V Ì S T N Í K. všechno nejlepší v roce 2005 a doufám, že Vás budu moci v hojném poètu pøivítat v Lyonu. Malou WEIRICH

Transkript

1 ÈÍSLO 2/2004 V Ì S T N Í K ÈESKÉHO ZAHRÁDKÁØSKÉHO SVAZU Hospodáøsko-finanèní komise RR ÈZS schválila pro základní organizace ÈZS metodický pokyn pøechodu na podvojné úèetnictví od 1. ledna 2005 ve zjednodušeném rozsahu. Hospodáøùm ÚR komise HF doporuèuje Vìstník 2/2004 podrobnì prostudovat, ponìvadž v nìm najdou metodické pokyny a pøíklady i pro úètování územních rad ÈZS. Vážení pøátelé, obdrželi jsme dopis Office International v nìmž generální sekretáøka tohoto sdružení evropských zahrádkáøských svazù (nový název pro Evropskou ligu zahrádkáøù) hodnotí rok Protože obsahuje øadu myšlenek, které se Vám mohou hodit pro jednání s úøady, otiskujeme jej v plném znìní. Milí zahrádkáøi a zahrádkáøky, rok 2004 se v celé Evropì odehrával ve znamení rozšíøení Evropské unie a pøijetí Evropské ústavy. Cílem je bezpochyby budoucnost v míru a zdraví založená na pocitu sounáležitosti všech obèanù a na spoleèných hodnotách. Od samého poèátku pøispívá zahrádkáøské hnutí spoleènou kulturou zahrad k pocitu sounáležitosti více než devíti milionù zahrádkáøù v patnácti evropských zemích, ke zdraví všech èlenù, lepší kvalitì života a v neposlední øadì i k sociálnímu míru. Od Severního mysu po Marseille a od Birminghamu po Bratislavu pøináší zahrádka užiteèný a zdravý pøíspìvek k výživì, umožòuje relaxaci a zotavení, podporuje fyzickou vyrovnanost a zdraví, je uèebnicí vedoucí k poznávání souvislostí v pøírodì a nenahraditelným místem setkávání s družností, solidaritou a tolerancí. Mottem Office byla v roce 2004 snaha pøipravit zahrádkáøské hnutí lépe na budoucnost. A tak byla 17. èervna provedena zmìna Stanov, která nám má umožnit požadovat dotace na úrovni EU a navázat strukturovanou spolupráci se svazy, které se nemohou stát èleny Office. Ještì zøetelnìji byla podtržena sociální, ekonomická a ekologická funkce a jednání ve smyslu Agendy 21. Studijní zasedání, které se konalo od 16. do 20. èervna ve Varšavì, se zabývalo tématem Zahrádky a dìti a mládež. Jak mùžeme pøilákat dìti a mládež k zahrádkám ve spoleènosti, která je zahlcena nabídkami na èinnost ve volném èase, a v níž hrozí, že je virtuální svìt zcela odcizí od jejich pøirozených koøenù? Jak mùže zahrádkáøské hnutí dále žít, jestliže dnes nemotivuje pro tento cenný prvek humánního státu a vyrovnané spoleènosti dìti, které budou zítra vládnout svìtu? Všem zahrádkáøským svazùm se doporuèuje, aby pøedložily svým organizacím výsledky studijního zasedání, informovaly je o aktivitách, které tu byly pøedstaveny, a nabádaly je, aby se i ony v této oblasti angažovaly. Jak se žádá v rezoluci, tyto aktivity by mìly bez jakýchkoli výhrad podpoøit i úøady. Pomáhají totiž øešit mnoho akutních problémù naší spoleènosti jako násilí, necivilní chování, nespokojenost, nerozvážnost a absenci tolerance. V roce 2005 probìhne 34. Kongres Office International v Lyonu pod heslem Zahrádky v srdci mìsta. V dobì rostoucího konkurování volných ploch se musí zahrádkáøi stále èastìji bránit proti rušení mìstských areálù. Ale bez aktivních zelených ploch, které levnì umožòují kvalitní život, bez míst, v nichž vládne spoleèný duch a radost ze života, tolerance a solidarita, kde se dají poznávat a souèasnì i v praxi vyzkoušet pøírodní souvislosti tedy bez zahrádek mìsto zchudne a zkamení. Když jsou tyto zahrádky navíc i místy, kde se prokazatelnì vyskytuje velice znaèná druhová rozmanitost, pak mùžeme naše požadavky podpoøit dalším velice závažným argumentem: že totiž dnes, ani zítra nelze zahrádky opomíjet nebo zanedbávat jako podstatný prvek mìst. Velký poèet delegátù ze všech 15 svazù na kongresu v Lyonu mùže pak jen zdùraznit naši politickou moc, podtrhnout naše požadavky vùèi úøadùm a pøispìt k tomu, že i pro zahrádkáøe bude platit výrok: Ce qui du passé vit dans le présent est déterminant pour l avenir (což volnì pøeloženo znamená: Minulé úspìchy, které jsou živé a aktuální i v souèasnosti, urèují budoucnost). Pøeji Vám Vánoce plné rozjímání, Vaší rodinì, Vašemu svazu, Vašim organizacím i Office International všechno nejlepší v roce 2005 a doufám, že Vás budu moci v hojném poètu pøivítat v Lyonu. Malou WEIRICH generální sekretáøka 1 vestnik 21.PM6 1

2 1. Sdìlení Hospodáøsko finanèní komise RR ÈZS Hospodáøsko-finanèní komise RR ÈZS (dále HFK) se v prvé polovinì roku 2004 podrobnì zabývala pøechodem základních organizací ÈZS z jednoduchého úèetnictví v roce 2004 na úèetnictví (podvojné) od Výsledkem projednání je písemný materiál, viz dále, který HFK doporuèuje všem funkcionáøùm ZO ÈZS k podrobnému prostudování. Ve Vìstníku ÈZS è. 1/2004 a 2/2004 najdou funkcionáøi ZO potøebné informace k plynulému pøechodu do nového systému úètování. Níže uvedený písemný materiál byl dán k pøipomínkám revizní skupinì RR ÈZS a projednán s daòovou poradkyní RR ÈZS. KHF RR ÈZS k plynulému pøechodu na nový sytém úètování od doporuèuje následující termíny a postupy: 1. Øíjen listopad 2004 prostudování Vìstníku è. 1/2004, 2/2004 a pøevzetí deníku ZO od územní rady ÈZS, 2. Listopad 2004 pøíprava inventarizace, a) doøešení pohledávek a závazkù roku 2004, b)evidenèní (úèetní) odpis majetku tak, aby v r mohl být provádìny úèetní odpisy (metodika dále), 3.Listopad sestavení vnitøních pøedpisù ZO ÈZS k projednání v orgánu ZO (metodika dále), 4.Prosinec pøíprava úèetní závìrky v jednoduchém úèetnictví, - sestavení výkazù o majetku a závazcích, výkazu o pøíjmech a výdajích, - pøíprava pøiznání k dani z pøíjmù právnických osob za r (pokud pøichází v úvahu) 5.Leden zavedení poèáteèních stavù k do deníku ZO na základì výsledku inventarizace, 6. Leden zahájení úètování jednotlivých položek do deníku ZO podle Pøíkladù úètování, 7.Únor 2005 do 10. února - pøedání pøipomínek a poznatkù z prvních krokù pøi úètování ZO hospodáøùm územních rad ÈZS, Dne 19. února 2005 se uskuteèní v Lázních Podìbrady semináø hospodáøù územních rad ÈZS. Na tomto semináøi, mimo jiné, budou projednány i pøípadné pøipomínky k úètování ZO ve zjednodušené formì od základních organizací. Pøehled úkolù pro základní organizace není vyèerpávající. Každá ZO ÈZS podle svých podmínek bude øešit ty úkoly, které pro ni pøicházejí v úvahu. Hospodáøsko-finanèní komise RR ÈZS pøeje všem základním organizacím úspìch v øešení novì vzniklé situace. 2. Úèetnictví v ZO ÈZS v roce 2004 a v roce 2005 Úvod Èeský zahrádkáøský svaz eviduje k celkem 3375 základních organizací. Rozsah èinnosti tìchto organizací, z úèetního hlediska, je od nìkolika položek u jedné ZO v kalendáøním roce po tisíce úèetních položek u jiné ZO. Nìkteré údaje pro vytvoøení metodické pomùcky pro organizace ÈZS byly získány z publikace Úètová osnova, Èeské úèetní standardy, úèetní postupy, vyhlášky, zákony autorù: J. Svobodová, Ing. Z.Šafránek, firma ANAG s.r.o. Tato metodická pomùcka ve zjednodušené formì chce pomoci organizacím ÈZS provést pøechod z úètování v systému jednoduchého úèetnictví do (podvojného) úèetnictví ve zjednodušeném rozsahu. Metodická pomùcka není vyèerpávající a chybìjící údaje je nutné hledat v pøíslušných zákonech v aktuálním znìní. Nejèerstvìjší informace je ta, že bude v dohledné dobì, ještì v roce 2004, aktualizována vyhláška è. 504/2002 Sb. Byl zpracován Vzorový úèetní pøíklad za mìsíc leden a je souèástí úèetního deníku pro vedení úèetnictví ve zjednodušeném rozsahu organizací ÈZS. Úèetní deník organizací ÈZS obdrží každá základní organizace v jednom vyhotovení zdarma, a to prostøednictvím územní rady ÈZS. Doporuèujeme ZO ÈZS, aby si vyzvedly deník na územní radì od poèátku listopadu. Legislativa Zákon o úèetnictví è. 563/1991 Sb., v aktuálním znìní, poslední novela zákon è. 437/2003 Sb. K zákonu vydalo Ministerstvo financí vyhlášku è. 504/2002 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání..., pokud úètují v soustavì podvojného úèetnictví, jak vyplývá ze zmìn provedených vyhláškou è. 476/2003 Sb. Vyhláška è. 504/2002 Sb., ve znìní vyhlášky è. 476/2003 Sb. byla v plném aktuálním znìní zveøejnìna ve Vìstníku è. 1/2004 pro potøebu organizací ÈZS vèetnì pøílohy è. 3 Smìrná úètová osnova, pøílohy è. 1 a 2 uspoøádání a oznaèování položek Rozvahy a Výkazu zisku a ztráty. Vyhláška è. 504/2002 Sb., v aktuálním znìní. Vyhláška stanoví pro vedení úèetnictví v plném rozsahu a vedení úèetnictví ve zjednodušeném rozsahu: Rozsah a zpùsob sestavení úèetní závìrky, uspoøádání, oznaèování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazkù a jiných pasiv v úèetní závìrce, Uspoøádání, oznaèování a obsahové vymezení nákladù a výnosù a výsledku hospodaøení v úèetní závìrce Uspoøádání a obsahové vymezení vysvìtlujících a doplòujících informací v pøíloze úèetní závìrky Smìrnou úèetní osnovu Úèetní metody Metodu pøechodu z jednoduchého úèetnictví na úèetnictví - 42a vyhlášky (podvojné ve zjednodušeném rozsahu) Ministerstvo financí vydalo s úèinností od Èeské úèetní standardy, které obsahují popisy úèetních metod a postupy úètování. Èeské úèetní standardy è jsou urèeny pro úèetní jednotky u kterých hlavním pøedmìtem není podnikání a v plném znìní jsou zveøejnìny ve Vìstníku è. 2/2004 pro potøebu organizací ÈZS. Od bylo zrušeno novelou zákona 563/1991 Sb., v aktuálním znìní, jednoduché úèetnictví. Pro obèanská sdružení, církve, obecnì prospìšné spoleènosti atd., však platí pøechodné ustanovení, zákona 437/2003 Sb. Èl.II bod.2., kde je øeèeno, že tyto právnické osoby, které ke dni úètovaly v soustavì jednoduchého úèetnictví, mohou vést úèetnictví (úèetnictví = podvojné úèetnictví) podle zákona 563/91 Sb. v aktuálním znìní, podle èl.i, až od 1. ledna Do této doby se na nì vztahují ustanovení dosavadních právních pøedpisù, která upravují úètování v soustavì jednoduchého úèetnictví. Organizace ÈZS ještì v roce 2004 úètují v systému jednoduchého úèetnictví. Jednoduché úèetnictví øeší úètování pøíjmù a výdajù. Podvojné úèetnictví, a to i ve zjednodušením rozsahu, øeší dle 2 zák. è. 563/1991 Sb. o úèetnictví, v aktuálním znìní, úètování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazkù a jiných pasiv, dále o nákladech (výdajích) a výnosech (pøíjmech) a o výsledku hospodaøení. 13a) zákona 563/1991 Sb. o úèetnictví, v aktuálním znìní, upravuje Zjednodušený rozsah úèetnictví úèetní jednotky (ZO ÈZS od ): a) sestavují úètový rozvrh, v nìmž mohou vést pouze úètové skupiny, b) mohou spojit úètování v deníku s úètováním v hlavní knize, c) provádìjí úèetní odpisy majetku, d) mohou tvoøit rezervy a opravné položky dle zvláštních pøedpisù (v souladu s ustanovením 7,8,8a) zákona è. 593/1992 Sb., o rezervách), f) sestavují úèetní závìrku v rozsahu stanoveném (pro ZO ÈZS) vyhláškou è. 476/2003 Sb. I. Postup pøechodu ze soustavy jednoduchého úèetnictví (v roce 2004, nejpozdìji k ) Doporuèujeme ještì v prùbìhu roku 2004 doøešit, tj. vyrovnat závazky a pohledávky organizace a) za èleny ZO ÈZS z hlediska èlenské známky, úèelového pøíspìvku a úèelové pøíspìvky zúètovat, b) k finanènímu úøadu, úøadu sociálního pojištìní, zdravotním pojiš ovnám apod., c) vyplatit mzdy a odmìny funkcionáøùm a zamìstnancùm, 2 vestnik 21.PM6 2

