Dokončení reformy právního rámce pro finanční služby

Transkript

1 DOKUMENTY EU Dokončení reformy právního rámce pro finanční služby Informační podklad k: - návrhu nařízení, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, kapitálové požadavky a požadavky na způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velkou angažovanost, požadavky na podávání zpráv a zveřejňování informací a o změnu nařízení (EU) č. 648/2012; - návrhu směrnice, kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o subjekty vyjmuté z působnosti směrnice, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, odměňování, opatření a pravomoci v oblasti dohledu a opatření na zachování kapitálu; - návrhu směrnice, kterou se mění směrnice 2014/59/EU o ozdravných postupech a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a směrnice 98/26/ES, směrnice 2002/47/ES, směrnice 2012/30/EU, směrnice 2011/35/EU, směrnice 2005/56/ES, směrnice 2004/25/ES a směrnice 2007/36/ES; - návrhu směrnice, kterou se mění směrnice 2014/59/EU Evropského parlamentu a Rady, pokud jde o pořadí nezajištěných dluhových nástrojů v insolvenční hierarchii; - návrhu nařízení, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o schopnost absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace úvěrových institucí a investičních podniků Obsah: Hodnocení z hlediska principu subsidiarity:... 4 Odůvodnění a předmět:... 4 Obsah a dopad:... 4 Stanovisko vlády ČR: Předpokládaný harmonogram projednávání v orgánech EU: Projednávání ve výboru pro evropské záležitosti PS PČR: Podklad k dokumentům Rady č /16, 14776/16, 14777/16, 14778/16 a 14779/16 březen 2017 zpracovala: Darina Šimková

2 AKTUÁLNÍ VYDÁNÍ: Název: Dokončení reformy právního rámce pro finanční služby Zpracovala: Šimková, D. Číslo: Podklad k dokumentům č /16, 14776/16, 14777/16, 14778/16, 14779/16 Datum: březen 2017 Klíčová slova: Řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků; stabilita finančního systému; obezřetnostní požadavky ŘADA: DOKUMENTY EU Typ řady: interní První vydání řady: říjen 2004 Frekvence vydání řady: nepravidelná Zaměření: Informační podklady k dokumentům EU projednávaným VEZ Jazyk: CZ Vydavatel: Kancelář Poslanecké sněmovny, Sněmovní 4, Praha 1 PARLAMENTNÍ INSTITUT plní úkoly vědeckého, informačního a vzdělávacího střediska pro Poslaneckou sněmovnu, její orgány, poslance a Kancelář Poslanecké sněmovny, pro Senát, jeho orgány, senátory a Kancelář Senátu. Naše činnosti a produkty uvádíme níže. Oddělení všeobecných studií STUDIE Srovnávací studie Analytické studie ODPOVĚDI NA DOTAZ Stručné odpovědi na dotazy členů Parlamentu VYBRANÁ TÉMATA Studie zpracované k aktuálním problematikám MONITORING Vybrané hospodářské měnové a sociální ukazatele MIGRACE Přehled aktualit v oblasti migrace za vybrané období PŘEHLED SZBP EUROZÓNA+ PODKLADY PŘEDNÁŠKY Společná zahraniční a bezpečnostní politika EU Přehled ekonomických událostí v EU pro zahraničně politická jednání pro zahraniční delegace, PS, Senát Oddělení pro evropské záležitosti STANOVISKA kompatibility nevládních návrhů zákonů s právem EU KONZULTACE k předkládaným vládním návrhům zákonů DOKUMENTY EU Výběr z aktů a dokumentů EU zaslaných PS ZPRÁVY Aktuální agenda v Bruselu PODKLADY pro jednání výboru na mezinárodní úrovni Oddělení komunikace a vzdělávání INFORMAČNÍ STŘEDISKO Informace o činnosti Poslanecké sněmovny a prohlídky budov ECPRD Spolupráce s Evropským centrem pro parlamentní výzkum a dokumentaci PŘEDNÁŠKY pro Poslaneckou sněmovnu, pro školy, veřejnost INFORMAČNÍ MATERIÁLY o fungování Poslanecké sněmovny, o legislativním procesu ZÁPISY ze schůzí, seminářů, přednášek, kulatých stolů 2

3 NÁVRH NAŘÍZENÍ Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, kapitálové požadavky a požadavky na způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velkou angažovanost, požadavky na podávání zpráv a zveřejňování informací a o změnu nařízení (EU) č. 648/2012 KOM(2016) 850 v konečném znění, kód Rady 14775/16 Interinstitucionální spis 2016/0360/COD NÁVRH SMĚRNICE Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o subjekty vyjmuté z působnosti směrnice, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, odměňování, opatření a pravomoci v oblasti dohledu a opatření na zachování kapitálu KOM(2016) 854 v konečném znění, kód Rady 14776/16 Interinstitucionální spis 2016/0364/COD NÁVRH SMĚRNICE Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2014/59/EU o ozdravných postupech a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a směrnice 98/26/ES, směrnice 2002/47/ES, směrnice 2012/30/EU, směrnice 2011/35/EU, směrnice 2005/56/ES, směrnice 2004/25/ES a směrnice 2007/36/ES KOM(2016) 852 v konečném znění, kód Rady 14777/16 Interinstitucionální spis 2016/0362/COD NÁVRH SMĚRNICE Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2014/59/EU Evropského parlamentu a Rady, pokud jde o pořadí nezajištěných dluhových nástrojů v insolvenční hierarchii KOM(2016) 853 v konečném znění, kód Rady 14778/16 Interinstitucionální spis 2016/0363/COD NÁVRH NAŘÍZENÍ Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o schopnost absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace úvěrových institucí a investičních podniků KOM(2016) 851 v konečném znění, kód Rady 14779/16 Interinstitucionální spis 2016/0361/COD 3

