Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Ústav východoevropských studií

Transkript

1 Teze disertační práce Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Ústav východoevropských studií Filologie - Slovanské literatury PhDr. Michaela Kuthanová Metamorfózy prostoru Modely prostoru v české a ruské lyrice přelomu 19. a 20. století Metamorphosis of space Models of space in the Czech and Russian lyrical poetry at the late 19th and early 20 century Praha 2013 školitel: Prof. PhDr. Vladimír Svatoň, CSc.

2 Úvod První část práce je věnována teoretickým aspektům prostoru a jeho zobrazení v lyrickém textu. V rámci jednotlivých kapitol nejde o systematický a vyčerpávající přehled problematiky, ale o souvislostí určující vlastní přístup k tématu. V druhé části jsou je analyzována poezie autorů, jejichž tvorba je spojována se symbolistně dekadentním proudem a vjejichž textech mají prostorové vztahy zásadní významotvornou roli. 1 Prostor v literárním textu 1.1. Prostor jako existenciální a filozofická kategorie Součástí lidské zkušenosti bytí je časoprostorová dimenze. Filosofie se tradičně zabývá otázkou objektivnosti prostoru a času a jejich souvislostí s hmotou, přičemž reflektuje výsledky speciálních věd, především fyziky, matematiky a kosmologie. Představy o prostoru a způsob jeho vnímání byly na přelomu 19. a 20. století podstatně ovlivněny nejen teorií relativity, ale i objevy odhalujícími strukturu hmoty a vlastnosti energie, které naznačily, že mechanické chápání hmoty je nadále neudržitelné. Do souvislosti s novými vědeckými poznatky bývá dáván i vznik moderního umění: Moderní umění vzniká společně s moderní fyzikou, protože vychází z týchž myšlenek. (Bronowski Jacob, Vzestup člověka. Praha, Odeon 1985, s. 322) Umělecká imaginace inspirovaná soudobými představami o hmotě a prostoru dala vzniknout novým uměleckým směrům, jež se pokoušely proniknout pod povrch, zviditelnit vnitřní strukturu věcí. Proces zkoumání světa, jeho rozklad na jednotlivé prvky a skládání do nového celku odhalujícího podstatu skrytou pod povrchem byl v období na přelomu 19. a 20. st. společný pro výtvarné umění i literaturu Prostor v literárním textu Pojem prostor se užívá k označení různých skutečností vtahujících se k literárnímu dílu. Předmětem této práce je zobrazení prostoru v lyrickém textu, které zahrnuje širokou škálu jevů majících z hlediska celku díla různé podoby, významy i funkce (Z. Hrbata uvádí pět základních podob zobrazení prostoru, J. Slawinski se pokusil o klasifikaci z hlediska oborů, které se danými problémy zabývají). Na rozdíl od trojrozměrných výtvarných děl, pro která je prostor vlastním materiálem, prostor v literárním díle je součástí zobrazovaného, sestává z toho, co a jak se v něm zjevuje. Výpověď týkající se jakéhokoli entity tak je zároveň svědectvím o prostoru. Lineární povaha uspořádání jazykového materiálu v literárním díle vnáší do procesu vnímání časovou následnost. Kategorie času a kategorie prostoru jsou vzájemně velmi těsně spjaty a uvažujeme-li o jedné z nich odděleně, jde vždy o myšlenkovou abstrakci. Na bytostnou propojenost prostoru a času v textu poukázal M. Bachtin svojí teorií chronotopů. 2

