Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

Transkript

1 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta bezpečnostního inženýrství Katedra bezpečnosti práce a procesů Kategorizace prací v nové výrobní hale sušenek pro zajištění bezpečnosti Student: Bc. Pavel Szotkowski Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Ivana Bartlová, CSc. Studijní obor: Bezpečnostní inženýrství Termín odevzdání diplomové práce:

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem byl/a seznámen/a s tím, že na moji diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů; beru na vědomí, že odevzdáním diplomové práce souhlasím se zveřejněním své práce podle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, bez ohledu na výsledek obhajoby 1) ; beru na vědomí, že diplomová práce bude uložena v elektronické podobě v univerzitním informačním systému Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava (dále jen VŠB TUO), dostupná k prezenčnímu nahlédnutí; beru na vědomí, že VŠB TUO má právo nevýdělečně ke své vnitřní potřebě diplomovou práci užít v souladu s 35 odst. 3 2) ; beru na vědomí, že podle 60 3) odst. 1 autorského zákona má právo VŠB TUO na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla v rozsahu 12 odst. 4 autorského zákona; beru na vědomí, že podle 60 3) odst. 2 a 3 mohu užít své dílo diplomovou práci nebo poskytnout licenci k jejímu využití jen s předchozím písemným souhlasem VŠB TUO, která je oprávněna v takovém případě ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které byly VŠB TUO na vytvoření díla vynaloženy (až do jejich skutečné výše); beru na vědomí, že pokud bylo k vypracování diplomové práce využito softwaru poskytnutého VŠB TUO nebo jinými subjekty pouze ke studijním a výzkumným účelům (tedy pouze k nekomerčnímu využití), nelze výsledky diplomové/bakalářské práce využít ke komerčním účelům; beru na vědomí, že pokud je výstupem diplomové práce jakýkoliv softwarový produkt, považují se za součást práce rovněž i zdrojové kódy, popř. soubory, ze kterých se projekt skládá. Neodevzdání této součásti může být důvodem k neobhájení práce. Jméno, příjmení: Bc. Pavel Szotkowski Adresa: Vladislava Vančury 320/39, Hlučín Dne:15. Dubna 2016 Podpis: 1) zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, 47 Zveřejňování závěrečných prací: (1) Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy. (2) Disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny. (3) Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby. 2) zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, 35 odst. 3: (3) Do práva autorského také nezasahuje škola nebo školské či vzdělávací zařízení, užije-li nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní potřebě dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo školskému či vzdělávacího zařízení (školní dílo). 3) zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, 60 Školní dílo: (1) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla ( 35 odst. 3). Odpírá-li autor takového díla udělit svolení bez vážného důvodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle u soudu. Ustanovení 35 odst. 3 zůstává nedotčeno. (2) Není-li sjednáno jinak, může autor školního díla své dílo užít či poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy nebo školského či vzdělávacího zařízení. (3) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení jsou oprávněny požadovat, aby jim autor školního díla z výdělku jím dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence podle odstavce 2 přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložily, a to podle okolností až do jejich skutečné výše; přitom se přihlédne k výši výdělku dosaženého školou nebo školským či vzdělávacím zařízením z užití školního díla podle odstavce 1.

3

4 samostatně. Místopřísežné prohlášení: Místopřísežně prohlašuji, že jsem celou diplomovou práci vypracoval V Opavě dne Bc. Szotkowski Pavel

5 Anotace Je zpracováno posouzení a zhodnocení rizikových faktorů, které ovlivňují zaměstnance společnosti, vyrábějící trvanlivé pečivo. Následně je provedeno zařazení všech pracovních pozic, které jsou ovlivněny rizikovými faktory, do jednotlivých kategorií dle platné legislativy. Na základě vyhodnocení rizik jsou navržena ochranná opatření k eliminaci nebo omezení působení rizikových faktorů a možného výskytu nemoci z povolání a tím je zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců společnosti na odpovídající úrovni. Klíčová slova: kategorizace prací, rizikový faktor, expozice, zdravotní riziko, Summary In the thesis is elaborated assessment and evaluation of risk factors that effect employees of biscuit production company. Subsequently is performed classification of all work positions which are affected by risk factors into different categories according to applicable legislation. On the basis of the risk assessment are proposed corrective measures to eliminate or reduce the impact of risk factors and the possible occurence of occupational disease and thus ensure the safety and health of the employees at the appropriate level. Key words: categorization, risk factor, exposition, balast, health risk, protective measures

6 Poděkování Velice rád bych poděkoval paní doc. Ing. Ivaně Bartlové, Csc. za odborné vedení, ochotu, cenné rady, vynaložený čas, připomínky a předání mnohých zkušeností při vedení mé bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat paní Ing. Pavlu Bolackou za ochotu, cenné rady, vynaložený čas při vedení praktické části bakalářské práce.

7 Úvod Legislativa pro provedení kategorizaci prací Orgány ochrany veřejného zdraví Ministerstvo zdravotnictví... 5 Krajské hygienické stanice Kategorizace prací Celostátní informační systém kategorizace prací Zařazení do kategorií Rizikové práce Evidence rizikových prací Rizikové faktory Měření pro účely kategorizace Hodnocení rizik Hluk, jeho zdroje a účinky hluku na zdraví Fyzická zátěž Pracovní poloha Psychická zátěž Společnost Mondelez Linka A Analýza rizik a posouzení pracovního prostředí Popis profesí a návrh na zařazení do kategorií a nápravná opatření THP pracovníci Expozice rizikovým faktorům Expozice Hluku První vnitřní měření hluku na pracovišti Druhé vnitřní měření hluku na pracovišti Fyziologie práce Odborné posouzení fyziologických podmínek na pracovišti Rizikový faktor fyzická zátěž Rizikový faktor prach Rizikový faktor psychická zátěž Rizikový faktor pracovní poloha Zhodnocení Závěr Literatura Seznam tabulek Seznam obrázků Seznam grafů Seznam příloh... 76

8 Úvod Zdraví a práce se vzájemně podmiňuje a lze říct, že jsou na sobě nepřímo závislé. Zdraví umožňuje pracovníkovi podávat v práci ideální výkon a práce zase je přímo či nepřímo zdrojem většiny hodnot potřebných pro člověka a nejen těch finančních. V konečném důsledku můžeme říct, že je práce i zdrojem zdraví, ale práce ovšem může mít na zdraví také negativní vliv. Při práci jsou často lidé vystaveni faktorům, které se v běžném životě nevyskytují, případně se v práci vyskytují ve větší míře. Zdraví je všeobecně chápáno jako právo člověka a jeho ochrana je upravena legislativními předpisy. Stejně tomu je i při řešení ochrany zdraví před nepříznivým působením nebezpečných faktorů v práci. Získávání informací potřebných pro zajištění ochrany zdraví pracovníků lze rozdělit na sledování expozice škodlivinám a na sledování jejich účinků, včetně zajištění opatření na její snížení v případech, kdy výskyt škodliviny překročí stanovené hygienické limity. Sledování účinků se realizuje prostřednictvím pracovně lékařských služeb (závodní lékaři) a monitorováním nemocí z povolání. Ochranu před poškozením zdraví při práci lze provádět dvěma směry, jednak kontrolou podmínek, tzn. sledováním a kontrolou faktorů, jimž jsou zaměstnanci v práci exponováni a jednak kontrolou a sledováním dopadů, sledováním zdravotního stavu pracovníků, nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání. Ke kontrole expozice byl právě systém kategorizace vytvořen. Kategorizace prací umožňuje hodnocení úrovně zátěže zaměstnanců takovými faktory, které ze zdravotního hlediska rozhodují o kvalitě pracovních podmínek, jsou charakteristické pro danou práci na konkrétním pracovišti a pro míru zabezpečení ochrany zdraví pracovníků. Cílem diplomové práce je analyzovat celkovou situaci zajištění bezpečnosti ve společnosti, vyhledat a zhodnotit rizika i rizikové faktory mající negativní vliv na zaměstnance a provést kategorizaci pracovních profesí na nové výrobní lince společnosti Mondelez International s.r.o. (dále Mondelez). V neposlední řadě navrhnout dostatečná opatření k omezení působení rizikových faktorů alespoň na přijatelnou úroveň a splnit tak zákonný požadavek kategorizace prací. 1

9 1 Legislativa pro provedení kategorizaci prací Problematika kategorizace prací je obsažena v zákonech, vyhláškách i nařízeních vlády a je třeba zdůraznit, že platná legislativa se aktualizuje podle současných měření a statistických výsledků. Legislativa přesně udává jak postupovat u jednotlivých pracovních pozic pro zařazení do kategorií. Podrobněji je rozebrána legislativa uvádějící nebo konkretizující způsob a podmínky zařazení do kategorií prací. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce [1], řeší základní povinnosti zaměstnavatele týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, udává povinnosti v oblasti prevence rizik i povinnosti vůči zaměstnancům. Povinnosti zaměstnavatele jsou směřovány také do oblasti kategorizaci prací. Zaměstnavatel je tedy povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť, úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek a dodržovat metody a způsob zajištění a také hodnocení rizikových faktorů. Zaměstnavatel je rovněž povinen informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena, sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje pracovně lékařskou péči a dále jakým pracovně lékařským prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit a umožnit jim podrobit se prohlídkám i vyšetřením. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví [2], řeší problematiku ochrany veřejného zdraví, kterou musí fyzické i právnické osoby respektovat. Vymezuje výkon, činnosti a pravomoc jednotlivých státních orgánu ve věci veřejného zdraví i jasně a srozumitelně definuje rizikové práce. Pro zaměstnavatele uvádí, které úkoly a jakým způsobem, musí plnit při zařazování prací do kategorií. 2

10 Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií [3], definuje rizikové faktory mající vliv na zdraví a je stěžejní pro samotné zařazení do jednoho ze stupňů kategorie jasnými limitními hodnotami pro daný rizikový faktor. Nutno dodat, že přílohy vyhlášky, kde se nacházely veškeré tabulkové hodnoty, se oddělily a staly se součástí vyhlášky č. 107/2013 Sb.[4] Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací [5], udává přípustné hygienické limitní hodnoty expozice pro hluk a vibrace pro jednotlivé kategorie. Nejdůležitějším faktorem při zařazování do kategorií ve společnosti Mondelez je hlavně hluk, s vibracemi se mohou zaměstnanci dostat do kontaktu pouze ojediněle a v neškodné formě. Nařízením jsem se orientačně řídil při vytipování potencionálních hlučných míst ve výrobní hale. Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání [6], definuje nemoci z povolání jako nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek. Seznam nemocí z povolání je v příloze č. 1 nařízení. Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků [9], stanovuje rozsah a bližší požadavky na zaměstnavatele vybavit pracovníky osobními ochrannými pracovními prostředky, které si vyžadují pracovní profese. Zaměstnavatel stanovuje způsob, podmínky a dobu používání osobních ochranných prostředků na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce na pracovišti i s přihlédnutím k vlastnostem osobních ochranných pracovních prostředků. V příloze č. 1 je uvedena tabulka pro vyhodnocení rizik pro výběr a použití ochranných prostředků, v příloze č. 2 jsou uvedeny jednotlivé ochranné prostředky a v příloze č. 3 jsou vymezeny práce a činnosti, které ochranné prostředky vyžadují. V případě společnosti Mondelez musí být volba příslušných OOPP důkladnější než obvykle, a to kvůli bezpečnosti potravin. Prostředky musí být z netříštivých, pevných materiálů, nesmí se drolit a být možným zdrojem kontaminace (např. materiály, které by metaldetektor nebyl schopen zachytit) v případě, kdy budou užívány v přímém kontaktu 3

