Agromanuál. Ošetření řepky a jarních obilnin. Profesionální ochrana rostlin. Odrůdy luskovin a slunečnice. Únor 2007 Ročník 2. Z obsahu.

Transkript

1 Ošetření řepky a jarních obilnin Odrůdy luskovin a slunečnice Violka rolní Kadeřavost broskvoně Regenerační hnojení Pěstování AGROMANUÁL Únor 2007 Ročník 2 Agromanuál Nové návody 20 Z obsahu Stéblolam Vlastnosti a význam violky rolní Škodlivost kadeřavosti broskvoně Regenerační hnojení ozimů dusíkem Pěstování geneticky modifikované Profesionální ochrana rostlin Téma čísla Ošetření řepky a jarních obilnin Odrůdy luskovin a slunečnice

2 Pěstování geneticky modifikované se řídí zákonem Zkušenosti s pravidly koexistence v roce 2006 Ing. Marie Čeřovská; Ministerstvo zemědělství České republiky Pěstitelé, kteří se letos rozhodnou zasít osivo geneticky modifikované (GM) odrůdy, nesmí zapomenout na podmínky stanovené zákonem. Opatření, která jsou závazná pro jakéhokoliv pěstitele GM plodiny, platí již od loňského pěstitelského období. Pěstitelé se s těmito podmínkami vyrovnali vcelku dobře, je ovšem nutné upozornit na některé skutečnosti, které se projevily při kontrolách, a které většinou doprovázejí zavádění nových technologií. Zákonné normy pro pěstitele GM plodin Podmínky pro pěstování GM plodin nejsou souhrnně obsaženy v jednom speciálním právním předpisu, ale tvoří dílčí části závazných předpisů jak českých tak i unijních. Je to z toho důvodu, že nakládání s GM plodinami a jejich produkty se dotýká široké oblasti užití kromě samotného pěstovaní zahrnuje využití jako potraviny a krmiva, dovoz a vývoz do třetích zemí a v neposlední řadě GM plodiny zaujímají určité místo v životním prostředí. Z českých předpisů by měly být pěstitelům známy především následující dokumenty, které obsahují povinná opatření při pěstování GM plodin: Novela zákona o zemědělství č. 441/2005 Sb.; Vyhláška č. 89/2006 Sb., o bližších podmínkách pěstování geneticky modifikované odrůdy; Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty a jeho novela č. 346/2005 sb. Problematika pěstování a dalšího využití GM plodin je řešena také předpisy EU, a to zejména následujícími dokumenty: Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech; Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1830/2003 o zpětné dohledatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a zpětné dohledatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organizmů a o změně směrnice 2001/18/ES. Konkrétní povinnosti pro pěstitele GM plodin Povinnosti, které vycházejí z výše uvedených právních předpisů, lze shrnout do pěstitelského desatera. Povinnosti jsou určeny nejen těm, kteří zasejí (popř. vysází) GM plodinu, ale také těm, kteří tuto plodinu zamýšlejí pěstovat (např. kvůli povinnosti ohlašovat předem pěstování takové plodiny). Pěstitel GM plodiny (v letošním roce pouze ) musí dodržet následující: 1. informovat ministerstvo zemědělství před zasetím, 2. informovat sousedního zemědělce před zasetím, 3. dodržet stanovenou vzdálenost mezi GM kukuřicí a pozemky s jinou, nemodifikovanou kukuřicí, 4. dodržet stanovenou vzdálenost mezi GM kukuřicí a pozemky s ekologicky obhospodařovanou kukuřicí, 5. informovat ministerstvo zemědělství po zasetí, 6. informovat sousedního zemědělce po zasetí, 7. informovat ministerstvo životního prostředí po zasetí GM, 8. vyznačit místo pěstování GM, 9. označit produkt, 10. evidovat a uchovat údaje o pěstování a dalším nakládání s GM kukuřicí. 70 Agromanuál Únor