4 Právní základ: Článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (KOM(2016) 850, KOM(2016) 852, KOM(2016) 853, KOM(2016) 851). Článek 53 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (KOM(2016) 854). Datum zaslání Poslanecké sněmovně prostřednictvím VEZ: Procedura: Řádný legislativní postup. Předběžné stanovisko vlády (dle 109a odst. 1 jednacího řádu PS): Datované dnem 30. ledna 2017, doručené do výboru pro evropské záležitosti dne 31. ledna 2017 prostřednictvím systému ISAP. Hodnocení z hlediska principu subsidiarity: Návrhy jsou v souladu s principem subsidiarity. Odůvodnění a předmět: EU v nedávné době provedla reformu svého regulačního rámce pro finanční služby. Tato reforma zahrnovala především přijetí nařízení (EU) č. 575/2013 o kapitálových požadavcích, směrnice 2013/36/EU o kapitálových požadavcích a obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi, směrnice 2014/59/EU o ozdravných postupech a řešení krize bank a nařízení (EU) č. 806/2014 o jednotném mechanismu pro řešení krizí. Reforma byla provedena v návaznosti na finanční krizi z let , v důsledku které musely být některé banky zachraňovány před úpadkem z veřejných zdrojů. Nezbytnost využití veřejných zdrojů vyplývala i z neexistence vhodného právního rámce pro krizové řízení. Cílem reformovaného právního rámce EU v oblasti finančních služeb proto bylo i větší zapojení věřitelů a akcionářů do řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků. Touto cestou mělo dojít k větší míře absorbování ztrát soukromým sektorem, aniž by vzniklou ztrátu museli nést daňoví poplatníci. Provedené reformy sice zvýšily stabilitu finančního systému a jeho odolnost vůči možným budoucím otřesům a krizím, avšak prozatím nevyřešily všechny dosud známé problémy. Návrhy předložené k dokončení reformy právního rámce pro finanční služby mají proto za cíl vyřešit zbývající slabá místa prostřednictvím realizace dosud nerealizovaných prvků reformy. Obsah a dopad: 1. Změny směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o subjekty vyjmuté z působnosti směrnice, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, odměňování, opatření a pravomoci v oblasti dohledu a opatření na zachování kapitálu (směrnice CRD) Osvobozené subjekty Ve směrnici CRD se v článku 2 odst. 5, jenž obsahuje výjimky z působnosti směrnice pro některé instituce 1, doplňuje nový bod, pokud se jedná o tyto instituce v Chorvatsku (Kreditne unije a Hrvatska banka za obnovu i razvitak). Tyto výjimky byly dříve vyjednány některými členskými státy pro jejich instituce. Návrh má nově umožnit, aby toto bylo umožněno pro obdobné instituce ve všech členských státech. Do článku 2 směrnice CRD se z tohoto důvodu vkládají dva nové odstavce 5a a 5b, které Komisi zmocňují k vydání aktu v přenesené pravomoci, jímž by za splnění stanovených kritérií mohly být 1 Zpravidla rozvojové banky jednotlivých členských států, které jsou v daném ustanovení konkrétně uvedeny. 4

5 z působnosti směrnice CRD vyňaty veřejné rozvojové banky 2 a družstevní záložny všech členských států. U veřejných rozvojových bank musí být možnost jejich vynětí z působnosti směrnice CRD zkoumána na individuálním základě u každé konkrétní instituce. Sektor družstevních úvěrových institucí určitého členského státu může být z její působnosti vyňat jako kategorie institucí, nicméně musí pro to být splněny určité podmínky týkající se rozsahu působení těchto institucí (pouze na území daného členského státu), dále podmínka přijímání pouze krytých vkladů, poskytování služeb jen členům a určité limity, pokud se jedná o bilanční sumu jednotlivých družstevních úvěrových institucí a o vztah celkové bilanční sumy těchto institucí působících na území daného členského státu ve vztahu k jeho HDP. Kapitálové požadavky a dodatečné kapitálové požadavky podle pilíře 2 Návrh obsahuje některé změny v dodatečných kapitálových požadavcích podle pilíře 2 3, které mohou orgány dohledu požadovat nad rámec požadavků na minimální výši kapitálu. Návrh směrnice upřesňuje podmínky, za jakých je možné dodatečné kapitálové požadavky uplatňovat, s cílem překonat rozdíly v aplikační praxi a zajistit větší jednotnost na úrovni EU. Aktuální znění pravidel týkajících se dodatečných kapitálových požadavků umožňuje rozdílný výklad, pokud jde o jejich vztah k minimálním kapitálovým požadavkům (tzv. požadavky pilíře 1 ) uvedeným v článku 92 nařízení CRR a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv definovaných v článku 128 odst. 6 směrnice CRD. Na základě rozdílného výkladu by pak mohlo docházet k uplatňování různých požadavků, pokud se jedná o výši kapitálu u jednotlivých institucí v různých členských státech. Návrh proto upřesňuje, že kapitál použitý na splnění dodatečného kapitálového požadavku zásadně nemůže být započítán ani na plnění kapitálových požadavků pilíře 1, ani na plnění kombinovaných kapitálových rezerv. Dodatečné kapitálové požadavky nemohou být podle návrhu uplatňovány ke krytí makroobezřetnostních nebo systémových rizik, a mají sloužit pouze ke krytí mikroobezřetnostních rizik. Dodatečné kapitálové požadavky jsou doporučením, které mohou příslušné orgány dohledu uplatňovat vůči institucím, avšak jejich nesplnění ještě nevede k uložení sankce. Návrhem se do závazného právního předpisu zapracovávají také nezávazné obecné pokyny EBA 4, pokud se jedná o dodatečný kapitál podle pilíře 2. Podávání zpráv a poskytování informací podle pilíře 2 Za účelem snížení administrativní zátěže a zajištění větší proporcionality se omezuje možnost příslušných orgánů ukládat institucím další povinnosti, pokud se jedná o podávání zpráv a poskytování informací. Tyto pravomoci dohledu budou moci příslušné orgány využít pouze za podmínek stanovených v článku 104 odst. 2 směrnice CRD. Aby mohly být požadovány dodatečné informace, muselo by se jednat např. o situaci, kdy instituce, od níž jsou informace vyžadovány, neplní své obezřetnostní požadavky stanovené podle směrnice CRD nebo nařízení CRR, resp. od ní neplnění těchto požadavků hrozí. 2 Úvěrové instituce zřízené podle zákona centrální vládou nebo regionální či lokální autoritou pro účely plnění specifických cílů ve finanční, sociální nebo ekonomické oblasti. 3 Druhý pilíř je zaměřen na proces hodnocení dostatečnosti kapitálu s ohledem na podstupovaná rizika. Základní princip spočívá v tom, že regulovaná osoba zavede odpovídající vnitřní procesy pro stanovení, průběžné posuzování a udržování svého vnitřně stanoveného kapitálu se zohledněním skutečně podstupovaných rizik. 4 V anglickém jazyce dostupné zde: 4e39-bac9-3def3127f545 5

