Město Kyjov. Strategický plán rozvoje města Kyjova do roku 2015

Transkript

1 Město Kyjov Strategický plán rozvoje města Kyjova do roku 2015 Odbor územního plánu a rozvoje červen 2007

2 Strategický plán rozvoje města Kyjova do roku 2015 A - Úvod B - Metodická část C - Analytická část D Integrovaný akční plán Zpracovali: Ing. Bedřich Kubík Ing. Lubomíra Valentová Eva Němcová, DiS Bc. Petr Navrátil Odbor územního plánu a rozvoje červen

3 Strategický plán rozvoje města Kyjova do roku 2015 Část A - Úvod Odbor územního plánu a rozvoje červen

4 Časový rámec : (rok Programové období EU + 2 roky přesah finančně podporovaných projektů) Návaznost na stávající platné rozvojové dokumenty města Kyjova : Program rozvoje města Kyjova na léta Návaznost na nadřazené strategické a rozvojové dokumenty na úrovni Jihomoravského kraje: 1. Program rozvoje Jihomoravského kraje (2002, aktualizován 2004) 2. Průmět strategických dokumentů do území JMK (2002) 3. Situační analýza demografických trendů v JMK a směry jejich podpory (2003) 4. Strategie rozvoje hospodářství v JMK 5. Územní energetická koncepce (2004) 6. Technické limity využití území a jiná závazná omezení v okrese Břeclav, Hodonín a Vyškov (2002) 7. Přírodní limity využití území a jiná závazná omezení v okrese Hodonín a Vyškova v okrese Břeclav mimo CHKO Pálava (2002) 8. Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK (2006) 9. Koncepce zachování a obnovy kulturních památek JMK 10. Regionální inovační strategie JMK (verze II.) 11. Strategie rozvoje cestovního ruchu JMK (2005) 12. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy JMK (2006) 13. Koncepce rozvoje vinařství ČR (2002) 14. Vyhodnocení situace zemědělství ve vazbě k potravinářskému průmyslu v JMK 2003) 15. Plán vodovodů a kanalizací JMK (2006) 16. Plán odpadového hospodářství JMK (2004) 17. Koncepce ochrany přírody JMK (2005) 18. Koncepce rozvoje ovocnictví JMK (2004) 19. Integrovaný krajský program snižování emisí znečišťujících látek JMK (2004) 20. Strategie rozvoje hospodářství JMK v odvětví zemědělství, zpracovatelský a potravinářský průmysl (2005) 21. Plánování v oblasti vod Hlavní dokumenty prostorového (strategického) plánování na úrovni města: 1. Územně plánovací dokumentace města Kyjova (včetně změn) 2. Strategický plán rozvoje města Kyjova Rozpočtový výhled města Kyjova do roku

5 Strategická vize pro vzestupný trend zkvalitňování přístupu ke správě, řízení a budování města Kyjova. 1. Obyvatelné město Kyjov Kyjov bude sídlem s kvalitním bydlením, atraktivními veřejnými prostranstvími a zelení, s širokou nabídkou sociálních a zdravotních služeb, rekreačních, školských, sportovních, kulturních a jiných volnočasových aktivit. 2. Fungující město Kyjov Kyjov bude svou dopravní dostupností, technickou infrastrukturou a kvalitou přírodního prostředí podporovat ekonomické a sociální funkce prostorové vyváženosti města a jeho spádového území. 3. Prosperující město Kyjov Město Kyjov bude aktivním činitelem v restrukturalizaci zemědělství, průmyslu a služeb, s tendencí podporovat vývojová a technologická mikrocentra orientovaná na zemědělství a doplňující terciární sektor v progresivních alternativách služeb a systému celoživotního vzdělávání. 4. Perspektivní město Kyjov Město Kyjov bude významným regionálním městem menší velikosti, s intenzivní přeshraniční spoluprací s evropskými městy, aktivně zapojené do sítě služeb a aktivit Jihomoravského kraje. *** 5

6 Strategický plán rozvoje města Kyjova do roku 2015 Část B Metodická část s použitím textů, tabulek a obrázkových schémat Ing. Dalimila Vítka, AS VISION, s.r.o. Praha (se souhlasem autora) Odbor územního plánu a rozvoje červen

7 Obsah: 1. Úvod do metodické části 1.1 Definice strategického plánování a strategického plánu 1.2 Výstupy strategického plánování - dlouhodobé vize města 1.3 Programy rozvoje města 2. Metodika a postupy strategického plánování pro město Kyjov 2.1 Organizačně technická příprava 2.2 Zadání pro zpracování strategického plánu města Kyjova 2.3 Metodika strategického plánování 2.4 Systém strategického plánování 2.5 Obsah strategického dokumentu 2.6 Reálné cíle, cílové hodnoty 2.7 Kritéria výběru projektů 3. Analytická část - dostupné podklady z jednotlivých odvětvových odborů městského úřadu Kyjov a z ostatních volných zdrojů veřejné správy, provedení SWOT analýzy, navržení strategických cílů, výběr projektů 4. Integrovaný akční plán 5. Veřejné projednávání 6. Schválení Strategického plánu rozvoje města Kyjova do roku

8 1. Úvod do metodické části 1.1 Definice strategického plánování a strategického plánu: Strategické plánování je systémový přístup k permanentní připravenosti spravovaného území na budoucnost, a to v kontextu obecně sdílené vize, tj. reálné, většinově akceptované představy o životě obyvatel ve městě, s respektem k širším prostorovým a společenským vztahům a reáliím. Strategické plánování v rozhodování vyvažuje: - územní limity (technické, přírodní) - finanční zdroje - potenciál lidských zdrojů - politickou vůli 1.2 Výstupy strategického plánování - dlouhodobé vize města (obrazná, srozumitelná, přijatelná, uskutečnitelná, jednoznačná, adresná, flexibilní) - definuje společné zájmy obyvatel a všech subjektů města - definuje místní předpoklady realizace těchto společných zájmů - optimalizuje územně technické a sociálně psychologické podmínky pro rozvoj bydlení, pobývání a podnikání ve městě - koordinuje přípravu a realizaci veřejných investic ve vztahu k územním a funkčním potřebám a zájmům veřejného i soukromého sektoru - podporuje účelnou alokaci veřejných výdajů - podporuje hospodářské a sociální politiky města - zapojuje občany a podnikatele do aktivit města a posiluje vědomí sounáležitosti Strategie postupu jeho naplnění - dlouhodobý záměr činnosti k dosažení určitých cílů, taktika = plánovité jednání. 1.3 Programy rozvoje města Programy rozvoje města jsou konkrétní záměry pro naplnění strategických priorit a popisují způsob a postup dosažení stanovených cílů.programy jsou zpracovány ve střednědobém časovém horizontu a tvoří přirozený kontext jednotlivých projektů 8

9 Doporučená schematická mapa strategického plánování pro město Kyjov (Obr. č. 1/ 1.3) Autor: Ing. Dalimil Vítek (06/2006, AD VISION, s.r.o. Praha) 9

