Projekt VaV-SP/2d1/36/07
|
|
- Eduard Netrval
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Projekt VaV-SP/2d1/36/07 Edifikátory a změny ve struktuře břehových porostů podvazu Alnenion Glutinoso-Incanae Oberd. s dominantní olší v podmínkách katastrofických záplav a biologické invaze Extrakt ze závěrečné zprávy projektu 20. prosinec 2011 Karel Černý Veronika Strnadová Marcela Mrázková Nela Filipová Šárka Gabrielová Vladimír Holub Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. Květnové nám Průhonice tel.: cerny@vukoz.cz
2 Obsah Obsah..1 Cíl projektu.2 Přehled dílčích cílů projektu a jejich výsledků Určení recentního rozsahu poškození břehových porostů Zaznamenání dlouhodobých změn ve struktuře E3 patra Specifikace vlivu povodní a P. alni, odlišení obou faktorů.7 4. Studium vývoje bylinného patra.8 5. Identifikace zdrojů infekce P. alni v krajině, autekologie Identifikace infraspecifické struktury invazního organismu Shrnutí a interpretace výsledků, navržení vhodných opatření 13 Výsledky 15 Shrnutí.16 1
3 Cíl projektu Hlavním cílem projektu je určení aktuálního rozsahu a příčin poškození břehových porostů jasanových olšin s dominatní olší, zachytit průběh změn ve stromovém patře, určit vliv poškození stromového patra na bylinné patro, určit faktory hrající hlavní role v šíření a přežívání invazního organismu Phytophthora alni a navrhnout vhodná opatření ke stabilizaci napadených porostů a k jejich obnově. Dílčí cíle (úkoly) projektu jsou: 1. Určení recentního rozsahu poškození břehových porostů společenstva Alnenion glutinosoincanae s dominantní olší v ČR s důrazem na Povodí Vltavy. 2. Zaznamenání dlouhodobých změn ve struktuře E3 patra v porostech vystavených různým stresorům a jejich kombinacím. 3. Specifikace vlivu povodní a P. alni, odlišení obou faktorů. 4. Studium vývoje bylinného patra a abundance jednotlivých druhů v důsledku poškození edifikátorů společenstva. 5. Identifikace zdrojů infekce P. alni v krajině a hlavního způsobu zavlékání, studium způsobu přežívání P. alni v ekosystému, identifikace teplotních optim. 6. Identifikace infraspecifické struktury invazního organismu a rámcové odlišení areálů subspecií s odlišnou patogenitou určení míry rizika v konkrétních povodích. 7. Shrnutí a interpretace výsledků, odhadnutí dalšího vývoje, navržení vhodných opatření. 2
4 Přehled dílčích cílů projektu a jejich výsledků Dílčí úkol 1. Určení recentní rozsahu chřadnutí břehových porostů (blízkých společenstvu Alnenion glutinoso-incanae) s dominantní olší v ČR s důrazem na povodí Vltavy. Ke konci úkolu bylo evidováno přes 420 údajů o výskytu chřadnutí v úsecích mnoha set km vodních toků, z toho je přes 150 výskytů potvrzeno izolačně. Data jsou sumarizována v závěrečné zprávě projektu. Patogen byl nalezen v následujících druzích výsadeb: břehové porosty vodních toků a nádrží a jejich doprovodné porosty, porosty v zaplavovaných nivách, výtopy rybníků a podhrází, mokřadní olšiny v okolí vodních toků, prameniště, parky v nivách vodních toků a v jejich okolí, stromořadí ve vlhkých polohách poblíž toků, porosty na hrázích. Pouze v jednom případě byl zjištěn výskyt infekce mimo vodní tok či nádrž a to v okolí skládky dřeva v jasanové olšině, odkud se patogen pravděpodobně rozšířil z infikovaného složeného materiálu do okolního porostu. Patogen nebyl zjištěn v lesních porostech v souvislosti s dosazováním (infikovaných) sazenic olší. Veškeré výskyty, které byly učiněny v lesních porostech vždy souvisely s vodními toky či nádržemi. Výskyt patogenu nebyl zjištěn v lesních školkách a v ČR dosud nebyl prokázán přenos patogenu infikovanými sazenicemi. Veškeré nálezy v mladých výsadbách byly učiněny v okolí vodních toků s napadenými břehovými porosty. Patogen nebyl zjištěn v melioračních výsadbách, na výsypkách a v dalších méně častých druzích výsadeb. Do současné doby bylo fytoftorové onemocnění olší zaznamenáno na více než 400 lokalitách. Naprostá většina lokalit (98,5 %) výskytu choroby se nacházela v blízkosti vodního toku nebo nádrže (jako ověřenému pravděpodobnému zdroji infekce). Nejdelší vzdálenost lokality výskytu infekce od volné hladiny toku či nádrže byla cca 200 m. Z celkové sumy výskytů choroby v ČR bylo 361, tj. 87,6 % výskytů zaznamenáno v břehových porostech a navazujících porostech vodních toků od drobných vodotečí po dolní toky velkých řek (nivy, doprovodné olšiny, lužní les, parky v nivách). 51 výskytů choroby (12,4 %) bylo zjištěno v břehových porostech nádrží a jejich doprovodných porostech (výtopy, podhrází atp.). Pro rozložení infekce v krajině je charakteristická mozaikovitost např. porosty některých toků jsou zasaženy silně zatímco jiné (i porosty sousedních toků) nejsou zasaženy vůbec, nebo jen sporadicky. To samozřejmě souvisí se způsobem šíření choroby v krajině. Data o rozšíření chřadnutí olší byla předána ke zpracování v GIS v rámci navazujícího projektu VAK QI92A07 (zodpovědný řešitel Mgr. K. Černý, zpracovatel úkolu Ing. T. Hrubá) a byla vytvořena mapa: Černý K., Strnadová V. & Hrubá T. (2011): Rozšíření fytoftorového onemocnění olší v České republice.- Specializovaná mapa s odborným obsahem. NAZV QI 92A207. Certifikace MZe (č.j /2011-MZE). 4 p. Shrnutí Patogen je v ČR běžně rozšířen a způsobuje významná poškození břehových porostů olší v rámci téměř celé ČR. Patogen způsobuje největší škody v Jihočeském kraji a v dalších oblastech Čech, směrem na východ jeho současný význam klesá. Patogen se šíří jak v místech výskytu, tak i dále na východ a v budoucnu se rozšíří i do dalších, dosud nezasažených oblastí. V ČR se choroba objevuje spíše ve středních a nižších polohách a v zásadě je její výskyt omezen na břehové porosty vodních toků a nádrží a na porosty doprovodné. 3
5 Dílčí úkol 2. Zaznamenání dlouhodobých změn struktury E3 patra v porostech vystavených různým stresorům a jejich kombinacím (povodně - P. alni kombinace faktorů). Terénní sledování probíhalo v letech na šesti lokalitách: Jenišov/Chodovský potok, Radonice/Zubřina, Srby/Úhlava, Mirotice/Lomnice, Dobřichovice/Berounka, Jarošov/Nežárka, Bednáreček/Žirovnice. Podrobné údaje o zrdravotním stavu (prosychání, poškození, výskytu P. alni atd.) včetně fotodokumentace byly digitalizovány a archivovány v databázi a postupně vyhodnoceny. Sledování na lokalitách probíhala od r (tj. šest let). Prosychání olší na výzkumných plochách bylo průkazně korelováno s oběma faktory (P. alni, povodně). Porosty se pohybují na škále poškození od samostatného vlivu P. alni (plocha Nežárka) přes kombinace obou faktorů (např. plocha Úslava) až po dominantní vliv povodní (Berounka). Nejlépe lze demonstrovat dopad obou faktorů těsně po povodních v r Vliv P. alni Nežárka Průměrné prosychání stromů v porostu vzrostlo mezi lety 2003 a 2005 z 28,8% na 50,6% a současně došlo k odumření 26% olší. Mezi lety 2003 a 2005 došlo k výraznému nárůstu podílu živých jedinců poškozených P. alni o 33% - ze 44% na 77% (obr. 1). O chřadnutí porostu v ohniscích svědčí značný rozsah hodnot prosychání jednotlivých stromů (obr. 2). Vliv zaplavení Berounka Na lokalitě došlo k rychlému nástupu následků povodní - prudký nárůst podílu odumřelých jedinců v porostu mezi lety 2003 a 2005 ze 2% na 60% a