6 Omezení procesu dohledu a hodnocení (SREP) a pilíře 2 na mikroobezřetnostní účely Příslušné orgány mohou vyhodnotit systémové riziko způsobené konkrétní institucí a uložit jí požadavky dohledu, jež jsou specifické pouze pro ni (tzv. požadavky pilíře 2). Tato opatření však mohou oslabit účinnost makroobezřetnostních nástrojů, proto je navrhováno, aby možnost stanovení specifických požadavků dohledu byla omezena pouze na mikroobezřetnostní hledisko. Spolupráce orgánu dohledu s orgánem pro řešení krize Návrh směrnice stanovuje, že orgán dohledu musí konzultovat navrhovaný dodatečný kapitálový požadavek nebo kapitálové doporučení s orgánem pro řešení krize předtím, než dojde k jejich oznámení dotčené instituci. Systémy, postupy a mechanismy institucí (řídicí a kontrolní systém) Návrh směrnice příslušným orgánům dohledu ukládá zajistit, aby se mateřské společnosti postaraly o dodržování požadavků stanovených směrnicí CRD, a to i v případě, že se dceřiná společnost nachází ve třetí zemi. Výjimkou je, pokud by uplatňování ustanovení směrnice CRD o výměně informací a profesním tajemství bylo protiprávní podle právního řádu třetí země, v níž je dceřiná společnost usazena. Společná rozhodnutí ohledně požadavků obezřetnosti pro jednotlivé instituce Návrh směrnice stanoví, že také očekávání vyplývající z kapitálových doporučení mají vznikat na základě společného rozhodnutí orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě a orgánů odpovědných za dohled nad dceřinými podniky mateřské instituce v EU nebo mateřské finanční holdingové osoby v EU nebo mateřské smíšené finanční holdingové osoby v EU. Změny v omezeních týkajících se rozdělování zisku a MDA Návrh směrnice stanovuje nová pravidla ohledně tzv. maximální částky k rozdělení (Maximum distributable amount - MDA) v případě, že instituce neplní kombinovanou kapitálovou rezervu. V takovém případě musí instituce při výplatě z omezené maximální částky k rozdělení (MDA) nově upřednostnit výplatu v souvislosti s nástroji kapitálu AT1 5 před nástroji souvisejícími s CET1 6 kapitálem. Vztah kombinované kapitálové rezervy, MREL a MDA Návrh směrnice nadále nebude umožňovat započítávání CET1 současně na požadavek MREL a na plnění kombinovaných kapitálových rezerv. Přednost bude mít započítání na požadavek MREL. Zavedení pozměněného rámce pro úrokové riziko Navrhované změny směrnice CRD a nařízení CRR zahrnují také pozměněný rámec pro výpočet úrokového rizika. Návrh směrnice přináší novou společnou standardizovanou metodiku, která by mohla být ze strany institucí využita pro hodnocení úrokových rizik. Využití této nové standardizované 5 Kapitál AT1 je vedlejší kapitál Tier 1. Kapitál Tier 1 je chápán jako kapitál, který bance umožňuje pokračovat v činnosti a udržuje její solventnost. Představuje součet splaceného základního kapitálu zapsaného v obchodním rejstříku, splacené emisní ážio, povinné rezervní fondy, ostatní rezervní fondy ze zisku (bez účelově vytvořených), nerozdělený zisk z předchozích období po zdanění, zisk ve schvalovacím řízení snížený o předpokládané dividendy, zisk běžného období snížený o předpokládané dividendy a snížený o odečitatelné položky. 6 Kapitál CET1 je tzv. kmenový kapitál Tier 1, který je nejkvalitnější částí kapitálu Tier 1. 6

7 metodiky by také mohlo být institucím uloženo orgánem dohledu, a to v případě, že by se jimi implementované interní systémy pro hodnocení úrokových rizik ukázaly jako neuspokojivé. Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) je zmocněn k vypracování podrobností společné standardizované metodiky a také k definování scénářů šesti náhlých a neočekávaných změn určených orgánem dohledu pro úrokové sazby. Účelem nového rámce je zmírnění rizik souvisejících se změnami v úrokových sazbách. Finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti Návrh směrnice obsahuje nová ustanovení vztahující se k dohledu nad finančními holdingovými společnostmi 7 a smíšenými finančními holdingovými společnostmi 8. Jestliže se požadavky uplatňují na konsolidovaném základě, má být za dodržování právních předpisů odpovědná mateřská společnost, a nikoli její dceřiné společnosti. Finanční holdingové osoby a smíšené finanční holdingové osoby by měly získávat povinnou licenci od orgánu vykonávajícího dohled na konsolidovaném základě. V této souvislosti se také upřesňuje definice finanční holdingové osoby a finanční instituce. Zprostředkující mateřský podnik v EU Návrh směrnice obsahuje ustanovení vztahující se ke zprostředkujícímu mateřskému podniku v EU (IHCS). Zavádí nový požadavek pro globální systémově významné instituce (G-SVI) mimo EU nebo pro instituce, které mají v EU dceřiné společnosti s celkovými aktivy ve výši nejméně 30 miliard EUR (včetně aktiv dceřiných společností a poboček těchto skupin z třetích zemí), aby své dceřiné společnosti konsolidovaly do jediné banky nebo zprostředkující holdingové společnosti se sídlem v EU. Tento požadavek by se vztahoval k mateřským společnostem se sídlem mimo EU, jež mají alespoň dvě dceřiné společnosti v EU. Zprostředkujícím mateřským podnikem může být holdingová společnost, na kterou se vztahují požadavky nařízení CRR a směrnice CRD, nebo instituce EU. Účelem této právní úpravy je usnadnit řešení problémů skupin ze třetích zemí s významnými aktivitami na území EU. Změny pravidel pro odměňování Návrh směrnice obsahuje změny pravidel týkajících se odměňování určitých pracovníků, které jsou navrhovány na základě přezkumu účinnosti, provádění a prosazování pravidel směrnice CRD pro odměňování, provedeného Komisí v roce Změny se konkrétně vztahují k povinné výplatě části pohyblivé složky mzdy ve finančních nástrojích a k povinné oddálené splatnosti části pohyblivé složky mzdy. U nejmenších a nejméně komplexních institucí, jejichž hodnota aktiv nepřesahuje 5 miliard EUR, je s ohledem na dodržování principu proporcionality umožněno, aby se na ně výše uvedená pravidla pro odměňování nevztahovala. Vynětí z těchto pravidel je umožněno také u některých pracovníků s pouze nepatrnou variabilní složkou mzdy. Návrh však předpokládá možnost orgánu dohledu požadovat uplatňování těchto pravidel pro odměňování i u těch institucí a pracovníků, kteří jinak mohou být v souladu s návrhem z jejich uplatňování vyňati. Instituce kotované na burze budou moci také v souladu s návrhem pro povinnou výplatu části pohyblivé složky odměny pracovníků použít i jiné vhodné finanční nástroje, než pouze vlastní akcie. 7 Skupiny společností působících v oblasti finančních služeb, v jejichž čele stojí banka nebo jiná finanční instituce. 8 Skupiny společností působících v oblasti finančních služeb, v jejichž čele stojí nefinanční instituce. 7