3 Postupy vycházející z realistických způsobů zobrazení (založených na rovinné a eukleidovské geometrii) jsou v moderní literatuře nahrazovány způsoby, které lépe vyjadřují měnící se pojetí prostoru, hmoty, vesmíru i lidské individuality. Perspektivy se komplikují a navzájem se prostupují. Prostorové příznaky můžeme klasifikovat rozdělením na I. aspekty týkající se objektu zobrazení, které mohou být: 1. kvantitativní, 2. kvalitativní, 3. vztahující se k sebepojetí subjektu a II. aspekty týkající se způsobu zobrazení: 1. podle typu obraznosti, 2. míry celistvost a prokreslenosti, 3. asociativnosti obrazů (uvnitř i mezi nimi, týká se zobrazovacího principu, ale i kompozičně výstavbového), 4. podle míry identifikace subjektu s prostorem (stupně objektivizace), 5. zvýznamnění prostoru (prostor je předmětem symbolizace, mytizace, stává se filozofickým konceptem) Zobrazení prostoru v lyrické poezii Uvažujeme-li o rozdílu v zobrazení prostoru v narativních a lyrických textech, uvědomíme si, že prostorové významy jsou do lyrického textu vsazeny mnohem kompaktněji, nežli je tomu v dílech epických. Fikční svět v lyrice je konstruován jinými postupy a má také jiný klíč interpretace. Specifické podoby zobrazení a sémantiky prostoru v lyrické poezii jsou dány do značné míry absencí syžetu. Zatím co v narativním textu lze uvažovat o oddělené analýze subjektu, prostoru, času, žánru, postav, kompozice v lyrickém textu je tato abstrakce značně obtížná. Lyrický verš je modelem prorůstání (kondenzace) lexikálně tematických a sémantických funkcí textu. Kromě následnosti - jako principu zobrazení i vnímání prostoru v literárním díle - se nevyhneme dalšímu aspektu, kterým je kontinuita a diskontinuita zobrazení prostoru. Obecně v literárním textu tyto kvality souvisí skompozičním aspektem, ovšem inspirativní podněty tento druh zobrazovací modality nabízí i z hlediska konstruování lyrických fikčních světů. 3

4 1.4. Prostor metafora Zvláštní úlohu při zkoumání poetické obraznosti hraje metafora, která je poeticko-estetickým uzlem, v němž se koncentrují (a projevují se) podstatné vlastnosti uměleckého jazyka. Povaha a četnost metafor jsou součástí individuálního uměleckého stylu a reflektují subjektivní vidění, vnímání a prožívání prostoru tvůrčího subjektu. Ve vztahu k zobrazení prostoru a prostorovosti se budeme v analýzách textů věnovat pozornost zejména těmto variantám: 1. prostor jako metafora (prostor, místo jako metafora jiné skutečnosti); 2. metafora prostoru (zobrazení prostoru pomocí metafory); 3. metafory jako součást deskripce prostoru (vyjádření prostorovosti pomocí metaforizovaných popisů); 4. metafora jako prostředek prostorové stylizace. Často je metaforické spojení součástí širší představy (obrazu), v níž se střetává s jinými uměleckými prostředky, jako jsou metonymie, synekdocha, alegorie či symbol Prostor a literární obraz Umělecký text je specifický záměrným užíváním literárních obrazů. Chápání pojmu literární obraz v předkládané práci je založeno na pojetí obrazu jakožto množiny literárních výrazových prostředků reprezentujících část tematické, výrazové a kompoziční výstavby díla, vnitřně strukturovanou propojením motivů, vztahujících se k jednomu sémantickému centru, a disponující relativní textovou autonomií a završeností. Obraz není synonymem obrazného pojmenování, obraznost ve smyslu přenášení významu je však pro literární obraz charakteristická. Nejpodstatnější vlastností literárního obrazu je jeho významová vícevrstevnatost a interpretační otevřenost. Způsob autorovy práce s