3 d) uhradit došlé dodavatelské faktury a zajistit úhradu nezaplacených pohledávek z odbìratelských faktur, e) doøešit zálohy vydané (zaplacené) i pøijaté od fyzických osob a organizací, Nejpozdìji k je nutno: 1) Provést inventarizaci veškerého majetku a závazkù 2) Uzavøít úèetní knihy v jednoduchém úèetnictví 3) Sestavit výkaz o majetku a závazcích a výkaz o pøíjmech a výdajích. 4) Zpracovat daòové pøiznání právnických osob k (pokud pøichází v úvahu) a výsledný vztah ke státu úètovat v knize pohledávek a závazkù. 5) Zpracovat vnitøní pøedpisy ZO, platné od Ad 1) Inventarizace majetku vyplývá jako povinnost z 6, odst. 3 zákona o úèetnictví. Její provedení pak upøesòují. 29 a 30 zákona o úèetnictví takto (upraveno pro potøebu organizací ÈZS): 29, odst.1. Úèetní jednotky inventarizací zjiš ují skuteèný stav veškerého majetku a závazkù a ovìøují, zda zjištìný skuteèný stav odpovídá stavu majetku a závazkù v úèetnictví 29, odst.3. - Úèetní jednotky jsou povinny prokázat provedení inventarizace u veškerého majetku a závazkù po dobu 5 let po jejím provedení. 30, odst.1 - Skuteèné stavy majetku a závazkù úèetní jednotky pøi inventarizaci zjiš ují: a) fyzickou inventurou u hmotného majetku, popø. u nehmotného majetku, nebo b) dokladovou inventurou u závazkù a pohledávek, popø. u ostatních položek majetku, u nichž nelze provést fyzickou inventuru, a tyto stavy jsou povinny zaznamenat v úèetních soupisech. 30, odst.2 Inventurní soupisy jsou prùkazné úèetní záznamy, které musí obsahovat: a) skuteènosti dle fyzické nebo dokladové inventury (dle odst.1) tak, aby bylo možno zjištìný majetek a závazky jednoznaènì urèit. b) podpisový záznam osoby odpovìdné za zjištìní skuteèností dle písmene a) a podpisový záznam osoby odpovìdné za provedení inventarizace. c) zpùsob zjiš ování skuteèných stavù d) ocenìní majetku a závazkù k okamžiku ukonèení inventury (toto budou vstupní údaje k ) Zjištìné inventarizaèní rozdíly zachytit do úèetnictví ZO a do pøiznání k dani z pøíjmù právnických osob za r Jednotlivé položky majetku se oceòují dle 25 až 27 zákona è. 563/91 Sb. o úèetnictví, v aktuálním znìní. 25, odst. 1) Z jednotlivých složek majetku a závazkù se oceòují: 1) hmotný majetek kromì zásob, s výjimkou hmotného majetku vytvoøeného vlastní èinností, poøizovacími cenami 2) hmotný majetek kromì zásob vytvoøený vlastní èinností vlastními náklady, tj. pøímé a nepøímé náklady 3) zásoby, s výjimkou zásob vytvoøených vlastní èinností poøizovacími cenami 4) zásoby vytvoøené vlastní èinností vlastními náklady 5) penìžní prostøedky a ceniny jejich jmenovitými hodnotami 6) podíly, cenné papíry a deriváty poøizovacími cenami 7) pohledávky pøi vzniku jmenovitou hodnotou, závazky jmenovitou hodnotou 8) nehmotný majetek kromì pohledávek, s výjimkou nehmot.maj.vytvoøeného vlastní èinností poøizovacími cenami 9) nehmotný majetek kromì pohledávek vytvoøený vlastní èinností vlastními náklady 10) majetek v pøípadech bezúplatného nabytí reprodukèní poøizovací cenou, tj. cenou za kterou by byl poøízen v dobì, kdy se o nìm úètuje e) okamžik zahájení a ukonèení inventury. Evidenèní odpisy majetku poøízeného do vzor provedení V pøípadì, že ZO ÈZS v knize Dlouhodobého majetku eviduje hmotný a nehmotný majetek, je nutné v rámci inventarizace k stanovit u každého jednotlivého pøedmìtu, kdy byl zaøazen do evidence, tj. kdy byl poøízen, do jaké míry je tento majetek opotøebovaný a kolik let ještì bude v ZO ÈZS 3 používán. U každého jednotlivého pøedmìtu je nutné stanovit míru opotøebení a evidenènì provést odepsání, tj. snížení jeho poøizovací ceny o opotøebení. Rozdíl ceny poøízení pøedmìtu a hodnoty evidenèního snížení (odepsání) u jednotlivého pøedmìtu bude tvoøit zùstatkovou hodnotu tohoto pøedmìtu k Pøíklad: Budova poøízená v roce 1974 v hodnotì Kè. Úèetní odpisy nebyly provádìny. ZO ÈZS stanoví, že budova bude užívána do roku Od roku 1974 do r je celkem 50 let. Pøi inventarizaci k bude cena poøízení Kè, evidenèní odpis za 30 rokù ve výši Kè a zùstatková hodnota budovy Kè. Promítnutí pøíkladu o výpoètu evidenèních odpisù do poèáteèních zùstatkù ve zjednodušeném rozsahu k Poøizovací cena - úètová skupina 02 strana MD Kè Oprávky za dobu používání - úètová skupina 08 strana Dal Kè Zùstatková hodnota budovy ve výši Kè je rozdíl mezi poøizovací cenou a oprávkami, tj. rozdíl úètových skupin MD Kè minus Dal Kè. Ad 2) Uzavøení úèetních knih v jednoduchém úèetnictví K datu je nutné provést sumarizaci jednotlivých údajù, které jsou v deníku organizace sledovány a sestavit pøehledy. Ad 3) Sestavení výkazu o majetku a závazcích a výkazu o pøíjmech a výdajích. Podkladem pro sestavení tìchto výkazù jsou údaje zjištìné pøi uzavírání úèetních knih a inventarizaci majetku a závazkù. Sestavení obou výkazù je povinné (bylo i v minulosti), ale závazný obsah není dle èl. VI. odst. 5 a 6 postupù jednoduchého úèetnictví stanoven (viz. pøíloha Vìstníku è.2/2002). Ad 4) Zpracování daòového pøiznání podle zákona è. 586/1992 Sb., o daních z pøíjmù, v aktuálním znìní, Výbìr ustanovení zákona, která se vztahují k nevýdìleèným organizacím (nejsou založeny za úèelem podnikání). 18 Pøedmìt danì - pøíjem z hospodáøské èinnosti (výnosy minus náklady, nebo pøíjmy minus výdaje). 18 Pøedmìt danì, odst 3 - pøedmìtem danì... je vždy pøíjem z reklam, pøíjem z nájemného (v nákladech jsou náklady spojené s údržbou), pøíjem z èlenských pøíspìvkù (i když jsou osvobozeny podle 19 odst.1, písm. a), ale jsou pøedmìtem danì). Pokud ÚR, ZO provozuje hospodáøskou èinnost (má živnostenské oprávnìní) a má pøíjmy, které podléhají dani, musí podat daòové pøiznání vždy, a to i v pøípadì ztráty. 18, odst. 4 Pøedmìtem danì pro nevýdìleèné organizace nejsou: a) Pøíjmy z èinností vyplývajících z poslání organizace dle stanov /hlavní èinnost/ za podmínky, že náklady vynaložené na každou jednotlivou èinnost jsou vyšší než výnosy z této èinnosti. Každá èinnost dle stanov se musí vyhodnocovat samostatnì. K tomu doplòuje upøesnìní 18, odst.6: U poplatníkù, kteøí nejsou založeni... se splnìní podmínky dle odst. 4a) posuzuje za celé zdaòovací období podle jednotlivých druhù èinností. b)pøíjmy z dotací ze státního rozpoètu a z rozpoètu obcí, jsou-li poskytovány v souladu rozpoètovými pravidly prostøednictvím ministerstev, obecních úøadù, i ústøedí RR ÈZS c) Pøíjmy z úrokù z vkladù na bìžném úètu Èlenìní èinností pro daòové úèely 18 odst. 7. Poplatníci...kteøí nejsou založeni...za úèelem podnikání jsou povinni vést úèetnictví tak, aby nejpozdìji ke dni úèetní závìrky byly vedeny oddìlenì pøíjmy, které jsou pøedmìtem danì (zdaòované), od pøíjmù, které pøedmìtem danì nejsou nebo pøedmìtem danì jsou, ale jsou od danì osvobozeny... (nezdaòované). Pokud jednotlivá èinnost v rámci téhož druhu èinností je provádìna jak za ceny, kdy dosažené pøíjmy jsou nižší nebo rovny než související náklady vynaložené na jejich dosažení, zajištìní a udržení, tak za ceny, kdy dosažené pøíjmy jsou vyšší než související náklady vynaložené na jejich dosažení..., jsou pøedmìtem danì pouze pøíjmy z tìchto jednotlivých èinností, které jsou vykonávány za ceny pøevyšující související výdaje. Pøi rozvestnik 21.PM6 3

