Metodika vytváření školní preventivní strategie

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Metodika vytváření školní preventivní strategie"

Transkript

1 Metodika vytváření školní preventivní strategie Kolektiv autorů společnosti Scio 1

2 Tato publikace vnikla v rámci projektu Každý se cítí ve škole dobře klima školy, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.2.00/ Projekt byl financován prostřednictvím ESF a státního rozpočtu České republiky. Každá škola se může potýkat s různými projevy rizikového chování u svých žáků. Mezi nejčastější projevy rizikového chování patří šikana a kyberšikana, užívaní alkoholových a nealkolových drog, záškoláctví, vandalství, sprejerství, sexuálně rizikové chování, ale také příslušnost k různým subkulturám typu skinheads, hooligans apod. Nechceme vám předkládat jasný návod na to, jak s rizikovými jevy zacházet, protože k dobrému ošetření je nutné vycházet z lokálních podmínek, prostředí a znalosti konkrétních žáků. A to i přesto, že často slýcháme volání učitelů po jasných kuchařkách, které vysvětlí jak zacházet s tím kterým žákem a on se napraví. Bohužel to takto ve skutečném světě nefunguje. Vycházíme z bio psycho- socio-spiritiuálního modelu vzniku rizikových jevů. To znamená, že příčin vzniku může být celá řada (genetická dispozice, vliv rodiny, vrstevníků, temperament atd.), ty se navíc zpravidla kombinují mezi sebou a práce s jedincem znamená poznat nebo alespoň nahlédnout a vnímat tento jeho rámec. Pokud bychom používali pouze tu stejnou metodu dokola na každého, udělali bychom více škody než užitku. A kdosi moudrý již jednou napsal, že není nic horšího, než páchat dobro. To podstatné, co mohou učitelé v rámci snižování rizik nežádoucího chování činit, je mít skutečný zájem o každého žáka, být vnímavý k jeho potřebám, respektovat jeho jedinečnost, být vůči němu autentický a přistupovat k němu s respektem. Věříme, že většina žáků je ochotná akceptovat stanovisko učitele, respektovat jeho potřeby a být vstřícný vůči jeho oprávněným požadavkům. Učitelé by pro žáky měli být zejména autoritou, která si zasluhuje důvěru. Důležitou roli má tzv. skryté kurikulum, tedy to, co můžeme charakterizovat jako jakési prostředí školy, řekněme klima školy, ve kterém žáci jako houby nasávají to, jak se učitelé chovají k sobě navzájem, jak o sobě hovoří, jestli jsou spravedliví, jak komunikují se samotnými žáky a jejich rodiči. 2

3 Tato publikace tedy půjde spíše tímto směrem, protože věříme, že podstatná je změna postoje, tedy vůle a ochota žákům s problémy pomoci. Nikoliv správný technický postup, který zcela jistě selže při konfrontaci se skutečným světem. V této publikaci budeme hovořit především o primární a sekundární prevenci. Terciální prevencí se příliš zabývat nebudeme, protože podle našeho názoru by terciální prevenci pedagogičtí pracovníci vykonávat neměli. Při prokázaném výskytu závažného rizikového chování ve škole mají kontaktovat odborníky na danou problematiku. Primární prevence je taková, která se zaměřuje na celou skupinu, která rizikovým jevem dosud zasažená není. V našem případě tedy na všechny žáky. Jejím cílem je předcházet vzniku rizikového chování, popř. oddálit jeho počátek. Sekundární prevence je zaměřena na skupiny, které jsou rizikovým chováním více ohroženi. Ohroženým skupinám se budeme věnovat v první části práce. Terciální prevence se snaží napravit již vzniklé škody vzniklé rizikovým chováním. Pracuje tedy s jedinci, kteří jsou již přímo ohroženi. Dalším cílem terciální prevence může být snižování škod vzniklých rizikovým jednáním, zde hovoříme o tzv. harm reduction. 3

4 Příčiny rizikového chování, jejich projevy a subkultury rizikovým chováním ohrožené V první části se budeme věnovat seznámení s různými typy rizikového chování a subkulturám s nimi spojenými. Tuto kapitolu můžete brát jako jakýsi vstup do práce (kontaktu) s lidmi, kteří do těchto subkultur patří nebo s nimi sympatizují. Bezpochyby se s některými setkáváte u vás ve škole. Základní vhled vám umožní lépe pochopit motivy jejich jednání. Cílem této části je seznámit pedagogy s možnostmi práce s žáky, kterých se rizikové chování týká. Zejména na druhém stupni základních škol se učitelé setkávají s osobami, které různě bouřlivě prožívají své dospívání. Učitelé však bohužel na setkávání se a práci s dospívajícími nejsou nijak připraveni. Nemají na to žádné metodologické nástroje. Dospívání je období, ve kterém jedinec přechází z dětství do dospělosti. Dospívání označuje všechny změny (psychologické, sociální, sexuologické) v období přibližně mezi dvanáctým a dvacátým rokem života. Během dospívání se tělo mladého člověka výrazně proměňuje. Tato změna sebou přináší řadu nejistot, mění se dětská tělesnost, rozvíjejí se sekundární pohlavní znaky, tělo mění své proporce, při pohybu mnohdy neposlouchá, toto tělo může útočit na sebeúctu mladého člověka. To sebou může přinášet řadu problémů. Víme dobře, že pro mladého člověka je velmi důležité přijetí jeho referenční skupinou, mladý člověk se také snaží navazovat první sexuální kontakty. Snaží se být úspěšný u osob, které jej přitahují a to sebou může přinášet řadu rizik. Mladí lidé často přeceňují své možnosti, aby se předvedli, 4