literárním obrazem označuji jako obraznost. Podněty, které recipient v procesu vnímání textu přijímá, jsou dvojího druhu: pojmové a zvukové, tedy smyslové. Zvukové představy nejsou pouze implikovány v rovině sémantické, ale podílejí se na konstrukci literárního obrazu přímým smyslovým vnímáním. V procesu recepce textu se zároveň realizuje i tendence opačná: schopnost zvuků asociovat mimosmyslové pojmové skutečnosti Model prostoru Vycházím z předpokladu, že umělecké dílo není nahodilým seskupením prvků, ale že díky zvláštní umělecké senzibilitě vůči směřování společenského vědomí má obecnější, univerzálnější platnost. Prostorové představy tvůrčího subjektu jsou součástí širšího konceptu světa, který se promítá do výrazových prostředků textu, stejně jako představa času či ontologické pojetí světa. Pomocí fantazie a imaginace vytváří autor ve svých textech individuální model prostoru jako součást širšího modelu světa, který jednak vypovídá o jeho nazírání světa (převážně na úrovni 4

5 nevědomé), ale zároveň je výsledkem intence, cíleným konstruktem (tato část je výsledkem vědomé tvorby). Model prostoru je uměleckou fikcí a není možné jej ztotožňovat s konkrétním prvkem skutečného světa. Na druhé straně ovšem je s reálným světem svázán systémem vztahů, bez nichž by umělecký konstrukt byl zcela nečitelným, abstraktním souhrnem individuálních vizí. Reálný svět ve vztahu k uměleckému modelu světa má funkci dešifrující mřížky: její znalost je nutným, nikoli však dostačujícím předpokladem rekonstrukce jeho smyslu (porozumění textu). 2. Zobrazení prostoru v poezii fin de siècle Konec 19. st. je z hlediska kulturního vývoje obdobím přelomovým. Reflexe světa v rovině prostorové hraje v ideově-estetické koncepcích tohoto období důležitou úlohu. Mapování vnitřního světa subjektu je spojeno s hledáním životních jistot a zakotvenosti v prostoru a společnosti. V charakteristikách dekadence mají podoby prostorovosti vedle specifikace nálady a pocitů - významné místo. Ztrátu životních jistot a orientace ve světě se projevila absencí směřování odněkud někam. Model světa jako objektu pozorování a manipulace se proměňuje v model zobrazující prostor světa (přírody) jako partnera, hodnotu samu o sobě, projev vyššího principu (panteismus), boží existence Innokentij Anněnskij: Fragmenty unikajícího prostoru I. Anněnskij svým viděním a prožíváním světa reprezentuje impresionistickou odnož ruského symbolismu. Jeho osobitá prostorová obraznost je charakterizována zdůrazněním nestálosti a proměnlivosti okolního světa (zobrazení probíhající změny, motivy vzniku, zániku), nápadnou fragmentárností časoprostoru (vše je zobrazeno ve zlomcích, v okamžicích), přízračností (věcí, míst, přírody, nic není jasné, jisté a ohraničené) a kontrastním spojováním vzdálených představ (logicky i esteticky). Verše Anněnského akcentují to, co je prchavé a neuchopitelné, jak v lidské duši, tak v procesu poznání hlubšího smyslu věcí. Jeho prostorový model světa je naplněn zlomky skutečnosti, jež jsou v neustálém pohybu, proměňují se před našimi smysly, unikají a brání se tak soustavnějšímu, přesnějšímu vnímání a poznání Valerij Brjusov: Básník a město V. Brjusov vnesl do ruské lyriky téma moderního velkoměsta. Inspirován především tvorbou Verhaerenovou, založil tradici urbanistické a technicistní poezie, která vrcholí v díle V. Majakovského a kubofuturistů. Mnoho básní s městskou tematikou patří vbrjusovově poezii k umělecky nejpřesvědčivějším. Cítíme v nich výrazný, pozorující subjekt zprostředkující v první řadě vizuálními vjemy, v jejichž způsobu zobrazení a seskupování je zřetelně patrná fascinace 5

