Masarykova univerzita v Brně Fakulta sportovních studií. Výuka snowboardingu na základních a středních školách v Brně a okolí

Transkript

1 Masarykova univerzita v Brně Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd Výuka snowboardingu na základních a středních školách v Brně a okolí Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Mgr. Milena Strachová Vypracovala: Bc. Lucie Paděrová BRNO 2009

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v Seznamu použité literatury.. Podpis

3 Ráda bych poděkovala Mgr. Mileně Strachové, vedoucí mé diplomové práce, za cenné rady a připomínky, které mi v průběhu psaní poskytla.

4 OBSAH ÚVOD 8 STRUKTURA DIPLOMOVÉ PRÁCE 9 1. TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE Historie a současnost snowboardingu Snowboarding ve světě Snowboarding v České republice Organizace snowboardingu Organizace snowboardingu ve světě Organizace snowboardingu v České republice Rozdělení jednotlivých snowboardingových disciplín Alpské disciplíny Paralelní slalom Paralelní obří slalom Obří slalom Super-G Freestylové disciplíny Half-pipe (U-Rampa) Slopestyle Big air Snowboardercross Freeride (jízda mimo sjezdovky Jibbing (jízda po zábradlí) Snowboardové vybavení Snowboardová výzbroj Snowboard Konstrukce snowboardu Délka freestyle snowboardu 22

5 Šířka snowboardu Konstrukce jádra snowboardu Konstrukce hran snowboardu Skluznice Hrany Inserty Vrchní vrstva Vázání Freestyle vázání (tzv. měkké Deskové vázání (tzv. tvrdé) Tvrdé step-in vázání Obuv Velikost obuvi Tvrdost boty Vnitřní botička Freestyle obuv Alpine obuv Snowboardová výstroj Bunda Kalhoty Snowboardové čepice a helmy Rukavice Snowboardové doplňky Brýle Chránič páteře Nářadí Didaktika snowboardingu Současný stav problematiky Školení instruktorů Náplň výcviku Výuka snowboardingu na FsPS MU v Brně 36

6 1.6 Technika a metodika jízdy na snowboardu Partnerský systém Základní prvky Nošení a nastupování Nastupování Základní postoj Vstávání a padání Rovnováha Koloběžka Jízda po spádnici Sesouvání po spádnici Sesouvání šikmo svahem Jízda šikmo svahem Jízda na vleku Smýkaný oblouk ke svahu Základní smykový oblouk Smykový oblouk s odlehčením vzhůru Smykový oblouk s odlehčením dolů Základní carvingový oblouk Provozní pokyny na zimních výcvikových kurzech Funkce a povinnosti vedoucího zimního kurzu Instruktor Vyučovací jednotka Bezpečnost na horách EMPIRICKÁ ČÁST PRÁCE Cíl práce Výzkumné otázky práce Úkoly práce METODIKA VÝZKUMU Dotazník pro učitele základních a středních škol 59

7 4. VÝSLEDKY A DISKUZE 61 ZÁVĚR 73 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 79 RESUMÉ 81

8 ÚVOD Snowboarding je jedním z nejprogresivněji rozvíjejících se zimních sportů v posledních letech. Z tohoto sportovního odvětví se stal takový fenomén, že jej musel začít respektovat každý z nás, který provozuje jakýkoli zimní sport. Postupem času si vydobyl své místo na výsluní a nemůžeme jej považovat jen jako módní doplněk či zábavu mládeže, jak to bývalo v jeho počátcích. Snowboarding si oblíbili všechny věkové skupiny, díky jeho celkem snadnému osvojení, prožitku z jízdy a svému kouzlu. Abychom ovšem docílili všech těchto aspektů, je třeba si uvědomit, že snáze nám to půjde, pokud využijeme služeb kvalitních snowboardových instruktorů, kteří znají přesné didaktické postupy a dodržují zásady bezpečnosti při výcviku. Pokud se svěříme do rukou odborníku, zamezíme zbytečným zraněním a případné nelibosti se snowboardingu dále věnovat. Všichni si zajisté uvědomujeme, že špatný instruktor rovná se nezajímavá výuka. Tématem této diplomové práce je výuka snowboardingu na základních a středních školách, a to konkrétně v Brně a okolí. Základní a střední školy jsme si vybrali, jelikož děti i mládež se chtějí vzdělávat v nových sportovních odvětvích a pokud mají tu možnost, tak toho většinou rády využijí a dále mohou tuto dovednost rozvíjet. Brno a jeho okolí jsme pro svoji práci vybrali, jelikož je jedním z největších měst v České republice s velkým počtem základních a středních škol. Díky tomu jsme předpokládali, že návratnost poznatků pro náš výzkum bude vysoká. S tématem naší práce souvisí také potřeba pozastavit se nad úrovní odborné výuky, její organizací a také nad úrovní didaktických procesů. Zabýváme se i problematikou, zda je výuka snowboardingu dostatečně zajištěna, především pro učitele různých stupňů škol včetně studentů škol vysokých. 8

9 STRUKTURA DIPLOMOVÉ PRÁCE Diplomová práce rozdělena na dvě části. Teoretickou a empirickou. Teotetická část práce je zaměřena na poznatky, které se týkají vývoje snowboardingu a zabývá se jeho historií. Její součástí je také vývoj jednotlivých didaktických postupů, základní didaktické prvky výuky snowboardingu, ale také problematika výzbroje i výstroje. V neposlední řadě se také pozastavujeme nad problematikou školení instruktorů snowboardingu a učitelů vyučujících tento sport na základních a středních školách. Empirická část zahrnuje výzkumné šetření, které probíhalo na základních a středních školách. Obsahuje charakter výzkumu, využitou metodu dotazovaní a popis zkoumaného vzorku. Získaná data jsou prezentována v tabulkách a grafech. Dále jsme se zaměřili na prezentaci výsledků pro teorii a praxi. METODY PRÁCE Při zpracování diplomové práce jsme čerpali: publikace internetové zdroje učitelé na jednotlivých školách dotazníky Cílem práce je v rámci předvýzkumu a následného výzkumu dešifrovat úroveň výuku snowboardingu z pohledu učitelů. K získání potřebných dat byla využita dotazníková metoda. 9

