MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav nábytku, designu a bydlení DIPLOMOVÁ PRÁCE

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav nábytku, designu a bydlení DIPLOMOVÁ PRÁCE Olfaktometrické posouzení emitovaných VOC vybraným typem povrchové úpravy použitého při výrobě kuchyňského nábytku 2010 Bc. Martin Jeřábek

2

3 Prohlášení: Prohlašuji že jsem diplomovou práci na téma: Olfaktometrické posouzení emitovaných VOC vybraným typem povrchové úpravy použitého při výrobě kuchyňského nábytku zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny, ze kterých jsem čerpal. Souhlasím, že moje diplomová práce smí být zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v archivu ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. V Brně, dne. Podpis..

4 Poděkování: V první řadě bych chtěl poděkovat vedoucímu diplomové práce Ing. Petru Čechovi Ph.D., za pomoc při řešení problémů s teoretickou i praktickou částí. Dále Ústavu nábytku, designu a bydlení za to, že mi poskytl vybavení pro provedení vybraných zkoušek. A v neposlední řadě svým rodičům za to, že mi umožnili studovat a plně mě podporovali během studia.

5 Abstrakt Autor: Název práce: Martin Jeřábek Olfaktometrické posouzení emitovaných VOC vybraným typem povrchové úpravy použitého při výrobě kuchyňského nábytku Diplomová práce je zaměřená na problematiku těkavých organických látek a jejich zkoumání olfaktometrickými metodami. Práce popisuje vztah mezi výsledky zaznamenanými olfaktometrickým posouzením a výsledky zaznamenanými měřením těkavých organických látek emitovaných z povrchových úprav. Sledovaná je závislost intenzity pachové látky na množství emitovaných těkavých látek a působení TVOC na lidský olfaktický systém. Sledovány jsou: intenzita vjemu (subjektivní vjem velikosti pachu vnímaný člověkem od velmi slabého až po nesnesitelný), a hédonický tón (pach příjemný, nepříjemný; tento vjem se může s intenzitou vnímaní měnit od příjemného k nepříjemnému). Zkoumán je vliv použitého materiálu a povrchové úpravy kuchyňských skříněk na pachové zatížení kuchyní. Klíčová slova: olfaktometrie, emise VOC, plynová chromatografie, nábytek, vjem, pach, kuchyně

6 Abstract Author: Martin Jeřábek Title : Olfaktometric assessment of VOC emitted by the selected type of coating used in the manufacture of kitchen furniture The thesis is focused on the issue of volatile organic compounds and their methods of olfaktometric investigation. This work describes the relationship between the results recorded olfaktometric assessment and the results recorded measurements of volatile organic compounds emitted from the surface treatment. The observed intensity is dependent on the amount of odorants emitted volatile compounds and effects on human TVOC olfaktický system. Are observed: the intensity of perception (the subjective perception of the size of the odor perception of human beings - from very mild to excruciating), and hedonic tone (pleasant odor, unpleasant, this perception may vary with the intensity of sensation from pleasant to unpleasant). Investigated the influence of the material used and finishes on kitchen cabinets kitchen smell loads. Keywords: olfactometry, VOC emission, gas chromatography, furniture, perception, odor, kitchen

7 OBSAH: 1. ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Organické těkavé látky Rozdělení VOC Zdroje VOC v interiéru Vliv VOC z vnějšího prostředí Sick Building Syndrom Onemocnění způsobené ovzduším znečištěném VOC VOC a legislativa ČR Charakteristika vybraných organických látek ) Nábytek jako zdroj VOC v interiéru Materiály používané pro výrobu nábytku VOC emitované nábytkem v čase Odérové mikroklima Zdroje odérů Zdroje nepříjemných odérů Zdroje příjemných odérů Působení odérů na člověka Problematika odérových látek Faktory ovlivňující vnímání Legislativa České Republiky v oblasti měření pachů Metody pro stanovení intenzity pachů ve vnitřním prostředí Olfaktometrie Druhy olfaktometrie Typy Olfaktometrů Princip měření pomocí přístroje Sniffer MATERIÁL A METODIKA Materiál Skříňka SK Skříňka PL Skříňka SK2...40

8 4.1.4 Skříňka PL Skříňka CZ Standardy chemických látek Přístrojové vybavení Maloprostorová komora VOC-TEST Plynový chromatograf Agilent 6890N s hmotnostním spektrometrem Agilent Plynový chromatograf Agilent Modul pro termální desorpci model TD Sniffer Odběrové čerpadlo vzduchu Gilian LFS Odběrová trubička Teploměr a vlhkoměr Mikrolitrová injekční stříkačka a lahvičky se standardy látek Metodika Metodika odběru vzorku vzduchu obsahujícího emise VOC Metodika kvantitativního a kvalitativního stanovení emisí VOCs Charakteristika plynové chromatografie Charakteristika hmotnostní spektrometrie Stanovení kvalitativního a kvantitativního složení emisí VOC pomocí GC/MS Metodika vyhodnocování chemických analýz, prováděných na GC/MS Stanovení kvalitativního a kvantitativního složení emisí VOC pomocí GC/FID na přístroji Agilent Metodika olfaktometrického posouzení pomocí přístroje Sniffer Požadavky na posuzovatele Referenční měření pachové látky Stanovení počtu posuzovatelů Příprava vzorků jednotlivých chemických látek na určení pachového minima Stanovení prahové koncentrace pachových látek pro jednotlivé VOC na přístroji Sniffer

9 Stanovení hédonického tónu u jednotlivých látek obsažených ve směsi VOC pomocí přístroje Sniffer VÝSLEDKY MĚŘENÍ Hodnoty analyzované kombinací zařízení GC/MS Skříňka SK Skříňka PL Skříňka SK Skříňka PL Skříňka CZ Hodnoty analyzované kombinací zařízení GC/FID Skříňka SK Skříňka PL Určení koncentrací čichového prahu chemických standardů Olfaktometrické posouzení jednotlivých látek ve směsi VOC emitovaných skříňkami Porovnání hodnot naměřených s analyzovaných pomocí GC/MS a GC/FID Vliv emisí VOC (GC/FID) na intenzitu a hédonický tón vjemu Emise vybraných VOC v čase Skříňka SK Skříňka PL Skříňka SK Skříňka PL Skříňka CZ Toluen Hexanal α-pinen DISKUSE Emise VOC naměřené u kuchyňských skříněk Skříňka SK Skříňka PL Skříňka SK Skříňka PL Skříňka CZ1...89

10 6.1.6 Shrnutí Hodnoty analyzované pomocí GC/MS a GC/FID Koncentrace čichových prahů vybraných standardů Olfaktometrické posouzení jednotlivých VOC na přístroji Sniffer NÁVRH NA DALŠÍ VÝZKUM ZÁVĚR CONCLUSION SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK POUŽITÁ LITERATURA SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM PŘÍLOH

11 1. ÚVOD Již při koupi bytu či stavbě domu dbáme na to, aby naše obytné prostředí bylo zdravé. Vybíráme vhodnou lokalitu, snažíme volit materiály, které obsahují co nejméně škodlivých látek, mají vyhovující vlastnosti a zároveň splňují bezpečnostní předpisy. Z médií slýcháváme o nebezpečných výrobcích ať již z hlediska přímého poranění, nebo zdravotní závadnosti zaviněné použitím materiálů, které do svého okolí uvolňují nebezpečné látky kontaktním způsobem. Tato varování přichází nejčastěji ve spojení se spotřebiči, dětskými hračkami, nebo nábytkem, který má špatnou konstrukci. Není již tolik zmiňováno, že z téměř všech materiálů použitých při výrobě vnitřního vybavení, nábytku, spotřebičů a také ze stavebních materiálů jsou po zbytek jejich užívání do prostředí uvolňovány organické a anorganické látky, které na člověka působí, ať již přímo či nepřímo. Látky, o kterých již jejich negativní a zdraví škodlivé působení bylo zjištěno, bylo zakázáno používat, nebo byly stanoveny hygienické limity, které nesmí být překročeny. Avšak i látky, které samy o sobě nejsou zdraví škodlivé, dokáží ovlivnit buď pozitivně či negativně vnímání obývaného prostředí. Látky emitované do prostředí, které mají určitý odér, tvoří tzv. odérové mikroklima. (Jokl 2002) Odérové mikroklima je složka prostředí, tvořená odéry, tj. toky těchto látek v ovzduší, které působí na člověka a spoluvytvářejí tak jeho celkový stav. Odérové látky (odéry) jsou plynné složky v ovzduší, vnímané jako pachy (jednak nepříjemné - zápachy, jednak příjemné - vůně). Jsou to anorganické nebo organické látky, většinou produkované člověkem samotným nebo jeho činností, popř. uvolňované ze stavebních konstrukcí a zařizovacích předmětů. jejich počet má v interiérech budov stoupající tendenci. 1) Pravděpodobně nejnebezpečnější je kategorie, tzv. VOC (Volatile Organic Compounds, těkavé organické látky), ačkoliv je jejich množství emitované do prostředí omezeno vyhláškou MZČR, jsou pro obytný interiér i nadále závažným problémem. Většinou nemají zápach, do ovzduší jsou uvolňovány v malém, nepozorovatelném množství a malých koncentracích, při kterých se reakce organismu dostaví až po dlouhé době. V dobře zateplených, nevětraných domech s kvalitně těsnícími okny, vybavené klimatizací může být koncentrace těchto látek 2x-5x, někdy až 10x větší než v exteriérech. 1) JOKL, M., Zdravé obytné a pracovní prostředí. Praha, Akademie věd České republiky, s ISBN

12 (Brunecký a Tesařová 2005) Je známo, že od šedesátých let minulého století rostlo množství chemikálií emitovaných do ovzduší exponenciálně, a to jak kvantitativně, tak kvalitativně. Lidé středního věku jsou první generací, která byla vystavená denně vlivu těchto chemikálií ve znečištěném ovzduší, již od samého narození. Jelikož některé z těchto chemikálií mají dlouhou testovací dobu, projeví se jejich účinky, až po delší době expozice. Součastná střední generace se stala, z hlediska vlivu životního prostředí se znečištěným ovzduším na zdraví člověka, první pokusnou skupinou. Vlivy znečištěného životního prostředí se již začínají projevovat na lidském zdraví, jako jeden z podílejících se faktorů, zvýšeným nárůstem onemocnění obyvatelstva a výrazným zvýšením prostředků investovaných do oblasti zdravotnictví. 2) 2) BRUNECKÝ, P., TESAŘOVÁ, D. Emise VOC z nábytkových dílců. Brno: vydavatel Ing. Zdeněk Novotný CSc., 2005, 1 vydaní, 68 s., ISBN

13 2. CÍL PRÁCE Cílem této práce je analyzovat kvalitativní a kvantitativní složení emisí organických těkavých látek emitovaných různými druhy povrchových úprav nábytkových dílců použitých při výrobě kuchyňského nábytku pomocí plynového chromatografu. Součástí práce je stanovení hédonického tónu pachového vjemu jednotlivých vybraných VOC látek z odebraných vzorků u vybraného typu povrchové úpravy. Dalším bodem práce bylo zjistit intenzitu pachu emitovaných VOC látek a vzájemné porovnání koncentrací detekovaných VOC látek zjištěných analytickou metodou pomocí plynového chromatografu. Analyzovat jednotlivé druhy organických těkavých látek s nejvyššími koncentracemi. Vyhodnotit vzájemné vztahy výsledků, dosažených při olfaktometrických posouzeních a měření emisí VOC látek. 13

14 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Organické těkavé látky Ať již ve venkovním, nebo vnitřním prostředí je vzduch zatěžován škodlivými látkami. Tyto látky vznikají v největší míře činností člověka, jehož motivací je uspokojování základních a odvozených potřeb. Problematika VOC je logickým vyústěním cílených snah jedince po dosažení co nejvyšší osobní prosperity. Osobní prosperita určuje míru naplňování odvozených potřeb a je rozhodující motivací. V historii je motivace vždy spojena s individuální aktivitou, která se ve svém důsledku vždy dostala do konfliktu se zájmy společnosti. V dějinách se neustále opakuje situace, v níž ambice osobní prosperity ohrozí sociální stabilitu nebo bezpečnost společnosti, která pak provádí její stabilizační korekci. Historie potvrzuje, že po etapách dynamického rozvoje následuje opakovaně korekce individuálních svobod člověka a nadřazení zájmu společnosti nad jednotlivcem. (Brunecký a Tesařová 2005) Dynamický rozvoj prosperity druhé poloviny XX. století spojený s enormní spotřebou vyústil ve zdravotní a ekologické ohrožení člověka a k následnému hledání ochrany před jeho vlastními ekonomickými ambicemi. Společnost je přinucena ke korekci soukromých aktivit, které sice zcela jistě přinášejí progresi ve smyslu vyššího životního standardu - uspokojování potřeb jednotlivce, ale na druhé straně ohrožují zdraví a bytí ostatních členů společnosti. Proto je dnes problematika toxických látek a VOC společenskou prioritou provázenou legislativní činností ve smyslu stanovení norem a limitů emisí těkavých organických látek nejen v životním prostředí, ale i v prostředí pobytových místností budov. 3) Mezi největší zdroje znečištění vnitřního i venkovního životního prostředí tedy patří těkavé organické látky (dále jen VOC). Tyto látky jsou definované v zákoně o ochraně ovzduší číslo 86/2002 sbírky 2 takto: VOC (Volatile Organic Compound), těkavou organickou látkou se rozumí jakákoli organická sloučenina nebo směs organických sloučenin, s výjimkou methanu, která při teplotě 20 C (293,15K) má tlak par 0,01kPa nebo více, nebo má odpovídající těkavost za konkrétních podmínek jejího použití, a která může v průběhu své přítomnosti 3) BRUNECKÝ, P., TESAŘOVÁ, D. Emise VOC z nábytkových dílců. Brno: vydavatel Ing. Zdeněk Novotný CSc., 2005, 1 vydaní, 68 s., ISBN