3 1. Informovat ministerstvo zemědělství před zasetím Každý pěstitel, který se letos rozhodne zasít GM kukuřici, musí o tomto svém záměru informovat ministerstvo zemědělství. Informace musí být poskytnuta písemně s předstihem před vysetím, nejpozději k V první informaci pěstitel uvede, kde konkrétně bude GM plodinu pěstovat - identifikuje pozemek pomocí čísla půdního bloku, popř. dílu půdního bloku včetně příslušného čtverce. Dále poskytuje informaci o tom, kdy hodlá GM kukuřici zasít, popř. zda provede obsev této plodiny kukuřicí, která není geneticky modifikovaná. Informaci pěstitel podává na místní zemědělské agentuře a může k tomu využít jednostránkový formulář, který obsahuje všechny potřebné informace (tento formulář je dostupný mj. na internetových stránkách MZe). První informace slouží především okolním zemědělcům, kteří mají zájem informovat se o pěstování GM plodiny v jejich okolí na místní zemědělské agentuře. 2. Informovat sousedního zemědělce před zasetím Každý pěstitel, který se letos rozhodne zasít GM kukuřici, musí o tomto svém záměru informovat sousedního zemědělce. Informace musí být poskytnuta s předstihem před vysetím, nejpozději k Informaci pěstitel sděluje pouze okolním uživatelům půdních bloků, kteří se nacházejí do stanovené vzdálenosti. U je tato vzdálenost 70 m ke konvenčním pěstitelům a 200 m k ekologicky hospodařícím pěstitelům. Vzdálenost pro informační povinnost se měří od celého půdního bloku, kde má být GM plodina pěstována nikoliv od hranice zamýšleného porostu! Nezáleží tedy na tom, zda bude GM plodina zaseta uprostřed rozlehlého pozemku či na jeho okraji, v obou případech musí být informováni stejní pěstitelé (vzdálení do 70, příp. 200 m). Informace nemusí být předána písemně, nicméně písemná forma je doporučována. Pokud se pěstitel rozhodne zasít svoji plodinu na pozemek, v jehož okolí do 70 popř. 200 m leží pouze vlastní pozemky, nevztahuje se na něj tato informační povinnost (schéma 1). Desatero pro pěstitele geneticky modifikované Bt pro rok Informovat o záměru vysetí Bt místní zemědělskou agenturu před vysetím, nejpozději však do Informovat o záměru vysetí Bt sousedního zemědělce (neplatí v případě, že od pozemku, kde bude pěstována Bt, leží do vzdálenosti 70 m pouze vlastní pozemky a zároveň se do 200 m nenachází žádný ekologicky hospodařící zemědělec). 3. Dodržet minimální vzdálenost 70 m mezi porostem Bt a jiným pozemkem s nemodifikovanou kukuřicí (popř. obsít klasickou kukuřicí, která se při sklizni považuje za GMO, dle schématu, kdy 1 řádek klasické o min. šíři 70 cm kolem Bt nahrazuje 2 m minimální odstupné vzdálenosti např. při těsně přiléhajících pozemcích s kukuřicí je nutné Bt hybridy obsít min. 35 řadami klasické ). 4. Dodržet minimální vzdálenost 200 m mezi porostem Bt a jiným pozemkem s kukuřicí, která je pěstována v režimu ekologického zemědělství. 5. Informovat o vysetí Bt místní zemědělskou agenturu nejpozději do 3 dnů od zasetí. 6. Informovat o vysetí Bt sousedního zemědělce do 15 dnů od zasetí. 7. Písemně informovat o místě pěstování Bt Ministerstvo životního prostředí nejpozději do 60 dnů od zasetí. 8. Vyznačit místo pěstování Bt v terénu rozpoznatelným způsobem. Nemusí být cedule s nápisem GMO. 9. Označit produkt Bt jako geneticky modifikovaný organismus včetně jednoznačného identifikačního kódu - u hybridů typu MON810 je tímto kódem MON-ØØ81Ø-6 (tyto informace předat písemně odběrateli Bt ). Stejným způsobem označit klasickou kukuřici, která tvořila obsev!!! 