5 experimentují s látkami se závislostním potenciálem, aby se uvolnili, ztratili zábrany. Výrazným fenoménem dospívajícího člověka je také nuda. Dospívající často touží po extrémních zážitcích, ještě si zdaleka neuvědomuje možná rizika. Dospívající má také potřebuje vymezovat se vůči autoritám, vůči rodičům i učitelům. Musí poznávat svět vlastní zkušeností, na vlastní kůži, nikoliv zprostředkovaně, sdělením. Mladý člověk si vytváří svůj autonomní svět, ve kterém si sám tvoří svůj systém hodnot, morálky. V mysli mu vyvstává mnoho pochybností o sobě i o světě rodičů. Hledá odpovědi na otázky smyslu bytí, řádu světa a svobody. Většinu volného času chce trávit v prostředí svých vrstevníků, během kterého čas ztrácí svůj ohraničený rozměr. Toto ještě není reálný svět, který ho bude čekat v dospělosti. Tento svět tvoří rámec jeho vrstevníků. Dospávající již není dítětem, ale také není dospělým. Vývoj jeho osobnosti určují tyto základní vývojové úkoly (Oetker a kol. 1987): - Akceptace tělesných změn - Osvojení si mužské nebo ženské role. Dospívající musí najít individuální řešení své sexuální role a jeho vlastního obrazu. - Získání emocionální nezávislosti na rodičích a jiných dospělých. - Osvojení nových vztahů k vrstevníkům (chlapcům i dívkám). - Příprava na profesní dráhu. - Příprava na partnerství a rodinný život. - Osvojení sociálně odpovědného chování. - Vytvoření vlastního hodnotového systému a osvojení etických pravidel jednání. Tyto úkoly mají u každého své vlastní načasování. Toto načasování manifestní propuknutí může provázet i krize, často velmi hluboká krize. S tím musí pedagogičtí pracovníci pracující s dospívajícími počítat. V souvislosti se sexuálním vývojem dospívajícího mohou přicházet krize, které vyústí do výrazně negativních jevů, jako je např. mentální anorexie a bulimie 5

6 (vyskytuje se mnohem častěji u dívek než u chlapců), rizikové sexuální chování, ale také může vést až k suicidiálnímu jednání. V dnešním světě se stává normou otevřená sexualita beze studu. Konfrontace s takovým obrazem se při probouzející se intimitě milostných vztahů může stát příčinou emocionálního zmatku a ohrožení sebeúcty mladého člověka. Každý pedagog musí reflektovat, že každý jedinec prochází svým vlastním vývojem, má jiné vlastní zkušenosti a jiný hodnotový systém vycházející z jeho rodinného prostředí. Toto uvědomování si může pedagogům pomáhat v tom, aby se vyvarovali banálním radám či hodnocením ba dokonce odsuzováním dospívajícího. V rámci vytváření si vlastní identity si mladý člověk často klade otázky typu: Kdo vlastně jsem? Jaké je mé místo ve světě? Jsem dobrý člověk? Co si o mně myslí druzí? Pochybnosti v těchto oblastech mohou vést až těžkým krizím vlastní hodnoty, v extrémním případě až v suicidiální jednání. Suicidiální jednání Při suicidiálním jednání musíme rozlišovat manifestní sebevražedný pokus, který neznamená nic jiného než zoufalou touhu po pozornosti, a pokus o skutečnou sebevraždu, kdy mladý člověk nevidí jiné východisko než dobrovolný odchod z tohoto světa. V období dospívání může být sebevražda až druhým nejčastějším způsobem úmrtí (Remschmidt, 1992). U dospívajících počet sebevražedných pokusů prudce stoupá kolem 15. roku věku. Vedle síly adolescentního prožívání vede mladé k přemýšlení o odchodu z tohoto světa také konfrontace s významem smrti a tabuizace smrti v dospělém světě. Četnost sebevražedného jednání vždy výrazně stoupá v období vysvědčení. Zde má výrazný vliv silný tlak na dobré výkony ze strany rodičů, Děti také takto někdy reagují na rodinné konflikty, berou na sebe vinu za to, že se rodiče hádají. Příčinou může být i sexuální zneužívání, týrání dítěte nebo nerozpoznaná deprese či šikanování. 6

7 Pokud se pedagogové setkají s nějakými slovními náznaky, vzkazy na sociálních sítí, popř. se na ně obrátí např. někdo z okolí mladého člověka, neměli by v žádném případě toto riziko bagatelizovat, podceňovat. Hlavní odpovědnost za dítě má rodič a právě toho by měl pedagog o svém podezření informovat. Samozřejmě, že při akutním riziku suicidiálního pokusu musí učitel jednat ihned a přivolat záchrannou službu a policii. Šikanování Častým rizikovým jednáním ve škole je problematika šikanování. Každá škola musí mít zpracovaný manuál postupu při výskytu šikanování. Z tohoto důvodu se této problematice v této práce věnovat nebudeme. Jen chceme pedagogy podpořit v jejich snaze tuto problematiku řešit. Výsledky dotazníkového šetření tohoto projektu dokazují, že žáci mají zájem a oceňují, když učitelé tyto jejich problémy řeší. V dotazníkovém šetření jsme se ptali, jak na výskyt takového problému učitel reaguje a nakolik tato jeho reakce pomůže či naopak situaci zhorší. V drtivé většině případů žáci uváděli, že pokud učitel situaci řeší, tak tato jeho reakce učiteli pomůže, pokud to nechá být (vzpomeňte, jak často někteří učitelé říkají, že si to děti mají vyřešit mezi sebou), tak situaci zpravidla zhorší. To je naprosto očekávané vnímání situace dítětem, protože pokud už učitel o problému ví, každé dítě očekává, že bude něco dělat. Z empirické zkušenosti můžeme říci, že se vyplácí dlouhodobá práce nejen s šikanovaným jedincem, ale také s agresorem, tedy tím, kdo šikanuje. Užívání alkoholu a nealkoholových drog Učitelé se mohou ve škole setkávat s žáky, kteří nadužívají alkohol, popř. s ním nějak výrazně rizikově experimentují. Bohužel jsme podle mezinárodních studií na prvním místě v žebříčku rizikového pití patnáctiletých. Nutno podotknout, že hlavní zodpovědnost za chování dítěte mají rodiče, nikoliv učitel a proto by 7

