Cestovní zpráva. Program akce: Shrnutí akce

Transkript

1 Cestovní zpráva Pracovník: Jiří Fišer Akce: Průmyslová práva a rešerše v databázích Datum konání: Místo konání: Technická univerzita v Liberci, budova A Klíčová slova: patenty patentové databáze ochrana průmyslového vlastnictví průmyslové právo Program akce: 9 00 až teorie průmyslového práva až patentové databáze Shrnutí akce Na rozdíl od autorských práv, která vznikají pouhým vytvořením díla ve smyslově rozeznatelné podobě, průmyslové právo má garanta, který jej vynucuje. Tím garantem je prostřednictvím příslušných úřadů a zákonů stát. Asi nejznámějším nástrojem ochrany průmyslového vlastnictví je patent. Stručně řečeno jde o legální monopol na využívání technického řešení. Člověku je za to, že se se společností podělí o to, co vymyslel, uděleno výhradní právo toto řešení používat a hlavně z jeho používání profitovat. Nejdříve ale, jaké jiné možnosti má člověk, který něco vymyslí? 1

2 Pokud mu stačí dobrý pocit z toho, že posloužil ke všeobecnému blahu společnosti, a významné potřesení pravicí, nabízí se kvalifikované zveřejnění. Článek v renomovaném vědeckém časopise je nejobvyklejší cesta. Jestliže si přeje ze svého vynálezu profitovat na věky věků, nedůvěřuje zákonným autoritám anebo společnosti, že si s jeho objevem poradí, nabízí se prosté utajení. Nevýhodou je, že nebude nijak chráněn proti tomu, pokud se jeho tajemství podaří odhalit někomu jinému, ať už na základě reverzního inženýrství anebo prostě toho, že na to přišel rovněž. Takhle jsou chráněny například Coca Cola a Becherovka (receptury). Jestliže chce však na svém vynálezu bezpečně vydělat, volí patentní ochranu. Jak to celé funguje. Nejdříve člověk vymyslí něco převratného, ale nemůže to být jenom tak něco. Patent je definován negativně, v zákoně jsou vyjmenovány věci, které se nedají patentovat. Dál to musí být celosvětově nové (dosud neznámé), průmyslově využitelné tak, aby si to zachovalo stálé vlastnosti při výrobě, a nesmí to zřejmě vyplývat ze současného stavu techniky (musí být přítomen nějaký projev úsilí, tzv. vynálezecký krok). Potom člověk vyplní patentovou přihlášku. Na to, jak se má vyplnit, existují pravidla, která popisuje celá směrnice. Je tomu tak proto, že panty na celém světě mají a musí mít jednotnou strukturu. V přihlášce svůj vynález co nejpodrobněji popíše a definuje patentové nároky, o které (a proč) žádá. Už v této fázi není od věci sjednat si patentového zástupce, který za vynálezce celý proces schvalování jeho patentu pohlídá. Podání přihlášky není tak drahé, maximálně stojí jednotky tisíc, podle toho co a jak člověk podává. 2

3 Poté přihlášku podá na příslušný patentový úřad. Pokud chce ochranu jenom ve své zemi, pak podává na patentní úřad svého státu, u nás Úřad průmyslového vlastnictví. Pokud chce evropskou ochranu, podává na Evropský patentový úřad. Evropský patent nemá nic společného s evropskou unií. Vychází z Evropské patentové úmluvy, tudíž k zemím, které se jí řídí, patří například také Turecko a na schválení čeká Kambodža, Moldávie, Maroko a Tunis. Pakliže chce světovou ochranu, podává u Světové organizace pro duševní vlastnictví. Přijetím přihlášky vzniká tzv. priorita, což je datum a čas, od kterého se začínají počítat všechny lhůty, které s patentem souvisí. Pokud člověk podává i do ciziny, po přijetí na příslušném nadnárodním úřadě mu začíná běžet ochranná lhůta 1 rok, resp. 1 rok pro technická řešení a půl roku pro ostatní řešení, do kdy musí příslušné dokumenty, zejména odborné překlady svého popisu, dodat i do příslušných úřadů zemí, ve kterých ochranu požaduje. Jestliže tak učiní (a patent bude uznán), započítá se mu původní priorita, ta kterou mu přiřkl mezinárodní úřad. Jinými slovy nemusí se bát, že by ho někdo mezitím, co podával přihlášku k nadnárodní instituci v některé zemi, někdo předběhl. Tím, že se původní patent rozprskne na sadu národní patentů, vzniká patentová rodina. Nadnárodní patentové úřady vznikají na základě smluv o spolupráci, je například Visegrádský patentový institut, který se zabývá ochranou průmyslového vlastnictví v zemích Visegrádské čtyřky. Podobně to mají například asijské země. Samozřejmě člověk může patentovat i přímo v jednotlivých zemích. Uveďme příklad podání v Česku. Po přijetí přihlášky (od priority) začíná běžet 18 měsíční lhůta, do kdy musí úředník přihlášku posoudit, jestli splňuje všechny formální náležitosti pro udělení patentu. Po této době, pokud není přihláška mezitím vrácena k přepracování nebo doplnění či rovnou odmítnuta, je vynález zveřejněn a stává se stavem techniky. 3