10 1. TEORETICKÁ ČÁST PRÁCE 1.1 Historie a současnost snowboardingu Snowboarding ve světě Snowboarding prošel poměrně bohatým vývojem. Počátky sahají do šedesátých letech 20. století. Kořeny tohoto sportu jsou ve Spojených státech. Tendence vyrobit něco podobného snowboardu měli zejména surfaři. Potřebovali alternativu svého sportu, která by jim umožnila zimní trénink a zároveň zpestřila jejich sportovní činnost. V roce 1963 ve Spojených státech Tom Sims zkonstruoval sněžné prkno. Jeho výrobek byl však považován spíše za kuriozitu. O dva roky později se objevil tzv. snurfer. Byl vyroben ze dvou lyží sešroubovaných k sobě. Jeho tvůrcem byl Shermann Poppen z amerického Michiganu. Při její výrobě vůbec nepomýšlel na souvislost se surfingem, teprve v praxi zjistil, že boční postavení na tomto zábavném prkně je pro řízení nejlepší, dolní končetiny přitom spočívaly na prkně bez upevnění. Zajímavým doplňkem byl provázek, který vedl od špičky k přední ruce jezdce spočívající v běžné poloze před tělem. V roce 1966 byly v prodeji první modely, které v USA zaznamenaly poměrně velký obchodní úspěch. V roce 1968 zaujalo sněžné prkno Jake Burtona Carpentera taktéž z USA. Byl to zdatný surfer a lyžař. Zkonstruoval tedy posuvné vázání, zafixování chodidel zlepšilo ovladatelnost prkna a umožnilo i větší skoky. V roce 1977 zavedl sériovou výrobu snowboardů. První sériové výrobky se však prodávaly velice obtížně. Významným propagátorem snowboarding byl tehdejší mistr světa v jízdě na skateboardu, již zmíněný Tom Sims. Kromě skateboardingu se věnoval surfingu a v polovině sedmdesátých let vyvinul své první sériově vyráběné snowboardy. Později se pokusil uplatnit laminátovou konstrukci s dřevěným jádrem, která se osvědčila nepoměrně lépe. 10

11 Významnou událostí byl závod na snowboardu v přímé jízdě ze svahu, který se konal 18. února 1968 v Muskegonu ve Spojených státech amerických (USA). Další historická soutěž se uskutečnila v roce 1981 v Coloradu (USA). Závodilo se ve slalomu a zvítězil tu právě Tom Sims. Použil zde prkno s ocelovými hranami a přizpůsobeným lyžařským vázáním, což výrazně ovlivnilo techniku jeho jízdy. Nepříjemnou skutečnost pro tento sport znamenal odmítavý postoj většiny lyžařských středisek v USA na začátku 80. let, která začala snowboarding zakazovat. Tímto omezením zájem o snowboarding výrazně poklesl, což se projevilo na prosperitě snowboardových firem. V polovině osmdesátých let se obavy o bezpečnost snowboardingu začaly vytrácet, k čemuž přispěl hlavně vývoj vázání.. Snowboarding se v osmdesátých letech minulého století šířil i v Evropě. Nejvýznamnější osobností v této době byl José Fernandez, první Evropan, který se dokázal měřit s americkými profesionály. Vyvinul deskové vázání a významně tak ovlivnil rychlostní závodní snowboarding. Do tohoto vázání se dala upnout tvrdá skeletová obuv. Tvrdé vázání se ujalo zejména v Evropě, naopak v Americe si oblibu získávalo hlavně měkké - botičkové - vázání. Jedním z prvních evropských mezinárodních závodů bylo Mistrovství Švýcarska se zahraniční účastí v roce 1986, pořádané jedním z prvních snowboardových klubů, který vznikl ve stejném roce ve Švýcarsku. Velkou událost znamenalo uskutečnění premiérového neoficiálního Mistrovství světa roku 1987 v Livignu v Itálii a v americkém Breckenridge. V sezoně 1987/88 byl uspořádán první seriál závodů Světového poháru ve střediscích Bormio, Zurs, Avoriaz, Breckenridge a Stratton. V následující sezoně 1988/89 úspěšně pokračoval seriál závodů Světového poháru. Co se týká masového rozvoje snowboardingu, největší nárůst počtu snowboardistů zaznamenala zimní střediska v devadesátých letech. Horská střediska totiž začala svou nabídku služeb a možností tomuto sportu přizpůsobovat. Provozovatelé si uvědomili, že se množství snowboardistů stává důležitým faktorem, který významně ovlivňuje tržby. 11

12 Běžnou věcí se tak staly snowboardové rampy, parky a další přizpůsobené svahy, vznikaly snowboardové školy s kvalifikovanými instruktory. I vybavení v servisech bylo rozšířeno o vybavení potřebné ke snowboardingu Snowboarding v České republice Historie snowboardingu v Čechách se datuje od 80.let minulého století. I přes politickou situaci, která v těchto letech v naší zemi panovala, tento sport zažíval úspěch. Je otázkou, jak by se snowboarding vyvíjel, kdyby v roce 1989 nedošlo ke změně politické situace a otevření hranic. Možnosti vycestování na zahraniční závody a do horských středisek by byly velmi omezené a dovoz zahraničního materiálu by byl zřejmě podstatně obtížnější než v dnešní době. První sněžná prkna se na našich svazích začala objevovat v sezoně 1979/80 a vyráběla se samozřejmě svépomocí. Zdroj inspirace představovaly hlavně zahraniční časopisy. Existovaly také zvláštní snowboardy s provázkem upevněným na špičce. Tento provázek držel jezdec v ruce před tělem. Mezi průkopníky tohoto tenkrát neobvyklého sportu patřili L. Váša, V. Rys, bratři Včelákové, I. Pelikán a další. Hlavní snowboardovou lokalitou se stal Pernik v Krušných horách, kde se v roce 1984 uskutečnil první závod v historii českého snowboardingu. Soutěžilo se tehdy ve slalomu. 0 rok později se na stejném místě pořádalo první Mistrovství Československa ve snowboardingu. Od roku 1986 byly organizovány závody Českého poháru a každým rokem jejich počet narůstal. Významným faktorem rozvoje snowboardingu u nás bylo působení českých snowboardových firem. Jako jedna z prvních vznikla pražská firma VASA. V roce 1985 založili bratři Kytkové firmu Rook. Její sortiment nabízel prkna pro slalomové i freestylové disciplíny. O rok později se objevila pražská firma LTB. 12

13 Později se začaly snowboardy vyrábět v Jablonci nad Nisou pod značkou BIG FOP a v Hradci Králové pod značkou FROPLE. Kvalita českých výrobků byla různá a záleželo i na dané výrobní sérii, výhodou byla bezesporu příznivá cena. Mezi významné akce, které podpořily věhlas snowboardingu, nepatřily pouze závody, ale také snowboardové expedice. První českou expedicí byl v roce 1989 prvosjezd na snowboardu z nejvyšší hory Kavkazu - Elbrusu (5642 m n. m.). V roce 1990 uspořádala firma VASA výpravu do Mexika s cílem premiérově sjet Popokatepetl (5452 m n. m.) na sněžném prkně. Prudký nárůst počtu snowboardistů v ČR nastal začátkem devadesátých let. V souvislosti s tím se posunul i vývoj závodního snowboardingu. [4, 14] 1.2 Organizace snowboardingu Organizace snowboardingu ve světě V zimě roku 1982 vznikla první snowboardová asociace JSBA v Japonsku, následovalo ji Rakousko a další státy. Důležitou událostí v roce 1987 bylo založení Severoamerické snowboardové asociace - NASA (North American Snowboard Association) a Federace pro organizaci snowboardingu v Evropě - SEA (Snowboard Europen Association). Obě organizace měly za úkol koordinovat snowboardové závody a rozvoj snowboardingu v Evropě a v severní Americe. V sezoně 1989/90 byla založena Mezinárodní snowboardová asociace - ISA a Mezinárodní profesionální asociace - PSA. ISA si předsevzala koordinaci světového dění ve snowboardingu a PSA hájila zájmy profesionálních závodníků. V roce 1991 vznikla Mezinárodní snowboardová federace - ISF, která zastřešovala světový snowboarding do konce sezony 2001/02 a pak zanikla vznikl již méně vlivný nástupce této organizace - World Snowboard Federation (WSF). Vedle závodů WSF jsou ještě další pravidelné vrcholové soutěže, které samostatně pořádají různé organizace. 13