8 učitelé o rizikovém užívání alkoholu měli vždy především informovat rodiče. Samozřejmě platí zákonné povinnosti pedagogů (např. Zákon o sociálně právní ochraně dětí apod., které vymezují povinnosti školy v některých případech kontaktovat odbor sociálně právní ochrany dětí a mládeže. Užívání alkoholu se v České republice obecně často velmi podceňuje. Nejsou výjimečné případy, kdy učitelé na školních výletech tolerují pití alkoholu i čtrnáctiletým. To by se v žádném případě stávat nemělo. Mladí lidé jsou velmi citliví k různým zákazům a moralizování, toto na ně neplatí. Na druhou stranu jsou děti velmi vnímaví k jednání autorit. Z tohoto důvodu mají velmi těžkou úlohu zejména učitelé na malých městech a vesnicích, kteří jsou neustále na očích. Pedagog, kterého žáci vidí popíjet v místní restauraci, velmi brzy ztratí respekt, pokud bude chtít žákům vysvětlovat škodlivost alkoholu. Avšak i pedagog je jenom člověk se svými potřebami a má právo na zábavu stejně jako kdokoliv jiný. Podle našeho názoru je nejvhodnější pracovat (nebo navštěvovat zábavu) ve vedlejší vesnici nebo v jiné části města. Učitel by měl být stále žákům vzorem a neměl by se zapojovat do situací, kdy se např. žáci smějí tomu, že se někdo někde opil. Všichni žáci by měli mít jasno v tom, že pedagog popíjení alkoholu dětmi neschvaluje. Výrazný deficit však vnímáme především ve fungování naší vlády a státní správy, která si neumí poradit s tím, že prodejci nedodržují zákaz prodeje alkoholu mladistvým. Užívání nelegálních drog je velmi složitou otázkou, o které pojednává mnoho publikací. Podle našeho názoru by učitelé v žádném případě neměli tolerovat akutně intoxikované dítě ve vyučování. Učitelé často říkají, že s intoxikovaným dítětem nemohou nic dělat, protože záchranná služba odmítá přijet a rodič třeba nebere telefon. V tom případě učitelé uvádějí, že intoxikované dítě nechají sedět v poslední lavici a ostatním žákům řeknou, aby si jej nevšímalo. Jak se v takové situaci učí, je zřejmé. Škola má však povinnost ostatním žákům zajistit vyučování bez takových rušivých vlivů. 8

9 Pedagogové také často řeší otázku přípustnosti testování žáků na drogy ve škole. My v tomto případě zastáváme stanovisko, že takovým postupem škola ztrácí důvěru dítěte a tím i možnost dlouhodobější podporující práce s ním. Děti s klíčem na krku Dítě s klíčem na krku je dítě s malou podporou rodiny. Často se jedná o rodiny, které výchovu dítěte zanedbávají nebo je rodinná konstelace pro mladého člověka natolik tíživá, že rodinu raději opouští (ať už dočasně nebo trvale). Útěky z domova jsou velkou zátěží také pro pedagogy. Zde můžeme říci, že učitelé by rozhodně měli dodržovat svou povinnost informovat odbor sociálně právní ochrany dětí při větším počtu (10) neomluvených hodin. V žádném případě by neměli s dětmi uzavírat různé koalice, v tom smyslu, že budou děti krýt, protože chápou jejich těžkou situaci. Sem můžeme zařadit také děti, které z domova neutíkají, ale rodiče je zanedbávají v tom smyslu, že svým dětem neposkytují peníze na pomůcky, svačiny, neplatí jim obědy, školní výlety atp. V tomto případě se osvědčuje rodinu neodsuzovat, snažit se s nimi společně hledat zdroje, popř. nacházet nějaké jiné možnosti, aby situace na dítě měla co nejmenší vliv. Dítě by v těchto případech nemělo být trestáno. Můžeme doporučit kontakt s odborníky ze Sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi, kteří jsou schopni pracovat s celým rodinným systémem a pomáhat rodinám zvládat nároky okolního světa, vč. školních povinností dítěte. Skejťáci Častým typem subkultury vyskytující se v našich školách jsou tzv. skejťáci. Skateboarding k nám přišel z USA již někdy v sedmdesátých letech. Tato subkultura je často spojena s dalšími subkulturami hip-hopovou, technařskou nebo marihuanovou, což sebou nese rizika experimentování s alkoholem a 9

10 nealkoholovými drogami. Základní idea skejťáků je slovo freestyle tedy svobodný styl. Takový je i jejich způsob života. Punkeři a anarchisté se často vyznačují spíše pasivním životním stylem bez akceptování povinností a často se spojuje s experimenty s alkoholem a nealkoholovými drogami. Stěžejním heslem punku je NO FUTURE! tedy žádná budoucnost. Tato skupina se často vyznačuje různými alternativními zábavami, např. divoká hudba, tanec a tzv. šokující móda. Anarchisté také často kritizují politický systém země, mají sklon bránit ekosystém Země, mohou se angažovat v hnutí typu Greenpease. Někdy také odmítají jíst maso, stávají se vegetariány. Při kontaktu s nimi by učitelé měli brát na vědomí, že příslušníci této subkultury programově odmítají autoritativní projevy vůči nim. Platí na ně spíše akceptující přístup, kdy s nimi pedagog jedná jako s rovnocennou osobou, která má právo určovat si vlastní životní styl a mladého jedince seznamuje s důsledky jeho počínání a se svým stanoviskem. Skinheads Poslední skupinou, kterou v této práci zmíníme, jsou příslušníci hnutí skinheads. Hnutí skinheads původně vzniklo na Jamajce a poté se rozšířilo do celého světa. Hlavní příčinou vzniku této skupiny byla nespokojenost s životem v městských aglomeracích, s nezaměstnaností a chudobou. Nejrizikovější skupinou skinheads jsou tzv. WHITE POWER SKINHEADS, kteří propagují rasovou nesnášenlivost, myšlenky nacismu a netoleranci, často se obracejí proti Rómům. Zde doporučujeme dávat žákům jasné odmítavé stanovisko k jakýmkoliv projevům netolerance, nacismu apod., avšak neodsuzování daného člověka jako takového. V případě, že školu navštěvují nějaké národnostní menšiny, např. Rómové, Vietnamci apod., musíme dbát zvýšené opatrnosti, aby nehrozilo žádné ohrožení jejich bezpečnosti. Vulgární nadávky, urážky, ponižování ani fyzické ataky bohužel u skinheadů nejsou výjimkou. 10