10 2.1 Organizačně technická příprava Dne byl vedoucím odboru územního plánu a rozvoje předložen starostovi města informativní dokument o hlavních principech a zásadách strategického plánování ve veřejné správě: Strategické plánování v podmínkách Městského úřadu Kyjov (viz. Příloha č. 1/ 2.1). Tento dokument metodicky a procesně navazoval na tradici tvorby, realizace a vyhodnocení dokumentů : Programu rozvoje města Kyjova na léta , Programu rozvoje města Kyjova na léta a Programu rozvoje města Kyjova na léta , schvalovaných Zastupitelstvem města Kyjova. Vstupem ČR do EU v roce 2004 a masivnějším rozšíření osvědčených nástrojů územního a regionálního rozvoje došlo k rozšíření i analytických nástrojů strategického plánování. 2.2 Zadání pro zpracování strategického plánu města Kyjova Kompetentní orgány města vzaly na vědomí Informaci o přípravě Strategického plánu města Kyjova, předložený dne na XX. zasedání Zastupitelstva města Kyjova (viz. příloha č. 2/ 2.2) a Časový a věcný návrh plánovacího dokumentu Strategického plánu města Kyjova, předložený vedoucím odboru územního plánu a rozvoje na 93. zasedání Rady města Kyjova dne (viz. Příloha č. 3/ 2.2). Dne byl tajemníkem úřadu jmenován projektový tým ve složení: - Mgr. František Lukl starosta města Kyjov - Ing. Milan Jagoš tajemník Městského úřadu Kyjov - Ing. Bedřich Kubík - vedoucí odboru územního plánu a rozvoje - Ing. Lubomíra Valentová - referentka odboru územního plánu a rozvoje - František Dobeš (od Ing. Pavel Švandelka, PhD.) - vedoucí odboru majetkového a investičního - Hana Churá - vedoucí odboru finančního - Ing. Luděk Zemánek - vedoucí odboru hospodářské správy - PaedDr. Ilona Pecháčková - vedoucí odboru školství a kultury - Miluše Křížková - vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Metodický postup strategického plánování navrhl odbor územního plánu a rozvoje MěÚ Kyjov s metodickou a technickou pomocí Ing. Dalimila Vítka, AD VISION, s.r.o. Praha. Dne se uskutečnil pracovní seminář Zastupitelstva města Kyjova na téma: Strategický plán v podmínkách města Kyjova, kde byly přijaty některé modifikace stanoveného časového postupu zpracování Strategického plánu města Kyjova (dále jen strategického dokumentu), a to: zpracovat koncept strategického dokumentu, který by mohl být projednán a návrh schválen v termínu 02/2007. Hlavní cíl strategického dokumentu musí být zachován, a to: sladit existující materiály do jednoho integrovaného dokumentu a strukturovat jej tak, aby představoval srozumitelný, dlouhodobý koncepční podklad pro rozhodovací procesy spojené se zvyšováním kvality života města. Dále respektovat principy udržitelného rozvoje, tedy potřebu prakticky vyrovnávat ekonomickou, environmentální a sociální oblast rozvoje města. 10

11 Vzniká tak koncept aktuálního dokumentu, jehož rozsah a provázanost s praktickým životem bude doplňována, zkvalitňována a aktualizována v reálném čase. Předpokladem pro to je i nadále trvalé aktivní zapojení aktérů a zpracovatelů strategického dokumentu. Adresátem strategie je vždy občan města a jeho spokojenost považujeme za hlavní indikátor naplňování sdílené vize rozvoje města. Je tedy nezbytné, aby dokument měl i odpovídající publicitu a aby byl pravidelně projednáván s veřejností, což je i jedním ze základních principů udržitelného rozvoje. 2.3 Metodika strategického plánování Při tvorbě jakékoli strategie je nutno zodpovědět 6 základních otázek: 1. Co? Strategický dokument. 2. Kdo? Město Kyjov. 3. Proč? Udržitelný rozvoj kvalitního života ve městě a atraktivní konkurenceschopnost spravovaného území a jeho obyvatel s ostatními regiony bez snižování možností budoucích generací. 4. Jak? Kompetentně, systematicky, vytrvale, zodpovědně a s úctou. 5. Kdy? Neodkladně a již trvale. 6. Kolik to bude stát? Méně, než-li ztráty z promeškaných příležitostí a zmírňování narůstajícího chaosu. Odpovědět na položené otázky není zcela jednoduché. Kvalitní strategie je základní nástroj pro úspěšné dlouhodobé řízení a rozvoj organizací, tedy i municipalit. Je proto velmi důležité a naléhavé, abychom společné odpovědi na tyto otázky stále rozváděli a precizovali. Proč strategii vytvářet? Strategii chápeme v obecné rovině jako připravenost na budoucnost, tedy jako komplexní dokument, kde jsou stanoveny dlouhodobé cíle ve vybraných oblastech, způsob jejich dosažení, včetně alokace potřebných zdrojů. V rámci vstupu České republiky do evropských struktur se nabízí možnost získat finanční zdroje prostřednictvím různých fondů a operačních programů. Jejich využívání v rámci České republiky je však dosud neefektivní. Jedním z důvodů je skutečnost, že projekty mnohdy nejsou zastřešeny vyšším strategickým záměrem a představují tak pro poskytovatele financí jisté riziko, že zdroje budou vynaloženy neefektivně. Strategický dokument rozvoje města kromě obecné připravenosti na řešení stávajících, ale i budoucích problémů také vytváří základní předpoklad pro možné čerpání vnějších finančních zdrojů. Kdo má strategii vytvářet? Jaká je základní strategická jednotka? Kdo koncipuje strategie? Má město dělat vlastní strategie nebo se má spokojit se Strategií kraje? Jak na sebe jednotlivé strategie navazují? Odpověď není vždy jednoznačná. Záleží na situaci kdo je přímý adresát strategických změn? Pokud je občan města přímý adresát změn projektovaných na úrovni města, pak je Strategie města legitimní nástroj dlouhodobého rozvoje. Zároveň by vyšší strategické dokumenty (mikroregion, kraj, stát) měly se strategickými dokumenty rozvoje města korespondovat. Město Kyjov, respektive jeho orgány, provázaných rolích jako: bude v rámci Strategie vystupovat ve třech vzájemně 11

12 1) Nositel projektů bude řídit ty projekty, za které ponese přímou odpovědnost a bude pro ně zajišťovat finanční zdroje (z vlastního rozpočtu nebo jako přímý žadatel o dotaci). 2) Lobbista bude prosazovat ty projekty, které rozpočtovými náklady či významem přesahují význam i možnosti města, zároveň mají pro město strategickou důležitost, např. projekty spojené s dopravní dostupností. 3) Iniciátor a partner bude iniciovat ty projekty, které korespondují s prioritami města, zároveň se předpokládá, že nositeli projektů (a žadateli o dotace) budou jiné subjekty (podnikatelská sféra, neziskový sektor apod.) Město bude s těmito subjekty v partnerském vztahu. Na jaké návrhové období Strategii zpracovávat? Ze své podstaty je každá strategie postavená na dlouhodobých úvahách. V životě města s jeho bohatou historií, která se počítá v rozměru staletí, je třeba pracovat s horizontem co nejdelším. Zároveň je nutné respektovat i měřítko lidského života, nakonec adresátem vyvolaných změn je občan města Kyjova. Ovšem čím delší je časový horizont našich úvah, tím jsou úvahy méně konkrétní a strategie tak ztrácí motivační potenciál pro její realizátory. Odpovídajícím časovým horizontem pro dlouhodobé plánování rozvoje města je řádově 20 let. Neznamená to ale, že nebudou existovat oblasti, kdy tento horizont bude překročen. Zároveň platí, že dlouhodobé strategické plány musí být promítnuty do konkrétnějších plánů střednědobých (obvykle 5-10 let) a následně plánů akčních (1-2 roky). Vzhledem ke konkrétní situaci bude zpracována strategie rozvoje se střednědobým časovým horizontem let, tedy do roku Tento zvolený časový horizont koresponduje s programovým obdobím EU. Neznamená to ale, že v rámci systému strategického plánování nebudou řešeny problémy prokazatelně přesahující horizont 10-ti let. Měl by tedy v dohledné době vzniknout i dlouhodobý strategický dokument, který tuto problematiku v časovém horizontu delším než let řeší. Obsah strategie rozvoje tvoří 6 na sebe logicky navazujících oblastí, které tvoří základ pro systém strategického plánování města. Postupujeme od intuitivního a obecného (VIZE) ke konkrétnímu (PROJEKTY JAKO ŘÍZENÉ ZMĚNY). Tento postup byl předmětem vstupních diskusí pracovní skupiny. 12