hodnota průměrného prosychání vzrostla z 77% na 92%. Na výrazný vliv povodní také ukazuje malý rozsah hodnot prosychání jednotlivých jedinců v porostu (obr. 2) a nízká hodnota rozptylu prosychání v roce V roce 2003 bylo na lokalitě poškozeno druhem P. alni pouze 6% živých jedinců v roce 2005 to ale už bylo 54% (obr. 1). Na celkové destrukci břehového porostu olší je v tomto případě zodpovědný účinek povodní v roce 2002 v kombinaci s rizikovým stanovištěm. Dopad infekce P. alni se na přeživších stromech projevil zejména v letech a v současné době už porost neexistuje. Kombinace faktorů Úslava Průměrná hodnota prosychání stromů v porostu byla v obou letech téměř stejná - v roce 2003 dosahovala 61,8% a o dva roky později 59,9%. Přesto byl zjištěn nárůst podílu odumřelých olší v porostu ze 2% na 10% a nárůst podílů živých jedinců poškozených P. alni z 67% na 86% (obr. 1). V důsledku povodní došlo k poškození porostu a zvýšené míře jeho prosychání rozsah a rozptyl hodnot prosychání jsou však relativně vysoké (narozdíl od předchozí lokality) což je důsledek napadení části porostu P. alni v době povodní nebo spíše krátce před nimi (obr. 2). Hodnoty prosychání jednotlivých stromů v roce 2003 jsou víceméně rovnoměrně rozloženy mezi % (obr. 3) s nevýrazným maximem mezi 70-80%. Histogram hodnot prosychání téhož porostu v roce 2005 má však již výrazné bimodální rozdělení (obr. 3) a hodnota rozptylu hodnot se více než zdvojnásobila. U části sledovaného porostu (cca 40% stromů) se zdravotní stav stabilizoval či dokonce zlepšil (hodnoty prosychání 0-40 %) a u druhé části došlo k postupnému zhoršení a odumírání stromů (prosychání %) většina těchto jedinců byla také napadena P. alni. Velká část stromů zde tedy přežívá i tisíciletou povodeň a postupně regeneruje, ale i u nich se (většinou nově) objevují symptomy napadení P. alni. 4
6 Obr. 1. Podíl olší napadených P. alni v modelových porostech. 90 podíl živých jedinců poškozených P. alni v porostu olší (%) Nežárka 2003 Nežárka 2005 Berounka 2003 Berounka 2005 Úslava 2003 Úslava 2005 Obr. 2. Prosychání olší v modelových porostech. 5
7 Obr. 3. Histogram prosychání porostů olší na Úslavě (kombinace faktorů). podíl jedinců v porostu (%) prosychání (%) Další etapa terénních výzkumů proběhla v r a 2010 na Mastníku (střední Čechy), na kterém jsou dominantou v břehových porostech olše a vrcholí epidemie P. alni. Na toku byl proveden průzkum 20 porostů, kde byl sledován vliv lokálních faktorů. Hlavní faktory, které zde jsou hodnoceny a které mají pravděpodobně významný vliv na stav olší jsou sklon koryta, rychlost proudu vody, lokalizace stromu, jeho vzrůst, hustota olší v porostu atp. Faktory, které se ukázaly být ve vztahu s poškozením jsou následující: hustota oporostu olší, minimální vzdálenost od vody (krček ve vodě) a proudění vody (existence tišin u břehů). Bylo provedeno rámcové zařazení jednotlivých porostů s výskytem P. alni a bylo zjištěno, že v ČR se choroba objevuje spíše ve středních a nižších polohách a její výskyt je omezen na břehové porosty vodních toků a nádrží a na porosty doprovodné. Nejvíce napadenými biotopy jsou údolní jasanovo-olšové luhy a mokřadní olšiny (Tab. 1) a umělé olšové výsadby podél toků. V těchto společenstvech a výsadbách dochází k nejrazantnějším a zjevně nevratným změnám. Tab. 1. Výskyt fytoftorového onemocnění olší v biotopech ČR a odpovídajících jednotkách fytocenologického, typologického a geobiocenologického členění (podle Chytrý et al. 2001, 2010, Moravec et al. 2000, Neuhäuslová 2003; Plíva 1987, upraveno, zjednodušeno); tučně vyznačena společenstva s předpokládanými potenciálními největšími škodami. Natura 2000 Fytocenologie Lesnická typologie Geobiocenologie L1 mokřadní olšiny Carici acutiformis-alnetum Carici elongatae-alnetum Calamagrostio canescentis-alnetum Thelypterido palustris-alnetum glutinosae 1G2-4 vrbová olšina (mokřadní iniciální, přechodná js.) 1T1-3 březová olšina (bezkolencová, ostřicová, slatinná) 1 4 B C 5b Alneta inf. et sup. 1 4 (A)AB 5b Betuli-alneta inf. et sup. L2.1 horské olšiny s olší šedou Alnetum incanae 6L luh olše šedé (5)6 BC C 5a Alneta incanae L2.2 údolní jasanovo-olšové 2 5 BC C (4)5a Fraxini-alneta inf. et sup. luhy Pruno-Fraxinetum Stellario-Alnetum glutinosae Arunco sylvestris-alnetum glutinosae Carici remotae-fraxinetum 1G1 vrbová olšina lužní 2L potoční luh 3L1-3 jasanová olšina (bršlicová, bažanková, ostřicová) 5L montánní jasanová olšina Piceo-Alnetum 3U4 javorová jasenina ostřicová 1T9 smrková olšina (2)3 5 BC 4(5a) Fraxini-alneta aceris inf. et sup. 5 6 (A)B BC 5b Picei-alneta L2.3 tvrdé luhy nížinných řek Querco-Ulmetum 1L jilmový luh 1 3 BC C (4)5a Querci roboris-fraxineta inf. et sup. L2.4 měkké luhy nížinných řek Salici-Populetum Salicetum albae 1U1 topolový luh kopřivový 1U2 topolový luh vrbový 1 3 C (4)5a Ulmi-fraxineta populi inf. et sup. 1 3 B C 5b Alni glutinosae-saliceta inf. et sup. 6
8 Shrnutí: Na základě našich dosavadních studií je jednoznačné, že Phytophthora alni a povodně v roce 2002 jsou nejvýznamnějšími faktory, které způsobily a způsobují hromadné chřadnutí olší v ČR po r Vliv ostatních faktorů je pouze lokální. Vliv povodní v r se nejvýrazněji projevil v následujících dvou letech, kdy došlo k rychlému a hromadnému odumírání olší v některých nejvíce postižených břehových porostech. Většina porostů byla povodněmi však pouze do větší či menší míry stresována a došlo v nich k úhynu jen části jedinců u jedinců ostatních dochází nyní ke stabilizaci zdravotního stavu ovšem v závislosti na napadení druhem P. alni. Povodně měly však ještě další dopad nepřímý v jejich důsledku došlo právě ke značnému rozšíření Phytophthora alni v postižených povodích. V povodněmi oslabených porostech (které neuhynuly přímo v jejich důsledku a takových je většina) a v porsotech dlouhodobě stresovaných vysokou hladinou spodní vody patogen způsobuje na stromech výrazně větší škody. V dlouhodobé perspektivě dochází v napadených jednodruhových porostech olší v březích toků s výskytem P. alni k poklesu početnosti olší o cca 50 a více procent. Může dojít i k rozvrácení celého porostu. Nejvíce napadenými biotopy jsou údolní jasanovo-olšové luhy, mokřadní olšiny a umělé olšové výsadby podél toků. V těchto společenstvech a výsadbách dochází k nejrazantnějším a zjevně nevratným změnám. Vícedruhové porosty jsou zasaženy méně a jejich poškození závisí na podílu a lokalizaci olší a dalších faktorech. Velkým problémem je fakt, že v povodí Vltavy tvoří olše dominantní podíl v břehových porostech (cca 50 %). Dílčí úkol 3. Specifikace vlivu povodní a P. alni. Proběhla terénní sledování trvalých ploch z let Lze konstatovat, že vliv povodní z r na všech výzkumných plochách pominul s vyj. plochy v Dobřichovicích, kde došlo k částečnému odumření porostu pod vlivem dlouhodobé anoxie kořenového systému. Do porostu následně invadovala P. alni a v současné době porost nexistuje jeho zbytky byly vykáceny nadvakrát v minulých letech. Na ostatních plochách převažuje vliv P. alni, v porostech jsou průběžně prováděny probírky. Porosty poškozené oběma faktory a jejich kombinací se liší v průběhu a charakteru poškození, odlišují se rozsahy poškození jednotlivých dřevin atd (viz dílčí úkol 2). Souběh obou faktorů představuje pro olše velmi závažný problém, jak jsme dokázali pokusně (Tab. 2) byl testován vliv infekce P. alni a zaplavení na vývoj 4-letých sazenic olší ve čtyřech ošetřeních: zaplavená/neinfikovaná, zaplavená/infikovaná, nezaplavená/infikovaná a kontrolní a byly sledovány biometrické znaky, chlorotizace atp., pokus trval 7 týdnů. Bylo zjištěno, že jak zaplavení, tak infekce tak i kombinace obou faktorů měly signifikantní efekt na vývoj sazenic Zaplavená inokulovaná varianta měla signifikantně nejvíce redukovanou biomasu živých kořenů, aktinorhizy a listů. Na zaplavených rostlinách patogen způsoboval signifikantně větší poškození (Tab. 2). 7