10. Evidovat údaje o nakládání s Bt kukuřicí a uchovat je v podniku po dobu min. 5 let. Požadované údaje jsou specifikovány v 6 vyhlášky č. 89/2006 Sb. Desatero platí pro každou fyzickou či právnickou osobu, která pěstuje (popř. hodlá pěstovat) geneticky modifikovanou plodinu na půdním bloku, popř. dílu půdního bloku!!! Poznámka: právní předpisy, z nichž vychází výše stanovené povinnosti: Body č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 8 a 10 vycházejí z novely zákona o zemědělství č. 441/2005 Sb. (pův. zákon 252/97 Sb.) a následné vyhlášky č. 89/2006 Sb., o bližších podmínkách pěstování geneticky modifikované odrůdy. Body č. 9 a 10 vycházejí z Nařízení Evropského parlamentu a Rady 1830/2003, o zpětné sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a zpětné sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES. Body č. 7 a 9 vycházejí ze zákona č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, a jeho následné novely č. 346/2005 Sb. 3. Dodržet stanovenou vzdálenost mezi GM kukuřicí a pozemky s jinou, nemodifikovanou kukuřicí Pěstitel by měl již při plánování osevních postupů myslet na to, že u musí dodržet určitou minimální vzdálenost vůči okolním pozemkům s nemodifikovanou kukuřicí. Tato vzdálenost je 70 m v případě, že pěstitel nepoužije jiné opatření. Oproti vzdálenosti, která je stanovena pro informování sousedního zemědělce - tedy měřena od vnější hranice celého pozemku, minimální vzdálenost pěstování se měří od vnější HRANICE POROS- TU, nikoliv pozemku (schéma 2)! Na základě terénních kontrol provedených v loňském roce se jako optimální pro výsev jeví místa, která sousedí s jinou kulturou než plodinami na orné půdě (např. lesy, sady, vinice, TTP apod.). U větších podniků je doporučeno využít pozemek, který je obklopen pouze vlastními pozemky, a je tedy možné vhodně upravit rotaci plodin. V případě, že se pěstitel nachází v oblasti s vysokým podílem pěstování a je tedy pravděpodobné, že se v jeho okolí vyskytne jiný pěstitel klasické, může využít možnosti obsevu Redukce stanovené vzdálenosti obsevem Pěstitel má možnost zredukovat nebo zcela nahradit 70ti metrovou vzdálenost, a to využitím obsevu. Obsev je tvořen nemodifikovanou kukuřicí, která je zaseta kolem GM. Redukce vzdálenosti pak probíhá dle schématu, kdy 1 řada obsevu nemodifikovanou kukuřicí o minimální šíři 0,7 m nahrazuje 2 m povinné minimální vzdálenosti. Zemědělec tedy může provést tak široký obsev, jaký potřebuje vzhledem k dodržení minimální vzdálenosti vůči okolním porostům s kukuřicí. Pokud je například další porost s kukuřicí ve vzdálenosti 22 m od vnější hranice pozemku, kde má být zaseta, je třeba provést obsev nemodifikovanou kukuřicí, který nahradí zbývajících 48 m podle schématu tedy zemědělec musí udělat minimálně 24 řad obsevu (o šíři min. 0,7 m), aby splnil svoji povinnost. Pěstitel může provést v rámci pozemku obsev této kuku- Agromanuál Únor 71

4 Schéma 1: Informační povinnosti vůči sousednímu pěstiteli Schéma 2: Dodržení minimální vzdálenosti vůči pozemku s nemodifikovanou (ne-gm) kukuřicí 70 m 70 m (plánovaný) výsev nemodifikovaná (obsev) na pozemku s GM kukuřicí (v rámci 1 půdního bloku/dílu půdního bloku) (plánovaný) výsev jiná plodina než na pozemku s GM kukuřicí (v rámci 1 půdního bloku/dílu půdního bloku) řice i jinou plodinou, avšak v tomto případě již nedochází k redukci povinné minimální vzdálenosti. Pokud pěstitel provede obsev GM kukuřicí nemodifikovanou, musí produkt sklizený z obsevu označit také jako GMO. 4. Dodržet stanovenou vzdálenost mezi GM kukuřicí a pozemky s ekologicky obhospodařovanou kukuřicí V případě, že se v okolí pěstitele nachází subjekt hospodařící v režimu ekologického zemědělství, je třeba pozorněji plánovat