14 V první polovině devadesátých let začala ve snowboardingu naprosto izolovaně vyvíjet aktivity Mezinárodní lyžařská federace - FIS. Postupně začala pořádat a koordinovat závody na všech úrovních: Světový pohár, Kontinentální pohár, Pohár FIS, národní soutěže. S velkými úspěchy pokračuje ve své činnosti dodnes. U snowboardcrossu se většina důležitých závodů odehrává také pod záštitou Mezinárodní lyžařské federace. Freestylových závodů FIS se účastní pouze část světové špičky. Zbývající část špičkových jezdců závodí na soutěžích WSF a různých dalších organizací. Pod záštitou FIS byl snowboarding přijat mezi olympijské sporty. Premiérou byly Olympijské hry v Naganu (Japonsko, 1998), kde se uskutečnil obří slalom a závod v U-rampě. Na Olympijských hrách v Turíně (Itálie, 2006) k již zmíněným disciplínám přibyl snowboardcross. Tím se snowboarding zařadil mezi nejvýznamnější zimní sporty. Během historie těchto dvou nejvyšších organizací světového snowboardingu nebyla nikdy navázána větší spolupráce. (BINTER, 2006, FAJKUS 2004) Organizace snowboardingu v České republice V únoru 1990 byla založena Asociace československého snowboardingu - AČS, která uspořádala seriál šesti závodů Československého poháru a Mistrovství Československa. V sezoně 1992/93 se Asociace československého snowboardingu rozdvojila v souvislosti s rozdělením republiky na dvě samostatné národní asociace - Asociaci českého snowboardingu AČS a Slovenskou asociaci snowboardingu - SAS, které se staly partnery ISF. Dnes se o snowboarding v České republice starají tři organizace: Asociace českého snowboardingu - AČS, Úsek snowboardingu Svazu lyžařů České republiky - SLČR a Snowboardové asociace. AČS organizuje závody ve snowboardcrossu (boardcrossu) a ve freestylu, kterých se účastní jezdci různých výkonností a je partnerem Mezinárodní snowboardové federace. 14

15 Úsek snowboardingu Svazu lyžařů ČR se zabývá hlavně závody ve slalomových disciplínách a částečně snowboardcrossem a freestylem, je partnerem Mezinárodní lyžařské federace. Snowboardové asociace je zcela nezávislá na dalších mezinárodních organizacích a pořádá zejména závody ve slalomových disciplínách, částečně ve snowboardcrossu a freestylu. (BINTER 2006, FAJKUS, 2004) 1.3 Rozdělení jednotlivých snowboardingových disciplín Alpské disciplíny Paralelní slalom Jedná se disciplínu, jejíž podstatou je souboj dvou závodníků startujících současně, byť každý má oddělenou trať. Vlastní soutěž začíná kvalifikačním závodem na čas, dále pokračuje 32 nejlepších závodníků rozdělených do dvou základních (červená, modrá) po 16 závodnicích, dále postupují vítězové opět ve dvou skupinách po osmi atd. Až do finále kde bojují dva závodníci opět ve dvou, kdy vítěze určí součet výsledných časů. Závod probíhá ve dvou kolech (tratě si vymění pro vyšší atraktivitu) vyřazovacím K.O. systémem. Diskvalifikace následuje za více než dva chybné starty, přejetí z jedné dráhy do druhé, blokování soupeře, nesprávné projetí branky, porušení pravidel při prohlídce tratě. Povinné jsou helma a bezpečností řemen, doporučené jsou chrániče citlivých míst těla Paralelní obří slalom Jedná se o atraktivní disciplínu jejíž podstatou je souboj dvou závodníků startujících současně. Každý má vlastní oddělenou trať vjetí do soupeřovo tratě může být důvod diskvalifikace, přímý kontakt je zakázán. Vlastní soutěž začíná kvalifikačním závodem na čas, dále pokračuje 32 nejlepších závodníků rozdělených do dvou základních skupin (červená, modrá) po 16 závodnících, dále postupují vítězové opět ve dvou skupinách po osmi atd. až do finále kde bojují dva závodníci opět ve dvou jízdách, kdy vítěze určí součet výsledných časů. 15

16 Závod probíhá ve dvou kolech vyřazovacím systémem. Tratě se ve druhém kole vymění pro větší atraktivitu závodu. Diskvalifikace následuje za více než dva chybné starty, přejetí z jedné dráhy do druhé, blokování soupeře, nesprávné projetí branky, porušení pravidel při prohlídce tratě Obří slalom Podstatou závodu je projetí tratě vymezené brankami v co nejlepším čase. Důvodem diskvalifikace je předčasný start, neprojetí branky dle pravidel. Povinné jsou helma a bezpečností řemen, doporučené jsou chrániče citlivých míst těla Super-G Podstatou závodu je projetí tratě vymezené brankami v co nejlepším čase. Vzhledem ke značné náročnosti na přípravu trati a bezpečnostní zabezpečení nebývá tento typ závodu vypisován příliš často Freestylové disciplíny Half-pipe (U-Rampa) Halfpipe nebo U-rampou se nazývá disciplína, kdy jezdec projíždí speciálně vytvořeným sněhovým žlabem z jedné strany na druhou a zpět, na hranách U-rampy provádí různé skoky obraty apod. tak, aby mohl vždy plynule navázat na další triky na druhé straně U-rampy. Soutěž v U-rampě vyžaduje především vynikající úroveň obratnostích, pohybových schopností a kreativitu. U- rampa je tradiční a nejstarší freestylová disciplína, je zařazena na zimní olympijské hry Slopestyle Slope style není oficiální soutěží mistrovství světa či světového poháru, ale přesto patří mezi velmi atraktivní a vyhledávané soutěže, často exhibičního charakteru. Při soutěži jezdci využívají několika za sebou jdoucích překážek ruzných typů a kombinací, častá je kombinace některých freestylových disciplín. 16

