[1] Vladimír Tetur ZÁKLADY TEORIE PRÁVA
|
|
- Patrik Martin Ševčík
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 [1] Vladimír Tetur ZÁKLADY TEORIE PRÁVA
2 1) FENOMÉN PRÁVA 2) PRÁVNÍ NORMY 3) PRAMENY PRÁVA 4) SUBJEKTY PRÁVA 5) SYSTÉM PRÁVA 6) INTERPRETACE PRÁVA 7) REALIZACE PRÁVA 8) PRÁVNÍ VZTAHY [2]
3 [3]
4 je velmi obtížné pojem definovat, neboť existuje mnoho definic podle jednotlivých právněfilozofických škol časopis Droits (10,11/1989,1990) věnoval dvě svá celá čísla definici pojmu právo (asi 50 článků), kde můžeme vypozorovat protichůdnost názorů na tento pojem (právní pozitivismus, institucionální pozitivismus, právní realismus apod.) 4 CO JE TO PRÁVO? (1)
5 pojem právo tedy nelze vymezit jednoduchým způsobem multidimenzionálni fenomén, který může být zkoumán ve více rovinách, resp. aspektech nelze jej definovat jednou definicí polysémní (vícevýznamový) výraz [5] CO JE TO PRÁVO? (2)
6 CO JE TO PRÁVO? (3) 6
7 systém příkazů (a tím i zákazů a dovolení) systém normativní spočívá v omezení alternativ možného lidského chování spočívá v donucení ke splnění toho, co právo ukládá systém vynutitelný PRÁVO systém závazný 7 autentická informace o tom, jak se má se mají adresáti chovat médium = právní předpis, precedenční soudní rozhodnutí systém informační systém regulativní účelem je uspořádat společenské vztahy PRÁVO JAKOŽTO SYSTÉM
8 právo objektivní právo subjektivní soubor právních norem vymezený zpravidla původem od téhož právotvorného subjektu (státu) dává odpověď na otázku, co je PO PRÁVU resp. PROTI PRÁVU ENG LAW FRA LOI oprávnění subjektu určitým způsobem se chovat podle objektivního práva ENG RIGHT FRA DROIT 8 PRÁVO OBJEKTIVNÍ A PRÁVO SUBJEKTIVNÍ
9 PRÁVO POZITIVNÍ A PRÁVO PŘIROZENÉ 9
10 odraz pozitivního práva generátor změn pozitivního práva právní vědomí de lege lata podle platného zákona - určuje, co má být po platném právu, co je v souladu s právem a co je protiprávní odpovídá mu postup, který spočívá v dodržování právních norem pozitivního práva, nebo ve vědomí jeho porušování právní vědomí de lege ferenda spočívá v hodnocení pozitivního práva z hledisek jeho správnosti a spravedlnosti z toho mohou vycházet představy o možných změnách v zákonech, jiných právních předpisech a pramenech práva a event. návrhy těchto změn v legislativním procesu [10] PRÁVNÍ VĚDOMÍ
11 [11]
12 podstata normativnosti každá norma má preskriptivni charakter, který spočívá v tom, že stanoví něco, co má být PRESKRIPTIVNÍ regulativní co má být DESKRIPTIVNÍ popisné co je [12] deskriptivní charakter mají výroky, které stanoví, že něco je nebo bylo, a které proto mají určitou pravdivostní hodnotu NORMATIVNOST
13 Příklad 1 čl. 13 Ústavy České republiky - Hlavní město České republiky je Praha. [13] Příklad 2 můžete zaparkovat před domem PŘÍKLAD NORMATIVNOSTI
14 normy regulují chování lidí stanoví, jaké chování je z hlediska normotvůrce žádoucí a jaké nežádoucí společné rysy norem normativnost regulativní schopnost svojí regulativností se liší od nejen od výroků, ale i od idejí a hodnotících vět [14] NORMY
15 norma Studenti jsou povinni chodit na přednášky. výrok Studenti chodí na přednášky. idea výrok o normě hodnotící věta Je žádoucí, aby studenti chodili na přednášky. Je pravda, že studenti jsou povinni chodit na přednášky. Je správné, že studenti chodí na přednášky. [15] SROVNÁNÍ FOREM JAZYKOVÝCH VÝRAZŮ
16 normy s hodnotovým významem hodnota je výsledkem hodnocení určité potřeby rozlišujeme dva druhy hodnot materiální (voda, vzduch, potraviny) duchovní (svoboda, rovnost, bezpečnost) příklady právo morálka náboženské normy politické normy místní tradice a zvyklosti (v regionu, na pracovišti, v rodině) normy technického charakteru normy upravující určité obřady a rituály technické normy pravopisná pravidla sportovní a jiná herní pravidla [16] DRUHY NOREM
17 základní rys normativnosti je jeho preskriptivnost, tj. že reguluje určité chování [17] zákaz povinnost (silná modalita) dovolení oprávnění (slabá modalita) MÓDY NORMATIVNOSTI
18 IMPLIKACE PŘÍKAZ KONTRAVALENCE ZÁKAZ IMPLIKACE [18] KONTRAVALENCE DOVOLENÍ NEDOVOLENÍ VZTAHY MODALIT NORMATIVNOSTI
19 rozhodující modalitou v současném právu je ZÁKAZ současné právo by si vystačilo se zásadou legální licence (zásada zákonného dovolení): CO NENÍ ZAKÁZÁNO, JE DOVOLENO v legislativní praxi se však používají všechny tři základní módy PŘÍKAZ ZÁKAZ DOVOLENÍ EXPLICITNÍ DOVOLENÍ se používá tam, kde chceme zdůraznit, že určité chování je žádoucí, a proto se přímo dovoluje [19] PRINCIP LEGÁLNÍ LICENCE
20 nejvýznamnější část objektivního práva vedle právních norem vůdčí zásady, na kterých stojí právní systém jako celek a jednotlivá právní odvětví na rozdíl od právních norem vyšší míra obecnosti neplatí logické vztahy neslučitelnost zákazu chování A a A metoda vyvažování principů, resp. metoda preference nebo metoda specifikace (omezení platnosti principu pro určité případy) [20] PRÁVNÍ PRINCIPY
21 [21] DRUHY PRÁVNÍCH PRINCIPŮ
22 obecně závazné pravidlo lidského chování, stanovené nebo uznané státem, jehož porušení stát sankcionuje [22] DEFINICE PRÁVNÍ NORMY
23 závaznost vynutitelnos t PRÁVNÍ NORMA formální určitost [23] obecnost RYSY PRÁVNÍ NORMY (1)
24 závaznost závazné pravidlo chování (stanoví oprávnění a povinnosti) oprávnění = možnost určitého chování (popř. míra možnosti) povinnost = nutnost určitého chování pod hrozbou sankce [24] RYSY PRÁVNÍ NORMY - ZÁVAZNOST
25 formální určitost stát uznává normy v určité právní formě a v takové formě musí být norma i vyjádřena formou se rozumí pramen práva (určitá vnější podoba práva) příslušná forma, v níž jsou právní normy obsaženy, musí být státem uznána právní norma je obsažena ve státem uznaném prameni práva (např. zákon, právní precedens, právní obyčej atd.) přičemž právě formální pramen dodává pravidlu chování vlastnost právní normy [25] RYSY PRÁVNÍ NORMY FORMÁLNÍ URČITOST
26 obecnost úprava chování druhově určených subjektů (adresátů) a rovněž jejich oprávnění, povinnosti i sankce jsou stanoveny obecně způsob vymezení okruhu subjektů, na něž se norma vztahuje, se však různí některé normy se týkají každého formulace,, každý je povinen... nikdo nesmí..." častěji jsou však adresáti norem blíže specifikováni např. občané, vojáci, studenti poznámka: právní norma může upravovat chování i jedinečného subjektu (např. prezidenta republiky); rozumí se pak, že každý, kdo bude prezidentem ČR, má, resp. bude mít určité právo či povinnost [26] RYSY PRÁVNÍ NORMY - OBECNOST
27 [27] RYSY PRÁVNÍ NORMY - VYNUTITELNOST
28 trichotonomie právní normy HYPOTÉZA (p) DISPOZICE (q) SANKCE (r) hypotéza dispozice porušení dispozice sankce [28] p q q r jestliže je hypotéza, pak nastává dispozice, není-li dispozice, nastupuje sankce STRUKTURA PRÁVNÍ NORMY
29 ta část právní normy, která stanoví podmínky, za nichž nastane dispozice a popř. sankce v hypotéze je zejména vymezen okruh adresátů normy stanovena její časová působnost jsou v ní uvedeny právní skutečnosti, s nimiž norma spojuje vznik, změnu nebo zánik subjektivních práv a právních povinností v hypotéze tedy najdeme podmínky, které musí nastat, aby pravidlo působilo a mohlo se uplatnit na jednotlivé případy [29] HYPOTÉZA
30 vlastní pravidlo chování jádro právní normy v dispozici nalezneme jednotlivé žádoucí modality chování, tj. z hlediska normotvůrce příkaz, zákaz, dovolení adresáta oprávnění a povinnost dispozice nemůže u normy absentovat, jinak by ztratila smysl [30] DISPOZICE
31 ta část právní normy, v níž je stanovena újma (postih) za porušení právních povinností, stanovených v dispozici právní normy [31] SANKCE