4 boru úèetních položek na èinnosti nezdaòované a zdaòované je nutné vždy posoudit a doložit, které výdaje (náklady) se vztahují k jednotlivým pøíjmùm (výnosùm). 19 odst.1 Od danì jsou osvobozeny a) èlenské pøíspìvky podle stanov (dobrovolné èlenství) odst.7 Daòový základ mohou Obèanská sdružení snížit až o 30 %, max. však o 1 mil. Kè použijí-li prostøedky získané takto dosaženou úsporou daòové povinnosti ke krytí nákladù souvisejících s èinnostmi, z nichž získané pøíjmy nejsou pøedmìtem danì, a to ve tøech bezprostøednì následujících obdobích. Pokud 30 % snížení èiní ménì než 300 tis. Kè, lze odeèíst èástku ve výši 300 tis. Kè, maximálnì však do výše základu danì (snížením daòového základu nelze vytvoøit ztrátu). 21 Sazba danì èiní pro rok % (není-li stanoveno jinak). Dùležité upozornìní - 23 odst.5 zákona o daních z pøíjmù: Náklady (výdaje) související s druhem èinnosti nebo jednotlivou èinností v rámci téhož druhu èinnosti, z níž dosažené pøíjmy (výnosy) nejsou pøedmìtem danì nebo jsou pøedmìtem danì, ale jsou od danì osvobozeny, nelze pøièítat k nákladùm souvisejícím s druhem èinnosti nebo jednotlivou èinností v rámci téhož druhu èinnosti, z níž dosažené pøíjmy jsou pøedmìtem danì a nejsou od danì osvobozeny. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že je nutné k osvobozeným pøíjmùm (výnosùm) nebo pøíjmùm, které nejsou pøedmìtem danì vyèlenit výdaje (náklady), které se k tìmto pøíjmùm vztahují. Takto vyèíslené výdaje (náklady) se uvádìjí v daòovém pøiznání jako pøipoèitatelná položka. Osvobozené pøíjmy nebo pøíjmy, které nejsou pøedmìtem danì, se uvádìjí v daòovém pøiznání jako odpoèitatelná položka. To vyplývá z 25, odst.1, kde je øeèeno, že za výdaje(náklady) vynaložené k dosažení, zajištìní a udržení pøíjmù pro daòové úèely nelze uznat, mimo jiné, i) výdaje (náklady) vynaložené na pøíjmy od danì osvobozené (èlenské pøíspìvky) nebo nezahrnované do základu danì Ad 5) Pøipravit vnitøní pøedpisy organizace ÈZS platné od Každý vnitøní pøedpis základní organizace má obsahovat : název, sídlo, è.zo, IÈO a mìl by mít své poøadové èíslo v organizaci, datum platnosti, tj. od kdy pøedpis platí, podpis oprávnìné osoby ZO a datum zpracování pøedpisu. 1. Vnitøní pøedpis o zpùsobu úètování a evidenci majetku ZO ÈZS - návrh A. Rozdìlení majetku dle ceny poøízení, doby použitelnosti a druhu I. Dlouhodobý majetek evidovaný bez ohledu na cenu poøízení a) budovy, haly, stavby b) umìlecká díla a pøedmìty c) pozemky II. Dlouhodobý majetek dle ceny poøízení a dobou použití delší než 1 rok a) dlouhodobý nehmotný majetek v cenì poøízení nad 60 tis. Kè b) dlouhodobý drobný nehmotný majetek v cenì poøízení jedné položky od 7 tis. Kè c) dlouhodobý hmotný majetek v cenì poøízení nad 40 tis. Kè d) Dlouhodobý drobný hmotný majetek v cenì poøízení jedné položky od 3 tis. Kè III. Dlouhodobý majetek ostatní s dobou použití delší než 1 rok a) dlouhodobý nehmotný majetek v cenì poøízení do 7000 Kè vèetnì (dále dle potøeby rozlišený) b) dlouhodobý hmotný majetek v cenì poøízení do 3000 Kè vèetnì (dále dle potøeby rozlišený) B. Evidence majetku operativní Majetek dle rozdìlení A. bodu I bude oèíslován a zapsán do inventární knihy DHM Majetek dle rozdìlení A. bod II bude oèíslován a zapsán do inventární knihy DNM a DHM Majetek dle rozdìlení A. bod III bude oèíslován a zapsán do inventární knihy drobného DNM a DHM C. Zaøazení majetku do operativní evidence Provádí se vždy na základì úèetního dokladu o poøízení D. Zaøazení majetku do úèetní evidence Majetek dle rozdìlení A. bodu I úèet 02 a 03 Majetek dle rozdìlení A. bodu II a) a c) úèet 01 a 02 Majetek dle rozdìlení A. bodu II b) a d) úèet 01 a 02 Majetek dle rozdìlení A. bodu III a) a b) podrozvahová evidence úèet 99 E. Vyøazení majetku z evidence Mùže povìøený pracovník provést až po odsouhlasení oprávnìnými osobami 2. Vnitøní pøedpis odpisový plán od návrh a) Odpisový plán ZO stanovuje, jak dlouho budou jednotlivé pøedmìty majetku v rozdìlení dle vnitøního pøedpisu è. 1 úèetnì odepisovány b) Odpisový plán ZO stanovuje, jak bude úèetnì odepisován majetek v roce poøízení c) Odpisový plán ZO stanovuje, jak èasto jsou úèetní odpisy majetku provádìny d) Odpisový plán ZO stanovuje postup evidence úèetních odpisù (inventární karty) 3. Vnitøní pøedpis (vzory podpisový záznamù) A. Druhy podpisových vzorù a) Podpisové vzory osob oprávnìných vydávat a schvalovat dispozice s rozpoètovými prostøedky organizace u penìžních ústavù b) Podpisové vzory osob oprávnìných schvalovat hospodáøské operace a pracovní cesty c) Podpisové vzory osob oprávnìných provádìt úèetní záznamy a úèetní operace, nakládat s finanèní hotovostí (vést pokladní knihu). B. Charakteristika pravomocí a rozsah odpovìdnosti jednotlivých osob ad A) 4. Vnitøní pøedpis Archivace úèetních záznamù a) Evidence a oznaèování úèetních záznamù (jakým zpùsobem úèetní jednotka vede úèetní evidenci, druhy dokladù) b) Úschova úèetních dokladù dle druhu a jejich oznaèení pøed uložením do archivu c) Doba uložení úèetních záznamù a dalších dokumentù - úèetní závìrky a výroèní zpráva - 10 let po skonèení úèetního období - úèetní doklady, knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, úètový rozvrh 5 let po skonèení úèetního období - mzdové listy nebo úèetní záznamy o údajích potøebných pro úèely dùchodového pojištìní 30 let po skonèení úèetního období - další doklady II. Pøechod ze soustavy jednoduchého úèetnictví do soustavy podvojného úèetnictví je povinný (pro ZO ÈZS) od Vysvìtlení nìkterých ekonomických pojmù (zjednodušenì pro potøebu organizací ÈZS): 2. Sestavení úètového rozvrhu úèetní jednotky pøi vedení úèetnictví ve zjednodušeném rozsahu (návrh) 3. Otevøení hlavní knihy zaúètováním poèáteèních stavù pøíslušných skupin úètù v rozvaze. Ad 1. Vysvìtlení nìkterých ekonomických pojmù (zjednodušenì pro potøebu organizací ÈZS): Úèet = technický prostøedek (kolonka, sloupec, øádek apod.) kde organizace sleduje úèetními metodami stav a zmìny jednotlivých položek majetku a jeho zdrojù. Podvojné úèetnictví rozlišuje: - úèty rozvahové - aktivní a pasivní (zahrnuté do Rozvahy) - úèty výsledkové - nákladové a výnosové (Výkaz zisku a ztráty = výsledovka) Aktiva jsou pøehled o majetku z hlediska jeho složení ( majetkové úèty se zùstatkem na MD tøídy 0,1,2 skupiny 31,33,37). Výjimkou jsou oprávky k majetku, které jsou sice pasivní (snižují poøizovací cenu majetku), ale v rozvaze se uvádìjí jako minus v aktivech. Pasiva jsou zdroje majetku (jsou to úèty skupiny 32, 33,34,37 a 90,93,94,95,96 se zùstatkem na Dal). 4 vestnik 21.PM6 4

5 Rozvaha uvádí uspoøádání položek majetku a jiných aktiv MD, závazkù a jiných pasiv (jmìní,rezervy, fondy) - Dal. Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) uvádí koneèné zùstatky (souèet zaúètovaných položek v období) úètù nákladù (úèty skupiny 50 až 59) MD a výnosù (úèty skupiny 60-69) Dal, k urèitému (rozvahovému) dni. Rozvahovým dnem je poslední den v kalendáøním roce, kdy se sestavuje úèetní závìrka. Obratová pøedvaha zahrnuje souhrnné zmìny na jednotlivých úètech na stranì MD a Dal (souhrn pøírùstkù a úbytkù na jednotlivých úètech). Souèet obratù všech úètù na MD i Dal musí být stejný. Jedná se o formální kontrolu správnosti úètování, tj. dodržení metody podvojnosti.. V podvojném úèetnictví jsou dva základní druhy úètování: a) mezi rozvahovými úèty napø. pøíjem penìz z banky do pokladny MD 21 /26 Dal výbìr penìz z banky do poklady MD 26 / 22 Dal úhrada dodavatelské faktury MD 32 / 22 nebo 21 Dal b) mezi rozvahovým a výsledkovým úètem Úèetní jednotky úètují podvojnými zápisy o skuteènostech, které jsou pøedmìtem úèetnictví Zjednodušenì øeèeno je možné øíci, že zøejmì nejèastìjším podvojným zápisem se úètuje stejná jedna položka souèasnì do rozvahy (nìkterého rozvahového úètu) a souèasnì do výkazu zisku a ztráty (nìkterého úètu výsledkového). Z hlediska technického pak je tato stejná jedna položka vždy zaúètována na MD v rozvaze a ve výsledovce na Dal, nebo opaènì, podle povahy položky. Pøíklad: nákup tužky - spotøebované nákupy (úèet výsledkový) MD / Dal výdej pokladna (úèet rozvahový) pøijaté nájemné - pøíjem pokladna (úèet rozvahový) MD / Dal tržby za vlastní výkony (úèet výsledkový) Z pøedchozího odstavce logicky vyplývá, že pøi úèetní závìrce, po skonèení úèetního období, musí rozdíl mezi náklady a výnosy (výsledovka) být stejný jako rozdíl mezi aktivy a pasivy (rozvaha). Ad 2. Sestavení úètového rozvrhu úèetní jednotky pøi vedení úèetnictví ve zjednodušeném rozsahu (návrh) V úètovém rozvrhu úèetní jednotka povinnì vychází z oznaèení a uspoøádání úètových skupin dle smìrné úètové osnovy. Smìrná úètová osnova je stanovena Pøílohou è. 3 k vyhlášce è. 504/2002 Sb.(Vìstník è. 1/2004). Organizace ÈZS do úètového rozvrhu zaøadí ty úèty, které pro své úèetní pøípady použije. Návrh úètového rozvrhu ZO ÈZS viz níže. Hvìzdièkou jsou v návrhu úètového rozvrhu (viz níže) oznaèené ty skupiny úètù, které byly využity pro Pøíklady úètování souvztažností ÈZS (Vìstník è.2/2004). Oznaèení MD/Dal pøed èíslem skupiny u rozvahových úètù sdìluje, kde má tato skupina zùstatek, tj. zda se jedná o aktivní nebo pasivní úèet. Pro zaøazení do rozvahy a výsledovky ve zjednodušeném rozsahu je do vzorového úètového rozvrhu doplnìno oznaèení (tøídìní) dle 5, odst.4 vyhlášky è. 504/2002 Sb. (Podle tohoto oznaèení lze správnì sestavit rozvahu a výsledovku) Oznaè. do výkazu zùstatek skupina název úètu ROZVAHA A I MD 01 - Dlouhodobý nehmotný majetek A I MD * 02 - Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný A I MD * 03 - Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný A III MD 04 - Nedokonèený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek A III MD 05 - Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek A IV MD 07 - Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku (minus) A IV MD * 08 - Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku (minus) B I MD * 11 - Materiál B I MD * 12 - Zásoby vlastní výroby B I MD * 13 - Zboží B III MD * 21 - Peníze B III MD * 22 - Úèty v bankách B III * 26 - Pøevody mezi finanèními úèty B I MD * 31 - Pohledávky B III Dal * 32 - Závazky B III Dal * 33 - Zúètování se zamìstnanci a institucemi B III Dal * 34 - Zúètování daní, dotací a ostatní zúètování B I MD * 37 - Jiné pohledávky B III Dal * 37 - Jiné závazky MD/Dal 38 - Pøechodné úèty aktiv a pasiv MD/Dal 39 - Opravná položka k zúètovacím vztahùm a vnitøní zúètování VÝSLEDOVKA NÁKLADY (úètování zpravidla na MD) A I. * 50 - Spotøebované nákupy A I * 51 - Služby A III * 52 - Osobní náklady A IV * 53 - Danì a poplatky A V * 54 - Ostatní náklady A VI * 55 - Odpisy, prodaný majetek, tvorba rezerv a opravných položek A VII 58 - Poskytnuté pøíspìvky A VIII * 59 - Daò z pøíjmù VÝSLEDOVKA VÝNOSY (úètování zpravidla na Dal) B I * 60 - Tržby za vlastní výkony a za zboží B I * 61 - Zmìny stavu vnitroorganizaèních zásob B III * 62 - Aktivace B IV * 64 - Ostatní výnosy B V * 65 - Tržby z prodeje majetku, zúètování rezerv a opravných položek B VI * 68 - Pøijaté pøíspìvky B VII * 69 - Provozní dotace ROZVAHA A I Dal * 90 - Vlastní jmìní A I Dal 91 - Fondy A I Dal * 93 - Výsledek hospodaøení B I Dal * 94 - Rezervy B II Dal 95 - Dlouhodobé bankovní úvìry a závazky Dal * 96 - Závìrkové úèty Podrozvahové úèty Ad 3. Otevøení hlavní knihy zaúètováním poèáteèních stavù pøíslušných skupin úètù v rozvaze. 1) Na základì výsledkù inventarizace se koneèné stavy majetku v penìžním deníku, pohledávky a závazky uvedené v knize pohledávek a závazkù a majetek zachycený v dalších úèetních knihách (kartách, tj.napø.budovy, pozemky, osobní automobily, stroje apod.) pøevedou jako poèáteèní zùstatky pøíslušných skupin úètù v rozvaze 2) Pøípadný zùstatek (tj.nevyrovnaný rozdíl) prùbìžných položek penìžního deníku, týkající se pøevodù mezi pokladnou a bankovními úèty, resp. pøevodù mezi bankovními úèty nebo mezi pokladnami, se podle povahy zùstatku (+/-) uvede jako poèáteèní zùstatek úètu 26 Peníze na cestì. 3) Rozdíl mezi souètem novì otevøených úètù v podvojném úèetnictví, tj. poèáteèních zùstatkù skupin úètù na stranì aktiv a souètem poèáteèních zùstatkù skupin úètù na stranì pasiv, se zachytí na pøíslušném úètu v úètové skupinì 90 Vlastní jmìní Pøevedení zùstatkù z výkazù jednoduchého úèetnictví k do poèáteèních stavù úètù k 1. lednu 2005 mùže být provedeno takto: Výkazy jednoduchého úèetnictví k Úètová skupina Kniha dlouhodobého majetku - ceny dle 25 zákona è. 563/91 Sb. o úèetnictví 01, 02, 03, 04, Z pøíkladu v bodì I. Postup pøechodu ze soustavy jednoduchého úèetnictví Ad 1) Inventarizace majetku se jedná o èástku Kè. - evidenèní hodnota úèetních odpisù DNaHM k , 08 Z pøíkladu v bodì I. Postup pøechodu ze soustavy jednoduchého úèetnictví Ad 1) Inventarizace majetku se jedná o èástku Kè. Kniha zásob (skladové karty druhù zásob) 11, 12, 13 Penìžní deník - pokladní hotovost 21 - bankovní úèet 22 - prùbìžné položky (pøevod mezi bankou a pokladnou) 26 Kniha cenin 21 Kniha závazkù 32, 37 (pasivní) Kniha pohledávek Rozdíl mezi souètem aktiv a souètem pasiv v rozvaze k Evidence finanèních zdrojù dle vnitøního pøedpisu 91 Kniha rezerv 94 Rozdíl mezi pøíjmy a výdaji k Ostatní složky majetku 99 31, 37 (aktivní) 5 vestnik 21.PM6 5