osevní postupy. Stanovená minimální vzdálenost mezi GM kukuřicí a ekologicky pěstovanou kukuřicí se zvětšuje na 200 m. Také v tomto případě lze provést redukci 200 metrové vzdálenosti obsevem, ovšem ne v plné výši! Pro redukci vzdálenosti funguje obdobné schéma s tím rozdílem, že lze nahradit pouze 100 m minimální vzdálenosti obsevem (tedy redukovat na 35 m 100 m /2 m*0,7 m). Dalších 100 m již nahradit nelze. Je však možné na těchto 100 m pěstovat klasickou nemodifikovanou kukuřici. Celkově tedy porost s GM kukuřicí nemůže ležet blíže než 135 m ke kukuřici obhospodařované v režimu ekologického zemědělství. 5. Informovat ministerstvo zemědělství po zasetí GM Nejpozději do 30 dnů po zasetí je pěstitel povinen informovat ministerstvo zemědělství. Písemná informace, kterou de facto potvrzuje skutečné vysetí, realizaci záměru, již obsahuje podrobnější údaje o pěstování GM : skutečné místo vysetí včetně zákresu v mapě a výměry plochy, název odrůdy, jednoznačný identifikační kód GMO, datum zahájení pěstování a informace o obsevu. Informaci pěstitel podává opět na místní zemědělské agentuře a může k tomu využít jednostránkový formulář, který obsahuje všechny potřebné informace (tento formulář je dostupný mj. na internetových stránkách MZe). 6. Informovat sousedního zemědělce po zasetí GM Nejpozději do 15 dnů po zasetí je pěstitel povinen informovat sousedního zemědělce o skutečném pěstování GM plodiny. Informaci pěstitel sděluje pouze okolním uživatelům půdních bloků, kteří se nacházejí do stanovené vzdálenosti, jako v případě poskytování předběžné informace před zasetím (viz bod č. 2). Informace nemusí být předána písemně, nicméně písemná forma je doporučována. Stejně jako v předchozím případě, pokud pěstitel zaseje GM kukuřici na pozemek, v jehož okolí do 70 popř. 200 m leží pouze vlastní pozemky, nevztahuje se na něj tato informační povinnost. 7. Informovat ministerstvo životního prostředí po zasetí Vzhledem k tomu, že agroekosystém je neoddělitelnou součástí životního prostředí a do jisté míry může ovlivňovat okolní ekosystémy, vyžaduje také ministerstvo životního prostředí od pěstitele informaci o místě pěstování. Dle zákona č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty: Každý, kdo pěstuje GM organizmy je povinen poskytnout ministerstvu (životního prostředí) písemné informace o místě jejich pěstování. S touto povinností měli někteří loňští pěstitelé problém a těm, kteří nesplnili ohlašovací povinnost (ačkoliv Ministerstvo zemědělství podali informaci o pěstování) byla udělena Českou inspekcí pro životní prostředí pokuta. Ministerstvo zemědělství si je vědomo nadbytečného zdvojení poskytování informací, a proto ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí bude usilovat o zjednodušení informační povinnosti pro pěstitele GM plodin při nejbližší novelizaci příslušných právních předpisů. 8. Vyznačit místo pěstování Na vybraných pozemcích s GM kukuřicí proběhne kontrola za účelem ověření dodržování minimálních vzdáleností stanovených zákonem. Z tohoto pohledu je nutné vyznačit v terénu konkrétní místo pěstování v případě, že se nachází na jednom pozemku s nemodifikovanou kukuřicí, která tvoří obsev. Jednotlivé odrůdy od sebe nelze vizuálně odlišit, a tak je nutné pro účely odběru vzorků rozlišit v terénu, která z plodin je geneticky modifikovaná. Zákon stanoví 72 Agromanuál Únor