15 reagovat za působení slunečního záření s oxidy dusíku za vzniku fotochemických oxidantů. 4) Tab. 1: Klasifikace organických těkavých látek (WHO 1989) 5) 1 Název Very volatile (gaseous) organic Compounds Velmi těkavé organické látky 2 Volatile organic compounds Těkavé organické látky 3 Semi volatile organic compounds Středně těkavé organické látky 4 Organic compounds associated with particulate matter or particulate organic matter Organické látky asociované s částicemi hmoty nebo organickými částicemi hmoty Zkratka VVOC VOC SVOC Bod varu [ C] < 0 až až až [ WHO (Mezinárodní zdravotnická organizace se sídlem v Kodani) ] Médium pro zachycení Adsorpce na aktivní uhlí Adsorpce na Tenax, grafitovaný uhlík nebo na aktivní uhlí Adsorpce na polyuretanovou pěnu nebo XAD-2 POM > 380 Zachycení na filtru Z nejvýznamnějších představitelů můžeme jmenovat: aromatické uhlovodíky (Benzen, Toluen, Xylen, Ethylbenzen), aldehydy a ketony (Formaldehyd, Acetaldehyd, Akrolein), heterocyklické sloučeniny (herbicidy, fungicidy, insekticidy a barviva) a halogenderiváty uhlovodíků. Formaldehyd zařazený mezi VVOC se pro svůj zdravotní význam bere samostatně. Dříve byl považovaný za nejhorší škodlivinu ve vnitřním prostředí, jen na základě toho, že svým zápachem dráždí a obtěžuje. Jeho vliv na lidský organizmus nebyl dlouho znám. Dnes již víme, že jeho účinky na organizmus jsou zdraví škodlivé. S pojmem VOC je spjata i zkratka TVOC (total volatile organic compounds). Je to hodnota, která udává celkové množství VOC v ovzduší Rozdělení VOC a) Nízkovroucí Benzen Toluen Xylen 4) Zákon č. 86/2002 Sb., zákon o ochraně ovzduší 5) WENSING, M., SCHILZE, D., SALTHAMMER, T., Analytisme Methoden zur Bestimmung von organischchemischen Stoffen bei Raumluft und Prüfkammeruntersuchungen. In Handbuch für Bioklima und Lufthydiene, s

16 Chlorovaná rozpouštědla (perchlorethylen, dichlormethan) b) Vysokovroucí Polychlorovane bifenyly (PCB) Biocidy v ochraných prostředcích na dřevo (lindan, pentachlorfenol- PCB, Pyretroidy) c) bod varu v rozmezí C pro tyto látky se často používá označení VVOC (velmi těkavé organické sloučeniny) 1,4 Butadien Formaldehyd (brán separátně pro svůj zdravotní význam) Azo barviva Biocidy Kadmium Diisokyanáty Tab. 2: VOC používané ve výrobě nábytku (Brunecký 1999) 6) VOC Výskyt Účinek součástí barevných kůží ochranné prostředky na dřevo a potahové textile (roztoči) pigmentové nátěry, elektrolytické povlaky kovového nábytku plastické hmoty na bázi polyuretanu mohou se rozštěpit na karcinogenní aminy dýchací potíže, onemocnění kůže, únavy, bolesti hlavy, porušení imunity, porušení nervové soustavy a mozku, může způsobovat těžká chronická onemocnění defekty kostí, poruchy ledvin, určité sloučeniny kadmia jsou karcinogenní. dráždění kůže, dráždění dýchacích cest, alergické reakce a astma. Alifatické uhlovodíky rozpouštědla nátěrových hmot dráždění pokožky Aromatické uhlovodíky Estery (butylacetát, etylacetát a metylacetát) rozpouštědla nátěrových hmot a lepidla rozpouštědla nátěrových hmot, změkčovadla plastických hmot mnohé jsou považovány za karcinogenní negativní účinky na kůži a narkotické účinky Bromované uhlovodíky s oxidem antimonu Freony (fluor, chlór, uhlovodíky) Formaldehyd Uhlovodíky obsahující Halogeny Lindan snížení hořlavosti čalounických materiálů PUR pěny používané u čalouněného nábytku konstrukční desky nábytku, laky, potahové látky aj. v některých rozpouštědlech NH v ochranných prostředcích na dřevo ve zplodinách hoření dioxiny a furany, potencionální karcinogenní látky. poškozují ozonovou vrstvu a podílí se na skleníkovém efektu látka dráždivá, potencionální karcinogen, alergizující účinky podráždění kůže a centrálního nervového systému, poruchy mozku, jater, ledvin a srdce. poškození krevního, imunního a nervového systému 6) BRUNECKÝ, P., Analýza významných VOC ve výrobě nábytku. Brno, MZLU, s

17 PCB polychlorované bifenyly PCP pentachlor fenol Pyretroidy Styren Terpeny změkčovadlo nátěrových a plastických hmot v ochranných prostředcích na dřevo, nátěrových hmotách, lepidlech, v textiliích a kůži. úpravy čalounických materiálů proti roztočům součástí plastických hmot a rozpouštědel v éterických olejích a přírodních pryskyřicích obsahuje celá řada dřevin a dokončovaných prostředků onemocnění jater a ledvin Dráždění kůže, dýchacích orgánů a bolesti hlavy, potencionální karcinogen karcinogenní a poškozuje imunitní systém potencionální karcinogenní látka, může způsobovat dráždění a alergie dráždění kůži, očí a může vyvolat rovněž alergie a některé terpeny jsou v současné době prověřovány z hlediska jejich karcinogenních účinků Zdroje VOC v interiéru (Urbanovská a Popovičová 1998) Problematika kvality vnitřního životního prostředí obytných, administrativních či účelových budov a jeho vlivu na zdraví člověka se dostává do stále větší pozornosti. Průměrný člověk tráví % svého času ve vnitřních prostorech různých budov 62 % doma, 25 % v práci či ve škole, v administrativních a účelových budovách a přibližně 8 % svého času tráví v dopravních prostředcích - v autech, vlacích nebo v autobusech. 7) Mezi zdroje znečištění ovzduší v interiéru patří jak materiály použité při výstavbě obytných prostor, tak materiály použité pro výrobu vnitřního vybavení i prostředky použité při jejich údržbě. Zdroje emitující organické těkavé látky jsou například: stavební materiály (zdi, izolační materiály, impregnace dřeva, vnitřní nátěry a podlahoviny), vnitřní zařízení (nábytek, materiály na bázi dřeva, tapety, koberce, lepidla, veškeré spotřebiče), úklidové prostředky, zdroje pronikající z exteriérů (silniční provoz, sousedství různých podniků, čerpací stanice, skládky odpadů) a v neposlední řadě člověk a jeho biologické procesy. (Merenda 2009) Emitované koncentrace VOC z vnitřního vybavení interiéru jsou do značné míry závislé na množství a stáří těchto zdrojů. V případě stáří platí, že na začátku jsou emise VOC několikanásobně vyšší (i desetkrát a víc) než je průměr a časem se pomalu snižují. Je známo, že z nového nábytku se do 24 hodin po nanesení nátěrové hmoty uvolní až 99% VOC. Zbytek se uvolňuje v průběhu následujících týdnů 7) URBANOVSKÁ-POPOVIČOVÁ, A., Látky nežiadúce vo vnútornom prostredí, Zdroje a faktory ovplyvňujúce ich množstvo a zloženie, Bratislava: Slovenská technické univerzita, Dostupné na Word Wide Web < 17

18 a měsíců. Malé koncentrace těkavých látek však možno naměřit ještě i několik let po uložení tohoto nábytku v interiéru. 8) (Tesařová 2006) Ve vzduchu vnitřního prostoru bylo identifikováno a naměřeno 50 až 300 složek. Koncentrace jednotlivých složek přitom překračují zřídka hodnotu 50 µg.m -3. Avšak směsi VOC nízkých koncentrací ve vzduchu vnitřního prostředí, jak dokládají dosavadní laboratorní výzkumy zdravotních potíží obyvatel, spojené současně s měřením emisí VOC v budovách a obytných prostorech, mohou mít rozdílné specifické efekty uvedené v Tab. 3., str. 18. Vyhodnocení výzkumu u obyvatel zjistilo, že zdravotní efekty mohou nastat už při značně nízkých TVOC koncentracích. Základem těchto efektů jsou dlouhé expoziční časy rozdílně smíšených organických těkavých látek, jejich vzájemná interakce a interakce s jinými faktory (teplota, relativní vlhkost a rychlost výměny vzduchu). 9) Tab. 3: Vztah koncentrací TVOC látek k účinkům na lidský organismus Celková koncentrace TVOC [mg/m 3 ] Syndromy Oblast expozice pod 0,20 Žádná dráždivost, žádné potíže Duševní pohoda 0,20 3,0 3,0 25 Možná dráždivost a potíže, pokud jsou dodatečné jiné expozice (záření) Možné bolesti hlavy, pokud jsou dodatečné jiné expozice (záření) Multifaktoriální expozice Nepohodlnost přes 25 Bolesti hlavy, možné jiné neurotoxické účinky Toxická oblast Vliv VOC z vnějšího prostředí (Merenda 2009) Množství škodlivin v interiéru výrazně ovlivňuje intenzita větrání a stav venkovního ovzduší. Venkovní vzduch proniká dovnitř a mísí se vzduchem v interiéru. Ve vnějším ovzduší se prakticky stále vyskytují určité koncentrace těkavých látek, pocházejících z automobilové dopravy, průmyslu nebo spalování odpadů, přičemž existují velké rozdíly mezi ovzduším ve městech a průmyslových oblastech a na venkově. To může mít za následek zcela odlišné hodnoty koncentrací v interiérech, které jsou jinak svými zdroji uvnitř budovy porovnatelné. 8) 8) MERENDA, Miroslav. Organické těkavé látky v okolí provozoven malých truhlářských firem. Brno, s. Diplomová práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav nábytku, designu a bydlení. 9) TESAŘOVÁ, D., Emise VOC emitované povrchovými úpravami dřevěného nábytku. Habilitační práce. MZLU Brno, 136 s. 18

19 (Brunecký a Tesařová 2005) Nebezpečí těchto látek spočívá v tom, že znečišťují nejen životní prostředí svojí přítomností, ale i vlivem svých zdraví škodlivých a životní prostředí znečisťujících vlastností. Jejich druhotné produkty, které vznikají reakcí VOC s oxidy dusíku za přítomnosti slunečního záření tzv. fotochemické oxidanty, způsobují značné škody životnímu i národnímu hospodářství. Vznik fotochemických oxidantů je uveden v rovnici. VOC + NO X + UV záření + teplo = troposférický ozón (O 3 ) Jedním z nejškodlivějších produktů této reakce je troposférický ozón neboli ozón přízemních vrstev. Bývá označován jako špatný ozón nebo letní jed, protože se projevuje zvláště v létě. Jeho vznik navozuje přítomnost tepla, UV záření a emitované VOC, čili letní počasí. Troposférický ozón způsobuje respirační potíže, astma a oslabuje postupně činnost části plic. Z tohoto důvodu jsou těkavé organické látky, jako prekurzory přízemního ozónu, uznávaným a závažným celosvětovým problémem. 10) Sick Building Syndrom (Brunecký a Tesařová 2005) Poslední výzkumy dokázaly, že významný dopad na fyziologické pochody lidského organismu má i vnitřní prostředí staveb. Problém veřejných a zejména obytných budov narůstá úměrně se zvýšeným podílem syntetických materiálů použitých při konstrukci staveb a pro zhotovení vnitřního zatížení objektů. K onemocněním nebo spíše symptomům onemocnění, které jsou spojovány se zvýšenou koncentrací chemických a aktivních látek ve vnitřním prostředí, patří vznik onemocnění působením budov označované dnes obecně jako Sick Building Syndrome SBS Syndrom nemocných budov nebo Building Related Illnes BRI onemocnění související s budovami. Sick Building Syndrome je charakterizován všeobecnými příznaky, jako jsou bolesti hlavy, únava a dráždění dýchacích cest a spojivek, snížení potence atd.. Tyto příznaky mohou mít příčinnou souvislost s expozicí chemických látek nebo prachových částic v ovzduší. Velmi důležitý je poznatek, že tyto symptomy ustupují nebo mizí úplně, v krátké době po opuštění místnosti nebo budovy, ve které došlo k vyvolání příznaků, ale u BRI zůstávají. Pozornost stavební výroby byla v minulosti orientována zejména na fyzikální mikroklima u bytů. Důraz byl kladen na tepelně-vlhkostní, mikrobiální, světelné, akustické, elektrostatické, ionizační parametry aj.. V současné době je diskutováno zejména mikroklima odérové, toxické a 10) BRUNECKÝ, P., TESAŘOVÁ, D. Emise VOC z nábytkových dílců. Brno: vydavatel Ing. Zdeněk Novotný CSc., 2005, 1 vydaní, 68 s., ISBN