4 Znamená to, že si to už nikdo jiný nemůže patentovat bez ohledu na to, jestli bude patent nakonec opravdu udělen nebo ne! Patenty totiž musí být celosvětově nové. Není tak vzácné, jak by se mohlo zdát, že někdo proinvestuje miliony, aby nakonec zjistil, že jeho převratné řešení už si patentoval například nějaký Egypťan v roce A nemusel by si ho ani patentovat, stačilo by, kdyby ho jenom popsal v odborném časopise, zkrátka by už nešlo o nic celosvětově nového. Do tří let od podání přihlášky (od priority) se musí požádat o celkový průzkum na novost. Lze to i současně, podat přihlášku a zároveň požádat o průzkum na novost. Po podání žádosti má úředník 36 měsíců na to, aby pomocí rešeršní činnosti ověřil, že předkládané technické řešení je opravdu světově unikátní. To je také maximální lhůta, do které bezpodmínečně musí podavatel přihlášky o takový průzkum požádat. Po dobu průzkumu už nejde přihláška nijak rozšířit. Jestliže vše dopadne dobře, je patent udělen. Člověk pak musí platit roční udržovací poplatky. V základu nejsou nijak vysoké, ovšem čím déle patent trvá a samozřejmě v čím větším počtu zemí žádá o ochranu, tím jsou vyšší a vyšší. Patent se uděluje maximálně na 20 let od priority. Platí, že kdo dřív přijde, ten dřív mele- tedy ten, kdo má dřívější prioritu, tomu se patent udělí, pokud by si někdo chtěl patentovat stejné řešení. S patentem člověk získává nenapadnutelné (spory jsou hlavně o to, jestli někdo daný patent využívá, ne proti patentu samotnému) výhradní právo používat vynález a ochranu proti tomu, aby jeho nápad někdo ukradl. Toto právo je dobře vymahatelné, ovšem pouze v zemích, kde je vynález patentován, resp. v těch, které uznávají mezinárodní patentové dohody. Výhradním používáním získá velkou konkurenční výhodu. Člověk může udělit někomu jinému licenci, aby jeho technické řešení směl také používat, prodat svůj patent, svůj patent přenechat- zejména mateřské instituci, podniku či univerzitě (interní dohody), nebo umřít a jeho patent může být zděděn. Další instituty ochrany průmyslového vlastnictví fungují velmi podobně. 4

5 Užitný vzor, to je v podstatě takový malý patent, poplatky nejsou tak vysoké a požadavky tolik přísné, nedělá se průzkum novosti, ani posouzení vynálezeckého kroku, schvalování je rychlejší. Dříve se mu též říkalo zlepšovací návrh. Na druhou stranu ochrana netrvá tak dlouho a dá se napadnout a zrušit, pokud napadatel prokáže, že užitný vzor už například používá on. Ne každá země na světě zná institut užitného vzoru. Máme také průmyslový vzor, neboli design výrobku. Součástí jeho přihlášky je na rozdíl od výše zmíněných bohatá obrazová dokumentace. Lze jej podávat i hromadně, tedy jedním průmyslovým vzorem chránit více variant výrobku (např. sadu jinak stejných náušnic s různě barevnými kameny). Ochranná známka chrání logo, znělku, pozici, kompozici, choreografický prvek, multimediální obsah zkrátka všechno, čím se identifikuje výrobce, produkt nebo služba. Může chránit i jednotlivé grafické ikony. Ochrannou známku lze oproti patentu, užitnému a průmyslovému vzoru prodlužovat do nekonečna a nevadí u ní (naopak je to výhoda), že je všeobecně známá před podáním přihlášky. Nakonec je tu zeměpisné označení. Chrání výrobky, jejichž celá realizace (sklizeň, výroba) probíhá na určitém území tradičním způsobem. Jde hlavně o regionální potraviny. Tady je unikum, že udělená ochrana není exkluzivní jako v předchozích případech. Zeměpisné označení dostane prostě každý, kdo splní předepsané požadavky. Dál jsme se bavili o třech vybraných databázích patentů, průmyslových vzorů, známek atd., kterými jsou Espacenet, Inpadoc, Patentscope a samozřejmě naše národní databáze. 5

6 Ve všech se vyhledává podobně, ve formulářích s booleovskou logikou, přičemž je možné uplatnit proximitní operátory. Dobrým tipem je prozkoumat tabulky patentového třídění, ať už MPT nebo nové CPC, (cooperative patent classification, v podstatě rozšířené MPT) a zahrnout vyhledávací znak do dotazu. Dále, je třeba brát v potaz, že patenty se popisují svým vlastním jazykem, např. sada volných kuliček sériově uložená mezi dvěma soustřednými prstenci je kuličkové ložisko apod. Jinými slovy, člověk musí být zběhlý v technice. Dobré na patentových databázích je, že jsou (už z podstaty patentové ochrany) zdarma. Tohle je samozřejmě jenom hrubý nástin, jak ochrana průmyslového vlastnictví funguje. Detailní informace jsou dostupné na stránce Úřadu průmyslového vlastnictví. To je také první místo, kam se obrátit pro radu a pomoc. Jsou tam kontakty na komoru patentových zástupců, na informační centra, vzdělávací materiály v problematice a další užitečné věci. 6