8 Identifikace systémově významných institucí Návrh stanovuje povinnost identifikovat globální systémově významné instituce (G-SVI) a ostatní systémově významné instituce (O-SVI) a upřesňuje pravidla k provádění takové identifikace. 2. Změny nařízení, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, kapitálové požadavky a požadavky na způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velkou angažovanost, požadavky na podávání zpráv a zveřejňování informací a o změnu nařízení (EU) č. 648/2012 (CRR) Výjimky z rozsahu aplikace požadavků na kapitál a likviditu V souladu s aktuální právní úpravou nařízení CRR mohou příslušné orgány upustit od uplatňování požadavků na individuální úrovni u konkrétní instituce a tyto požadavky uplatňovat na konsolidované bázi v rámci celé skupiny. Podmínkou však je zajištění přiměřeného rozdělení kapitálu a likvidity mezi mateřský podnik a jeho dceřiné podniky. V oblasti kapitálových požadavků je v současné době předpokladem pro jejich konsolidované uplatňování také skutečnost, že se sídlo subjektů v rámci skupiny nachází na území téhož členského státu EU. Zřízením jednotného mechanismu dohledu byl však skupinový dohled značně posílen, především pokud jednotlivé podniky ze skupiny sídlí pouze v členských státech, které se na něm účastní. Návrh proto nově umožňuje upustit od uplatňování požadavků na kapitál, limitů na velké expozice, požadavků týkajících se páky a uveřejňování na individuálním základě i pro dceřiné podniky sídlící v jiných členských zemích, než jejich mateřský podnik. To však pouze za předpokladu, že mateřská společnost poskytne za své dceřiné podniky záruku pro celou výši požadavku, od něhož je upuštěno, a současně bude záruka zajištěna alespoň do výše poloviny zaručené částky. V návrhu je také jasně formulována povinnost mateřského podniku podporovat své dceřiné podniky. Příslušné orgány členských států mimo bankovní unii mohou uvedené upuštění od požadavků uplatňovat, pokud s tím budou výslovně souhlasit. Tato změna je tedy relevantní především pro členské státy, které jsou členy bankovní unie. Pokud se jedná o požadavky na likviditu, nařízení CRR již ve svém aktuálním znění umožňuje tyto požadavky uplatňovat na konsolidovaném základě, a to i přeshraničně. Návrh nově rozlišuje mezi přeshraničními skupinami, u nichž dohled na individuálním základě vykonává jeden dohledový orgán, a mezi ostatními přeshraničními skupinami. Pro přeshraniční skupiny s pouze jedním dohledovým orgánem (v praxi se jedná o skupiny spadající pod jednotný mechanismus dohledu) přináší návrh některá zjednodušení. Mateřská společnost však zároveň bude mít povinnost zaručit se za svoje dceřiné společnosti. Vznik skupiny, v níž by bylo naplnění požadavků na likviditu posuzováno na konsolidovaném základě a jejímž členem by byla instituce z členského státu EU, který není členem bankovní unie, by byl podmíněn souhlasem národního orgánu dohledu. Provedení standardu rady FSB pro celkovou kapacitu absorbovat ztráty (TLAC) TLAC byl jako mezinárodní standard na celosvětové úrovni přijat Radou pro finanční stabilitu (FSB) v listopadu 2015 na summitu skupiny G20. Podle standardu TLAC mají banky označované jako globální systémově významné instituce (G-SVI) povinnost držet dostatečný minimální objem závazků s vysokou schopností absorbovat ztráty, které jsou způsobilé k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů (tzv. minimální požadavek TLAC). G-SVI mohou být buď samostatné instituce, nebo skupiny institucí. V EU se standard TLAC provádí prostřednictvím změny nařízení CRR na základě existujícího rámce směrnice BRRD. Standard TLAC je implementován zavedením požadavku na kapitál a způsobilé závazky tvořeného poměrem založeným a nezaloženým na riziku. Nařízení CRR se návrhem mění tak, že 8

9 samostatné instituce G-SVI, které jsou subjekty řešícími krizi, jsou povinny dodržovat požadavek na kapitál a způsobilé závazky samostatně, a subjekty řešící krizi, které jsou součástí skupin označovaných jako G-SVI, jsou povinny dodržovat požadavek na kapitál a způsobilé závazky na konsolidované bázi. Požadavek na kapitál a způsobilé závazky je stanoven jako rizikový poměr 16 % představující kapitál a způsobilé závazky instituce vyjádřené jako procento celkové rizikové expozice a nerizikový poměr 6 % představující kapitál a způsobilé závazky instituce vyjádřené jako procento celkové míry expozic. Mění se kritéria pro nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu Tier 1 a nástroje zahrnované do kapitálu Tier 2 9 tak, aby tyto nástroje v okamžiku neživotaschopnosti vyžadovaly odpis nebo konverzi na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu Tier 1. Klíčová je také spolupráce mezi příslušnými orgány instituce a orgány příslušnými k řešení krize. Do práva EU je také implementován požadavek na kapitál a způsobilé závazky vztahující se na instituce G-SVI mimo EU, který představuje 90% požadavku platícího pro G-SVI se sídlem v EU. Tento požadavek na kapitál a způsobilé závazky platí pro instituce G-SVI mimo EU samostatně, pokud nejsou subjekty řešícími krizi ani nemají mateřské podniky v EU, nebo na konsolidované bázi, pokud mají mateřské podniky v EU, ale nejsou subjekty řešícími krizi. V oblasti způsobilých závazků návrh obsahuje seznam vyloučených závazků, které nemohou být započítány do splnění požadavku na kapitál a způsobilé závazky. Upravuje také pravidla odpočtu, jež se vztahují na čistou výši závazků, které je možné započítávat do požadavku na kapitál a způsobilé závazky. Návrh stanovuje také povinnost odečíst držené položky nástrojů vlastních způsobilých závazků a držené položky způsobilých závazků jiných G-SVI. Dále je určen poměrný odpočet pro držené položky závazků rovnocenných s vyloučenými závazky, které lze jako způsobilé závazky započítat pouze do omezené výše. Návrh upravuje také výjimky z odpočtů pro položky v obchodním portfoliu. Definovány jsou také pojmy způsobilých závazků a kapitálu a způsobilých závazků. Kapitálové investice do fondů Návrh implementuje standard Basilejského výboru pro bankovní dohled (BCBS 10 ) pro expozice vůči fondům kapitálového investování, který má přispět k vyjasnění zacházení s těmito expozicemi a dosáhnout konzistentnějšího přístupu na mezinárodní úrovni při větším zohlednění rizik. Návrh obsahuje hierarchii použití tří přístupů k fondům kolektivního investování: 1. Přístup se zohledněním (Look through approach - LTA) instituce, které mají dostatečné informace o jednotlivých podkladových expozicích subjektu kolektivního investování, přihlédnou při výpočtu objemu jeho rizikově vážené expozice k těmto expozicím, přičemž rizikově váží všechny jeho podkladové expozice, jako by byly přímo drženy těmito institucemi; 2. Přístup založený na mandátu (Mandate Based Approach MBA) instituce hodnotí rizika na základě informací obsažených v mandátu nebo v příslušných právních předpisech; 3. Nouzový přístup (Fall Back Approach FBA) instituce, které neuplatňují přístup se zohledněním ani přístup založený na mandátu, přidělí svým expozicím ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování rizikovou váhu 1250 %. 9 Kapitál Tier 2 je chápán jako kapitál, který slouží k tomu, aby instituce mohla vyplatit vkladatele a přednostní věřitele, pokud by banka přestala být solventní. 10 Basel Committee on Banking Supervision 9