13 Aktivity: (Obr. č. 2/ 2.3) Autor: Ing. Dalimil Vítek (06/2006, AD VISION, s.r.o. Praha) Definice: Vize představuje sdílený obraz budoucnosti. Motivuje lidi k vykročení správným směrem. Navazuje na poslání organizace, v tomto případě poslání města generovat kvalitní služby a zvyšovat kvalitu života ve městě při respektování rovnováhy pilířů udržitelného rozvoje. Analýza představuje posouzení současného stavu na pozadí vize. Kvalitní analýza stanovuje klíčové faktory rozvoje parametry nezbytné pro naplnění vize. Priority korespondují s klíčovými faktory rozvoje a představují oblasti, na které by se město mělo soustředit. Priority jsou popsány klíčovými indikátory. U klíčových indikátorů je nezbytné stanovit reálné cíle tedy takové, které jsou podložené konkrétními aktivitami. Aktivity mohou mít buď charakter postupného zlepšování, nebo skokových změn (projekty). Programy představují soubor změn vedoucích k naplnění cílových hodnot. Většinou mají střednědobý časový horizont (3 až 7 let) a popisují způsob naplnění priorit. Projekty navazují na programy - popisují konkrétní způsob jejich dosažení včetně alokace potřebných zdrojů. Projekty představují skokovou změnu. Základní projektovou dokumentací tvoří kromě technické dokumentace rozpočet, harmonogram a u důležitých projektů studie proveditelnosti. 13

14 Vazby těchto aktivit jsou ve strategickém dokumentu popsány.vždy je však nutné respektovat následující obecné principy: 1. Strategie rozvoje, která není promítnuta do konkrétních projektů jako řízených skokových změn, je zbytečná. 2. Projekty, které nejsou podloženy věrohodnou analýzou a stanovením priorit, představují riziko, že se budeme zabývat zbytečnostmi. 3. Jakákoli strategie vytvořená jednorázově bez zpětné vazby je z dlouhodobého hlediska odsouzena k neúspěchu. Limity strategického plánu: Pro kvalitní strategický plán je nezbytné posoudit i limity, tedy jaká jsou omezení. S těmito omezeními pracujeme vždy, v jakýchkoliv lidských aktivitách. Při zpracování projektů respektujeme zejména omezení zdrojů finančních, lidských zdrojů (umíme to?) a informačních (víme o tom vše potřebné?). Specifickým omezením je časové hledisko (jak je to časově naléhavé?, stihneme to?). Požadavek stanovení limitů vyplývá i z definic udržitelného rozvoje: V roce 1987 byla vydána závěrečná zpráva komise Naše společná budoucnost, kterou schválilo Valné shromáždění OSN na svém 42. zasedání v roce 1987, a popsalo tak koncept udržitelného rozvoje jako: takového způsobu rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. V nejširším smyslu je strategie udržitelného rozvoje zaměřená na prosazování harmonie mezi lidskými bytostmi a mezi lidstvem a přírodou (Naše společná budoucnost, 1991). Český sociální ekolog Ivan Rynda nabízí komplexnější vymezení pojmu: trvale udržitelný rozvoj je komplexní soubor strategií, které umožňují pomocí ekonomických nástrojů a technologií uspokojovat lidské potřeby, materiální, kulturní i duchovní, při plném respektování environmentálních limitů; aby to v globálním měřítku současného světa bylo možné, je nutné redefinovat na lokální, regionální i globální úrovni jejich sociálně-politické instituce a procesy (Ivan Rynda COŽP UK, 2001). Pro strategii města z těchto definic plynou dva dílčí závěry: 1) Hledáme harmonii mezi občanem a městem. Tento vztah musí být tedy popsán souborem indikátorů subjektivních (spokojenost) i objektivních. 2) Procesy hledání této harmonie jsou objektivně limitovány. Kromě environmentálních limitů ( viz definice Ivana Ryndy) objektivně existují v konkrétních situacích i limity ekonomické a sociální. Jde tedy o to sladit tato hlediska (úhly pohledu na město) tak, aby jedna složka rozvoje nebyla přeceněna na úkor jiné a byly tak zachovány možnosti rovnovážného rozvoje i pro budoucí generace. Ekonomické limity představují jednak objektivní možnosti městského rozpočtu v jeho objemu (kolik financí může město použít na investice?), struktuře (investice, které nepřináší ekonomický efekt omezují objem budoucích investic) a časování (máme finanční zdroje tehdy, když je potřebujeme? cash flow), jednak možnosti rozvoje podnikání na území města. V prvém případě město vystupuje jako aktivní nositel změn, v případě druhém většinou jako partner jiných subjektů. 14

15 Sociální limity souvisí s kulturou a tradicemi města a představují zejména míru akceptace strategických změn občany. Všechny tyto limity představují konkrétní rizika programů a projektů a projektové týmy by je měly v rámci návrhu a realizace průběžně sledovat a vyhodnocovat. V přijaté metodice logického rámce představuje vyhodnocování rizik (předpokladů) základní podmínku kvality. Limity jsou také promítnuty do kritérií pro výběr projektů k realizaci, jak je popsáno níže. Vlastnosti efektivní strategie: Smyslem strategie, jak již bylo řečeno, není vytvořit jednorázový dokument, ale ucelený systém, který je schopen se prostřednictvím lidí vlastníků procesů postupně zlepšovat. Neznamená to, že nebudeme v rámci strategie dělat chyby. Musíme ale umět své chyby vyhodnocovat neměli bychom tedy dělat stejné chyby. To je základní princip učící se organizace a město by takovou organizací mělo jednoznačně být. Podmínkou pro to, aby strategie byla efektivní, je popsání systémových procesů (každý ví, co má dělat) a vysoká kvalita všech aktérů systému = vlastníků procesů (umí to a jsou motivováni). 2.5 Obsah strategického dokumentu Vize města Kyjova Řešená aktivita: (Obr. č. 3/ 2.5) Autor: Ing. Dalimil Vítek (06/2006, AD VISION, s.r.o. Praha) 15

