EVROPSKÝ PARLAMENT Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci PRACOVNÍ DOKUMENT

Transkript

1 EVROPSKÝ PARLAMENT Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci PRACOVNÍ DOKUMENT o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Zpravodaj: Axel Voss DT\ doc PE v01-00 Jednotná v rozmanitosti

2 I. Úvod: Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) byla zřízena rozhodnutím Rady 2002/187/SVV za účelem posílení boje proti závažné organizované trestné činnosti v Evropské unii. Od té doby Eurojust usnadňuje koordinaci a spolupráci mezi vnitrostátními orgány pověřenými vyšetřováním a stíháním při řešení případů dotýkajících se různých členských států. Eurojust pomohl vybudovat vzájemnou důvěru a překlenout rozdíly mezi různými právními systémy a právními tradicemi v rámci EU. Rychlým řešením právních problémů a identifikací příslušných orgánů v jiných zemích umožnil Eurojust výkon žádostí o spolupráci a uplatnění právních nástrojů v oblasti vzájemného uznávání a zlepšil přeshraniční stíhání trestných činů. Evropská komise předložila dne 17. července 2013 návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust). Komise navrhla ve stejném rámci dalekosáhlá opatření v souvislosti se zřízením úřadu evropského veřejného žalobce a vysvětlila je formou sdělení. Byla nezbytná reforma Eurojustu, protože čl. 86 odst. 1 Smlouvy o fungování EU stanoví, že Úřad evropského veřejného žalobce může být vytvořen z Eurojustu. Návrh nařízení o Eurojustu obsahuje tomu odpovídající ustanovení, která slouží ke koordinaci obou subjektů. Jak uvedla Komise v návrhu nařízení, došlo v posledním desetiletí k prudkému nárůstu přeshraniční organizované trestné činnosti. V návrhu nařízení byl obzvláště zdůrazněn terorismus, obchod s drogami, počítačová trestná činnost a dětská pornografie. U těchto forem trestné činnosti se jedná o trestné činy páchané v mezinárodním měřítku vysoce mobilními a flexibilními skupinami, které působí ve více jurisdikcích EU a oblastech trestné činnosti, a podle údajů Komise je nezbytná celoevropská reakce. V této souvislosti je zásadní úloha Eurojustu při zlepšování justiční spolupráce a koordinace mezi příslušnými justičními orgány členských států a při pomoci ve vyšetřováních dotýkajících se třetích zemí. Článek 85 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že strukturu Eurojustu, jeho fungování, oblast činnosti a úkoly vymezí nařízení přijaté v souladu s řádným legislativním postupem. V roce 2008 bylo rozhodnutí o Eurojustu rozsáhle zpracováno; termín pro provedení byl stanoven na červen II. Návrh nařízení předložený Komisí a připomínky zpravodaje: Cíle a úkoly Úkoly a působnost Eurojustu jsou upraveny v kapitole I návrhu nařízení, přičemž seznam forem závažné trestné činnosti, které spadají do působnosti Eurojustu podle čl. 3 odst. 1, je uveden v příloze 1 návrhu nařízení. V čl. 3 odst. 1 návrhu je stanoveno, že do působnosti Eurojustu nespadá trestná činnost v působnosti Úřadu evropského veřejného žalobce, což jsou podle článku 86 Smlouvy o fungování EU trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie. V příloze 1 návrhu nařízení je ve výčtu uvedená trestná činnost proti finančním zájmům Unie jako činnost, kterou je Eurojust oprávněn se zabývat. Zpravodaj na tomto místě upozorňuje na možný kompetenční spor a vyzývá Komisi, aby přesněji definovala působnost a vymezení Eurojustu a evropského veřejného žalobce. Poukazuje rovněž na to, že zavedení Úřadu PE v /5 DT\ doc

3 evropského veřejného žalobce v rámci posílené spolupráce, která by zahrnovala jen velmi omezený počet členských států, by pravděpodobnost takového kompetenčního sporu zvýšilo. Struktura a organizace Eurojustu Eurojust má jednoho národního člena vyslaného každým členským státem, který má postavení státního zástupce, soudce nebo policisty s rovnocennými pravomocemi. Kolegium vykonává operativní činnosti, podporuje a koordinuje vnitrostátní vyšetřování, a soustřeďuje se tudíž na hlavní činnosti. Kolegium se zpravidla skládá ze všech národních členů. Novinkou je, že vykonává-li kolegium své správní funkce, tj. přijímá rozpočet či výroční zprávu nebo jmenuje správního ředitele a předsedu a přijímá svůj jednací řád, měli by být jeho součástí dva zástupci Komise. Komise se zde vyzývá, aby podrobněji vysvětlila důvod, funkci a pravomoci těchto dvou zástupců Komise. Kromě toho musí být také kriticky přezkoumáno, zda externí zástupci nebudou při rozhodování působit spíše jako brzda, zda zůstane zajištěna nezávislost soudních orgánů a zda nedojde ke zbytečným osobním nákladům. Jako nový orgán se zavádí výkonná rada, jejímž úkolem bude připravovat správní rozhodnutí kolegia, jakož i přímo přejímat některé správní činnosti. Výkonná ráda se skládá z národních členů, správního ředitele a zástupce Komise, takže výše uvedené poznámky platí i v jejím případě. Pomocí této dvojí struktury řízení by měl Eurojust jednat efektivně a hospodárně, protože výkonná rada podporuje národní členy, což jim umožňuje soustředit se na jejich operativní úkoly. Zpravodaj považuje takové dvojité struktury za zbytečné. Operativní záležitosti V čl. 24 odst. 7 je stanoveno, že Úřadu evropského veřejného žalobce má být dán k dispozici systém Eurojustu pro řízení případů i dočasné pracovní soubory. V zájmu účinného fungování spolupráce a výměny informací a údajů mezi Eurojustem a Úřadem evropského veřejného žalobce by měly obě instance působit pod jednou střechou. Tím se zpravodaj vyslovuje pro návrh, aby Eurojust a Úřad evropského veřejného žalobce měly společné sídlo. Zpracování informací V této kapitole Komise zdůrazňuje, že ustanovení týkající se osobních údajů budou sjednocena s nařízením (ES) č. 45/2001 a že budou zohledněny standardy ochrany předpokládané balíčkem opatření pro reformu ochrany údajů. Zde chce zpravodaj poukázat na to, že uvedený balíček reformních opatření odráží pouze postoj Komise, neboť řádný legislativní postup není ještě uzavřen. Vztahy s partnery Tato kapitola představuje jeden z ústředních aspektů návrhu nařízení a obsahuje četné otázky, které je třeba ještě objasnit. Vztahy s Úřadem evropského veřejného žalobce uvedené v článku 41 vyžadují kritické přezkoumání a objasnění mnoha ještě nevyřešených otázek a podrobnou diskusi, aby fungování Eurojustu v rámci spletitých institucionálních vztahů mezi Europolem, úřadem DT\ doc 3/5 PE v01-00