6 III. Èeské úèetní standardy pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání (Struèný upravený výbìr pro potøebu organizací ÈZS, doplnìný o pasáže z vyhlášky è.504/2002 Sb. a další upøesnìní). Pokud úèetní standardy níže upøesòují úètování na úètech, bylo pro potøebu tohoto èlánku použito jen úètování na skupinách úètù (zjednodušené) a použity správné názvy syntetických úètù dle úètové osnovy. Èeské úèetní standardy jsou v plném znìní zveøejnìny ve Vìstníku ÈZS è. 2/2004. Bod 1. každého úèetního standardu písemnì vymezuje cíl, kterého má být tímto standardem dosaženo. Bod 2. každého úèetního standardu uvádí, kde lze v souèasné legislativì (zákon, vyhláška) najít oporu. è. 401 Úèty, úètování na úètech a vnitroorganizaèní úèetnictví (struèný výbìr) 2.1. Okamžikem uskuteènìní úèetního pøípadu je den, ve kterém dojde ke splnìní dodávky, vzniku závazku, platbì závazku, poskytnutí èi pøijetí zálohy, pøevzetí dluhu, zjištìní manka, schodku, pøebytku èi škody, pohybu majetku a k dalším skuteènostem vyplývajícím ze zvláštních pøedpisù nebo vnitøních pomìrù úèetní jednotky. è. 402 Otevírání a uzavírání úèetních knih a úèetní závìrka (struèný výbìr) Otevírání úèetních knih se provádí úèetními zápisy. Stavy jednotlivých rozvahových položek (aktiva a pasiva) vykázané na úètu 96 Koneèný úè.rozvážný (v bìžném roce) musí navazovat na stavy úètu 96 Poèáteèní úè. rozvážný Zisk, popø. ztráta, zaúètovaný ve prospìch, popø. na vrub, úètu 96 Kon.úè.rozvážný se pøi otevírání úètù hlavní knihy zaúètují ve prospìch, popø. na vrub, úètu 93 Výsledek hospodaøení ve schvalovacím øízení se souvztažných zápisem na vrub, popø. ve prospìch, úètu 96 Poè. úè. rozvážný Stav úètu 93 Výsledek hospodaøení ve schvalovacím øízení se vyrovná (po schválení oprávnìného orgánu úèetní jednotky): a) v pøípadì dosažení zisku ve prospìch úètu 90 Vlastní jmìní nebo úètu 91- Fondy, pøípadnì 93 Nerozdìlený zisk, neuhrazená ztráta minulých let, b) v pøípadì vzniklé ztráty na vrub úètu 90 Vlastní jmìní nebo úètu 91 Fondy, pøípadnì úètu 93 Ner. zisk Zpùsob vypoøádání dosaženého zisku nebo vzniklé ztráty je stanoven buï zvláštním pøedpisem nebo statutem, stanovami èi jinou zøizovací listinou úèetní jednotky nebo vlastními pøedpisy o hospodaøení nebo pøedpisy vyšších orgánù, popø. rozhodnutím pøíslušného oprávnìného orgánu úèetní jednotky Úèty hlavní knihy se uzavírají úèetními zápisy. è. 403 Inventarizaèní rozdíly 2. Obsahové vymezení.rozdíly zjištìnými pøi inventarizaci majetku a závazkù jsou a) inventarizaèní rozdíly kdy 1. skuteèný stav je nižší než stav v úèetnictví a rozdíl se oznaèuje jako manko, popø. schodek u penìžních hotovostí a cenin 2. skuteèný stav je vyšší v úèetnictví a rozdíl se oznaèuje jako pøebytek. b) ztráty v rámci norem pøirozených úbytkù zásob, které nejsou mankem. Jedná se o technologické a technické ztráty vzniklé napø. rozplachem nebo vyschnutím v rámci technologických úbytkù, normy pøirozených úbytkù zásob pro pøíslušné úèetní období úèetní jednotka stanoví ve svém vnitøním pøedpisu ( 25, odst. 2 zák. 586/1992 Sb. o daních z pøíjmù, v aktuálním znìní). è. 404 Kursové rozdíly è. 405 Deriváty è. 406 Cenné papíry, podíly a smìnky è. 407 Opravné položky k pohledávkám, rezervy è. 408 Krátkodobý finanèní majetek a krátkodobé bankovní úvìry 4.2. Na úètech úètové skupiny 21 se úètuje o stavu a pohybu hotovosti na základì pokladních dokladù. Rozdíly vzniklé pøi inventarizaci pokladní hotovosti a cenin se považují za schodek, popø. pøebytek Na úètech úètových skupin 22 a 23 se úètuje na základì oznámení banky o pøijatých nebo provedených platbách (bankovní výpisy). Vklady nebo výbìry penìz v hotovosti, pøevody mezi bankovními úèty, se úètují prostøednictvím úètu 26 - Peníze na cestì Na úètu 21. Pokladna se úètuje stav a pohyb penìz v hotovosti, šekù, pøijatých místo hotových penìz a poukázek k zúètování. Stav penìz v pokladnì nelze nahrazovat stvrzenkami èi úpisy. Jednotlivé úèetní pøípady musí být doloženy pokladními doklady Na úètu 21 Ceniny se úètuje stav zejména poštovních známek, kolkù, dálnièních kuponù, karet, èlenských známek, které pøedstavují urèitou majetkovou hodnotu s limitem èerpání, ze které bude moci být po vydání do používání èerpáno. Ceniny svìøené zamìstnancùm, funkcionáøùm a èlenùm na pøedem stanovené úèely se úètují jako pohledávky za zamìstnanci, resp. jiné pohledávky Na úètu 22 Úèty v bankách se úètuje stav a pohyb penìžních prostøedkù úèetní jednotky v bankách è. 409 Dlouhodobý majetek 1. Bod upøesòuje rozdìlení dlouhodobého majetku celkem do skupin I.- IV. a dále v každé skupinì další rozdìlení dle druhu majetku. Dlouhodobý majetek se dìlí zejména na nehmotný a hmotný. 2. Obsahové vymezení Nehmotný dlouhodobý majetek je rozdìlen do skupin. Jedná se nehmotný majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenìní urèené úèetní jednotkou. Dle zákona o daních z pøíjmù, v aktuálním znìní, je nutné vést jako dlouhodobý nehmotný majetek od èástky 60 tis. Kè (majetek zaøazený do užívání v r. 2004). Dlouhodobý nehmotný majetek se úèetnì postupnì odepisuje do nákladù. Dlouhodobý hmotný majetek je rozdìlen dle své povahy do skupin: Pozemky úèetnì se evidují všechny pozemky bez ohledu na výši ocenìní, pokud nejsou zbožím (nejsou zakoupeny za úèelem dalšího prodeje bez úpravy). Pozemky se neodepisují. Samostatné movité vìci a soubory vìcí jedná se hmotný majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenìní urèené úèetní jednotkou Dle zákona o daních z pøíjmù, v aktuálním znìní, je nutné úèetnì evidovat hmotný majetek od èástky 40 tis. Kè. Dlouhodobý hmotný majetek se úèetnì postupnì odepisuje do nákladù Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek se odepisuje na základì odpisového plánu nepøímo prostøednictvím úèetních odpisù, které stanoví úèetní jednotka podle zákona. Zùstatková cena se zjiš uje pomocí oprávek k dlouhodobému nehmotnému a hmotnému majetku vytváøených v souladu s úèetními odpisy (Od zùstatku na poèátku roku se odeète hodnota oprávek a získá se zùstatková cena pøedmìtu) Úèetní odpisy se poèítají z ceny, za kterou je dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek ocenìn v úèetnictví, a to do její výše Sazby úèetních odpisù si stanoví úèetní jednotka napø. z hlediska èasu, pøedpokládané doby upotøebitelnosti, nebo též z hlediska opotøebení Úèetní odpisy se úètují ve prospìch úètù úètových skupin 07- Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku a 08 Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku a na vrub úètu 55 Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. è. 410 Zásoby 1. Bod upøesòuje rozdìlení zásob dle druhù Materiál pøi výrobním procesu pøechází zcela nebo z èásti do výrobku a tvoøí jeho podstatu - úèet 11. Výrobky jsou vìci vlastní výroby urèené k prodeji nebo ke spotøebì uvnitø úèetní jednotky úèet 12. Zboží obsahuje movité vìci nabyté za úèelem prodeje, pokud úèetní jednotka s tìmito vìcmi obchoduje úèet 13. è. 411 Zúètovací vztahy 1. Bod upøesòuje rozdìlení zúètovacích vztahù dle druhù na pohledávky (nìkdo organizaci dluží), jiná aktiva, závazky (organizace nìkomu dluží), jiná pasiva 6 vestnik 21.PM6 6

7 2. Obsahové vymezení dále rozlišuje druhy pohledávek, závazkù z hlediska jak a vùèi komu vznikly. è. 412 Náklady a výnosy 1. Bod upøesòuje rozdìlení nákladù - A (výdajù) a výnosù B (pøíjmù) do jednotlivých skupin dle povahy Na vrub úètù (MD) úètové tøídy 5-Náklady se úètuje o nákladech a výdajích vynaložených na èinnosti organizace narùstajícím zpùsobem od poèátku úèetního období Ve prospìch (Dal) úètové tøídy 6- se úètují veškeré výnosy narùstajících zpùsobem od poèátku úèetního období. 4. Postupy úètování náklady, 5. Postupy úètování výnosy. Tyto postupy upøesòují na které úèty mají být zaúètovány jednotlivé druhy nákladù a výnosù. è. 413 Vlastní zdroje a dlouhodobé závazky 1. Bod upøesòuje a rozlišuje jednotlivé druhy zdrojù a závazkù Vlastní jmìní je vlastním zdrojem krytí majetku úèetní jednotky Tvorba a èerpání fondù se øídí interními pøedpisy úèetní jednotky, pøípadnì rozhodnutím oprávnìného orgánu úèetní jednotky Výsledek hospodaøení vypoøádá úèetní jednotka podle Èeského úèetního standardu è. 402 IV. Rozsah a zpùsob sestavování úèetní závìrky (od roku 2005, dle zákonù platných v záøí 2004) Úèetní závìrka zahrnuje rozvahu, výkaz zisku a ztráty a pøílohu Rozvaha položky aktiv a pasiv se uvádìjí v hodnotì neupravené o opravné položky a oprávky, tj. brutto. Opravné položky a oprávky k pøíslušným aktivùm se uvedou v aktivech rozvahy v záporných hodnotách. Hodnoty položek rozvahy se vykazují podle skuteèných zùstatkù zjištìných na jednotlivých syntetických úètech smìrné úètové osnovy buï s kladným nebo záporným znaménkem. ROZVAHA ve zjednodušeném rozsahu Název,sídlo (v tis.kè) k.200 právní forma pøedmìt èinnosti IÈO: Stav k 1.1. Stav k AKTIVA A. Dlouhodobý majetek celkem I. Dlouhodobý nehmotný majetek II. Dlouhodobý hmotný majetek III. Dlouhodobý finanèní majetek IV. Oprávky k dlouhodobému majetku B. Krátkodobý majetek celkem I. Zásoby celkem II. Pohledávky celkem III. Krátkodobý finanèní majetek IV. Jiná aktiva AKTIVA celkem PASIVA A. Vlastní zdroje celkem I. Jmìní II. Výsledek hospodaøení B. Cizí zdroje celkem I. Rezervy II. Dlouhodobé závazky III. Krátkodobé závazky IV. Jiná pasiva PASIVA celkem Podpisový záznam: Datum sestavení: Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu zahrnuje pouze položky oznaèené velkými písmeny latinské abecedy a øímskými èíslicemi, pokud jedna položka rozvahy obsahuje nìkolik úètových skupin a v rámci skupiny bude existovat nìkolik skupinových úètù, pak bude položka rozvahy úhrnem mezisouètù pøíslušných úètových skupin (viz.návrh úètového rozvrhu bod. II., bod 2. Sestavení úètového rozvrhu ) Výkaz zisku a ztráty uvádí k rozvahovému dni koneèné zùstatky syntetických úètù nákladù a výnosù, rozdìlené na hlavní èinnost a hospodáøskou èinnost. Výsledek hospodaøení pøed zdanìním a výsledek hospodaøení po zdanìní se uvede samostatnì za hlavní èinnost a samostatnì za hospodáøskou èinnost. Za úèetní jednotku jako celek se dílèí výsledky hospodaøení sumarizují. Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu zahrnuje pouze položky oznaèené velkými písmeny latinské abecedy a øímskými èíslicemi. Sumy jednotlivých nákladových a výnosových položek vzniknou sumarizací skupinových úètù v rámci úètových skupin (viz návrh úètového rozvrhu II. Bod 2. Sestavení ) VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY ve zjednodušeném rozsahu Název,sídlo (v tis.kè) k.200 právní forma pøedmìt èinnosti IÈO: Název položky Èinnosti Hlavní Hospodáøské 1 2 A. Náklady I. Spotøebované nákupy II. Služby III. Osobní náklady IV. Danì a poplatky V. Ostatní náklady VII. Odpisy,prodaný majetek,rezervy, opr.polož. VIII. Poskytnuté pøíspìvky Náklady celkem B. Výnosy I. Tržby za vlastní výnosy a za zboží II. Zmìny stavu vnitroorganizaèních zásob III. Aktivace celkem IV. Ostatní výnosy V. Tržby z prodeje majetku, rezervy a opr.polož. VI. Pøijaté pøíspìvky VII. Provozní dotace Výnosy celkem C. Výsledek hospodaøení pøed zdanìním D. Výsledek hospodaøení po zdanìní Podpisový záznam: Datum sestavení: Pøíloha k úèetní závìrce se sestavuje popisným zpùsobem nebo ve formì tabulek. Obsah pøílohy pøesnì vyjmenovává 30 vyhlášky è. 504/2002 Sb., v aktuálním znìní (Vìstník è. 1/2004). Dùležité upozornìní: Pøi podání daòového pøiznání k dani z pøíjmù právnických osob za období, ve kterém došlo k pøechodu z jednoduchého na podvojné úèetnictví, je nutné se øídit èl.ii zákona è. 438/03 Sb. èl.ii Pøechodná ustanovení, bod 8. (k pøechodu došlo v roce 2005). 7 vestnik 21.PM6 7