10 Změny pravidel pro výpočet kapitálových požadavků k tržnímu riziku Komise v návrhu implementuje standard Basilejského výboru pro bankovní dohled pro zacházení s tržním rizikem, jenž přináší změny pro výpočet kapitálových požadavků ve vztahu k tržnímu riziku. V některých aspektech se však návrh od standardu BCBS odchyluje v zájmu zachování principu proporcionality. Nový standard má přinést řešení problémů předchozího regulačního rámce, jehož nedostatky spočívaly v nemožnosti reagovat na celou řadu rizik, kterým byly instituce vystaveny. Problematická byla také nejistota v oblasti hranice mezi obchodním a investičním portfoliem, která vedla k riziku regulatorní arbitráže. Z tohoto důvodu se mění pravidla pro zařazování nástrojů do obchodního nebo investičního portfolia. Vedle obecných pravidel pro zařazování nástrojů do těchto portfolií je nově dán explicitní výčet produktů, které standardně patří do jednoho, nebo druhého portfolia. Přesuny nástrojů mezi portfolii jsou nyní více omezeny. V případě zajišťování rizika přítomného v investičním portfoliu nástrojem v obchodním portfoliu lze nově takto zajišťovat i akciové a úrokové expozice investičního portfolia, ovšem za striktních podmínek. Nový standard obsahuje revidovaná pravidla používání interních modelů pro výpočet kapitálu pro tržní riziko. Návrh obsahuje i přechodné ustanovení, podle kterého budou kapitálové požadavky pro tržní rizika zaváděny v postupných fázích. Standardizovaný přístup k úvěrovému riziku protistrany Návrh sice zachovává metodu původní expozice ke stanovení hodnoty expozice derivátů pro účely kapitálového požadavku k riziku protistrany, ale v obměněné podobě. Dosavadní metoda tržního ocenění a standardizovaná metoda určená také k výpočtu expozice jsou zcela zrušeny, zatímco metoda výpočtu expozice prostřednictvím aplikace interního modelu zůstává v platnosti beze změn. Mimoto je stanovena zcela nová metoda, která dostala název standardizovaná metoda (dále jen nová standardizovaná metoda ). Pro instituce s poměrně malým objemem obchodů s deriváty je pak stanovena ještě tzv. zjednodušená standardizovaná metoda. Expozice vůči ústředním protistranám Návrh implementuje konečný standard Basilejského výboru pro bankovní dohled (BCBS) o zacházení s expozicemi vůči ústředním protistranám vydaný v dubnu Tento nový standard vylepšuje nedostatky předchozího prozatímního standardu BCBS vydaného o dva roky dříve. Do nařízení CRR bylo přidáno několik nových definic pojmů používaných v pozměněných pravidlech o kapitálových požadavcích pro expozice vůči ústředním protistranám. Návrh zajišťuje specifické zacházení s expozicemi institucí vůči ústředním protistranám při hotovostních transakcích. Upřesňuje zacházení s počáteční marží a zohledňuje jedinou metodu, která se má použít pro výpočet kapitálových požadavků pro expozice vůči způsobilým ústředním protistranám. Návrh také zapracovává změnu metod výpočtu hodnot derivátových expozic a upřesňuje zacházení s transakcemi s financováním cenných papírů (SFT) a zajištění poskytované klienty členům clearingových systémů. Návrh zavádí novou metodu výpočtu požadavku na kapitál pro předfinancování příspěvků do fondu pro riziko selhání způsobilých ústředních protistran. Upravuje se také vzorec výpočtu požadavku na kapitál pro expozice vůči nezpůsobilým ústředním protistranám. Současně se odstraňuje alternativní metoda výpočtu kapitálového požadavku pro expozice vůči ústředním protistranám a nahrazuje se novým přístupem k nefinancovaným příspěvkům do fondu pro riziko selhání. Je zapracována nová metoda výpočtu hypotetického kapitálu ústřední protistrany, jíž instituce potřebují pro výpočet svých kapitálových požadavků na příspěvky do fondu pro riziko selhání ústřední protistrany. 10

11 Velké expozice Návrh upřesňuje režimy velkých expozic a jejich limity tak, aby byl evropský systém lépe v souladu se standardem výboru BCBS pro velké expozice vydaným v roce 2014 a aby celkově byla zvýšena citlivost k riziku velkých expozic. Finanční krize totiž ukázala, že významné ztráty u jedné G-SVI mohou způsobit problémy se solventností jiné G-SVI, což může mít zásadní dopad na finanční stabilitu. Nový právní rámec pro úpravu režimů velkých expozic zavádí nové limity pro expozice mezi institucemi. Expozice instituce vůči klientovi nebo ekonomicky spjaté skupině klientů je považována za velkou, přestavuje-li její hodnota alespoň 10 % použitelného kapitálu Tier 1 instituce. Pro výpočet limitu velkých expozic lze nově využít výhradně kapitál Tier 1, je tedy vyloučen dosud používaný kapitál Tier 2. Stávající limit na velikost expozice vůči jednomu klientovi nebo jedné ekonomicky spjaté skupině klientů, který se rovná 25 % kapitálu Tier 1 instituce, zůstává zachován. Zavádí se však další limit na expozice jedné G-SVI vůči jiné G-SVI, jenž představuje maximálně 15% kapitálu Tier 1 instituce. Takto stanovené limity lze u expozic v obchodním portfoliu instituce překročit pouze za splnění stanovených podmínek a po omezenou dobu. Návrh zavádí také povinnost stanovit hodnotu expozice vůči OTC derivátům novým přístupem. Současný rámec úpravy velkých expozic vychází podle důvodové zprávy z méně přesných metod, než je tento nový standardizovaný přístup k úvěrovému riziku protistrany (SA-CCR), který při zachování principu proporcionality vyvinul BCBS pro výpočet bankovních derivátových expozic (tedy OTC). Nový přístup má být vhodný pro širokou škálu derivátových transakcí a vést k odstranění nežádoucí komplexity. Návrh také obsahuje oznamovací povinnost pro instituce vůči jejich příslušným orgánům, pokud se jedná o 20 největších expozic na konsolidovaném základě a expozic, jejichž hodnota dosahuje nejméně 300 milionů EUR, avšak je nižší než 10 % kapitálu Tier 1. Instituce musí svým příslušným orgánům oznamovat i některé informace, které se týkají 10 největších expozic na konsolidovaném základě vůči institucím a subjektům stínového bankovnictví, které provádějí bankovní aktivity mimo regulační rámec. Pákový poměr Návrh zavádí závazný požadavek na pákový poměr ve výši 3 % kapitálu Tier 1 instituce. Příslušné orgány mohou v případě potřeby uložit další opatření pro řešení rizika nadměrné páky. Některé obchodní modely by zavedením tohoto závazného požadavku mohly být omezeny více než jiné, proto jsou navrhovány další úpravy. Instituce mohou snížit míru expozice pákového poměru v případě veřejných půjček bank veřejného rozvoje, průchozích úvěrů a oficiálně zaručených vývozních úvěrů. Dále mohou snížit míru expozice o počáteční marži získanou od klientů za deriváty s clearingem prováděným způsobilou ústřední protistranou. V návrhu je také zmíněna možnost zavedení ještě přísnějšího požadavku v oblasti pákového poměru pro G-SVI, jakmile budou dokončeny diskuze tohoto tématu na mezinárodní úrovni. Podávání zpráv pro regulatorní účely Návrh si klade za cíl lépe zohlednit princip proporcionality ve vztahu k malým institucím, a to prostřednictvím snížení zátěže spojené s oznamovací a informační povinností. Instituce vymezené v návrhu jako malé by měly namísto dosavadní půlroční frekvence, jež má zůstat i nadále v platnosti pro ostatní instituce, předkládat zprávy pro regulatorní účely pouze jednou ročně. Zprávy o velkých expozicích mají být návrhem zjednodušeny odstraněním některých položek a vyjasněním jiných položek. 11