6 moderním městem, jeho neutuchajícím nočním i denním ruchem, nekončícím přílivem dalších a dalších detailů střídajících se před očima poetického pozorovatele. Nejde o zobrazení konkrétního místa, ale o esenci moderního velkoměsta jako civilizačního fenoménu nové doby, o prototyp technicistního prostoru Karel Hlaváček: Zvučící prostor. Prostor jako zvukové médium Obraznost Hlaváčkovy poezie je založena na vytváření zvukových obrazů a asociací. V plném rozsahu to platí také pro prostorovou obraznost. Specifickým způsobem zobrazení prostoru je evokace prostorovosti pomocí zvukových kvalit verše a asociací zvukových obrazů zpěvu, hry hudebního nástroje, zvuků přírody. Takto modelovaný prostor je příležitostí k realizaci zvukových kvalit. Jeho prázdnota, propustnost, rozlehlost ho předurčují k tomu, stát se médiem skutečného i obrazného vytváření a nesení a tónů, hlasů a melodií. Hlaváčkova poetika je postavena na vytváření bezprostředních i asociovaných auditivních smyslových představ Otokar Březina: Prostor jako téma, subjekt i objekt Působivost Březinových veršů je ovlivněna specifickým způsobem konstrukce básnického obrazu. Vývoj autora směřuje od intimní lyrické výpovědi k vizím zahrnujícím širší okruh světa, v nichž důležité místo zaujímají obrazy volného prostoru. Nápadná je hojnost světelných a zvukových motivů, jež stejně jako pohyb evokují představu prostoru. Typickými atributy prostoru jsou: čas, vertikalita, těsné prolínání skutečností vnějšího světa a vnitřního světa subjektu a střídání různých typů lyrického subjektu. Spojením metafor do symbolických obrazů dosahuje Březina hutnosti stylu, na níž se podílí i zvuková složka verše. Výrazová hutnost, zobrazení pohybu a využitím kontrastu tvoří hlavní zobrazovací a výstavbové principy tohoto typu prostorové imaginace. Výsledkem jsou výrazně stylizované, dramaticky působící obrazy prostoru. 6

7 Seznam literatury BACHELARD, Gaston. Poetika prostoru. Vyd. 1. Praha: Malvern, s. ISBN BACHELARD, Gaston. Voda a sny: esej o obraznosti hmoty. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, s. Souvislosti; sv. 9. ISBN BACHTIN, Michail Michajlovič. Román jako dialog. Vyd. 1. Praha: Odeon, s. Ars: literárněvědná řada. BAJEVSKIJ, Vadim Solomonovič. Istorija russkoj literatury XX veka: kompendium. Moskva: Jazyki russkoj kul'tury, s. ISBN X. BAL'MONT, Konstantin Dmitrijevič. Elementarnyje slova o simvolističeskoj poezii In: týž, Gornyja veršiny. Moskva: Grif, 1904, s BEDNAŘÍKOVÁ, Hana. Česká dekadence: kontext, text, interpretace. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, s. ISBN BENOIST, Luc. Znaky, symboly a mýty. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, s. Vědět víc. ISBN BRJUSOV, Valerij Jakovlevič. Dnevniki, Avtobiografičeskaja proza, Pis'ma. Moskva: Olma-Press, s., [16] l. obr. příl. Epochi i sud'by: Memuary vydajuščichsja dejatelej Rossii. ISBN BRONOWSKI, Jacob. Vzestup člověka. Vyd. 1. Praha: Odeon, s. Klub čtenářů; sv ČERNÝ, Václav. Ideové kořeny současného umění: Bergson a ideologie současného romantismu. Praha: O. Girgal, s. ČERVENKA, Miroslav. Dějiny českého volného verše. Vyd. 1. Brno: Host, s. Strukturalistická knihovna; sv. 9. ISBN ČERVENKA, Miroslav. Fikční světy lyriky. Vyd. 1. Praha: Paseka, s. Scholares. ISBN ČERVENKA, Miroslav. Obléhání zevnitř. Vyd. 1. Praha: Torst, s. ISBN ČERVENKA, Miroslav. Symboly, písně a mýty: studie o proměnách českého lyrického slohu na přelomu století: (Sova, Březina, Neumann, Gellner, Toman). 