4 OLAF a novou instanci evropského veřejného žalobce bylo vůbec možné. Obecně je zpravodaj vytvoření Úřadu evropského veřejného žalobce nakloněn, ale pouze za předpokladu dodržení zásady proporcionality a zásady subsidiarity, aby mohlo i nadále zůstat pravidlem stíhání trestných činů jednotlivými členskými státy. Musí být jasně stanovena a bezpečně právně definována působnost, aby nedocházelo ani k nedostatečnému stíhání trestných činů ani ke dvojímu řízení. Kromě toho musí být vyjasněno, podle kterého právního řádu bude probíhat trestní vyšetřování a stíhání a sdělení obvinění v souvislosti s trestnými činy poškozujícími rozpočet EU, protože v tomto případě má sice výlučnou působnost Úřad evropského veřejného žalobce, ale přesto musí být začleněny ochranné mechanismy, aby se zabránilo spekulativnímu výběru jurisdikce (tzv. forumshopping). Mělo by se také zabránit zavedení duálního systému ohledně trestního procesního práva, protože dvojí procesní právo (např. pokud jde o přípustnost důkazů, jak je stanoveno v článku 30 návrhu týkajícího se Úřadu evropského veřejného žalobce) před vnitrostátními soudy (jeden výklad pro vnitrostátní případy a jiný pro případy spadající do působnosti Úřadu evropského veřejného žalobce) je právně nepřijatelné a byla by tak porušena zásada rovnosti před zákonem nebo právo na zákonného soudce. Zpravodaj proto vyzývá Komisi, aby poskytla jasnou odpověď na otázku, jak provést reformu Eurojustu v případě, že by zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce mělo směřovat k posílené spolupráci, a aby objasnila důsledky možné posílené spolupráce při vytváření Úřadu evropského veřejného žalobce pro reformu Eurojustu. Eurojust má Úřadu evropského veřejného žalobce poskytovat administrativní podpůrné služby, například v oblasti personální, finanční a IT. Úřad evropského veřejného žalobce má například pro své vlastní případy používat IT infrastrukturu Eurojustu, včetně systému řízení případů, dočasných pracovních souborů údajů a rejstříku. Komise se proto žádá, aby otevřeně sdělila, zda má zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce dopad na rozpočet Eurojustu. Článek 55 návrhu nařízení upravuje zapojení Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů. V souladu s protokolem č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v EU a článkem 85 Smlouvy o fungování EU stanoví Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty společně způsob, jak by měla být utvářena a podporována efektivní a pravidelná spolupráce parlamentů v rámci EU. Zpravodaj proto vyzývá Komisi, aby objasnila, do jaké míry se do meziparlamentní kontroly zapojí vnitrostátní parlamenty a jakou úlohu a postavení mají zaujmout. Komise předloží přesné údaje o hodnocení a revizi nařízení (nejpozději 5 let po vstupu nařízení v platnost), a proto se zpravodaj táže, když lze očekávat 6. hodnocení nařízení o Eurojustu, s nímž se počítá v tomto roce, a považuje za oprávněné položit na tomto místě kritickou otázku, proč byl tento návrh nařízení předložen v roce 2013, aniž bylo vůbec uzavřeno hodnocení provádění rozhodnutí 2002/187/SVV. III. Závěry a doporučení Zpravodaj vítá návrh nařízení týkající se reformy Eurojustu a vytvoření Úřadu evropského veřejného žalobce. Zpravodaj by chtěl nicméně zdůraznit, že stále existuje mnoho otevřených otázek, které je třeba vyřešit předtím, než budou moci být oba legislativní návrhy uvedeny do praxe. Kromě toho zpravodaj doporučuje, aby se celá oblast trestního práva v rámci EU PE v /5 DT\ doc

5 kriticky přezkoumala s cílem objasnit procesní otázky a prostřednictvím harmonizačních opatření vytvořit jednotné struktury, a to při dodržení proporcionality, zásady subsidiarity a vnitrostátních právních systémů a tradic členských států. DT\ doc 5/5 PE v01-00