8 Poplatník (organizace ÈZS) a) zvýší výsledek hospodaøení o hodnotu zásob a cenin, hodnotu poskytnutých záloh s výjimkou záloh na hmotný a nehmotný majetek, hodnotu pohledávek, které by pøi úhradì byly zdanitelným pøíjmem, a souèasnì b) sníží výsledek hospodaøení o hodnotu pøijatých záloh, hodnotu závazkù, které by pøi úhradì byly výdajem na dosažení, zajištìní udržení pøíjmù, zjištìných k 31. prosinci 2004, a to jednorázovì za zdaòovací období roku 2005, nebo postupnì v prùbìhu nejvýše 3 zdaòovacích období. V. Pøíklady úètování souvztažností souèást Vìstníku è. 2/2004 a deník ZO ÈZS V dalším èlánku tohoto Vìstníku è. 2/2004 jsou uvedeny Pøíklady úètování souvztažností ve zjednodušeném rozsahu. Aby bylo zøejmé, jak mají organizace pøi pøechodu do r postupovat, byly poèáteèní zùstatky k 1.1., vyplývající z inventarizace k , a nìkteré z položek Pøíkladù úètování souvztažností (dle èísel dokladu) zaúètovány do Vzorového úèetního pøíkladu za mìsíc leden. Vzorový úèetní pøíklad za mìsíc leden je souèástí úèetního deníku organizací ÈZS (poslední dvojlist). Úèetní deník organizací ÈZS obdrží každá základní organizace v jednom vyhotovení zdarma a to prostøednictvím územní rady ÈZS. Doporuèujeme ZO ÈZS, aby si deník na územní radì vèas vyzvedly. Vzorový úèetní pøíklad používá k oznaèování (kódování) druhù úèetních dokladù tyto kódy: Pokladní doklady P P - pokladní doklad pøíjmový P V - pokladní doklad výdajový F D - faktura dodavatelská F O - faktura odbìratelská V V - vnitøní doklad k zúètování B U - bankovní výpis Úèetní doklady se èíslují každý druh samostatnou èíselnou øadou od poèátku roku narùstajícím zpùsobem. Pøi dokladové inventuøe na konci roku je nutné uvést u každého druhu dokladu poèet zaúètovaných dokladù v roce. Vzorový úèetní pøíklad názornì ukazuje zaúètování zùstatkù k 1.1., úètování nìkterých položek z Pøíkladù úètování souvztažností v mìsíci leden, úèetní závìrku na konci ledna a pøevod zùstatkù k 1. únoru. Pro úètování v deníku ZO ÈZS doporuèujeme dodržovat zásady: a) že strana MD je vždy položka plus a strana Dal je položka se znaménkem minus u slouèeného sloupce (výjimka - úèet 21 pokladna a úèty výnosù, tj. úèty skupiny 60-69) b) volné neoznaèené úèty lze použít (dle vzoru na skupiny 33) na podrobnìjší èlenìní jednotlivých skupin, na evidenci nákladù a výnosù daòovì uznatelných, na evidenci výbìru èlenských známek, pøípadnì na podrozvahové úèty, dle potøeby ZO. c) v zadní èásti úèetního deníku je návrh úèetní závìrky ZO, který byl zpracován jako pomùcka pro hospodáøe. Kontrolu správnosti úètování v úèetním období lze provést tak, že rozdíl mezi souètem nákladù a souètem výnosù (výsledovka) má být stejný jako a rozdíl mezi souètem aktiv a souètem pasiv (rozvaha). Formální kontrola správnosti = souèet obratù MD všech úètù = souèet obratù Dal všech úètù = souèet všech položek ve sloupci Položky (výjimkou je položka VV81 z technických dùvodù ve Vzorovém úèetním pøíkladu) VI. Doporuèení k vedení úèetní agendy základní organizace Èeský zahrádkáøský svaz eviduje k celkem 3375 základních organizací. Tyto organizace je možné rozdìlit do tøí skupin a podle toho do které skupiny jednotlivá organizace patøí se mùže rozhodnout jakou formu úètování zvolí: 1. Malé organizace s malým poètem èlenù a malým rozsahem èinnosti. (organizace není plátcem danì z pøíjmù právnických osob, ani plátcem DPH). 2. Menší a støední organizace s malým poètem èlenù a vìtším rozsahem èinnosti, nebo naopak s velkým poètem èlenù, ale malým rozsahem èinnosti (organizace je nebo není plátcem danì z pøíjmù právnických osob, není plátcem DPH). Tìmto organizacím je možné doporuèit úètování v dodaném deníku Èeského zahrádkáøského svazu, který pro potøebu organizací ÈZS byl zpracován a v jednom vyhotovení je pro každou ZO ÈZS k pøevzetí na územní radì. Další deník bude možné si objednat v ekonomickém oddìlení ústøedí ÈZS a bude se prodávat v cenì do 35 Kè. 3. Velké organizace (organizace je plátcem danì z pøíjmù právnických osob, plátcem DPH nebo plátcem danì spotøební) Tyto organizace by mìly používat úètování do úèetních kont, pøípadnì nìkterý ze Software pro vedení úèetnictví na poèítaèi. Souèasný trh se Software (programy pro vedení úèetnictví na poèítaèi) nabízí velké množství rùzných úèetních programù. Je tìžké doporuèit nìkterý konkrétní program pro potøebu základních organizací, protože jejich podmínky jsou znaènì odlišné. Volba konkrétního programu pro PC závisí také na technických možnostech (Hardware) i finanèních možnostech organizací. Ústøedí ÈZS oslovilo nìkolik softwarových firem a které nabídly své úèetní programy. Vìtšina tìchto úèetních programù je ovšem souèástí rozsáhlého balíèku programù, obsluha programù a instalace je nároèná, mnohdy prostøednictvím Internetu. Døíve, než se základní organizace pro nìkterý úèetní program pro vedení úèetnictví na poèitaèi rozhodne, je nutné si pøedem uvìdomit, že se nejedná jen o Hardware (technické vybavení poèítaèe) a Software (programové vybavení). Zakoupený úèetní program je nutné do PC nainstalovat zpravidla pomocí CD nosièe, v poèáteèní fázi je dále nutné doplnit do programu potøebné údaje (èíselníky, úètový rozvrh a pod.) což vyžaduje pomìrnì hodnì èasu. Dle zákonných úprav je nutné mít zajištìnu aktualizaci programu a mít i metodickou podporu od firmy, která úèetní program dodává (proškolení obsluhy). Nìkteré územní rady ÈZS, které úètují podvojnì, v souèasné dobì používají pro podvojné úètování bìžný tabulkový program, který asi pro svou potøebu upravily. Také na internetu je moné najít rùzné úèetní programy, nìkteré z nich lze stáhnout zdarma a používat pøi omezeném poètu položek. Zpracovala: I. Koláøová 8 vestnik 21.PM6 8

9 3. Pøíklady úètování souvztažnosti ve zjednodušeném rozsahu Pokladna Banka Úètování na úètech Text Pøíjem Vydání Pøíjem Vydání MD MD Dal Dal Kè Kè Kè Kè úèet Kè úèet Kè Otevírání úèetních knih - Úèetní standard è. 402 Stavy rozvahových položek k 1.1. v návaznosti na inventarizaci PZ1 hotovost v pokladnì PZ2 finanèní prostøedky na BÚ PZ3 DHNM 01, PZ4 materiál PZ5 zboží PZ6 pohledávky PZ7 oprávky , PZ8 dodavatelé PZ9 vlastní jmìní PZ10 rezerva na opravu støechy moštárny PZ11 aktivní úèty(koneèný zùstatek na MD) PZ12 pasivní úèty (koneèný zùstatek na D) PZ13 zisk z pøedchozího úèet.období Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek (DHM adnm) - Úèetní standard è nákup pozemku úhrada faktury za pozemek pozemek pøevedený do užívání nákup stroje -DHM dodavatel.faktura (nad 40tis.Kè) úhrada faktury za strojní vybavení dodavateli - DHM Instalace stroje - uvedení DHM do používání roèní úèetní odpis dle odpisového plánu vyøazení DHM pro nepoužitelnost po 1.roce odpisu doodepsání zùstatkové ceny vyøazeného DNM prodej DHM plnì odepsaného - faktura úhrada prodaného DHM odbìratelem pøes BÚ nákup programu -bezúplatnì darem (nad 60tis. Kè) roèní úèetní odpis k (software) dle odpis.plánu vyøazení DNM - èásteènì odepsaného doodepsání zùstatkové ceny vyøazeného DNM Dlouhodobý drobný hmotný majetek (DDHM a DDNM) - Podle vnitøní smìrnice ZO 16 nákup DDNM (program do PC) nákup DDHM (monitor) úhrada faktur dodavateli za DDNM a DDHM odpis úèetní DDNM odpis úèetní DDHM Materiál,zásoby,zboží - Úèetní standard è Materiál (zpùsob A - skladem, zpùsob B - spotøeba) 21 nákup materiálu na fakturu zp.a (10ks x 280,-) úhrada faktury za materiál dodavateli nákup materiálu za hotové zp.a (5ks x 320,-) materiál pøijatý darem zp. A (10ks x 150,-) spotøeba materiálu - výdej sklad zpùs.a zpùsob B nákup materiálu v roce(do spotøeby) zp.b konec roku pøevod stavu úètu k zp.b konec roku fyzický stav dle inventarizace Vlastní výrobky 29 výroba, pøíjem na sklad (10ks x 80,- + 28ks x 100,-) vyskladnìní k prodeji (7ks x 50,-) prodej výrobkù na fakturu úhrada faktury odbìratelem Zboží 33 nákup zboží za hotové zpùsob A (10ks x 24,-) nákup - zboží na fakturu zpùsob A (20ks x 135,-) úhrada faktury dodavateli zpùsob A prodej zboží zpùsob A (7ks x 300,-) zpùsob B nákup zboží bìhem roku zp.b konec roku pøevod poèáteè.stavu k zpùsob B koncem roku stav dle inventarizace Inventurní rozdíly materiál,zboží - Úèetní standard è. 403 úbytek do stanovené normy (vnitøním pøedpisem) 40 materiál zboží úbytek nad stanovenou normu (vnitøním pøedpisem) 42 materiál vestnik 21.PM6 9