16 Účinná vize má respektovat následující znaky: - OBRAZNOST popisuje představitelnou a v barvách a tvarech popsatelnou budoucnost (vize od slova vizualizovat) - ADRESNOST oslovuje všechny zainteresované, mající určitý zájem na aktivitách a fungování města a jeho dlouhodobé prosperitě - USKUTEČNITELNOST vyslovuje reálné, dosažitelné cíle - JEDNOZNAČNOST je dostatečně jasná, aby mohla usměrňovat dílčí rozhodnutí - FLEXIBILITA je dostatečně obecná, aby nebránila budoucím reakcím na změnu podmínek - SROZUMITELNOST dobře se prezentuje, lze ji vysvětlit během 5-ti minut - SDÍLENOST je respektovatelná dominantní většinou zainteresovaných Odborem územního plánování a rozvoje navrhovaná základní vize města Kyjova: Město Kyjov je místem kde chceme po další a další generace zdravě a spokojeně žít. Předpoklady k tomu nám dává, ale zároveň nás k tomu i zavazuje, bohatá historie královského města, krásná a úrodná krajina vinohradů a polností, stejně jako zručnost, umění a srdečnost obyvatel. Město Kyjov buduje svou blízkou i vzdálenou budoucnost a prosperitu jako regionální centrum veřejné správy, podnikání,zdravotnictví, obchodu, cestovního ruchu, kultury a školství. Tato vize má jen pracovní charakter, neprošla zatím diskusí s veřejností. Je poměrně stručná a obecná, přesto představuje pozadí pro konkrétní úvahy - Adresátem je občan města: Chceme (občané města) zde žít?, tj. jsme spokojeni s kvalitou života ve městě?, aktivní část obyvatel má kde pracovat, bydlet a hodnotně odpočívat? (podmínka růstu životní úrovně obyvatel), poroste/poklesne počet obyvatel? Spokojenost občanů je tedy vrcholový indikátor naplňování vize, s ním logicky (vazba příčina následek) jsou spojené indikátory míra nezaměstnanosti jako základní předpoklad pro spokojenost občanů (aby byli občané spokojeni je třeba snížit nezaměstnanost mezi jiným) a počet obyvatel města jako důsledek spokojenosti občanů (jestliže jsou spokojeni pak neodchází a počet obyvatel se nesnižuje). Výchozí hodnota vrcholového indikátoru je tedy spokojenost obyvatel. Vstupní analýza stavu Během jednání pracovní skupiny byly probrány možné přístupy ke vstupní analýze stavu a vybrána konkrétní metoda - SWOT analýza, doplněná standardními analýzami statistických údajů, metodou tvořivého myšlení (brainstorming, brainwriting apod.) a průzkumy veřejného mínění a cílené šetření názorů veřejnosti na vybraná témata z veřejné správy a komunálního hospodářství. SWOT analýza srovnává parametry vnějšího prostředí (příležitosti a hrozby) a vnitřního prostředí (silné a slabé stránky) municipality. Srovnáním těchto parametrů a jejich kvantifikací se dospěje ke stanovení klíčových faktorů rozvoje. Klíčové faktory rozvoje leží vždy ve vnitřním 16

17 světě a mají buď charakter silných stránek, které korespondují s příležitostmi (využijte šance, která se možná nebude opakovat!) nebo naopak slabých stránek, které zvýrazňuji hrozby. Analýza statistických údajů představuje zkoumání dosavadního vývoje klíčových parametrů (např. demografický vývoj, charakteristiky životního prostředí a podobně) a jejich pravděpodobný vývoj v budoucnosti. Je ale nezbytné si uvědomit, že veškeré prognózy mají pouze hypotetický charakter, při jejich zkoumání je nezbytné hledání a popis všech důležitých vazeb a také zpětná vazba (kontrola, zda předpoklady jsou naplňovány v čase). Metody tvůrčího myšlení spočívají v řízené komunikaci s odbornými experty, politiky, reprezentanty zájmových skupin a občanů města. Průzkum názorů veřejnosti spočívá v cíleném dotazování se občanů na klíčové aspekty rozvoje města. Výhodou této metody je přímá vazba na adresáta strategických změn, nevýhodou je skutečnost, že dotazovaní mnohdy preferují krátkodobé cíle před dlouhodobými a někdy jsou soustředěni na přílišný detail. Závěry analýz: Z dostupných analýz vyplývají tyto klíčové faktory rozvoje města: - Rozvoj podnikání a s tím spojená zaměstnanost. Míra nezaměstnanosti je dlouhodobě relativně vysoká, v prosinci 2006 činila v Kyjově 11,6 a představuje výrazně nadprůměrnou hodnotu v rámci ČR, v prosinci 2006 činila 7,7. Existuje tedy pro podnikatelský sektor reálná nabídka pracovní síly. Klíčovou otázkou je její kvalifikace, míra adaptability a mobility. - Rozvoj cestovního ruchu. Existuje nevyužitý potenciál pro možný rozvoj cestovního ruchu v regionu blízkost Slovenska a Rakouska, kvalitní přírodní prostředí, vinohradnictví a vinařství Slovácka. Značná fragmentace záměrů v regionu neposkytuje dostatečně silnou a ucelenou nabídku, která turisty přivede a udrží v území. Znamená to, že nabídka musí být pro potenciálního turistu stavěna na širším regionálním základu Podmínkou pro přivedení a udržení turistů je rovněž zajištění kvalitních služeb, doprovodných kulturních a zážitkových programů a jejich dostatečná a kvalitní publicita. - Zkvalitňování a udržení kvalitního stavu životního prostředí. Stav životního prostředí ve městě je dosud na nadprůměrně dobré kvalitativní úrovni. Posilování a udržení tohoto stavu je klíčovou podmínkou pro další rozvoj města i regionu a spokojenosti obyvatel. Součástí systému zůstává i nadále kvalitní osvěta a zapojení občanů města do vzdělávacích aktivit. - S těmito třemi klíčovými faktory rovněž souvisí rozvoj vzdělávání, včetně regionálního vysokého školství, celoživotního vzdělávání a flexibilního systému rekvalifikací podle aktuálních potřeb zaměstnavatelů, nabídka kvalitního bydlení, zejména pro mladé rodiny a úroveň veřejných služeb úřadů a komunikace s občany. Vzhledem ke kvalifikační struktuře obyvatel města a s tím spojené nabídky na trhu práce je vzdělávání klíčovým prvkem rozvoje města. Důraz by měl být kladen nejenom na vzdělávání mladé generace (střední školy a vysoké školy), ale i další vzdělávání různých věkových a zájmových skupin. Další podmínkou, která bude mít rozhodující vliv na budoucnost města je stupeň aktivity občanů, jejich schopnost 17