32 klasifikace z hlediska míry abstraktnosti formulace strukturálních částí právní normy; přestože jsou normy vždy obecné, je míra jejich abstraktnosti různá relativní abstraktní formulace hypotézy, dispozice nebo sankce Parlament může na návrh vlády vyhlásit stav ohrožení státu, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické základy. (čl. 7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR) relativně konkrétní formulace hypotézy, dispozice nebo sankce Advokát vykonává advokacii a) samostatně, nebo b) společně s jinými advokáty jako účastník sdružení podle 14 (dále jen "sdružení") nebo jako společník společnosti anebo jako společník zahraniční společnosti, nebo c) v pracovním poměru podle 15a. ( 11 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii) [32] KLASIFIKACE STRUKTURÁLNÍCH ELEMENTŮ (1)
33 z hlediska kumulativnosti nebo alternativnosti formulace strukturálních částí právní normy kumulativnost, tj. zda musí být splněny všechny podmínky splněny všechny povinnosti využita všechny oprávnění uděleny všechny sankce alternativnost, tj. zda postačí splnit jednu z podmínek splnit jednu z povinností či udělit jednu ze sankcí z hlediska úplnosti či neúplnosti vymezení taxativní výčet demonstrativní výčet [33] KLASIFIKACE STRUKTURÁLNÍCH ELEMENTŮ (2)
34 (1) kritérium právní síly právní síla je vlastnost, která spočívá v relevanci mezi právními normami, což odpovídá jejich postavení v hierarchii právních norem pravidla: právní norma nižší právní síly nesmí odporovat normě vyšší právní síly právní norma může být měněna, nebo rušena pouze normou stejné nebo vyšší právní síly právní normy ústavní, zákonné a podzákonné [34] KLASIFIKACE PRÁVNÍCH NOREM DLE PRÁVNÍ SÍLY
35 (2) kritérium povahy regulativního působení normy (2a) právní normy s klasickou strukturou (kondicionální) zavazující a opravňující opravňující normy stanoví výslovně pouze oprávnění zavazující normy stanoví explicitně pouze povinnosti, ať už ve formě příkazu (norma přikazující), či zákazu (norma zakazující), implicitně lze však vyvodit odpovídající oprávnění nebo povinnost jiného subjektu [35] KLASIFIKACE PRÁVNÍCH NOREM DLE POVAHY REGULATIVNÍHO PŮSOBENÍ (1)
36 dispozitivní a kogentní dispozitivní normy» nestanoví buď vůbec vlastní pravidlo chování, nebo ho stanoví pouze subsidiárně a nechávají na adresátech, aby si je stanovili sami (tj. aby upravili vzájemné vztahy svým vlastním projevem vůle)» jestliže tak neučiní, použije se ustanovení v právní normě» ponejvíce se vyskytují v občanském a obchodním právu, tam, kde je větší variabilita řešení různých situací» dávají přednost vůli adresátů: mluví se někdy o jimi vytvářeném autonomním právu kogentní (kategorické) normy» imperativně stanoví pravidlo chování, práva a povinnosti,» neponechávají prostor pro vůli adresáta [36] KLASIFIKACE PRÁVNÍCH NOREM DLE POVAHY REGULATIVNÍHO PŮSOBENÍ (2)
37 (2b) zvláštní normy blanketové normy neobsahuje vlastní pravidlo chování, nýbrž ve své dispozici zmocňuje příslušný státní orgán nebo nestátní orgán veřejné moci k vydání prováděcího předpisu, kde teprve bude stanovena vlastní normativní úprava kolizní normy tvoří náplň mezinárodního práva soukromého a stanoví hraniční ukazatele, jimiž jsou určeny normy, podle nichž se řeší soukromoprávní vztahy s cizím prvkem, tj. případy, kdy je nutné řešit právní vztah mezi subjekty, které podléhají různým vnitrostátním právním řádům, a je třeba určit, který právní řád má být na tento právní vztah aplikován [37] KLASIFIKACE PRÁVNÍCH NOREM DLE POVAHY REGULATIVNÍHO PŮSOBENÍ (3)
38 kompetenční normy stanoví kompetence, tj. vymezují rozsah pravomoci a působnosti orgánů veřejné moci doporučující normy kvazinormy, nestanoví totiž, jak vyplývá z jejich označení, závazné pravidlo chování, ale jen doporučení vyskytují se zřídka doporučujícím normám se blíží případy vzorových stanov, které se použijí subsidiárně pro úpravu právních poměrů určitých právnických osob [38] KLASIFIKACE PRÁVNÍCH NOREM DLE POVAHY REGULATIVNÍHO PŮSOBENÍ (4)
39 (3) Kritérium předmětu, metody a účelu právní regulace normy soukromoprávní a veřejnoprávní normy hmotněprávní a procesní normy vnitrostátní a mezinárodní [39] KLASIFIKACE PRÁVNÍCH NOREM DLE PŘEDMĚTU, METODY A ÚČELU REGULACE
40 věcná působnost prostorová působnost PRÁVNÍ NORMA [40] osobní působnost časová působnost PŮSOBNOST PRÁVNÍCH NOREM
41 vymezení rozsahu realizace a aplikace právní normy rozlišují se čtyři roviny působnosti právních norem: věcná působnost týká se skutkové charakteristiky případů, které právní norma (jejich souhrn, tedy právní institut) upravuje, je dána předmětem, na který působí (věcnou problematikou, která je normou upravena prostorová působnost řeší otázku, kde lze konkrétní právní normu použít z pohledu (aspektu) místa, tedy na jakém území právní norma platí, resp. je účinná, popř. v jaké míře platí a je účinná nad a pod tímto územím osobní působnost je založena na principu rovnosti před zákonem a spočívá v druhovém vymezení právních subjektů v hypotéze právní normy; odpovídá na otázku, na které osoby platí právní norma časová působnost souvisí jednak s platnosti a účinností právního předpisu, jednak s možností retroaktivity, tj. jeho zpětné účinnosti, a nakonec s otázkou intertemporality právní normy, tedy přechodných ustanovení právního předpisu [41] PŮSOBNOST PRÁVNÍCH NOREM
42 [42]
43 vyjadřují vnější formu právních norem pramen práva ve formálním smyslu zdroj obsahu těchto norem pramen práva v materiálním smyslu zdroj poznání práva pramen práva v gnozeologickém smyslu prameny práva (jako formy právních pravidel) jsou historicky proměnlivé a i v současnosti jsou spojeny s odlišnými typy právní kultury, velkými právní systémy, jejichž podstatnou charakteristiku zároveň představují v současnosti existují tři hlavní právní systémy kontinentální anglosaský (angloamerický) islámský [43] PRAMENY PRÁVA
44 právní předpis soudní precedens normativní právní smlouva [44] právní obyčej ZÁKLADNÍ PRAMENY PRÁVA
45 výsledek záměrné činnosti = legislativního procesu (v širokém slova smyslu) takové rozhodnutí orgánu veřejné moci, které obsahuje právní normy jako předem daná pravidla chování typický je, na rozdíl od soudcovského práva, apriorní způsob tvorby práva (právní normy jsou v této formě vytvářeny jako předem daná pravidla chování) rozhodující pramen práva v kontinentálním typu právní kultury, uplatňují se však také v angloamerickém (v podobě tzv. statute law) a islámském typu právní kultury příznačná je hierarchická výstavba soustavy právních předpisů, vytvořená na základě jejich tzv. právní síly INDIVIDUÁLNÍ SPRÁVNÍ AKT INTERNÍ NORMATIVNÍ AKT (VNITŘNÍ PŘEDPIS) [45] PRÁVNÍ PŘEDPIS
46 druh judikátu, tj. soudního rozhodnutí, které je prvním řešením daného případu, dosud právem neupraveného, závazným pro obdobné případy v budoucnosti je uznáván jako formálně závazný pramen práva v angloamerickém typu právní kultury a v mezinárodním právu [46] SOUDNÍ PRECEDENS
47 druh smlouvy obsahující právní normy jako obecně závazná pravidla chování co do obsahu jsou blízké právním předpisům, ale vznikají na základě konsenzu, nikoliv na základě autoritativního rozhodnutí normativní právní smlouvy jsou v současnosti nejdůležitějším pramenem mezinárodního práva, kde nezřídka nahrazují dosavadní úpravu obyčejového práva kolektivní smlouvy zvláštní druh normativní právní smlouvy tvoří kolektivní smlouvy původně vznikly ve Skandinávii a byly posléze převzaty do celé Evropy upravují pracovní a sociální otázky jsou pramenem vnitrostátního práva u nás mohou jít pouze nad rámec zákona (obsahují např. určitá zvýhodnění pro zaměstnance oproti zákonné úpravě) [47] NORMATIVNÍ PRÁVNÍ SMLOUVA
48 nejstarší pramen práva v současnosti jen omezený význam pravidla obyčejového práva vznikají spontánně na základě dlouhodobé tradice a obecné akceptace veřejností a státem, netvoří se cílevědomě (imperativně nebo smlouvou) opakováním činnosti se vytvoří tradice, zvyk, a tento je obecně uznáván za správné řešení případu jedná se o nepsané právo", a tím se dostává do konfliktu s požadavkem formální určitosti právní normy v soudobém právu se právní obyčeje stále používají ve Velké Británii a v právu islámském, resp. dalších tradičních právních systémech Asie a Afriky, význam si podržují jako prameny práva mezinárodního [48] PRÁVNÍ OBYČEJ
