KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

Transkript

1

2 KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne SEK(2008)1944 PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Průvodní dokument ke sdělení Směrem k evropské strategii pro elektronické soudnictví (e-justice) určenému Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ COM(2008)329 final SEC(2008)1947

3 PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Souhrn posouzení dopadu sdělení Směrem k evropské strategii pro elektronické soudnictví (e-justice) určenému Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru 1. Politické souvislosti Rada ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci stanovila v červnu roku 2007 řadu následujících priorit pro rozvoj e-justice v Evropské unii (dokument č. 1039/07 JURINFO 21): - stanovení evropského rozhraní (portál e-justice); - vytvoření podmínek pro síťové propojení několika rejstříků, např. rejstříků trestů, insolvenčních, obchodních a podnikatelských rejstříků a katastrů nemovitostí; - zahájení příprav pro využití informačních a komunikačních technologií v souvislosti s evropským platebním rozkazem v souladu s nařízením (ES) č. 1896/2006; - lepší využití videokonferenční technologie při přeshraničních řízeních, především pokud jde o dokazování; - vypracování pomůcek pro překlad a tlumočení. Během německého, portugalského a (nynějšího) slovinského předsednictví práce na problematice e-justice významně pokročily. Práce musí: - zajistit, že přednost budou mít operativní projekty; - upřednostňovat decentralizované struktury, ale zároveň umožnit koordinaci na evropské úrovni; - navázat na stávající právní nástroje a zlepšit jejich účinnost pomocí informačních technologií. Podporu projektu e-justice vyjádřil i Evropský parlament. Na evropské i vnitrostátní úrovni již v tomto ohledu existuje řada iniciativ (dokument č. 6358/08, JURINFO 14). Používání moderních informačních technologií bylo důsledně podporováno Komisí, a to jak v oblasti občanské, tak trestní. V řadě nástrojů, které byly již v rámci soudní spolupráce v občanských věcech přijaty, se o této možnosti uvažuje jde například o evropský platební rozkaz, nařízení o dokazování nebo o evropské řízení o drobných pohledávkách. Evropská komise také v úzké spolupráci s členskými státy spravovala od roku 2003 portál Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci, který je občanům přístupný ve 22 jazycích. Komise rovněž navrhla a zřídila Evropský soudní atlas, tedy elektronickou pomůcku, která soudcům a odborníkům v oblasti práva umožňuje řešit přeshraniční řízení probíhající po internetu. Oba 2

4 tyto nástroje lze bezpochyby považovat za předchůdce budoucího evropského rámce pro e- justici. Co se týče trestních věcí, připravuje Evropská komise nástroj, který má umožnit výměnu údajů získaných z rejstříků trestů členských států. Eurojust také vyvinul systémy pro bezpečnou komunikaci s vnitrostátními orgány, a to především v rámci projektu E-POC. E-justice poskytne v následujících letech mnoho příležitostí, jak evropský soudní prostor přiblížit občanům. Aby se v této důležité záležitosti vypracovala celková strategie, zamýšlí Komise v květnu přijmout sdělení o e-justici. Toto sdělení má definovat objektivní kritéria pro stanovení priorit, především pokud jde o budoucí projekty na evropské úrovni, aby se v rozumném čase dosáhlo konkrétních výsledků. 2. Vymezení problému Vzhledem k tomu, že v souvislosti se zvýšenou mobilitou občanů a hospodářských subjektů vzrůstá v Evropě poptávka po spravedlnosti a neustále se rozšiřuje její nadnárodní dimenze, tradiční soudní systémy nestačí na nové potřeby adekvátně reagovat. Nadnárodní soudnictví má své zvláštnosti a přináší tak s sebou řadu specifických problémů, které si vyžadují vhodná a inovační řešení. Hlavní nevýhody nadnárodního soudnictví lze shrnout následovně: nedostatek informací o řízeních platných v ostatních členských státech; jazyková bariéra; potíže při výměně informací mezi soudními orgány jednotlivých členských států; nedostatek důvěry mezi soudními orgány jednotlivých členských států; nedostatečné provádění stávajících nástrojů EU; problémy spojené se zabezpečováním a ověřováním dokumentů. Četné vnitrostátní iniciativy, které v této oblasti existují a které svědčí o významu této problematiky, by mohly vést k přijetí různých, divergentních technických řešení na úrovni jednotlivých států, což by ve svém důsledku mohlo působit velké komplikace z hlediska interoperability. Iniciativa e-justice se tedy v tomto ohledu snaží uvedené riziko odvrátit návrhem jednotného přístupu. 3. Cíle iniciativy Sdělení představuje následující cíle: podporovat snazší přístup k informacím prostřednictvím jejich zpřístupnění na internetu a jejich neustálé aktualizace; zrychlit řízení, především snazším přístupem k videokonferencím a podporou koordinovaného vývoje e-justice; 3