18 mobilizovat vnitřní zdroje. Zapojení veřejnosti lze proto považovat za další klíčový faktor rozvoje města. Strategické priority: Strategické priority vycházejí z analýzy a definují okruhy, na které je třeba se přednostně soustředit. Procházejí vývojem, náhled na priority a jejich pořadí naléhavosti se mění v čase. Počet priorit by měl být limitován, ne všechno je stejně důležité. Priority by měly vyústit v definování střednědobých programů. Bylo vytipováno 6 prioritních oblastí, které byly zapracovány do programů pomocí metody logického rámce (LogFRAME). Na priority navazují klíčové indikátory, tj. ukazatele, které charakterizují vybranou prioritní oblast a přispívají k dosažení vrcholového indikátoru - spokojenosti občanů města. Současné strategické priority rozvoje města Kyjova a navazující klíčové indikátory: (Návrh OÚPR podle zkušeností a modifikovaných dat a informací z jiných měst, parametricky srovnatelných s městem Kyjovem.) 1. Udržení a rozvoj školství základního, středního a založení možnosti regionálního vysokého školství v Kyjově (klíčové indikátory: počty absolventů) 2. Rozvoj podnikání a zaměstnanost (klíčové indikátory: míra nezaměstnanosti) 3. Rozvoj cestovního ruchu a kultury (klíčové indikátory: počet turistů, délka pobytu) 4. Rozvoj bydlení (klíčové indikátory: podíl uspokojených relevantních žadatelů o byt/ stavební místo). 5. Životní prostředí (průměrná délka života, spokojenost občanů se stavem ŽP). 6. Zapojení veřejnosti do života města (klíčové indikátory: spokojenost občanů s výkonem veřejné správy, počet realizovaných relevantních impulsů ke zlepšení). 2.6 Reálné cíle, cílové hodnoty (Návrh OÚPR podle zkušeností a modifikovaných dat a informací z jiných parametricky srovnatelných s městem Kyjovem.) měst, Postup stanovení reálných cílů: 1. Určit klíčový parametr 2. Jaká je současná hodnota tohoto parametru? (viz. obr. bod A) 3. Určit, na jakou hodnotu se chceme dostat (vyvolaná potřeba nebo přání) ve zvoleném časovém horizontu (viz. obr. bod B). 4. Jaký bude přirozený trend (co se stane, pokud nebudeme dělat nic)? (viz. obr. bod C). 5. Jaký je potenciál dílčích postupných zlepšení odhad. (viz. obr. bod D). 6. Je nezbytný projekt (jako skoková změna)? 7. Jaký je potenciál (čeho lze projektem dosáhnout)? (viz. obr. bod E). Teprve takto podložená hodnota tvoří reálný cíl. I tento cíl má stále charakter pouhé hypotézy. 18

19 (Obr. č.4/ 2.6) Autor: Ing. Dalimil Vítek (06/2006, AD VISION, s.r.o. Praha) Cílové hodnoty klíčových parametrů Město Kyjov 2015: (Návrh OÚPR podle zkušeností a modifikovaných dat a informací z jiných parametricky srovnatelných s městem Kyjovem.) měst, 1. Udržení a rozšíření učňovského a středního školství, zavedení celoživotního vzdělávání a regionálního vysokého školství - prezenční a kombinované bakalářské studium ve spolupráci s MZLU v Brně ( počet studentů, počet absolventů v roce prozatím nekvantifikováno). 2. Rozvoj podnikání a dopravy (míra nezaměstnanosti: max. 9,0% v roce 2015). 3. Rozvoj cestovního ruchu a kultury (počet turistů a návštěvníků v roce 2015: za rok, s průměrnou délkou pobytu 2 dny). 4. Rozvoj bydlení (podíl uspokojených žadatelů - především mladých rodin: 60% v roce Životní prostředí (střední délka života obyvatel: x roků v roce 2015, spokojenost občanů se stavem ŽP: 80% v roce 2015). 6. Zapojení veřejnosti do života města (počet realizovaných impulsů ke zlepšení: 90% v roce 2015, spokojenost občanů se sociálními aspekty života města - např. mezilidské vztahy, možnost provozovat koníčky: 75% v roce 2015). Na cílové hodnotě vrcholového indikátoru (celková spokojenost občanů) se podílí dílčí spokojenosti s jednotlivými oblastmi života města. Celková míra spokojenosti občanů s životem ve městě: 75% v roce Cílové hodnoty musí být dále rozpracovány v jednotlivých (odvětvových) programech rozvoje města, a to včetně konkrétního způsobu jejich stanovení. 19

20 Programy rozvoje města: Programy tvoří konkretizované plány pro strategické priority a popisují způsob dosažení cílů. Programy rozvoje města budou zpracovány metodou logického rámce ( LogFRAME). Metoda logického rámce je renomovaný způsob popisu projektů jako řízených změn. Základ metody tvoří 16-ti prvková matice, která ve vazbách popisuje základní logiku a strukturu programu nebo. V této metodice byli v rámci Strategického řízení municipalit k udržitelnému rozvoji vyškolení zpracovatelé programů. Reálné projekty: Projekty bezprostředně navazují na programy, jsou rovněž zpracovávány podle metodiky logického rámce a představují jediný způsob, jak prakticky naplňovat vizi a zároveň získávat externí finanční zdroje. Ve strukturované formě je tak popsán způsob dosažení definovaných projektových cílů. Podmínkou pro úspěšnou realizaci je zajištění veškerých potřebných zdrojů (finančních, lidských, informačních). Součástí je vstupní vyhodnocování rizik (mezi jiným posouzení z hlediska respektování limitů udržitelného rozvoje) a způsob jeho řízení (všechny projekty by měly obsahovat činnosti projektového týmu jako je zpracování dokumentace, průběžné vyhodnocování a kontrola, komunikace se zájmovými skupinami, publicita a vyhodnocování rizik v průběhu realizace). Projekty jako řízené změny dělíme na: - strategické (vyplývají ze strategických priorit) - ostatní (změny v oblastech, které sice nebyly identifikovány jako prioritní, ale mají charakter změny skokové a jsou iniciovány např. aktivitami zájmových skupin nebo občanů). Tyto projekty, pokud nebudou v konfliktním vztahu ke strategickým prioritám, budou městem morálně podporovány. Podle úrovně zpracování rozlišujeme 3 fáze : 1) Projektový záměr, tj. stručný popis 2) Projektová fiše, tj. popis v jeho základních vazbách (výstupy logického rámce a odpovídající indikátory) 3) Vlastní projekt, tj. detailně popsaný projekt metodou logického rámce, včetně nezbytných aktivit. Jsou popsána rizika. Je k dispozici potřebná projektová dokumentace (rozpočet, harmonogram, studie proveditelnosti, technická dokumentace). 2.7 Kritéria výběru projektů Pro výběr konkrétních projektů do akčních plánů byla stanovena výběrová kritéria. Smyslem je objektivizovat výběr projektů a tak předejít budoucím neshodám. Stanovení kritérií: Při stanovení kritérií byly respektovány dva úhly pohledu: 20

