohory 4 prvohory 5 druhohory
VíceIII/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
ZŠ a MŠ Slapy, Slapy 34, 391 76 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací materiál: Powerpointová prezentace ppt. Jméno autora: Mgr. Soňa Růžičková Datum vytvoření: 9. červenec 2013
VíceGeologická minulost Země. Pangea a spol.
Geologická minulost Země Pangea a spol. Geologická minulost Země vznik, vývoj a různá poloha kontinentů a moří hrála v historickém vývoji bioty významnou roli teorie kontinentálního driftu existence zemských
VíceHROMADNÁ VYMÍRÁNÍ V GEOLOGICKÉ MINULOSTI ZEMĚ
Možnosti života ve Vesmíru HROMADNÁ VYMÍRÁNÍ V GEOLOGICKÉ MINULOSTI ZEMĚ Radek Mikuláš Geologický ústav AVČR, Praha Hromadné vymírání = událost, při které rychle klesá rozmanitost životních forem Jak objektivně
Více1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU
1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU Promysli a vypiš k čemu všemu je člověku dobrá znalost historie Pokus se co nejlépe určit tyto historické prameny. Kam patří? PROČ SE UČÍME DĚJEPIS historie je věda, která zkoumá
VíceProkopské a Dalejské údolí Milan Libertin
Čas: 3 hod. Milan Libertin Hlavní město Praha GPS: 50 1 53 N, 14 19 58 E Praha 1 Geologie pro zvídavé / VYCHÁZKY A B C A. lom Mušlovka B. Lobolitová stráň C. lom Požáry GeoloGie pro zvídavé / VYCHÁZKY
VíceVzdělávací obor Přírodopis - obsah 6.ročník
6.ročník Hlavní kompetence Učivo Navázání na dosažené kompetence Metody práce obor navázání na již zvládnuté ročník 1. OBECNÁ Kompetence k učení, k řešení problémů, 1.1 Vznik a vývoj života Vlastivěda
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 254 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 3.4.2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický list
VíceMaturitní témata - BIOLOGIE 2018
Maturitní témata - BIOLOGIE 2018 1. Obecná biologie; vznik a vývoj života Biologie a její vývoj a význam, obecná charakteristika organismů, přehled živých soustav (taxonomie), Linného taxony, binomická
VíceZpracování tohoto DUM bylo financováno z projektu OPVK, Výzva 1.5.
Autor: Mgr. Jiří Šálený Datum: leden 2013 Ročník: sexta osmiletého gymnázia Vzdělávací oblast: Biologie Tématický okruh: Druhoústí Téma: Vznik, vývoj a systém strunatců Klíčová slova: strunatci, pláštěnci,
VíceTento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146
VíceAmoniti. Zkameněliny. Víte, že?
Amoniti Typ zkameněliny: fosilní zbytky těl, zkamenělé jádro Živočišný kmen: hlavonožci Doba života: přibližně před 415 miliony až 65 miliony lety Zkameněliny Amoniti obývali moře po dobu asi 350 milionů
VíceZákladní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_02_02_19. Třídění organismů obratlovci
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_02_02_19 Třídění organismů obratlovci Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení
VícePřednáška VII. Historická geologie. klíčová slova: paleontologie (zoo- a fyto), časová škála, stratigrafická tabulka, vývoj života na Zemi
Přednáška VII. Historická geologie klíčová slova: paleontologie (zoo- a fyto), časová škála, stratigrafická tabulka, vývoj života na Zemi 1 Historická geologie zkoumá dějiny a zákonitosti vývoje Země od
VíceBiologie - Sekunda. porovná vnitřní a vnější stavbu živočichů za použití osvojené
- Sekunda Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence sociální a personální Kompetence k učení Kompetence pracovní Učivo
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 16.9.2009 Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 16.9.2009 Mgr. Petra Siřínková DRUHOHORY DRUHOHORY TRIAS JURA KŘÍDA TRIAS Před 230 milióny let Usazování
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. 25.9.2009 Mgr.