17 Big air Big Air neboli skok je soutěžní disciplína založená na skocích provedených na speciálním můstku. Hodnotí se obtížnost provedeného skoku, kvalita provedení, celková výška Snowboardercross Trasa závodu je plná překážek. Na trati jsou boule, malé můstky, tunely a ostré zatáčky, někdy i vodní příkopy. Startuje několik závodníků současně Freeride (jízda mimo sjezdovky) Jedná se o soutež ve sjezdu ve volném, extrémně náročném terénu. Rozhodčí nehodnotí dosažený čas, hodnotí překonanou celkovou náročnost trasy, kterou si závodník vybírá sám. Mistrovství světa se koná každoročně na Aljašce, vlastní soutěž trvá tři dny Jibbing (jízda po zábradlí) Jízda po zábradlí je další disciplínou, která obohacuje snowboarding. Existují různé typy zábradlí. Které mají různé sklony či tvary. Některé zábradlí jsou v půdorysu rovná a některá mají tvar písmene. Dále známe zábradlí s různým sklonem. K přejetí zábradlí je potřebná určitá rychlost. Je třeba počítat, že snowboard po zábradlí klouže jinou rychlostí než po sněhu, záleží na sklonu zábradlí. ( 17

18 1.4. Snowboardové vybavení Snowboardové vybavení je nedílnou součástí toho, aby celkový prožitek z jízdy byl téměř dokonalý. Je pravdou, pokud zvolíme špatný snowboard, obuv, či nedostatečné oblečení a doplňky, nejen, že nejsme chráněni dostatečně před nepříznivými vlivy okolí, ale i před zraněními Snowboardová výzbroj Snowboard Snowboard je prkno pevně připnuté k nohám jezdce, určené k sportovnímu využití na sněhu. V současnosti můžeme rozlišit tři typy: freestyle prkno freeride prkno alpské prkno Freestyle prkno Nejoblíbenější, nejpoužívanější a nejuniverzálnější prkno (obr.1) se stejnou špičkou i patkou. Je tedy vhodné pro skoky, triky, jízdu pozpátku, i jízdu v hlubokém sněhu. Posunutí vázání od středu k patce je obvykle jen 0-10 cm, používá se vždy měkké vázání s měkkou obuví. obr. 1: freestyle snowboard Freeride prkno Univerzální prkno vhodné především pro jízdu ve volném terénu (freeriding). Kupuje se o něco delší než freestylové prkno (obr.2) a jezdí se s větším posunutím vázání od středu k patce cca 5-15 cm, aby byl umožněn větší vztlak špičky v hlubokém sněhu. 18

19 Velmi oblíbeným provedením freerideboardu je splitboard, který je možné rozdělit na dvě lyže, a tak umožňuje chůzi do kopce nebo v hlubokém sněhu. obr. 2: freeride snowboard Alpské prkno Prkno vhodné pro jízdu na upravených sjezdovkách a slalomových tratích (obr.3). Na první pohled je výrazně užší než ostatní dva typy prken, špička a patka se výrazně liší. Používají se zásadně v kombinaci s tvrdými boty a tvrdým vázání. obr. 3: alpine snowboard Konstrukce snowboardu do sněhu. Efektivní délka hrany - je část hrany (obr.4), která se při oblouku zařezává obr. 4: efektivní délka hrany snowboardu 19

20 Rádius (vykrojení) Je poměr mezi šířkou špičky a patky k šířce středu snowboardu. Vykrojení snowboardu ovlivňuje poloměr řezaných oblouků. Čím je vykrojení větší, tím je menší poloměr řezaného oblouku. Někteří výrobci používají označení progresivní rádius (obr.5), který je tvořen ze dvou rádiusů, většího v přední části vykrojení (R1), a menšího v zadní části vykrojení (R2). To umožňuje měkčí a pozvolnější nasazení oblouku a ostřejší a uzavřenější ukončení, aniž by došlo k ustřelování hrany. U freestylových snowboardů může být navíc další rádius (obr.6) i v předu (R3), to proto, aby se snowboard při couvání choval stejně jako při jízdě vpřed. obr. 5: progresivní rádius obr. 6: freestylový rádius 20

21 Průhyb Je vertikální zakřivení mezi špičkou a patkou snowbaoardu. Zjistí se položením nezatíženého snowboardu na rovnou podložku (obr.7). Větší průhyb zlepšuje jízdní vlastnosti snowboardu v řezaných obloucích, ale je to podmíněno zvládnutím techniky jízdy. Pro začátečníka je velké průhyb nevhodný. obr. 7: technické parametry snowboardu Pevnost Udává celkovou pevnost prkna. Stejně jako u průhybu, větší tvrdost je lepší pro carvingovou jízdu, ale vyžaduje zvládnutou techniku jízdy. Špička (nose) Je přední část snowboardu od konce efektivní hrany. Má různé zakřivení, délky a s tím související výšku (obr.8). Zvláštním druhem je asymetrická špička u slalomových snowboardů, která posunuje backsidovou hranu mírně dozadu. Patka (tail) Je zadní část od konce efektivní hrany (obr.8). Má také různé zakřivení, délku a výšku. U slalomboardů je výška a délka prakticky nulová. Protože se slalomovým prknem prakticky nejezdíme patkou dopředu. U některých typů prken může být také patka asymetrická. U freestyleboardů je zakřivení špičky a 21

22 patky téměř shodné, vzhledem k častému střídání jízdy patkou nebo špičkou vpřed. Existuje také patka typu swallowtail. Ta má tvar vlaštovčího ocasu. Užívá se při jízdě v hlubokém sněhu sněhu. Patka se lépe boří do sněhu a tím je jednodušší udržet při jízdě špičku nad sněhem. obr. 8: technické parametry snowboardu Délka freestyle snowboardu Délka běžného snowboardu se pohybuje mezi 120 a 170 cm. Kratší snowbardy jsou určeny pro děti a lehčí snowboardisty, delší naopak pro dospělé. Nejobvyklejší a nejprodávanější délka je tedy cm (tab. 1.). Správná délka snowboardu (tab.1) by měla být od země po bradu snowboardisty, přičemž těžší jezdci by si měli vybrat snowboard delší (maximálně o cca 5 cm) a lehčí jezdci naopak kratší. Vše je dáno potřebnou silou pro prohnutí prkna při vykrajování oblouku a tím, že delší prkna jsou obvykle tužší a není tak snadné jej prohnout. 22

23 tab. 1: Doporučené délky snowboardu slalomový snowboard freestylový snowboard tělesná muži ženy muži ženy výška Šířka snowboardu Protože jízda na snowboardu spočívá především v jízdě na hranách, není pro samotnou jízdu šířka snowboardu tolik důležitá. Pokud má jezdec větší chodidla než cca EU46, potom je potřeba zvolit širší prkno, aby nohy nepřesahovaly příliš přes okraj snowboardu (obr.9), ale jinak není třeba šířku prkna výrazně zohledňovat. Takový snowboard má označení "wide". 23