20 také působení VOC na člověka. Radikály destruující organické sloučeniny, jsou iniciovány nejen vlivem toxických a reaktivních látek nahromaděných v těle dlouhodobým působením vnějšího znečištěného ovzduší, vod, potravy, ale i toxickými a těkavými organickými látkami ve vnitřním prostředí budov. 11) Nejčastější příčiny vzniku SBS v budově jsou (WHO 1995) 12) : - klimatizace s možností chlazení - nemožnost přívodu venkovního vzduchu - příliš vysoká nebo nízká teplota a vlhkost vzduchu, kolísání v průběhu dne - nový nábytek, koberce, nové malby a nátěry - velké množství čalouněného nábytku - chemické znečištění, jako je tabákový dým, ozón, VOC ze stavebních materiálů a zařízení budovy - mnoho otevřených regálů, kartotéky - prachové částice a vlákna ve vzduchu - blikající osvětlení a osvětlení ostře zářící nebo slabé - nedostatečná nebo nevhodná údržba budovy Onemocnění způsobené ovzduším znečištěném VOC (Jergl 2007) Vstupní branou do lidského organismu je nejčastěji respirační systém, dále pak trávicí cesty a nebo kontakt s pokožkou. Plíce pak díky své velké ploše umožňují toxickým látkám navazujícím se na hemoglobin snadný průchod do lidského organismu. V okamžiku, kdy je škodlivá látka vpravena do lidského organismu jednou z uvedených cest, pak může způsobit různé zdravotní problémy. 13) (Brunecký a Tesařová 2005) Jakkoliv byl organismus člověka genezí vybaven určitou schopností přizpůsobit se změněným podmínkám, je zřejmé, že proměny obývaného prostředí dnes předbíhají schopnost adaptability lidského organismu a tato skutečnost se projevuje zvýšeným nárůstem takzvaných civilizačních onemocnění. Důkazem této skutečnosti je statisticky podložený nárůst onemocnění obyvatelstva a dramatický vzestup prostředků investovaných do oblasti zdravotnictví. Příčinou zvýšené nemocnosti je zřejmě proměna životního prostředí člověka, nový životní styl člověka a 11) BRUNECKÝ, P., TESAŘOVÁ, D. Emise VOC z nábytkových dílců. Brno: vydavatel Ing. Zdeněk Novotný CSc., 2005, 1 vydaní, 68 s., ISBN ) Syndrom chorých budov, WHO, Regionální úřad pro Evropu. ISBN , 35 s 13) JERGL, Zdeněk. Vliv teploty a vlhkosti na kvalitu povrchové úpravy nábytkových dílců. Brno, s. Dizertační práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav nábytku, designu a bydlení. 20

21 zděděné genetické vlohy. Lidé se navzájem liší nejen vzhledem, ale i vrozenou reaktivitou a odolností vůči škodlivinám vnějšího prostředí. Odlišují se reaktivitou nervovou, imunologickou, vlastnostmi metabolismu a vnitřní sekrece, svojí vnímavostí a odolností vůči chorobám. Lze říci, že schopnost přežití a reprodukce si dosud na planetě po dlouhé generace zachovali lidé vybaveni jen jistou dispozicí organismu. Dnes stojí proti přirozené selekci vyspělost medicíny, jejíž náklady rostou a budou dále stoupat přímo úměrně s poškozováním obývaného prostředí člověka. Dnes jednoznačně víme, že určitá zátěž může vyvolat zděděnou chorobu, která by jinak zůstala skrytá. Narušené životní prostředí dnes iniciuje rozvoj latentních onemocnění a jakkoliv je medicína vyspělá, nemůže soupeřit s razantní proměnou obývaného prostředí, které dnes řadu onemocnění způsobuje. Citlivost na VOC je u každého člověka individuální. Při zvýšené expozici mohou VOC a jejich škodlivé radikály destruovat organismus. Nejvíce VOC je v kancelářích a ložnicích bytů vybavených úložnými prostory, tedy bohužel tam, kde člověk nejvíce relaxuje. Důsledkem je pak únava, snížená výkonnost, vyčerpání, bolesti hlavy, stres, snížená sexuální aktivita a start latentních nemocí. Závažnější jsou ale alergie (imunologická přecitlivělost), somatické mutace (rakoviny) a obávané mutace genetické. Důsledkem jsou též zdánlivě nepochopitelná, dětská onemocnění, jejichž nárůst je alarmující, a proto probíhají intenzivní výzkumy a práce za účelem stanovení limitních - prahových hodnot koncentrací škodlivých látek v interiérech. 14) 14) BRUNECKÝ, P., TESAŘOVÁ, D. Emise VOC z nábytkových dílců. Brno: vydavatel Ing. Zdeněk Novotný CSc., 2005, 1 vydaní, 68 s., ISBN

22 3.1.6 VOC a legislativa ČR Základní legislativní rámec k problematice VOC tvoří zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší ve znění zákona č. 472/2005 Sb. Dále je to vyhláška č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu ve znění novely č. 509/2005 Sb., dále zákon o ochraně veřejného zdraví 471/2005 Sb.. Hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb stanoví vyhláška č. 6/2003 Sb. (Tab.4. str.22). Tab. 4: Limitní hodinové koncentrace chemických ukazatelů a prachu Vyhláška č. 6/2003 Sb. Látka jednotka limitní koncentrace oxid dusičitý µg.m frakce prachu PM10 1) µg.m frakce prachu PM2,5 2) µg.m oxid uhelnatý µg.m ozón µg.m azbestová a minerální vlákna 3) µg.m amoniak µg.m benzen µg.m -3 7 toluen µg.m suma xylenů µg.m styren µg.m etylbenzen µg.m formaldehyd µg.m trichloretylen µg.m tetrachloretylen µg.m Látky, které vykazují jednu nebo víc nebezpečných vlastností jsou kvalifikované v zákoně 356/2003 Sb. - Zákon o chemických látkách a chemických přípravcích a ve vyhláškách č. 427/2004 Sb., kterou se stanovují bližší podmínky hodnocení rizika chemických látek pro zdraví člověka a č. 232/2004 Sb., kterou se vykonávají některé ustanovení zákona o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků. Na základe této klasifikace se chemickým látkám přiřazují výstražné symboly nebezpečnosti a označení specifické rizikovosti v podobě tzv. R-vět. 22

23 Plné znění R-vět: R 10 Hořlavý R 11 Vysoce hořlavý R 20 Zdraví škodlivý při vdechovaní R 21 Zdraví škodlivý při styku s pokožkou R 22 Zdraví škodlivý při požití R 23 Toxický při vdechovaní R 24 Toxický při styku s pokožkou R 25 Toxický při požití R 36 Dráždí oči R 37 Dráždí dýchací orgány R 38 Dráždí kůži R 41 Nebezpečí vážného poškození očí R 43 Může vyvolat senzibilaci při styku s kůží R 45 Může vyvolat rakovinu R 46 Může vyvolat poškození dědičných vlastností R 48 Při dlouhodobé expozici nebezpečí vážného poškození zdraví R 50 Vysoce toxický pro vodní organizmy R 51 Toxický pro vodní organizmy R 53 Může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí R 63 Možné nebezpečí poškození plodu v těle matky R 65 Zdraví škodlivý: při požití může vyvolat poškození plic R 66 Opakovaná expozice může způsobit vysušení nebo popraskaní pokožky R 67 Vdychovaní par může způsobit ospalost a závrať Plné znění označení nebezpečnosti látky: F Vysoko hořlavá T Toxická Xn Zdraví škodlivá Xi Dráždivá N Nebezpečná pro životní prostředí 23

24 3.1.7 Charakteristika vybraných organických látek 15) a) Benzen C 6 H 6 látka toxická, karcinogen. Příznaky otravy jsou zvracení a mdloby. Chronická otrava vyvolává poškozením kostní dřeně, jater, ledvin a úbytek bílých krvinek. Dlouholeté působení malých koncentrací může vyvolat leukémii. R45, R48, R23, R24, R25, R11, 36/38, 65, T, F. Bod varu 80,1 C. b) Toluen C 7 H 8 páry toluenu mají narkotický účinek, způsobují bolesti hlavy, žaludeční nevolnost, dráždí oči a dýchací cesty. Toluen se vstřebává pokožkou, kterou odmašťuje a dráždí. Účinky na kůži závisí na době trvání a intenzitě expozice. Při dlouhotrvajícím a intenzivním kožním kontaktu dochází k vysušení a silnému podráždění pokožky. Vysoké koncentrace par nebo styk s kapalinou silně dráždí sliznici očí. Při požití dráždí sliznice trávicího ústrojí. F11, R20, R38. Bod varu 110,6 C. c) Ethylbenzen C 8 H 10 působí na nervovou soustavu, dýchací cesty a poškozuje sliznici. Při vystavení vysokým koncentracím Ethylbenzenu v ovzduší trpí lidé závratěmi, podrážděním či pálením očí a v hrdle a problémy s dýcháním. R11, R20. Bod varu 136 C. 15) Somborn R., Lösemittel, Vincentz Verlag. ISBN , 136 s. 24

25 d) Xyleny C 8 H 10 zdraví škodlivé při vdechování, při požití, dráždí pokožku. Vysoké koncentrace par nebo styk s kapalinou silně dráždí sliznici očí. Při požití dráždí sliznice trávicího ústrojí. R10, R20, R21, R38. Bod varu 137 až 140 C. ortho-xylen meta-xylen para-xylen e) Butylacetát C 6 H 12 O 2 R10-hořlavý, R66-opakovaná expozice může způsobit vysušení nebo popraskání kůže, R67-vdechování par může způsobit ospalost a závratě. Bod varu 126 C. f) Pentanal C 5 H 10 O R11-vysoce hořlavý, R38-dráždí kůži, R41-nebezpečí vážného poškození očí, bod varu 103 C. g) Hexanal C 6 H 12 O R10, R36/38-dráždivý pro oči a kůži, bod varu 131 C Nábytek jako zdroj VOC v interiéru (Brunecký 1999) Nábytek, v okamžiku, kdy je vyroben, emituje do svého okolí různé druhy a koncentrace škodlivých látek. Nábytek se v interiérech svojí nezbytnou přítomností řadí k největším emitentům těkavých organických sloučenin. Příklady používaných VOC látek ve výrobě nábytku uvádí Tab.2 str ) 16) BRUNECKÝ, P., Analýza významných VOC ve výrobě nábytku. Brno, MZLU, s

26 (Jergl 2007) Množství emisí organických látek z nábytku lze sledovat ve vztahu k hotovému výrobku nebo v průběhu výroby jeho jednotlivých dílců. V obou případech hrají důležitou roli faktory, které vstupují do procesu výroby nebo užívání nábytku, a ovlivňují tak množství emitovaných škodlivých sloučenin. 17) Množství emitovaných škodlivin z vyrobeného nábytku záleží především na těchto faktorech 17) : použitý konstrukční materiál pro výrobu nábytku (masivní dřevo, velkoplošné materiály). použitý typ povrchové úpravy (nátěrové hmoty - jejich organická rozpouštědla, dekorativní lamináty, fólie). použitá lepidla použité materiály u čalouněného nábytku (PUR pěny, textilie apod.). ostatní materiály používané ve výrobě nábytku (např. plasty). čas, který uplynul od okamžiku vyrobení nábytkového kusu do okamžiku užívání spotřebitelem. V okamžiku výroby nábytkového kusu, tedy bereme-li v úvahu mokrý způsob povrchové úpravy, jsou tzv. okamžité emise z nábytku nejvyšší. Dlouhodobé emise VOC, které se např. dle normy ISO měří po 28 dnech od výroby nábytkového kusu/dílce, jsou již zpravidla zjištěny pouze v nízkých koncentracích. vliv podmínek prostředí (teplota, vlhkost a výměna vzduchu). ostatní vlivy (zabalení nábytku a tím uzavření emisí apod.) Materiály používané pro výrobu nábytku V případě použitých konstrukčních materiálů pro výrobu nábytku je pozornost co do emisí zaměřena na velkoplošné aglomerované a překližované materiály a na masivní dřevo. Masivní dřevo (Jergl 2007) Pojem emise těkavých látek ve vztahu k masivnímu dřevu nachází význam hlavně u jehličnatých druhů dřev, především nejběžnějších zástupců používaných k výrobě nábytku (smrk, borovice a modřín). Tato dřeva obsahují různé 17 JERGL, Zdeněk. Vliv teploty a vlhkosti na kvalitu povrchové úpravy nábytkových dílců. Brno, s. Dizertační práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav nábytku, designu a bydlení. 26