9 Tab. 2. Efekt dlouhodobého zaplavení a infekce P. alni na rozvoj sazenic olše lepkavé. Ošetření/ platné případy Délka nekrózy (cm) Biomasa kořenů (g) F-P-/ ± 0.00a ± F-P+/ ± 1.59b 0.78a ± 0.81a Biomasa aktinorrhizy (g) Výškový přírůstek (cm) 0.61 ± 0.05a ± 2.55a 0.55 ± 0.05a ± 2.66b F+P-/ ± 0.00a 9.36 ± 0.66a 0.55 ± 0.04a ± F+P+/ ± 2.52c 2.03b, c 1.85 ± 0.60b 0.09 ± 0.03b ± 2.34c Délka listů (cm) Biomasa listů (g) 9.12 ± 0.21a ± 0.85a 8.17 ± 0.16b ± 1.02a 7.89 ± 0.18b ± 0.70a Chlorotizace olistění 0.00 ± 0.00a 0.89 ± 0.21b 2.75 ± 0.22c 7.51 ± 0.23b 8.60 ± 1.11b 3.25 ± 0.19c F-P- ošetření: nezaplavené a neinokulované rostliny (kontrola); F-P+: nezaplavené a inokulované rostliny; F+P-: zaplavené a neinokulované rostliny; F+P+: zaplavené a inokulované rostliny. Hodnoty (průměr a střední chyba) nasledované stejným indexem nejsou statisticky průkazně odlišné (p> 0.05). Stupně chlorotického olistění (8. sloupec) na škále 0 4 podle procenta chlorotického olistění (0 = 0 10%, 1 = 11 25%, 2 = 26 50%, 3 = 51 75%, 4 = %). Všechny výsledky jsou prezentovány jako průměry ± střední chyby průměrů. Je zřejmé, že P. alni v ČR zdomácněla, stala se nedílnou součástí prostředí a představuje setrvalý problém v břehových porostech, který bude potřeba trvale zohlednit v péči o břehové porosty, mokřadní olšiny a další výsadby olší. V současnosti lze říci, že vedle Ophiostoma novo-ulmi na jilmech a pravděpodobně Hymenoscyphus pseudoalbidus na jasanech se jedná o třetí invazní potogen autochtonních dřevin, jehož invaze se zásadně promítne do složení a funkcí invadovaných porostů a společenstev. Velkým problémem je fakt, že dopad invazí všech tří patogenů protíná právě v břehových porostech, protože hostitelé byly často klíčovými druhy těchto společenstev. Dopad povodní je samozřejmě významný, nicméně vzhledem k faktu, že relativně rychle odezní (2 3 roky), ho nelze považovat za klíčový. Problémy lokálního charakteru, které povodně způsobují (zejména pak anoxie a poškození kořenů) mohou být významné ve výsadbách s nevhodným složením dřevin (viz plocha v Dobřichovicích) a lze je řešit úpravou druhového složení a založením porostu na klíčových taxonech více odolných vůči zaplavení, sedimentaci atd. (vrby, topoly, střemchy aj.). Invaze P. alni je faktor, který bude působit trvale. Shrnutí: Pokusně byl prokázán negativní vliv povodní a infekce P. alni na olše. Kritická je situace při souběhu obou faktorů. Dílčí úkol 4. Vývoj struktury bylinného patra a abundance jednotlivých druhů v důsledku poškození a odumírání edifikátorů společenstva. V letech byl proveden plánovaný sběr fytopatologických a fytocenologických dat na 6ti trvalých plochách v olšině v k.ú. Nové Libenice; data byla sbírána v červenci. Zkoumané plochy se lišily v poškození porostu a prosychání, zároveň na nich byly v rpůběhu řešení zaznamenány dílčí změny prokyvností některých druhů bylinného patra viz tab. 3. 8
10 Tab. 3. Přehled poškození porostů na jednotlivých plochách a vývoje pokryvností dřevin a vybraných bylin světlomilné Lysimachia vulgaris, stínomilné Equisetum sylvaticum a trav Calamagrostis arundinacea, Carex brizoides, Glyceria fluitans, Juncus effusus, a Molinia coerulea mezi lety 2008 a plocha rok Pokryvnost (%) E E E Počet (ks) A. glutinosa A. incana Pokryvnost E3 Alnus glutinosa Alnus incana Pokryvnost E1 Lysimachia vulgaris Equisetum sylvaticum 2 r Calamagrostis arundinacea Glyceria fluitans Juncus effusus Molinia coerulea r. r Shrnutí V poškozených mokřadních olšinách může velmi pravděpodobně docházet ke změnám v bylinném patře, pravděpodobně v reakci na prosychání a prosvětlení porostu. Na změnu poměrů reagují některé světlomilné druhy zvýšením pokryvnosti (např. Lysimachia vulgaris), zato pokryvnost typických lesních druhů (Equisetum sylvaticum) může klesat. Světlomilné trávy mají pravděpodobně tendenci se v poškozeném porostu šířit. Určitý problém může do budoucna představovat potenciální expanze Molinia coerulea v nejvíce poškozených porostech. Dílčí úkol 5. Identifikace zdrojů infekce P. alni v krajině a hlavního způsobu zavlékání, studium způsobu přežívání P. alni v ekosystému, identifikace teplotních optim. Etapa 1. Lokalizace zdrojů infekce Lokalizace zdrojů infekce v krajině v modelovém území České Sibiře (cca 420 km 2 ) byla dokončena. Poškození porostů se podařilo prokázat na řadě míst v oblasti a přímo na všech klíčových tocích, které danou oblast odvodňují (Sedlecký potok, Mastník, Slupský potok, Blanice, Chotovinský potok, Košínský potok, Rašťský potok, Vlásenický potok, Smutná, Dražický potok). Celkem bylo identifikováno 32 zdrojů infekce ve 30 případech se jedná o rybníky, ve dvou případech o lesní porosty mokřadní olšinu olše šedé severně od Sudoměřic a prameništní mokřad s olší lepkavou severně od Dolního Borku (obr. 4). 9
11 Obr. 4. Schéma výskytu chřadnutí olší v oblasti České Sibiře Etapa 2. Přežívání patogenu. Bylo zjištěno, že přežívání patogenu zimní sezóny se standardním průběhem (2009 s průměrnou teplotou cca 2 C) a mírné zimy 2007 s průměrem teplot +2,5 C (odpovídá modelům PPCC 2007 pro situaci za 100 let ve střední Evropě) se přežití patogenu v krčcích olší průkazně lišilo. Standardní zimu patogen přežil pouze v 13,9 % vzorků, kdežto zimu mírnou v 86,1 % vzorků; průměrná frekvence přežití byla 25,5 % (mírná zima) vs. 2,7 % (standardní zima; obr. 5). Byla zjištěna pozitivní regrese přežití patogenu na orientaci infekce na kmeni (v nejvíce osluněném jz. kvandrantu nejvyšší procento přežití) a tloušťce krycích pletiv (obr. 6). Mj. v pokusu bylo zjištěno, že přežívání patogenu je signifikantně závislé na teplotě a délce trvání mrazu. Patogen je sice schopen přežít mírné poklesy pod nulu, ale je velmi citlivý vůči nízkým teplotám (Obr. 7). Životaschopnost patogenu byla signifikantně redukována po 7 dnech inkubace př 7 C, po 4 dnech při 7,5 C ukázalo, ale při teplotě 10 C odumře po dvou dnech inkubace (Obr. 8). 10
12 Obr. 5. Rozdíl mezi přežíváním Phytophthora alni v pletivech krčků olše lepkavé po mírné zimě v r. 2006/7 a po zimě se standardním průběhem v r. 2008/9. Pozn.: V grafu uvedeny průměry, SD (směrodatná odchylka), rozsah, odlehlé hodnoty (naměř. hodnota >3/2Q (mezikvartilový rozsah). Obr. 6. Pozn. Regrese frekvence přežití P. alni no mírné zimě 2006/7 na tloušťku krycích pletiv (vnitřní a vnější kůra). Y, regresní rovnice konf. interval. 11
13 Obr. 7. Regrese přežití P. alni subsp. alni na teplotě a trvání mrazu. Obr. 8. Kaplan-Meierův graf kumulativní proporce přežití 10 izolátů P. alni subsp. alni během inkubace při teplotách 0.01, 2.5, 5.0, 7.5 a 10.0 C. 12