12 EBA získává pověření podat Komisi zprávu o nákladech na podávání zpráv pro regulatorní účely na základě přesné metodiky kvantifikace těchto nákladů, a to do 31. prosince EBA bude mít také povinnost poskytnout doporučení ve formě změn stávajících šablon pro podávání zpráv za účelem zjednodušení podávání zpráv malými institucemi. Zveřejňování informací V oblasti zveřejňování informací návrh opět zohledňuje princip proporcionality. Za tímto účelem zohledňuje relativní velikost instituce a její komplexitu. Instituce dělí do tří kategorií na významné, malé a ostatní s dalším rozlišením na kótované a nekótované. Vůči každé z kategorií institucí pak má být uplatňován odlišný rozsah informační povinnosti, ať již se jedná o obsah nebo frekvenci poskytování informací. Velké instituce s kótovanými cennými papíry budou povinny každoročně zveřejňovat veškeré informace požadované v části osm návrhu a navíc zveřejňovat vybrané informace s půlroční nebo čtvrtletní četností (tabulka klíčových obezřetnostních ukazatelů). Malé nekótované instituce pak budou mít povinnost zveřejňovat pouze vybrané informace o správě a řízení, odměňování a řízení rizik a jednou ročně zveřejňovat tabulku klíčových obezřetnostní ukazatelů. Řada změn v oblasti zveřejňování informací byla provedena také za účelem lepšího sjednocení požadavků na zveřejňování informací s mezinárodními standardy. EBA je zmocněna k vytvoření jednotného formátu zveřejňování informací, který by byl co nejvíce sjednocen s mezinárodními formáty zveřejňování informací Ukazatel čistého stabilního financování (Net Stable Funding Ratio NSFR) NSFR je novým dlouhodobým požadavkem na likviditu. Do části VI. nařízení CRR je vložena nová hlava IV., jejímž účelem je zavedení ukazatele čistého stabilního financování (Net Stable Funding Ratio) pro úvěrové instituce a systémové investiční podniky. Jedná se o harmonizovaný požadavek na stabilní, dlouhodobé zdroje, které musí mít instituce k dispozici pro případ krize nebo nedostatku financování. NSFR se vypočítává jako poměr dostupných zdrojů stabilního financování vůči požadovanému stabilnímu financování. IFRS 9 Návrh obsahuje přechodné ustanovení pro uplatňování pravidel o očekávané úvěrové ztrátě zavedených revidovanými mezinárodními účetními standardy o finančních nástrojích IFRS 9. Standard IFRS obsahuje požadavky na účtování, oceňování, znehodnocování, odúčtování finančních aktiv a finančních závazků a zajišťování účetnictví. Tento standard má nabýt účinnosti ke dni 1. ledna 2018 a má umožnit včasnější reakci na očekávané ztráty. V důsledku jeho aplikace však může dojít k náhlému významnému zvýšení kapitálových poměrů institucí. Z tohoto důvodu přechodné ustanovení postupně zavádí nové odstupňované požadavky na vytváření opravných položek pro úvěrová rizika podle IFRS během období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2023, kdy se má standard IFRS začít uplatňovat plně. Institucím má být konkrétně umožněno snížit v rozvaze vlastní kapitál, pokud současně zveřejní informaci o tom, že uplatňují uvedené přechodné ustanovení. Účelem takového postupu je zmírnění případných negativních dopadů na instituce v důsledku okamžité změny účetních standardů, jež by mohly mít negativní vliv i na poskytování úvěrů úvěrovými institucemi. 12

13 Podpůrný koeficient pro malé a střední podniky Návrh upravuje kapitálové požadavky pro expozice vůči malým a středním podnikům (MSP). Aktuálně platné snížení kapitálu pro expozice vůči MSP o 23,81 %, pokud jeho výše nepřekračuje 1,5 milionu EUR, je doplněno dalším snížením o 15 % vztahujícím se na zbývající část expozice nad 1,5 milionu EUR. Zacházení s infrastrukturními expozicemi Návrh zavádí také snížení kapitálových požadavků pro úvěrování na podporu životaschopných infrastrukturních projektů v oblastech jako je doprava nebo energetika, inovace, vzdělávání a výzkum. Cílem je mobilizace soukromých financí do kvalitních infrastrukturních projektů, která by přispěla k podpoře hospodářského růstu EU. Návrh obsahuje kritéria, pomocí nichž by měl být definován bezpečný a odůvodněný infrastrukturní projekt. Při poskytování úvěru na projekt splňující tato kritéria by pak bylo možné snížit o 25 % kapitálový požadavek k úvěrovému riziku. Kritéria jsou nastavena tak, aby byla schopná snížit rizikový profil expozice a posílit schopnost instituce řídit rizika. Zároveň jsou v souladu s kritérii definujícími infrastrukturní projekty, jimž je možné poskytnout preferenční zacházení podle směrnice Solventnost II 11. Navrhovaná ustanovení v této oblasti podléhají pozdějšímu přezkumu, aby bylo možné posoudit jejich dopad na investice do infrastrukturních projektů v EU a případně je vhodně přizpůsobit. Přezkum investičních podniků Návrh se zabývá také postavením investičních podniků, neboť Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) ve své zprávě z prosince 2015 dospěl k závěru, že pravidla stanovená v nařízení CRR pro banky nejsou vyhovující pro většinu investičních podniků s výjimkou těch systémovějších, které čelí podobným rizikům. Orgán EBA v současnosti provádí analýzy, jejichž cílem je stanovit vhodnější a přiměřenější rámec pro kapitálové zacházení s investičními podniky. Orgán EBA by měl předložit Komisi své relevantní výstupy v červnu Komise zamýšlí přijmout legislativní návrhy, které by zavedly specifický obezřetnostní rámec pro nesystémové investiční podniky na konci roku V mezidobí by mělo být investičním podnikům, které nejsou systémově významné, umožněno uplatňovat nařízení CRR ve znění, v jakém bylo předtím, než vstoupily v účinnost jeho změny. Naopak systémově významné podniky budou podřízeny pozměněné verzi nařízení CRR. Tento dočasný přístup má zajistit dostatečnou obezřetnost v případě systémově významných podniků, ale současně vést ke snížení regulatorní zátěže pro nesystémové investiční podniky. Úrokové riziko V návaznosti na mezinárodní vývoj obsahuje návrh také revidovaný rámec pro zachycení úrokových rizik pro pozice bankovního portfolia. Instituce má podle návrhu nově stanovenou povinnost mít pro zachycení těchto rizik vyvinut vlastní interní systém. Zavádí se také společný standardizovaný přístup, který mohou instituce pro zachycení uvedených rizik použít nebo jehož použití jim může být uloženo ze strany příslušného orgánu, pokud tento orgán vyhodnotí, že systém zachycování rizik je u instituce neuspokojivý. Orgán EBA je zmocněn, aby vypracoval podrobnosti uvedeného standardizovaného přístupu, tj. kritéria a podmínky, podle kterých musí instituce identifikovat, vyhodnocovat, řídit a zmírňovat rizika úrokových sazeb. Návrh dále obsahuje zlepšený test odlehlých hodnot a nové 11 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), dostupná na: 13