27 pryskyřice, v nichž jsou zastoupeny především terpeny, které vytvářejí po chemické stránce různé sloučeniny, jichž je dnes známo více jak Jehličnatá dřeva obsahují až 5 % těchto látek. Jmenovat lze například α-pinen, β-pinen, limonen nebo 3-δ-caren. 18) Velkoplošné materiály (Hrázský a Král 2000) Velkoplošné materiály, pro výrobu nábytku, tedy aglomerované a překližované desky, mohou emitovat formaldehyd, který se do těchto materiálů dostává jako součást lepidel (např. močovinoformaldehydová nebo fenolformaldehydová lepidla). Podle množství uvolňovaného formaldehydu se velkoplošné materiály řadí do emisních tříd. U dřevotřískových desek je např. uplatněno rozdělení dle ČSN EN Třískové desky - požadavky dle emisních tříd formaldehydu takto 19) : emisní třída E1 desky s emisí formaldehydu do 10 mg/100 g absolutně suché třískové desky emisní třída E2 desky s emisí formaldehydu mg/100 g a. s. třískové desky emisní třída E3 desky s emisí formaldehydu mg/100 g a. s. třískové desky Přičemž pro účely výroby nábytku jsou používány aglomerované materiály emisní třídy E1. (Tesařová 2004) Výzkumem bylo také dokázáno, že dřevotřískové desky emitují také ve značném objemu VOC. Oplášťováním tohoto materiálu (dýhou, fólií) však dochází k uzavření emisí, tedy k jejich znatelnému poklesu. 20) VOC emitované nábytkem v čase Vyrobený nábytkový kus emituje, díky své materiálové skladbě, do svého okolí značné množství různých těkavých organických sloučenin. (Rothkamm et al. 2003) Zabalením hotového nábytku různými balícími materiály (nejčastěji fóliemi) dochází k uzavření těchto emisí do doby, než si jej 18) JERGL, Zdeněk. Vliv teploty a vlhkosti na kvalitu povrchové úpravy nábytkových dílců. Brno, s. Dizertační práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav nábytku, designu a bydlení. 19) HRÁZSKÝ, J., KRÁL, P. Technologie výroby aglomerovaných materiálů. 1. vydání Brno : MZLU, s. ISBN ) TESAŘOVÁ, D., Emise VOC emitované z nábytkových dílců s povrchovou úpravou. Sborník- 35.mezinárodní konference o nátěrových hmotách, Univerzita Pardubice, 2004, ISBN

28 zákazník zakoupí. Spotřebitel tyto emise v dřívějších dobách hodnotil jako znak kvality (typická vůně dřeva, charakteristická vůně laku). Dnes je jakýkoliv nepřiměřený zápach z nábytku hodnocen spotřebitelem jako obtěžující nedostatek a zároveň indikátor pro možné nebezpečí. Z výzkumu je známo, že například u nábytku, který je dokončen mokrým způsobem povrchové úpravy, existují zbytkové emise, které jsou v rámci doznívajících reakcí postupně odevzdávány v čase. V průběhu času však emise odezní natolik, že po určité době již nejsou více vnímatelné. 21) (Bagda et al. 1996) Tyto emise těkavých organických látek, nazývané i jako dlouhodobé emise, jsou emitovány v podobě přirozených látek obsažených ve dřevě, dále látek použitých pro výrobu materiálů na bázi dřeva a z látek emitovaných dokončenými plochami. Proces úbytku těkavých organických sloučenin z nábytku lze charakterizovat trendem pozvolně poklesávající křivky. Na tento proces má vliv teplota, míra výměny vzduchu nebo i vztah poměru plochy nábytku k prostorovému objemu. 22) Snahou je dnes používat takové materiály (lepidla používaná při výrobě, nezávadnost povrchových úprav, moderní konstrukční materiály), které vykazují co nejnižší emisní hodnoty škodlivých sloučenin. 3.2 Odérové mikroklima (Jokl 2002) Odérové mikroklima je složka prostředí, tvořená odéry, tj. toky těchto látek v ovzduší, které působí na člověka a spoluvytvářejí tak jeho celkový stav. Odérové látky (odéry) jsou plynné složky v ovzduší, vnímané jako pachy (jednak nepříjemné - zápachy, jednak příjemné - vůně). Jsou to anorganické nebo organické látky, většinou produkované člověkem samotným nebo jeho činností, popř. uvolňované ze stavebních konstrukcí a zařizovacích předmětů. Jejich počet má v interiérech budov stoupající tendenci. 23) Vnímání pachu člověkem je subjektivní záležitostí, pach který jednomu člověku přijde příjemný, může druhé osobě vadit. Reakce různých lidí závisí na tom, zda-li pach poznají, nebo je-li pro ně nový, na tom s čím si tento pach spojují, kde vyrůstali a s jakými pachy přicházeli do kontaktu během svého života. 21) ROTHKAMM, Martin, HANSEMANN, Wilfried, BÖTTCHER, Peter. Lack Handbuch Holz. 1. Auflage. Leinfelden-Echterdingen : DRW - Verlag, s. ISBN ) BAGDA, Engin, et al. Emissionen aus Beschichtungsstoffen : Stand der Technik, Analyse der Emissionen und deren Einfluss auf die Innenraumluft. Renningen- Malmsheim : Expert-Verlag, s. ISBN ) JOKL, M., Zdravé obytné a pracovní prostředí. Praha, Akademie věd České republiky, s

29 (Groskreutz et al. 2003) Na velikost pachového vjemu má vliv i vlhkost a teplota vzduchu. 24) Vůně, příjemné pachy, vyvolávají prospěšné metabolické změny, zlepšují zdraví, náladu, navozují pohodu. Člověk, který je obklopený vůněmi, se cítí přirozeně, lépe, dokáže se více soustředit a tolik na něj nedoléhá vliv stresu. Avšak při zamoření prostředí nepříjemným zápachem, nastává okamžitá opačná reakce. Zápach neguje veškeré stimuly, které jsou příjemné, znemožňuje navození harmonie. Pokud jsou koncentrace vůní v ovzduší vysoké, většinou jsou brány negativně, i když by v malém množství byly příjemné. Stejně tak přesycenost prostředí několika druhy vůní, může navodit negativní dojem Zdroje odérů Všechny látky organického i anorganického charakteru mají, alespoň za určitých podmínek, schopnost uvolňovat jednotlivé molekuly, případně atomy, které charakterizují jejich chemické složení. Takto uvolněné, tj. odpařené, případně odsublimované podíly tvoří podstatu nejrůznějších pachů, které se vyskytují v organické i anorganické přírodě. Kromě přírodních zdrojů pachů existují i zdroje, které souvisejí s činností lidí, jako jsou pachy nejrůznějších výrobních provozů, laboratoří, pachy dopravních prostředků a jejich provozu, zemědělské výroby a další ( 2010) Zdroje nepříjemných odérů (Jokl 2002) Do interiéru budovy vstupují tyto odéry jednak z venku, jednak zevnitř - ze vzduchotechnických zařízení, ze stavebních materiálů a zřizovacích předmětů a hlavně vznikají v důsledku různých činností člověka (Obr.1. str.30). Z venkovního ovzduší vstupují: - produkty spalovacích motorů - produkty výrobních procesů průmyslu - spaliny z tepláren, kotelen a topenišť Ze vzduchotechnických zařízení: - pach cigaretového kouře - pach žluklého oleje (restaurace) - čistící prostředky 24) GROSKREUTZ, R., GUNDLACH, J., SULLIVAN, M., EPSTEIN, E., Indoor composting facility odor control: perception, process, and performance, in Proceedings of the Water Environment Federation, WEF/AWWA/CWEA Joint Residuals and Biosolids Management 2003, (online) [citované ]. Dostupné na Word Wide Web < 29

30 Ze zřizovacích předmětů: - z překližek, dřevotřískových desek, parket - z laků a dalších nátěrových hmot - z tapet, korkových podlah a obkladů - ze spotřebičů a kancelářského vybavení Z činností člověka: - tělesné pachy - kosmetické přípravky - odpadky Zvláštní kapitolou je odér vznikající při kouření cigaret. Ve vyspělých zemích je dnes již vnímán naprostou většinou lidí zcela negativně, jako zápach zhoršující jejich zdraví, přičemž bývalí kuřáci reagují nejcitlivěji. Kouření, zvláště je-li intenzivní a dlouhodobé, způsobuje zužování cév, nervozitu, poškození horních cest dýchacích i snížení rozlišovací schopnosti čichových a chuťových buněk. 25) Obr. 1: Zdroje nepříjemných odérů v interiéru (Jokl 2002) Zdroje příjemných odérů (Jokl 2002) Zdroje příjemných odérů mohou být rozděleny na zdroje již přítomné v interiéru, nebo zdroje vnikající z exteriéru (Obr.2. str.31) 25) : Z venkovního prostředí: - vůně kvetoucích rostlin, sena - tající sníh V interiéru: - květiny - kosmetické přípravky - prací prostředky - potraviny 25) JOKL, M., Zdravé obytné a pracovní prostředí. Praha, Akademie věd České republiky, s

31 - některé stavební materiály např. dřevo Příjemné odéry mají delší historii než nepříjemné pachy, například byly už v minulosti využívány ženami pro zvětšení svého půvabu. Obr. 2: Zdroje příjemných odérů v interiéru (Jokl 2002) Působení odérů na člověka (Jokl 2002) Vdechovaný vzduch vstupuje mezi nosní kosti v čichové zóně (Obr.4 str.32), pokryté čichovými buňkami (receptory) se sliznicí na povrchu. Odérové látky musí přijít do styku se sliznicí, mají-li vytvořit čichový vjem. Jenom asi 1 % vdechovaných molekul těchto látek přijde do styku s čichovými buňkami, které pak vysílají nervové vzruchy (elektrické signály) čichovým nervem (bulbus olfactorius) do čichového centra v přední části mozku (rhinencephalon), kde jsou zpracovány. Lze to potvrdit záznamem elektroolfaktogramu (electro-olfactogram) EOG, tj. registrací této elektrické aktivity, která vzrůstá s rostoucí koncentrací odérových látek. Část mozku zabývající se čichem (bulbus) je umístěna nad nosem ve středu mozku a má zhruba velikost švestky (odtud angl. název olfactory bull). Většina nervových drah z čichových bulbů končí ve vývojově nejstarší centrální oblasti mozku, zodpovědné za řízení emočních a sexuálních reakcí. Na základě této skutečnosti se soudí, že pachy se značnou měrou podílejí na vytváření nálad. Bylo např. poukázáno, že pokud někdo spojuje relaxaci s vůní moře, stačí mu k uvolnění jen závan této vůně, popř. vůně mořské soli. 31

32 Obr. 3: Pokles koncentrace odérů v závislosti na času (Kuchner 1953) Obr. 4: Schéma čichového ústrojí člověka (Jokl 2002) Vnímaná koncentrace odérů stoupá jen do okamžiků nasycení sliznice (lipidové dvojvrstvy) s odérovými receptory a pak už nereaguje ani na značné zvýšení koncentrace odérů. Naopak, hladina vnímání začíná v průběhu času klesat a po 5-15 minutách se ustálí na minimální hladině (Obr.3 str.32) v důsledku krátkodobé odérové adaptace způsobené únavou (Kaiser 1962, Mc Burney, Levine a Cavanaugh 1977). Bez přítomnosti odéru se čich rychle obnoví. Existuje také dlouhodobá odérová únava závislá na věku. Na základě rozboru čichových schopností 1955 osob (1158 žen a 797 mužů ve věku od 5 do 99 let) bylo na klinickém středisku pro výzkum čichu a chuti na Pensylvánské univerzitě (U.S.A.) zjištěno, že u obou pohlaví je nejlepší čich ve věku od 30 do 60 let, od 60 do 80 se pozvolna zhoršuje (60 % lidí má čich značně narušený, 25 % necítí téměř nic). Všechny věkové kategorie žen mají lepší čich než muži a také nekuřáci jsou na tom lépe než kuřáci. Nadměrně citlivý je čich v těhotenství, v době kojení, při zvýšeném cukru v krvi, při zánětu ledvin, při migréně a před jakýmkoliv blížícím se onemocněním. Odérové vjemy mohou být značně idividuální: Johann Wolfgang Goethe si např. v jednom ze svých dopisů trpce stěžoval, že vzduch, který Schillerovi tolik prospíval, působil na něho samého jako jed. Byl to vzduch "provoněný " shnilými jablky, který Schillera povzbuzoval, takže míval dokonce v zásuvce svého psacího stolu shnilá jablka. 32