11 Věříme, že pochopením příslušnosti žáků k některým vyjmenovaným skupinám, si pedagogové zjednoduší práci s těmito jedinci, protože budou více vnímaví k jejich světonázoru, životnímu postoji. Znovu však důrazně apelujeme na pedagogy, aby nepřekračovali své hranice a nesnažili se řešit něco, co již patří do rukou odborníků. Podle našich zkušeností je vhodným nástrojem kontaktování terénních sociálních pracovníků, kteří zároveň realizují programy primární prevence na školách. Toto spojení je zejména vhodné pro to, že tito pracovníci mohou odhalit potenciální rizikové jedince, se kterými se poté mohou snažit navázat kontakt v jejich přirozeném prostředí a působit na ně mimo školu. 11

12 Problémoví žáci a problémoví rodiče Nyní se budeme věnovat vymezení pojmů problémový žák problémový rodič, ideální žák ideální rodič. Vycházíme zde ze současných poznatků a vlastních zkušeností. V případě projektování ideálu popisujeme kýžený stav, který bychom si jako pedagogové přáli. Je to první krok k tomu, abychom nastartovali uvažování co udělat proto, abychom dosáhli cíleného stavu. Poté následuje teorie z vývojové psychologie a rodičovských stylů výchovy. Zaměříme na sebepoznání jak si dokážeme poradit s problémovými žáky a rodiči. Využijeme metodu škálování. Následuje hledání zdrojů jak lépe či úspěšněji pracovat s problémovými žáky a rodiči. Součástí je nácvik naslouchání, kladení otázek, definování cílů v konfliktní komunikaci, zvládnutí techniky zdolávání námitek a získání zpětné vazby. Budeme se věnovat tvorbě pravidel úspěšného zvládnutí jak problémových žáků, tak problémových rodičů. Tato kapitola je zaměřena na oblast prevence a řešení problémových situací se žáky a rodiči. Nabízíme vám praktický přístup orientovaný na vztah učitel žák, učitel rodič. Chceme, aby učitelé získali schopnosti řešit problémové situace se žáky i s rodiči a také volit vhodnou strategii jednání a tím předcházet možným konfliktům. Čtenáři získají podněty k těmto otázkám: - Jak porozumět chování žáků? - Jak rozumět chování rodičů? - Jak aplikovat metody a techniky práce s problémovými žáky a rodiči tak, aby vedly k požadovanému výsledku? - Jak vést rozhovor na základě techniky přístupu vedoucímu k řešení? 12

13 Cvičení 1: Vymezení pojmů: Problémový žák Problémový rodič Ideální žák Ideální rodič Z čeho pramení odmítavé jednání rodičů či žáků? Napište tolik myšlenek, kolik vás napadne, zkuste to za 3 minuty: Rodiče Žáci 13

14 Charakteristické projevy dospívání: Oblast citů zvýšená emocionalita, projevy lability emocí, poslušnost střídaná s nedůtklivostí, přátelskost s urážlivostí až hrubostí Oblast Jáství nejistota projevu, společenskost se snahou po izolaci, labilita sebehodnocení, halasná předvádivost přehlušující pocity méněcennosti, nadšení střídané nezájmem až apatií Oblast vůle klackovité chování, nevyvážené reakce výkony, činorodost střídající se s leností. Fyzická disharmonie vede k fluktuaci = vlnění. Cvičení 3: Doplňte druhý konec vlny: Lenost Nedůtklivost Urážlivost Samotářství x x x x Cvičení 4: Porovnejte informace s prezentací problémový žák. Zapište si k sobě, projevy související s dospíváním: 14

15 Významným světlem v temnotách a nadějí všech vychovatelů je postupně se prohlubující vnitřní orientace na dospělost, která spočívá v úsilí o nové kvality sebepojetí, přispívající k vyšší integrovanosti osobnosti hlavnímu úkolu fáze dospívání. (Čačka, 2000) V této době máme na paměti, že: - individuální faktor převládá nad skupinovým, - není v ničem jistota, - dospívající cítí ze všech stran zodpovědnost, ale oni na to zatím nemají, - od 12,5 nastupuje fáze abstrakce, - mezi rokem rozvoj schopnosti pozorovat, fáze egocentrismu, nastávají depresivní stavy Cvičení 5: Napište možnosti nesprávného získávání autority ze strany rodičů 3 minuty, ve dvojici porovnejte své poznámky. Poté porovnáme s tím, co uvádějí odborné zdroje. Cvičení 6: Výchovné styly rodičů Doplňte chybějící typy výchovy rodičů. 15

16 Zanedbávající Autoritativní Autoritářský Shovívavý Chování dětí pod vlivem výchovného působení bývá nezávislé, sebeprosazující, kamarádské vůči vrstevníkům a spolupracující s rodiči. Děti můžou být nezralé, nemusejí umět ovládat své impulsy, postrádají společenskou odpovědnost a nejsou schopny spoléhat se sami na sebe. V určité míře se také může objevit sklon k agresivitě. Děti, jejichž rodiče uplatňují.. sklon výchovy, mívají sklon k náladovosti a také se objevuje nedostatek soustředění. Neovládají své impulsy a city. Nemají zájem o školní výuku, což vede k tomu, že chodí za školu a mohou mít i sklon k užívání drog. Dítě, které je pod vlivem stylu výchovy má často sklon k sociální izolaci. Dívky v takovém případě bývají závislé a chlapci zase můžou mít sklon k agresivitě vůči svým vrstevníkům Cvičení 7: Doplňte do strategií zvládání a jednání možnosti jak s danými typy jednat, zvažte např. vzdálenost, oční kontakt.. Rodičovský typ Nepřístupný typ Charakteristické znaky Kamenný výraz v obličeji, úšklebky, pohrdání, uhýbá pohledem, používá skepsi, ironii, je rozmrzelý, neřekne proč přišel, je negativistický, vyjadřuje se v narážkách Strategie zvládání a jednání 16