11 s výrobkem. Stává se, že bezpečností technik, který musí OOPP zajistit, se dostane do sporu s technikem kvality. Vždy se ale musí společně nalézt kompromisní řešení., která vyhovují oběma oddělením. 4

12 2 Orgány ochrany veřejného zdraví Hlavním zástupcem ochrany veřejného zdraví, včetně ochrany zdraví při práci, je Ministerstvo zdravotnictví. Současně je také jedním z orgánu státní správy v této oblasti. Dalším důležitým orgánem ochrany veřejného zdraví jsou krajské hygienické stanice. 2.1 Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví v oblasti ochrany veřejného zdraví řídí a kontroluje výkon státní správy a odpovídá za tvorbu a uskutečňování národní politiky na tomto úseku. Řídí a kontroluje krajské hygienické stanice. Zajišťuje mezinárodní spolupráci a plní úkoly vyplývající z mezinárodních smluv o ochraně veřejného zdraví. Některé důležité činnosti: Sestavuje celorepublikové programy ochrany a podpory veřejného zdraví, řídí výchovu k podpoře a ochraně veřejného zdraví. Stanoví zásady a postupy hodnocení a řízení zdravotních rizik. Uděluje a zrušuje pověření k provádění autorizace. Ministerstvo zdravotnictví plní rovněž funkci odvolávacího orgánu a rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských hygienických stanic. Krajské hygienické stanice Mezi úkoly Krajské hygienické stanici patří (dále KHS): vydávat rozhodnutí, povolení, osvědčení a plnit další úkoly státní správy v ochraně veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru, vykonávat státní zdravotní dozor nad dodržováním zákazů a nad plněním dalších povinnosti k ochraně veřejného zdraví, včetně ochrany zdraví při práci před riziky plynoucími z fyzikálních, chemických a biologických faktorů pracovních podmínek nebo z nepříznivých mikroklimatických podmínek a z fyzické a duševní zátěže, rozhodovat na návrh zaměstnavatele nebo z vlastního podnětu ve věcech kategorizace prací, 5

13 stanovit rizikové práce a plnit úkoly ve věci vedení evidence rizikových prací, stanovit zaměstnavateli pro výkon rizikových prací, s ohledem na expozici zaměstnanců rizikovým faktorům pracovních podmínek: minimální rozsah a termíny sledování faktorů pracovních podmínek a minimální náplň a termíny periodických lékařských preventivních prohlídek a minimální náplň vstupních a výstupních lékařských preventivních prohlídek, lékařské preventivní prohlídky po skončení rizikové práce jde-li o takové vlivy pracovních podmínek, které se mohou nepříznivě projevit i po delší době, následné lékařské prohlídky pracovníků se zdroji neionizujícího záření kategorie A stanoví za podmínek upravených ve zvláštním právním předpisu č. 18/1997 Sb. (atomový zákon). stanovit zaměstnavateli způsob a minimální četnost sledování zátěže organismu zaměstnanců vykonávajících rizikové práce, provádět ověření podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání, zřizovat komise, plnit úkoly dotčeného správního úřadu, projednávat přestupky na úseku ochrany veřejného zdraví, stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek a metodu jeho stanovení v pracovních podmínkách, stanovit způsob, minimální rozsah a četnost jeho sledování a opatření k ochraně zdraví zaměstnanců v riziku takového faktoru, zařadit práci s tímto faktorem z vlastního podnětu do kategorie, vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti, zajistit závodní preventivní péči zákonem č. 372/2011 Sb. [7] a poskytovat zařízením vykonávajícím pracovně lékařskou péči informace nutné k ochraně zdraví při práci.[12] V roce 2014 bylo za nedodržení povinnosti hygieny práce odbory hygieny práce KHS uloženo celkem 142 pokut v celkové výši Kč. Důvodem pro uložení pokuty bylo např. neohlášení práce s azbestem, nepředložení návrhu na kategorizaci prací, 6

14 nevyhovující mikroklimatické podmínky na pracovišti, nezajištění osobních ochranných pracovních prostředků a nevyhovující sanitární zařízení. Při ukládání pokut bylo přihlíženo k závažnosti, délce trvání a následkům protiprávního jednání. Pokud se jednalo o menší nedostatky, kdy nehrozilo akutní poškození zdraví zaměstnanců, a zaměstnavatel do protokolu o kontrolním zjištění uvedl termín realizace nápravných opatření, bylo při odstranění závad v termínu od pokuty upuštěno.[13] V roce 2014 bylo uděleno za zjištěné nedostatky celkem blokových pokut (pokut na místě), v celkové výši Kč. Ve správních řízeních, kterých bylo vedeno 2 785, byly uloženy sankce ve výši Kč. Celkem tedy bylo uloženo finančních sankcí v celkové výši Kč. Statistiky udělených sankcí jsou uvedeny v tabulce č. 1. [13] Tabulka 1 Přehled počtu udělených sankcí v HV podle typu za rok 2014 [13] Druh Počet Výše Bloková pokuta dle zákona č. 200/1990 Sb., 634/1992 Sb. nebo jiného Sankce dle zákona č. 258/2000 Sb Sankce dle zákona č. 110/1997 Sb Sankce dle zákona č. 634/1992 Sb Sankce celkem Celkem

15 3 Kategorizace prací Kategorizace prací vyjadřuje hodnocení úrovně zátěže zaměstnance faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek. Podle míry výskytu faktorů se práce zařazují do čtyř kategorií. Rizikovou prací je práce zařazená do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazené do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. V následujících tabulkách a grafech jsou rizikové práce označovány 2R, 3 a 4. [13] Výsledky kategorizace prací slouží zaměstnavateli jako objektivní podklad pro přijetí opatření k ochraně zdraví při práci (technických, režimových a organizačních), k omezení rizik poškození zdraví, a k určení vhodných osobních ochranných pracovních prostředků atd. Krajská hygienická stanice rozhodnutím zařadí práce do rizikových kategorií a stanoví zajištění průběžného sledování expozice zaměstnanců faktorům pracovních podmínek prostřednictvím měření koncentrací a intenzit jednotlivých faktorů prostředí a sledování odezvy organismu zaměstnanců. Náplně a četnost preventivních lékařských prohlídek od již krajská hygienická stanice nestanovuje, pouze v případech, kdy nejsou stanoveny vyhláškou č. 79/2013 Sb., o pracovně lékařských službách a některých druzích posudkové péče [7]. [13][13] 3.1 Celostátní informační systém kategorizace prací Pro sběr údajů o expozici zaměstnanců faktory pracovních podmínek podle jejich zařazení do kategorií slouží celostátní informační systém kategorizace prací (IS KaPr). Systém rovněž umožňuje tvorbu a evidenci rozhodnutí o zařazení prací do kategorií, vedení evidence subjektů, jejich provozoven a kontaktních osob. Modul analýz umožňuje třídění a vyhledávání údajů podle různých kritérií a provádění analýz kategorizace prací na místní i celorepublikové úrovni. Mimo modul kategorizace prací je v IS KaPr vedena evidence kontrol prováděných v rámci státního zdravotního dozoru, včetně lhůtníku. Správcem systému je Koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační systémy. Následující grafy znázorňují vývoj kategorizace prací během uplynulých let. Graf č. 1 srovnává podíl počtu osob, které jsou (resp. byly) exponovány jednotlivým rizikovým 8

16 faktorům pracovních podmínek v letech 2004 a Z grafu vyplývá, že od roku 2004 došlo k výraznému poklesu v počtu osob vykonávajících práce zařazené do rizikových kategorií z hlediska expozice biologickým činitelům (z 9,4 % všech zaměstnanců vykonávajících v roce 2004 práci zařazenou do rizikových kategorií na 5,9 % v roce 2014). Snížil se podíl evidovaných osob vykonávajících práce v riziku psychické zátěže (v roce 2004 tvořili tito zaměstnanci 8,6 % celkového počtu zaměstnanců vykonávajících práce zařazené do rizikových kategorií, v roce 2014 již jen 5,9 %). Naopak se zvýšil podíl počtu osob vykonávajících práce zařazené do rizikových kategorií z důvodu expozice fyzické zátěži, zejména lokální svalové zátěži, z 8,9 % v roce 2004 na 14,6 % v roce Dlouhodobě nejvyšší podíl na počtu osob vykonávajících práce zařazené do rizikových kategorií mají osoby exponované hluku (cca 38 % všech zaměstnanců vykonávajících práce zařazené do rizikových kategorií).[13] Graf č. 1 Podíl jednotlivých rizikových faktorů pracovních podmínek v roce 2004 a 2014 [13] Na grafu č. 2, který vymezuje procentuální zastoupení jednotlivých rizikových faktorů pracovních podmínek k si můžeme všimnout, že nadále převažuje rizikový faktor hluk. [13] 9

17 Graf č. 2 Podíl jednotlivých rizikových faktorů pracovních podmínek k [13] 3.2 Zařazení do kategorií Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií jsou stanoveny ve vyhlášce [3]. Do kategorie se nezařazují práce prováděné na pracovištích staveb prozatímně užívaných ke zkušebnímu provozu, který nepřekročí jeden rok. [1] Kategorie první Práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví člověka. Kategorie druhá Do kategorie druhé se řadí práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců. Jedná se o práce, u nichž nejsou překračovány hygienické limity jednotlivých faktorů, a práce splňující kritéria u jednotlivých faktorů pro zařazení do této kategorie. Kategorie druhé si v současné době kategorizuje zaměstnavatel sám, orgán ochrany veřejného zdraví jeho návrh (pokud práci nezařadí do rizika) bere pouze na vědomí. 10