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 25.9.2009 Mgr. Petra Siřínková TŘETIHORY Paleogén Paleocén Eocén Oligocén Neogén Miocén Pliocén TŘETIHORY
VíceČíslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/09. Název materiálu: Geologické oblasti České republiky. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/
Číslo materiálu: Název materiálu: Geologické oblasti České republiky - tvorba portfolia Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1486 Zpracoval: Mgr. Pavel Šulák Tvorba portfolia Pracuj s učebnicí na straně 74-76
VíceInovace výuky Člověk a jeho svět
Inovace výuky Člověk a jeho svět Vv4/07 Autor materiálu: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Mgr. Petra Hakenová Výtvarná výchova Výtvarná
VíceTektonika zemských desek
Tektonika zemských desek Jak je možné, že v horách nacházíme zkamenělé mořské potvory? Kde se v Evropě vzaly fosílie indikující tropické klima? Jak vznikly globální disjunkce? Burgess Shale Charles Lyell:
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceZákladní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace
Přírodopis - 6. ročník vznik, vývoj, rozmanitost, projevy života a jeho význam - výživa - dýchání - růst - rozmnožování - názory na vznik života OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA Rozliší základní projevy a podmínky
Víceočekávaný výstup Člověk a příroda 2. stupeň P rozlišit důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů ročník 9. č. 25 název
č. 25 název anotace očekávaný výstup druh učebního materiálu Pracovní list druh interaktivity Aktivita ročník 9. Vývoj zemské kůry a organismů V pracovních listech se žáci seznámí s vývojem zemské kůry
VíceViry. Bakterie. Buňka
- způsobu myšlení, které vyžaduje ověřování vyslovovaných domněnek o přírodních faktech více nezávislými způsoby - dokáže jednoduše popsat vznik atmosféry a hydrosféry - vysvětlí význam Slunce, kyslíku,
VíceByl jednou jeden život. Lekce č. 6 Magda Špoková, Bára Gregorová
Byl jednou jeden život Lekce č. 6 Magda Špoková, Bára Gregorová Co je to život? Co je to život? Různá kritéria Růst Schopnost se rozmnožovat Metabolismus Reakce na okolní podněty Organizace Schopnost adaptace
VíceVyšší rostliny Embryophyta. Milan Štech, PřF JU
Vyšší rostliny Embryophyta Milan Štech, PřF JU = suchozemské rostliny Embryophyta * mechorosty * cévnaté rostliny * jejich společní předci/přímí předchůdci Vznik chloroplastu klíčová událost na cestě k
VíceZŠA MŠNOVÁCEREKEV LEPŠÍVÝUKA V NOVÉCEREKVI
Tento výukový materiál vznikl v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. ZŠA MŠNOVÁCEREKEV LEPŠÍVÝUKA V NOVÉCEREKVI Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3771 Základní škola
VíceAnotace - Autor - Jazyk - Očekávaný výstup - S e p ciální n v zdě d lávací p o p tř t eby b Klíčová slova -
Anotace Želvy Anotace - Pracovní list k procvičení plynulého čtení s porozuměním, schopnosti k zapamatování si podrobností, ověření při odpovídání na otázky k textům, doplnění chybějících slov do vět,
VíceStratigrafický výzkum
Stratigrafický výzkum Stratigrafická geologie se zabývá stanovením časové posloupnosti vzniku horninových jednotek Stáří hornin : lze určit absolutní (tedy datovat stáří v rocích) a relativní (určit zda
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 7. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Biologie porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů rozlišuje
VíceUčební osnovy Přírodopis
Učební osnovy Přírodopis PŘEDMĚT: Přírodopis ročník: 6. Výstup Ročníkový výstup Doporučené učivo Související PT 1. rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů
VíceUčební osnovy Přírodopis
Učební osnovy Přírodopis PŘEDMĚT: Přírodopis ročník: 6. Výstup Ročníkový výstup Doporučené učivo Související PT 1. rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů
VíceZákladní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, 518 01 Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA - 5.6.3 PŘÍRODOPIS - Přírodopis - 7. ročník
OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA RVP ZV Obsah 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA 5.6.3 PŘÍRODOPIS Přírodopis 7. ročník RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo P9101 rozliší základní projevy
VícePrahory a starohory. pracovní list. Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU.