5 zlepšit vzájemnou důvěru mezi soudními orgány, a to zejména odstraněním překážek, které jsou dány mnohojazyčností, nebo poskytnutím spolehlivých nástrojů pro zabezpečování a ověřování údajů; posílit mechanismy přeshraniční soudní spolupráce, obzvláště pomocí nově vyvinutých praktických pomůcek, jakož i pomocí usnadněného uplatňování stávajících nástrojů EU; koordinovat stávající projekty a zajistit jejich soudržnost. 4. Možnosti politiky Zpráva o posouzení dopadů prověřuje z hlediska politiky čtyři různé možnosti, jak problémy řešit, včetně varianty status quo (1. možnost ). a) 1. možnost varianta status quo: iniciativa v oblasti e-justice se ponechá členským státům, tj. pokračování stávajících projektů + Nevyžaduje žádné zdroje. - Současné problémy se pravděpodobně nevyřeší, existuje riziko odlišných technických řešení. b) 2. možnost podpora nadnárodních opatření a posilování výměny osvědčených postupů + Pravděpodobnost rozvoje vnitrostátních projektů, nutné omezené zdroje. - Limitovaná kapacita pro řešení problémů a omezení cílů. c) 3. možnost evropská iniciativa e-justice: na základě čtyř kritérií, strategie se může zaměřit na následující kroky: využívání videokonferencí; vytvoření portálu e-justice; zlepšení překladatelských nástrojů vyvinutím automatických internetových pomůcek; zlepšení komunikace mezi soudními orgány; širší propojenost rejstříků jednotlivých členských států; internetové nástroje pro evropská řízení (např. evropský platební rozkaz) + Kombinace evropského rozměru a vnitrostátní pravomoci, umožňuje úspory z rozsahu. - Jednotlivé projekty vyžadují zvláštní hodnocení proveditelnosti. d) 4. možnost legislativní opatření; horizontální nástroje pro prosazení společných technických a právních norem v oblasti e-justice + Maximální účinnost společných řešení. - Právní základ, politicky citlivá oblast. 4

6 5. Upřednostňovaná možnost Upřednostňovanou variantou politiky je 3. možnost obsahující prvky možnosti druhé. Důvod preference Tato varianta posiluje rozvoj konkrétních projektů a zlepšuje soudní spolupráci (překlady, videokonference atd.); v souladu se zásadou subsidiarity podporuje iniciativu e-justice na vnitrostátní úrovni a zároveň výměnou osvědčených postupů zajišťuje soudržnost na úrovni evropské; předchází riziku odlišných technických řešení, ale současně brání prosazení jednotných norem; státní správě jednotlivých států i občanům umožňuje tato varianta úspory z rozsahu a úspory nákladů, a pro EU nebo členské státy nepředstavuje přílišné finanční břemeno; je základem pro klíčovou úlohu institucí EU a zároveň předchází nástrahám legislativních opatření (právním i politickým). 6. Záležitost se týká: členských států, jež jsou primárně odpovědné za poskytování účinných a důvěryhodných soudních systémů; Evropské komise coby strážkyně smluv; soudních orgánů členských zemí, které potřebují propracovanější nástroje pro komunikaci (především pokud jde o přeshraniční případy); právnických profesí, občanů a podniků, jež jsou pro lepší využívání informačních technologií, protože by jim pomohly lépe reagovat na jejich potřeby v soudní oblasti. 7. Konzultace Při přípravě zprávy o posouzení dopadů byly zohledněny názory členských států, soudních orgánů, právnických profesí, občanů a podniků. Před navržením tohoto posouzení dopadů byli všichni tito aktéři přímo, či nepřímo konzultováni. Pro zjištění potřeb občanů, pokud jde o civilní soudnictví, byly použity výsledky konkrétního průzkumu Eurobarometr. Názory odborníků v oblasti práva pak byly zmapovány prostřednictvím dotazníku poskytnutého soudní sítí pro občanské a trestní věci. Postoj soudních orgánů v členských státech zjišťovala Rada pomocí dotazníků, které byly zaměřeny na využívání informačních a komunikačních technologií ve vnitrostátních soudních systémech, na insolvenční rejstříky a na videokonference. Co se týče interních konzultací, generální ředitelství, které je autorem zprávy, úzce spolupracovalo s generálními ředitelstvími DIGIT, DGT, ENTR, INFSO, MARKT, TREN, jakož i s úřady OLAF, OPOCE a SG. 5