18 Kategorie třetí Za kategorie třetí se považují práce, při nichž jsou překročovány hygienické limity, přičemž expozice osob, které práce vykonávají, není spolehlivě snížena technickými opatřeními a pro zajištění ochrany zdraví osob je proto nezbytné využívat osobní ochranné pracovní prostředky, organizační a jiná ochranná opatření a dále práce, při nichž se u osob vyskytují opakovaně nemoci z povolání. Kategorie čtvrtá Zde se řadí práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření. Kategorie, do které má být práce zařazena se v případě současné expozice dvou a více faktorů stanoví podle nejméně příznivě hodnoceného faktoru. [14], [15] V grafu č. 3 je uveden počet subjektů, provozoven a prací evidovaných v databázi kategorizace prací k , pro všechny kategorie. Graf č. 3 Počet subjektů, provozoven a prací evidovaných v databázi kategorizace prací k [ročenka MZCR] O zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Žádost předkládá osoba, která zaměstnává fyzické osoby v pracovněprávních nebo obdobných pracovních vztazích (dále jen "zaměstnavatel"), a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací. Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel, a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení jejich výkonu, změny 11

19 podmínek odůvodňující zařazení práce do druhé kategorie, nebo do 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví. Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce první kategorie. [2] Zaměstnavatel v žádosti o zařazení práce do kategorie uvede: označení práce, název a umístění pracoviště, kde je daná práce vykonávána, výsledky hodnocení expozice fyzických osob vykonávajících danou práci jednotlivým rozhodujícím faktorům pracovních podmínek v charakteristické směně včetně doby trvání této expozice, délku směny, u vícesměnného provozu režim střídání směn, návrh kategorie, do které má být práce zařazena, počet zaměstnanců vykonávajících danou práci, z toho počet žen opatření přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících danou práci a připojí k žádosti protokoly o měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek. Zaměstnavatel je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví práce, které zařadil do druhé kategorie, a údaje rozhodné pro toto zařazení, a současně předložit protokoly o měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek. V případě změny podmínek výkonu práce, která má vliv na její zařazení do kategorie druhé rizikové, třetí nebo čtvrté, je zaměstnavatel povinen bezodkladně předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví žádost. Pro zařazení rizikové práce do jiné rizikové kategorie nebo vyřazení práce z rizikových prací provede KHS nové řízení, v němž vydá nové rozhodnutí. KHS může z moci úřední rozhodnout o zařazení práce první nebo druhé kategorie do kategorie rizikových prací. Měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie nebo změn zařazení prací do těchto kategorií, která jsou potřebná k hodnocení rizik, může zaměstnavatel provést jen prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci nebo držitele autorizace k příslušným měřením nebo vyšetřením, je-li pro obor měření nebo vyšetřování 12

20 autorizace nebo akreditace právními předpisy upravena, pokud není sám takto kvalifikovaný. [2] 3.3 Rizikové práce Rizikovou prací se rozumí práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací, zařazená do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. Na grafu č. 4 lze sledovat počet evidovaných zaměstnanců vykonávajících práce zařazeny do kategorií 2R+3+4 od roku 2004 po Graf č. 4 Vývoj počtu zaměstnanců evidovaných v rizikových kategoriích 2R+3+4 pro vybrané rizikové faktory od do [13] Zaměstnavatel je povinen zjistit příčinu překročení limitních hodnot ukazatelů biologických expozičních testů a zabezpečit její odstranění; o těchto skutečnostech je povinen neprodleně informovat zaměstnance. Výsledky biologických expozičních testů je zaměstnavatel povinen bezodkladně sdělit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Překročení limitních hodnot ukazatelů biologických expozičních testů sdělí zaměstnavateli bezodkladně poskytovatel pracovně lékařských služeb. Přitom je poskytovatel pracovně lékařských služeb povinen dodržet mlčenlivost o výsledcích testů jednotlivých 13

21 zaměstnanců. Pro hodnocení míry expozice zaměstnanců faktory pracovních podmínek pomocí biologických expozičních testů provede poskytovatel pracovně lékařských služeb odběr biologického materiálu. Limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a podmínky jejich provedení upravuje prováděcí právní předpis vyhláška [2] Evidence rizikových prací Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány rizikové práce, je dále povinen a) u každého zaměstnance ode dne přidělení rizikové práce vést evidenci jména, příjmení a rodného čísla, počtu směn odpracovaných při rizikové práci, s výjimkou rizika infekčního onemocnění, datech a druzích provedených lékařských preventivních prohlídek a jejich závěrech, o zvláštních očkováních souvisejících s činností na pracovišti zaměstnavatele nebo o imunitě (odolnosti) k nákaze, údajů o výsledcích sledování zátěže organismu zaměstnanců faktory pracovních podmínek a naměřených hodnotách intenzit a koncentrací faktorů pracovních podmínek a druhu a typu biologického činitele, s výjimkou údajů o zdravotním stavu zaměstnanců, b) ukládat evidenci po dobu 10 let od ukončení expozice, jde-li o práce s chemickými karcinogeny nebo mutageny, s azbestem, v riziku fibrogenního prachu, s biologickými činiteli, které mohou vyvolat latentní onemocnění, onemocnění, která mají velmi dlouhou inkubační dobu nebo způsobují onemocnění, která se opakovaně projevují remisemi či mohou mít závažné následky po dobu 40 let od ukončení expozice, c) evidenci o pracích podle písmene b) bodů 1 až 4 předat při svém zániku bez právního nástupce, neuplynula-li dosud lhůta 10 let, příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, 14

22 d) oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví všechny skutečnosti, které by mohly mít vliv na zvýšení expozice zaměstnance faktorům pracovních podmínek.[2] 3.4 Rizikové faktory Pro účely kategorizace prací je prováděno hodnocení těchto faktorů: Prach Chemické látky Hluk Vibrace Neionizující záření a elektromagnetická pole Ionizující záření Fyzická zátěž Pracovní poloha Zátěž teplem Zátěž chladem Psychická zátěž Zraková zátěž Práce s biologickými činiteli Práce ve zvýšeném tlaku vzduchu [15] 3.5 Měření pro účely kategorizace Měření a vyšetření pro účely zařazení prací do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie nebo změn zařazení prací do těchto kategorií, která jsou potřebná k hodnocení rizik, může zaměstnavatel provést jen prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci nebo držitele autorizace k příslušným měřením. Dále pak vyšetřením, je - li pro obor měření nebo vyšetřování autorizace nebo akreditace právními předpisy upravena, pokud není sám takto kvalifikovaný. [14] Jelikož výčet rizikových faktorů je velice obsáhlý (viz. kapitola 3.4), budou dále podrobněji popsány jen ty, které jsou stěžejní pro zařazení do kategorizace prací 15

23 společnosti Mondelez. Jedná se zejména o tyto rizikové faktory - hluk, prach, celková fyzická zátěž, zraková zátěž, psychická zátěž a pracovní poloha Hodnocení rizik U některých rizikových faktorů je stanovení dosti složité, a proto byl vyvinut systém hodnocení rizik ohrožení zdraví. Přístupy shrnují už vypracované metodiky a postupy platné v zemích Evropské unie. Hodnocení zdravotních rizik je posouzení míry závažnosti zátěže populace vystavené rizikovým faktorům životních a pracovních podmínek a způsobu života. Podkladem pro toto hodnocení je kvalitativní a kvantitativní odhad rizika. Výsledek je pak podkladem pro řízení zdravotních rizik, čímž se rozumí rozhodovací proces s cílem snížit zdravotní rizika. Všeobecně lze zhodnotit riziko alespoň slovně tj. z obecné znalosti působení daného škodlivého faktoru. Pro stanovení výše rizikových faktorů, včetně zhodnocení expozice pracovníků se využívá měření koncentrací a intenzit faktorů pracovních podmínek. [14] Hluk, jeho zdroje a účinky hluku na zdraví Lidský sluch zachycuje zvukové vlny v rozpětí 20 až Hz -1. Další veličinou charakteristickou pro zvuk je energie zvukové vlny neboli intenzita. Intenzita zvuku se vyjadřuje pomocí velikosti kolísání tlaku vzduchu způsobeného šířením zvukové vlny. Hladina akustického tlaku vzduchu se měří v decibelech (db). Člověk se v běžném životě setkává s hodnotami v rozmezí mezi 25 a 105 db, přičemž hodnoty nad 100 decibelů mohou vyvolat přímé poškození sluchu. Nežádoucí a rušivé zvuky jsou nazývány hluk, který je považován za jeden z významných zdrojů ohrožení životního prostředí. Hlukem jsou tedy všechny zvuky obtěžující nebo dokonce poškozující lidské zdraví a psychiku, přičemž rozhodující je doba trvání vystavení nežádoucímu hluku a také jeho intenzita. Právní definice hluku je uvedena v [1], kde je hluk definován jako zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis. Z lékařského hlediska má hluk vliv 16

24 také na správnou činnost sluchového orgánu a má tak tzv. specifické účinky, nebo prostřednictvím něho v různé intenzitě jinak působí škodlivě na člověka, v tom případě se jedná o tzv. nespecifické neboli mimosluchové účinky. Negativní působení hluku se neprojevuje bezprostředně. I při krátkodobém vystavení sluchu hodnotám nad 130 db může dojít k poškození bubínku a převodních kůstek, naopak při dlouhodobém vystavení řádově nižším hodnotám okolo 85 db může dojít k poškození funkčnosti vnitřního ucha a nervových. Významné jsou také tzv. mimosluchové účinky hluku, které ovlivňují řadu funkcí člověka a mohou se projevovat poruchami emocionální rovnováhy, sociálních interakcí, nemocemi kardiovaskulárního a imunitního systému nebo mohou zhoršovat průběh nemocí, které nemají s hlukem přímou spojitost. Hlučné prostředí může zprostředkovaně vyvolávat zvýšení krevního tlaku, zvyšovat riziko infarktu a zhoršovat pracovní a studijní výkon. Odborné studie také naznačují, že osoby vystavené dlouhodobě hluku trpí poruchami spánku.[16] Hluk hluková hladina do 65 db ztráta duševní pohody do 85 db možné narušení neurovegetativní regulace, bolesti hlavy, nespavost, zažívací potíže nad 85 db (dlouhodobě, opakovaně) poškozování sluchového ústrojí Nadměrná expozice hluku znamená prokazatelné překračování hygienických limitů. V praxi se hluk vyskytuje v širokém rozsahu intenzit, a proto se jeho velikost vyjadřuje v hladinách akustického tlaku A La. Při hodnocen rizika hluku zaměstnavatel přihlíží zejména k: úrovni, typu a době trvání expozice včetně expozic impulsnímu hluku, přípustným expozičním limitům a hygienickým limitům hluku, účinkům hluku na zdraví a k bezpečnosti zaměstnanců, zejména mladistvých zaměstnanců, těhotných, kojících žena a matek do konce 9. měsíce po porodu, účinkům na zdraví a k bezpečnosti zaměstnanců, jež jsou důsledkem současné expozice faktorům, které jsou součástí technologie a mohou tak zvyšovat nebezpečí poškození zdraví, zejména sluchu, 17