24 obr. 9: správné upevnění vázání Konstrukce jádra snowboardu Jádro snowboardu je nejdůležitějším kritériem kvality snowboardu. Nejlepší vlastnosti mají snowboardy s dřevěným jádrem, naopak nejhorší snowboardy s pěnovým jádrem. Kompromisem mezi drahým dřevem a nekvalitní pěnou je kombinované jádro pěna-dřevo. Dřevěné jádro zajišťuje snowboardu stejnou pružnost při různých teplotách naopak pěnové jádro může pružnost snowboardu měnit v závislosti na teplotě a stáří prkna. Snowboardy s dřevěným jádrem obvykle také vydrží větší prohnutí při neporušení své konstrukce. Nejlevnější a zároveň nejméně kvalitní variantou je pěnový způsob stavby - PU FOAM CORE -. Starší prkna s pěnovým jádrem brzy ztrácí pružnost a jízdní vlastnosti. Další variantou je kombinovaný způsob. Lepené dřevěné jádro je obklopeno pěnou, takže prkno získává cenné vlastnosti pružného dřeva a zároveň je jeho výroba levná. Nejdražší a nejkvalitnější variantou je konstrukce s dřevěným jádrem. Celodřevěné lepené jádro bývá často vyztužené kevlarem nebo i jiným materiálem - WOOD CORE. Prkno je velmi pružné a má velkou výdrž. Jedinou nevýhodou této varianty je vysoká cena Konstrukce hran snowboardu V současné době se používají dvě základní konstrukční řešení snowboardových hran - sidewall a cap.(obr.10) SIDEWALL prkna jsou robustnější a pevnější, zvláště v oblasti mezi vázáním (obr.10). Je odolnější proti poškození a i případná oprava je jednodušší. 24

25 CAP prkna jsou lehčí, tenčí a jejich výhodou je větší tuhost v torzi (obr.10). Díky spojení vrchní i spodní vrstvy laminátu obalujících dřevěné jádro a tedy lepší přenos síly pří jízdě na hraně. obr. 10: stavba snowboardové hrany (sidewall nalevo, cap napravo) Skluznice Nejrozšířenější jsou skluznice dvojího druhu. Extrudovaná a sintrudovaná. Levnější extrudovaná skluznice je vyráběna vytlačováním roztaveného polyethylenu, je o něco pomalejší a méně saje vosk. Výhodou extrudované skluznice je její cena a vzhled, jelikož tato technologie umožňuje jakýkoli design skluznice. Sintrudovaná skluznice je vyráběna lisováním a spečením práškového polyethylenu, je o něco rychlejší a díky pórům lépe saje vosk. Samostatnou kapitolu tvoří skluznice s příměsí grafitu. Grafitové skluznice jsou bezkonkurenčně nejrychlejší, ale potřebují nejvíce vosku. Tyto skluznice jsou nejdražší, vždy temně černé a k vidění bývají jen na některých nejkvalitnějších modelech Hrany Hrany jsou důležitou součástí snowboardu. Bez nich bychom nemohli provádět oblouky. 25

26 Inserty Do snowboardového prkna vázání nevrtáme. Snowboard již obsahuje otvory inserty (obr.11), do nichž se šrouby držící vázání jednoduše zašroubují. obr. 11: inserty pro upevnění vázání Vrchní vrstva Topsheet alias svrchní vrstva snowboardu především chrání vrstvy pod sebou. Některé firmy navíc vyrábějí svrchní vrstvu z materiálů, které pomáhají tlumit vibrace. V neposlední řadě topsheet na zohledňuje design snowboardu Vázání Vázání zabezpečuje pevné spojení snowboardu a obuvi. Vázání musí pevně spojovat botu a prkno, ale zároveň musí být snadno nastavitelné a uvolnitelné. Freestylové vázání mívá zpravidla dvě přezky. Kvůli pružnosti se vyrábí především z plastu, ale často jsou přezky kovové. Dva základní typy vázání: freestyle vázání (tzv. měkké) deskové vázání (tzv. tvrdé) Freestyle vázání (tzv. měkké) Vázání je vpředu tvořeno dvěma vypolstrovanými přezkami z umělé hmoty (obr.12). Vzadu je pevná opěrka pro patu, která obepíná nohu až k lýtku. 26

27 Vázání je tedy směrem vpřed a do stran relativně flexibilní - výhody: levné, jednoduché vázání vhodné pro začátečníky ale i pro pokročilé - nevýhody: delší doba zapínání obr.12: obyčejné měkké vázání Deskové vázání (tzv. tvrdé) V tvrdém vázání (deskovém vázání) je bota uchycena v kovové obroučce a upnuta přezkou, která je umístěna zpravidla na špičce (obr.13). Pro toto vázání je používána výhradně tvrdá obuv. Díky velmi pevnému spojení je umožněno velmi dynamické přenášení sil na snowboard. Proto je tento typ vázání je v kombinaci s alpine prknem vhodný pro alpské disciplíny a slalom na tvrdém povrchu. - výhody: přesné přenášení sil, v krajním případě lze použít i lyžařské boty, ale nedoporučuje se to - nevýhody: nevhodné pro začínající snowboardisty a pro provádění triků či skoků obr. 13: vlevo tvrdé deskové vázání a vpravo step-in vázání pro měkké boty 27

28 Tvrdé step-in vázání Vázání podobné deskovému s tím rozdílem, že botu neobepíná kovová obroučka, ale bota se zasune nebo "zacvakne" do otvorů (obr.13). Můžeme si obvykle vybrat ze dvou druhů zapínání a to buď jednoduché klasické zapínání (zde je použita zápatka na principu páky) nebo step-in systémy, kde jednoduše vstoupíme botou do vázání a ta se pomocí step-in systému uchytí. Tento typ vázání je velice pohodlný na obsluhu. - výhody: rychlé nazouvání - nevýhody: přimrzlý sníh přináší potíže s zapínáním, lze použít jen určený typ obuvi Obuv Na čem bychom určitě neměli šetřit jsou boty, jelikož v nich budete trávíme celé dny na sjezdovce. Pokud koupíme levnou nekvalitní obuv, bude nás tlačit ze všech stran, nevydrží suchá v mokrém sněhu, a po ježdění nás bude bolet chodidlo Velikost obuvi Obuv je nutné vyzkoušet zda opravdu sedí, jestli jsme vybrali správnou velikost a jestli nikde netlačí. Velikost kupujeme přesně na číslo nohy, jelikož obuv trochu povolí a přizpůsobí se naší noze. Rozhodně nesmíme v obuvi plavat ani mít volnou patu Tvrdost boty V současné době se prodávají tři druhy freestylové obuvi: Tvrdé, středně tvrdé a měkké. Tvrdé boty (stiff) jsou vhodné pro ježdění především na sjezdovce Pevnější skelet boty umožňuje přesnější přenášení sil a tedy i přesnější a jistější jízdu v obloucích. Kupují si je většinou zkušenější jezdci, ale není to vždycky pravda. Středně tvrdá obuv (mid-stiff) je asi nejvíce prodávaná, protože kombinuje výhody tvrdých i měkkých. 28