17 Histrionský typ Narcistně agresivní typ Úzkostně agresivní typ Přiběhne, přicupitá, upraví se, prudká gesta, používá živou mimiku, je to herec a režisér v jedné osobě, řeč postrádá logiku Má rád sám sebe, neustále se upravuje, smrká, čistí si nos, hraje si se slovy, vyžaduje nadstandardní obdiv. Bojovný pohled, působí ukřivděně, odmítá pomoc a péči, je jízlivý. Pedanterní typ Bezohledně agresivní typ Má rovné držení těla, dodržuje předpisy a usiluje o pořádek. Není kreativní. Není osobnostně problematický, chce jasné instrukce, lidé ho berou vážně. Robustní postava, podezíravý, hlučný, vztahovačný, vulgární, vyhrožuje, neuznává obecně platné hodnoty, ideály či zvyky. Principy přístupu orientovaného na řešení: Když to není rozbité, nespravuj to. Když to funguje, dělej toho víc. Když to nefunguje, dělej něco jiného. Malé kroky mohou vést k velkým změnám. Řešení se nutně nemusí vztahovat k problému. K žádným problémům nedochází neustále, vždy existují výjimky, které lze využít. Budoucnost lze vytvářet i o ní vyjednávat. 17

18 Cvičení 8: Na škálu od 0 po 10 si vyznačte, kde si myslíte, že se nacházíte při řešení problémových situací v jednání se žáky nebo rodiči. Pokud chcete, můžete si udělat dvě škály jednu pro žáky, druhou pro rodiče. 0 znamená: nedaří se mi vůbec, nemám zkušenosti, v jednání jsem spíše neúspěšný/á. 10 znamená: v jednání jsem úspěšný/á, jsem spokojený/á s výsledkem jednání s problémovými žáky, rodiči Podle čeho poznáte, že jste právě zde? Jak se vám to podařilo, že jste právě na této hodnotě? Po určení a popsání míry hodnoty na škále pokračujeme dále. Kam byste se chtěli posunout např. během příštího školního roku? Označte na škále. Napište si svůj cíl. 18

19 Na čem poznáte, že jste dosáhli svého cíle? V čem to bude jiné než nyní? Po projektování cíle se zaměříme na zdroje. Kdo nebo co mi může pomoci při plnění cíle? Po určení zdrojů čili možností, které nám pomohou dosáhnout cíle se zaměříme na konkrétní činnosti nebo kroky, které budeme dělat při plnění cíle. Napište první tři kroky, které uděláte směrem ke splnění cíle. Pokud jich budete mít více, může být. 1. krok 2. krok 3. krok 19

20 Metoda pro zjištění postojů a potřeb S - otázka na SITUACI Příklad: Jaký je Váš názor? Jak vidíte problém? Jak řešíte P - otázka na PROBLÉM Příklad: Mám rozumět tomu, že Vám nevyhovuje? I otázka na IMPLIKACI Příklad: Co navrhujete? Už jste přemýšlel o možnostech řešení? N - otázky na NEODKLADNÁ POTŘEBU Příklad: Rozumím dobře tomu, že očekáváte? Myslíte, že bychom to mohli takto vyřešit? Cvičení 9: Představte si nějakou konkrétní situaci při jednání s problémovými rodiči. Nejdříve si popište tuto situaci a pak ve dvojicích formulujte otázky dle metody SPIN: a) Profesní situace S P I N Cvičení 10: Zamyslete se nad častými námitkami, které slyšíte: 20

21 Pět rad k dosažení úspěchu 1. Mějte stále na paměti TYP komunikačního partnera 2. ČTĚTE jeho verbální a neverbální projevy, vyhodnoťte a zvolte správnou taktiku 3. Ovládejte ČAS a PROSTOR 4. Nenechejte se vyprovokovat volte vhodné FORMY OTÁZEK 5. NASLOUCHEJTE ANALYZUJTE - TAKTIZUJTE Uznání a vyvrácení námitky N A T Technika Taktika Jak na to Otupování hrotů Nepřete se Rozumím vašim argumentům Tlak na ješitnost Polichoťte (s citem) Máte vysoké požadavky, takže Respektování postavení Vyzvedněte zodpovědnost Jeden břeh Zapojení do odbourávání námitky Oponující podvědomí Souhlaste rozhodnutím s jeho Chápu, připravil/a jsem vám Rozumím vám, podívejme se (společně) na (proč, s jakým cílem) Já na vašem místě Asertivně otevřete dveře očekával jsem vaše rozhodnutí, nejednal bych jinak, Cvičení 11: Ve dvojicích. Připravte si reakci na některou z vašich výše uvedených častých námitek. 21

22 Poř. č. 1. Co chci použít? Stránka individuálního rozvoje Proč to udělám? Přínos motiv

23

24 Komunikace s rodiči Pokud se učitel vypořádává s rizikovým jednáním žáků ve škole, musí být především schopen otevřeně komunikovat se samotným žákem, ale i jeho rodiči. Nejprve se věnujeme svým vlastním stereotypům ve vnímání školy a rodiny. Tak se dokážeme lépe vcítit, jak do role učitele, tak do role rodiče, a účinněji na ně reagovat. CO ČEKÁME VE VZTAHU ŠKOLA RODIČE A RODIČE - ŠKOLA AKTIVITA 1: Jaké máme dosavadní zkušenosti - ve škole - v rodině Zkuste se zamyslet a popř. ve škole s kolegy při vhodné příležitosti diskutovat o tom, jaké s touto oblastí máte zkušenosti. Uvidíte, že zkušenosti budou velmi různé. Zkuste přemýšlet také nad tím, jaké požadavky na komunikaci se školou, máte nebo byste měli v roli rodiče. Co čeká škola od rodičů a naopak Někteří učitelé si stěžují, že rodiče jejich žáků jsou k dění ve škole dokonale lhostejní. Jiným naopak vadí, že se o výuku svého dítěte starají až příliš. Jaké je postavení rodičů ve vztahu k české škole? Vztah mezi rodiči a školami procházel v historii dosti kontrastním vývojem. Starší kolegové si jistě vzpomenou, že před několika desetiletími se u nás prosazovalo mínění o nutné spolupráci školy s rodinami žáků. Školští inspektoři vyzývali učitele, aby navštěvovali rodiny žáků, zejména těch problémových, snažili se poznávat podmínky jejich rodinného prostředí, pomáhali rodičům s výchovnými potížemi dětí atd. 24