14 požadavky na uveřejňování informací, pokud se jedná o vliv změn úrokových sazeb na hodnotu vlastního kapitálu a čistého úrokového výnosu. 3. Změny směrnice, kterou se mění směrnice 2014/59/EU o ozdravných postupech a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a směrnice 98/26/ES, směrnice 2002/47/ES, směrnice 2012/30/EU, směrnice 2011/35/EU, směrnice 2005/56/ES, směrnice 2004/25/ES a směrnice 2007/36/ES (BRRD) a změny nařízení (EU) č. 806/2014, pokud jde o schopnost absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace úvěrových institucí a investičních podniků (SRMR) Cílem změn směrnice BRRD a nařízení SRMR je integrace standardu TLAC do obecných pravidel požadavku MREL, aby nedocházelo k nežádoucímu zdvojování právní úpravy v této oblasti. Změny obsažené v nařízení SRMR se vztahují pouze na členy bankovní unie. Cílem je implementace standardu TLAC ve vztahu k institucím spadajícím pod jednotný mechanismus řešení krizí (SRM). Zavedení standardu TLAC i požadavku MREL je v zásadě vedeno stejnými cíli, přesto však vykazují určité odlišnosti. Standard TLAC se vztahuje pouze na G-SVI a jeho minimální úroveň je harmonizována. Požadavek MREL by měl bankám umožňovat absorbovat ztráty očekávané při řešení krize a po jejím vyřešení provést rekapitalizaci. MREL je určen orgánem příslušným k řešení krize vůči každé instituci na individuální bázi. Orgány příslušné k řešení krize musí uloženou úroveň MREL řádně odůvodnit na základě zvolené strategie pro řešení krize. Minimální úroveň standardu TLAC by také měla být plněna zásadně pomocí podřízených dluhových nástrojů. U požadavku MREL podřízenost obecně stanovena není, ale může být požadována orgánem příslušným k řešení krize za účelem zajištění nezhoršování postavení věřitelů, na jejichž pohledávky byl použit nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů. Za účelem zajištění souladu požadavku MREL a standardu TLAC jsou také prováděny některé technické změny právní úpravy, např. pokud se jedná o jmenovatele používané při měření kapacity pro absorpci ztrát, slučitelnosti s požadavky na kapitálové rezervy, oznamování rizik investorům a použití pravidel ve vztahu ke strategiím řešení krize. V souladu se standardem TLAC, směrnicí BRRD i nařízením SRMR je možné uplatňovat strategii zahájení řešení krize v jednom okamžiku i strategii zahájení řešení krize ve více okamžicích. Při uplatňování strategie řešení krize v jednom okamžiku (s jedním vstupním bodem) jsou opatření k řešení krize uplatňována pouze v jednom subjektu (zpravidla mateřské společnosti), zatímco jiné subjekty (zpravidla dceřiné společnosti) jsou opatřeními k řešení krize nedotčeny a jejich ztráty jsou v případě krize převedeny na subjekt nebo na subjekty řešící krizi. Návrh tedy zavádí pojmy subjekt v režimu řešení krize a skupina v režimu řešení krize. Orgány příslušné k řešení krize mají nově povinnost identifikovat subjekty řešící krizi a skupiny řešící krizi v rámci finanční skupiny a odpovídajícím způsobem posoudit dopad plánovaných opatření k řešení krize v rámci skupiny s cílem zajistit účinné vyřešení krize. Identifikace subjektů, u nichž se bude krize řešit, je také důležitá pro určení úrovně uplatňování pravidel týkajících se schopnosti absorbovat ztráty a rekapitalizace. Pokud orgán příslušný k řešení krize dceřiného podniku nesouhlasí s návrhem skupinového plánu pro řešení krize, má právo o tomto plánu rozhodnout samostatně, není-li zahájena závazná mediace EBA. Návrh rozlišuje mezi interním a externím uplatňováním požadavku MREL. Na externí úrovni se MREL uplatňuje vůči subjektům, vůči kterým mají být uplatňována opatření k řešení krize. Jedná se o subjekty, které při řešení krize budou povinny vydat způsobilé dluhové nástroje věřitelům. Vůči ostatním subjektům, u kterých nemá dojít k uplatňování opatření k řešení krize, se MREL uplatní pouze ve formě tzv. interního MREL. Tyto subjekty budou při řešení krize vydávat způsobilé dluhové nástroje, které si od nich koupí subjekty v rámci skupiny, vůči nimž mají být uplatňována opatření k řešení krize. Za předpokladu, že takový subjekt přestane být životaschopný, se tyto dluhové nástroje odepíší, konvertují na vlastní kapitál a ztráty se převedou na subjekt, vůči němuž jsou uplatňována opatření k řešení krize. Interní MREL tedy umožňuje rekapitalizaci subjektu v rámci skupiny, aniž by 14