29 V měkké obuvi (soft) se cítí člověk hodně pohodlně hlavně při chůzi, jsou ideální pro skoky a triky, protože mají velkou volnost pohybu, ale hrozí větší nebezpečí vyvrknutí kotníku a snowboard se při jízdě hůř ovládá Vnitřní botička Velmi důležitou věcí u obuvi hraje vnitřní botička. Ta určuje pohodlnost boty, zajišťuje teplo a také pomáhá tlumit nárazy. Na trhu se objevují i tepelně tvarovatelné vložky (heat moldable liners), jsou vyrobené z pěny, která vlivem tepelného působení získává novou tvarovou paměť Freestyle obuv Tato obuv je nejpoužívanějším typem. Zpravidla jsou vytvořeny z měkkého materiálu (látky, kůže plastů,...), mají vyjímatelnou botičku a většinou jsou na šněrování (obr.14). obr. 14: freestylová obuv s vnitřní botičkou výhody: větší volnost v pohybu do stran (tím se dají vykompenzovat případné chyby), pohodlnější při chůzi nevýhody: nepřesný přenos sil na prkno 29

30 Alpine obuv U deskového vázání se používají "přeskáčové" boty, které jsou velmi podobné lyžařským botám (obr.15). Jsou používány při slalomových disciplínách nebo na sjezdovce ve vyšších rychlostech. obr. 15: alpine obuv výhody: jednodušší zapínání a zouvání, lepší ochrana kotníků před zraněním, lepší přenos sil při jízdě na hraně nevýhody: nepohodlné při chůzi, větší hmotnost. [1, 4] Snowboardová výstroj Pro snowboarding je typický vlastní styl oblékání, který je velmi pohodlný a účelný. Na první pohled se odlišuje od lyžování výrazně volnějším střihem bundy i kalhot. Důležitá není pouze vrchní vrstva. Často se střídají okamžiky kdy je člověk zpocený a naopak kdy hrozí prochladnutí, proto doporučujeme: 1. spodní vrstva oblečení ze savých prodyšných materiálů (termoprádlo, termotrička,...), které udržují tělo v suchu 2. druhá vrstva by nás měla tepelně izolovat např mikiny, bundy z "flisu" 3. třetí vrstva by nás měla chránit před vlhkem a větrem - ideální jsou prodyšné ale nepromokavé bundy 30

31 Bunda Vzhledem k tomu, že při snowboardingu velmi často dochází ke kontaktu se sněhem, je nutné zvolit oblečení odolné proti vlhku a oděru. Jsou čtyři základní faktory, podle kterých si snowboardisté vybírají bundy: 1. estetičnost 2. nepromokavost (waterproof) 3. odolnost proti větru (windproof) 4. prodyšnost (breathability) Kalhoty Stejné faktory výběru platí taktéž při výběru kalhot. Dále také doporučujeme tyto aspekty výběru: Střih snowboardových kalhot je mnohem volnější, nohavice jsou široké a rozkrok je nízko. Den na snowboardu bude s největší pravděpodobností plný pádů a kontaktů se sněhem. To neznamená, že kalhoty musí být jenom nepromokavé, ale také odolné proti oděru.. Preferovat funkčnost před vzhledem Snowboardové čepice a helmy Všeobecně platí, že většina tepla z těla uniká hlavou. Tento poznatek je velmi důležitý, a tak na něj nesmíme zapomínat. Ochránit nás může teplá čepice nebo helma (obr. 16). Mezi snowboardovými a lyžařskými helmami není zásadní rozdíl, jde jen o vzhled, funkci plní stejnou. Nošení helmy doporučujeme a měla by být ve výbavě každého snowboardisty i lyžaře. Jelikož nás může ochránit proti jakémukoli zranění hlavy, se kterými se můžeme setkat na svazích. obr. 16: snowboardová helma 31

32 Rukavice Rukavice jsou pro snowboardistu velmi důležité, jelikož je v kontaktu se sněhem mnohem častěji než lyžař (obr.17). Mají chránit naše ruce od sněhu, ledu a dopady. Jsou proto vyráběny ze silnějšího a voděodolného materiálu. Měli bychom vybírat rukavice, které jsou trvanlivé, nepromokavé a mají zpevněnou dlaň a speciální výztuhu zápěstí. obr. 17: snowboardové rukavice obr. 18.: snowboardové brýle Snowboardové doplňky Brýle Brýle jsou nezbytným doplňkem každého snowboardisty (obr.18). Díky nim lépe vidíme a navíc chrání oči před UV zářením, větrem, sněhem a deštěm. Brýle musí dobře sedět na obličeji a měly by co nejméně omezovat periferní vidění. Pokud bychom si při nákupu zvolili brýle bez možnosti výměny skel, měli bychom zvolit takové, co nejsou ani příliš světlé, ani příliš tmavé, abychom dobře viděli v každém počasí Chránič páteře Chrániče páteře dnes jsou považovány za vybavení vhodné nejen pro profesionální freestylery, ale začínají se stávat standardním chráničem každého snowboardisty. Chránič páteře (obr. 19) nás ochrání především při pádu, kdy hrozí vyražení jednotlivých obratlů z normální pozice v páteři, čímž může samozřejmě dojít k přerušení míchy. 32

33 Konstrukce chrániče je volená tak, aby byl náraz do poměrně malé části páteře rozložen do co největší plochy, a přitom byla zachována snadná pohyblivost. Funkční prvky, které toto zajišťují, jsou plastové části připevněné na povrchu celého chrániče. obr. 19: chránič páteře pro ochranu zad obr.20: snowboardové nářadí Nářadí V dnešní době je možné koupit si celou řadu dalších věcí, které jsou při pobytu na horách potřebné. Mezi ty šikovné patří především snowboardový šroubovák (obr. 20). Díky němu rychle dotáhneme šrouby vázání, i když se nám povolí zrovna uprostřed sjezdovky. Náročnější jezdci si mohou obstarat nářadí, včetně voskovací soupravy a brousku hran. ( 33

34 1.5 Didaktika snowboardingu Současný stav problematiky Výukou snowboardingu se v Brně začalo zabývat pracoviště katedry na Pedagogické fakultě Masarykovy Univerzity v roce Od prosince roku 1996 pořádala fakulta jedenkrát až dvakrát ročně kurzy pro instruktory školního snowboardingu. Kurzů se zúčastňovali učitelé všech stupňů škol a studenti Pedagogické fakulty Masarykovy Univerzity. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT ČR) v pokynech pro školní rok 1995/96 zakázalo zařadit snowboarding do výuky při výchovně výcvikových lyžařských zájezdech. Učinilo tak proto, že školství nemělo pro výuku snowboardingu kvalifikované instruktory (snowboarding nebyl ani ve výukových plánech na vysokých školách pro učitele s aprobací Tělesná výchova) a tudíž škola nemohla za žáky převzít právní odpovědnost. MŠMT ČR vzalo na vědomí, že další pohybová aktivita na sněhu - snowboarding - zaujala především mládež. Komise snowboardingu, ustanovená právě MŠMT ČR, vytvořila podmínky pro vyučování snowboardingu na školách v rámci lyžařských výchovně výcvikových zájezdů tím, že vyškolila ústřední lektory, zpracovala podmínky pro získání kvalifikace instruktor školního snowboardingu a začala školit prostřednictvím akreditovaných center. Pro další školní rok vytvořilo MŠMT ve spolupráci s Asociací českého snowboardingu podmínky pro vyškolení ústředních lektorů MŠMT a ti pak následně uspořádali kursy pro získání kvalifikace "instruktor školního snowboardingu". Pokyny pro školní rok 1996/97 umožňují výuku snowboardingu při zimních výcvikových kurzech za předpokladu, že příslušný učitel získal tuto kvalifikaci. (BINTER, 1999) 34