33 I když odéry přímo neohrožují zdraví člověka, při určité koncentraci způsobují ztrátu jeho výkonnosti, ztrátu soustředění, ztrátu chuti a pocit nevolnosti; proto jsou odstraňovány hlavně z důvodů psychofyziologických, ale i ekonomických a hygienických, neboť často signalizují zvýšenou kontaminaci prostředí choroboplodnými mikroby. Při dlouhodobých expozicích se však mohou dostavit i stavy úzkosti, deprese a chronické únavy. U mužů a žen všech věkových kategorií zápach plísní, dlouho stojící vody a myší vyvolává pocit stísněnosti, podráždění a dokonce i bolení hlavy (Stanford a Reynolds). Bylo zjištěno, že lidé nejméně příznivě reagují na pachy, které lze nazvat odéry naší civilizace: různá barviva, oleje, fotografické chemikálie, některé prací prostředky. U 80 % osob vyvolávají špatnou náladu, pocity hněvu a pobouření. Muže a ženy všech věkových kategorií rozčilují a omamují vůně zahradních lilií a orchidejí; u některých lidí dokonce otupují vnímání. Ženy všech věkových kategorií snášejí daleko hůře než muži zápach desinfekčních prostředků a některých silně aromatických léků Problematika odérových látek Výskyt a vlastnosti pachových látek jsou obvykle vyjadřované pomocí čtyřech veličin, koncentrace, intenzita, charakteru a hedonického tónu. Koncentrace - aktuální koncentrace pachových látek ve vzduchu, která se vyjadřuje v pachových jednotkách - ou E /m 3 a stanovuje se metodou dynamické olfaktometrie. Jednotka pachu 1ou znamená odour unit, neexistuje jako jednotka soustavy SI, ale jako jednotka Evropská, tedy 1ou E (European odour unit). (ČSN EN ) 1ou E = množství pachových látek, které jsou odpařené do 1m 3 neutrálního plynu za normálních podmínek (teplota 273,15K, tlak 101,325kPa) a vyvolávají u testujících posuzovatelů stejný smyslový vjem, jako 123µg n-butanolu, rozptýleného v objemu 1m 3 neutrálního plynu za normálních podmínek (Evropská referenční pachová hmotnost EROM). 1 EROM = 123µg n-butanolu, odpařeného do 1m 3 neutrálního plynu. 1 EROM = 123µg n-butanolu/m 3 = 1ou E směsi pachových látek 27) Intenzita Subjektivní vjem množství pachu vnímaný člověkem od velmi slabého po velmi silný. 26 JOKL, M., Zdravé obytné a pracovní prostředí. Praha, Akademie věd České republiky, s ČSN EN : Kvalita ovzduší - Stanovení koncentrace pachových látek dynamickou olfaktometrií,

34 Charakter Vyjádření pocitu pozorovatele, co mu ten který pach připomíná (růže, banány, káva). Hedonický tón Pach příjemný, nepříjemný, tón se může měnit s intenzitou vnímání, od příjemného k nepříjemnému. (Auterská; 2007),,Důležité je připomenout skutečnost, že pach je tvořený jednou látkou nebo směsí chemických látek a sloučenin. Jednotlivé látky, směsi se vzájemně ovlivňují a kombinují a vytvářejí tak proměnný charakter pachu pro různé koncentrace látek ve směsi. Pro oba případy je možné stanovit jednotlivé koncentrace látek obsažených v plynu, ale tyto hodnoty nebudou zpravidla vypovídat o intenzitě a typu pachu. Zapáchající látky se vyznačují především tím, že jsou cítit už při tak malých koncentrácích, které už často nejsou stanovitelné analytickými metodami (vzhledem k citlivosti přístrojů). V imisním prostředí se ještě víc rozptýlí a reagují současně s prvky vzduchu (kyslík, další vzdušné emise jako NOx, ozón apod.), dále se rozkládají za přítomnosti UV záření a mění se teplem. Už změna teploty o 1 C může několikanásobně zvýšit emise pachových látek. Dá se to vysvětlit tak, že se uvolní nepatrně víc organických látek s velmi nízkým čichovým prahem, přičemž se můžou měnit poměry jednotlivých látek ve směsi v závislosti na těkavosti jednotlivých složek ve směsi a na fyzikálních podmínkách směsi. Všechny tyto vlivy mohou měnit charakter původního pachu až k jeho úplné změně. Vzhledem k množství a různých kombinací látek ve směsích, nebylo dosud reálné vytvořit databázi pachů jednotlivých směsí. Proto se hledaly cesty, jak pach identifikovat a určit. Vnímaní pachu a obtěžování zápachem je dále ovlivňované množstvím psychologických a socioekonomických faktorů. Není možné práh nepříjemnosti pachu definovat na základě koncentrace, proto byly všechny metodiky sledovaní pachu založené na statistickém sledovaní vnímání pachu osobami, buď už vyškolenými, nebo náhodně zvolenými. 28) 28) AUTERSKÁ, P., Vyhodnocení úrovně pachových emisí v potravinářství, zemědělství a asanačních zařízeních, Studie, Černošice: 2007, s.6 34

35 3.2.4 Faktory ovlivňující vnímání (Janatová 2005) Vnímaní pachových látek ve vnitřním prostředí záleží na dvou hlavních faktorech: 1. objektivní faktory vnímání pachových látek: množství a složení emisí pachových látek meteorologické podmínky 2. subjektivní faktory vnímání pachových látek pohlaví věk prodělané onemocnění kouření sociální pohoda,... 29) Legislativa České Republiky v oblasti měření pachů V současnosti se obtěžováním obyvatelstva zápachy věnuje hlavně Zákon o ochraně ovzduší (Zákon č. 86/2002 Sb.). V 10 tohoto zákona se uvádí, že,,vnášení pachových látek ze stacionárních zdrojů do ovzduší nad míru způsobující obtěžování obyvatelstva není dovoleno, a že prováděcí právní předpis stanoví přípustnou míru obtěžování a způsob jejího zjišťování. 30) Prováděcím právním předpisem je Vyhláška 356/2002 Sb. Způsoby zjišťování míry obtěžování obyvatelstva jsou podle Přílohy č. 7 k Vyhlášce č. 356/2002 Sb. jmenované jako metody měření pachu. olfaktometrická metoda ( ČSN EN ) měření pachové stopy (ČSN ) metoda statistického zjišťování a hodnocení obtěžovaní zápachem (ČSN ) metoda místního šetření na základe statistiky stížností 31) 29) JANATOVÁ, L., Stanovení míry obtěžování obyvatelstva pachovými látkami pomocí dotazníkových šetření. Ústí nad Labem: Český hydrometeorologický ústav, 2005, (online) [citované ]. Dostupné na Word Wide Web < 30) Zákon č. 86/2002 Sb., zákon o ochraně ovzduší. 31) Vyhláška č.356/2002 Sb. 35

36 3.2.6 Metody pro stanovení intenzity pachů ve vnitřním prostředí Metody vhodné pro stanovení intenzity pachu: 1. Fyzikálně-chemické analytické postupy: Nejčastěji se používá metoda chromatografická (neboli plynová chromatografie). Při stanovení intenzity pachu vznikají problémy u směsí látek, kde dochází k účinku synergickému (spolupůsobícímu), aditivnímu či rušivému, nebo v případě, kdy jsou čichové prahy některých pachů nižší než detekční meze používaných analytických metod. 2. Olfaktometrické měření: Při olfaktometrickém měření je vybranému týmu posuzovatelů předkládán vzorek vzduchu, který je v známém poměru smíchán s neutrálním vzduchem. Zařízení umožňující toto zkoumání se nazývá olfaktometr. Pachová koncentrace posuzovaných vzorků je vyjádřena jako násobek jedné pachové jednotky. Tato metodika byla detailně rozpracovaná v normě EN a Českou republikou převzata a přeložena jako ČSN EN 13725: Kvalita ovzduší Stanovení koncentrace pachových látek dynamickou olfaktometrií. Obr. 5: Olfaktometr T09 ( 3. Elektronický nos: Pro detekci a klasifikaci vůní a zápachů bylo například v USA vyvinuté zařízení, které se nazývá elektronický nos (Obr.6 str.37). Tak jako má lidský nebo zvířecí čichový orgán smyslové buňky na sliznici čichového orgánu a příslušné nervové centrum v mozku, je i elektronický nos kombinací chemických senzorů a systému, který signál ze senzoru srovnává se vzorovým signálem. Elektronické nosy jsou určené především pro identifikaci těkavých chemikálií a používají se v medicíně a v technice životního prostředí. 36

37 Obr. 6: Elektronický nos ( Pro zjišťování intenzity pachu vnitřního prostředí a emisí pachových látek z nábytkových dílců je z uvedených metod vhodná olfaktometrická metoda Olfaktometrie Olfaktometrií se nazývá měření pachového vjemu u posuzovatelů na olfaktometrický podnět, kterým může byt jakýkoliv odér. Odéry nazýváme látky, které působí na lidský olfaktický systém tak, že člověk vnímá pach. (ISO 5492) Pach je organoleptická (smyslová) vlastnost, která je vnímána čichovým orgánem po vdechnutí určitého objemu látky. Pachová látka je látka, která stimuluje lidský čichový systém tak, že vnímá pach Druhy olfaktometrie Olfaktometrii rozdělujeme na přímou a nepřímou. 1. U přímé olfaktometrii probíhá zároveň odběr vzorků a zároveň vlastní měření vjemu posuzovatelů. 2. U dynamické olfaktometrie je přiváděna do společného výstupu směs plynu obsahujícího pachové látky, která byla odebrána do odběrové nádoby, a neutrální plyn se známými poměry zředění. Přístroj, ve kterém je vzorek plynu s pachovými látkami ředěn neutrálním plynem v definovaném poměru a zároveň se předkládá k měření posuzovatelům, se nazývá olfaktometr (Obr.5 str.36). 37

38 Typy Olfaktometrů Rozeznáváme dva hlavní typy olfaktometrů. První typ měří koncentraci pachové jednotky, hédonický tón, intenzitu a charakter pachu, ale jen pro celou směs pachových látek. Pomocí tohoto přístroje není možné odseparovat vybranou těkavou organickou látku a posuzovat jí samostatně. Druhým typem je možné měřit hédonický tón a charakter pachu pro jednotlivé vybrané pachové látky samostatně. Zástupcem této kategorie je například přístroj Sniffer 9000, který byl použit i při měření, prováděných v této práci Princip měření pomocí přístroje Sniffer 9000 Princip olfaktometrického měření na tomto přístroji spočívá v separaci jednotlivých látek na koloně plynového chromatografu s plamenovým ionizačním detektorem (FID) a jejich postupnému dávkovaní v nezředěné koncentraci posuzovatelům. Celá směs těkavých organických látek se na koloně působením tepla rozloží na jednotlivé látky v závislosti na jejich retenčním čase. Ve stejném čase, v jakém je zachycuje detektor a zaznamenává detekovanou látku a její množství, jsou v nezředěném množství vháněné do dávkovací trubice, z které vycházejí k posuzovateli, který hodnotí jejich hédonický tón a charakter pachu. Hédonický tón pachu zaznamenávají pomocí stupnice od -5 do 5. 38

39 4. MATERIÁL A METODIKA 4.1 Materiál Práce se zabývá měřením emisí VOC a olfaktometrickým posouzení pachů u kuchyňských skříněk. Kuchyň - prostor určený k přípravě potravin, si představujeme, jako místo spjaté s příjemnými vůněmi, které by nemělo negativně ovlivňovat chuť člověka. Avšak materiály použité při výrobě kuchyňských linek, mají vlastnost uvolňovat do okolí různé pachové látky, které vnímání člověka ovlivnit mohou. K měření byly vybrány čtyři kuchyňské linky od různých výrobců a z různých cenových kategorií. K měření byly zvoleny horní skříňky, kde jsou nejčastěji umístěny např.: talíře, misky, hrnečky.., tedy nádobí, z kterého jsou potraviny konzumovány a jejichž zápach by mohl negativně ovlivnit gastronomický prožitek Skříňka SK1 Skříňka od výrobce ze Slovenské republiky, orientační cena kuchyňského bloku je Kč. Doba od výroby do začátku měření je 13 měsíců. Rozměry 60 x 60 x 30 cm. Korpus: - materiál DTD-L 16 mm, javor - hrany lamino, javor - záda DVD-L bílá Dvířka: - materiál MDF 18 mm - vnější strana fólie, třešeň - vnitřní plocha fólie bílá Ostatní: - mechanické výklopné kování - skleněná police s kovovými podpěrkami Obr. 7: Skříňka SK1 39

40 4.1.2 Skříňka PL1 Skříňka od výrobce z Polské republiky, orientační cena kuchyňského bloku je 9 000Kč. Doba od výroby do začátku měření jsou 3 měsíce. Rozměry 60 x 60 x 30 cm. Korpus: - materiál DTD-L 16 mm, bílá - hrany lamino, wenge - záda DVD-L bílá Dvířka: - materiál MDF 16mm - vnější i vnitřní strana fólie, wenge Ostatní: - NK závěsy - DTD-L police s kovovými podpěrkami Obr. 8: Skříňka PL Skříňka SK2 Skříňka od výrobce ze Slovenské republiky, orientační cena kuchyňského bloku je Kč. Doba od výroby do začátku měření je 1 měsíc. Rozměry 60 x 60 x 30 cm. Korpus: - materiál DTD-L 16 mm, BK - hrany lamino, BK - záda DVD-L BK Dvířka: - materiál MDF 18 mm - vnější strana fólie hrušeň světlá - vnitřní strana fólie vanilka Ostatní: - NK závěsy - DTD-L police s kovovými podpěrkami 40