25 nepřímým účinkům vyplývajícím z interakcí hluku a výstražných signálů nebo jiných zvuků, které je nutno sledovat v zájmu snížení rizika úrazů, informacím o hlukových emisích, které uvádí výrobce stroje, nářadí, zařízení, existenci alternativních pracovních zařízení navržených ke snížení hlukové emise stanovených zvláštními právními předpisy, rozšíření expozice hluku nad osmihodinovou pracovní dobu, příslušným informacím, které vyplývají ze zdravotního dohledu a dostupnýmpublikovaným informacím, dostupnosti chráničů sluchu s náležitými útlumovými vlastnostmi. [3], [14], [15] Zařazení do rizika Kategorie druhá Zařazují se práce, při nichž jsou osoby exponovány: ustálenému nebo proměnnému hluku, ustálenému nebo proměnnému hluku s prokazatelným podílem impulsního hluku, nebo který sestává během pracovní doby z dílčích expozic hluku, jejichž ekvivalentní hladina akustického tlaku je vyšší, než nejvyšší přípustná hodnota stanovená zvláštním předpisem snížená o 10 db, nepřekračující nejvyšší přípustnou hodnotu stanovenou pro osmihodinovou pracovní dobu, po dobu trvání některé operace ve směně dochází k překračování hladiny akustického tlaku 85 db, avšak nedochází k překračování v celosměnovém průměru (ustálený, proměnný hluk s prokazatelným podílem impulsního hluku), impulsnímu hluku, jehož průměrná hladina špičkového akustického tlaku překračuje 130 db, ale nepřekračuje 140 db. Kategorie třetí Zařazují se práce, při nichž jsou osoby exponovány: ustálenému nebo proměnnému hluku, ustálenému nebo proměnnému hluku s prokazatelným podílem impulsního hluku, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku překračuje nejvyšší přípustnou hodnotu stanovenou pro osmihodinovou pracovní dobu o méně než 20 db, 18

26 impulsnímu hluku, jehož průměrná hladina špičkového akustického tlaku překračuje 140 db, ale nepřekračuje 150 db. Kategorie čtvrtá Zařazují se práce, při nichž jsou osoby exponovány: hluku, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku nebo impulsního hluku, jehož průměrná hladina špičkového akustického tlaku je vyšší, než je stanoveno v kategorii třetí. [3], [14], [15] Fyzická zátěž Fyzickou zátěž můžeme rozdělit na tři z hlediska kategorizace práce důležité podfaktory: celková fyzická zátěž lokální svalová zátěž práce s břemeny Každý podfaktor má své specifické limitní hodnoty a pro zaměstnavatele důležité ukazatele. V nařízení vlády č. 361/2007 Sb. [9] je celková svalová zátěž považována za zátěž při dynamické fyzické práci vykonávané velkými svalovými skupinami, při které je zatěžováno více než 50% svalové hmoty. Fyzická pracovní zátěž je pracovní zátěž pohybového, srdečně cévního a dýchacího systému s odrazem v látkové přeměně a termoregulaci. Základním kritériem pro hodnocení celkové fyzické zátěže je spotřeba energie, respektive nutný energetický výdej, který by neměl pro práci dynamickou vykonávanou velkými svalovými skupinami překročit pro muže a ženy tabulkové hodnoty uvedené v příloze č. 5, nařízení vlády 361/2007 Sb.[10] Energetický výdej při dlouhodobě vykonávané práci má odpovídat přibližně jedné třetině fyzické zdatnosti pracovníka. 19

27 Při hodnocení fyzické namáhavosti práce se kromě energetického výdeje používají i některé parametry oběhového a dýchacího systému, jejichž hodnoty odpovídají energetické náročnosti práce, např. srdeční frekvence. Směnové průměrné hodnoty srdeční frekvence při fyzické práci mužů a žen vykonávané převážně velkými svalovými skupinami nesmí překročit hodnoty v nařízení vlády [10]. V průběhu pracovního procesu nesmí srdeční frekvence překročit ani krátkodobě hodnotu 150. min -1. Tato hodnota může být překročena pouze za výjimečných situací u vybraných skupin pracovníků (důlní záchranáři, hasiči, likvidace havárií), kteří se podrobili předepsaným preventivním prohlídkám a splňují zdravotní požadavky pro tuto práci. Energetický výdej je množství energie potřebné lidským organismem jak při tělesném klidu, tak při výkonu určité činnosti. Je určen množstvím a intenzitou svalové práce. Energetický výdej se analyticky stanoví jako součet hodnot těchto složek: Bazální metabolismus Složka energetického výdeje pro polohu těla Složka energetického výdeje pro druh práce Složka energetického výdeje pro pohyb těla v závislosti na rychlosti práce Metody používané pro hodnocení celkové fyzické práce jsou: Nepřímá kalorimetrie podstatou je zjišťování množství energie, která se uvolňuje při činnosti svalů a jiných orgánů oxidací živin, Ventilometrie zjištění energetického výdeje pomocí měření plicní ventilace, Hodnocení tepové frekvence komplexní ukazatel zatížení organismu, z její hodnoty lze s určitou přesností odhadnout energetický výdej Tabulkové hodnoty nejméně náročné, ale značně nepřesné, poskytují hrubý odhad energetické náročnosti práce. [14], [15] Zařazení do rizika Kategorie druhá Do druhé kategorie se zařazuje práce 20

28 a) převážně dynamická, vykonávaná velkými svalovými skupinami, při níž celosměnový energetický výdej (netto) je u mužů v rozmezí od 4,5 MJ do 6,8 MJ, u žen od 3,4 MJ do 4,5 MJ a minutový přípustný energetický výdej (netto) se pohybuje u mužů v rozmezí 400 až 575 W (24,1 až 34,5 kj.min) a u žen v rozmezí 240 až 395 W (14,5 až 23,7 kj.min), směnová průměrná srdeční frekvence se pohybuje v rozmezí od 92 do 102 tepů.min -1 u mužů i u žen, přičemž minutová srdeční frekvence při hlavní pracovní operaci nepřekročí ani krátkodobě 150 tepů.min -1, roční energetický výdej je větší než dvě třetiny přípustné hodnoty, ale nepřekročí tuto hodnotu stanovenou právním předpisem upravujícím podmínky ochrany zdraví při práci10), jde-li o nerovnoměrnou zátěž v průběhu roku, např. sezónní práce, přičemž zátěž v průběhu celé průměrné směny nepřekročí minutový přípustný energetický výdej u mužů 34,5 kj a u žen 23,7 kj, b) vykonávaná malými svalovými skupinami při převaze dynamické složky, při níž se průměrná celosměnově vynakládaná svalová síla pohybuje v rozmezí 15 až 30 % F max nebo se vyskytují pracovní úkony vyžadující krátkodobě použít síly od 55 do 70 % F max maximálně 600krát za průměrnou směnu, pokud je použito měřicí zařízení umožňující snímání jedenkrát za sekundu, nebo práce, při níž se vyskytují občasně úkony, při nichž sice dochází k vynakládání svalových sil větších než 70 % F max, avšak tyto nejsou pravidelnou součástí pracovní činnosti, maximální počty pohybů v závislosti na vynakládaných svalových silách nepřekračují nejvyšší přípustné hodnoty počtů pohybů stanovené právním předpisem upravujícím podmínky ochrany zdraví při práci10), ale jsou vyšší, než jejich dvoutřetinové hodnoty, počty pohybů vykonávaných malými svalovými skupinami ruky a prstů se pohybují v rozmezí 110 až 90 za minutu při uplatnění svalových sil mezi 3 % až 6 % F max, celkový počet pohybů nepřekročí pro 3 % F max a pro 6 % F max za průměrnou směnu, c) vykonávána malými svalovými skupinami při převaze statické složky, při níž se průměrná celosměnově vynakládaná svalová síla pohybuje v rozmezí od 6 do 10 % 21

29 F max, nebo práce, při níž se vyskytují občasně úkony, při nichž sice dochází k vynakládání svalových sil větších než 45 % F max, avšak tyto nejsou pravidelnou součástí pracovní činnosti, nebo d) spojená s ruční manipulací s břemeny, při které se hmotnost ručně přenášených břemen muži pohybuje při občasné manipulaci v rozmezí od 30 do 50 kg a při časté manipulaci v rozmezí od 15 do 30 kg nebo kumulativní hmotnost břemen přenášených za průměrnou směnu je vyšší než 7000 kg, ale nepřekračuje hodnotu kg, při které se hmotnost ručně přenášených břemen ženami pohybuje při občasné manipulaci v rozmezí od 15 do 20 kg a při časté manipulaci v rozmezí od 5 do 15 kg nebo je kumulativní hmotnost břemen přenášených za průměrnou směnu vyšší než 4500 kg, ale nepřekračuje hodnotu 6500 kg. Kategorie třetí Do třetí kategorie se zařazuje práce uvedená výše v kategorii druhé písmenu a), b) bodech 2 a 3 a písmenu d) vykonávaná za podmínek, při nichž jsou překračovány kritériální hodnoty pro zařazení do druhé kategorie. Do třetí kategorie se dále zařazuje práce a) vykonávaná malými svalovými skupinami při převaze dynamické složky, při níž průměrná celosměnově vynakládaná svalová síla překračuje 30 % F max nebo se vyskytují pracovní úkony vyžadující krátkodobě použití síly od 55 do 70 % F max více než 600krát za průměrnou směnu, pokud je použito měřicí zařízení umožňující snímání jedenkrát za sekundu nebo se při práci vyskytují úkony, při nichž dochází k vynakládání svalových sil větších než 70 % F max a tyto jsou pravidelnou součástí pracovní činnosti, b) vykonávaná malými svalovými skupinami při převaze statické složky, při níž průměrná celosměnově vynakládaná svalová síla překračuje 10 % F max nebo se při práci vyskytují úkony, při nichž dochází k vynakládání svalových sil větších než 45 % F max a tyto jsou pravidelnou součástí pracovní činnosti.[3] 22