14 Shrnutí Výskyt patogenu a choroby v ČR je přísně svázán s břehovými porosty, rozložení onemocnění je velmi variabilní. Chovné rybníky mohou sloužit jako primární ohniska infekce v krajině, odkud se choroba šíří po proudu toku. Přežívání patogenu v krčcích olší se liší v závislosti na průběhu zimních teplot, přežití patogenu je závislé na tloušťce krycích pletiv a expozici. Z experimentu in vitro vyplývá, že přežívání patogenu je průkazně závislé na teplotě mrazu a délce jeho trvání. Mírný pokles teplot pod nulu přežití patogenu neovlivnil, výrazný a rychlý vliv na přežití patogenu mají hluboké poklesy teplot. Dílčí úkol 6. Identifikace infradruhové struktury invazního organismu a rizika v jednotlivých oblastech jeho výskytu. Z izolovaných kmenů patogenu byl vybrán soubor 70 izolátů pokrývající co nejúplněji a nejvíce rovnoměrně území ČR. Lze konstatovat, že morfologická identifikace poddruhů byla prozatím neúspěšná, vzhledem k velkým překryvům hodnot porovnávaných znaků. Na zákoladě molekulární analýzy, kterou provedlo spolupracující pracoviště Mendelu bylo zjištěno (Tomšovský et al. in litt.), že na území ČR se vyskytují pouze poddruhy dva P. a. alni a P. a. uniformis, přičemž první poddruh se podílí na populaci patogenu z 88 %, poddruh P. a. uniformis pouze 12 %. Odlišení obou poddruhů je v zásadě možné pouze molekulárními metodami. Výskyt méně patogenního poddruhu je v ČR roztroušený dosud byl zjištěn na sedmi lokalitách v západních, středních, jižních Čechách a na Prostějovsku. Z uvedeného vyplývá, že možnost rozdílného rizika v různých částech ČR plynoucího z potenciální variability patogenu v rámci ČR je minimální. Shrnutí: Nominátní a nejvíce patogenní poddruh tvoří dominantní část populace patogenu, riziko v rámci ČR je všude vysoké. Z výsledků vyplývá, že populace P. alni v ČR je tvořena cca z 90 % poddruhem P. alni subsp. alni a zbylá část (10%) připadá na poddruh P. a. uniformis. Subspecie P. a. multiformis nebyla v ČR zjištěna. Dílčí úkol 7. Metodika managementu. V rámci projektu vznikly dvě metodiky 1. metodika identifikace choroby a odběru vzorků a 2. management napadených porostů, přičemž metodiky mají do značné míry odlišný okruh uživatelů. Management napadených porostů by se v budoucnu měl opírat o následující body. 1. Je nutno vyškolit kvalitní personál, který bude schopen identifikovat chorobu a provádět kvalifikovaně práce v porostech. Je nutná evidence výskytu choroby a je nutné provádění kvalifikovaných odhadů jejího dalšího postupu. Je potřebné provádět důsledně navrhovaná opatření v v zasažených porostech i v porostech dalších, u kterých lze předpokládat napadení v blízkém budoucnu. 2. Provádět výsadby olší s použitím zdravého a kontrolovaného materiálu. 3. V lesních školkách je možné efektivně provádět řadu opatření (změna pěstebních postupů, změna zdroje zavlažovací vody, změna sortimentu, použití fungicidů atd.), jejichž pomocí je možné docílit produkce zdravých sazenic olší. Jako fungicidní přípravky s účinkem 13
15 proti P. alni lze doporučit zejména látky s obsahem metalaxylu, fosetylu-al, propamocarbu, dimetomorfu a oxychloridu mědi. Je vhodné používat systemické fungicidy a přípravky kombinované. Vhodné je střídat použití různých fungicidů. 4. Chovné rybníky jsou velmi pravděpodobnými významnými zdroji infekce. Při chovu ryb pravděpodobně může docházet k zavlékání infekce. Situace vyžaduje další výzkum. 5. V lesních porostech je odstranění napadených porostů olší a jejich náhrada jinou dřevinou (pokud to nároky stanoviště umožní) vhodnou možností, jak snížit množství infekčního inokula v okolí. 6. Kácení v napadených porostech lze provádět jen v zimním období, riskantní je přeprava infekčního materiálu a jeho skládkování na jiných místech. Práce v porostech by měly podléhat určitým pravidlům, aby byla snížena míra zavlečení patogenu jinam 7. Používanou mechanizaci a pracovní nářadí je vhodné čistit, případně desinfikovat. 8. Lze doporučit probírky v břehových porostech, jejich efekt je ovšem dočasný, pokud nebudou použita další opatření. Kácení symptomatických a významně poškozených stromů z hlediska snížení množství inokula nemá význam (patogen se množí spíše na asymptomatických či lehce poškozených stromech s dostatkem zdravých pletiv; takovéto stromy jsou obvykle z řady důvodů shledány jako nevhodné k odstranění). 9. Z technickho hlediska lze jednoznačně doporučit k odstranění dřeviny s více než 50% poškozením krčku či proschnutím koruny. Na více poškozených dřevinách dochází k rozvoji dalších patogenů, které je mohou zahubit, nehledě na další rozvoj infekce P. alni. 10. Olši bude možné nahradit v dostatečně zpevněných březích (záhozem atp.), v místech s kamenitými stabilními břehy, v místech s minimálním kolísáním průtoků, v místech s malým zatížením břehů a v lokalitách, které umožný zdárný rozvoj jiných dřevin. Olše nebude možné v dosavadní míře pěstovat v podmínkách, které favorizují patogen, tj. v monokulturních porostech, v místech s extrémně vysokou hladinou spodní vody, v místech s minimálním prouděním vody nebo na březích stojatých vod, nízko v břehu s krčky v břehové linii. Olši bude možné používat ve směsi s jinými dřevinami, v málo invazibilních lokalitách a porostech, na místech s vyšším prouděním vody, místech s nižší hladinou spodní vody, v místech se stabilnějšími průtoky a nízkým stresem. Za výše zmíněných podmínek bude za určitých ztrát možné olše udržet v břehových porostech tak, aby plnily alespoň lokálně ekologické, krajinářské a technické funkce. Jejich užití by mělo ovšem v první řadě být vázáno na technické potřeby v březích primárně (alespoň v břehové linii) musí být olše používány na místech, která zpevnění kořenovými systémy akutně vyžadují a ve spektru použitelných dřevin nebude možné nalézt vhodný ekvivalent. 11. V břehových porostech s dominantí olší je zapotřebí snížit podíl olší v břehové linii a v její blízkosti. Je nutné do břehových porostů zavádět další stanovištně a technicky odpovídající dřeviny, jimiž bude olše alespoň částečně nahrazena. Jako nejvhodnější druhy lze uvést pro stanoviště s vysokou hladinou spodní vody vrbu bílou, vrbu křehkou, střemchu hroznovitou, topol černý, topol bílý, jasan ztepilý a jilm vaz. Na místech s nižším stresem pak lze vhodně použít např. dub letní, javory klen a mléč, jilm horský, jilm habrolistý, lípy srdčitou a velkolistou a jiné dřeviny. V kontextu obnovy bude nutné používat ve větší míře křoviny, např. křovité vrby (vrbu nachovou, v. popelavou, v. trojmužnou a v. košíkářskou), krušinu olšovou, brslen evropský, lísku obecnou a kalinu obecnou. Dřeviny bude nutné používat v souladu s jejich ekofyziologickými nároky a požadavky stanoviště. 12. Při pěstebních zásazích v dosud nenapadených porostech by měla být uplatňována pravidla stejná, jako v porostech napadených. Sníží se tím riziko infekce a výše škod v budoucnu. 14