49 [49] JINÉ PRAMENY PRÁVA
50 systém pramenů práva, obsahujících právní normy určitého státu souhrn pramenů práva platných v daném státě, nebo v rámci mezinárodního společenství právní řád České republiky, který patří ke kontinentálnímu typu právní kultury, je založen na psaném právu a je tvořen zákony a dalšími právními předpisy ratifikovanými a vyhlášenými mezinárodními smlouvami, k nimž dal souhlas Parlament ČR (dle čl. 10, resp. čl. 10a Ústavy) nálezy Ústavního soudu, kterými zrušil určitý zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení (ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. a), b) Ústavy) [50] PRÁVNÍ ŘÁD
51 právní předpisy jsou přijímány zákonodárnými sbory a na základě zákonného zmocnění orgány moci výkonné a orgány územní samosprávy právní předpisy originární (původní) povahy zákony a zákonná opatření obecně závazné vyhlášky obcí a krajů v samostatné působnosti derivátní (odvozené) povahy jedná se o předpisy odvozené od zákonů v České republice nařízení vlády rozhodnutí prezidenta republiky obecně normativní povahy (např. o amnestii) právní předpisy ministerstev a jiných správních úřadů, s celostátní i lokální působností nařízení krajských a obecních rad v přenesené působnosti musí být vydány SECUNDUM ET INTRA LEGEM (tj. na základě zákona a v jeho mezích, v rozsahu zákonného zmocnění) [51] PRÁVNÍ PŘEDPISY
52 v České republice rozlišujeme dvě úrovně sekundárních podzákonných právních předpisů: právní předpisy vlády a hlavy státu (prezident republiky má podle Ústavy jen velmi omezenou normotvornou pravomoc), přijímané bezprostředně podle Ústavy právní předpisy ministerstev a jiných správních úřadů včetně právních předpisů orgánů územní samosprávy v rámci přenesené působnosti, přijímané na základě výslovného zákonného zmocnění [52] PODZÁKONNÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY
53 primárně pramen mezinárodního práva na základě vnitrostátní úpravy (zpravidla ustanovení v Ústavě) se mohou stát i pramenem práva vnitrostátního a mohou se bezprostředně použít vůči vnitrostátním subjektům práva záleží na daném státu, jak vymezí jejich význam a rozsah jako vnitrostátního pramene práva součástí právního řádu České republiky jsou všechny vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal souhlas Parlament a jimiž je Česká republika vázána stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva před její ratifikací může soulad smlouvy s ústavním pořádkem posoudit Ústavní soud v rámci tzv. předběžné kontroly ústavnosti [53] MEZINÁRODNÍ SMLOUVY
54 nálezy Ústavního soudu ČR v rámci abstraktní kontroly ústavnosti mají stejnou právní sílu jako zákony lze odvodit od pravomoci rušit nejen podzákonné předpisy, ale i zákony a jejich jednotlivá ustanovení tyto nálezy jsou obecné závazné je však třeba rozlišit závaznost petitu rozhodnutí, tj. vlastního výroku, a odůvodnění rozhodnutí [54] NÁLEZY ÚSTAVNÍHO SOUDU
55 Od platí v České republice také prameny evropského komunitárního práva (na základě Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii), přičemž významná část tzv. acquis communautaire je implementována do zákonů a dalších právních předpisů České republiky [55] KOMUNITÁRNÍ PRÁVO
56 [56]
57 právní subjektivita je způsobilost mít subjektivní práva a právní povinnosti subjekty práva jsou osoby, které se dělí na osoby fyzické (přirozené) osoby právnické (umělé) mezi právnické osoby řadíme také veřejnoprávní korporace, které jsou vytvořeny k naplňování veřejných zájmů zejména stát a samosprávné korporace [57] SUBJEKTY PRÁVA
58 orgány veřejnoprávních korporací se označují jako orgány veřejné moci vyznačují se pravomocí, tj. prostředky k rozhodování a k jiným zásahům do práv a povinností ostatních právních subjektů na základě zákona, způsobem stanoveným v zákoně a v mezích zákonných kompetencí dělí se na orgány státní (orgány moci zákonodárné, výkonné, soudní a další státní orgány) jiné orgány veřejné moci (zejména orgány územní a zájmové samosprávy). při výkonu veřejné moci jsou tyto orgány striktně vázány zákonem (zásada enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí) naopak fyzické i právnické osoby mohou činit vše, co zákon nezakazuje (zásada legální licence). [58] SUBJEKTY PRÁVA
59 z hlediska objektivního práva se subjekty dělí na: právotvorné (normotvorné) - stát, popř. i další tzv. veřejnoprávní korporace (resp. jejich orgány) recipienty (realizující, aplikující právo) z hlediska subjektivního práva se subjekty dělí na: subjekty způsobilé nejen k právům a povinnostem, ale i k právním úkonům a právní odpovědnosti subjekty způsobilé k právům a povinnostem, kteří nemohou samostatně jednat z hlediska realizace právních norem se subjekty dělí na: osoby soukromoprávní povahy. veřejnoprávní korporace uplatňující na základě a v mezích zákona veřejnou moc prostřednictvím k tomu zřízených orgánů [59] KLASIFIKACE SUBJEKTŮ PRÁVA
60 způsobilost k právům a povinnostem zásadně neomezená a neomezitelná má každý člověk v podstatě od narození může být též vázána na naplnění některých zákonných podmínek, které však nesmí být diskriminační povahy, tj. musí být pro každou fyzickou osobu splnitelné, aniž by zasahovaly do její osobní integrity: státní občanství - pro nabývání některých politických, sociálních a popř. i dalších práv věk - zejména pro volební právo aktivní i pasivní, pro možnost výkonu veřejných funkcí, vzdělání, kvalifikace atd. způsobilost k právním úkonům způsobilost brát na sebe práva a povinnosti vlastními právními úkony fyzická osoba nabývá této způsobilosti postupně s tím. jak rozumově a volně vyspívá; v plném rozsahu ji nabývá dosažením zletilosti [60] FYZICKÁ OSOBA (1)
61 deliktní způsobilost spočívá ve způsobilosti nést následky vlastního protiprávního jednání (způsobilost k právní odpovědnosti) pro trestní právo je důležitá příčetnost, tj. způsobilost být z hlediska duševních schopností pachatelem trestného činu, která se projevuje jeho schopností rozpoznávací a určovací nepříčetnost jako okolnost vylučující trestní odpovědnost je stav, ve kterém někdo pro duševní poruchu, jež je zde v době spáchání trestného činu, nemůže rozpoznat, že jeho jednání je pro společnost nebezpečné, anebo nemůže své jednání ovládat procesní způsobilost je převážně shodná s podmínkami ke způsobilosti k právním úkonům hmotněprávním, v procesních předpisech však mohou být některé podmínky stanoveny odchylně (např. z hlediska věku fyzické osoby), resp. procesní způsobilost může mít i osoba, která nemá způsobilost hmotněprávní [61] FYZICKÁ OSOBA (2)
62 právnická osoba je výtvorem práva, tedy umělou, fiktivní osobou je buď vytvořena zákonem, nebo vzniká na základě zákona registrací příslušným orgánem veřejné moci typické právnické osoby kraje a obce jakožto územní samosprávné celky veřejné vysoké školy komory jakožto nucené profesní korporace nejdůležitější právnická osoba stát [62] PRÁVNICKÁ OSOBA
63 právnická osoba může být vytvořena na: personálním základě korporace jedná se o sdružení osob, která vystupují vlastním jménem a s vlastní právní odpovědností, odlišnou od osob, které ji vytvořily, typicky se jedná o obchodní společnosti, politické strany, družstva, občanská sdružení, církve, náboženské společnosti) materiálním základě nadace, fondy, nadační fondy jedná se o účelová sdružení majetku kombinaci obou rysů např. Všeobecná zdravotní pojišťovna [63] ZŘÍZENÍ PRÁVNICKÉ OSOBY
64 právnické osoby soukromoprávní povahy, právnické osoby veřejnoprávní povahy vytvořeny pro naplňování určitého veřejného zájmu (stát. samosprávné celky, veřejné vysoké školy apod.) [64] KLASIFIKACE PRÁVNICKÉ OSOBY
65 [65]