30 3.5.4 Pracovní poloha Poloha těla, v níž je vykonávána práce. Je určena používanými technickými prostředky, výrobní technologií a organizací práce na pracovišti Pracovní poloha je determinována řadou objektivních podmínek, jako je konstrukce používaných technologických prostředků, rozměry a vybavení pracovního místa, pracovními pohyby atd. Subjektivně je ovlivňována tělesnými rozměry. Zdravotní riziko pracovní polohy se hodnotí při trvalé práci vykonávané zaměstnancem na stejném pracovním místě, nebo provádí-li zaměstnanec opakující se úkony, při nichž si nemůže volit pracovní polohu sám, ale jeho pracovní poloha je přímo závislá na konstrukci stroje, uspořádání pracovního místa a prostorovém uspořádání pracoviště. Pracovní poloha je zajišťována složitým systémem reflexů, které prostřednictvím centrálního nervového systému přizpůsobují svalový tonus určité poloze těla. Hodnocení zdravotního rizika pracovních poloh, které se dělí na přijatelné, podmíněn přijatelné a nepřijatelné je upraveno v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., o ochraně zdraví zaměstnanců při práci [10]. Při hodnocení pracovní polohy se používá dvoukrokový systém. První krok zahrnuje hodnocení polohy jednotlivých částí těla pomocí úhlů, druhý krok zahrnuje podmínky, za kterých lze polohu označenou v prvním kroku za podmíněně přijatelnou zařadit mezi polohy přijatelné anebo polohu nepřijatelnou zařadit za polohu podmíněně přijatelnou. Za podmíněně přijatelnou pracovní polohu se považuje pracovní poloha upravena v příloze č. 5, části C k tomuto[9] nařízení vlády. Doba práce v charakteristické směně v jednotlivých podmíněně přijatelných pracovních polohách nesmí přesáhnout 160 minut a doba trvání jednotlivých pracovních poloh nesmí být delší než 1 až 8 minut v závislosti na typu pracovní polohy. Za nepřijatelnou pracovní polohu se považuje pracovní poloha upravena v příloze č. 5, části C. Celková doba práce v charakteristické směně v jednotlivých nepřijatelných pracovních polohách nesmí překročit 30 minut. Pracovní polohy jsou podle druhu vykonávané práce zařazované do kategorií podle vyhlášky [2]. Při hodnocení polohy trupu se vychází z polohy páteřního výrůstku sedmého 23

31 krčního obratle a horní hrany velkého chocholíku, které definují neutrální polohu (viz. obrázek č. 1). Úhly pro hodnocení polohy trupu jsou pak vztaženy k vertikální rovině. Úhel mezi rovinou procházející trupem v neutrální poloze a vertikální rovinou je 4 stupně. Obrázek 1 Neutrální poloha těla a míra přijatelnosti [3] Při hodnocení polohy krku a hlavy se vychází buď z úhlu pohledu (při poloze trupu v neutrální poloze), tj. z velikosti úhlu pod horizontální rovinou oka, nebo z velikosti úhlu sklonu hlavy a krku k vertikální rovině. Při hodnocení horních končetin se vychází ze dvou bodů na horní končetině, tj. vnější části klíční kosti a loketního kloubu. Vzpažení horní končetiny je definována jako úhel, který svírá končetina v pracovní poloze vzhledem k neutrální poloze paže. Neutrální poloha je poloha končetiny volně visící podél těla.[3], [10][17] Zařazení do rizika Kategorie druhá Do druhé kategorie se zařazuje práce vykonávaná převážně v základní pracovní poloze vstoje, vsedě nebo při střídání těchto poloh, kdy v průběhu práce se vyskytují i podmíněně přijatelné a nepřijatelné pracovní polohy. Přitom součet doby práce vykonávané v jednotlivých podmíněně přijatelných pracovních polohách je delší než 100 minut za průměrnou směnu, ale nepřesáhne 160 minut a doba trvání jednotlivé podmíněně přijatelné pracovní polohy nepřekračuje hygienický limit stanovený právním předpisem[2]. Celková doba práce v jednotlivé nepřijatelné pracovní poloze je vyšší než 20 minut, ale nepřekračuje 30 minut za průměrnou směnu. Zátěž prací v podmíněně přijatelné a nepřijatelné poloze se hodnotí pro jednotlivé části těla samostatně. Kategorie třetí 24

32 Do kategorie třetí se zařazuje práce vykonávaná za podmínek, kdy jsou překračovány limity stanovené pro kategorii druhou.[3] Psychická zátěž Definice faktorů psychické zátěže je uvedena např. v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci [10], takto: práce ve vnuceném tempu, což znamená, že zaměstnanec si nemůže volit pracovní tempo, ale musí se podřídit činnosti strojního zařízení nebo jiných osob, monotónní práce, kterými se rozumí pracovní činnost, pro kterou je charakteristické opakování stále stejných úkonů pohybových či úkolových s omezenou možností zaměstnance zasáhnout do průběhu takové činnosti, práce pod časovým tlakem spojená s vysokým pracovním tempem a omezenými možnostmi přestávek a odpočinku, což je příčinou rychlého nástupu únavy a nedostatečné možnosti zotavení organismu, práce spojená s vysokými nároky v oblasti jednání a kooperace mezi jednotlivci a činností, kdy je zaměstnanec vystaven interpersonálním konfliktům, frustraci a negativním emočním tlakům, práce ve třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu, práce pouze v nočních směnách. [10] Zařazení do rizika Kategorie druhá Do druhé kategorie se zařazuje práce vykonávaná po dobu delší než 4 hodiny za směnu ve vnuceném pracovním tempu, spojená s monotonií, nebo vykonávaná v třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu. Kategorie třetí 25

33 Do třetí kategorie se zařazuje práce vykonávaná po dobu delší než 4 hodiny za směnu, a) při níž je osoba zároveň souběžně exponována všem faktorům uvedeným v písmenech a) až c) pro druhou kategorii, nebo b) pouze v noční době.[18] K ostatním faktorům, které ovlivňují psychickou zátěž, řadíme nejen ty, které jsou uvedeny v nařízení vlády [10], ale i další tzv. novodobé zátěže, jako je pracovní stres, kterému jsou vystaveni zaměstnanci téměř všech kategorií a který může významnou měrou ovlivňovat výkon zaměstnance. Proto se tak velmi často hovoří o různých způsobech a metodách, jak předcházet stresu, zaměstnanci jsou vzděláváni v této oblasti, jsou jim poskytovány další podpory, spočívající v relaxačních pobytech či další odborné pomoci. I když předmětem kategorizace prací z hlediska psychické zátěže nejsou důsledky působení na zdraví takovými jevy, jako je mobbing, šikana či jiné podobné nežádoucí jednání působící na zaměstnance, mohou však být ukazatelem psychické zátěže. Takové vlivy vyvolávají u mnohých jedinců i vážné zdravotní problémy. Těmto aspektům je pak nutné věnovat pozornost, i když ne v takové souvislosti, jako je zařazování prací do kategorií, ale v rámci dalších možností, které přispívají k zdravému pracovnímu prostředí zaměstnance. 26

34 4 Společnost Mondelez Společnost, pro kterou kategorizaci práce provádím, má globální charakter. Jelikož má pobočky, vývojová střediska, výrobní haly po celém světě, byla vytvořena jasná a podrobná pravidla, postupy a směrnice pro všechny regiony a státy, které je musí implementovat a z nich vycházet. Na základě požadavků společnosti, pro kterou kategorizaci provádím jí budu nazývat Mondelez a nebudu konkretizovat strukturu a systém fungování aby nedošlo k porušení smluvních podmínek. Společnost Mondelez vstoupila na světový trh v říjnu roku 2012 a ihned se stala celosvětovým lídrem ve výrobě cukrovinek a snacků. V současnosti zaměstnává přes 110 tisíc zaměstnanců a své výrobky prodává v zhruba 165 zemích světa. Společnost Mondelez působí v České republice a na Slovensku od roku 1992 a v současné době je nezpochybnitelnou jedničkou ve výrobě sušenek a čokoládových cukrovinek jak na českém, tak slovenském trhu. V obou zemích pracuje téměř 3 tisíce zaměstnanců a obchodní zastoupení firmy prodává na území České a Slovenské republiky 430 produktů pod 19 značkami. Vedení společnosti Mondelez přistoupilo k neustálému zlepšování úrovně jakosti a kvality výrobků a služeb, k všestrannému plnění očekávaných i předpokládaných potřeb spotřebitelů a naplňování legislativních požadavků. Vedení přijímá plnou odpovědnost za ochranu životního prostředí v souvislosti se svou výrobní činností v potravinářském průmyslu. Dodržuje závazek neustálého zlepšování environmentálního managementu jako jednu z nejvyšších priorit společnosti. Kromě zavedené ČSN 14001:2015 A ČSN 9001:2009, pomocí kterých se společnost rozhodla kontrolovat a minimalizovat rizika znečištění kterékoliv složky životního prostředí, se vedení zavázalo plnit povinnosti integrovaného systému bezpečnosti dle ČSN OHSAS 18001:2015, pro naplnění právních a jiných požadavků v oblasti BOZP. Na obrázku č. 2 je organizační schéma společnosti. 27

35 Obrázek 2 Schematické rozdělení vedení společnosti [19] Rozkládá se na ploše ,6 m 2, kde jsou 2 výrobní haly, administrativní budovy, vrátnice hlavní a vedlejší a budovy pro správu energií, všechny budovy a areál lze vidět na leteckém snímku, viz obrázek č. 3. Na území je i nové velkokapacitní parkoviště před areálem a jedno parkoviště přilehlejší s menší kapacitou parkovacích míst, zejména pro externí pracovníky. V samotném areálu se nachází pouze jedna cesta pro pěší a dále pozemní komunikace nejen pro automobily osobní, ale především pro nákladní automobily a cisterny. V současné době ve společnosti pracuje 811 zaměstnanců, z toho ženy tvoří 56% z celkového počtu. 28

36 Obrázek 3 Letecký snímek společnosti Mondelez [19] Hala č.1, stávající, často taky nazývaná žlutou, podle svého žlutého oplášťování, jak je lze vidět na obrázku č. 3, je využívána od roku Ke konci roku 2015 v hale vyrábělo 12 linek. V současné době byly 2 linky zastaveny. K lednu 2016 zde pracovalo 618 zaměstnanců z toho 346 žen. V roce 2014 byl symbolicky položen základní kámen výstavby Haly č. 2. Hala byla navržena tak, aby pojala až 10 jumbo linek, které by měly za rok vyrobit tun výrobků. Projekt byl rozdělen do dvou fází: 1. instalace prvních 5 linek s kapacitou t, 2. instalace zbylých 5 linek s kapacitou t. Hlavní komoditou ve fázi první je výroba sušenek a ve fázi druhé se nevylučuje výstavba linek pro výrobu oplatek. Stavba budovy o celkové délce 382 m byla dokončena v březnu roku V současné době se nacházíme v 1. fázi, kdy je nainstalována linka A, která je plně ve zkušebním provozu a linka B, na které se ukončují instalace a nachází se ve fázi zkoušení finálního výrobku. K lednu 2016 na hale č. 2 pracovalo 810 zaměstnanců, ale vzhledem 29