16 Výsledky Výsledky RIV 1. Strnadová V., Černý K., Holub V. & Gregorová B. (2010): The effects of flooding and Phytophthora alni infection on black alder.- J. For. Sci. 56(1): Černý K. & Strnadová V. (2010): Phytophthora Alder Decline: Disease Symptoms, Causal Agent and its Distribution in the Czech Republic.- Plant Prot. Sci. 46(1): Černý K., Strnadová V., Gregorová B., Mrázková M. (2011): Onemocnění olší způsobené druhem Phytophthora alni Brasier & S.A. Kirk identifikace choroby, odběr vzorků. Certifikovaná metodika. VaV SP-2d1/36/07. Certifikace MŽP (čj. 6405/ENVV/11, /ENV/10). 26 p. 4. Cerny K., Gregorova B., Strnadova V., Holub V., Tomsovsky M. & Cervenka M. (2008): Phytophthora alni causing the decline of black and gray alders in the Czech Republic.- Plant Pathol., 57(2): Černý K. & Strnadová V. (v řízení): Onemocnění olší způsobené druhem Phytophthora alni Brasier et S.A. Kirk. Management napadených porostů. Certifikovaná metodika MŽP. 31 s. 6. Černý K., Strnadová V. (recenzní řízení): Winter Survival of Phytophthora alni subsp. alni in Aerial Tissues of Black Alder. Can. J. Plant. Pathol. 7. Černý K., Filipová N., &Strnadová V. (recenzní řízení): Can global warming affect the survival and impact of P. alni subsp. alni? Proceedings of the Fifth International IUFRO Working Party Meeting at Montesclaros, Spain, May Forest Sys. Sci. J. Další výsledky 8. Černý K., Strnadová V. & Filipová N. (2011): Can global warming affect the survival and impact of P. alni subsp. alni? Proceedings of the Fifth International IUFRO Working Party Meeting at Montesclaros, Spain, May Abstracts Book, Černý K. (2011): Nebezpečné patogeny lesních dřevin Phytophthora alni a Chalara fraxinea: rozšíření, význam a možná rizika vyplývající z jejich zdomácnění. Zpr. Ochr. Lesa 15: Černý K., Strnadová V., Gregorová B., Holub V. & Gabrielová Š. (2008): Nový invazní patogen Phytophthora alni a epidemické chřadnutí břehových porostů olší v ČR.- Ochrana Přírody, 63(5): Strnadová V., Černý K. & Gabrielová Š. (2008): Phytophthora alni a povodně dva hlavní faktory zodpovědné za chřadnutí olší v ČR.- Les. Práce 87(2):
17 Shrnutí Na základě výsledků projektu lze jednoznačně říci, že Phytophthora alni a povodně v roce 2002 jsou nejvýznamnějšími faktory, které způsobily a způsobují hromadné chřadnutí olší v ČR. Vliv ostatních faktorů je pouze lokální či málo významný. Vliv povodní v r se nejvýrazněji projevil v následujících dvou letech. Většina porostů byla povodněmi však pouze do větší či menší míry stresována a došlo v nich k úhynu jen části jedinců u jedinců ostatních došlo později ke stabilizaci zdravotního stavu ovšem v závislosti na napadení druhem P. alni. Povodně měly však ještě další dopad nepřímý v jejich důsledku došlo právě ke značnému rozšíření Phytophthora alni v postižených povodích. V povodněmi oslabených porostech a v porostech dlouhodobě stresovaných vysokou hladinou spodní vody navíc patogen způsobuje na stromech výrazně větší škody. Pokusně byl negativní vliv povodní a infekce P. alni na olše rovněž prokázán. Kritická je situace při souběhu obou faktorů tehdy dochází ke značnému poškození dřevin a jejich rychlému odumírání. V dlouhodobé perspektivě dochází v napadených jednodruhových porostech olší v březích toků s výskytem P. alni k poklesu početnosti olší o cca 50 a více procent. Může dojít i k rozvrácení celého porostu. Nejvíce napadenými biotopy jsou údolní jasanovo-olšové luhy, mokřadní olšiny a umělé olšové výsadby podél toků. V těchto společenstvech a výsadbách postupně dochází k významným a zjevně nevratným změnám. Vícedruhové porosty jsou zasaženy méně a jejich poškození závisí na podílu a lokalizaci olší a dalších faktorech. Velkým problémem je fakt, že v povodí Vltavy tvoří olše dominantní podíl v břehových porostech (cca 50 %). Patogen je v ČR běžně rozšířen a způsobuje významná poškození břehových porostů olší v rámci téměř celé ČR. Patogen způsobuje největší škody v Jihočeském kraji a v dalších oblastech Čech, směrem na severovýchod jeho současný význam klesá. Patogen se šíří jak v místech výskytu, tak i dále na východ a v budoucnu se rozšíří i do dalších, dosud nezasažených oblastí. V ČR se choroba objevuje spíše ve středních a nižších polohách a v zásadě je její výskyt omezen na břehové porosty vodních toků a nádrží a na porosty doprovodné. Chovné rybníky mohou sloužit jako primární ohniska infekce v krajině odkud se choroba šíří po proudu toku. Přežívání patogenu v krčcích olší se liší v závislosti na průběhu zimních teplot, přežití patogenu je závislé na tloušťce krycích pletiv a expozici. Z experimentu in vitro vyplývá, že přežívání patogenu je průkazně závislé na teplotě mrazu a délce jeho trvání. Mírný pokles teplot pod nulu přežití patogenu neovlivnil, výrazný a rychlý vliv na přežití patogenu mají hluboké poklesy teplot. Nominátní a nejvíce patogenní poddruh tvoří dominantní část populace patogenu, riziko v rámci ČR je všude vysoké. Z výsledků vyplývá, že populace P. alni v ČR je tvořena cca z 90 % poddruhem P. alni subsp. alni a zbylá část (10%) připadá na poddruh P. a. uniformis. Subspecie P. a. multiformis nebyla v ČR zjištěna. V poškozených mokřadních olšinách může velmi pravděpodobně docházet ke změnám v bylinném patře, pravděpodobně v reakci na prosychání a prosvětlení porostu. Na změnu poměrů ve sledované olšině reagovaly některé světlomilné druhy zvýšením pokryvnosti (např. Lysimachia vulgaris), zato pokryvnost typických lesních druhů (Equisetum sylvaticum) klesala. Světlomilné trávy mají pravděpodobně tendenci se v poškozeném porostu šířit. Určitý problém může do budoucna představovat potenciální expanze Molinia coerulea v nejvíce poškozených porostech. V rámci projektu byla vytvořena integrovaná metodika managementu napadených porostů s jejímž použitím lze do jisté míry eliminovat dopad invaze, velmi vhodné se jeví její preventivní používání. Průhonice, , Karel Černý 16
QH71273. Výzkum nekrotrofních patogenů z r. Phytophthora na ekonomicky významných listnatých dřevinách
QH71273 Výzkum nekrotrofních patogenů z r. Phytophthora na ekonomicky významných listnatých dřevinách Podprogram 1 Efektivní postupy v agrárním sektoru Výzkumný směr 12 - Ochrana zdraví rostlin a zvířat
VíceCílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)
km 13,000-42,000 olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 40-60 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 50-70 vrba křehká (Salix fragilis)
VíceOnemocnění olší způsobené druhem Phytophthora alni Brasier & S.A. Kirk
VÚKOZ Průhonice VÝZKUMNÝ ÚSTAV SILVA TAROUCY PRO KRAJINU A OKRASNÉ ZAHRADNICTVÍ, v.v.i. Květnové náměstí 391 Průhonice, PSČ 252 43 Česká republika Onemocnění olší způsobené druhem Phytophthora alni Brasier
VíceCílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)
olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 40-60 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 50-70 vrba křehká (Salix fragilis) 20-50 vrba křehká
Vícefytopatogenů a modelování
Mapování výskytu fytopatogenů a modelování škod na dřevinách v lesích ČR Dušan Romportl, Eva Chumanová & Karel Černý VÚKOZ, v.v.i. Mapování výskytu vybraných fytopatogenů Introdukce nepůvodních patogenů
VíceCílové zastoupení dřevin v břehových a doprovodných porostech vodních toků (podle skupin typů geobiocénů)
olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 40-60 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 50-70 vrba křehká (Salix fragilis) 20-50 vrba křehká
Víceolšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta
olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta břehové porosty doprovodné porosty olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba křehká
VíceIdentifikace invazibilních oblastí, stanovišť a porostů jako základ dlouhodobého managementu fytoftorové hniloby olší
0 Identifikace invazibilních oblastí, stanovišť a porostů jako základ dlouhodobého managementu fytoftorové hniloby olší Certifikovaná metodika Autoři: Mgr. Karel Černý, Ph.D. *, Ing. Veronika Strnadová
VíceSoučasné rozšíření fytoftorové hniloby olší v břehových porostech povodí Vltavy
Současné rozšíření fytoftorové hniloby olší v břehových porostech povodí Vltavy Specializovaná mapa s odborným obsahem Autoři: Mgr. Karel Černý, Ph.D. *, RNDr. Dušan Romportl, Ph.D., Ing. Veronika Strnadová,
VíceLIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
Vícevrbiny vrby křehké = Sf = Saliceta fragilis
vrbiny vrby křehké = Sf = Saliceta fragilis v rba křehká (Salix f ragilis) 60-100 v rba křehká (Salix f ragilis) 60-100 v rba červ enav á (Salix x rubens) 0-80 v rba červ enav á (Salix x rubens) 0-80 olše
VíceTAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
VíceHEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU
HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceNávrh náhradní výsadby Investor: Obec: Stavební úřad: Povodí Odry, státní podnik Staré Město Frýdek - Místek
Povodí Odry, státní podnik - oddělení projekce Varenská 49, 701 26 Ostrava 1, tel. 596 657 111 Ostravice Staré Město oprava balvanitého skluzu km 26,250 26,400 Projektant: Ing. Dalibor Rajnoch Vedoucí
VícePRŮVODNÍ A TECHNICKÁ ZPRÁVA
Tábor Husovo náměstí, Sladovna, park pod Trafačkou PRŮVODNÍ A TECHNICKÁ ZPRÁVA SAFE TREES, s.r.o. Na Štěpnici 945 665 01 ROSICE e-mail: web: info@safetrees.cz www.safetrees.cz IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Akce
VíceLOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva
VíceVE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Odbor ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceINDEX QBR Datový list do terénu
INDEX QBR Datový list do terénu Kvalita břehového biotopu Skóre pro jednotlivé části nemůţe být negativní, ani překročit 25 Celkový říční kryt Skóre 25 80 % břeţního krytu (kromě jednoletých rostlin) 50-80
VíceJAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VícePOLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví,
VíceDOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
Víceolšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta
olšové vrbiny = AlS = Alni glutinosae-saliceta olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 olše lepkavá (Alnus glutinosa) 60-80 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba křehká (Salix fragilis) 0-40 vrba č ervenavá
VíceNAZV QI92A207. Obnova a dlouhodobý, přírodě blízký management břehových porostů vodních toků (2009 2013) Souhrnná výzkumná zpráva projektu
Souhrnná výzkumná zpráva projektu NAZV QI92A207 Obnova a dlouhodobý, přírodě blízký management břehových porostů vodních toků (2009 2013) Karel Černý Adam Baroš Pavel Bulíř Šárka Gabrielová Božena Gregorová
VícePARK VRSKMAŇ DOPORUČENÉ PĚSTEBNÍ ZÁSAHY: 1. ETAPA STROMY
PARK VRSKMAŇ DOPORUČENÉ PĚSTEBNÍ ZÁSAHY: 1. ETAPA STROMY Na základě prohlídky ze dne 19. 10. 2017 doporučujeme níže popsané pěstební zásahy u stromů rostoucích v parku v obci Vrskmaň. Opatření by měla
VíceZNALECKÝ POSUDEK č /14
ZNALECKÝ POSUDEK č. 197-2 037/14 Předmět : Znalecký posudek byl zpracován za účelem zhodnocení aktuálního stavu stromů, rostoucích v zámecké aleji v Pardubicích. Objednatel posudku : Statutární město Pardubice
VíceKOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy
VíceKLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI
KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro
VíceProjekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří
Projekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří RNDr. Iva Machová, Ph.D., Mgr. Ing. Petr Novák, Bc. Markéta Kučerová Druhová skladba dřevin ve stromovém patře agrárních
VíceD.3 Dendrologický průzkum
ČESKÁ LÍPA OKRUŽNÍ KŘIŽOVATKA ROHÁČE Z DUBÉ - ČESKOKAMENICKÁ D. Dendrologický průzkum OBSAH:. Průvodní zpráva. Situace : 500 Vypracoval: Hl. inž. projektu: Ing. Szénási Ing. Čamrová Průvodní zpráva AKCE:
VíceOdborná informace stav hlohů vysazených v linii mezi chodníkem a komunikací v Revoluční ulici v Nýřanech.
Odborná informace stav hlohů vysazených v linii mezi chodníkem a komunikací v Revoluční ulici v Nýřanech. Druh: Crataegus laevigata hloh obecný Parc.č.: 1316/1 Katastrální území: Nýřany Tato odborná informace
VíceOnemocnění olší způsobené druhem Phytophthora alni Brasier & S.A. Kirk
VÚKOZ Průhonice VÝZKUMNÝ ÚSTAV SILVA TAROUCY PRO KRAJINU A OKRASNÉ ZAHRADNICTVÍ, v.v.i. Květnové náměstí 391 Průhonice, PSČ 252 43 Česká republika Onemocnění olší způsobené druhem Phytophthora alni Brasier
VíceGemmamyces picae v Krušných horách
Gemmamyces picae v Krušných horách Karel Černý, Markéta Hrabětová, Ludmila Havrdová, Veronika Strnadová, Daniel Zahradník, Dušan Romportl, Vladimír Zýka Výzkumný ústav Silva Taroucy, Průhonice V roce 2009
VíceMěstský úřad Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Odbor životního prostředí Pracoviště Praha 1 Nám. Republiky 3 110 00 Praha 1 Ing. V.
Městský úřad Brandýs nad Labem-Stará Boleslav Odbor životního prostředí Pracoviště Praha 1 Nám. Republiky 3 110 00 Praha 1 Ing. V. Horáček PP/OŽP/01/2011 Čelákovice 4. srpna 2011 Věc: Žádost o kontrolu
VíceMetodika monitoringu lesních ekosystémů v NP České Švýcarsko
Příloha č. 1 Metodika monitoringu lesních ekosystémů v NP České Švýcarsko Biomonitoring lesních ekosystémů V letech 2001 2005 bylo na 9 lokalitách reprezentujících typická lesní společenstva národního
VíceH O L Á S E C K Á J E Z E R A
Přírodní památka H O L Á S E C K Á J E Z E R A Botanický průzkum Autor: Ing. Jindřich Šmiták Česká 32 602 00 Brno Datum zpracování: duben-červenec 2012 1. Stručná charakteristika Přírodní památka Holásecká
VíceObvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4 Neměřen 41 15 1 0 Nízké větvení koruny
Levý břeh od soutoku Číslo Druh Výška (m) Šířka korun y (m) Obvod ve 130 cm (cm) Obvod pařez (cm) věk fyziologic ká vytalita pěsteb. patření Poznámky Naléhavos t 1ořešák královský (Juglans regia) 2,5 4
VíceVáš dopis zn. Čj. Vyřizuje / linka Datum MHMP/165853/2016 Ing. Šlinger/ Počet listů / příloh S-MHMP/2016/165853/OCP/XII/Šli 1/3
HLAVNÍ MĚSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY odbor ochrany prostředí -dle rozdělovníku- Váš dopis zn. Čj. Vyřizuje / linka Datum MHMP/165853/2016 Ing. Šlinger/236005818 15.2.2016 Sp. zn. Počet listů
VícePosouzení stavu stromu a návrh pěstebních opatření Lípa Nová Ves
Posouzení stavu stromu a návrh pěstebních opatření Lípa Nová Ves Zhotovitel: Bc. Robert Kohout Čajkovského 549/12 67401 Třebíč IČ: 68662416 DIČ: CZ7501154551 Tel: +420 777 142 814 Email: robert@arbokohout.cz
VíceSešit pro laboratorní práci z biologie
Sešit pro laboratorní práci z biologie téma: Les autor: Mgr. Alena Hyánková vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/01.0002
VíceZpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval: Ing. Dušan Reininger, Ph.D Dr.Ing. Přemysl Fiala
Vícestupeň ohrožení Silně ohrožený
Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Blatná Datum
VíceVELKÉ MEZIŘÍČÍ - REGENERACE ZELENĚ Projektová dokumentace
VELKÉ MEZIŘÍČÍ - REGENERACE ZELENĚ Projektová dokumentace VELKÉ MEZIŘÍČÍ - REGENERACE ZELENĚ Projektová dokumentace Prosinec 2011. ÚDAJE O ZADAVATELI A ZPRACOVATELI: Zadavatel: Město Velké Meziříčí Radnická
VícePříloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace
Příloha XII - popis segmentů aktuálního stavu vegetace číslo kód ses plocha [a] název popis stg 1 11 1 79,50 orná půda základní velmi mírný Z svah; plodiny: pícniny, úzkořádkové obilniny, kukuřice, brambory;
VíceBohumil Koníček vedoucí odboru správy majetku Městský úřad Neratovice Kojetická Neratovice. Martinov
Bohumil Koníček vedoucí odboru správy majetku Městský úřad Neratovice Kojetická 1028 277 11 Neratovice Dendrologické posouzení dřeviny, rostoucí na pozemku č. 185/17 k.ú. Neratovice Quercus robur dub letní
VíceVýroční zpráva o realizaci projektu v prvním roce řešení 2015
Identifikační kód projektu programu COST: LD 14078 Výroční zpráva o realizaci projektu v prvním roce řešení 2015 Příjemce účelové podpory: Ústav experimentální botaniky AV ČR, v.v.i. Další účastník projektu:
VíceZápis z jednání komise životního prostředí
Zápis z jednání komise životního prostředí dne 25.12.2014 Místo: Plasy Přítomni: Předseda: ing. Miroslav Červený, členové: Jindřich Kučírek, Ing. Michal Radoš, Josef Eret, Jiří Řezáč Program: 1) Posouzení
VíceNÁVRH ZELENĚ. Obnova alejí na Ústředním hřbitově v Brně. Ing. Petr FÖRCHTGOTT
NÁVRH ZELENĚ Obnova alejí na Ústředním hřbitově v Brně Ing. Petr FÖRCHTGOTT PROSINEC 2014 OBSAH Úvod Současný stav... str. 3 Rozsah a cíl návrhu... str. 3 Návrh Odstranění... str. 4 Výsadba... str. 5 Výkaz
VíceNÁVRH OBNOVY ZELENĚ V LOKALITĚ KOCHÁNOV
NÁVRH OBNOVY ZELENĚ V LOKALITĚ KOCHÁNOV 23 OBSAH: NÁVRH OBNOVY ZELENĚ V LOKALITĚ... 23 KOCHÁNOV... 23 3.1 ÚVOD... 25 3.2 ANALÝZA ŘEŠENÉ OBLASTI... 26 3.3 NÁVRH... 28 3.3.1 Návrh obnovy zeleně... 28 24
VíceZpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví Zpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval : Ing. Dušan Reininger
VíceŠkody zvěří na lesních porostech
Škody zvěří na lesních porostech Odhady zastoupení jedinců poškozených zvěří byly získány na základě dat pozemního šetření druhého cyklu Národní inventarizace lesů. Šetření bylo provedeno na počtu 7 772
Více2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin
2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Přístup k informacím... 5 2.1.1 Rejstřík uznaných zdrojů
VíceINVENTARIZACE DŘEVIN JAKO PODKLAD K ŽÁDOSTI O KÁCENÍ
INVENTARIZACE DŘEVIN JAKO PODKLAD K ŽÁDOSTI O KÁCENÍ 09/2016 OBSAH LOKALIZACE... 2 ZHODNOCENÍ STAVU DŘEVIN... 2 PŘÍLOHY... 4 A) INVENTARIZAČNÍ TABULKY... 4 B) FOTODOKUMENTACE... 9 C) SITUČNÍ ZÁKRES DŘEVIN...
VíceZpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Oddělení bezpečnosti půdy a lesnictví Zpráva o testu dřevin na pozemku ve Stachách na Šumavě Průběžná zpráva Zpracoval : Dr.Ing. Přemysl Fiala Ing. Dušan
VíceSrovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření. Martin Bagar
Srovnání biodiverzity sadů v různých režimech hospodaření Martin Bagar Zpracování monitoringu biologické rozmanitosti vinic a sadů v různých režimech produkce (konvenční, integrovaná a ekologická) Hluchý,
VíceMonitoring aluviálních ekosystémů
Monitoring aluviálních ekosystémů součást projektu VaV 610/4/01 Zpráva pro AOPK ČR DAPHNE ČR - Institut aplikované ekologie zpracoval: Bc. Záboj Hrázský České Budějovice 2004 Tato práce je součástí projektu
VícePřehled všech projektů najdete na: Revitalizace Jiráskovy aleje
Pořadové číslo projektu: 11 Název projektu: Revitalizace Jiráskovy aleje Popis projektu: Návrhem je řešena komplexní revitalizace Jiráskovy aleje. Pro zlepšení kondice stromů je navrhován dendrologický
Více6. Přírodní památka Profil Morávky
6. Přírodní památka Profil Morávky Řeka Morávka se v úseku od Kamence ve Skalici až po Staré Město zahlubuje do terénu až na skalní podloží. Řeka zde vytváří kaňonovité údolí, skalní prahy a peřeje i hluboké
VíceQJ Ekonomické aspekty invaze Phytophthora alni v průběhu klimatické změny
Výtah z roční zprávy za rok 2015 o postupu prací na projektu QJ1220219 Ekonomické aspekty invaze Phytophthora alni v průběhu klimatické změny VÚKOZ, v.v.i. VÚLHM, v.v.i. Povodí Vltavy, státní podnik Karel
VíceOBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 3 Genové základny... 23
OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiálu... 5 2.1.1 Zdroje reprodukčního materiálu kategorie identifikovaný...
Více18. Přírodní rezervace Rybníky
18. Přírodní rezervace Rybníky Nedaleko od silnice Kozlovice Tichá, asi v polovině vzdálenosti mezi okraji těchto obcí, byl kdysi rybníček, který již zanikl. Na jeho místě vznikla přirozenou sukcesí mokřadní
VíceSchváleno k použití Ministerstvem zemědělství ČR. Osvědčení č /2016-MZE-16222/MAPA651
Hodnocení a predikce současných ekonomických škod způsobených plísní olšovou v břehových porostech povodí Vltavy podle Vyhlášky Ministerstva financí 441/2013 Sb. Specializovaná mapa s odborným obsahem
Více± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.
Obnova lesa Charakteristiky obnovy jsou jedním z nejdůležitějších ukazatelů stavu a především budoucího vývoje lesa. Stav obnovy předurčuje na dlouhou dobu budoucí druhové složení lesních porostů, jejich
VíceHodnocení a predikce současných ekonomických škod způsobených plísní olšovou v břehových porostech povodí Vltavy s využitím nákladové metody
Hodnocení a predikce současných ekonomických škod způsobených plísní olšovou v břehových porostech povodí Vltavy s využitím nákladové metody Specializovaná mapa s odborným obsahem Autoři: Mgr. Karel Černý,
VíceNávrh vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů
Návrh vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů Václav Tomášek Odborný seminář České lesnické společnosti, připravený ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství
VíceSystémový přístup v pohledu na stromy
Systémový přístup v pohledu na stromy Petr Horáček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Obsah Strana 3 1 Východiska 2 Současnost
Vícee /07 ZNALECKÝ POSUDEK
ZNALECKÝ POSUDEK e. 64-615/07 Předmět: Znalecký posudek byl zpracován za účelem zhodnocení stavu stromů, rostoucích na obvodu parkově upravené plochy na I. Tfiákurova v Pra e 6 a návrhu jejich ošetření.
VícePrezentace projektu na vybraném biocentru.
Prezentace projektu na vybraném biocentru. Vracet krajině její původní charakter? Navracet lesu jeho původní funkci? Podporovat domácí druhy dřevin? Na takové a řadu souvisejících otázek lze dát bezpochyby
VícePOSOUZENÍ STAVU VYBRANÝCH DŘEVIN V OBCI VRÁTKOV
POSOUZENÍ STAVU VYBRANÝCH DŘEVIN V OBCI VRÁTKOV 2014 Lokalita Vrátkov 17 282 01 Český Brod Zhotovitel Ing. Václav Bažant Ph.D. Přehvozdí 13 281 63 Kostelec nad Černými lesy Tel.: 724 50 30 E-mail: baza.baza@atlas.cz
VícePosouzení zdravotního stavu a návrh péče o jilmy horské v obci Lazinov, k. ú. Lazinov.