10 43 zboží pøebytek materiál pøebytek zboží Pokladna, bìžný úèet - Úèetní standart è. 408, 411, tržby za prodej výrobkù v hotovosti tržby za prodej služeb v hotovosti tržby za prodané zboží v hotovosti tržby za výkony a zboží na podkladì faktury úhrada faktury odbìratelem na bankovní úèet tržba za prodej výrobkù,služeb,zboží bezhotovostnì výpis z banky - pøipsaná hotovost z pokladny hotovost odvedená z pokladny na BÚ pøijaté úroky z BÚ pøijetí peòìžního daru na BÚ na provozní èinnost daò z nemovitosti poplatky za vedení úètu v bance nákup kanceláøských potøeb v hotovosti spotøeba energie,voda,plyn - faktura (úèel. pøíspìvek) spotøeba energie,voda,plyn - platba pøes BÚ oprava stroje a údržba v hotovosti cestovné funkcionáøù ZO v hotovosti náklady na reprezentaci - obèerstvení poštovné, nájem nebytových prostor,ostatní služby vybraná hotovost z BÚ do pokladny pøíjem do pokladny vyybrané hotovosti z BÚ provozních záloha dodavateli z BÚ (napø. elektøina) faktura za služby vèet.zúèt.zálohy pøijetí zálohy od odbìratele na BÚ (nákup výrobkù) faktura za výrobky vè. zúèt. zálohy v cenì prodeje nákup služeb na fakturu od dodavatele úhrada faktury za služby dodavateli z bìžného úètu Náklady, výnosy - Úèetní standart è Èlenské známky 73 nákup známek od RR nebo ÚR (1000ks x 60,-) prodej známek èlenùm ZO (700ks x 100,-) vrácení neprodaných známek (300ks x 60,-) zúèt.prodaných známek do výnosù (700ks x 40,-) Mzdy 77 hrubé mzdy(z mezd,dpp, DPÈ,funk.odmìn..) soc. a zdrav. pojištìní za firmu - 34% odvod zdr. a soc.pojištìní za firmu ( ) výplata mzdy v hotovosti (mzdy, DPP, DPÈ) zdravot.a sociální pojištìní za zamìstnance - 12,5% pøedpis dañ z pøíjmu fyz.osob z mezd odvod z BÚ danì z pøíjmu fyz.osob splátka pùjèky zamìstnance odvod soc.zdrav. pojištìní a daní Dotace ze státního rozpoètu prostøednictvím MZe ÈR 86 pøíjem dotace od ÚR nebo RR (po vyúètování) nájemné výstava (doklad pøedložen k vyúètování ) Svazová ocenìní 88 vìcný dar - vyznamenání od ÚR, RR ÈZS - pøíjem vìcnýdar, vyznamenání od ÚR,RR - nákup vìcný dar - vyznamenání z prostøedkù ZO Svépomocný fond SVF - pùjèky 91 pùjèka finanèních prostøedkù do SVF roèní úrok z pùjèky (vkladu) do SVF výbìr pùjèky (vkladu) do SVF vèetnì úrokù pùjèka ze SVF na nákup zaøízení moštárny úrok z pùjèky ze SVF splátka pùjèky ze SVF vèetnì úrokù Úèelový pøíspìvek na èinnost organizace - za jednu osobu 97 úèelový pøíspìvek na náklady (1 osoba) - záloha vyúètování úèel.pøíspìvku - (k položce èíslo 59) doplatek úèelového pøíspìvku Rezervy zákonné (oprava hmot.majetku) - Úèetní sandart è tvorba rezervy v 1.roce (na støechu) rozpuštìní rezervy z minulého období vestnik 21.PM6 10

11 Hospodáøský výsledek (po schválení èlen.schùzí) - Úèetní standard è z,úèt.hv z minulého roku - zisk zúèt. HV z minulého roku - ztráta Daò z pøíjmu právnických osob - Úèetní standart è daò z pøíjmu dle daò pøiznání platba danì z pøíjmu pøes banku (BÚ) ; 106 penále za opoždìnou platbu danì úhrada penále pøes BÚ Kontrolní souèty PS (poèát.stav k 1.1.) Obraty na úètech - MD, Dal KS( koneèný stav k ) Obraty na MD Obraty na Dal Náklady: , Výnosy: , Výsledovka - Zisk ,- Aktiva: ,- Pasiva: ,- Rozvaha - Zisk ,- Uzavírání úèetních knih - Úèetní standad èíslo 402 koneèné zùstatky (KZ) MD aktivních úètù úèet 21 KZ ,- 22 KZ ,- 31 KZ 2.100,- 01 KZ ,- 02 KZ 8.000,- 03 KZ ,- 07 KZ 8.480,- 11 KZ 5.350,- 12 KZ 3.250,- 13 KZ 5.850,- celkem KZ na MD aktivních úètù ,- koneèné zùstatky ( KZ) Dal pasivní úèty 32 KZ 5.800,- 08 KZ 8.000,- 90 KZ ,- 94 KZ ,- celkem KZ na Dal pasivních úètù ,- tyto koneèné zùstatky budou zároveò poèáteèními stavy k KZ1 hotovost v pokladnì KZ2 finanèní prostøedky na BÚ KZ3 pohledávky KZ4 DHNM KZ5 DHNM KZ6 DHNM KZ7 oprávky KZ8 materiál KZ9 zásoby KZ10 zboží KZ11 závazky KZ12 oprávky KZ13 vlastní jmìní KZ14 rezervy KZ15 zisk z pøedchozího úèetního období Úèetní pøípady z budoucích úèetních období 108 tvorba rezervy v 2. a 3. roce dodavatelská faktura na opravu støechy ve roce úhrada dodavatelské faktury zúètování celé rezervy po opravì støechy vyúètování úèelového pøíspìvku (podíl jedné osoby) Zpracovala: Hu ová 11 vestnik 21.PM6 11

12 4. Èeské úèetní standardy pro úèetní jednotky, které úètují podle vyhlášky è. 504/2002 Sb., ve znìní pozdìjších pøedpisù (dále jen Èeské úèetní standardy pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání ) Èíslo Název 401 Úèty, úètování na úètech a vnitroorganizaèní úèetnictví 402 Otevírání a uzavírání úèetních knih a úèetní závìrka 403 Inventarizaèní rozdíly 404 Kursové rozdíly 405 Deriváty 406 Cenné papíry, podíly a smìnky 407 Opravné položky k pohledávkám, rezervy a pohledávky po lhùtì splatnosti 408 Krátkodobý finanèní majetek a krátkodobé bankovní úvìry 409 Dlouhodobý majetek 410 Zásoby 411 Zúètovací vztahy 412 Náklady a výnosy 413 Vlastní zdroje a dlouhodobé závazky Èeský úèetní standard pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání è. 401 Úèty, úètování na úètech a vnitroorganizaèní úèetnictví 1. Cíl Cílem tohoto standardu je obecnì vymezit podle zákona è. 563/1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen zákon ) a vyhlášky è. 504/2002 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona è. 563/1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání, pokud úètují v soustavì podvojného úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen vyhláška ) úèty, úètování na úètech a vnitroorganizaèní úèetnictví za úèelem docílení souladu pøi používání úèetních metod úèetními jednotkami. 2. Obsahové vymezení 2.1. Okamžik uskuteènìní úèetního pøípadu Okamžikem uskuteènìní úèetního pøípadu je den, ve kterém dojde zejména ke splnìní dodávky, vzniku závazku, platbì závazku, inkasu pohledávky, postoupení pohledávky, vkladu pohledávky, poskytnutí èi pøijetí zálohy, pøevzetí dluhu, zjištìní manka, schodku, pøebytku èi škody, pohybu majetku uvnitø úèetní jednotky a k dalším skuteènostem vyplývajícím ze zvláštních pøedpisù nebo z vnitøních pomìrù úèetní jednotky, které jsou pøedmìtem úèetnictví a které v úèetní jednotce nastaly, popø. úèetní jednotka má k dispozici potøebné doklady tyto skuteènosti dokumentující (napø. bankovní výpisy, výpisy ze Støediska cenných papírù). Pro výpoèet kursových rozdílù je dnem uskuteènìní úèetního pøípadu u dodavatele den vystavení faktury nebo obdobného dokladu, u odbìratele den pøijetí faktury nebo obdobného dokladu Pøi pøevodu vlastnictví k nemovitostem, které podléhají vkladu do katastru nemovitostí, se za den uskuteènìní úèetního pøípadu považuje den doruèení návrhu na vklad katastrálnímu úøadu. Dojde-li k povolení vkladu, úèetní zápisy k tomuto dni se nemìní. Není-li vklad povolen, musejí se úèetní zápisy u zúèastnìných stran zpìtnì opravit. Podmínìnost uskuteènìní úèetního pøípadu nabytím právního úèinku vkladu se vyjádøí poznámkou na analytických úètech a pøi inventarizaci v inventurním soupisu Metoda úètování èasového rozlišení Náklady a výnosy zachycují úèetní jednotky podle tìchto zásad: a) náklady a výnosy se úètují zásadnì do období, s nímž èasovì a vìcnì souvisí, b) opravy nákladù nebo výnosù minulých úèetních období se úètují na úètech nákladù a výnosù, kterých se týkají, c) náhrady vynaložených nákladù minulých úèetních období se úètují do výnosù bìžného roku, d) náklady a výdaje, které se týkají budoucích období, je nutno èasovì rozlišit ve formì - nákladù pøíštích období (úèet 381), - výdajù pøíštích období (úèet 383), e) výnosy a pøíjmy, které se týkají budoucích období, je nutno èasovì rozlišit ve formì - výnosù pøíštích období (úèet 384), - pøíjmù pøíštích období (úèet 385) Hlediskem pro úètování úèetních pøípadù èasového rozlišení je skuteènost, že je znám jejich titul (vìcné vymezení), výše a období, kterého se týkají Úèty èasového rozlišení podléhají inventarizaci a pøi ní se posuzuje jejich výše a odùvodnìnost Èasové rozlišení není nutno používat v pøípadech, pokud tak stanoví zvláštní právní pøedpis Postup pøi èasovém rozlišení úèetní jednotka upraví vnitøním pøedpisem, který nesmí každoroènì mìnit. Ke zmìnì mùže dojít jen zcela výjimeènì a je nutné pøitom postupovat podle zákona o úèetnictví Syntetické úèty V úètové osnovì jsou uplatnìny syntetické úèty konèící èíselnými znaky 1 až Úèetní jednotky mohou na základì svého rozhodnutí použít analytické èlenìní k syntetickým úètùm podle bodu Analytické úèty - hlediska pro vytváøení analytického èlenìní úètù Pøi vytváøení analytického èlenìní úètù berou úèetní jednotky v úvahu následující hlediska, pokud tato nejsou již zohlednìna pøímo syntetickými úèty úètové osnovy: a) èlenìní podle jednotlivých druhù majetku, hmotnì odpovìdných osob a míst uložení èi umístìní pøi úètování o majetku. Oddìlenì se sleduje majetek daný do zástavy, popø. kterým se ruèí za závazky. U pohledávek je èlenìní podle jednotlivých dlužníkù. U cenných papírù se na oddìlených analytických úètech sledují cenné papíry v umoøovacím øízení, b) èlenìní závazkù podle jednotlivých vìøitelù, c) èlenìní podle èasového hlediska u závazkù, tj. zda jde o hodnoty krátkodobé povahy (do jednoho roku vèetnì) nebo dlouhodobé (nad jeden rok), pokud se o nich nemusí úètovat v úètové skupinì 95, d) èlenìní na èeskou a cizí mìnu v pøípadech stanovených zákonem, e) èlenìní podle položek úèetní závìrky, f) èlenìní nákladù a výnosù na èinnosti, z nichž pøíjmy (výnosy) jsou pøedmìtem danì z pøíjmù a v rámci toho èlenìní na èinnosti, z nichž pøíjmy jsou od danì osvobozeny, g) èlenìní pro daòové úèely, tzn. pro transformaci úèetního výsledku hospodaøení ze zdaòované èinnosti pøed zdanìním na daòový základ vymezený zákonem o daních z pøíjmù, zejména pokud jde o výdaje na dosažení, zajištìní a udržení pøíjmù a zdaòované pøíjmy, pro potøeby danì z pøidané hodnoty, spotøebních daní apod., h) èlenìní pro potøeby zúètování s institucemi sociálního zabezpeèení a zdravotního pojištìní, i) èlenìní z hlediska potøeb finanèního øízení úèetní jednotky, j) èlenìní podle druhu èinnosti úèetní jednotky, pokud to vyžaduje zvláštní právní pøedpis, k) èlenìní podle požadavkù externích uživatelù údajù z úèetnictví, zejména orgánù státní statistiky Podrozvahové úèty Na podrozvahových úètech v úètových skupinách 97 až 99 se sledují dùležité skuteènosti, o kterých se neúètuje a jejichž znalost je podstatná pro posouzení majetkoprávní situace úèetní jednotky a jejich ekonomických zdrojù. Jedná se pøedevším o využívání cizího majetku, ke kterému nemá 12 vestnik 21.PM6 12