37 k vznikající lince B stále probíhají nábory nových operátorů. Počet zaměstnanců tedy není konečný a do budoucna by měl přerůst halu č. 1, neboť velkokapacitní linky si vyžadují více pracovních pozic, než linky na hale stávající. 4.1 Linka A Předmětem kategorizace práce bude právě linka A. bude. V čase, kdy se dokončovala výstavba haly, současně probíhalo navezení jednotlivých částí linek do projektovaného prostoru. Jedná se o stroje nové generace, byly navrhnuty tak, aby splňovaly ty nejnáročnější požadavky jak na bezpečnost potravin, tak bezpečnost práce. Hodnota strojního zařízení celé linky dosahuje 20 miliónů USD, což je ekvivalentní hodnota Kč. Schéma na obrázku č. 4 zobrazuje zodpovědnosti za daný úsek linky A. Podrobné schéma z hlediska návaznosti a procesu výroby je uvedeno v příloze č.1 Obrázek 4 Schéma linky A[19] Počet optimálních pracovních pozic pro linku je 34. V době uvedení do provozu obsluhovalo linku přes 50 operátorů v jednosměnném 8 hodinovém režimu. Jak postupně docházelo k doladění všech systémů pro nejvyšší efektivitu na všech částech linky, pozice se snižovaly, někteří operátoři byli přiřazeni k pozicím pro druhou směnu a později i na směnu třetí. V současné době pracuje na lince A celkem 111 zaměstnanců, z toho 61 žen. Zaměstnanci jsou rozděleni podle zkušeností a požadavků na THP pracovníky, kteří pracují pouze na ranních směnách, a jejich pracovní doba by neměla za den překročit 12 hodin. Operátoři pracují v nepřetržitém provozu ve 12 hodinových směnách. Seznam 30

38 jednotlivých operátorských pozic je v tabulce č. 2. V tabulce č. 3 je pro přehled uveden seznam THP pracovníků. Tabulka 2 Seznam pozic THP pracovníků č. Pracovní pozice počet 1 Ředitel projektu 1 2 Sekční manažer 1 3 Vedoucí linky 1 4 CI inženýr 3 5 Vedoucí linky 1 6 Technický specialista údržby 3 7 Bezpečnostní technik 1 8 Procesní inženýr 1 9 Vedoucí inženýrů 1 10 Asistentka investičních akcí 1 31

39 Tabulka 3 Počet operátorských pozic linky A[19] č. Jméno pozice Počet 1 Klíčový operátor 4 2 Operátor lisovky 3 3 Operátor pece 3 4 Operátor mixéru 3 5 Operátor pro mixér a mazačku (střídač) 3 6 Operátor mazačky Operátor mazačky Operátor mazačky Operátor vibračních dráh Operátor vibračních dráh Operátor vibračních dráh Těstař/operátor navažování recyklu 3 13 Pomocný operátor navažování zlomu 3 14 Vozič odpadů i z balení 3 15 Operátor sekundárního balení nohy Operátor sekundárního balení nohy Operátor sekundárního balení nohy Operátor sekundárního balení nohy Operátor primárního balení nohy 1 a Operátor primárního balení nohy 5 a Operátor terciárního balení Operátor balení (střídač) 3 23 Operátor primárního balení nohy Operátor primárního balení nohy Oparátor řadičky nohy Operátor řadičky nohy Operátor kontroly defektu 3 28 Operátor terciárního balení Operátor paletizace Operátor paletizace Technický specialista údržby 3 32 Analytik 3 33 Obsulha odpadové místnosti č Obsulha odpadové místnosti č

40 V obrázku č. 5 je znázorněný postup kategorizace prací ve Společnosti Mondelez. Obrázek 5 Postup kategorizace prací v Mondelez 4.2 Analýza rizik a posouzení pracovního prostředí Analýza rizik jednotlivých postupů se podle známých metod např. FTA, HAZOP, FMEA, What if provádí nesnadně. Nejvhodnější se jeví bezpečnostní Checklist, který by se formou otázek analyzoval, zdali je zaměstnanec na zkoumané pozici exponován jednotlivým rizikovým faktorům. Checklist by ale musel být velice obecný, neboť každé z výše jmenovaných rizikových faktorů by potřeboval detailnější dotazy ohledně charakteristik expozice. Ve společnosti Mondelez Checklisty k účelu kategorizace prozatím nejsou vytvořeny. Každý bezpečnostní technik disponuje určitým objektivním názorem, který je postačující k rozhodnutí o zařazení méně rizikové nebo podle expozice velmi jasné 33

41 pracovní pozice do dané kategorie. Může taky rozhodnout o zařazení do kategorie 2. nebo 3. podle vlastních výpočtů, které jsou spolu s limitními hodnotami uvedené v příloze vyhlášky č. 432/2003 Sb.[3]. V případech, kdy charakter pracovní pozice je nejasný, nebo výsledky by byly nepřesné, nebo do rozhodování zasahuje subjektivní pohled na věc, je třeba postupovat jinak. Možnosti jak si nechat posoudit pracovní pozice jsou následující: a) Prohlídka závodním lékařem v rámci pracovnělékařské služby, b) posouzení pracovních pozic autorizovanou osobou, c) posouzení pracovních pozic Krajskou hygienickou stanicí. V případě haly č. 2 došlo k případům a) i b) i c). Bohužel se jednalo pouze o předběžné posouzení v rámci pravidelných kontrol v případě KHS či pouze k částečnému posouzení o měření v případě ZÚ se sídlem v Ostravě v době, kdy ještě probíhala výstavba Linky A, a tedy nešlo o trvalý provoz, tak jako je tomu od Prosince roku Některé použité výsledky měření pro účel kategorizace by tedy v případě inspekce KHS Opava nebyly platné. K došlo k aktualizaci zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, kde mimo jiné došlo k razantnímu doplnění 37, který se týká právě povinnosti zaměstnavatele v oblasti kategorizace prací. V 37 se na konci textu odstavce 4: Zaměstnavatel je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví práce, které zařadil do druhé kategorie, a údaje rozhodné pro toto zařazení, - doplňují slova: a současně předložit protokoly o měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek provedeném podle 38. Tento dovětek představuje velký zásah do problematiky kategorizace. Před touto novelizací bylo v běžně v praxi možné podle vlastního úsudku daného zaměstnavatele / technika BOZP rozhodnout o zařazení pracovní pozice do kategorie 2 bez doložení řádných autorizovaných měření. Od je tomu jinak, neboť zaměstnavatel je povinen i přes jasné okolnosti, které charakter pracovní pozice řadí do kategorie 2, provést měření rizikových faktorů, kterým je zaměstnanec na konkrétní pozici vystaven. V těchto případech mohou nastat následující komplikace: a) Společnost nemusí s nákladnými měřeními počítat ve svém rozpočtu. Cena měření např. škodlivin v pracovním ovzduší pro 1 pozici se pohybuje okolo Kč. 34

42 Měření lokální svalové zátěže z hlediska rizika fyzické zátěže je vůbec nejnákladnější měření a cena se pohybuje okolo Kč pro 1 měřenou pozici. b) Držitelé autorizace či osvědčení o akreditaci, provádějící měření budou zahlceni zakázkami společností, kterých se tato novela přímo týká a tím dojde k obtížnějšímu stanovení vzájemných termínů měření, či dodržení řádných termínů vyplývající z 37 odstavce 2 tohoto zákona. c) Nelze ani vyloučit spory o správném vyjádření této novely při inspekci Krajské Hygienické stanice, neboť dovětek jasně neurčuje, zda je třeba provést měření u současných pracovních pozic zařazených do kategorie 2 ještě před účinností zmíněné novely nebo zda je tento postup platný pouze pokud se jedná o nové zařazení v případě vzniku nové pracovní pozice nebo změny pracovních podmínek mající vliv na kategorizaci práce. [já] Vzhledem k tomu, že od posledního odborného posouzení pracovního prostředí nové haly došlo k významným změnám ve výrobním procesu (zrušení některých pracovních pozic, zaveden nepřetržitý provoz), muselo dojít k posouzení pracovních podmínek znovu. Jakožto technikovi BOZP pro halu č. 2 se mi podařilo na společný termín pro posouzení domluvit, jak zástupce ZÚ se sídlem v Ostravě, tak vedoucí zástupkyni pro hygienu práce KHS s územním pracovištěm v Opavě. Jedná se vůbec o nejvhodnější kombinaci možností pro posouzení pracovního prostředí. Krajská hygienická stanice má právo zaměstnavateli nařídit autorizované měření na rizikové faktory, které uzná z hlediska ovlivnění života a zdraví za nutné a tímto způsobem lze říci, že si určuje pravidla. Sama KHS však měření neprovádí. Držitelem akreditace pro měření je ZÚ se sídlem v Ostravě a ten potřebuje právě podklady k měření, které jim KHS poskytne. Při prohlídce tedy došlo opravdu k posouzení a navržení dalších postupů pouze u nezbytně nutných pracovních pozic. Předmětem prohlídky byly pouze pozice výrobních operátorů pro linku A. Výstupem byly pokyny k měření pro jednotlivé pozice, které vedoucí úseku hygieny práce z KHS stanovila ve vzájemném souhlasu se zástupkyní ze ZÚ se sídlem v Ostravě. Na základě návštěvy zástupců výše jmenovaných autorit, bylo jako další krok navrženo provedení posudku z hlediska fyziologie práce, která zahrnuje posouzení pro faktory celkové fyzické zátěže, lokální svalové zátěže a pracovní polohy. Důležitým 35

43 faktem pro společnost je, že došlo k vzájemné domluvě mezi KHS, ZÚ se sídlem v Ostravě a mou osobou na základě pozitivních zkušeností ve společné spolupráci z předchozích let. Předmětem domluvy bylo, že pokud odborníci na fyziologii práce ze ZÚ z Ostravy usoudí a do protokolu uvedou, že posuzovanou pozici zařazují podle svého úsudku do kategorie 2, měření pro kategorizace práce nebude nutné a KHS je nebude k souhlasu oznámení o zařazení do kategorie práce vyžadovat. Troufám si tvrdit, že tento fakt společnosti ušetřil finanční náklady na jinak nezbytné akreditované měření pro všechny pozice zařazené do kategorie Popis profesí a návrh na zařazení do kategorií a nápravná opatření Podle nejproblematičtějších rizikových faktorů, mající vliv na pracovní prostředí v hale č. 2 kde se nachází Linka A budou vypsány pracovní pozice, které jsou jimi vystaveny nejvíce. Jednotlivé profese vztažené výhradně na výrobní linku A budou popsány podle skutečné pracovní náplně a činností. THP pracovníci Nejdříve bych se chtěl obecně vyjádřit k činnostem a náplni THP pracovníků (technickohospodářský pracovník), jejichž převážnou pracovní náplň tvoří administrativní činnosti s PC a jednotlivé činnosti se od sebe zásadně neliší napříč odlišným, mnohdy zcela odlišným funkcím. Tyto činnosti zahrnují kontrolu, vývoj, monitoring, plánování, školení, mentoring, management a jiné aktivity spojené s vedením a spolupráci s dalšími prvky integrovaného systému. Mají upravenou kolektivní smlouvu a jejich běžná pracovní doba je 8 hodin, tj. 37,30 hodin týdně. Všichni tito pracovníci sdílí společné tzv. open space kanceláře, pracují tedy v totožném pracovním prostředí. 36