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, s. Dílna; sv. 22. ČERVENKA, Miroslav. Styl a význam: [studie o básnících]. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, s. ISBN ČERVENKA, Miroslav. Z večerní školy versologie II. Sémantika a funkce veršových útvarů: versologický průvodce tvorbou 90. let. Vydal Ústav pro českou a světovou literaturu ČSAV. Pardubice: Akcent, s. 59. ČERVENKA, Miroslav et al. Pohledy zblízka: zvuk, význam, obraz: poetika literárního díla 20. století. Vyd. 1. Praha: Torst, s. ISBN ČERVENKA, Miroslav, SGALLOVÁ, Květuše, ed. a HOLÝ, Jiří, ed. Kapitoly o českém verši. Vyd. 1. Praha: Karolinum, s. Prameny k dějinám českého myšlení; 5. ISBN DOLEŽEL, Lubomír. Heterocosmica: fikce a možné světy. Vyd. české 1. V Praze: Karolinum, s. ISBN DOLEŽEL, Lubomír. Identita literárního díla. Vyd. 1. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, s. Theoretica; sv. 2. ISBN

8 DURYCH, Jaroslav. Otokar Březina. Litomyšl: Josef Portman, sv. (nestr.). TIMENČIK, Roman Davydovič. K symbolice tramvaje v ruské poezii. In: GLANC, Tomáš, ed. Exotika: výbor z prací tartuské školy. Vyd. 1. Brno: Host, 2003, s Strukturalistická knihovna; 11. ISBN X. ETKIND, Jefim Grigor'jevič. Tam, vnutri: o russkoj poezii XX veka: očerki. Sankt-Peterburg: Izdatel'stvo "Maksima", s. ISBN FJODOROV, Andrej Venediktovič. Poetičeskoje tvorčestvo I. Annenskogo. In: Anněnskij I. F., Stichotvorenija i tragedii, Leningrad 1959, s FJODOROV, Andrej Venediktovič. Innokentij Annenskij: ličnost i tvorčestvo. Leningrad: Chudožestvennaja literatury, 1984, 255 s. FRIEDRICH, Hugo. Struktura moderní lyriky: od poloviny devatenáctého do poloviny dvacátého století. Vyd. 1. Brno: Host, s. Teoretická knihovna; sv. 6. ISBN GADAMER, Hans-Georg a SOKOL, Jan, ed. Člověk a řeč: (výbor textů). Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, s. Oikúmené. ISBN GADAMER, Hans-Georg. Filosofie a hermeneutika. Filosofický časopis, 2000, roč. 48, č. 3, s ISSN GADAMER, Hans-Georg. Aktualita krásného: umění jako hra, symbol a slavnost. Vyd. 1. Praha: Triáda, s. Delfín; sv. 45. ISBN GASPAROV, Michail Leonovič. Akademičeskij avangardizm: priroda i kul'tura v poezii pozdnego Brjusova. Preprint. izd. Moskva: Rossijskij gos. gumanitarnyj univ., s. Čtenija po istorii i teorii kul'tury; vyp. 10. ISBN GASPAROV, Michail Leonovič. Očerk istorii russkogo sticha: Ritmika. Rifma. Strofika. Moskva: Nauka, s. GASPAROV, Michail Leonovič. Russkije stichi 1890-ch go godov v kommentarijach. Učebnoje izdanije. Moskva: Vysšaja škola, s. ISBN GINZBURG, Lidija Jakovlevna. Veščnyj mir. In: O lirike, Moskva-Leningrad 1964, s GOFMAN, Modest Ljudvigovič. Poety simvolizma. Munchen, s. GRIGOR JEV, Viktor Petrovič et al.: Voprosy tipologii idiostilej. In: Očerki istorii jazyka russkoj poezii XX veka. [T.] 1, Poetičeskij jazyk i idiostil': Obščije voprosy: Zvukovaja organizacija teksta. Moskva: Nauka, 1990, s GRIGOR JEV, Viktor Petrovič et al.: Idiostil I. Annenskogo In: Očerki istorii jazyka russkoj poezii XX veka. Kn. 3, Tropy v individual'nom stile i poetičeskom jazyke. Moskva: Nauka, 1994, HAUSENBLAS, Karel. Zobrazení prostoru v Máchově Máji. In: GREBENÍČKOVÁ, Růžena, ed. a KRÁLÍK, Oldřich, ed. Realita slova Máchova: sborník pojednání. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1966, s. HEIDEGGER, Martin. Básnicky bydlí člověk: německo-česky. 2., opr. vyd. Praha: OIKOYMENH, s. Knihovna novověké tradice a současnosti; sv. 53. ISBN X. HENCKMANN, Wolfhart, LOTTER, Konrad. Estetický slovník. Praha: Svoboda, s. Členská knižnice. ISBN HODROVÁ, Daniela. Chvála schoulení: (eseje z poetiky pomíjivosti). Vyd. 1. Praha: Malvern, s. Literární věda. ISBN HODROVÁ, Daniela. Místa s tajemstvím: (kapitoly z literární topologie). Vyd. 1. Praha: Koniasch Latin Press, s., [12] s. obr. příl. ISBN

9 HODROVÁ, Daniela et al. Poetika míst: kapitoly z literární tematologie. Vyd. 1. Jinočany: H & H, s. ISBN HOLMAN, Petr, ed. Otokar Březina 2003: materiály ze sympozia konaného v Jaroměřicích nad Rokytnou 17. a 18. října Tišnov: Sursum, s. ISBN HOLMAN, Petr, ed. Otokar Březina 2008: materiály z mezinárodní konference, pořádané ve dnech v Jaroměřicích nad Rokytnou. Vsetín: Pro Společnost Otokara Březiny vydalo nakl. Dalibor Malina, s. ISBN HONZÍK, Jiří. Dvě století ruské literatury. Vyd. 1. Praha: Torst, s. Malá řada kritického myšlení. ISBN HRALA, Milan. Symbolismus. In: Ruská moderní literatura Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2007, s ISBN HRBATA, Zdeněk. Prostory, místa a jejich konfigurace v literárním díle. In: ČERVENKA, Miroslav et al. Na cestě ke smyslu: poetika literárního díla 20. století. Praha: Torst, s. ISBN IVANOV, Vjačeslav Vsevolodovič. Ob Annenskom. In: Izbrannyje trudy po semiotike i istorii kul'tury. Tom II, Stat'ji o russkoj literature. Moskva: Jazyki russkoj kul'tury, s ISBN JAKOBSON, Roman a ČERVENKA, Miroslav, ed. Poetická funkce. Vyd. tohoto souboru 1. Jinočany: H & H, s. Artes et litterae. Literárněvědná řada. ISBN JANÁČKOVÁ, Jaroslava. Česká literatura 19. století: od Máchy k Březinovi. 1. vyd. Praha: Scientia, s. ISBN JANKOVIČ, Milan. Cesty za smyslem literárního díla. Vyd. 1. Praha: Karolinum, s. ISBN JANKOVIČ, Milan. Dílo jako dění smyslu. 1. vyd. Praha: Pražská imaginace ve spolupráci s Ústavem pro českou a světovou literaturu ČSAV, s. Pražská imaginace; sv ISBN JIRÁČEK, Pavel. Lyrický rytmus: o spojení zvuku a smyslu ve verši. Vyd. 1. Brno: Host, s. Studium; sv. 22. ISBN JIRÁČEK, Pavel. Význam a subjektivita v lyrice: kognitivní struktury v lyrické představě. Vyd. 1. Brno: Host, s. Studium; sv. 27. ISBN JIRÁT, Vojtěch. Hlaváčkův rým. In: Portréty a studie. Praha: Odeon, 1978, s KARÁSEK ZE LVOVIC, Jiří. Karel Hlaváček. In: Impressionisté a ironikové: dokumenty k psychologii literární generace let devadesátých. Praha: H. Kosterka, s. Symposion; sv. 24. Spisy Jiřího Karáska ze Lvovic; sv. 2. KASACK, Wolfgang. Slovník ruské literatury 20. století. Praha: Votobia, s. ISBN KLIVAR, Miroslav a POSPÍŠIL, Radomír. K teorii metafory. Praha: Památník národního písemnictví, s. KOŽEVNIKOVA, N. A. et al.: Slovotvorčestvo: I. Annenskij. In: Očerki istorii jazyka russkoj poezii XX veka.obraznyje sredstva poetičeskogo jazyka i ich transformacija. Moskva: Nauka, 1995, s ISBN KŠICOVÁ, Danuše. Problemy russkogo modernizma. Brno: Masarykova univerzita, s KŠICOVÁ, Danuše. Russkaja poezija na rubeže stoletij: : určeno pro posl. fak. filozof. a pedagog. 1. vyd. Praha: SPN, s. ISBN