21 Pohled shora vycházející z respektování principů udržitelného rozvoje (koresponduje s VIZÍ města) a rovnováhy jeho 3 pilířů - Sociální hledisko dopad na občana města - Environmentální hledisko dopad na životní prostředí - Ekonomické hledisko dopad na hospodářský potenciál města, náklady Pohled zespodu co obsahuje kvalitně zpracovaný projekt - Přínos popis přidané hodnoty, koresponduje s klíčovými indikátory programů, většinou vyjádřen v neekonomických ukazatelích - Rozpočet. Vztah PŘÍNOS / ROZPOČET vyjadřuje efektivitu (porovnáváme ekonomické ukazatele - rozpočet s neekonomickými (přínos). Rizika : - akceptace občanem - technická rizika - připravenost - schopnost týmu projekt úspěšně řídit projekt Váhy kritérií: (Návrh OÚPR podle zkušeností a modifikovaných dat a informací z jiných parametricky srovnatelných s městem Kyjovem.) měst Vybraná kritéria byla ohodnocena a OÚPR navrhuje, aby jejich váhy byly posuzovány jako stejně důležité A. Celkový objem finančních zdrojů...33,3 % B. Přínos...33,3 % C. Rizika...33,3 % Stanovení kritérií a jejich vah (jejich výraznější následná diferenciace) zvyšuje kvalitu rozhodovacího procesu výběru projektů, ale je třeba si uvědomit, že je to pouze pomůcka pro rozhodování vlastní rozhodovací proces nenahrazuje. Systém strategického plánování Reflexe zpětné vazby - Je důsledně vyhodnocována zpětná vazba ve všech fázích postupu tvorby a realizace strategie. - Je uzavřena smyčka řízení v posloupnosti PLÁN REALIZACE KONTROLA PŘEZKOUMÁNÍ, to znamená, že všechny systémové odchylky jsou vyhodnocovány a poučení z nich je promítáno do dalších plánů. - Systém je periodicky přezkoumáván vedením, které přijímá závazek za postupné zlepšování a určuje směry dalšího rozvoje systému. 21

22 (Obr. č.5/ 276) Autor: Ing. Dalimil Vítek (06/2006, AD VISION, s.r.o. Praha) 22

23 Smyčka řízení: (Obr. č.6/ 2.7) Autor: Ing. Dalimil Vítek (06/2006, AD VISION, s.r.o. Praha) Fungování systému lze popsat množinou vybraných systémových procesů, které na sebe navazují. Každý tento proces má svého vlastníka, který nese přímou odpovědnost za jeho kvalitu. Periodicita procesu i to, jak je proces kryt potřebnými zdroji (finance lidi, informace), jsou jasně definovány. Akční plány budou stanovovány na období 2 let Nositelé procesu: Vlastník procesu: vedení města statutární zástupci Spolupracuje: tajemník úřadu, manager systému, projektový tým Činnosti: 1) Výběr projektů (s použitím definovaných kritérií) 2) Posouzení míry shody jednotlivých projektů s kritérii 3) Stanovení pořadí projektů jako podklad pro rozhodovací proces 4) Zařazení vybraných projektů do Integrovaného akčního plánu 5) Schválení Integrovaného akčního plánu zastupitelstvem 6) Průběžná aktualizace Zásobníku projektů 7) Identifikace možných finančních zdrojů (existuje titul v rámci operačních programů, který koresponduje s projektem?) Periodicita: průběžně. Realizace a řízení vybraných projektů: Nositelé procesu: Vlastník procesu: vedení města statutární zástupci Spolupracuje: tajemník úřadu, manager systému, projektový tým Činnosti: 23

24 - Zpracování projektové dokumentace vybraného (rozpočet, harmonogram, studie proveditelnosti, technická dokumentace) - Kontrola výstupů. - Komunikace se zájmovými skupinami. - Publicita. - Vyhodnocování a eliminace rizik. Periodicita: průběžně Kontrola projektů: Vlastník procesu: manager systému Činnosti: - Kontrola výstupů projektů zařazených do Integrovaného akčního plánu. - Řešení odchylek od plánu nejsou ohroženy cíle projektů? - Komunikace s nositeli projektů. - Průběžná komunikace s vedením. Periodicita: minimálně 1x za 6 měsíců Kontrola systému a předkládání návrhů změn systému: Vlastník procesu: manager systému Spolupracuje: specialista pro ŽP, zdraví, ekonom Činnosti: - Kontrola, zda je řízení projektů na úrovni projektových týmů funkční. - Kontrola, zda jsou naplňovány cíle programů. - Kontrola, zda existuje důvod měnit strategické priority. - Kontrola, zda nedošlo ke změně vnějších podmínek - Mapování možných zdrojů financování včetně výhledu. - Podávání průběžných informací o výkonnosti systému. - Příprava materiálů pro vedení města a zastupitelstvo. - Předkládání návrhů na zlepšení systému. Periodicita: minimálně 1x za rok Přezkoumání systému a další orientace: Vlastník procesu: vedení města statutární zástupci Spolupracuje: tajemník úřadu, manager systému, projektový tým Spolupracuje: manager systému, specialista pro ŽP, zdraví, ekonom Činnosti: - Bilance zdrojů na zabezpečení systému - Přezkoumání naplňování principů udržitelného rozvoje (vybrané indikátory udržitelného rozvoje celková spokojnost občanů města, parametry stavu životního prostředí a zdraví občanů města) - Rozhodnutí o systémových změnách (odpovědnosti, kapacitní a technické zabezpečení) - Revize kritérií výběru projektů pro realizaci - Návrh nového akčního plánu pro zastupitelstvo - Prezentace zastupitelstvu města Periodicita: 1x za 2 roky. 24

25 Strategický plán rozvoje města Kyjova do roku 2015 Část C Analytická část Odbor územního plánu a rozvoje červen

26 Dostupné podklady z jednotlivých odvětvových odborů Městského úřadu Kyjov a z ostatních volně dostupných zdrojů veřejné správy ke dni OBSAH 1. POUŽITÉ ZKRATKY 2. MAPY TÝKAJÍCÍ SE MĚSTA KYJOVA 2.1. Mapa Jihomoravského kraje 2.2. Mikroregion Kyjovsko 3. SHRNUTÍ PROFILU MĚSTA KYJOVA 3.1. Základní údaje o územním obvodu obce s rozšířenou působností Kyjov 3.2. Základní údaje o městě Kyjově 3.3. Obyvatelstvo a sídla Vývoj počtu obyvatel města Kyjova 3.4. HOSPODÁŘSTVÍ A ZAMĚSTNANOST Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Podnikatelské aktivity 3.5. KVALITA ŽIVOTA VE MĚSTĚ KYJOVĚ Sociální věci Školství Historie Památky Kultura Zahraniční vztahy Cestovní ruch Sport Dětská hřiště Bydlení Nebytové prostory 3.6. KVALITA PROSTŘEDÍ Životní prostředí Doprava Technická infrastruktura 4. SWOT ANALÝZA 4.1. Ekonomika a lidské zdroje 26

27 4.2. Sociální služby 4.3. Školství 4.4. Historie 4.5. Kultura 4.6. Cestovní ruch 4.7. Zahraniční vztahy 4.8. Sport 4.9. Bydlení Péče o životní prostředí a nakládání s odpady Doprava 5. Z Á V Ě R 5.1. Rozpočtový výhled Města Kyjova (tis. Kč) Rozpočtový výhled do roku Dluhová služba Úvěr pro město Kyjov 27