35 1.5.2 Školení instruktorů Příprava učitelů a studentů tělesné výchovy zaměřená na výuku snowboardingu se v posledních letech jeví jako nejlepší cesta k systematickému rozšíření snowboardingu. Jak již bylo zmíněno, kurzy pro instruktory školního snowboardingu jsou v Brně organizovány od prosince roku Kurzy jsou pětidenní, přičemž frekventanti kurzů absolvují čtyři úplné výcvikové dny. Výběr uchazečů není žádným způsobem - pouze kapacitou kurzu - limitován. Znamená to, že mezi frekventanty bývá jisté procento úplných začátečníků, kteří se snowboardingem neměli žádné zkušenosti. Výuka je organizována v družstvech do deseti uchazečů. Zpravidla v prvních dvou dnech se instruktor zaměřuje na zvládnutí základů jízdy, v průběhu třetího a čtvrtého dne frekventanti provádějí připravené didaktické výstupy spolu se zdokonalováním jízdy. Čtvrtý den je zakončen praktickou zkouškou, ve které frekventanti předvedou zvládnutí tří prvků - sesouvání šikmo vpřed, základní smykové oblouky a základní řezané oblouky. Nedílnou součástí kurzu je teoretická příprava - přednášky na téma technika snowboardingu, didaktika snowboardingu, Vybavení pro snowboarding. Tato oblast je zakončena testem znalostí z výše uvedených oblastí. Velmi dobré výsledky práce jsou také díky využívání videotechniky při výuce. Například videokamera je vhodná pro natáčení jednotlivců při jízdě. (FAJKUS, 2004) Náplň výcviku základní prvky - nošení snowboardu, odkládání snowboardu, padání, vstávání, obraty vleže na sněhu, základní postavení, rovnováha, výstupy do svahu, základy jízdy - sesouvání po spádnici, sesouvání šikmo vpřed nebo vzad, střídavé sesouvání vpřed a vzad (tzv. padající list), jízda šikmo svahem, girlandy, oblouk ke svahu, jízda na vleku, jízda na lanovce, základní smykový oblouk (nazývaný též smýkaný nebo driftový) 35

36 zdokonalovací prvky - smykový oblouk s odlehčením vzhůru, smykový oblouk s odlehčením dolů, krátké smykové oblouky, řezaný oblouk s odlehčením nahoru, řezaný oblouk s odlehčením dolů, krátké řezané oblouky, jízda v boulích, freestyle skok, alpine skok, jízda v hlubokém sněhu. (FAJKUS, 2004) Výuka snowboardingu na Fakultě sportovních studií Masarykovy Univerzity v Brně Fakulta sportovních studií v Brně je velmi progresivní ve způsobu výuky snowboardingu V níže uvedených tabulkách (tab.2,3,4,5) vidíme, jakým způsobem je nabízen tento sport jednotlivým oborům. Předmět snowboarding se stal povinným pro studenty těch oborů, kteří se v budoucnosti budou bezprostředně zabývat výukou dětí a mládeže na základních a středních školách. Fakulta také nabízí možnost získat licenci instruktora snowboardingu, kterou lze komerčně využít. Požadavky, které jsou fakultou určeny ke splnění základních zápočtových požadavků a rozdělení jednotlivých licencí Instruktor školního snowboardingu -možnost výuky na ZVK základních a středních škol -uchazeči musejí prokázat dostatečnou úroveň teoretických znalostí i praktických dovedností při závěrečném hodnocení kurzu (teoretický test, praktická jízda) získáním minimálně 80% možných bodů. -doživotně na základě diplomu po absolvování studia, -s omezenou dobou platnosti v překlenovacím období od ukončení předmětu do ukončení studia. 36

37 Instruktor snowboardingu - licence totožná s licencí udělovanou AČS a MŠMT ČR - možnost výuky na zimních výcvikových kurzech základních a středních škol - možnost komerčního využití - při závěrečném hodnocení kurzu (teoretický test, praktická jízda) získání minimálně 80% možných bodů, - metodický výstup, - jednorázový poplatek 1000,- Kč, - doba platnosti 5 let, potom prolongace na základě 18ti hodin doškolení. ( Rozděleních oborových kurzů na FSpS MU tab. 2: oborové kurzy Bc. semestr I. II. III. IV. základní modul Lyžování I. Turistika a sporty v přírodě I. Turistika a sporty v přírodě II. specifický modul MCR Vodní turistika Snowboarding Cykloturistika VHT a pěší turistika V. TaD lyžování VI. Zimní turistika SEBS Horolezectví Horolezectví 37

38 tab. 3: volitelné kurzy semestr I. II. Mgr. III. základní modul specifický modul UTV TV45 SE ASEBS Lyžování II. Lyžování II. Snowboarding Survival IV. tab. 4: volitelné kurzy bakalářského studia Bc. semestr podzimní jarní specifický modul ASAK TVS MCR SEBS RVS forma studia - prezenční/kombinovaná prez. prez. komb. prez. komb. komb. prez. komb. Snowboarding Outdoor sports activitees Cykloturistika Windsurfing tab. 5: volitelné kurzy magisterského studia Mgr. semestr specifický modul UTV, TV45 SE forma studia - prezenční/kombinovaná prez. komb. prez. komb. I. Lyžování - carving II. III. IV. Windsurfing Snowboarding ( 38

39 1.6 Technika a metodika jízdy na snowboardu Jednotlivé prvky jsou za sebou řazeny ně podle daného metodického postupu a uvádí klasický metodický postup pro osvojení základů snowboardingu prostřednictvím základních prvků a průprav. Dle zkušeností mnoha instruktorů se lze již po třech dnech dopracovat k základním smýkaným obloukům. Tempo výuky je kromě fyzických dispozic a houževnatosti ovlivněno celou řadou dalších okolností - sklonem svahu, druhem sněhu, čekací na vleku, typem vybavení aj. Délka výcviku by se měla pohybovat s přihlédnutím k fyzické kondici mezi dvěma až třemi hodinami denně. Každému ježdění na snowboardu by měla předcházet krátká rozcvička. Je třeba dostatečně předehřát organismus a protáhnout zejména svaly dolních a horních končetin a břišní svaly. Ve snowboardingu jsou dvě základní hrany a dva směry - frontside (přední strana) a backside (zadní strana). Frontside je ve směru špiček naší obuvi a backside ve směru pat. Od těchto základních směrů se odvozují pojmy frotsidový či backsidový oblouk, frontsidová nebo backsidová hrana Partnerský systém O pozitivním dopadu využití partnerského systému nejsou všichni odborníci zcela přesvědčeni, ale většina z nich tento alternativní postup uznává. Partnerský systém se používá zejména u sesouvání po spádnici, sesouvání šikmo svahem a při nástupu na vlek. V menší míře má uplatnění při smýkaných obloucích. Partnerský systém je vhodný pro omezení stresu začátečníka z neznámého pocitu upevněných nohou na neklidném sněžném prkně. Partnera nám může zprostředkovat i ten, kdo je naprostým laikem. Jeho činnost se dá charakterizovat jako dopomoc. Dopomoc částečně nahrazuje ještě plně nerozvinuté dovednosti -aby svěřenec procítil daný prvek v jeho správném provedení a celistvosti. Záchrana je prevencí pádů. Používá se zejména u méně zdatných a starších jezdců, u kterých je riziko zranění při pádu o něco větší. Ve výsledku však musí být každý prvek proveden samostatně. 39