66 specifický normativní systém, odlišný od norem morálních, politických, náboženských a dalších tato specifičnost spočívá v univerzálním charakteru práva a jeho institucionálním zabezpečení státní, resp. od státu odvozenou veřejnou mocí představuje uspořádání právních norem do celku, který má charakter systému a jeho rozčlenění na části strukturalizace na právní odvětví dle kritérií dle předmětu úpravy dle metody úpravy dle účelu úpravy [66] SYSTÉM PRÁVA
67 předmětem právní úpravy jsou společenské vztahy odlišnosti v charakteru těchto vztahů spolupůsobí (vedle subjektivních hledisek a určité tradice) na vytváření právních odvětví, jako jsou ústavní právo trestní právo občanské právo správní právo obchodní právo pracovní právo rodinné právo finanční právo a popř. i jiné, jako mezinárodní právo soukromé a obchodní, právo sociálního zabezpečení, právo životního prostředí atd. [67] SYSTÉM PRÁVA DLE PŘEDMĚTU ÚPRAVY
68 v kontinentálním typu právní kultury se v 19. století oživilo dělení na právo soukromé a právo veřejné, kde kritériem je rozdílná metoda právní úpravy soukromoprávní metoda je založena na vzájemné rovnosti právních subjektů, široce používaných dispozitivních právních normách a smluvní autonomii pro veřejnoprávní metodu je typické použití kogentních právních norem a nadřazené (vrchnostenské) postavení orgánu veřejné moci, který může rozhodovat o subjektivních právech a právních ostatních právních subjektů (ale jen SECUNDUM ET INTRA LEGEM) [68] SYSTÉM PRÁVA DLE METODY ÚPRAVY
69 kritérium účelu má význam pro rozdělení práva na právo hmotné a právo procesní hmotné právo spočívá v označení souhrnu právních norem a subjektivních práv, které (na rozdíl od práva procesního) směřují bezprostředně k naplnění účelu práva a jsou smyslem právní úpravy procesní právo slouží k naplnění účelu právní úpravy zprostředkovaně slouží k úpravě postupu orgánů veřejné moci, k vytváření a ochraně hmotných práv účastníkům řízení jsou dána nová, procesní práva a povinnosti příklad volební právo [69] SYSTÉM PRÁVA DLE ÚČELU ÚPRAVY
70 [70]
71 výklad práva, tj. právního textu (zákonů, dalších právních předpisů a jiných psaných pramenů práva), ale také smluv a jiných právních úkonů (např. závětí) apod. cílem interpretace je objasnit smysl textu, který vystupuje jako objekt interpretace, zejména s ohledem na následnou aplikaci práva [71] INTERPRETACE PRÁVA
72 metody interpretace postupy či způsoby objasnění smyslu interpretovaného textu metody interpretace lze rozdělit do dvou velkých skupin: standardní metody jsou rozpracovány po staletí, představují nezbytnou součást interpretace jakékoliv právního textu (výklad jazykový, logický, systematický) nadstandardní metody plní při interpretaci doplňkovou funkci, nemusí být vždy použity (výklad historický, teleologický, komparativní) [72] METODOLOGICKÉ DIREKTIVY INTERPRETACE
73 jazyková (gramaticko-sémantická) metoda zaměřuje se na jazykovou stránku textu, spočívá na gramatické a sémantické analýze právního textu [73] STANDARDNÍ METODY INTERPRETACE
74 opírá se o poznatky klasické formální logiky aplikované v oboru právo a zaměřují se na logickou strukturu textu využívají se pravidla tradiční formální logiky, která se opírají o základní Aristotelovy zákony: zákon totožnosti při úsudku je třeba každý smysluplný výraz používat ve stejném významu zákon sporu není možné, aby výrok a jeho negace byly zároveň pravdivé zákon vyloučení třetího ze dvou protikladných výroků je nutně jeden pravdivý a druhý nepravdivý, žádná třetí možnost nepřichází v úvahu [74] METODA LOGICKÉHO VÝKLADU
75 [75] ARGUMENTY LOGICKÉHO VÝKLADU (1)
76 [76] ARGUMENTY LOGICKÉHO VÝKLADU (2)
77 systematický výklad představuje výklad zákona, jiného právního předpisu, smlouvy apod. založený na posouzení jazykového a logického kontextu normativní právní text je třeba vykládat v kontextu právního řádu jako celku z tohoto hlediska mají značný význam pro interpretaci právních norem uvozovací ustanovení, případně obecná část u rozsáhlejších zákonů či zákoníků, dále pak ustanovení společná, přechodná a závěrečná [77] METODA SYSTEMATICKÉHO VÝKLADU
78 společné pro všechny tyto tři výklady je argumentace E RADONE LEGIS - argumentace rozumem zákona, tj. jeho smyslem, duchem, účelem z hlediska legality je důležité, že argumentační závěry takto zjištěné nemohou obstát, jsou-li ve zjevném rozporu s textem (literou) zákona, resp. mezinárodní smlouvy, a s interpretačními výsledky dosaženými standardními metodami [78] NADSTANDARDNÍ METODY INTERPRETACE
79 pomocí něj se zjišťuje smysl zákona z hlediska úmyslu zákonodárce cíle právní úpravy má zákonodárce normativně vyjádřit přímo v textu zákona z tohoto hlediska jsou interpretačně důležitá zvláště obecná ustanovení zákona, zahrnující případně i základní zásady výkladu konkrétních ustanovení, a dále preambule (běžně u ústavních zákonů, mezinárodních smluv) zároveň je však vhodné a potřebné vycházet rovněž z důvodové zprávy k zákonu a dalších dokumentů, které provázely jeho vznik [79] HISTORICKÝ VÝKLAD
80 znamená výklad, který srovnává postup týkající se obdobných institutů v právních řádech jiných států může mít význam v případě, že se právní úprava domácí inspiruje právní úpravou cizího státu v souvislosti s působením Evropského soudu pro lidská práva, Evropského soudního dvora a dalších mezinárodních (resp. evropských) soudních institucí lze za součást komparativního výkladu považovat i interpretační postupy a argumenty v odůvodnění judikátů těchto soudních institucí [80] KOMPARATIVNÍ VÝKLAD
81 [81]
82 uskutečňování právních norem v právní praxi, tj. využívání oprávnění a dodržování právních povinností právními subjekty, jakož i rozhodování o oprávněních a povinnostech a eventuální donucení ke splnění povinností [82] REALIZACE PRÁVNÍCH NOREM
83 prosté dodržování povinností a výkon práv taková forma realizace práva, kdy se subjekt práva chová v souladu s právem, realizuje právní normy, aniž by musel vstupovat do právních vztahů ke konkrétním subjektům (právo na život, dodržování povinností vyplývající ze zákazů např. zákaz krást) vytváření právních vztahů právní vztah je společenský vztah nejméně dvou konkrétně určených právních subjektů, upravený právními normami, v němž jeho účastníci jsou nositeli vzájemně spjatých subjektivních práv a právních povinností, které vznikají těmto subjektům na základě právních norem bezprostředně nebo ve spojení s tzv. právní skutečností [83] FORMY REALIZACE PRÁVNÍCH NOREM (1)
84 aplikace práva kvalifikovaná forma realizace práva uskutečňovaná orgány veřejné moci, při níž dochází k subsumpci konkrétní skutkové podstaty pod příslušnou abstraktní právní podstatu vyjádřenou v právní normě výsledkem procesu aplikace práva jsou akty aplikace práva hlavní druhy procesu aplikace práva trestní řízení, správní řízení, civilní řízení právní odpovědnost zvláštní druh právního vztahu, vznikajícího v důsledku porušení právní povinnosti a spočívajícího ve vzniku nové (sekundární) povinnosti sankční povahy, je zpravidla důsledkem deliktu nebo event. i protiprávního stavu rozlišuje se odpovědnost trestní, správní, disciplinární (veřejnoprávní povahy) a různé druhy soukromoprávní odpovědnosti (za škodu, z bezdůvodného obohacení, z prodlení, za vady atd.) [84] FORMY REALIZACE PRÁVNÍCH NOREM (2)
85 [85]
86 společenský vztah mezi nejméně dvěma konkrétně určenými právními subjekty, upravený právními normami, v němž jeho účastníci jsou nositeli vzájemně spjatých subjektivních práv a právních povinností, které vznikají těmto subjektům přímo nebo zprostředkovaně na základě právních norem právní vztah má tedy tři znaky: musí se ho účastnit nejméně dva subjekty jsou zde objekty právních vztahů obsahem právních vztahů jsou práva a povinnosti jejich subjektů ve vztahu k objektu (objektům) právního vztahu [86] PRÁVNÍ VZTAH