28 1. Použité zkratky AN-autobusové nádraží BD bytové domy CR- cestovní ruch ČR-Česká republika ČOV- čistírna odpadních vod ČSAD- československá autobusová doprava DK dům kultury DP detašované pracoviště DPS- Dům s pečovatelskou službou EHP Evropské hospodářské společenství EU- Evropská unie GIS geografické informační systém ha- hektar HTÚ hrubé terénní úpravy IC- informační centrum ICT informační a komunikační technologie IDS- integrovaný dopravní systém IOP integrovaný operační program JmK- Jihomoravský kraj KP- krajinné prvky k.ú.- katasrální území MěÚ- Městský úřad MHD- městská hromadní doprava MK- Ministerstvo kultury MMR- Ministerstvo místního rozvoje MŠ- mateřská škola MZLU- Mendelova zemědělská a lesnická univerzita NNO nestátní nezisková organizace OD - odbor dopravy OF- odbor finanční OHK Obchodní hospodářská komora OHS- obdor hospodářské správy OMI- odbor majetku a investic OP ŽP operační program životní prostředí OP LZZ operační program lidské zdroje a zaměstnanost ORP- obec s rozšířenou půcobností OSN Organizace spojených národů OSVZ - odbor sociálních věcí a zdravotnictví OŠK-odbor školství a kultury OÚPR- odbor územního plánu a rozvoje RD- rodinný dům ROP regionální operační progra SF strukturální fondy SLDB- sčítání lidu, domů a bytů SOŠ- střední odborná škola SOU střední odborné učiliště SROP- Společný regionální operační program SŠ střední školy ÚP- územní plán ZD- zemědělské družstvo ZM- zastupitestvo města ZŠ- základní škola ZUŠ Základní umělecká škola 28

29 2. MAPY TÝKAJÍCÍ SE MĚSTA KYJOVA 2.1. Mapa Jihomoravského kraje 2.2. Mikroregion Kyjovsko 29

30 3. SHRNUTÍ PROFILU MĚSTA KYJOVA 3.1. Základní údaje o územním obvodu obce s rozšířenou působností Kyjov Město v důsledku zániku okresních úřadů v ČR s účinností od převzalo řadu úkolů vyplývajících z jeho postavení pověřeného města III. typu. Ve správní oblasti obce s rozšířenou působností je evidováno 42 obcí z toho 48 částí obcí a 46 katastrálních území. Počet obyvatel ve správním území k byl Rozloha území je ha. Mezi evidované obce patří: Archlebov, Bukovany, Bzenec, Čeložnice, Dambořice, Domanín, Dražůvky, Hovorany, Hýsly, Ježov, Kelčany, Kostelec, Kyjov, Labuty, Lovčice, Milotice, Moravany, Mouchnice, Násedlovice, Nechvalín, Nenkovice, Ostrovánky, Skalka, Skoronice, Sobůlky, Stavěšice, Strážovice, Svatobořice - Mistřín, Syrovín, Šardice, Těmice, Uhřice, Vacenovice, Věteřov, Vlkoš, Vracov, Vřesovice, Žádovice, Žarošice, Ždánice, Želetice, Žeravice Základní údaje o městě Kyjově Město Kyjov se rozkládá na 2988 ha a skládá se ze čtyř katastrálních území: Bohuslavice, Boršov, Kyjov, Nětčice. Město Kyjov k datu čítá obyvatel. Leží zhruba 50 km jihovýchodně od Brna. Vzdálenost od nejbližší dálnice je 35 km (dálnice D2 Brno - Bratislava nebo D1 Brno - Olomouc). Cestovní vzdálenost od Brna je přibližně 40 minut. Město Kyjov leží asi 20 km severně od Hodonína a 25 km na západ od Uherského Hradiště a je kulturním střediskem severní části Slovácka. Městem prochází silnice I/54, která spojuje Brno se Slovenskem a železnice Veselí Kyjov - Bučovice - Brno. Katastr Bohuslavic je považován za vstupní bránu Chřibského pohoří a Ždánického lesa. V Bohuslavicích se nachází přírodní památka Bohuslavické stráně. Město Kyjov patří mezi obce mikroregionu Babí Lom. Do mikroregionu dále patří Bukovany, Ostrovánky, Nechvalín, Věteřov, Sobůlky, Strážovice, Stavěšice, Nenkovice a Želetice. 30

31 3.3. Obyvatelstvo a sídla Vývoj počtu obyvatel města Kyjova Retrospektivní vývoj počtu obyvatel Reprospektivní vývoj počtu obyvatel Počet obyvatel (k 1.1) Rok 2006 (k 1.1) 2007 (k 1.1) Přírůstek obyvatelstva Přírůstky obyvatelstva v časových rozmezích přírůstrek obyvatel rozmezí let

32 Porodnost v městě Kyjově Počet narozených dětí s trvalým pobytem v Kyjově Počet dětí rok narození Počet obyvatel a věková struktura města Kyjova Obyvatelstvo MUŽI ŽENY CELKEM Počet obyvatel k narození celkem počet.bydlících obyv.k přirozený přírůstek celkem přistěhovalí celkem přírůstek/úbytek celkem vystěhovalí celkem saldo migrace celkem střední stav obyv. k zemřelí celkem počet obyvatel ve věku 0-14 let celkem 1602 počet obyvatel ve věku Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity a nejvyššího ukončeného vzdělání (SLDB 2001) Obyvatelstvo z toho Ekonomicky aktivní muži ženy celkem v % muži ženy počet v % počet v % Celkem základní, vč. neukončeného , , ,9 vyučení bez maturity , , ,7 střední odborné bez maturity , ,1 učební obor s maturitou 132 1, , úplné střední všeobecné s mat , , ,2 úplné střední odborné s mat , , ,3 nástavbové studium 273 2, , vyšší odborné 120 1, ,1 41 1,5 vysokoškolské , , ,9 z toho bakalářské 57 0, ,5 20 0,7 vědecká příprava 14 0, ,3 3 0,1 bez vzdělání 218 2, ,2 nezjištěno 87 0, ,1 3 0,1 32

33 3.4. HOSPODÁŘSTVÍ A ZAMĚSTNANOST Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví ekonomické činnosti (SLBD 2001) Celkem z toho Struktura v % Podíl žen(%) Ekonomicky aktivní celkem ,1 odvětví ekonomické činnosti: zemědělství, lesnictví a rybolov ,8 3,9 1,6 26,6 průmysl ,4 35,4 22,5 35,3 stavebnictví ,9 13,4 1,4 8,2 obchod, opravy motorových vozidel ,3 10,2 14,6 55,1 a spotřebního zboží pohostinství a ubytování ,8 2,5 5,3 64,1 doprava, pošty a telekomunikace ,2 8,4 3,6 27,1 finančnictví a pojišťovnictví ,3 2,8 64,5 činnosti v oblasti nemovitostí, ,9 3,7 4,2 49,2 služby pro podniky, výzkum veřejná správa, obrana, ,4 3,6 41,6 povinné sociální zabezpečení školství, zdravotnictví, veterinární ,3 8,3 29,9 75,5 a sociální činnosti ostatní veřejné a osobní služby ,5 3,6 5,6 57,1 nezjištěné odvětví ,9 5 4,8 45,3 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle postavení v zaměstnání (SLBD 2001) z toho Struktura v % ženy Celkem muži počet v % celkem muži ženy Ekonomicky aktivní celkem , postavení v zaměstnání: zaměstnavatelé ,2 4,7 5,9 3,2 zaměstnanci v prac. poměru ,3 75,3 72,2 78,9 ostatní zaměstnanci ,4 5,4 4,6 6,2 samostatně výdělečně činní ,6 9,6 12,4 6,4 členové produkčních družstev ,9 0,3 0,3 0,2 pomáhající rodinní příslušníci ,7 0,2 0,2 0,4 nezjištěno ,3 4,6 4,5 4,7 33