40 1.6.2 Základní prvky Nošení a nastupování Správně nosíme snowboard pod paží, co nejblíže k tělu nebo také za tělem. Bezpečnostní popruh je omotán okolo zápěstí Nastupování Snowboard pokládáme vždy vázáním na sníh. U klasického typu freestylového vázání je pro začátečníka vhodné sednout si na sníh čelem do údolí. Tvrdé vázání na rovině se snáze upíná vestoje, pokud je jezdec na svahu, je lepší usednout. Nastupování do moderních nášlapných vázání je dáno jejich konstrukcí. Rovná plocha pro nástup je pak ještě důležitější než u klasického typu. Pokud je jezdec na prudší části sjezdovky, je lepší nastupovat čelem ke svahu Základní postoj Chodidla cvičence nejsou nikdy ve směru jízdy, ale dle úhlu vázání jsou natočena ke směru jízdy jinak. Nácvik postoje je vhodné trénovat na místě a případně i bez snowboardu. V základním postoji, z něhož vycházejí téměř všechny jezdecké úkony, je na každé dolní končetině 50 % váhy. Kotníky, kolena i kyčle jsou mírně pokrčené, paže rovněž a směřují ve směru jízdy, trup je mírně předkloněný a pohled jezdce je ve směru jízdy. Přesné natočení trupu je individuální. Pro správné rozložení váhy je důležité, aby paže byly neustále před tělem a nedostaly se za něj. Paže ovlivňují polohu a pohyb trupu a jsou-li neklidné, jízda je celkově špatná. Jezdec by se měl cítit přirozeně a uvolněně Vstávání a padání Vstávání se stane po chvíli výuky velmi rutinním prvkem. Zde je třeba dbát na to, aby špička prkna byla vynořená" a umožnila tak následný rozjezd. Pro začátečníky je snazší vstávání přes frontsidovou hranu (čelem ke svahu). 40

41 Začínáme z kleku, snowboard by měl být kolmo na spádnici, špičkami zatlačíme na hranu a díky tomu, že se pažemi odrazíme od svahu, tak přemístíme těžiště nad snowboard. Současným odrazem zadní paže, švihem přední paže a napnutím kolen se postavíme. Lze se odrazit také oběma pažemi najednou. Při vstávání přes backsidovou hranu (čelem do údolí) zapřeme hranu o sníh a patami na ni zatlačíme. Oporou o paže přemístíme těžiště nad snowboard. Postavíme se odrazem přední, švihem zadní paže a napnutím kolen. I zde se lze odrazit oběma pažemi najednou. Pokud jezdec spadne v opačné poloze než je mu blízká a dělá mu problémy vstát, může použít obrat na zemi. Při obratu se obrací kolem jedné dolní končetiny, která je pokrčená. Druhá noha je během obratu nad ní a je natažená. Problematika pádů je pro začátečníky velmi důležitá. Kontrolovaným pádem lze zabránit zranění, proto je třeba věnovat jeho nácviku velkou pozornost. Odstranění bariéry strachu z pádu má pozitivní vliv na psychiku a tedy nepřímo i na rychlost nácviku, nácviku náročnějších prvků. Pády nacvičujeme na místě, nikoliv za jízdy, Techniku pádů nacvičujeme se snowboardem, případně si techniku nejdříve vyzkoušíme bez snowboardu. Při pádu na frontside snížíme těžiště pokrčením dolních končetin, v nejnižší poloze pokládáme tělo na sníh. Náraz nezachycujeme pouze koleny a pažemi,ale rozložíme jej na celou plochu těla. Ruce jsou sevřeny v pěsti a energii pádu tlumí předloktí. Pro ochranu obličeje se hlava se otáčí na stranu. Pokrčením nohou v kolenou zdvihneme snowboard ze sněhu a setrváme až do zastavení. Při pádu na backside dosáhneme rychlým pokrčením dolních končetin a ohnutím trupu snížení těžiště ještě před nárazem, po kterém následuje pád na záda. Bradu přitiskneme na hrudní kost, zpevníme svalstvo trupu a kolébkou", kterou vytvoříme tvarem horní poloviny těla, ztlumíme pád se současným zdvižením snowboardu ze sněhu, abychom zabránili překroucení nohou. Paže se nesmí v žádném případě dostat pod tělo - zůstávají vedle těla a pohybovou energii pádu tlumí předloktími, která jsou podél těla. Dlaně jsou sevřené v pěst.f 41

42 Rovnováha Dobrá rovnováha je základ pohybu na snowboardu. Nejde cvičit na svah, pokud dostatečně nezvládneme rovnovážná cvičení. Rovnovážná cvičení: - přenášení váhy střídavě ze špičky na patku a zpět, později lze provádět se zdviženou patkou a špičkou; - překlápění snowboardu na frontsidovou a backsidovou hranu; - dřepy - skoky do výšky na místě i stranou Koloběžka Přesun snowboardisty na rovině pomocí odrazů s přední nohou ve vázání a zadní nohou uvolněnou z vázání podobně jako u klasické koloběžky je velmi dobrou průpravou pro udržování rovnováhy a nácvik skluzu. K dokonalému zvládnutí je nutné natočit chodidlo odrazové končetiny do směru jízdy. I tělo je třeba pootočit do směru jízdy více, než nám udávají úhly vázání. Hmotnost jezdce spočívá na přední noze, která je upnutá ve vázání. Po zvládnutí koloběžky lze navázat nácvikem krátkého skluzu po předchozích odrazech v poloze základního postavení. Tato průprava se provádí též na rovině nebo z velmi mírného svahu Jízda po spádnici Jedná se o přímočarou jízdu či skluz po skluznici snowboardu ve směru spádnice v základním postavení. Nejprve provádíme nácvik se zadní nohou položenou na protiskluzné gumě a přední nohou upnutou ve vázání. Až po zvládnutí této formy je možné přistoupit k jízdě s oběma nohama ve vázání. Obě cvičení provádíme na mírném svahu s dojezdem do roviny nebo mírného protisvahu. Mezi nejčastější chyby při jízdě po spádnici patří příliš napnuté dolní končetiny, hmotnost jezdce na zadní noze a nepřiměřený předklon trupu. 42