41 Obr. 9: Skříňka SK Skříňka PL2 Skříňka od výrobce z Polské republiky, orientační cena kuchyňského bloku je Kč. Doba od výroby do začátku měření je 1 měsíc. Rozměry 60 x 60 x 30 cm. Korpus: - materiál DTD-L 16 mm, šedá - hrany lamino, šedé - záda DVD-L bílá Dvířka: - materiál DTD-L 16 mm, světle zelená - hrany lamino šedé Ostatní: - NK závěsy - DTD-L police s plastovými podpěrkami Obr. 10: Skříňka PL2 41

42 - kuchyňský blok je pojem používaný v obchodním domě pro definování určitého počtu skříněk, standardně obsahuje horní skříňky o celkové šířce 240 cm a skříňky dolní o celkové šířce 180 cm Skříňka CZ1 Skříňka od českého výrobce, zřejmě malá truhlářská dílna. Doba od vyrobení do měření je let. Rozměry 115 x 40 x 38 cm. Korpus: - materiál DTD, dýha - hrany dýha - záda DTD-dýha 12mm Dvířka: - materiál sklo Ostatní: - NK závěs - DTD police - povrchová úprava: nitrocelulózový lak jako základ dokončený politurou Standardy chemických látek Název Reg.č.CAS čistota Hexanal ,0% Toluen ,9% α-pinen ,0% β-pinen ,0% n-butanol ,8% 4.2 Přístrojové vybavení - Maloprostorová komora VOC-TEST Plynový chromatograf Agilent 6890N s hmotnostním spektrometrem Agilent Plynový chromatograf s plamenovým ionizačním detektorem Agilent Přístroj pro termální desorpci typu: Model TD 4 - Sniffer Odběrové čerpadlo vzduchu Gilian LFS Odběrová trubička vybavená sorbetem Tenax TA - Teploměr a vlhkoměr - Mikrostříkačka a lahvičky 42

43 4.2.1 Maloprostorová komora VOC-TEST 1000 Maloprostorová komora o objemu 1m 3 je určená pro okamžité stanovení emisí VOC a jiných těkavých látek z materiálů, dlouhodobě umístněných ve stabilní teplotě a vlhkosti s definovanou rychlostí výměny vzduchu. Komora je skříňového provedení, jako komplexní celek. Technické parametre klimatizované zkušební komory VOC TEST 1000: Obsah zkušebního prostoru komory m 3 Nastavitelný rozsah vlhkosti vzduchu %-55% r.v.v. Přesnost regulace vlhkosti vzduchu......> 0,5 C Nastavitelný rozsah teplot C Přesnost regulace teploty......> 0,5 C Výměna vzduchu....1 m 3 /h Rychlost proudění vzduchu nad testovaným vzorkem....0,1 0,3 m/s Obr. 11: Maloprostorová komora VOC-TEST Plynový chromatograf Agilent 6890N s hmotnostním spektrometrem Agilent 5973 Ze zdroje plynu, kterým bývá většinou tlaková nádoba (1), přechází plyn systémem čistících (2) a regulačních zařízení (3), které zbavuje plyn nežádoucích příměsí a zajišťují jeho konstantní průtok kolonou. Dávkovačem (4) se vzorek vmísí do proudu nosného plynu a spolu s ním vstupuje do kolony (5). Za vhodně zvolených podmínek dochází v koloně k rozdělení směsi na jednotlivé složky. Tyto složky jsou 43

44 proudem nosného plynu převedené z kolony do detektoru (6), který bývá spojený přímo se zapisovačem (7). Součástí moderních přístrojů je i vyhodnocovací zařízení (8), kterým jsou různé typy integrátorů resp. počítačů. Dávkovač, kolona a detektor vyžadují řízení teploty termostatem (9), (10), obvykle na různou teplotu. Obr. 12: Blokové schéma plynového chromatografu. (Zika,1979) 1. Zdroj nosného plynu 6. Detektor 2. Čistící zařízení 7. Zapisovač 3. Regulační zařízení 8. Vyhodnocovací zařízení 4. Dávkovač 9. Termostat 5. Kolona 10.Termostat 2 Obr. 13: Plynový chromatograf Agilent 6890N s hmotnostním spektrometrem Agilent

45 4.2.3 Plynový chromatograf Agilent 4890 Plynový chromatograf Agilent 4890 s plamenovým ionizačním detektorem. Obr. 14: Plynový chromatograf Agilent Modul pro termální desorpci model TD-4 Zařízení řídící injektáž a teplotní režim při desorpci těkavých organických látek z desorpční trubičky se vzorkem emitovaného vzduchu. Obr. 15: Shorth path thermal desorption Model TD-4 45

46 4.2.5 Sniffer 9000 Přístroj určený pro olfaktometrické posouzení látek, vždy musí být napojený na plynový chromatograf, v tomto případě na Agilent 4890 (Obr.14 str.45) Obr. 16: Sniffer Odběrové čerpadlo vzduchu Gilian LFS Odběr vzorku vzduchu je zajištěný duálním membránovým čerpadlem Gilian LFS-113 s nastavitelným průtokem vzduchu. Pro toto měření byl průtok nastaven na hodnotu 12 l/h. Obr. 17: Odběrové čerpadlo Gilian LFS

47 4.2.7 Odběrová trubička Pro měření byla použita ocelová trubička se sorbetem Tenax TA, který je vhodný pro zachytávání VOC. Obr. 18: Ocelová odběrová trubička Obr. 19: Schéma odběrové trubičky Teploměr a vlhkoměr Teploměr - zjištění teploty při měření ( C), rozsah: -20 až 50 C, jeden d.= 0,1 C Vlhkoměr - zjištění vlhkosti při měření (%), rozsah 20 až 90%, jeden d. = 1% Obr. 20: Teploměr a vlhkoměr standardy Mikrolitrová injekční stříkačka a lahvičky se standardy látek Stříkačka s možností dávkování látek v minimálním objemu 1µl a chemické Obr. 21: Mikrolitrová injekční stříkačka a lahvičky 47

48 4.3 Metodika Měření pro tuto práci probíhá v několika krocích: 1. Odběr vzduchu znečištěného emisemi VOC látek z vnitřních prostor kuchyňských skříněk. 2. Analýza odebraných vzorků na plynovém chromatografu s hmotnostní spektroskopií a termální desorpcí. 3. Stanovení referenční pachové látky EROM 4. Příprava různých koncentrací jednotlivých chemických standardů 5. Analýza odebraných vzorků z kuchyňských skříněk a různých koncentrací chemických standardů na plynovém chromatografu s plamenovým ionizačním detektorem a jejich olfaktometrické zhodnocení pomocí přístroje Sniffer Metodika odběru vzorku vzduchu obsahujícího emise VOC Testované kuchyňské skříňky se před odběrem na 5 minut otevřou, aby došlo k výměně vzduchu s emisemi, které se zde nashromáždili za dobu, co byly skříňky zavřené. Poté se do skříňky umístí odběrová trubička napojená na čerpadlo. Trubička je vždy umístěna do rohu skříňky spojujícího korpus a záda, co nejdále od dvířek. Skříňka se zavře a spustí se odběr trvající 180 minut. Při odběru je zaznamenána relativní vlhkost vzduchu a teplota Metodika kvantitativního a kvalitativního stanovení emisí VOCs Kvantitativní a kvalitativní stanovení krátkodobých a dlouhodobých emisí VOCs je prováděno u kuchyňských skříněk, které jsou vystaveny v různou dobu a měli by v závislosti na době od vyrobení emitovat odlišné množství těkavých látek. U skříněk je také stanoveno celkové množství těkavých organických sloučenin tzv. TVOC (Total Volatile Organic Compounds). Měření TVOC je umožněno díky implementaci analytické a vyhodnocovací metody v rámci GC/MS. 1) Vzduch zatížený emisemi VOC, vycházející z kuchyňské skříňky, je prosáván pomocí čerpadla vzduchu přes desorpční odběrovou trubičku. Odběr vzorku vzduchu zatíženého emisemi VOC je realizován opakovaně pěti odběry ve 14ti denních intervalech. 2) Odběrová desorpční trubička se zachyceným vzorkem emisí VOC je následně analyzována v plynovém chromatografu s hmotnostním 48

49 spektrometrem a termální desorpcí. Postup analýzy lze shrnout následovně: Po volbě metody analýzy v PC a zadání identifikačních údajů o měření se desorpční trubička opatřená jehlou našroubuje do injektážní věže, umístěné na vstupu do kolony plynového chromatografu. 3) Výsledkem analýz je kvalitativní a kvantitativní stanovení dat, vyjádřené závislosti v grafu a číselném vyjádření v µg.m -3. Získané výsledky se pak porovnávají s příslušnými limitními hodnotami stanovenými předpisy Charakteristika plynové chromatografie Adsorpční chromatografie Jednotlivé složky směsi rozpuštěné v jedné fázi vykazují změny koncentrace na rozhraní styku s druhou fází. Často dochází k nahromadění komponent na povrchu druhé fáze. Tento jev se nazývá adsorpce. V důsledku rozdílné adsorpční afinity složek dochází k jejich distribuci mezi stacionární a mobilní fází, a tím k chromatografické separaci. Nejstarší a nejobvyklejší je adsorpční chromatografie, založená na schopnosti pevné stacionární fáze sorbovat látky z kapalného roztoku. Zrnéčka pevného adsorbentu jsou ve skleněné kolonce obtékána vhodným rozpouštědlem (mobilní fází), které unáší analyzovanou směs a na povrchu zrnek dochází k dělení jejich složek. Zcela analogické dělení však může probíhat mezi plynnou a pevnou fází. Nosný plyn zde nahrazuje rozpouštědlo a unáší kolonkou páry nebo plyny analyzované směsi. I zde dochází k rozdílné adsorpci složek na povrchu zrnek pevné fáze a směs se dělí na jednotlivé zóny čistých látek, které postupně a jedna po druhé opouštějí kolonu. Postup práce s plynovým chromatografem V plynové chromatografii je separace provedena po nástřiku tekutého vzorku do proudu plynu, který protéká při zvolené teplotě chromatografickou kolonou. Teplota nástřiku je větší než teplota bodu varu analyzované sloučeniny a tak dojde k okamžitému zplynění po nástřiku vzorku. Při dávkování vzorků do kapilárních kolon se zpravidla vzorek po zplynění v dávkovači rozdělí na dvě části. Hlavní část se nosným plynem vymyje do ovzduší, zbytek vzorku se přivede do kapilární kolony. Účelem této techniky je redukce objemu 49

50 dávkovaného vzorku na úroveň limitu kapacity kolony, pro stopové analýzy je užívána tzv. splitless technika. Kolona v termostatu může být během separace udržována při konstantní teplotě (izotermická analýza) nebo může být teplota postupně zvyšována k dosažení vhodných charakteristik separace (programovaná analýza). Teplota kolony je pečlivě kontrolována a termostat je navržen tak, aby byla teplota v celém prostoru konstantní Charakteristika hmotnostní spektrometrie Hmotnostní spektrometrie je metoda, která slouží k rozdělení iontů podle hmotnosti. V principu každý hmotnostní spektrometr musí vykonat tři úkoly: převést studovanou látku do plynného stavu, ionizovat vzniklou plynnou fázi a rozdělit ji podle hmotnosti iontů. Hmotnostním spektrem potom nazýváme záznam četnosti výskytu jednotlivých iontů. V průběhu ionizace získají ionty téměř vždy dostatečné množství vibrační energie k tomu, aby se alespoň do určité míry mohly dále fragmentovat. Výsledkem takového rozpadu je vznik jednodušších iontů vedle neutrálních molekul a radikálů. Vzhledem k tomu, že veškeré děje v hmotnostním spektrometru probíhají ve velmi zředěném plynném stavu, lze vznik spektra chápat jako výsledek řady konkurenčních a následných monomolekulárních reakcí. Z tohoto pohledu je MS metodou závislou na chemické reaktivitě, není tedy pravou spektrální metodou. Hmotností spektrometr je iontově optické zařízení, které ze směsi molekul a iontů separuje nabité částice podle jejich efektivní hmotnosti m/z (m je hmotnost, z je náboj) a umožňuje je stanovit. Dále poskytuje údaje o relativním zastoupení iontů stejné hmotnosti v celkovém množství iontů ve směsi. Záznam molekulárních a fragmentových iontů je charakteristický pro danou látku a dává cenné informace o její struktuře a na jeho základě lze většinou strukturu látky odvodit nebo potvrdit. Hmotností spektrometrie je metoda citlivá a umožňuje analyzovat látky v množství kolem 10 9 g Stanovení kvalitativního a kvantitativního složení emisí VOC pomocí GC/MS Analýza se provádí na strojním zařízení, které se skládá z plynového chromatografu (Agilent 6890) a hmotnostního spektrometru (Agilent 5973). Spojení 50