Prahory a starohory pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Pracovní list na téma Prahory a starohory je koncipován jako podpůrný materiál pro procvičení pojmů
VícePodmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia Minimální počet známek za pololetí: 4 obecné základy biologie histologie rostlin vegetativní
VíceMaturitní témata Biologie MZ 2017
Maturitní témata Biologie MZ 2017 1. Buňka - stavba a funkce buněčných struktur - typy buněk - prokaryotní buňka - eukaryotní buňka - rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou - buněčný cyklus - mitóza
VíceOBSAH OBSAH... 3 ÚVOD... 5 OPAKOVÁNÍ 8... 7 GEOLOGIE VĚDA O ZEMI... 8 MINERÁLY A HORNINY... 12 STAVBA ZEMĚ... 37 VNITŘNÍ GEOLOGICKÉ DĚJE...
OBSAH OBSAH... 3 ÚVOD... 5 OPAKOVÁNÍ 8... 7 Co už umím z přírodopisu... 7 9 GEOLOGIE VĚDA O ZEMI... 8 Geologické vědy... 8 Práce geologa v terénu... 10 MINERÁLY A HORNINY... 12 Když se řekne minerál...
VíceTEMATICKÝ PLÁN. září. říjen listopad prosinec
Přírodopis 1- Černík a kol. Zoologie pracovní sešit - D. Králová Botanika pracovní sešit - D. Králová Přírodopis 6 pracovní sešit - Zapletal a kol.: 1. Země a život - vznik Země - slunce, atmosféra - fotosyntéza
VícePřírodopis. 8. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 8 Př časová dotace: 1 hod / týden Přírodopis 8. ročník P 9 1 01 P 9 1 01.5 P 9 1 01.6 P 9 1 01.7 P 9 1 01.9 P 9 1 03 P 9 1 03.1 P 9 1 03.3 rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje
VíceDRUHOHORY (Mezozoikum) Trias (245-205 milionů let)
DRUHOHORY (Mezozoikum) Trias (245-205 milionů let) Rozpad kontinentu Pangea Na konci triasu dochází k prvním projevům alpínsko-himalájského vrásnění Trias známe v Evropě ve vývoji vápencových hornin (na
VíceOtázky pro opakování. 6. ročník
Otázky pro opakování 6. ročník Vznik a vývoj Země 1. Jak vznikl vesmír? 2. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 3. Jak a kdy vznikla naše Země? 4. Jak se následně vyvíjela Země? 5. Vyjmenuj
VíceVývoj organismů na Zemi
Obsah: str. 1 Cíl práce: str. 1 Úvod: str. 1 Poklady školní sbírky: str. 2 Paleontologický výlet: str. 3 Určování zkamenělin: str. 4 Galerie našich úlovků: str. 5 Závěr: str. 5 Literatura str. 5 Žacléřsko
VícePodmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia všech daných okruhů a kontrola úplnosti sešitu. Do hodnocení žáka se obecné základy biologie
Více5.6.3 Přírodopis povinný předmět
5.6.3 Přírodopis povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 2 2 2 0+1 Předmět Přírodopis se vyučuje v dotaci
VíceMaturitní zkouška z Biologie 2016 Gymnázium Hostivice, příspěvková organizace Komenského 141, Hostivice
1. Buňka a. Podobnosti a rozdíly rostlinné a živočišné buňky b. Jednobuněčné organismy 2. Viry, sinice, bakterie a. Virové a bakteriální choroby b. Hospodářský význam bakterií 3. Prvoci a. Charakteristika
VícePodmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie
Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie 1. ročník čtyřletého všeobecného a 5. ročník osmiletého studia Minimální počet známek za pololetí: 4 obecné základy biologie histologie rostlin vegetativní
VíceVY_52_INOVACE_129.notebook. March 1, 2013. Jak vypadá Země? 4 2 18:10 4 2 2:38 2 28 1:41 2 28 1:41 2 28 3:53 2 28 3:33