13 úèetní jednotka vlastnické právo, popø. právo hospodaøení, dále evidence práv, o kterých se neúètuje (hypotéky), nebo materiálu, jehož poøízení, uchování, udržování a sledování vyplývá z obecnì platných právních pøedpisù, napø. materiál civilní obrany a jiné Na podrozvahových úètech se sledují zejména: - pøijatá depozita a hypotéky, - najatý majetek, - majetek svìøený do úschovy, - zásoby pøijaté ke zpracování, - pøísnì zúètovatelné tiskopisy, - materiál ve skladech civilní ochrany a ostatní materiál specifického použití, - program 222, - deriváty, - smìnky k inkasu použité k úhradì do doby jejich splatnosti, - pohledávky, které se odepisují podle zákona è. 586/1992 Sb., o daních z pøíjmù ve znìní pozdìjších pøedpisù a zákona è. 593/1992 Sb., o rezervách, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (zejména zákona è. 132/1995 Sb., o rezervách pro zjištìní základu danì z pøíjmù), - závazky ze smluvních pokut a úrokù z prodlení, - pohledávky ze smluvních pokut a úrokù z prodlení, - odepsané pohledávky, - poskytnuté záruky a jiné obdobné závazky, - pøijaté záruky a jiné obdobné pohledávky, - poskytnuté zástavy, pokud se o nich neúètuje podle Èeského úèetního standardu è. 409 Dlouhodobý majetek, - pøijaté zástavy, - závazky z leasingu, - pohledávky z leasingu, - pohledávky z pevných termínových operací, - závazky z pevných termínových operací, - pohledávky z opcí, - závazky z opcí Vnitroorganizaèní úèetnictví - úèty úètové tøídy 7 a Formu, organizaci a zamìøení vnitroorganizaèního úèetnictví si úèetní jednotka stanoví sama, pøitom musí zabezpeèit pro potøeby finanèního úèetnictví prùkazné podklady: a) o stavu a zmìnì stavu zásob vytvoøených vlastní èinností, b) pro vyjádøení aktivace vlastních výkonù, c) pro ocenìní zásob a ostatních výkonù vytvoøených vlastní èinností Vnitroorganizaèní úèetnictví lze organizovat: a) v rámci analytických úètù k finanènímu úèetnictví, b) v samostatném úèetním okruhu, pro který se zvolí úèty v rámci volných úètových tøíd 7 a 8. Obsahovou náplò uvedených úètových tøíd, zvolených úètových skupin a jednotlivých syntetických úètù si urèí úèetní jednotka sama. Úèetní jednotka si v tomto pøípadì zvolí i úèetní období, pokud jím bude kratší období než kalendáøní rok, c) kombinací pøístupù podle bodù a) a b) Spojovací úèty prokazující návaznost mezi finanèním a vnitroorganizaèním úèetnictvím pøi jeho organizaci v samostatném úèetním okruhu si úèetní jednotka zvolí v rámci úètù úètových tøíd 7 a 8, popø. jejich funkci nahradí technické prostøedky Úèty vnitroorganizaèního úèetnictví uvede úèetní jednotka v úètovém rozvrhu. Èeský úèetní standard pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání è. 402 Otevírání a uzavírání úèetních knih a úèetní závìrka 1. Cíl Cílem tohoto standardu je obecnì vymezit podle zákona è. 563/1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen zákon ) a vyhlášky è. 504/2002 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona è. 563/1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání, pokud úètují v soustavì podvojného úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen vyhláška ) otevírání a uzavírání úèetních knih a úèetní závìrku za úèelem docílení souladu pøi používání úèetních metod úèetními jednotkami. 2. Obsahové vymezení 2.1. Otevírání a uzavírání úèetních knih se øídí ustanovením 17 zákona Otevírání úèetních knih Úèty hlavní knihy se otevírají úèetními zápisy. Stavy jednotlivých rozvahových položek (aktiva a pasiva) vykázané na úètu Koneèný úèet rozvažný musí navazovat na stavy jednotlivých rozvahových položek (aktiva a pasiva) úètu Poèáteèní úèet rozvažný Úèetními zápisy na vrub úètu 961 a ve prospìch pøíslušných novì otevíraných úètù pasiv a úèetními zápisy ve prospìch úètu 961 a na vrub pøíslušných novì otevíraných úètù aktiv se zaúètují jejich poèáteèní zùstatky Zisk, popø. ztráta, zaúètovaný ve prospìch, popø. na vrub, úètu Koneèný úèet rozvažný se pøi otevírání úètù hlavní knihy zaúètují ve prospìch, popø. na vrub, úètu Výsledek hospodaøení ve schvalovacím øízení se souvztažným zápisem na vrub, popø. ve prospìch, úètu Poèáteèní úèet rozvažný Po otevøení úèetních knih se jako úèetní pøípad prvního mìsíce nového úèetního období zruší úèetní zápisy na úètech Kursové rozdíly aktivní a Kursové rozdíly pasivní se souvztažným úèetním zápisem na tìch úètech, na nichž se tyto zápisy vytvoøily pøi uzavírání úèetních knih Stav úètu Výsledek hospodaøení ve schvalovacím øízení se vyrovná: a) v pøípadì dosažení zisku ve prospìch úètu Vlastní jmìní nebo úètu Fondy, pøípadnì úètu Nerozdìlený zisk, neuhrazená ztráta minulých let, b) v pøípadì vzniklé ztráty na vrub úètu 901 -Vlastní jmìní nebo úètu Fondy, pøípadnì úètu Nerozdìlený zisk, neuhrazená ztráta minulých let. Zpùsob vypoøádání dosaženého zisku nebo vzniklé ztráty je stanoven buï zvláštním právním pøedpisem nebo statutem, stanovami èi jinou zøizovací listinou úèetní jednotky nebo vlastními pøedpisy o hospodaøení nebo pøedpisy vyšších orgánù popø. rozhodnutím pøíslušného oprávnìného orgánu úèetní jednotky Nevypoøádaná ztráta, pøípadnì nerozdìlený zisk, z minulých úèetních období zaúètovaná na úètu Nerozdìlený zisk, neuhrazená ztráta minulých let se zaúètuje na vrub nebo ve prospìch úètu Výsledek hospodaøení ve schvalovacím øízení Uzavírání úèetních knih Úèty hlavní knihy se uzavírají úèetními zápisy Koneèné stavy úètù nákladù se pøeúètují na vrub úètu Úèet výsledku hospodaøení, koneèné stavy úètù výnosù se pøeúètují ve prospìch úètu 963. Výsledný zùstatek úètu 963 se podle své povahy pøeúètuje ve prospìch, pøíp. na vrub úètu Koneèné zùstatky aktivních úètù se pøeúètují na vrub úètu Koneèný úèet rozvažný, koneèné zùstatky pasivních úètù se pøeúètují ve prospìch úètu 962. Na vrub nebo ve prospìch úètu 962 se pøeúètuje též zùstatek úètu Úèet výsledku hospodaøení (podle toho, zda byl dosažen zisk nebo vykázána ztráta) Úèetní závìrka a uzavírání úèetních knih Obsahové vymezení úèetní závìrky úèetní jednotky stanovuje 18 zákona Uzavírání úèetních knih je èinnost, pøi níž se podle ustanovení 17 zákona: a) zjiš ují obraty stran Má dáti a Dal jednotlivých syntetických úètù, popøípadì pøi vedení úèetnictví ve zjednodušeném rozsahu obraty úètových skupin, b) zjiš ují koneèné zùstatky aktivních a pasivních úètù a koneèné stavy úètù nákladù a výnosù, c) zjistí se základ danì z pøíjmù a splatná daòová povinnost úèetní jednotky za úèetní období, 13 vestnik 21.PM6 13

14 d) zjistí se úèetní výsledek hospodaøení pøevodem nákladových úètù na vrub úètu 963 -Úèet výsledku hospodaøení a pøevodem výnosových úètù ve prospìch úètu 963, e) uzavøe se úèetnictví úèetní jednotky pøevodem zùstatkù rozvahových úètù a zùstatku úètu Úèet výsledku hospodaøení na úèet Koneèný úèet rozvažný Na podkladì údajù úètu Koneèný úèet rozvažný, a úètu Úèet výsledku hospodaøení se sestaví úèetní závìrka. Èeský úèetní standard pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání è. 403 Inventarizaèní rozdíly 1. Cíl Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona è. 563/ 1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen zákon ) a vyhlášky è. 504/2002 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona è. 563/1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání, pokud úètují v soustavì podvojného úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen vyhláška ) postupy úètování inventarizaèních rozdílù za úèelem docílení souladu pøi používání úèetních metod úèetními jednotkami. 2. Obsahové vymezení Rozdíly zjištìnými pøi inventarizaci majetku a závazkù jsou a) inventarizaèní rozdíly vymezené v 30 odst. 5 zákona a b) ztráty v rámci norem pøirozených úbytkù zásob, které nejsou podle ustanovení 30 odst. 5 písm. a) zákona mankem; jedná se o technologické a technické ztráty vzniklé napø. rozprachem nebo vyschnutím v rámci technologických úbytkù ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu do výše ekonomicky zdùvodnìné normy stanovené úèetní jednotkou; normy pøirozených úbytkù zásob pro pøíslušné úèetní období úèetní jednotka stanoví ve svém vnitøním pøedpisu. 3. Postup úètování 3.1. Za inventarizaèní rozdíl vymezený 30 odst. 5 zákona se považují pøípady, kdy a) skuteèný stav je nižší (manko, popø. schodek u penìžních hotovostí a cenin) než stav na úètech a rozdíl mezi tìmito stavy nelze doložit úèetním dokladem nebo prokázat jiným zpùsobem stanoveným zákonem (mankem nejsou technologické a technické ztráty vznikající napø. rozprachem, vyschnutím v rámci technologických úbytkù ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu - jde o tzv. ztráty v rámci norem pøirozených úbytkù zásob). Rozdíl se dále posuzuje zejména podle pøíslušných ustanovení obèanského a obchodního zákoníku, zákoníku práce o odpovìdnosti za škodu, b) skuteèný stav je vyšší (pøebytek) než stav na úètech a rozdíl mezi tìmito stavy nelze doložit úèetním dokladem nebo prokázat jiným zpùsobem stanoveným zákonem. Rozdíl se dále posuzuje mimo jiné podle pøíslušných ustanovení obèanského zákoníku o vìci ztracené, skryté, opuštìné, majetkovém prospìchu Rozdíly podle bodu 3.1. se úètují podle ustanovení zákona vždy do nákladù, popø. výnosù, úèetního období, za které se inventarizace provádí, s výjimkou a) schodku u pokladní hotovosti a cenin, které se zaúètují vždy jako pohledávka vùèi hmotnì odpovìdné osobì, pokud byla uzavøena dohoda o hmotné odpovìdnosti, b) chybìjících cenných papírù, kdy je nutno úbytek z tohoto titulu uvést na oddìlených analytických úètech Cenné papíry v umoøovacím øízení a zahájit umoøovací øízení, c) pøebytku dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, který se zachytí na vrub úètu majetku a ve prospìch úètu oprávek. Pøebytek neodpisovaného dlouhodobého hmotného majetku se zachytí na vrub úètu majetku a ve prospìch úètu Vlastní jmìní Inventarizace zásob pro úèetní jednotky úètující zpùsobem A Pøi uzavírání úèetních knih se inventarizaèní rozdíly u nakupovaného materiálu a zboží zaúètují takto: - úbytky na vrub úètu Manka a škody, jde-li o manka nad normy pøirozených úbytkù nebo kdy normy nejsou stanoveny, - úbytky na vrub úètu Spotøeba materiálu, pøípadnì Prodané zboží, pokud se jedná o ztráty do normy pøirozených úbytkù, - pøebytky zásob ve prospìch úètu Jiné ostatní výnosy, popø. ve prospìch úètové skupiny 50 - Spotøebované nákupy, je-li prokázán vznik pøebytku chybným úètováním do nákladù v témže úèetním období Pøi uzavírání úèetních knih se inventarizaèní rozdíly zásob vlastní výroby úètují: - na vrub úètù úètové skupiny 61 - Zmìny stavu vnitroorganizaèních zásob, jde-li o ztráty do výše norem pøirozených úbytkù, - na vrub úètu Manka a škody v pøípadì mank nad normu pøirozených úbytkù nebo nejsou-li normy stanoveny, - u pøebytkù zásob ve prospìch úètù úètových skupin 61 - Zmìny stavu vnitroorganizaèních zásob Ustanovení inventarizace zásob pro úèetní jednotky úètující zpùsobem B Inventarizaèní rozdíly u nakupovaného materiálu a zboží v pøípadì, že se jedná o manka nad normy pøirozených úbytkù, se zachytí na vrub úètu Manka a škody a ve prospìch pøíslušného úètu zásob, pøebytky zásob se zaúètují ve prospìch úètu Jiné ostatní výnosy, popø. ve prospìch úètù úètové skupiny 50 -Spotøebované nákupy a na vrub pøíslušného úètu zásob Inventarizaèní rozdíly u zásob vlastní výroby v pøípadì, že se jedná o manka nad normy pøirozených úbytkù, se zachytí na vrub úètu Manka a škody. Pøebytky zásob se zaúètují souvztažnì s pøíslušnými úèty úètové skupiny 61 - Zmìny stavu vnitroorganizaèních zásob. Èeský úèetní standard pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání è. 404 Kursové rozdíly 1. Cíl Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona è. 563/ 1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen zákon ) a vyhlášky è. 504/2002 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona è. 563/1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání, pokud úètují v soustavì podvojného úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen vyhláška ) základní postupy úètování kursových rozdílù za úèelem docílení souladu pøi používání úèetních metod úèetními jednotkami. 2. Obsahové vymezení Pro úèely tohoto standardu se využívá obsahové vymezení kursových rozdílù uvedené v 17 a 25 vyhlášky a 42 vyhlášky - Metoda kursových rozdílù. 3. Postup úètování 3.1. Majetek a závazky vyjádøené v cizí mìnì se pøepoèítávají na èeskou mìnu podle 24 odst. 6 a 7 zákona smìnným kursem devizového trhu vyhlášeným Èeskou národní bankou. Pøi pøepoètu cizích mìn, které nejsou obsaženy v kursech devizového trhu stanovených Èeskou národní bankou, se pro pøepoèet použijí oficiální støední kursy centrálních bank, popø. aktuální kursy na mezibankovním trhu, k americkému dolaru nebo k EURu. Pro pøepoèet nakoupených nebo prodaných valut a deviz se mùže použít k okamžiku uskuteènìní úèetního pøípadu kurs, za který byl obchod uskuteènìn Na úètech pohledávek a závazkù (úètová tøída 3 a 9), úètù úvìrù a finanèních výpomocí (z úètové tøídy 2 a 9) se úètují 14 vestnik 21.PM6 14