5 pouze obecnou formulací povinnost vyznačit obvod pěstování GM odrůdy v terénu rozpoznatelným způsobem. Z toho vyplývá, že není nutné označovat porosty GM plodin cedulemi s nápisem GMO. Vzhledem k tomu, že označování celého obvodu porostu by bylo z pohledu agrotechniky značně komplikované, považuje se za dostačují vyznačení hranice porostu na okraji pozemku (např. pomocí kůlů). Tento požadavek nebyl v loňském roce v dostatečné míře naplněn. Bez vyznačení si ani sám pěstitel v některých případech nebyl jist, kde se porost nachází. V případě, že pěstitel zaseje GM plodinu na celý pozemek, povinnost označovat místo pěstování pro něj neplatí (neboť porost je sám o sobě v terénu odlišitelný), ovšem z pohledu antirezistentní strategie je vždy při pěstování odolné vůči zavíječi doporučován obsev klasickou kukuřicí. 9. Označit produkt GM Pokud pěstitel dodrží všechna předchozí opatření v rámci tzv. pravidel koexistence, podaří se dosáhnout cíle těchto pravidel, kterým je separace produktu GMO od produktu klasického příp. ekologického. Všechna zavedená opatření by však ztratila svůj význam, kdyby pěstitel nepodal dále zprávu o tom, že sklizený produkt je geneticky modifikovaný. Podle nařízení EU je nutné každý produkt GM plodiny, který je prodáván nebo předáván dalšímu subjektu, označit, a tím upozornit na skutečnost, že se jedná o GMO! V každé průvodní dokumentaci při prodeji/předání, ale i na obalu samotného produktu musí být minimálně dvě informace. Za prvé, že se jedná o geneticky modifikovaný organismus, příp. geneticky modifikovanou kukuřici. Dále musí být uveden jednoznačný identifikační kód GMO, který přesně identifikuje genetickou modifikaci provedenou u konkrétní plodiny u Bt typu MON810 je tímto kódem MON-ØØ81Ø Evidovat a uchovat údaje o pěstování a dalším nakládání s GM kukuřicí Evropské nařízení zároveň požaduje, aby GMO a jeho produkty bylo možné i s časovým odstupem zpětně vysledovat a v případě jakýchkoliv negativních zjištění stáhnout z trhu. Z tohoto důvodu je nutné evidovat a uchovávat údaje o pěstování a dalším nakládání s GM plodinou na úrovni podniku nejméně po dobu 5 let. Jedná se o údaje, které identifikují nakládání s příslušnou plodinou od nákupu osiva až po prodej či jiné užití sklizeného produktu. Nejedná se o složité sepisování obsáhlých dokumentací, ale pouze o zachycení především číselných údajů vztahujících se k nakládání s pěstovanou GM plodinou výměra plochy, sklizené množství, datum nákupu osiva, zasetí a prodeje produktu apod. Tyto údaje budou v případě potřeby využitelné pro sledování GMO ve výrobním řetězci tak, jak je požadováno závaznou legislativou EU. Závěrem Výše uvedené desatero je závazné pro jakéhokoliv pěstitele, který v letošním roce vyseje, příp. hodlá vysít GM plodinu. Kukuřice je prozatím jedinou plodinou, jejíž GM odrůdy (odolné vůči zavíječi kukuřičnému) jsou pro české zemědělce dostupné pro běžné užití. Ačkoliv tyto plodiny přinášejí dle prvních zkušeností českých zemědělců nesporné výhody, je třeba vzít v úvahu také rizika spojená s jejich pěstováním. Kromě nutnosti dodržení výše uvedených pravidel, by si měl pěstitel předem dobře promyslet, zda najde pro svůj produkt uplatnění! V současné době stále nejsou v EU spotřebitelé produktům nové technologie příznivě nakloněni. V této souvislosti je třeba dále upozornit na možné zrušení veřejné intervence pro kukuřici, o kterém Evropská komise uvažuje již pro letošní marketingový rok 2007/2008. Před zahájením pěstování Bt, a do budoucna také jakékoliv jiné GM plodiny, by měl pěstitel posoudit všechna pozitiva GM odrůd s ohledem na případná rizika tak, aby tyto odrůdy byly využívány rozumně a v rozumném množství na stanovištích, kde přinesou pěstiteli více užitku než nákladů s tím spojených.