10 KŠICOVÁ, Danuše. F. I. Ťutčev a ruská moderna. In: Svět literatury 2006, roč. XVI, č. 33, s KYLOUŠEK, Petr, ed. Znak, struktura, vyprávění: výbor z prací francouzského strukturalismu. Vyd. 1. Brno: Host, s. Strukturalistická knihovna; 10. ISBN LEVÝ, Jiří a ČERVENKA, Miroslav, ed. Bude literární věda exaktní vědou?: Výbor studií. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, , [4] s. LOTMAN, Jurij Michajlovič. Analiz poètičeskogo teksta: struktura sticha: posobije dlja studentov. Leningrad: Prosveščenije, s. LOTMAN, Jurij Michailovič: Semiotika Peterburga i problemy semiotiky goroda. In: MAL'C, A. E., ed. Semiotika goroda i gorodskoj kultury Peterburg. Trudy po znakovym sistemam. Vyp. 18, Semiotika. Tartu: Tartuskij gosudarstvennyj universitet, 1984, s LESSING, Gotthold Ephraim. Laokoon čili o hranicích malířství a poesie. 1. vyd. Praha: SNKLHU, , [1] s. Teorie a kritika; Sv. 13. MÁCHAL, Jan. O symbolismu v literatuře ruské. In: O symbolismu v literatuře polské a ruské. Praha: Orbis, Práce Slovanského ústavu Praze; sv. 16., s MAKOVSKIJ, Sergej Konstantinovič. Na Parnase Serebrjanogo veka. Moskva: XXI vek - Soglasije, s. Biblioteka russkoj kul'tury. ISBN MAKSIMOV, Dmitrij Jevgen'jevič. Brjusov: Poezija i pozicija. Leningrad: Sovetskij pisatel', s. MATHAUSER, Zdeněk. Báseň na dosah Eidosu: ke stopám fenomenologie v ruské literatuře a literární vědě. V Praze: Univerzita Karlova, s. ISBN MATHAUSER, Zdeněk. Básnivé nápovědi Husserlovy fenomenologie. Vyd. 1. Praha: Filosofia, s. ISBN MATHAUSER, Zdeněk. Estetické alternativy: jazyk vědy a jazyk poezie. Praha: Gryf, s. ISBN MATHAUSER, Zdeněk. Metodologické meditace aneb Tajemství symbolu. 1. vyd. Brno: Blok, s. ISBN MATHAUSER, Zdeněk. Mezi filozofií a poezií. 1. vyd. Praha: Filosofia, s. ISBN MUKAŘOVSKÝ, Jan a MUKAŘOVSKÁ, Hana, ed. Studie z poetiky. Vyd. v tomto uspořádání 1. Praha: Odeon, s., [16] s. obr. příl. MUKAŘOVSKÝ, Jan. Studie z estetiky. Vyd. 1. Praha: Odeon, s. Estetická knihovna; sv. 3. LANGEROVÁ, Marie. Vizuální aspekty básnického díla. In: ČERVENKA, Miroslav et al. Pohledy zblízka: zvuk, význam, obraz: poetika literárního díla 20. století. Vyd. 1. Praha: Torst, 2002, s ISBN MUKAŘOVSKÝ, Jan. Estetické přednášky I: estetické studie z moderní české lyriky, sociologie básnictví. Vyd. 1. Praha: Ústav pro českou literaturu, s. ISBN MUKAŘOVSKÝ, Jan a JANKOVIČ, Milan. O motorickém dění v poezii. 1. vyd. Praha: Odeon, s. MED, Jaroslav. Otokar Březina skica k portrétu. In: Spisovatelé ve stínu. Vyd. 2., rozš., V Portále 1. Praha: Portál, 2004, s ISBN NEZVAL, Vítězslav a BLAHYNKA, Milan, ed. Moderní básnické směry. 6. vyd., v Čs. spis. 5. vyd. Praha: Československý spisovatel, s. 10

11 NOVÁK, Aleš. Důvěrný prostor. Konstituce povahy prostorovosti u R. M. Rilkeho. In: BENYOVSZKY, Ladislav et al. Fenomenologické studie k prostorovosti vyd. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta humanitních studií, s. ISBN X. 2005, s ISBN X. PAVELKA, Jiří. Předpoklady literárního dorozumívání. Vyd. 1. V Brně: Masarykova univerzita, s. Spisy Masarykovy univerzity v Brně. Filozofická fakulta = Opera Universitatis Masarykianae Brunensis. Facultas Philosophica; č ISBN PAVELKA, Jiří. Anatomie metafory: literárněteoretická studie. 