Předmět: Přírodověda Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační
VíceBarrandovské skály Marika Polechová
Čas: 2 hod. Marika Polechová Hlavní město Praha GPS: 50 2 6 N, 14 24 7 E Foto T. Kunpan Praha 1 A. B. C. A. část lomu U kapličky s hranicí pražského a zlíchovského souvrství B. Barrandova skála C. Vyskočilka
VíceKameny a voda. Geobotanika
Rozvoj znalostí a kompetencí žáků v oblasti geověd na Gymnáziu Chotěboř a Základní škole a Mateřské škole Maleč Kameny a voda Geobotanika Mgr. Irena Žáková březen 2014 FYTOGEOGRAFIE Vědní obory všeobecné
VíceSouvky 1 / číslo : 4
Souvky 1 / 2016 číslo : 4 Buližníky na Benešovském vrchu u Brumovic. Benešovský vrch 321,9m se nachází severně od Brumovic, mezi nivou řeky Opavy ze severovýchodu a nivou potoka Čižina z jihozápadu. Důležitým
VíceVESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná
VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy
VíceSeznam šablon - Zeměpis
Seznam šablon - Zeměpis Autor: Mgr. Vlastimila Bártová Vzdělávací oblast: Člověk a příroda - zeměpis Tematický celek: Regiony světa Ročník: 7 Číslo Označení Název Materiál Využití Očekávané výstupy Klíčové
VíceObr. Geo_23. Podrobnější členění geologicko-tektonických. Obr. Geo_22. Základní geologické jednotky Austrálie dle organizace Geoscience Australia
Box č. 1. Detailnější rozbor geologické historie Austrálie Pro snazší vysvětlení geologického vývoje je vhodné užít mapu základních geologických jednotek Austrálie (viz obr. Geo_22, 23). Obr. Geo_22. Základní
VíceSprávně zařazuje organismy do systému organismů a porovná je na úrovni říší a kmenů. Popíše a vysvětlí průběh fotosyntézy a dýchání u organismů.
Vyučovací předmět: Ročník Předmět 6 P 6 Průřezová témata Mezipředmět. vazby (ovzduší, voda, F, Z Přírodopis (P) Školní výstupy Učivo (pojmy) Poznámka Vysvětlí vznik atmosféry, hydrosféry a života na Zemi.
VícePředmět: Přírodopis Ročník 6. Výstup podle RVP Výstup podle ŠVP Téma Učivo Přesahy, vazby, průřezová témata,
Předmět: Přírodopis Ročník 6. Výstup podle RVP Výstup podle ŠVP Téma Učivo Přesahy, vazby, průřezová témata, Rozliší základní projevy a podmínky života. Uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí
VíceI. Sekaniny1804 Přírodopis
Přírodopis Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Vyučovací předmět Přírodopis je součástí vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Vzdělávání v předmětu Přírodopis směřuje
VíceAdresa: (u cílů, kde není adresa, místo a GPS souřadnice) Popis: Přínos vybraného cíle
BP 1 Přírodovědná oblast vzdělávání Cílová skupina: Základní škola, druhý stupeň Kraj/ cíle jsou od sebe vzdáleny (v km): 13 Cíl I: České vinařství Chrámce s.r.o. Cíl II: Oblastní muzeum v Mostě, příspěvková
VíceHistorická geologie časové zařazení částí zemské kůry, rekonstrukce vývoje povrchu v minulosti včetně vývoje biosféry v daných historických etapách
Jednou z nejdůležitějších geologických věd STRATIGRAFIE= studuje vrstevní sledy. Zabývá se: určováním jejich stáří, členěním, srovnáváním (korelací), okolnostmi vzniku, vývojem Historická geologie časové
VíceZákladní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA PŘÍRODOPIS Přírodopis - 6. ročník
OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA RVP ZV Obsah 5.6 ČLOVĚK A PŘÍRODA 5.6.3 PŘÍRODOPIS Přírodopis 6. ročník RVP ZV Kód RVP ZV Očekávané výstupy ŠVP Školní očekávané výstupy ŠVP Učivo P9101 rozliší základní projevy
VícePředmět: PŘÍRODOPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu
Opakování učiva 6. ročníku. opakovat základní učivo 6. ročníku: - stavba a funkce rostlinné a živočišné buňky - bezobratlí: vývoj orgánových soustav (nervová, trávicí, oběhová ), základní skupiny (žahavci,
VíceProjevy života. přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost
Projevy života přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost Projevy života přijímání potravy dýchání vylučování růst pohyb dráždivost rozmnožování dědičnost zbavení
VíceŠkolní výstupy Učivo (pojmy) Poznámka
Vyučovací předmět: Přírodopis (P) Ročník Předmět Průřezová témata Mezipředmět. vazby Školní výstupy Učivo (pojmy) Poznámka Období splnění Metodická poznámka Rozsah vyžadovaného učiva Návrhy učiva pro nadané
VíceVY_32_INOVACE_PRV3_16_13. Šablona III / 2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VÁPENEC
VY_32_INOVACE_PRV3_16_13 Šablona III / 2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT VÁPENEC VY_32_INOVACE_PRV3_16_13 Anotace: materiál obsahuje 2 listy anotace, 4 listy prezentace, 4 listy úkoly,
VíceŠablona č. 01.09. Přírodopis. Výstupní test z přírodopisu
Šablona č. 01.09 Přírodopis Výstupní test z přírodopisu Anotace: Výstupní test může sloužit jako zpětná vazba pro učitele, aby zjistil, co si žáci zapamatovali z probraného učiva za celý rok. Zároveň si
VíceVyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 20 VY 32 INOVACE
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 20 VY 32 INOVACE 0115 0220 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor
VíceJméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země
Třída: Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země 1) Zemské těleso je tvořeno vyber správnou variantu: a) kůrou, zrnem a jádrem b) kůrou, slupkou a pláštěm c) kůrou, pláštěm a jádrem
VíceOPAKOVÁNÍ VĚDNÍ OBORY, NEŽIVÁ PŘÍRODA
1. POPIŠ OBRÁZEK ZNÁZORŇUJÍCÍ PRŮBĚH FOTOSYNTÉZY. OPAKOVÁNÍ VĚDNÍ OBORY, NEŽIVÁ PŘÍRODA 1 2. POPIŠ SLOŽENÍ SOUČASNÉ ATMOSFÉRY (uveď, který z plynů v současné atmosféře je znázorněn modrou, žlutou a černou
VíceFroněk, J. - Tonika J. (1993): Přírodopis 8 s menším rozsahem učiva pro 8. ročník základní školy. Kvarta. 103 str.
PŘÍLOHY Přílohy - Srovnání učebnic geologie ZŠ Přílohy - Grafy I - VI Přílohy - Didaktické testy Přílohy - Pracovní listy Přílohy - Muzea v ČR a SR Přílohy - Některé odpovědi žáků na projekt Vel im Přílohy
VíceKATEGORIE STARŠÍ (1) Jaký živočich je symbolem Světového fondu na ochranu přírody?
(1) Jaký živočich je symbolem Světového fondu na ochranu přírody? a) lední medvěd b) panda velká c) slon indický d) kosatka dravá (2) Kde v současné době najdeme stromové kapradiny? a) převážně v tropických
Vícevzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 7. KUDLÁČEK VMS - II
Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Vyhledá americký kontinent a určí jeho geografickou polohu
Více