25 Později se u nás od tohoto pojetí upustilo, a naopak se proklamoval názor o nevhodnosti zasahování rodičů do práce škol: Podle tohoto přístupu by se měla škola jakožto instituce s kvalifikovanými odborníky pro vzdělávací činnost sama umět postarat o veškerou přípravu dětí pro další vzdělávání. Měla by být přitom schopna zvládnout to v době vyučování tak, aby ani děti, ani rodiče nebyli doma příliš zatěžováni školními záležitostmi, což se týkalo i učení dětí doma. Druhou stranou tohoto názoru bylo, že rodiče jakožto pedagogičtí laici by neměli do práce školy příliš zasahovat a měli by přenechat vše, co souvisí se školní edukací, specializovaným profesionálům učitelům. Ani jeden z obou přístupů se u nás ve své extrémní podobě neprosadil. Mezitím se na Západě vyvíjel trend ve směru spíše k prvnímu z uvedených přístupů, tedy ke komunikaci a spolupráci mezi rodinami a školami. U nás je v současné době úroveň komunikace a spolupráce mezi školou a rodičovskou veřejností nepříliš uspokojivá. Bariéra v komunikaci mezi těmito dvěma institucemi je zaviněná zvláště nedostatkem vzájemné důvěry a respektu. Vzdělejte si své potomstvo Rodiče a školy přesto nežijí navzájem v izolaci. Určité vztahy, spoje, či dokonce závislosti mezi nimi vždy existují. Vývoj lidské civilizace pro rodiče postupně vymezil tři základní role: rodiče jakožto edukátoři tedy ti, kteří vzdělávají; rodiče jakožto klienti vzdělávacích institucí a konečně rodiče jakožto participanti v ovlivňování vzdělávacích institucí. Pokud jde o první roli, ta je zakotvena biologicky. Jak vysvětluje kulturní antropologie (Murphy, 1998), lidská kultura je mechanismus pro přežití a kultura jakožto soubor znalostí, technologií, společenských zvyklostí, norem aj. byla vždy předávána mladé generaci hlavně jejich rodiči, prostřednictvím určitých edukačních procedur. Základní sociální rolí rodičů je tedy to, že jsou edukátory (vzdělavateli). V moderní společnosti tím vzniká otázka o vztazích mezi rodičovskou edukací a školní edukací. Jak se nyní konstatuje v zahraničí, pominulo přesvědčení 25

26 rozšířené v 70. letech a dříve, že rodičovská edukace a školní edukace jsou zcela odlišné a nezávislé procesy. Dnes se naopak sdílí pojetí, podle něhož se oba druhy edukace vzájemně doplňují: Zejména u dětí v období povinné školní docházky se očekává, že edukační role rodičů je v některých směrech nenahraditelná, tj. nemůže být zvládnuta pouze školou (např. v předávání hodnotových vzorců či sociálních postojů aj.). Spolurozhodující klienti Role rodičů jakožto klientů vzdělávacích institucí začala být uvědomována až během posledních několika let, avšak nabývá na stále větší významnosti, a to zvláště v rámci snah o zkvalitnění a zprůhlednění činnosti škol. V zahraničí a nyní i u nás se prosazuje tzv. akontabilita ve vzdělávání, což znamená, že školy mají projevovat svou zodpovědnost vůči svým klientům, tj. především rodičům, kteří jim svěřují děti do edukační péče. I když toto pojetí, svým založením ekonomické, není dosud široce uplatňováno v běžném životě, je stále výrazněji proklamováno vládami, parlamenty a školskými politiky. Ti apelují na školský sektor především výzvami ke zkvalitňování práce a výstupů škol, což by mělo také informovat rodiče při jejich rozhodováních o volbě školy pro své děti. Třetí role rodičů jakožto participantů v ovlivňování škol je vlastně syntézou obou předchozích: Jde v ní o to, aby rodiče mohli využívat a skutečně využívali svá práva týkající se působení na školy a na lokální i státní školskou politiku. K tomu dnes většina zemí včetně České republiky vytvořila legislativní podmínky, zejména prostřednictvím zákonů či předpisů o školských radách. Také nadnárodní organizace a společenství se k těmto právům rodičů vyslovují. Základní premisou je v této oblasti kvalita vztahů mezi rodinami a školami. Dobrý vztah mezi rodinou a školou je dnes důležitým předpokladem úspěšnosti školní socializace dítěte a do značné míry i úspěšnosti jeho socializace vůbec. Samozřejmě tuto realizaci dobrých vztahů musí umožňovat vhodné legislativní podmínky. 26

Východiska pro intervenci ve školách

Východiska pro intervenci ve školách Obsah ČÁST I Východiska pro intervenci ve školách Intervence základní pojmy a problémy............................ 1005 Obecný model učení............................................. 1070 2.1 Obecné principy

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz

Seminář pro rodiče ŠIKANA. Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz tlaky na dítě Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Výchova k občanství - Prima

Výchova k občanství - Prima - Prima Výchova k občanství Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence občanská Kompetence sociální a personální Kompetence k učení Kompetence pracovní

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Život v náhradní rodinné péči z pohledu přijatých dětí a náhradních rodin www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova ŠVP LMP

Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova ŠVP LMP Charakteristika vyučovacího předmětu Občanská výchova ŠVP LMP Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Občanská výchova Vyučovací předmět Občanská výchova je tvořen z obsahu vzdělávacího

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

Psychologický přístup k agresivním nemocným

Psychologický přístup k agresivním nemocným Psychologický přístup k agresivním nemocným Mgr.Alexandra Škrobánková Hematoonkologická klinika FN Olomouc Oddělení klinické psychologie FN Olomouc 25.1.2007 AGRESE chování, které je vedeno se záměrem

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky.