87 právní norma platná a účinná právní norma, která ve své dispozici buď přímo stanoví určitou povinnost, nebo dává určité oprávnění v kogentní (kategorické) podobě, nebo dává dispozici účastníkům právního vztahu, aby oprávnění a povinnosti stanovili v právním úkonu, jimž je právní vztah založen v hypotéze normy se stanoví okruh subjektů a okolnosti, která(é) musí nastat, aby došlo ke vzniku, ke změně, event. k zániku právního vztahu sankce stanoví možnou újmu v případě nedodržení stanovené nebo smluvené povinnosti právní skutečnost ke vzniku, změně či zániku konkrétního právního vztahu zpravidla nestačí sama existence normy (právní vztahy zpravidla přímo ex lege nevznikají, nemění se a nezanikají), nýbrž musí nastat okolnost (popř. i více okolností), se kterou právní norma spojuje vznik, změnu či zánik právního vztahu tyto okolnosti (spolu s právními normami právní tituly vzniku, změny nebo zániku práv a povinností, a tedy právního vztahu) nazýváme právní skutečnosti [87] PŘEDPOKLAD VZNIKU, ZMĚNY A ZÁNIKU PRÁVNÍHO VZTAHU
88 předpokladem právního vztahu právní norma a právní skutečnost elementy právního vztahu tvoří subjekty právního vztahu objekt právního vztahu obsah právního vztahu právní vztah tedy může vzniknout ex lege (ze zákona) na základě právní skutečnosti [88] PŘEDPOKLADY A ELEMENTY PRÁVNÍHO VZTAHU
89 právní jednání projev vůle souladný s normami práva dělíme na právní úkony fyzických a právnických osob individuální právní akty orgánů veřejné moci protiprávní jednání (delikt) projev vůle v rozporu s normami práva právní událost mimovolní skutečností v souladu s normami práva protiprávní stav, mimovolní skutečností v rozporu s normami práva [89] DRUHY PRÁVNÍCH SKUTEČNOSTÍ
90 projev vůle určitého právního subjektu, směřující ke vzniku, změně nebo zániku právního vztahu (těch práv a povinností, které s nimi normy práva spojují), jenž je v souladu s právem [90] PRÁVNÍ JEDNÁNÍ
91 právní úkony dvoustranné (vícestranné) jednostranné (hmotněprávní, procesněprávní) individuální právní akty projev vůle orgánů veřejné moci, kterými rozhodují o právech a povinnostech nebo je autoritativně potvrzují výsledek procesu aplikace práva pro individuální právní akty platí presumpce správnosti (domněnka správnosti) pokud není dokázán opak, je akt platný, i když je vadný (pro právní úkony tato domněnka neplatí) konstitutivní právní akt konstituují nové právní poměry působí EX NUNC (od nynějška) deklaratorní právní akt deklarují právní poměry, ale samy je nezakládají působí EX TUNC (od počátku) [91] KLASIFIKACE PRÁVNÍHO JEDNÁNÍ
92 podle formy podle důvodu vzniku podle počtů subjektů smlouvy formální kauzální např. výpověď ze strany zaměstnavatele jednostranné pojmenované 92 neformální abstraktní výpověď ze strany zaměstnance i bez důvodu dvoustranné nepojmenované vícestranné KLASIFIKACE PRÁVNÍCH ÚKONŮ
93 93 NÁLEŽITOSTI SUBJEKTU
94 94 NÁLEŽITOSTI VŮLE
95 NÁLEŽITOSTI PROJEVU VŮLE 95
96 projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem právní úkony vyjádřené jinak než slovy se vykládají podle toho, co způsob jejich vyjádření obvykle znamená; přitom se přihlíží k vůli toho, kdo právní úkon učinil, a chrání se dobrá víra toho, komu byl právní úkon určen 96 PROJEV VŮLE
97 97 NÁLEŽITOSTI PŘEDMĚTU
98 projev vůle, kterým je porušena nebo není dodržena právní povinnost, tj. je to projev vůle, který je v rozporu s právními normami podle charakteru jednání subjektu dělíme delikty na: komisivní spočívají v aktivní činnosti delikventa někdo činí to, co dělat nemá - porušení zákazu omisivní spočívají v nečinnosti, která je porušováním norem práva, aktu aplikace práva nebo dohody/smlouvy někdo je nečinný, ale má povinnost jednat - porušení příkazu [98] PROTIPRÁVNÍ JEDNÁNÍ
99 druh mimovolní právní skutečnosti, které nastávají objektivně (bez projevu vůle účastníků právního vztahu), přičemž následky, které jsou s ní spojeny (vznik, změna nebo zánik právního vztahu, tj. oprávnění a povinnosti), jsou v souladu s normami práva [99] PRÁVNÍ UDÁLOST
100 např. narození, smrt čas promlčení zánik vymahatelnosti práv a povinností (typicky v občanském a obchodním právu) právo sice trvá, ale nelze se jej dovolat u soudu, vznese-li povinná strana námitku promlčení promlčený vztah trvá pouze v podobě tzv. naturální obligace, tj. plnění povinné osoby z promlčeného závazku bude stále v souladu s objektivním pozitivním právem prekluze úplný zánik práv a povinností (např. právo na uplatnění řádného opravného prostředku proti nepravomocnému rozhodnutí orgánu veřejné moci prekluduje - zaniká -, nebyl-li opravný prostředek podán v zákonem stanovené lhůtě) plnění prekludovaného závazku bezdůvodné obohavení vydržení práv po uplynutí časové lhůty vznikají práva a povinnosti, (např. vlastnické právo k věci, za splnění dalších zákonných podmínek) [100] PŘÍKLADY PRÁVNÍ UDÁLOSTI
101 spočívá v situaci odporující platnému právu, který nemá povahu projevu vůle je to stav objektivně nastalý v rozporu s právem, který vede ke vzniku či hrozbě škodlivého následku právním následkem je vznik tzv. objektivní odpovědnosti, která se přičítá někomu, kdo protiprávní stav nezavinil typickými případy protiprávních stavů jsou živelní pohromy [101] PROTIPRÁVNÍ STAV
Teorie práva VOŠ Sokrates
Teorie práva VOŠ Sokrates Právní vztahy Právní skutečnosti jako předpoklad vzniku právních vztahů Mgr. Ondřej Havránek Právní vztahy Pojem Právní vztah je společenský vztah mezi nejméně dvěma konkrétně
VíceTeorie práva VOŠ Sokrates
Teorie práva VOŠ Sokrates Realizace práva Mgr. Ondřej Havránek Pojem realizace Realizací právních norem rozumíme uskutečňování právních norem v právní praxi, tj. využívání oprávnění a dodržování právních
VíceStruktura a druhy
Právní normy Struktura a druhy 7. 11. 2011 Složky právní normy Subjekt Objekt Obsah Subjekt právní normy Normotvůrce Adresát Stát Fyzická osoba Právnická osoba Reálné teorie Fiktivní teorie Objekt Předmět
VíceRealizace x aplikace práva Realizace práva Chování v souladu s právem (často stereotypní, automatizované) Výkon práva či povinnosti (intencionální) Pr
P V. Realizace práva. Právní vztahy - předpoklady Pojem, předpoklady právního vztahu. Třídění právních vztahů. Realizace x aplikace práva Realizace práva Chování v souladu s právem (často stereotypní,
VíceTeorie práva VOŠ Sokrates
Teorie práva VOŠ Sokrates Prameny práva Mgr. Ondřej Havránek Vymezení pojmu Pramen práva je pojem o více významech: jednak vyjadřuje vnější formu právních norem (pramen práva ve formálním smyslu), jednak
VícePojem právní norma Definice regulativní idea, vyjadřující mětí obecně závazné pravidlo chování vynutitelné státem Materiální znaky: regulativnost (pře
Přednáška č. I. PRÁVNÍ NAUKA Právní normy Pojem, prvky, struktura, působnost. JUDr. Lukáš Hlouch, Ph.D KPT PrF MU v Brně Pojem právní norma Definice regulativní idea, vyjadřující mětí obecně závazné pravidlo
Více2. PRAMENY PRÁVA. Mgr. Martin Kornel
TEORIE PRÁVA 2. PRAMENY PRÁVA. Mgr. Martin Kornel PRAMEN PRÁVA Pramen práva je pojem, který označuje vnější formu, kterou jsou sdělovány právní normy (formální pojetí pramenů práva) zdrojem obsahu právních
VíceTEORIE PRÁVA (ZÁKLADY) JUDr. Martin Šimák, Ph.D.
TEORIE PRÁVA (ZÁKLADY) JUDr. Martin Šimák, Ph.D. ZÁKLADNÍ POJMY právo: pozitivní (ius positivum) x přirozené (ius naturale) objektivní x subjektivní právní řád v rámci státu právní systémy ( sdružují podobné
VíceTeorie práva Základy práva
Teorie práva Základy práva PhDr. et Mgr. Jan Šmíd, Ph.D. Vysoká škola finanční a správní Právní norma a její charakteristiky Právní norma = objektivně existující, obecně závazné pravidlo chování, jehož
Více1. ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ POJMY
9 Ubi societate, ibi ius. Kde je společnost, tam je i právo. Výrok ze starého Říma. 1.1 Právní vědomí 1.2 Právní akt 1.3 Normativní systémy 1.4 Právní řád 1.5 Právní systém 1.6 Charakteristika právních
VíceSprávní právo pojem, zařazení, úloha, předmět, systém, prameny. Ústavní základy a právní regulace veřejné správy.