51 hmotnostního spektrometru s předseparační fází rozdělující vstupující směs je velmi významnou oblastí hmotnostní spektrometrie. Metoda analýzy vzorků na GC/MS zařízení Podmínky termální desorpce: Průplach vzorku plynem 300 s Čas injektáže 30 s Desorpce celkový čas 180 s Teplota při desorpci začátek 200 C nárůst 20 C/min konec 250 C Zpoždění startu analýzy 30s Metoda analýzy: Pro měření byla použitá metoda MS-SPL-BOTH Parametry metody: Délka analýzy 47 min Termostat Počáteční teplota 40 C Počáteční čas 2 min Nárůst teploty 8 C/min Konečná teplota 240 C Vstup (front inlet) Mód split Počáteční teplota 250 C Tlak 62,9 kpa Splitovací poměr 40:1 Splitovací průtok 47,9 ml/min Celkový průtok 52,6 ml/min Typ plynu hélium Kapilární kolona Typ Agilent HP 5MS Maximální teplota 325 C Délka 30 m Průměr 0,250 mm 51

52 Tloušťka filmu 0,25 µm Počáteční průtok 1,2 ml/min Průměrná rychlost 40 cm/s Nominální počáteční tlak 63 kpa Výstup MSD Výstupní tlak vakuum Zóna MSD MS kvadrupól - teplota [ C] 150 (maximum 200) MS zdroj - teplota [ C] 230 (maximum 250) Metodika vyhodnocování chemických analýz, prováděných na GC/MS Stanovení koncentrací sledovaných zástupců organických těkavých látek provádíme pomocí softwarového vybavení chemstationu. Tento program integruje plochu jednotlivých sledovaných píků, vyhodnocením dle kalibrační křivky stanovené pro vybrané sloučeniny a následným přepočtem získaných číselných údajů z ηg/trubičku na µg/m 3, a to ve vztahu k přečerpaným litrům přes desorpční odběrovou trubičku za jednotku času. Komplex těkavých organických látek tzv. TVOC se stanovuje integrací ploch všech píků těkavých organických sloučenin zastoupených v chromatogramu, nakalibrováno na sloučeninu toluen. Výsledná hodnota vyjádřená v µg/m 3 se opět stanoví přepočtem ve vztahu k přečerpaným litrům přes desorpční odběrovou trubičku za jednotku času Stanovení kvalitativního a kvantitativního složení emisí VOC pomocí GC/FID na přístroji Agilent 4890 Analýza odebraných vzorků v plynovém chromatografu FID, stanovení kvantitativního a kvalitativního složení VOC podle ISO Metoda analýzy vzorků na GC/FID zařízení Podmínky termální desorpce: Průplach vzorku plynem 300 s Čas injektáže 30 s Desorpce celkový čas 180 s Teplota při desorpci začátek 200 C 52

53 nárůst 20 C/min konec 250 C Zpoždění startu analýzy 30s Metoda analýzy: Pro měření byla použitá metoda TD- OLFAC.M. Parametry metody: Délka analýzy 29 min Termostat Počáteční teplota 40 C Počáteční čas 2 min Nárůst teploty 8 C/min Konečná teplota 240 C Vstup (front inlet) Mód split Počáteční teplota 250 C Tlak 62,9 kpa Splitovací poměr 40:1 Splitovací průtok 47,9 ml/min Celkový průtok 52,6 ml/min Typ plynu dusík Kapilární kolona Typ Agilent HP 5 Maximální teplota 325 C Délka 30 m Průměr 0,320 mm Tloušťka filmu 0,50 µm Počáteční průtok 1,5 ml/min Průměrná rychlost 31,7 cm/s Metoda vyhodnocení a identifikaci sloučenin: Pro kvantitativní vyhodnocení byla použitá metoda OFF-OLFAC Pro vyhodnocení TVOC byla použitá metoda TVOC-OLFAC kalibrovaná na toluen. 53

54 4.3.7 Metodika olfaktometrického posouzení pomocí přístroje Sniffer 9000 Přístroj Sniffer 9000 je přímo napojený na plynový chromatograf. Vzorky směsí VOC se za vhodně zvolených podmínek v koloně chromatografu rozděluje na jednotlivé složky. Na výstupu je kolona rozdvojená. Jeden výstup pokračuje do detektoru a druhý do Sniffru V tomto místě se látky rozdělují 1:1, rovnoměrně do obou systémů. Ta část látek, která pokračuje na posouzení k olfaktickému systému posuzovatele je ještě zvlhčována a ohřívána. Spojením plynového chromatografu a přístroje Sniffer 9000 je možné rozdělit jednotlivé látky obsažené ve směsi posuzovaného ovzduší a dávkovat je tak k hodnocení každou zvlášť ve stanoveném čase. Obr. 22: Schéma zapojení plynového chromatografu a Sniffru 9000 ( Požadavky na posuzovatele Člen komise musí splňovat následující požadavky: - musí být starší 16 let a musí být ochotný podrobit se příkazům operátora - člen komise musí mít svou olfaktometrickou citlivost v rámci definovaného rozsahu, který je daleko užší než rozsah běžné populace. K dosáhnutí tohoto požadavku se musí každý člen komise podrobit referenčnímu měření n-butanolu. Dále musí člen komise dodržovat následující chování: - člen komise musí absolvovat celé měřící sezení - člen komise musí být po dostatečnou dobu schopný provádět měření a sledovat jeho průběh - člen komise nesmí 30 minut před začátkem a v průběhu olfaktometrického měření kouřit, jíst, pít (s výjimkou vody), jíst sladkosti nebo používat žvýkačku 54

55 - člen komise musí dbát na to, aby ničím nenarušoval soustředění své nebo ostatních členů komise nedostatečnou osobní hygienou nebo použitím parfémů, deodorantů, pleťových nebo jiných kosmetických přípravků - člen komise trpící nachlazením nebo jiným neduhem ovlivňujícím jeho schopnost vnímat musí být z účasti na měření vyloučený - člen komise musí být v pachovém prostředí laboratoře 15 minut před začátkem měření, aby se přizpůsobil danému pachovému prostředí měřící místnosti - během měření nesmí člen komise komunikovat s jiným členem komise o výsledcích měření Referenční měření pachové látky Při referenčním měření pachové látky 1EROM jde hlavně o to, aby posuzovatelé zjistili hladinu pachu, od které se odvíjí stupnice vjemu. Referenční měření se provádí tak, že do 1m 3 ovzduší se nechá odpařit 123 µg n-butanolu a nechá se posoudit posuzovateli. Vjem takto vyvolaný odpovídá jedné jednotce směsi pachových látek 1EROM. Tab. 5: Stupnice intenzity vjemů Označení vjemu Popis vjemu 0 Bez čichového vjemu Žádný zápach 1 Pach blízky prahové koncentraci (1EROM) Velmi slabý vjem 2 Přijatelný pach Slabý vjem - zápach je přítomný ale nemůže být přesně popsaný 3 Snesitelný pach Střední vjem - zápach je těžko rozpoznatelný 4 Obtěžující pach Silný vjem - zápach je lehko rozpoznatelný 5 Nepříjemný pach Velmi silný vjem - zápach je nepříjemný 6 Nesnesitelný pach Extrémně silný vjem - zápach je nesnesitelný Stanovení počtu posuzovatelů Pro olfaktometrické posouzení by, podle přílohy č.7 k vyhlášce č. 356/2002 Sb., skupina posuzovatelů měla být nejméně šestičlenná. Pro odstranění vlivu nezkušených a neodborných posuzovatelů, byly veškeré měření vyhodnocovány mou osobou, jako 55

56 jediným nestranným posuzovatelem. Před každým měřením byl mou osobou dodržován stejný postup a stejná příprava, což by u vícečlenné komise nebylo stoprocentně kontrolovatelné Příprava vzorků jednotlivých chemických látek na určení pachového minima Standardy chemických látek se rozředí v organické rozpouštědle (metanol) na různé koncentrace do vialek. Takto připravené roztoky o různých koncentracích se dávkují pomocí mikrostříkačky do ocelové, odběrové trubičky se sorbentem Tenax TA Stanovení prahové koncentrace pachových látek pro jednotlivé VOC na přístroji Sniffer 9000 Analýza různých koncentrací látek na odběrové trubičce se provádí v plynovém chromatografu a posouzení pachových látek metodou ANO/NE (cítím/necítím) pomocí přístroje Sniffer Posuzovatel označí značkou A vjem, který je schopný zachytit. Porovnáním retenčního času identifikované látky v chromatogramu s časem označeným značkou A na záznamu pachu přiřadíme k vjemu odpovídající těkavou organickou látku. Za prahovou koncentraci pachových látek se pokládá takové množství, které je v řadě za sebou, postupně zvyšujících se koncentrací, rozpoznané Stanovení hédonického tónu u jednotlivých látek obsažených ve směsi VOC pomocí přístroje Sniffer 9000 Hédonický tón u jednotlivých látek se stanovuje pomocí přístroje Sniffer 9000, který posuzovateli předkládá na hodnocení jednotlivé látky ve stanovených časových intervalech. Posuzovatelé určují hédonický tón pachu jednotlivých látek podle stupnice popisu hédonického zatížení pomocí zaznamenávacího zařízení, které je jeho součástí. Zároveň si zapisuje časové údaje s charakterem pachu a příjemnost, vyjádřenou znaménkem /+/, nebo nepříjemnost, vyjádřenou znaménkem /-/, do zhotovených tabulek. Výstupem je graf vjemů s retenčními časy. Jeho překrytím s chromatogramem přiradíme k jednotlivým záznamům identifikovanou látku (Příloha 5,6 str.105,106). 56

57 Pro řešení byly použité normy: - ISO Indoor air-part 1: General aspects of sampling strategy (Obecná východiska odběru vzorků) - ISO Indoor air-part 5: Measurement strategy for volatile organic compounds (VOCs) (Postup odběru vzorků těkavých organických látek) - ISO Indoore air- Part 6: Determination of volatile organic compounds in indoere and test chamber air by active sampling on Tenax TA sorbent, thermal desorption and gas chromatography using MS/FID - ČSN EN Kvalita ovzduší Stanovení koncentrace pachových látek dynamickou olfaktometrií 57

58 5. VÝSLEDKY MĚŘENÍ V této části jsou uvedené výsledky, dosáhnuté při měření emisí VOC z různých druhů kuchyňských skříněk, naměřené a analyzované pomocí GC/MS a GC/FID. Dále naměřené čichové prahy vjemů vybraných chemických standardů. Nakonec výsledky olfaktometrického posouzení jednotlivých látek ve směsi pachů vylučovaných těmito skříňkami. Z naměřených hodnot jsou vytvořené tabulky pro přehledné zobrazení výsledků a grafy pro jednoduché zobrazení závislostí. Tab. 6: Skříňky vybrané pro měření Označení Doba měření od výroby Způsob posouzení Materiál a PÚ SK1 13 měsíců GC/MS; GC/FID; Korpus DTD-L, dvířka MDF Olfaktometrie fólie PL1 3 měsíce GC/MS; GC/FID; Korpus DTD-L, dvířka MDF Olfaktometrie fólie SK2 1 měsíc GC/MS Korpus DTD-L, dvířka MDF fólie PL2 1 měsíc GC/MS Korpus DTD-L, dvířka DTD-L CZ let GC/MS DTD-dýha, NC lak dokončený šelakovou politurou Tab. 7: Tabulka vybraných chemických standardů Název Reg.č.CAS čistota Hexanal ,0% Toluen ,9% α-pinen ,0% β-pinen ,0% 58

59 5.1 Hodnoty analyzované kombinací zařízení GC/MS Skříňka SK1 Tab. 8: Hodnoty naměřených VOC (GC/MS) u skříňky SK1 [µg/m 3 ] Datum měření Látka Ethyl acetát 1,07 0,09 0,38 0,07 0,93 Benzen 1,29 0,24 0,62 0,07 0,19 I-methoxy-2-propanol 0,28 0,17 0,24 0,29 0,20 Pentanal 2,08 1,49 3,73 4,36 5,39 Trichlorethylen 0,10 0,03 0,13 0,04 0,03 Toluen 5,05 4,67 5,11 4,12 4,39 Hexanal 13,91 17,21 17,48 19,08 16,62 Tetrachlorethylen 0,56 0,17 0,42 0,14 0,28 n-butyl acetát 2,66 1,30 1,16 0,90 0,82 Ethylbenzen 2,61 1,52 1,09 0,83 0,66 m,p-xylen 2,77 1,67 2,65 1,80 1,29 Styren 0,41 0,90 0,77 0,59 0,51 o-xylen 2,25 1,49 0,80 0,77 0,45 Butoxy-Ethanol 1,21 1,24 1,15 1,79 1,74 α-pinen 8,55 8,98 9,90 6,95 7,11 Camphen 0,22 0,17 0,23 0,10 0,10 3 nebo 4-Ethyl-Toluen 1,07 1,38 1,03 0,91 0,80 1,3,5-Trimethyl-Benzen 0,33 0,37 0,17 0,17 0,12 β-pinen 1,57 1,79 2,59 1,55 1,14 2-Ethyl Toluen 0,34 0,37 0,28 0,19 0,15 Myrcen 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,2,4-Trimethyl-Benzen 1,27 1,85 0,78 0,70 0,50 α-phelandren 0,04 0,22 0,05 0,02 0,03 3-δ-Caren 3,05 4,34 5,23 4,84 3,63 1,2,3-Trimethyl-Benzen 0,31 0,56 0,28 0,29 0,20 Limonen 1,57 1,23 1,52 1,56 0,97 γ-terpinen 0,03 0,04 0,03 0,01 0,02 Bornyl Acetát 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Suma 54,61 53,49 57,80 52,16 48,29 Tab. 9: TVOC naměřené u SK1 zjištěné na GC/MS [µg/m 3 ] SK1 Datum měření TVOC 72,95 68,54 69,45 62,30 61,59 59