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Lektor : Ing. Mgr. Marie Nováková Účinný výchovný styl pedagoga integrace žáků do kolektivu třídy Doporučeno: Pedagogický pracovník ZŠ, SŠ, vychovatel

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Dagmar Neugebauerová OSPOD Brno sever Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti Realizace všech zákonných

Více

Vše, co se dá měřit, se dářídit! Ovšem to, co je pro maximální výkon nezbytné, je jen těžko měřitelné. HRANICE maximálního výkonu

Vše, co se dá měřit, se dářídit! Ovšem to, co je pro maximální výkon nezbytné, je jen těžko měřitelné. HRANICE maximálního výkonu Vše, co se dá měřit, se dářídit! Ovšem to, co je pro maximální výkon nezbytné, je jen těžko měřitelné. HRANICE maximálního výkonu Co jsme si připravili Hranice maximálního výkonu Výsledky, úspěch a životní

Více

Program proti šikaně ve škole

Program proti šikaně ve škole Program proti šikaně ve škole Obsah Předmět 1. Základní body specifické primární prevence šikanování 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování 2.2 Verbální šikana 2.3 Fyzická šikana 3. Odpovědnost školy

Více

Problémové situace ve školství

Problémové situace ve školství EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Problémové situace ve školství Řízení lidských zdrojů ve vzdělávacích institucích Řízení lidských zdrojů ve školství Ve škole můžeme

Více

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Minima lní preventivní program

Minima lní preventivní program Minima lní preventivní program 1 Charakteristika programu 1.1 Prevence rizikového chování ve škole Vychází z konkrétních podmínek školy a pomáhá zachytávat rizikové faktory v chování žáků, vychovává žáky

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Minimální preventivní program PLÁN Školní rok: 2014/2015 Ředitelka školy: Mgr. Ilona Vránková Školní metodik prevence sociálně patologických jevů: Mgr. Petra Nováková Termín seznámení pedagogických pracovníků

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Osobnost vedoucího pracovníka

Osobnost vedoucího pracovníka 1 Osobnost vedoucího pracovníka (přerod spolupracovníka v nadřízeného, silné a slabé stránky, budování autority) odpovědnosti a převažující činnosti v jednotlivých rolích legislativní rámec odpovědností

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Základní škola a Mateřská škola Habry, V Zahradách 18, 582 81 Habry Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u žáků ve škole Obsah: 1. Předmět úpravy 2. Vymezení základních pojmů 3. Začlenění

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Poradenské služby poskytované ve škole

Poradenské služby poskytované ve škole Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula

VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015. Lukáš Hula VÝCHOVA K PODNIKAVOSTI JEDNÁNÍ OBOROVÝCH SKUPIN PODZIM 2015 Lukáš Hula Východiska Zahraničí Česká republika Přehled Proč hovoříme o výchově k podnikavosti? Protože podnikatelé jsou páteří ekonomiky Protože

Více

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže.

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova Prosociální výchova je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova se pod názvem etická výchova vyučuje jako volitelný, ale povinný

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním.

Více

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová Komunikace v konfliktních situacích II Ing. Petra Palasová I. Prevence Konfliktní situace II. Zvládání, řešení, zklidnění konfliktu Komunikujeme Na straně vysílače Na straně příjemce Komunikujeme Verbálně

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví

Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Duševní hygiena a supervize ve zdravotnictví Zdravotní sestra a její pracovní náplň Ideální sestra je vysoce vzdělanou profesionálkou, která zvládá s přehledem a spolehlivě náročné situace a problémy,

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Příloha č. 1 Základní informace o zařízení Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Telefon: 606 635 113 E-mail:

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Název SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2011 Mgr. Olga Čadilová SYNDROM VYHOŘENÍ Burn - out Syndrom vyhoření vyhoření

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice

Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Mládež a právo z pohledu Orgánu sociálně-právní ochrany dětí Bc. Jana Majerovič Krůfová, kurátor pro mládež, OSPOD Jilemnice Sociálně-právní ochrana dětí Výkon státní správy v rámci přenesené působnosti

Více

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 1. st. Charakteristika vzdělávacího oboru V rámci prvního stupně se žáci seznamují s etickou výchovou v rámci integrovaného vzdělávání, tzn. prolínání do různých vzdělávacích oblastí. Týká se to převážně

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Školní rok: 2014 2019 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA DĚTMAROVICE, příspěvková organizace, DĚTMAROVICE 1002, 735 71 PŘEDKLADATEL: Mgr. PAVLA ZELENKOVÁ, ŠMP ZODPOVĚDNÁ OSOBA:

Více

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích

Více

. -. (uveďte školní rok)

. -. (uveďte školní rok) MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM. -. (uveďte školní rok) ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa všech škol a školských zařízení (dle rejstříku), pro které platí tento Minimální preventivní program (MPP) 1) : 1. 2.

Více

M Ě S Í Č N Í P L Á N Č I N N O S T I v oblasti rizikových forem chování 2015/2016

M Ě S Í Č N Í P L Á N Č I N N O S T I v oblasti rizikových forem chování 2015/2016 S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark M Ě S Í Č N Í P L Á N Č I N N O S T I v oblasti rizikových

Více

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Komunikace v organizaci Asertivita Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

Vzdělávací oblast: Etická výchova Vyučovací předmět: ČJ, AJ, PR, VL, PŘ, VV, TV

Vzdělávací oblast: Etická výchova Vyučovací předmět: ČJ, AJ, PR, VL, PŘ, VV, TV 1. 2. 3. třída Základní komunikační dovednosti osvojí si: -oslovování křestními jmény - používání vhodných forem pozdravu -naslouchání -dodržování jednoduchých komunikačních pravidel ve třídě -poděkování

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná Metody sociální práce 4 PhDr. Jana Novotná Pojmy v sociální práci Lidský vztah jako součást profese Pojmy v sociální práci AKCEPTACE Akceptace je bezvýhradné přijetí vedeného. Je považována za první základní