15 vůči němu byla formálně uplatňována opatření k řešení krize, což by jinak mohlo narušit trh. Uplatňování interního MREL musí nicméně sledovat zvolenou strategii řešení krize a po rekapitalizaci by nemělo dojít ke změně vlastnických vztahů, tedy např. k nabytí subjektu v rámci skupiny třetí osobou. Upraven je také postup určení požadavku MREL na skupinu řešící krizi. Úroveň požadavku MREL stanovují společně orgán subjektu řešícího krizi příslušný k řešení krize, orgán příslušný k řešení krize na úrovni skupiny a orgány příslušné k řešení krize. Návrh upravuje proces jejich společného rozhodování. Pokud vzniknou mezi těmito orgány spory, podléhají pravomoci orgánu EBA na základě nařízení o orgánu EBA. Zavádí se dva pilíře MREL a navíc tzv. MREL doporučení. Pilíř 1 MREL je obsažen v nařízení CRR, vychází z implementace standardu TLAC a vztahuje se pouze na G-SVI. Pro období 2019 až 2021 se požadavek MREL v rámci prvního pilíře bude rovnat nejméně 16 % celkové rizikové expozice pro účely kapitálového poměru a 6 % celkové expozice pro účely pákového poměru. Od roku 2022 pak půjde nejméně o 18 % celkové rizikové expozice pro účely kapitálového poměru a 6,75 % celkové expozice pro účely pákového poměru. MREL doporučení umožňuje orgánům příslušným k řešení krize za určitých podmínek požadovat plnění vyšších úrovní MREL. Pilíř 2 MREL zachovává současný koncept MREL pro jiné instituce, než jsou G-SVI. Vůči G-SVI může být také uplatněn dodatečný požadavek na MREL, pokud by se ukázalo, že je MREL v rámci pilíře 1 nedostačující. MREL doporučení budou nově oprávněny stanovit orgány příslušné k řešení krize. Toto doporučení by se uplatňovalo k pokrytí případných dodatečných potenciálních ztrát nad rámec požadavku trhu, případně k opětovnému zajištění důvěry trhu po provedení opatření k řešení krize. Doporučení MREL nelze vymáhat prostřednictvím sankcí, lze jej pouze převést na plnohodnotný požadavek MREL, pokud by dlouhodobě nebylo dodržováno. Pokud se jedná o měření MREL a TLAC, návrh přináší jejich harmonizaci. Úroveň MREL by neměla překročit součet výše ztrát očekávaných při řešení krize, které odpovídají požadavkům na kapitál institucí, a výše rekapitalizace, která umožňuje, aby subjekt po vyřešení krize splnil vlastní kapitálové požadavky nutné pro získání povolení k výkonu činností na základě zvolené strategie řešení krize. Požadavek pro danou instituci by tedy měl být vyjádřen jako procentní podíl částky celkové rizikové expozice a míry expozice pákového poměru příslušné instituce. MREL se skládá ze složky kapacity ke krytí ztrát, jež zahrnuje kapitálové požadavky stanovené orgánem dohledu, a z rekapitalizační složky, která zásadně odpovídá výši kapitálových požadavků, jež musí instituce splňovat v období po provedení opatření k řešení krize. MREL pak může být ještě upraven např. o výši závazků vyloučených z odpisu či konverze nebo o předpokládaný příspěvek z fondu pojištění vkladů. Pro plnění požadavku MREL jsou v zásadě způsobilé stejné nástroje, jako pro plnění standardu TLAC podle nařízení CRR. Mezi způsobilé nástroje pro MREL však mohou být za určitých podmínek zařazeny i dluhové nástroje s prvky derivátů, např. strukturované dluhopisy, pokud mají fixní výši jistiny splatnou v datum splatnosti a od derivátu se odvozuje pouze dodatečný výnos, jenž závisí na výkonnosti referenčního aktiva. Pro MREL jsou nově nezpůsobilé i vklady fyzických osob a malých a středních podniků nad rámec krytí z fondu pojištění vkladů. Za určitých podmínek je umožněno, aby interní požadavek MREL byl nahrazen kolateralizovanými zárukami mezi subjektem v režimu řešení krize a dalšími subjekty skupiny v režimu řešení krize. Způsobilou zárukou by mohla být např. dohoda orgánů příslušných k řešení krize o nahrazení interního MREL a kolateralizace záruky poskytnuté subjektem v režimu řešení krize jeho dceřinému podniku s vysoce likvidním kolaterálem s minimálním úvěrovým a tržním rizikem. Orgánům příslušným k řešení krize jsou svěřeny pravomoci pro případy porušení MREL. Zkracuje se postup odstraňování porušení požadavku MREL s cílem odstranit překážky způsobilosti k řešení krize. Zavádí se také nové pravomoci pro výbor, podle nichž výbor může od institucí požadovat úpravu profilů splatnosti způsobilých nástrojů a plány na obnovu úrovně MREL. 15

16 Instituce jsou nově povinny poskytovat orgánu dohledu další informace týkající se výše a složení závazků způsobilých pro MREL. 4. Návrh směrnice, kterou se mění směrnice 2014/59/EU Evropského parlamentu a Rady, pokud jde o pořadí nezajištěných dluhových nástrojů v insolvenční hierarchii (BRRD); Opatření k většímu zapojení akcionářů a věřitelů do řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků byla v rámci reformy provedené v návaznosti na finanční krizi z let včleněna do směrnice BRRD a vstoupila v platnost dnem 1. ledna Návrh směrnice přináší určité změny směrnice BRRD v souvislosti s insolvenční hierarchií dluhových nástrojů emitovaných úvěrovými institucemi a investičními podniky v EU s cílem usnadnit uplatňování nástroje pro rekapitalizaci z vnitřních zdrojů (přeměny dluhu na kapitál), které je nyní ztíženo v důsledku rozdílnosti relevantní vnitrostátní právní úpravy v členských státech. Změna se konkrétně týká článku 108 směrnice BRRD, v němž je stanoveno postavení vkladů v hierarchii pro případ úpadku. Návrh směrnice zde počítá s vytvořením nové kategorie aktiv, tzv. nepreferenčního prioritního dluhu, jenž by měl být při řešení krize předmětem rekapitalizace (přeměny na kapitál) z vnitřních zdrojů po ostatních kapitálových nástrojích, ale před ostatními prioritními závazky. Nepreferenční prioritní dluhy nemají mít derivátové prvky, jejich počáteční smluvní splatnost má trvat alespoň jeden rok a smluvní dokumentace vztahující se k jejich emisi má výslovně uvádět jejich pořadí v insolvenční hierarchii při běžném insolvenčním řízení. Úvěrové instituce a investiční podniky mohou i nadále vydávat dluhové nástroje v obou kategoriích ( prioritní dluh i nepreferenční prioritní dluh ), ale pouze nepreferenční prioritní dluh je způsobilý pro minimální požadavek TLAC (specifikace celkové kapacity absorbovat ztráty). TLAC byl jako mezinárodní standard na celosvětové úrovni přijat Radou pro finanční stabilitu (FSB) v listopadu 2015 na summitu skupiny G20. Podle standardu TLAC mají banky označované jako globální systémově významné instituce (G-SVI) povinnost držet dostatečný minimální objem závazků s vysokou schopností absorbovat ztráty, které jsou (tedy) způsobilé k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů (tzv. minimální požadavek TLAC). Závazky jsou k plnění standardu TLAC způsobilé pouze tehdy, pokud jsou podřízeny ostatním závazkům, tzn. pokud v případě řešení krize nebo v insolvenčním řízení absorbují ztráty před ostatními prioritními dluhy, jež jsou ze způsobilosti pro TLAC výslovně vyloučeny (např. deriváty, kryté vklady nebo daňové závazky). Standard TLAC tedy s určitými výjimkami požaduje podřízenost závazků, ale již nestanoví, jakým způsobem má být této podřízenosti dosaženo. Komise se zavázala předložit legislativní návrh k implementaci standardu TLAC do konce roku Návrh směrnice je tedy součástí úsilí Komise o včasné zavedení mezinárodního standardu TLAC do právního řádu EU. Implementace standardu TLAC v EU musí zohledňovat také minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky ( MREL ) vztahující se na všechny úvěrové instituce a investiční podniky v EU. Kritéria pro stanovení MREL upravuje čl. 45 směrnice BRRD. MREL je pak pro každou úvěrovou instituci a investiční podnik v EU individuálně stanoven orgánem příslušným k řešení krize 13. MREL má přispět k tomu, aby byly k dispozici dostatečné finanční prostředky pro přeměnu na kapitál nebo pro odpis. Požadavky TLAC a MREL by se měly vzájemně doplňovat, neboť mají stejný cíl, kterým je zajištění dostatečné schopnosti absorpce ztrát u úvěrových institucí a investičních podniků v EU. Dále je zde tzv. požadavek podřízenosti, jenž může být případ od případu nařízen orgánem příslušným pro řešení krize. Požadavek podřízenosti spočívá v tom, že orgánům příslušným pro řešení krize je 12 Komise tak učinila ve Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropské centrální bance, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Dokončení bankovní unie, , KOM (2015) 587 v konečném znění: 13 Členské státy si podle směrnice BRRD mají samy zvolit, které orgány budou odpovídat za použití nástrojů k řešení krize a výkon pravomocí v ní stanovených. V ČR má podle 5 odst. 1 zákona č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, pravomoc orgánu pro řešení krize Česká národní banka (ČNB). 16