34 Kyjovko - nezaměstnanost v % v roce 2006 Kyjovsko - nezaměstnanost v % v roce ,8 23,7 23,7 26,6 28,1 29,5 30,2 30,9 29,5 25,2 28,1 28,1 % ,1 17,4 13,5 11,3 17,5 13,3 11,3 17,1 12,6 15,7 8,9 12,6 14,9 12,2 7,3 14,6 12,2 9,7 14,8 12,5 10,5 14,5 9,7 12,3 14,3 9,7 11,9 13,7 11,3 8,1 13,9 11,4 8,1 15,2 11,6 9,7 0 leden 06 únor 06 březen 06 duben 06 květen 06 červen 06 červenec 06 srpen 06 září 06 říjen 06 listopad 06 prosinec 06 měsíce Dražůvky Stavěšice Kyjov Průměr Kyjovsko (42 obcí) Podnikatelské aktivity Ekonomické subjekty se sídlem v Kyjově (včetně Bohuslavic) Celkem Právnické osoby Kyjov/ rok ekonomických Živnostníci Podnikatelské subjektů subjekty Neziskové organizace nezjištěno nezjištěno 3.5. KVALITA ŽIVOTA VE MĚSTĚ KYJOVĚ Sociální věci Zdravotnická zařízení v městě Kyjově Nemocnice Kyjov zajišťuje komplexní zdravotní péči pro 41 spádových obcí a také pro oblast Veselska a Hodonínska. Soukromí lékaři působí na Poliklinice, Lékařském domě a v jiných ordinacích roztroušených po celém území města Péče o rodiny s dětmi ve městě Kyjově Azylové bydlení pro matky nebo otce poskytuje ubytování a zázemí rodiči, který se ocitl ve složité životní situaci, kterou nedovede řešit vlastními silami. 34

35 Péče o seniory v městě Kyjově Senioři mohou v Kyjově využít široku škálu služeb, které zajišťuje Centrum sociálních služeb což je bývalá Pečovatelská služba - zřizovatelem je Město Kyjov a Charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba Kyjov (zřizovatelem je oblastní Charita). DPS Kyjov a Centrum služeb pro seniory (bývalý Domov důchodců) poskytují mimo ubytovacích služeb i jiné služby sloužící ke zkvalitnění života seniorů Zdravotně postižení spoluobčané ve městě Kyjově Domov Horizont poskytuje bydlení a všestrannou péči mentálně postiženým dětem a dospělým Školství Město Kyjov je zřizovatelem 3 úplných základních škol, 1 neúplné sloučené základní a mateřské školy, 5 mateřských škol a 1 základní umělecké školy. Všechny školy mají uzavřen s městem nájemní vztah na budovy, jež užívají. Ve školním roce 2006/2007 navštěvuje základní školy cca 1370 žáků, což je o 58 žáků méně než ve školní roce 2005/ Mateřské školy navštěvuje 358 žáků, což je o 7 více než ve školním roce2005/2006. Počet žáků Základní umělecké školy se pohybuje kolem 664. Město Kyjov je spádovou oblastí pro žáky ze širokého okolí. Důkazem je vysoký počet dojíždějících žáků cca 30 %. Kyjov-přehled o naplněnosti škol (ZŠ + MŠ) Přehled naplněnosti škol (ZŠ + MŠ) počet žáků školní rok Kapacita Naplněnost 35

36 Kyjov-přehled o naplněnosti škol v % (ZŠ + MŠ) Přehled naplněnosti škol v % (ZŠ + MŠ) 75% 74% 73% 72% 71% 70% 69% 68% 67% 66% 74% 72% 71% 69% Školní rok Kyjov-přehled o naplněnosti ZŠ, MŠ v % Naplněnost v % ZŠ a MŠ 78% 76% 74% 72% 70% 68% 66% 64% 62% 76% 74% 74% 75% 75% 71% 70% 67% školní rok Naplněnost v % ZŠ Naplněnost v % MŠ 36

37 Přehled dojíždějících žáků do ZŠ v Kyjově Dojíždějící žáci ZŠ počet žáků / / / /2007 Školní rok Dojíždějící Celkem žáci ZŠ Procento dojíždějících žáků základních škol Procento dojíždějících žáků základních škol 39% 38% 38% 38% % 37% 36% 35% 34% 33% 34% 36% 32% 2003/ / / /2007 Školní rok Mimo tyto školská zařízení se ve městě Kyjov nacházejí: Dům dětí a mládeže a Speciální škola pro sluchově postižené. Ve městě působí Gymnázium, střední školy a odborná učilistě se zaměřením na zdravotnictví, automobily a silniční dopravu, zemědělství a technické obory. 37

38 Historie I když první písemná zpráva o Kyjově pochází až z roku 1126, území, kde se město v současné době rozkládá, bylo osídleno již v pravěku. Svědčí o tom archeologické nálezy z doby paleolitu, neolitu, eneolitu, doby bronzové i železné, z období římského, z doby stěhování národů, doloženo je i osídlení slovanské Památky V městě Kyjově se nachází mnoho kulturních památek, nachází jsou zde i plošně chráněné území městská památková zóna, vyhlášena vyhláškou Ministerstva kultury ČR č. 250/1995 Sb. Ochranné pásmo památek na Masarykově náměstí a ulici Palackého v Kyjově, vyhlášeného rozhodnutím Okresního úřadu Hodonín, dne , č.j.: /RRR/95. V památkově chráněném objektu Zámeček se nachází Vlastivědné muzeum Kyjov, kde je mimo jiné ke zhlédnutí kyjovský kroj, který neodmyslitelně patří k historii Kyjova a celého Kyjovska Kultura Kulturní zařízení zařízovaná městem Kyjov jsou: Městské kulturní středisko, Kino Panorama, Městská knihovna Kyjov a Radniční galerie města. Jejich činnost doplňují a rozšiřují občanská sdružení, galerie, základní školy (především umělecké) a další organizace. Město Kyjov zaštituje pořádání řady významných akcí např. Slovácký rok, Hody, Dožínky, Kyjovské letní slavnosti aj Zahraniční vztahy Město Kyjov udržuje vztahy se zahraničím, tedy se svými partnerskými městy: Francie Yvetot, Rakousko Hollabrunn, Itálie Sasso Marconi Cestovní ruch Specifikem cestovního ruchu jako hospodářského odvětví je nutnost spolupráce celé řady subjektů při koordinaci rozvojových aktivit podnikatelů a provozovatelů služeb, místní a regionální samosprávy, neziskových organizací, informačních center, státní správy aj. Město Kyjov a region Kyjovska má značný potenciál cestovního ruchu a tím vhodné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Ty vyplývají z pestrosti krajinných typů a územně proměnlivé historie osídlení kraje, z množství historických událostí, osobností, které v území zanechaly stopy i z bohatství místní kultury a folklóru. Specifickou výhodou je dobrá dopravní poloha a dostupnost dopravních tras. Oblast Slovácka je jedním z pěti přirozených turistických regionů Jihomoravského kraje. Patří k místům s určitými druhy turistiky a cestovního ruchu (vinařská turistika, cykloturistika, folklór tradice). 38