BEP302Zk Veřejná správa v ČR a v Evropě Správní právo pojem, zařazení, úloha, předmět, systém, prameny. Ústavní základy a právní regulace veřejné správy. Evropské správní právo. (3. 10. 2017) JUDr. Veronika
VíceCS004 - Vodohospodářská legislativa. CS004 - Vodohospodářská legislativa přednášky
CS004 - Vodohospodářská legislativa CS004 - Vodohospodářská legislativa přednášky CS004 - Vodohospodářská legislativa Q&A??? Co víte o vodohospodářské legislativě? Setkali jste se s legislativou v praxi/brigádě?
VíceTeorie práva. Právní kultury, prameny práva v různých právních kulturách a v ČR. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.
Teorie práva Právní kultury, prameny práva v různých právních kulturách a v ČR JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Typy právních kultur Právní komparatistika (srovnávací právní věda) - mikrokomparatistika
VíceRetroaktivita. Prameny práva
Retroaktivita jedná se o zpětnou účinnost (popřípadě zpětná působnost) právního předpisu tedy situaci, kdy tento právní předpis působí i zpětně do doby před svou platností. Tzv. retroaktivita pravá je
Více3. PRÁVNÍ NORMA POJEM,
TEORIE PRÁVA 3. PRÁVNÍ NORMA POJEM, STRUKTURA, KLASIFIKACE A VLASTNOSTI Mgr. Martin Kornel PRÁVNÍ NORMA Obecně závazné pravidlo chování, jehož dodržování je zabezpečeno státem (státním donucením) Představuje
VíceZÁKLADY PRÁVA 2. část
ZPr_Základy práva ZÁKLADY PRÁVA 2. část Fakulta právních a správních studií VŠFS Katedra veřejného práva JUDr. Adam Zítek, Ph.D. Prameny heteronomního práva ve formálním smyslu kde je právo fakticky obsaženo
VíceNabývá dnem uvedeným v právním předpise nebo, 15 dnů ode dne vyhlášení Pozn: možno i dříve, pokud je zde naléhavý obecný zájem (zák. č. 309/1999 Sb.,
Prameny správního práva JUDr. Jana Jurníková, Ph.D. Charakteristika pramenů správního práva Soubor pravidel chování, vyjádřených v určité právní formě (formální pramen) Společenské poměry, historické události,
VíceZÁKLADY TEORIE ZÁKLADY T PRÁVA EORIE III. PRÁVA
ZÁKLADY TEORIE PRÁVA III. Právní normy 1 Právní norma Nehmotné stanovení příkazů, zákazů a dovolení (norma x normativní věta). Všeobecně závazné, státem vydané, jím garantované a sankcionované pravidlo
Více- podle toho, o čem předpis pojednává, se zařazuje do příslušného právního odvětví. společenské proměn, problémy a potřeby vyžadující právní úpravu
Otázka: Právní systém a právní norma Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): klara.posp Právní systém - obsahové uspořádání právních předpisů. - podle toho, o čem předpis pojednává, se zařazuje do
VícePřednáška č. I. PRÁVNÍ NAUKA
Přednáška č. I. PRÁVNÍ NAUKA Právo jako normativní systém. Prameny práva. JUDr. Lukáš Hlouch, Ph.D. KPT MU PrF v Brně Organizační informace Literatura Harvánek, J. a kol. Právní teorie. Plzeň: Vydavatelství
VíceTeorie práva VOŠ Sokrates
Teorie práva VOŠ Sokrates Právní normy li. Mgr. Ondřej Havránek Právní norma Struktura právní normy Tradičně se vychází z toho, že struktura právní normy je trichotomická (trojčlenná) a má podobu podmíněné
VíceCS004 - Vodohospodářská legislativa. Přednáška číslo 3. Správní právo, správní řád, správní řízení
CS004 - Vodohospodářská legislativa Přednáška číslo 3. Správní právo, správní řád, správní řízení CS004 - Vodohospodářská legislativa Q&A??? Co víte o správním právu? Setkali jste se se správním řízením?
VíceTEORIE PRÁVA Prameny práva
TEORIE PRÁVA Prameny práva JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Pojem pramenů práva - ve formálním smyslu (formy v nichž právo vyjádřeno) - v materiálním smyslu (materiální důvody konkrétního
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Číslo projektu Označení materiálu Název školy Autor Tematická oblast Ročník Anotace Metodický pokyn Zhotoveno CZ.1.07/1.5.00/34.0061 VY_32_INOVACE_F.3.14 Integrovaná střední škola
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_02_ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ POJMY II_P1-2 Číslo projektu:
VíceZáklady práva. 3. Právní norma a její charakteristiky. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.
Základy práva JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Právní norma představuje objektivně existující, obecně závazné pravidlo, jehož dodržování je zabezpečeno státem (státním donucením). Základní
VícePrameny a normy finančního práva
Kapitola 3. Prameny a normy finančního práva CD TEXTY: 3. Prameny a normy finančního práva OBSAH 3.1. Materiální prameny; 3.2. Formální prameny; 3.3. Nenormativní akty finanční správy heteronomní povahy;
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VíceZákladní orientace v právu a úvod do studia veřejné správy. Místo veřejné správy v systému veřejné moci ve státě. ( )
BEP302Zk Veřejná správa v ČR a v Evropě Základní orientace v právu a úvod do studia veřejné správy. Místo veřejné správy v systému veřejné moci ve státě. (22. 9. 2015) JUDr. Veronika Kudrová, Ph.D. Obsah
VícePrameny práva (přednáška k předmětu Základy práva) JUDr. Marek Starý, Ph.D.
Prameny práva (přednáška k předmětu Základy práva) JUDr. Marek Starý, Ph.D. 1. 1. Definice pramene práva Tři základní možná pojetí termínu prameny práva (vícevrstevnatý pojem) 1.Formální Státem uznaná
VíceÚvod do základů práva. Ing. Mgr. Tomáš Klusák
Úvod do základů práva Ing. Mgr. Tomáš Klusák Ignorantia iuris neminem excusat (Paulu) Ing. Mgr. Tomáš Klusák 2 bsah přednášky Pojem právo Normativní systémy Základní právní pojmy Prameny práva Právní norma
Více6. PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI JAKO
TEORIE PRÁVA 6. PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI JAKO PŘEDPOKLADY PRÁVNÍHO VZTAHU Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz PRÁVNÍ VZTAH Právní vztah je společenský vztah mezi nejméně dvěma konkrétně určenými právními subjekty,
VícePrameny správního práva. Olga Pouperová
Prameny správního práva Olga Pouperová Prameny práva Ve formálním smyslu pouze psané právo (právní předpisy, tzn. obecně závazné předpisy) normativní právní akty + některé mezinárodní smlouvy V materiálním
VíceTEORIE PRÁVA 9. PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz
TEORIE PRÁVA 9. PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz ODPOVĚDNOST právní odpovědnost politická odpovědnost ústavní odpovědnost morální odpovědnost PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST Právní odpovědnost
Více7. POJMOVÉ ZNAKY PRÁVNÍHO
TEORIE PRÁVA 7. POJMOVÉ ZNAKY PRÁVNÍHO VZTAHU Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz PRÁVNÍ VZTAH Právní vztah je společenský vztah mezi nejméně dvěma konkrétně určenými právními subjekty, upravený právními
VíceZÁKLADY OBČANSKÉHO PRÁVA. JUDr. et Mgr. Barbora Vlachová 23662@mail.bivs.cz
ZÁKLADY OBČANSKÉHO PRÁVA JUDr. et Mgr. Barbora Vlachová 23662@mail.bivs.cz OSNOVA PŘEDMĚTU Pojem a předmět úpravy občanského a soukromého práva, vztah k ostatním oborům. Právo veřejné a soukromé. Prameny
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VícePrávo = souhrn obecně závazných norem, pravidel chování, které stanovuje
Otázka: Základní pojmy teorie práva Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): bezejmenna Právo = souhrn obecně závazných norem, pravidel chování, které stanovuje stát v určité formě a při jejich porušení
VíceČlověk jako občan a světoobčan aktualizace textu v učebnici na str. 68-69
Fyzická osoba Člověk jako občan a světoobčan aktualizace textu v učebnici na str. 68-69 Fyzická osoba je právní pojem odlišující člověka od jiných právních subjektů, které mají právní subjektivitu (právnická
VícePOVINNÝ PŘEDMĚT: OBCHODNÍ PRÁVO
Zkušební okruhy pro Státní závěrečnou zkoušku v bakalářském studijním programu Právní specializace obor Právo a podnikání v akademickém roce 2012/2013 zkušební období: JARO 2013 - ZÁŘÍ 2013 - LEDEN 2014
VíceVNITŘNÍ SYSTÉMOVÉ ZPŘEHLEDNĚNÍ SPRÁVNÍHO PRÁVA
VNITŘNÍ SYSTÉMOVÉ ZPŘEHLEDNĚNÍ SPRÁVNÍHO PRÁVA ORGANIZAČNÍ HMOTNÉ PROCESNÍ TRESTNÍ Správní právo organizační- zakotvuje základní zásady organizace veřejné konkretizuje postaveni organizaci, pravomoc a
VíceSprávní akty Pojem správního aktu V české nauce pojem správní akt chápán dvěma způsoby 1) v širším slova smyslu: : označení pro veškeré mocenské právně závazné akty vydávané na základě zákona orgány veřejné
VícePrávo jako věda ( funkce práva, prameny, spravedlnost, právní systémy)
Právo jako věda ( funkce práva, prameny, spravedlnost, právní systémy) Ing. Lenka Hřibová, 2015 Právo, právní vědomí Právo systém pravidel, které mají určitou formu a dle kterých se organizuje a řídí lidské
VíceTEORIE PRÁVA 8. APLIKACE PRÁVA, AKTY APLIKACE PRÁVA. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz
TEORIE PRÁVA 8. APLIKACE PRÁVA, AKTY APLIKACE PRÁVA Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz APLIKACE PRÁVA Aplikací práva se rozumí kvalifikovaná forma realizace práva uskutečňovaná orgány veřejné moci, při
VíceRealizace práva, právní vztahy předpoklady. Mgr. Martin Hapla
Realizace práva, právní vztahy předpoklady Mgr. Martin Hapla Obsah 1 Realizace práva 1.1 Obecně o realizaci práva 1.2 Faktory ovlivňující dodržování práva 1.3 Soulad práva s ostatními normativními systémy
VícePrávní vztahy a právní skutečnosti
Právní vztahy a právní skutečnosti INTRO Realizace práva tvorba, aplikace, kontrola zákonnosti vytváření právních vztahů Právní vztah vztah mezi dvěma případně více subjekty, který je regulovaný právem,
VícePrávo 07. Otázka číslo: 1. Správní právo samé má ze své povahy bezprostřední návaznost na... právo. trestní. občanské
Právo 07 Základní zadání k sérii otázek: V uvedených charakteristikách a tezích týkajících se správního práva doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín, slovo. Otázka číslo: 1 Správní právo samé má
VícePRÁVO A JEHO VÝZNAM. Lidé žijí ve společnosti a vstupují do nesčetných vzájemných vztahů. Tyto vztahy musí být podřízeny určitým pravidlům.