1.vyd. Brno: Blok, s. POHORSKÝ, Aleš. Přítomnost Paula Verlaina v české poezii. In: Česká literatura: časopis pro literární vědu. Praha: Ústav pro českou literaturu AV ČR, roč. 36, č , s ISSN POZNER, Vladimir. Moderní ruská literatura V Praze: Jan Laichter, , [I] s. Dějiny literatur; sv. 15. RÁDL, Emanuel. Dějiny filosofie. II., Novověk. Praha: Votobia, s. Velká řada. ISBN X. RICOEUR, Paul. Metaforičskij proces kak poznanije, voobraženije i oščuščenije. In: Arutjunova, N. D., ed. : Teorija metafory. Moskva: Progress, s. ISBN SCHOPENHAUER, Arthur. Svět jako vůle a představa. Pelhřimov: Nová tiskárna, sv. ISBN SŁAWIŃSKI, Janusz. Prostor v literatuře: základní rozdělení a úvodní samozřejmosti. In: TRÁVNÍČEK, Jiří, ed. Od poetiky k diskursu: výbor z polské literární teorie let XX. století. Vyd. 1. Brno: Host, 2002, s Strukturalistická knihovna; sv. 13. ISBN SMAGA, Józef. Dekadentyzm w Rosji. WrocŁaw, SMIRNOV, Igor' Pavlovič. Chudožestvennyj smysl i evoljucija poetičeskich sistem. Moskva: Nauka, s. SOLDAN, Fedor. Karel Hlaváček, typ české dekadence. V Praze: Kvasnička a Hampl, , [III] s. Nová bibliotéka; sv. 32. STAIGER, Emil. Základní pojmy poetiky. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, , [2] s. Dílna; Sv. 33. SVATOŇ, Vladimír. K typologii románu a k problematice tzv. románu historického. In: Česká literatura, 1989, č. 2, s SVATOŇ, Vladimír. Z druhého břehu: (studie a eseje o ruské literatuře). Vydání první. Praha: Torst, s. ISBN SVATOŇ, Vladimír. Proměny dávných příběhů: o poetice ruské prózy. V Pardubicích: Marie Mlejnková, s. ISBN SVOZIL, Bohumil. Básnický svět predekadence a dekadence. In: Česká básnická moderna. Poesie z konce 19. století. Československý spisovatel, Praha 1987, s SVATOŇOVÁ, K. Existence v čtyřdimenzionalitě. In: Slovo a smysl: časopis pro mezioborová bohemistická studia. Praha: Katedra české literatury a literární vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, roč. 6, č. 11/12, 2009, s ISSN ŠALDA, F. X. Duše a dílo: podobizny a medailony. 6. vyd., v souboru díla F. X. Š. 2. vyd. Praha: Melantrich, s. Soubor díla F. X. Šaldy; 2. 11

12 ŠKLOVSKIJ, Viktor Borisovič. Teorie prózy. 3. vyd., V nakl. Akropolis 1. Praha: Akropolis, s. ISBN ŠTOCHL, Miroslav. Teorie literární komunikace: [úvod do studia literatury]. 1. vyd. Praha: Akropolis, s. ISBN TOMAŠEVSKIJ, Boris Viktorovič. O stiche: Stat'ji. Leningrad: Priboj, , [1] s. TOMAŠEVSKIJ, Boris Viktorovič. Stich i jazyk: Filologičeskije očerki. Leningrad: Gos. izdat. chudožestvennoj literatury, s. TYNJANOV, Jurij Nikolajevič. Literární fakt. 1. vyd. Praha: Odeon, s. Ars. Literárněvědná řada. ULBRECHTOVÁ, Helena. Ruská poezie druhé poloviny 20. století: úvahy o teorii, literární historii a filozofii. Praha: Slovanský ústav AV ČR, s. Práce Slovanského ústavu. Nová řada; sv. 26. ISBN ZADRAŽILOVÁ, Miluše. Ruská literatura přelomu 19. a 20. století. 1. vyd. Praha: Karolinum, s. ISBN ZIMA, Peter V. Literární estetika. Olomouc: Votobia, s. ISBN ZUSKA, Vlastimil. Mimésis. In: Mimésis - fikce - distance: k estetice XX. století. Vyd. 2., dopl., V Tritonu 1. Praha: Triton, 2002, s Filosofická setkávání; 6. ISBN ŽIRMUNSKIJ, Viktor Maksimovič a HONZÍK, Jiří, ed. Poetika a poezie. Praha: Odeon, s. Ars. Literárněvědná řada. ŽIRMUNSKIJ, Viktor Maksimovič. Valerij Brjusov i nasledije Puškina: Opyt sravnitel'nostilističeskogo issledovanija. Peterburg: El'zevir, s. 12