Více

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba

TÝMOVÝ VÝSTUP. Týmový výstup 360 zpětné vazby. 360 zpětná vazba TÝMOVÝ VÝSTUP Týmový výstup 360 zpětné vazby 360 zpětná vazba ÚVOD Týmový výstup nabízí přehled výsledky napříč zvolenou skupinou. Výstup odpovídá strukturou individuálním výstupním zprávám a pracuje s

Více

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY

VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY VÝŇATEK Z VYHLÁŠKY Č. 72 / 2005 STANDARDNÍ PORADENSKÉ ČINNOSTI ŠKOLY Standardní činnosti školy Obsah Standardní činnosti školy...1 1.Standardní činnosti výchovného poradce...2 Poradenské činnosti:...2

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 17, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 10.4. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ. Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice. Školní rok 2013/2014

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ. Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice. Školní rok 2013/2014 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ Základní škola praktická s.r.o Krušnohorská 1570 Teplice Školní rok 2013/2014 Zpracovala:Mgr. Irena Novotná OBSAH 1. Úvod 2. Cíl minimálního preventivního

Více

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ Příloha minimálního preventivního programu ZŠ Jedovnice I. Tento program vznikl na základě Metodického pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování

Více

Základní škola Lovosice, Sady pionýrů 355/2, okres Litoměřice Jednotný postup školy a rodiny při řešení výchovných problémů žáků

Základní škola Lovosice, Sady pionýrů 355/2, okres Litoměřice Jednotný postup školy a rodiny při řešení výchovných problémů žáků Základní škola Lovosice, Sady pionýrů 355/2, okres Litoměřice Jednotný postup školy a rodiny při řešení výchovných problémů žáků Tento pokyn upravuje postup vyučujících při řešení výchovných, kázeňský

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů

SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013. Metodik prevence sociálně patologických jevů SOU Valašské Klobouky MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM (MPP) 2012 2013 Metodik prevence sociálně patologických jevů Roční plán práce zabezpečuje Mgr. Pavel Hrabina Konzultační hodiny pro žáky a rodiče: kdykoliv

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY Základní škola, Trutnov, Komenského 399 Projekt Škola pro všechny, registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.2.21/01.0027 Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY PRAVIDELNÝ PROGRAM DOUČOVÁNÍ Doučování

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu)

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Škola : ZŠ Sirotkova 36, Brno 616 00 Metodik prevence : Mgr. Zuzana Košťálová (I. stupeň) Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Cíl: 1. vytvoření krizového plánu pro řešení

Více

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě - K O N C E P C E Č I N N O S T I 1. Činnost školního poradenského pracoviště Školní poradenské

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace. Školní preventivní strategie na léta 2013 2018

Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace. Školní preventivní strategie na léta 2013 2018 Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace Školní preventivní strategie na léta 2013 2018 Platná legislativa Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více

V.8 Člověk a zdraví V.8.1 Výchova ke zdraví

V.8 Člověk a zdraví V.8.1 Výchova ke zdraví 1/8 V.8 Člověk a zdraví V.8.1 Výchova ke zdraví V.8.1.II 2. stupeň V.8.1. II. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Předmět svým obsahem bezprostředně navazuje na obsah vzdělávací

Více

Program Škola podporující zdraví. Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha

Program Škola podporující zdraví. Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha Program Škola podporující zdraví Ing. Linda Fröhlichová Státní zdravotní ústav Praha Historie a vývoj programu ŠPZ 1986 vytvořen a zahájen ve Skotsku 1992 přijat v ČR Cíl 13 programu Zdraví 21 Zdravé místní

Více

Worklife balance. Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208

Worklife balance. Projekt Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Worklife balance Projekt "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný, CZ.1.04/3.4.04/88.00208 Tento projekt je financováno z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje

Více

MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK

MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK Pavel Hrbáč TK WHITE LIGHT I. DOSAVADNÍ ZKUŠENOST S MUŽSKÝMI SKUPINAMI V TK WHITE LIGHT I. Několikaletá existence nepravidelných dělených skupin, uskutečňovány

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

Jednodenní seminář reálné sebeobrany pro ženy

Jednodenní seminář reálné sebeobrany pro ženy Jednodenní seminář reálné sebeobrany pro ženy Polije Vás horko? Ztuhnou Vám nohy? Nevíte jak reagovat? My Vás reagovat naučíme. Přijďte v sobotu na náš seminář. Jedná se o jednodenní úvodní kurz sebeobrany

Více

28. Školní psycholog. Anotace. Téma: systémová podpora

28. Školní psycholog. Anotace. Téma: systémová podpora 28. Školní psycholog Téma: systémová podpora Anotace Školní psycholog je poměrně nová profese, která se začala prosazovat a formovat v 90. letech minulého století. Postupně se čím dál více etabluje v praxi

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAKTICKÁ BOCHOV

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAKTICKÁ BOCHOV ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRAKTICKÁ BOCHOV OKRUŽNÍ 367, 364071 Bochov ŠKOLNÍ STRATEGIE PREVENCE Příloha ŠVP pro ZV Oáza ( školní rok 2007 2010 ) Zpracovala : Mgr. Marta Giorgiutti, školní metodik prevence Garant

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný?

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? 1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? Podoblast A1: Individualizace výuky A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? A1/2 Představme si úsečku.

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2011/2012

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2011/2012 Základní škola a Mateřská škola, Ostrovačice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Ríšova 43, 664 81 Ostrovačice MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2011/2012 1. ČÁST: ZÁKLADNÍ PRINCIPY ÚČINNÝCH PREVENTIVNÍCH

Více

Minimální preventivní program na školní rok 2014 15

Minimální preventivní program na školní rok 2014 15 Jamenská 555, Jablonné nad Orlicí 561 64 tel: 461 100 016 e-mail: skola@zs.jablonneno.cz Minimální preventivní program na školní rok 2014 15 Č.j.: 81/2014/RE Spisový znak: C4 Skartační znak: A/5 Platnost:

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více