" Znalecký posudek č. 142/2009 Posouzení zdravotního stavu a návrh péče o jilmy horské v obci Lazinov, k. ú. Lazinov. I Zpracoval: Doc. Ing. Luboš Úradníček, CSc. Křížkovského 31 60300 Brno Znalecký posudek
VíceSYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU
SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU Jiří Eichler Abstrakt Příspěvek popisuje systémy lesnického hospodaření a obnovu lesa v lužních
VíceMokřady aneb zadržování vody v krajině
Mokřady aneb zadržování vody v krajině Jan Dvořák Říjen 2012 Obsah: 1. Úloha vody v krajině 2. Mokřady základní fakta 3. Obnova a péče o mokřady 4. Mokřady - ochrana a management o. s. Proč zadržovat vodu
VícePlán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024
Plán péče o přírodní památku Zadní Hutisko (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 947 kategorie ochrany:
VíceSchváleno k použití Ministerstvem zemědělství ČR. Osvědčení č. xxx/2016-mze-xxx/mapaxxx
Predikce potenciálních dlouhodobých ekonomických škod způsobených plísní olšovou v břehových porostech povodí Vltavy podle Vyhlášky Ministerstva financí č. 441/2013 Sb. Specializovaná mapa s odborným obsahem
VícePorost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost.
Struktura lesa Struktura (skladba, složení) lesního porostu označuje souhrn vnějších i vnitřních znaků charakterizujících celé jeho vnitřní uspořádání, tj. obraz stavu porostu zaznamenaný v určitém okamžiku
VíceGenerel krajinné zeleně tab 1 / 28 k.ú. Žalkovice
Generel krajinné zeleně tab 1 / 28 číslo a název lokality: A ÚJEZDY číslo segmentu: 1A dotčené parcely: 494 354/4 355/6 372/4 372/5 372/13 372/14 372/15 372/16 372/17 375/6 375/7 375/8 375/9 375/10 375/12
VíceSouhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ0213078
Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Trhovky CZ0213078 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Trhovky Kód lokality: CZ0213078 Kód lokality v ÚSOP: 2606
VíceObecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její
Obecná (územní) ochrana v ČR 1. Významný krajinný prvek (VKP) je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability.
Vícelesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu
Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s.p. 2014 2018 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez
VíceZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Část ZPF byla zpracována pro potřeby ÚPO Svojanov v souladu se zákonem č. 334/1992 o ochraně ZPF a vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 13/1994, kterou se upravují některé
VícePéče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách. Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno
Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno 30.3.2016 Cíl Cílem je zjistit potenciální problémy a na základě dostupných poznatků výzkumu, stanovit
VíceNALEZENÍ A OVĚŘENÍ PROVOZNĚ VYUŽITELNÉ
Lesy České republiky, s. p., Hradec Králové V Ý ZK U M N É P R O J E K T Y GRANTOVÉ SLUŽBY LČR Projekt NALEZENÍ A OVĚŘENÍ PROVOZNĚ VYUŽITELNÉ METODY PRO HODNOCENÍ AKTUÁLNÍHO FYZIOLOGICKÉHO STAVU SADEBNÍHO
VíceVody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí
I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti
VíceII. Informační seminář FRAMEADAPT Dálkový průzkum země (DPZ) pro podporu adaptačního managementu
II. Informační seminář FRAMEADAPT Dálkový průzkum země (DPZ) pro podporu adaptačního managementu Peter Surový Ceska Zemědělská univerzita Praha 21.5.2015 Prezentace: Cíle aktivity Přehled výsledků k prvnímu
VíceČÍSLO JEDNACÍ OPRÁVNĚNÁ ÚŘEDNÍ OSOBA/LINKA/ LIBEREC KULK 14305/2017. Mgr. Waldhauserová/ OŽPZ 194/2017 OZOP
Krajský úřad Libereckého kraje odbor životního prostředí a zemědělství ARR - Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. Dr. Milady Horákové 185/66 460 07 LIBEREC Obec Horní Libchava Horní Libchava 60
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Katalog topolů kanadských v nivě řeky Odry
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA KATEDRA GEOGRAFIE Hana BECHNÁ Katalog topolů kanadských v nivě řeky Odry Olomouc 2008 SEZNAM VYBRANÝCH LOKALIT 1. Jeseník nad Odrou Mankovice...3
VíceA.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3
Podkladová analýza pro následnou realizaci protipovodňových opatření včetně přírodě blízkých protipovodňových opatření v Mikroregionu Frýdlantsko A.2. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ÚZEMÍ A.2.3 Hydromorfologická
VíceI. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin
I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou
VíceŠkody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs
Škody působené bobrem evropským na lesních porostech Biberschäden im Waldbewuchs Ing. Jan Dovrtěl Ing. Miroslav Svoboda Lesy České republiky, s.p. Lesní závod Židlochovice Lesní závod Židlochovice organizační
VícePlísně rodu Phytophthora ve školkách v ČR a doporučené postupy pro pěstování a produkci zdravého sadebního materiálu
Plísně rodu Phytophthora ve školkách v ČR a doporučené postupy pro pěstování a produkci zdravého sadebního materiálu Phytophthora spp Phytophthora (Eukaryota: SAR supergroup: Oomycetes), Druhy monofágní
VíceZákladní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území. Táborská 350/32, Praha 4. Praha 4, k.ú. Michle
Ing. MARCELA BITTNEROVÁ, Ph.D. Zahradní a krajinářská tvorba marcela.bittnerova@seznam.cz Veltruská 532/11 190 00 Praha 9 Základní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území INVESTOR
VíceKurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (11) MOKŘADNÍ OLŠINY (OL)
Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (11) MOKŘADNÍ OLŠINY (OL) Skladba synuzie Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních jednotek
VíceÚpravy Lesnicko-typologického klasifikačního systému
Úpravy Lesnicko-typologického klasifikačního systému Ing. Václav Zouhar ÚHÚL Brandýs n. Labem, pobočka Brno Odborný seminář České lesnické společnosti, připravený ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství
VíceNa květen je sucho extrémní
14. května 2018, v Praze Na květen je sucho extrémní Slabá zima v nížinách, podprůměrné srážky a teplý a suchý duben jsou příčinou současných projevů sucha, které by odpovídaly letním měsícům, ale na květen
VíceNízký a střední les. alternativa budoucnosti. Jan Kadavý
Nízký a střední les alternativa budoucnosti Jan Kadavý Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Kapitola 0 - obsah Obsah prezentace
VíceProjekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří
Projekt SGS Využití nástrojů GIS k vyhodnocení agrárních valů v Českém středohoří RNDr. Iva Machová, Ph.D., Mgr. Ing. Petr Novák, Bc. Markéta Kučerová Druhová skladba dřevin v keřovém patře agrárních valů
VíceFakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie. Licenční studium Statistické zpracování dat při managementu jakosti. Semestrální práce:
UNIVERZITA PARDUBICE Fakulta chemicko-technologická Katedra analytické chemie Licenční studium Statistické zpracování dat při managementu jakosti Semestrální práce: METODY S LATENTNÍMI PROMĚNNÝMI A KLASIFIKAČNÍ
VíceTabulka kácení dřevin stupeň: realizační dokumentace. Přehled dřevin dle příslušných k.ú.
Název stavby: GSM-R Kolín Havlíčkův Brod Křižanov - Brno Příloha č.7 PS 715 Trubky HDPE v úseku žst.křížanov - Březské Tabulka kácení dřevin stupeň: realizační dokumentace KOZLOV U KŘIŽANOVA KO-1 Salix
VíceMRATÍNSKÝ POTOK ELIMINACE POVODŇOVÝCH PRŮTOKŮ PŘÍRODĚ BLÍZKÝM ZPŮSOBEM
Úsek 08 (staničení 2706-2847 m) Stávající úsek, opevněný betonovými panely, je částečně ve vzdutí dvou stupňů ve dně. Horní stupeň slouží k odběru vody do cukrovarského rybníka. Dolní stupeň, viz foto,
VícePlán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1)
Plán oblasti Horního a středního Labe hydromorfologická studie toku Metuje (ř. km 0,0 79,1) ŠINDLAR s.r.o. konzultační a projekční kancelář obor vodní stavby a krajinné inženýrství V Býšti, listopad 2005
VíceHODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY 1 SPECIFICKÉHO CÍLE 1.3 Operačního programu Životní prostředí 2014 2020
HODNOTICÍ KRITÉRIA PRIORITNÍ OSY SPECIFICKÉHO CÍLE.3 Operačního programu Životní prostředí 24 22 Aktivita.3. Zprůtočnění nebo zvýšení retenčního potenciálu koryt vodních toků a přilehlých niv, zlepšení
Více