44 5 Expozice rizikovým faktorům Všichni THP pracovníci nejsou vystaveni rizikovým faktorům, pravděpodobnost že by došlo k nepříznivému vlivu na lidské zdraví je zanedbatelná. Návrh kategorie Dle vyhlášky [2] všechny tyto profese zařazuji do kategorie I, viz tabulka č. 4. Tabulka 4 Zařazení pozic THP pracovníků do kategorie I č. Pracovní pozice Počet Kategorie 1 Ředitel projektu Sekční manažer Vedoucí linky CI inženýr Vedoucí linky Technický specialista údržby Bezpečnostní technik Expozice Hluku V hale č. 2 byly provedeny celkem 2 měření vnitřní a vnější. Měření budou popsána chronologicky První vnitřní měření hluku na pracovišti Dne proběhlo 1. akreditované měření hluku v pracovním prostředí v hale č. 2 na Lince A. Předmětem měření byl mimo jiné legislativní požadavek zákona [2] povinnost zaměstnavatele provést kategorizaci prací. poznámka: V době 1. měření ještě ve výrobě nebyl zaveden trvalý nepřetržitý provoz, měření tedy byly prováděny pro délku směny 8 hodin. Jelikož se jedná o hluk ustálený, tato měření budou platná i pro délku směny 12 hodin. Pro měření byla použita tato zařízení: Zvukoměr B&K 2238 Měřící mikrofon B&K 4188 Zvukoměr B&K

45 Měřící mikrofon B&K 4188 Akustický kalibrátor B&K 4231 Meteo Kestrel 4000 [20] Podmínky prostředí výrobní haly v den měření: t = 24,3 C, R h = 46%, v = 0,1 m/s. Měření zdroje hluku bylo provedeno na následujících místech výroby: balící stroje a kartonovaly noha 1,2,5, a 6 (primární, sekundární a terciální balení) mazací stroje (mazačky) nohy 1,2 a 3 (řadiče, válce lepení, ofuk bubnu) formátování a lisování [20] Cílem měření bylo zjistit expozice pracovníků profesí operátor výroby, kteří mají 7,5h pracovní dobu a 0,5h zákonnou přestávku. Měřením v jedné směně byly postihnuty všechny podstatné pracovní operace a činnosti charakteristické pro danou profesi, takže měření lze považovat za reprezentativní pro daný účel. Měření byla prováděna na základě písemné objednávky pro účely kolaudace a kategorizace zvukoměrem třídy přesnosti 1, na všech pracovních místech a pozicích sledovaných profesí. Měřicí analyzátor držen v ruce měřiče, měřicí mikrofon při měření umístěn 0,1-0,4 m od vstupu vnějšího zvukovodu na straně nejvíce exponovaného ucha měřeného pracovníka. Osa mikrofonu souběžná se zrakem zaměstnance. Hladiny expozice hluku pro 8 hodinovou pracovní dobu L EX, 8h byly vypočteny z naměřených hodnot. Při měření byli přítomni bezpečnostní technik, technický dozorce stavby a vedoucí výrobní linky A. [20] Na obrázcích č. 6 a 7 lze vidět pořízenou fotodokumentaci, které byly charakteristický prostor výroby měřeny pro hluk v prostředí. 38

46 Mazačky prostor kontroly a vážení vzorků Obrázek 6 Prostor měřeni hluku mazačky [20] Dopravníkový pás primárního balení noha 7 Obrázek 7 Prostor měření hluku - primární balení [20] Přípustný expoziční limit vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku A a přípustný expoziční limit vyjádřený hladinou špičkového akustického tlaku C jsou stanoveny dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. [20] 39

47 místa. V následující tabulce č. 5 jsou znázorněny výsledky měření pro jednotlivá pracovní 40

48 Tabulka 5 Výsledky měření hluku jednotlivých pracovních pozic [20] Profese vypočtená hladina expozice hluku L EX, 8h [db] přípustný expoziční limit L Aeq, 8h = 85 db naměřená špičková hladina akustického tlaku L p,cpeak [db] přípustný expoziční limit L Cpeak = 140 db operátor výroby formování a lisování 75,5 ± 2,0 prokazatelně dodržen 99,7 ± 1,4 prokazatelně dodržen operátor výroby mazačka (noha 1,2,3) 88,3 ± 2,0 prokazatelně překročen 112,4 ± 1,4 prokazatelně dodržen operátor výroby balící stroje a kartonovaly (primární balení noha 7,8) 81,4 ± 2,0 prokazatelně dodržen 109,0 ± 1,4 prokazatelně dodržen operátor výroby balicí stroje a kartonovačky (terciální balení noha 7,8) operátor výroby balicí stroje a kartonovačky (primární balení noha 1,2,5,6) operátor výroby balicí stroje a kartonovačky (sekundární balení noha 1,2,5,6) operátor výroby balicí stroje a kartonovačky (terciální balení noha 1,2,5,6) 81,3 ± 2,0 81,2 ± 2,0 80,8 ± 2,0 80,0 ± 2,0 prokazatelně dodržen prokazatelně dodržen prokazatelně dodržen prokazatelně dodržen 106,3 ± 1,4 104,3 ± 1,4 105,1 ± 3,0 107,3 ± 3,0 prokazatelně dodržen prokazatelně dodržen prokazatelně dodržen prokazatelně dodržen 41

49 Návrh kategorie Ve smyslu vyhlášky [3] jsou operátoři, pracující na části linky mazačka, vystaveni vlivům rizikového faktoru hluku, zařazeni do kategorie III. V tabulce č. 5 tuto pozici vyznačuje červená barva. Operátoři vyznačeni v tabulce č. 5 žlutě, jsou vy smyslu [3] vystaveni vlivům rizikového faktoru hluku zařazeni do kategorie II. Nápravná opatření I přes deklaraci dodavatelů zařízení, že přístroje (mazací bubny) nepřekročí hygienický limit pro hluk 85 db, došlo k jeho prokazatelnému překročení. Vysvětlení je takové, že se při umístění právě už značně hlučných strojů nepočítalo se sníženým stropem. Zvuk se tedy kulminuje ve zmenšeném prostoru, a proto dochází k překročení hygienických limitů. Prostory, kde pracují operátoři se zvýšenou hladinou hluku, byly vyznačeny informačními značkami a cedulemi v těchto prostorech platí povinnost používání zátek do uší z obrázku č. 8. Před samotným vstupem do výrobní zóny, byly nainstalovány s těmito zátkami zásobníky. Obrázek 8 Ochrana sluchu - zátky do uší [21] Navrhuji periodické preventivní lékařské prohlídky v následujícím rozsahu v souladu s požadavky přílohy č. 2 vyhlášky [7]: Vstupní prohlídka - základní vyšetření, ORL vyšetření, prahová tónová audiometrie. Periodická prohlídka - základní vyšetření, orientační ORL vyšetření, screeningová audiometrie, po 10 letech od začátku expozice ORL vyšetření a prahová tónová audiometrie. 42

50 5.1.2 Druhé vnitřní měření hluku na pracovišti Na základě podezření z četného výskytu impulsního hluku na 3. NP v prostorech násypu drobných surovin a výroby těsta, bylo dne provedeno dodatečné měření hluku. Popis pracovních činností Měření probíhalo za běžných provozních podmínek. V měřeném prostoru pracují 2 operátoři výroby. Oba pracují 12 hodinové směny. Těstař nebo také operátor navažování recyklu ovládá systém pro manipulaci se surovými materiály a do násypky v pravidelných intervalech sype rozemletý recykl po dávkách zhruba o 20kg. Pomocný operátor navažování recyklu chystá takto namleté těsto a navažuje jej pro další zpravování. Oba pracovníci pracují v bezprostřední blízkosti strojního systému násypek, podavačů a sít, které ve 25 minutových cyklech generují impulsní hluk. Zdroj hluku tvoří zejména hydraulické ofuky klapek, sít a membrán. Pro měření byla použita tato zařízení: Zvukoměr norsonic, typ 118 Mikrofon Norsonic, typ 1225 kalibrátor Bruel & Kjaer 4231 digitální teploměr vlhkoměr barometr typ C 4141 laserový měřič vzdálenosti BOSCH [20] Expozice na pracovním místě zahrnuje hluky na něm vytvářené a hluky od ostatních zdrojů. Měřením v jedné směně byly postihnuty všechny vytipované pracovní operace a činnosti, takže měření lze považovat za reprezentativní. Hladina expozice hluku A pro 12 hodinový pracovní den L EX, 12h a průměrná týdenní expozice hluku L Aeq, w byla vypočtena z naměřených hodnot v tabulce č. 6 a dodatečného časového snímku. Měřící analyzátor držen v ruce měřiče, měřící mikrofon při měření umístěn 0,1 0,4 m od vstupu vnějšího zvukovodu na straně nejvíce exponovaného ucha mařeného pracovníka. Osa mikrofonu souběžná se zrakem zaměstnance. [20] 43

51 Profese Tabulka 6 Výsledky dodatečného měření expozice hluku na pracovišti [20] Průměrná týdenní expozice hluku L Aeq,w [db] Těstař 84,3 ± 2,0 Pomocný operátor navažování recyklu 74,4 ± 2,0 přípustný expoziční limit L Aeq, 8h = 85 db leží v pásmu nejistoty měření prokazatelně dodržen naměřená špičková hladina akustického tlaku L p,cpeak [db] 125,9 ± 2,0 110,6 ± 2,0 přípustný expoziční limit L Cpeak = 140 db prokazatelně dodržen Návrh zařazení Ve smyslu vyhlášky [3] jsou operátoři na pozicích těstař a pomocný operátor navažování zlomu, vystaveni vlivům rizikového faktoru hluku, zařazeni do kategorie II. Nápravná opatření Jelikož naměřená hodnota přesahuje 80 db, je zaměstnavatel podle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací [11] povinen poskytnou zaměstnancům osobní ochranné pracovní pomůcky. Pracovníci byli, vzhledem k časté vzájemné komunikaci, vybaveni mušlovými chrániči sluchu. 5.2 Fyziologie práce Tvoří významnou oblast v oblasti pracovní lékařství. Zabývá se sledováním odezvy lidského organismu na pracovní zátěž, zkoumá kladné i záporné vlivy práce a pracovního prostředí na zdravotní stav a tělesný a duševní vývoj pracovníků. Hledá optimální podmínky práce, zohledňuje individuální i kolektivní hledisko. Fyziologie práce patří mezi základní vědní obory zahrnuté do multidisciplinárního oboru nazvaného ergonomie. Jde o mezioborovou disciplínu, která využívá poznatků biologických, společenských a technických vědních oborů o postavení člověka v pracovním procesu s cílem přizpůsobit podmínky práce smyslovým, psychickým a 44