60 Emise VOC u skříňky SK1 zjištěné na GC/MS Emise [µg/m 3 ] 20,00 18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 Ethyl acetate Benzen Pentanal Toluen Hexanal n-butyl acetate Ethylbenzen m,p-xylen Styrene o-xylene VOC Butoxy-Ethanol a-pinene b-pinene 2-Ethyl Toluene a-phelandrene 3-d-Carene Limonene Obr. 23: Emise VOC u skříňky SK1 zjištěné na GC/MS TVOC u skříňky SK1 Emise [µg/m 3 ] 74,00 72,00 70,00 68,00 66,00 64,00 62,00 60,00 58,00 56,00 54, Datum měření TVOC Obr. 24: TVOC u skříňky SK1 zjištěné na GC/MS 60

61 5.4.2 Skříňka PL1 Tab. 10: Hodnoty naměřených VOC (GC/MS) u skříňky PL1 [µg/m 3 ] Datum měření Látka Ethyl acetát 0,47 0,15 0,12 0,08 0,51 Benzen 1,56 0,35 0,42 0,31 0,18 I-methoxy-2-propanol 0,28 0,14 0,19 0,12 0,16 Pentanal 27,28 23,62 20,12 18,32 16,75 Trichlorethylen 0,10 0,03 0,08 0,03 0,03 Toluen 3,31 2,49 3,76 2,87 3,50 Hexanal 121,73 113,48 97,73 89,27 78,39 Tetrachlorethylen 0,47 0,17 0,20 0,10 0,20 n-butyl acetát 1,72 0,70 0,92 0,83 0,66 Ethylbenzen 1,95 4,10 0,57 0,29 0,45 m,p-xylen 1,27 1,83 1,28 1,11 0,81 Styren 0,64 0,62 0,47 0,25 0,37 o-xylen 1,71 1,23 0,41 0,17 0,29 Butoxy-Ethanol 0,22 2,13 2,55 2,36 2,80 α-pinen 43,12 31,83 25,22 19,37 13,36 Camphen 0,31 0,21 0,49 0,14 0,25 3 nebo 4-Ethyl-Toluen 1,10 0,83 1,42 0,44 1,37 1,3,5-Trimethyl-Benzen 0,31 0,21 0,11 0,05 0,09 β-pinen 15,83 11,34 8,25 5,83 3,95 2-Ethyl Toluen 0,34 0,23 0,23 0,07 0,14 Myrcen 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,2,4-Trimethyl-Benzen 1,36 1,18 0,46 0,51 0,37 α-phelandren 0,06 0,22 0,09 0,03 0,08 3-δ-Caren 55,06 50,01 29,08 24,35 17,28 1,2,3-Trimethyl-Benzen 0,38 0,34 0,38 0,28 0,25 Limonen 8,87 7,23 4,88 3,35 2,52 γ-terpinen 0,03 1,05 0,06 0,01 0,05 Bornyl Acetát 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Suma 289,47 255,73 199,48 170,53 144,80 Tab. 11: TVOC naměřené u PL1 zjištěné na GC/MS [µg/m 3 ] Datum měření PL TVOC 406,53 351,10 273,69 235,96 196,59 61

62 Emise VOC u skříňky PL1 zjištěné na GC/MS 140,00 120,00 Emise [µg/m 3 ] 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00 Ethyl acetate Benzen Pentanal Toluen Hexanal n-butyl acetate Ethylbenzen m,p-xylen Styrene o-xylene VOC Butoxy-Ethanol a-pinene b-pinene 2-Ethyl Toluene a-phelandrene 3-d-Carene Limonene Obr. 25: Emise VOC u skříňky PL1 zjištěné na GC/MS TVOC u skříňky PL1 Emise [µg/m 3 ] 450,00 400,00 350,00 300,00 250,00 200,00 150,00 100,00 50,00 0, Datum měření TVOC Obr. 26: TVOC u skříňky PL1 zjištěné na GC/MS 62

63 5.4.3 Skříňka SK2 Tab. 12: Hodnoty naměřených VOC (GC/MS) u skříňky SK2 [µg/m 3 ] Datum měření Látka Ethyl acetát 0,30 0,45 0,38 0,20 Benzen 0,27 0,34 0,24 0,17 I-methoxy-2-propanol 2,14 0,34 0,12 0,19 Pentanal 17,19 18,00 15,07 0,00 Trichlorethylen 0,03 0,07 0,03 0,03 Toluen 8,23 6,11 5,67 4,61 Hexanal 105,65 86,86 63,45 49,90 Tetrachlorethylen 0,26 0,29 0,23 0,26 n-butyl acetát 7,13 6,61 4,87 1,50 Ethylbenzen 0,53 0,75 0,63 0,54 m,p-xylen 1,29 2,00 1,79 1,18 Styren 0,48 0,66 0,52 0,47 o-xylen 0,37 0,56 0,47 0,40 Butoxy-Ethanol 3,13 3,02 2,85 3,42 α-pinen 23,46 16,53 9,98 5,62 Camphen 0,29 0,45 0,37 0,14 3 nebo 4-Ethyl-Toluen 0,89 0,79 0,66 0,77 1,3,5-Trimethyl-Benzen 0,09 0,13 0,17 0,12 β-pinen 5,17 5,93 4,55 1,75 2-Ethyl Toluen 0,14 0,20 0,19 0,14 Myrcen 0,00 0,00 0,00 0,00 1,2,4-Trimethyl-Benzen 0,56 0,51 0,46 0,46 α-phelandren 0,03 0,04 0,02 0,05 3-δ-Caren 7,65 6,65 5,57 4,71 1,2,3-Trimethyl-Benzen 0,15 0,23 0,11 0,18 Limonen 6,51 5,46 4,28 3,73 γ-terpinen 0,05 0,09 0,02 0,04 Bornyl Acetát 0,00 0,00 0,00 0,00 Suma 191,98 163,08 122,66 80,56 Tab. 13: TVOC naměřené u SK2 zjištěné na GC/MS [µg/m 3 ] Data měření SK TVOC 138,42 120,53 103,03 93,44 63

64 Emise VOC u skříňky SK2 zjištěné na GC/MS 120,00 100,00 Emise [µg/m 3 ] 80,00 60,00 40,00 20,00 0,00 Ethyl acetate Benzen Pentanal Toluen Hexanal n-butyl acetate Ethylbenzen m,p-xylen Styrene VOC o-xylene Butoxy-Ethanol a-pinene b-pinene 2-Ethyl Toluene a-phelandrene 3-d-Carene Limonene Obr. 27: Emise VOC u skříňky SK2 zjištěné na GC/MS TVOC u skříňky SK2 Emise [µg/m 3 ] 160,00 140,00 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0, Data měření TVOC Obr. 28: TVOC u skříňky SK2 zjištěné na GC/MS 64

65 5.4.4 Skříňka PL2 Tab. 14: Hodnoty naměřených VOC (GC/MS) u skříňky PL2 [µg/m 3 ] Datum měření Látka Ethyl acetát 0,98 1,27 0,57 0,77 Benzen 0,29 0,47 0,29 0,30 I-methoxy-2-propanol 0,47 0,28 0,19 0,17 Pentanal 156,55 116,03 71,55 33,05 Trichlorethylen 0,05 0,11 0,05 0,06 Toluen 9,31 8,09 4,91 3,58 Hexanal 523,20 400,67 269,02 148,50 Tetrachlorethylen 0,67 0,33 0,23 0,24 n-butyl acetát 3,82 3,89 2,05 0,83 Ethylbenzen 8,13 0,94 0,60 0,43 m,p-xylen 2,18 2,61 1,62 0,99 Styren 0,87 0,70 0,55 0,34 o-xylen 0,63 0,71 0,49 0,35 Butoxy-Ethanol 16,71 13,52 5,52 2,59 α-pinen 65,16 53,47 33,77 24,47 Camphen 0,81 1,29 0,54 0,53 3 nebo 4-Ethyl-Toluen 3,45 2,94 1,36 1,13 1,3,5-Trimethyl-Benzen 0,30 0,16 0,11 0,09 β-pinen 13,34 11,97 4,79 3,92 2-Ethyl Toluen 0,36 0,31 0,17 0,14 Myrcen 0,00 0,00 0,00 0,00 1,2,4-Trimethyl-Benzen 1,45 0,62 0,45 0,34 α-phelandren 0,15 0,15 0,16 0,06 3-δ-Caren 55,25 57,43 25,40 15,18 1,2,3-Trimethyl-Benzen 0,46 0,60 0,30 0,20 Limonen 28,34 26,75 12,31 7,44 γ-terpinen 1,35 0,20 0,10 0,06 Bornyl Acetát 0,00 0,00 0,00 0,00 Suma 894,30 705,49 437,10 245,73 Tab. 15: TVOC naměřené u PL2 zjištěné na GC/MS [µg/m 3 ] Datum měření PL TVOC 138,42 120,53 103,03 93,44 65

66 Emise VOC u skříňky PL2 zjištěné na GC/MS 600,00 500,00 Emise [µg/m 3 ] 400,00 300,00 200,00 100,00 0,00 Ethyl acetate Benzen Pentanal Toluen Hexanal n-butyl acetate Ethylbenzen m,p-xylen Styrene o-xylene VOC Butoxy-Ethanol a-pinene b-pinene 2-Ethyl Toluene a-phelandrene 3-d-Carene Limonene Obr. 29: Emise VOC u skříňky PL2 zjištěné na GC/MS TVOC u skříňky PL2 Emise [µg/m 3 ] 160,00 140,00 120,00 100,00 80,00 60,00 40,00 20,00 0, Datum měření TVOC Obr. 30: TVOC u skříňky SK2 zjištěné na GC/MS 66

67 5.4.5 Skříňka CZ1 Tab. 16: Hodnoty naměřených VOC (GC/MS) u skříňky CZ1 [µg/m 3 ] Datum měření Látka Ethyl acetát 6,34 4,30 Benzen 0,37 0,35 I-methoxy-2-propanol 0,70 0,63 Pentanal 2,06 1,93 Trichlorethylen 0,06 0,05 Toluen 9,48 7,76 Hexanal 8,20 7,13 Tetrachlorethylen 0,64 0,53 n-butyl acetát 4,69 3,78 Ethylbenzen 1,10 0,89 m,p-xylen 2,90 2,32 Styren 0,18 0,15 o-xylen 0,73 0,59 Butoxy-Ethanol 2,08 1,15 α-pinen 2,03 1,58 Camphen 0,27 0,20 3 nebo 4-Ethyl-Toluen 1,74 1,59 1,3,5-Trimethyl-Benzen 0,15 0,12 β-pinen 1,66 1,96 2-Ethyl Toluen 0,17 0,14 Myrcen 0,00 0,00 1,2,4-Trimethyl-Benzen 0,62 0,53 α-phelandren 0,05 0,04 3-δ-Caren 2,20 1,27 1,2,3-Trimethyl-Benzen 0,20 0,17 Limonen 41,57 31,80 γ-terpinen 1,65 1,62 Bornyl Acetát 0,00 0,00 Suma 91,80 72,62 Tab. 17: TVOC naměřené u PL2 zjištěné na GC/MS [µg/m 3 ] Datum měření CZ TVOC ,60 67

68 Emise VOC u skříňky CZ1 zjištěné na GC/MS 45,00 40,00 35,00 Emise [µg/m 3 ] 30,00 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0,00 Ethyl acetate Benzen Pentanal Toluen Hexanal n-butyl acetate Ethylbenzen m,p-xylen Styrene VOC o-xylene Butoxy-Ethanol a-pinene b-pinene 2-Ethyl Toluene a-phelandrene 3-d-Carene Limonene Obr. 31: Emise VOC u skříňky CZ1 zjištěné na GC/MS TVOC u skříňky CZ Emise [µg/m 3 ] Datum měření TVOC Obr. 32: TVOC u skříňky CZ1 zjištěné na GC/MS 68