PRÁVO A JEHO VÝZNAM Lidé žijí ve společnosti a vstupují do nesčetných vzájemných vztahů. Tyto vztahy musí být podřízeny určitým pravidlům. Tyto normy většina lidí dodržuje dobrovolně z vlastního přesvědčení
VíceOtázka: Právo. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): David Macháč. Právo
Otázka: Právo Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): David Macháč Právo souhr norem stanovených a zabezpečených státem každý občan může činit, co není zákonem zakázáno a nikdy nesmí být nucen činit,
VícePRÁVNICKÁ FAKULTA ZČU. katedra teorie práva TEORIE PRÁVA
PRÁVNICKÁ FAKULTA ZČU katedra teorie práva TEORIE PRÁVA (pro bakalářský obor - VEŘEJNÁ SPRÁVA) Rozsah výuky: 1. semestr 2/2, 2. semestr 2/2, 3.semestr 2/2 I. semestr FENOMEN PRÁVA 1. Různé přístupy k právu.
VíceAplikace práva. role. Subjektivní - povinnostní subjekt subjektivní stránka motivačního působení. Objektivní - odlišný od povinnostního subjektu:
Aplikace práva Aplikace práva Typ aplikace role pocházející od Subjektivní - povinnostní subjekt subjektivní stránka motivačního působení Objektivní - odlišný od povinnostního subjektu: Schéma aplikace
VíceTeorie práva VOŠ Sokrates. Mgr. Ondřej Havránek
Teorie práva VOŠ Sokrates Mgr. Ondřej Havránek Podmínky absolvování předmětu Docházka na přednášky namátkově 3x za semestr - 1 docházka = 3 b. tzn. max. 9 b. Semináře 3 x průběžný test - za každý test
VíceMezinárodní obchod. Právní aspekty
Mezinárodní obchod Právní aspekty Obsah přednášky Právo mezinárodního obchodu Mezinárodní právo soukromé Metoda přímá Metoda kolizní Kupní smlouva v mezinárodním obchodě 2 Právo mezinárodního obchodu právem
VíceSeznam použitých zkratek... 16 Předmluva... 19
Obsah Seznam použitých zkratek... 16 Předmluva... 19 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 21 HLAVA PRVNÍ: Pojem práva... 23 1 Pojem práva ve smyslu objektivním a subjektivním... 23 2 Třídění práva ve smyslu objektivním...
VíceEvropské mezinárodní právo soukromé a procesní. JUDr. Klára Drličková, Ph.D.
Evropské mezinárodní právo soukromé a procesní JUDr. Klára Drličková, Ph.D. Obsah předmětu Opakování mezinárodní právo soukromé, právo EU Evropský justiční prostor pojem, vývoj, současný stav Určování
VícePojmy právo seminář společenské vědy
Pojmy právo seminář společenské vědy 1. Zákonnost 2. Základní zásady práva 3. Právní vědomí 4. Právní jistota 5. Právo 6. Objektivní a subjektivní právo 7. Právní předpisy 8. Soudní precedens 9. Normativní
VíceObsah. Použité zkratky O autorovi. Úvod 1 Cíle knihy 1 Používaná terminologie 5
Použité zkratky O autorovi XI XIV Úvod 1 Cíle knihy 1 Používaná terminologie 5 KAPITOLA 1 Historický vývoj vnitrostátní závaznosti mezinárodního práva a jeho aplikace v Československu 8 1.1 Ústavní listina
VíceMezinárodní prvek, důsledky. Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 1
Mezinárodní prvek, důsledky Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 1 21 Cdo 15/2014 Právní teorie již dříve dovodila, že kolizní normy nelze aplikovat v případě obcházení zákona, za nějž je v
VícePrávo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015
Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně
VícePrávo jako normativní systém. Právní norma. Prameny práva.
Katedra práva Právo jako normativní systém. Právní norma. Prameny práva. Tento studijní materil byl vytvořen jako výstup z projektu č. CZ.1.07/2.2.00/15.0189. 13.9.2015 I. Právo Různé náhledy a definice.
VíceOtázky k ústní závěrečné zkoušce
Bakalářské kombinované studium Vyšší justiční úředník Otázky k ústní závěrečné zkoušce ČERVEN 2012 ZÁŘÍ 2012 LEDEN 2013 Otázky k bakalářské státní zkoušce oboru Vyšší justiční úředník Povinný předmět:
VíceZáklady práva I. 4. přednáška. Pojem soukromého práva. Pojem občanského práva. Definice právnické osoby:
4. přednáška Pojem soukromého práva Pojem občanského práva 4. přednáška Pojem občanského práva soubor právních norem, které upravují komplexní úpravu postavení člověka jako fyzické osoby a právnickými
VíceOdpovědnost za přestupek tato oblast správního práva trestního je jako jediná kodifikována zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění obecná část, zvláštní část, procesní část pouze částečná
VíceTeorie práva VŠFS. Metodický list č. 1
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Teorie práva VŠFS Cílem tohoto jednosemestrálního kursu je osvětlení základních pojmů a principů z oblasti teorie práva, vývoje právního myšlení a základů
VíceO autorovi... V Úvod...VII Seznam použité literatury...xvii Seznam použitých zkratek...xxv
O autorovi... V Úvod...VII Seznam použité literatury...xvii Seznam použitých zkratek...xxv 1 Základní instituty a pojmy správního práva I. Veřejná správa a správní právo... 1 1. Veřejná správa jako součást
VíceOtázky a odpovědi ke zkoušce z práva
Otázky a odpovědi ke zkoušce z práva 1. Základní metoda regulace respektování rovnosti subjektů rovnost subjektů a. žádný účastník OP vztahu nemůže jednostranně ukládat druhému subjektu povinnosti b. žádný
VíceStát právo vytváří na základě společenských vztahů právo tyto vztahy upevňuje
Otázka: Právní řád a právní ochrana Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Bambuca - pojem práva, prameny práva, právní normy, právní předpisy, systém práva - uspořádání právního řádu ČR - soustava
VíceÚvodní, zrušovací, přechodná a zmocňovací ustanovení v právních normách
Úvodní, zrušovací, přechodná a zmocňovací ustanovení v právních normách JUDr. Radim Boháč, Ph.D. JUDr. Michael Kohajda, Ph.D. Právnická fakulta UK katedra finančního práva a finanční vědy Osnova semináře
VíceHLAVA III ZRUŠENÍ, LIKVIDACE A ZÁNIK OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI
Odmítnuté (nepřevzaté) závazky zůstávají platnými; zavázán je zakladatel, který je učinil, popř. je-li vícero zakladatelů zakladatelé společně a nerozdílně (solidárně). Jedná-li pouze jediný písemně zmocněný
VíceZáklady práva I. Program:
Program: I. Pojem ústavního práva II. Prameny ústavního práva III. Ústava ČR a její členění IV. Moc zákonodárná V. Moc výkonná VI. Moc soudní VII. Ústavní stížnost Pojem ústavního práva Prameny ústavní
VíceCPr_1 Civilní právo 1 PRÁVNICKÁ OSOBA Fakulta právních a správních studií VŠFS Katedra evropského a soukromého práva JUDr. Adam Zítek, Ph.D.