52 fyzickým schopnostem člověka (biologie, psychologie, fyziologie, antropometrie aj.). Využití mezioborových poznatků se ukazuje jako velmi významné, protože oddělená aplikace jednotlivých vědních oborů dle současných poznatků nepřináší požadované výsledky. [22] Odborné posouzení fyziologických podmínek na pracovišti Na základě žádosti Mondelez uskutečnili odborní pracovníci Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě, oddělení fyziologie a psychologie práce, prohlídku vybraných pracovišť výše uvedené společnosti za účelem zmapování problematiky fyziologie práce v rámci kategorizace prací. Z hlediska fyziologie práce byla posuzována následující problematika: 1. Lokální svalová zátěž horních končetin (LSZ). 2. Celková fyzická zátěž (CFZ - energetický výdej, manipulace s břemeny). 3. Ergonomie pracovního místa pracovní polohy (PP). [20] Odborné posouzení bylo provedeno na následujících pozicích: těstař, pomocný operátor navažování zlomu, operátor lisovky, operátor údržby, operátor mazačky, operátor vibračních drah, operátor primárního balení, operátor sekundárního balení, operátor kontroly defektu, obsluha myčky, operátor mixéru, obsluha odpadové místnosti. 45

53 Následovně budou popsány nejčastější pracovní činnosti posuzovaných pracovních pozic z hlediska fyziologie práce. Na základě posudku budou pracovní pozice, u kterých odborníci ze ZÚ se sídlem v Ostravě uznají, že akreditované měření pro účel kategorizace nebude nutný, zařazeny do uvedené kategorie. U posuzovaných pozic, kde podle rozhodnutí ZÚ se sídlem v Ostravě bude potřeba další měření, se bude podle druhu rizikového faktoru provádět akreditované měření. Na základě výše uvedeného zjištění a posouzení pracoviště vedoucí autorizované laboratoře fyziologie a psychologie práce je možné konstatovat, že výše uvedenou práci je dle vyhlášky č. 432/2003 Sb., [3] v platném znění možné zařadit do kategoriích následně uvedených v tabulkách příslušné pracovní pozice. Pomocný operátor navažování zlomu Popis pracovních činností: Nabírání recykluj z beden pomocí kbelíku (cca 10 min), poté vizuální kontrola chodu procesu (cca 20 min) 22 cyklů za směnu, plná nádoba s recyklem váží cca 20 kg na jeden cyklus pracovník naplnění 5 ks nádob, poté přemístění na vozík, pracovní poloha vestoje, často v předklonu trupu. Suspektivní závěr o zařazení do kategorie je vyznačen v tabulce č. 7. Na obrázku č. 9 lze vidět operátora při své činnosti. Tabulka 7 Výsledek posouzení na pozici Pomocný operátor navažování recyklu [20] faktor kategorie suspektní závěr Lokální svalová zátěž 2 Celková fyzická zátěž 2-3 Pracovní polohy

54 Obrázek 9 Pomocný operátor navažování recyklu [20] Doporučení: Autorizované měření a posouzení ergonomie pracovního místa, autorizované měření a posouzení celkové fyzické zátěže na základě hodnocení energetického výdeje, tepové frekvence a manipulace s břemeny. Těstař Popis pracovních činností: nabírání cukru z beden do určených nádob nasypávání recykluj a cukru z nádob do stroje, poté vizuální kontrola chodu stroje - 22 cyklů za směnu, plná nádoba s recyklem váží cca 20 kg na jeden cyklus vysypání 5 ks nádob pracovní poloha vestoje, často v předklonu trupu Suspektní závěr o zařazení do kategorie je vyznačen v tabulce č. 8. Na obrázku č. 10 lze vidět operátora při své činnosti. Tabulka 8 Výsledek posouzení na pozici Těstař [20] faktor kategorie suspektní závěr Lokální svalová zátěž 2 Celková fyzická zátěž 2 Pracovní polohy

55 Obrázek 100 Těstař [20] Doporučení: Autorizované měření a posouzení ergonomie pracovního místa. Operátor lisovky Popis pracovních činností: Vizuální kontrola pásu s výrobky, co 25 minut odebírání vzorků, následné zvážení a administrativní činnost, každé 2 hodiny kontrola úplnosti kovových špon, pracovní poloha vestoje. Suspektní závěr o zařazení do kategorie je vyznačen v tabulce č. 9. Tabulka 9 Výsledek posouzení na pozici Operátor lisovky [20] faktor kategorie suspektní závěr Lokální svalová zátěž 2 Celková fyzická zátěž 2 Pracovní polohy 2 Doporučení: Další akreditované měření není třeba provádět. 48

56 Operátor údržby Popis pracovních činností: Seřizování strojů, pásů, baliček, řadičů a veškeré technologie. Výměna náhradních dílů. Čas údržby je závislý podle situace a chodu linky a tvoří 5 60 min, provádění plánové údržby či odstávky v rozsahu 1 2x ročně v délce jednoho týdnu, pracovní poloha vestoje. Suspektní závěr o zařazení do kategorie je vyznačen v tabulce č. 10. Tabulka 10 Výsledek posouzení na pozici Operátor údržby [20] faktor kategorie suspektní závěr Lokální svalová zátěž 2 Celková fyzická zátěž 2 Pracovní polohy 2 Doporučení: Další akreditované měření není třeba provádět. Operátor mazačky Popis pracovních činností: Obsluha stroje, vizuální kontrola, selekce vadných kusů sušenek, pracovní poloha vestoje. Suspektní závěr o zařazení do kategorie je vyznačen v tabulce č. 11. Tabulka 11 Výsledek posouzení na pozici Operátor mazačky [20] faktor kategorie suspektní závěr Lokální svalová zátěž 2 Celková fyzická zátěž 2 Pracovní polohy 2 Doporučení: 49

57 Další akreditované měření není třeba provádět Operátor vibračních drah Popis pracovních činností: Vizuální kontrola kvality sušenek, srovnání špatně zařazených sušenek, selekce vadných sušenek. pracovní poloha vestoje. Suspektní závěr o zařazení do kategorie je vyznačen v tabulce č. 12. Tabulka 12 Výsledek posouzení na pozici Operátor vibračních drah [20] faktor kategorie suspektní závěr Lokální svalová zátěž 2 Celková fyzická zátěž 2 Pracovní polohy 2 Doporučení: Další akreditované měření není třeba provádět. Operátor primárního balení Popis pracovních činností: Příprava rolí s fóliemi do stojanů, výměna fólií každých 45 minut (1 kus fólie má hmotnost 5kg) vizuální kontrola stroje, administrativní činnost, vysypávání nádob s poškozeným výrobkem, pracovní poloha vestoje. Suspektní závěr o zařazení do kategorie je vyznačen v tabulce č

58 Tabulka 13 Výsledek posouzení na pozici Operátor primárního balení [20] faktor kategorie suspektní závěr Lokální svalová zátěž 2 Celková fyzická zátěž 2 Pracovní polohy 2 Doporučení: Další akreditované měření není třeba provádět. Operátor sekundárního balení Popis pracovních činností: Vizuální kontrola chodu stroje, administrativní činnost, plnění zásobníků s obalovým materiálem každých 45 minut, pracovní poloha vestoje. Suspektní závěr o zařazení do kategorie je vyznačen v tabulce č. 14. Tabulka 14 Výsledek posouzení na pozici Operátor sekundárního balení [20] faktor kategorie suspektní závěr Lokální svalová zátěž 2 Celková fyzická zátěž 2 Pracovní polohy 2 Doporučení: Další akreditované měření není třeba provádět. Operátor kontroly defektu Popis pracovních činností: Vizuální kontrola pásu, selekce vadných kusů sušenek, pracovní poloha ve stoje. Suspektní závěr o zařazení do kategorie je vyznačen v tabulce č

59 Tabulka 15 Výsledek posouzení na pozici Operátor kontroly defektu [20] faktor kategorie suspektní závěr Lokální svalová zátěž 2 Celková fyzická zátěž 2 Pracovní polohy 2 Doporučení: Další akreditované měření není třeba provádět. Obsluha myčky Popis pracovních činností: Nakládání a vykládání boxů do mycí stanice pomocí podvozku s kolečky 1 cyklus mytí trvá 7 minut, celkově se za směnu umyje zhruba 35 boxů, pracovní poloha vestoje. Suspektní závěr o zařazení do kategorie je vyznačen v tabulce č. 16. Tabulka 16 Výsledek posouzení na pozici Operátor myčky [20] faktor kategorie suspektní závěr Lokální svalová zátěž 2 Celková fyzická zátěž 2 Pracovní polohy 2 Doporučení: Další akreditované měření není třeba provádět. Operátor mixéru Popis pracovních činností: Přisypávání cukru a aditiva, nahazování dalších aditiv (6 pytlů na 1 cyklus každých 2,5 hodiny). Za směnu je potřeba 6 cyklů náhozů, každé 4 hodiny výměna síra, 52

60 pracovní poloha vestoje. Suspektní závěr o zařazení do kategorie je vyznačen v tabulce č. 17. Tabulka 17 Výsledek posouzení na pozici Operátor mixéru [20] faktor kategorie suspektní závěr Lokální svalová zátěž 2 Celková fyzická zátěž 2 Pracovní polohy 2 Doporučení: Další akreditované měření není třeba provádět. Obsluha odpadové místnosti Popis pracovních činností: Manipulace s kontejnery nebo boxy s odpadem odtlačení kontejnerů na příslušné vyhrazené místo, odtlačení boxů a kontejnerů na průmyslovou váhu. Kontejnery plné odpadu mají hmotnost 200kg, zaplněné boxy přibližně 350kg, pracovní poloha vestoje. Suspektní závěr o zařazení do kategorie je vyznačen v tabulce č. 18. Na obrázku 11. lze vidět operátora při své činnosti. Tabulka 18 Výsledek posouzení na pozici Obsluha odpadové místnosti [20] faktor kategorie suspektní závěr Lokální svalová zátěž 2 Celková fyzická zátěž 2 Pracovní polohy 2 53

61 Obrázek 11 Obsluha odpadové místnosti [20] Doporučení: Autorizované měření a posouzení celkové fyzické zátěže na základě hodnocení energetického výdeje, tepové frekvence a manipulace s břemeny. Závěr a doporučení odborného posouzení fyziologie práce Vyhodnocené činnosti u profesí operátor lisovky, operátor údržby, operátor mazačky, operátor vibračních drah, operátor primárního balení, operátor kontroly defektu, obsluha myčky a operátor mixéru nejsou zdrojem zdravotního rizika z hlediska celkové fyzikcé zátěže, pracovních poloh ani lokální svalové zátěže horních končetin. Vyhodnocené činnosti u ostatních profesí těstař, pomocný operátor navažování recyklu a obsluha odpadové místnosti, jsou možným zdrojem zdravotního rizika, viz tabulka č. 19. Z tohoto důvodu byly uvedené profese doporučeny k objektivizaci autorizovaným měřením jednotlivých faktorů v tabulce vyznačeným modrou barvou. Tabulka 19 Pracovní pozice v riziku fyziologie práce [20] Kategorie Profese LSZ CFZ PP Pomocný operátor navažování recyklu Těstař Obsluha odpadové místnosti