CPr_1 Civilní právo 1 PRÁVNICKÁ OSOBA Fakulta právních a správních studií VŠFS Katedra evropského a soukromého práva JUDr. Adam Zítek, Ph.D. Základní konstrukce vymezení právnické osoby (PO) - 20 o.z.:
VíceII. legislativa zákonodárství legislativní pravomoc legislativní pravomoci nepodmíněnou podmíněnou legislativní působnost (kom- petence)
II. Tvorba práva V širším smyslu je tvorba práva chápána jako vytváření veškerých pravidel chování, kterým stát přiznává ochranu a vynucuje jejich dodržování a plnění v případě jejich porušení. Vynutitelná
VíceVnitrostátní, mezinárodní a evropský rozměr práva 215-1
Vnitrostátní, mezinárodní a evropský rozměr práva 215-1 Právo jako společenský jev právo = regulativní normativní systém zajišťuje fungování společnosti lidí (státu) definice: soubor pravidel chování stanovených
VíceObsah. Proč právě žaloba? 1. 1. KAPITOLA Vztah práva hmotného a procesního 3
Proč právě žaloba? 1 1. KAPITOLA Vztah práva hmotného a procesního 3 I. Dosavadní koncepce 3 II. Slabiny dosavadních teorií 6 III. Žalobní právo v Čechách 9 Odvolání 9 Mimořádné opravné prostředky 11 IV.
VíceZáklady práva, 15. listopadu 2016
lidská lidská Univerzita Karlova Evangelická teologická fakulta Základy, 15. listopadu 2016 Pojem mezinárodního je soubor právních norem, které upravují vzájemné vztahy států a jiných subjektů mezinárodního
VíceÚvod do mezinárodního práva soukromého. JUDr. Klára Svobodová
Úvod do mezinárodního práva soukromého JUDr. Klára Svobodová Co je mezinárodní právo soukromé? Příklad 1 Obchodník z ČR a obchodník z Německa uzavřeli kupní smlouvu. Český prodávající dodal zboží, ale
VíceOBSAH DÍL PRVNÍ OBECNÁ ČÁST... 25
Seznam použitých zkratek...................................... 15 Předmluva k prvnímu vydání.................................... 17 Předmluva k druhému vydání................................... 20 Předmluva
VíceÚvod do mezinárodního práva soukromého
Úvod do mezinárodního práva soukromého JUDr. Klára Svobodová Co je mezinárodní právo soukromé? Příklad 1 Obchodník z ČR a obchodník z Německa uzavřeli kupní smlouvu. Český prodávající dodal zboží, ale
VícePlán učiva Klasifikace podklady ke kasifikaci: váha známky: neklasifikace: Právo
1. Plán učiva 5.9.2013 1. základy práva právní teorie občanské právo trestní právo 2. politologie 3. státoprávní teorie 4. ekonomie 5. mezinárodní společenství 6. (filosofie) 7. (religionistika) Klasifikace
VíceMgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_3_PRÁVO_1.03_Právní norma. Výkladová prezentace k tématu Právní norma
Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Datum vytvoření Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Mgr.
VíceProč je třeba trestat právnické osoby? obtíže spojené s trestáním právnických osob - dilema odpovědnosti za společenské zlo - zásada trestního práva:
Správní delikty právnických osob a správní delikty smíšené povahy Proč je třeba trestat právnické osoby? obtíže spojené s trestáním právnických osob - dilema odpovědnosti za společenské zlo - zásada trestního
VíceNormativní smlouvy. 1) dvoustranné ujednání = právní úkon 2) normativní = pramen práva. 1) vnitrostátní / kolektivní smlouvy/ 2) mezinárodně-právní
Normativní smlouvy Charakter smluv : 1) dvoustranné ujednání = právní úkon 2) normativní = pramen práva Druhy : 1) vnitrostátní / kolektivní smlouvy/ 2) mezinárodně-právní Kolektivní smlouvy Povaha : 1/
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie
Inovace bakalářského studijního oboru http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC /ZVS Základy veřejné
Vícek přípustnosti účasti třetích osob na činnosti insolvenčního správce v rámci insolvenčního řízení
STANOVISKO k přípustnosti účasti třetích osob na činnosti insolvenčního správce v rámci insolvenčního řízení vydané v rámci dohledové činnosti ve smyslu 36 zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích
VíceMEZINÁRODNÍ SMLOUVY A AKTY MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍ. DOC. JUDr. ZBYNĚK ŠVARC, PH.D.
MEZINÁRODNÍ SMLOUVY A AKTY MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍ DOC. JUDr. ZBYNĚK ŠVARC, PH.D. PRAMENY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA VEŘEJNÉHO (MPV) MEZINÁRODNÍ OBYČEJE OBECNÉ PŘIJETÍ = PRAXE ROZŠÍŘENÁ REPREZENTATIVNÍ OPAKOVANÁ
VícePracovní právo v České republice Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát
Pracovní právo v České republice Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni Vysoká škola finanční a správní a.s. Karlovy Vary Kontakt: Tel. +420/777 57 40 16 http://www.akilda.cz/
VícePředmluva Díl I - Pojem a vývoj právní filozofie 1 Pojem právní filozofie Vývoj právní filozofie... 15
O bsah Předmluva...11 Díl I - Pojem a vývoj právní filozofie 1 Pojem právní filozofie... 13 2 Vývoj právní filozofie... 15 2.1 Vývoj přirozenoprávní filozofie...15 2.1.1 Sofisté... 15 2.1.2 Platón... 16
VíceÚVOD DO SOUKROMÉHO PRÁVA, JEHO ZÁSADY, PRÁVO HMOTNÉ A PROCESNÍ
CPr_1 Civilní právo 1 ÚVOD DO SOUKROMÉHO PRÁVA, JEHO ZÁSADY, PRÁVO HMOTNÉ A PROCESNÍ Fakulta právních a správních studií VŠFS Katedra občanského a pracovního práva JUDr. Adam Zítek, Ph.D. Základní východiska
VíceOKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2008
OKRUHY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE 2008 PRÁVO platí pro obory: RPB, PSP (tj. tříleté, bakalářské) Teorie práva, ústavní právo 1. Základní právní pojmy právo, právní systém, právní řád, právní norma, pramen
VíceSprávní proces a správní akty. SPP 725 Veřejná správa 6. listopadu 2010
Správní proces a správní akty SPP 725 Veřejná správa 6. listopadu 2010 Základní členění výkonu veřejné správy 1) Procesy a akty vnitřní: a) Abstraktní (vnitřní předpisy) b) Konkrétní (individuální služební
VíceÚvod do rodinného práva
HLAVA PRVNÍ Úvod do rodinného práva 1 Rodina a rodinné právo. Pojem a povaha rodinného práva 1. Rodina není v současné době v českém právním řádu definována. O rodině ale mluví jak Listina (čl. 32), tak
VíceSTŘEDNÍ ŠKOLA PRÁVNÍ PRÁVNÍ AKADEMIE, s.r.o.
STŘEDNÍ ŠKOLA PRÁVNÍ PRÁVNÍ AKADEMIE, s.r.o. Dr. Milady Horákové 447/60, 460 01 Liberec, Tel.: 485 131 035, Fax: 485 131 118, E-mail: prak@prak.cz, URL: http://www.prak.cz Bankovní spojení: ČSOB Liberec
VíceKAPITOLA 3 ZÁSADY SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ
KAPITOLA 3 ZÁSADY SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ OSNOVA ZÁKLADNÍCH ZNALOSTÍ zásady správního řízení pojem, funkce, odlišení od základních zásad činnosti správních orgánů zásada dispoziční a zásada oficiality zásada
Více16. maturitní otázka (A)
16. maturitní otázka (A) 16) Právní instituce soustava obecných soudů,druhy soudní moci Ústavní soud, státní zastupitelství, advokacie, notářství Soudnictví, státní zastupitelství, advokacie, notářství
VícePODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava
PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, ZÁVOD - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů; účinnost od 1. 1. 1992.
VíceTEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz
TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz STÁT Max Weber: lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí Stát
VíceKYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY
KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU radim.vicar@unob.cz Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Více(krizový zákon) zákon č. 240/2000 Sb., ze dne 28. června 2000
Zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon) zákon č. 240/2000 Sb., ze dne 28. června 2000 ve znění: č. 320/2002 Sb., č. 127/2005 Sb., č. 112/2006 Sb., č. 110/2007 Sb., č. 306/2008
VíceAEB_34 Právní rámec záchranného archeologického výzkumu
Výukový materiál k předmětu: AEB_34 Právní rámec záchranného archeologického výzkumu součást klíčové aktivity 3D Teoretická příprava, základy právního prostředí, managementu a realizace záchranného archeologického
VíceZákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. (ve vztahu k územním samosprávným celkům)
Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (ve vztahu k územním samosprávným celkům) Osnova prezentace I. obecná charakteristika nové právní úpravy II. vybrané instituty ve vztahu k ÚSC Cíle reformy
Více