15 kursové rozdíly vznikající v úèetnictví k okamžiku uskuteènìní úèetního pøípadu z titulu platby závazkù, popø. inkasa pohledávek do výdajù (nákladù), popø. do pøíjmù (výnosù) Kursové rozdíly zjištìné k okamžiku stanovenému v 24 odst. 2 písm. b) zákona na bankovních úètech se úètují: a) na finanèních úètech úètových skupin 21 a 22 a na vrub úètu Kursové ztráty, popø. ve prospìch úètu Kursové zisky, b) na úètech pohledávek, závazkù, úvìrù, finanèních výpomocí na úètu Ostatní dlouhodobé pùjèky se souvztažnými zápisy na pøíslušných úètech aktiv a pasiv v úètové skupinì 38, c) kursové rozdíly z cenných papírù znìjících na cizí mìnu ocenìných reálnou hodnotou (tj. cenné papíry k obchodování a k prodeji) se ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k nìmuž se sestavuje úèetní závìrka, považují za souèást ocenìní reálnou hodnotou. V pøípadì, kdy se cenné papíry nebo podíly neoceòují reálnou hodnotou, pak se kursové rozdíly zaúètují na úèet 386 -Kursové rozdíly aktivní nebo na úèet 387 -Kursové rozdíly pasivní Kursové rozdíly aktivní Úètují se zde aktivní (ztrátové) kursové rozdíly z pøepoètu dlouhodobého finanèního majetku, pohledávek a závazkù v cizí mìnì vèetnì úètù termínovaných vkladù na úètu Ostatní dlouhodobý finanèní majetek, úvìrových úètù a úètù finanèních výpomocí se souvztažnými zápisy na pøíslušných úètech dlouhodobého finanèního majetku, pohledávek a závazkù v cizí mìnì. Jako aktivní kursové rozdíly se úètují èástky snížení pohledávek a dlouhodobého finanèního majetku, jakož i èástky zvýšení zùstatkù úvìrù a zvýšení ostatních závazkù, a to v dùsledku pøepoètu podle platného kursu k poslednímu dni daného úèetního období V následujícím úèetním období se úèetní zápisy provedené podle pøedcházejícího bodu zruší Kursové rozdíly pasivní Úètují se zde pasivní (ziskové) kursové rozdíly z pøepoètu dlouhodobého finanèního majetku, pohledávek a závazkù v cizí mìnì vèetnì úètù termínovaných vkladù na úètu Ostatní dlouhodobý finanèní majetek, úvìrových úètù a úètù finanèních výpomocí se souvztažnými zápisy na pøíslušných úètech dlouhodobého finanèního majetku, pohledávek a závazkù v cizí mìnì. Jako pasivní kursové rozdíly se úètují èástky zvýšení dlouhodobého finanèního majetku, pohledávek, jakož i èástky snížení zùstatkù úvìrù a snížení ostatních závazkù, a to v dùsledku pøepoètu podle platného kursu k poslednímu dni daného úèetního období V následujícím úèetním období se úèetní zápisy provedené podle pøedcházejícího bodu zruší. Èeský úèetní standard pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání è. 405 Deriváty 1. Cíl Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona è. 563/ 1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen zákon ) a vyhlášky è. 504/2002 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona è. 563/1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání, pokud úètují v soustavì podvojného úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen vyhláška ) základní postupy úètování derivátù za úèelem docílení souladu pøi používání úèetních metod úèetními jednotkami. 2. Obsahové vymezení Pro úèely tohoto standardu se využívá obsahové vymezení položky A.I.3. Oceòovací rozdíly z pøecenìní majetku a závazkù a 35 a 36 vyhlášky týkající se oceòovacích rozdílù pøi uplatnìní reálné hodnoty u zajiš ovacích derivátù a derivátù k obchodování. 3. Oceòování 3.1. Deriváty se oceòují podle 25 a 27 zákona Není-li k dispozici reálná hodnota (tržní) z veøejného trhu, použije úèetní jednotka odborný odhad nebo posudek znalce. Pro úèely tohoto ustanovení se požaduje zejména, aby byl použit vìrohodný model oceòování a údaje vložené do tohoto modelu byly prokazatelné (napø. kursy ÈNB, zveøejnìné úrokové sazby mezibankovního trhu, kotace organizátorù nebo tvùrcù veøejného trhu, veøejnì dostupné ratingy ratingových agentur apod.). Nesplòuje-li odborný odhad zejména výše uvedené charakteristiky, nelze-li jej provést nebo pokud jsou náklady na získání informace o pøecenìní neúmìrné jejímu významu, pak o reálné hodnotì úèetní jednotka neúètuje, neníli zøejmé, že došlo k významnému znehodnocení derivátu. 4. Postup úètování 4.1. O derivátech úètují úèetní jednotky, pokud to pøipouští pøíslušný právní pøedpis Derivátem se pro úèely tohoto pøedpisu rozumí finanèní nástroj (tj. pro úèely tohoto èlánku smlouva, podle které vzniká finanèní aktivum jedné úèetní jednotky a zpravidla finanèní závazek jiné úèetní jednotky); a) jehož reálná hodnota se mìní v závislosti na zmìnì úrokové míry, kursu cenného papíru, ceny komodity, mìnového kursu, cenového indexu, na úvìrovém hodnocení (ratingu) nebo úvìrovém indexu, resp. v závislosti na jiné promìnné (tzv. podkladová aktiva), b) který ve srovnání s ostatními typy kontraktù, v nichž je zakotvena obdobná reakce na zmìny tržních podmínek, vyžaduje malý nebo nevyžaduje žádný poèáteèní náklad nebo výdaj, c) který bude vypoøádán v budoucnosti, pøièemž doba od sjednání obchodu do jeho vypoøádání je u nìho delší než u obvyklé (tzv. spotové) operace (tj. úèetní pøípady nákupu a prodeje finanèních aktiv s obvyklým termínem dodání) Za deriváty se pro úèely tohoto standardu a standardu è. 401 nepovažují zejména: a) repo obchody (tj. úvìry, pùjèky se zajiš ovacím pøevodem zejména cenných papírù, pùjèky cenných papírù zajištìné pøevodem hotovosti, prodeje cenných papírù se souèasnì sjednaným zpìtným nákupem, nákupy cenných papírù se souèasnì sjednaným zpìtným prodejem), b) smlouvy o nákupu, prodeji, nájmu hmotného majetku a nehmotného majetku, zásob s výjimkou komodit, se kterými se mùže obchodovat na komoditních burzách (napø. zemìdìlské produkty, nerostné suroviny, drahé kovy, energie), kdy dochází k finanènímu vypoøádání. Opce, na jejímž základì má být poøízeno nebo prodáno nefinanèní aktivum, se nepovažuje za derivát podle tohoto standardu a pro úèely standardu è. 401; úètuje se však o ní na úètech Jiné pohledávky a Jiné závazky, ale na oddìlených analytických úètech. Reálná hodnota se nezjiš uje. Pøi vypoøádání opèní prémie (napø. uplatnìní, neuplatnìní, propadnutí, postoupení) se úètuje podle bodu 4.6., c) smlouvy, které vyžadují úhradu v souvislosti s klimatickými, geologickými nebo jinými fyzikálními faktory, obvykle považované za pojistky Deriváty se pro úèely tohoto standardu a standardu è. 401 èlení na pevné termínové operace (tj. forwardy, futures a swapy) a opce. Opcemi se rozumí, že kupující opce (majitel) má právo u nákupní opce (call opce) koupit nebo finanènì vypoøádat a u prodejní opce (put opce) právo prodat nebo finanènì vypoøádat stanovený podkladový nástroj (finanèní aktivum) za pøedem urèenou cenu k urèitému datu, nebo kdykoliv pøed splatností opce. Na druhé stranì prodávající opce (výstavce) má u nákupní opce povinnost prodat nebo finanènì vypoøádat a u prodejní opce povinnost nakoupit nebo finanènì vypoøádat podkladový nástroj (finanèní aktivum) za pøedem pevnì urèenou cenu. Ostatní deriváty se považují za pevné termínové operace). 15 vestnik 21.PM6 15

16 4.5. O derivátech je úètováno na podrozvahových, rozvahových a výsledkových úètech V rozvaze jsou u pevných termínových operací zaúètovány až zmìny reálné hodnoty jako pohledávka nebo závazek na úètu Pohledávky a závazky z pevných termínových operací. V pøípadì opcí je nákup opce zaúètován na samostatném analytickém úètu k úètu Jiné pohledávky a prodej opce (vystavená opce) na samostatném analytickém úètu k úètu 379 -Jiné závazky. Na tìchto úètech je též úètováno o zmìnách reálných hodnot opcí Zmìny reálné hodnoty derivátù se úètují podle povahy na vrub nebo ve prospìch úètù 373, 378, 379 souvztažnì s úètem Oceòovací rozdíly z pøecenìní majetku a závazkù. Pøi realizaci kontraktù (napø. vypoøádání, uplatnìní, neuplatnìní, prodej) se pøecenìní zruší stornováním. Bude-li uplatnìna nakoupená nákupní opce, vstupuje její cena do poøizovací ceny aktiva. V ostatních pøípadech bude poøizovací cena opce (ostatní pøípady jsou napø. uplatnìní, neuplatnìní, postoupení, propadnutí) vyúètována do nákladù nebo do výnosù na úèet Jiné ostatní náklady a Jiné ostatní výnosy. 5. Analytické a podrozvahové úèty 5.1. Na podrozvahových úètech úètují úèetní jednotky od okamžiku sjednání derivátu do jeho vypoøádání v hodnotì podkladového nástroje Rozvahové pohledávky a závazky se na analytických úètech èlení podle jednotlivých derivátù. Èeský úèetní standard pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání è. 406 Cenné papíry, podíly a smìnky 1. Cíl Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona è. 563/ 1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen zákon ) a vyhlášky è. 504/2002 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona è. 563/1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání, pokud úètují v soustavì podvojného úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen vyhláška ) základní postupy úètování operací s cennými papíry a podíly a úètování o smìnkách za úèelem docílení souladu pøi používání úèetních metod úèetními jednotkami. 2. Obsahové vymezení Pro úèely tohoto standardu se využívá obsahové vymezení cenných papírù a podílù uvedené v 9 a 16 vyhlášky a smìnek jako platebního prostøedku uvedené v 12, 20 a 21 vyhlášky. 3. Oceòování 3.1. Cenné papíry a podíly se pøi poøízení oceòují podle 25 zákona. Souèástí poøizovací ceny cenného papíru jsou pøímé náklady s poøízením související, napø. poplatky a provize makléøùm, poradcùm, burzám. Souèástí poøizovací ceny nejsou zejména úroky z úvìrù na poøízení cenných papírù a podílù a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu Cenné papíry a podíly uvedené v bodu 4.2. písm. a) se oceòují poøizovací cenou podle 25 zákona, pøípadnì mohou být ocenìny ekvivalencí (protihodnotou) podle 27 odst. 7 zákona Cenné papíry uvedené v bodu 4.2. písm. b) se oceòují pøi poøízení poøizovací cenou podle 25 zákona. K rozvahovému dni se oceòují podle 27 odst. 7 zákona Cenné papíry uvedené v bodu 4.2. písm. c) a d) se oceòují reálnou hodnotou podle 27 odst. 1 zákona, která se zjiš- uje k okamžiku stanovenému v 24 odst. 2 písm. b) zákona Ocenìním ekvivalencí (protihodnotou) se rozumí, že majetková úèast je pøi poøízení ocenìna poøizovací cenou, která je k okamžiku stanovenému v 24 odst. 2 písm. b) zákona upravena na hodnotu odpovídající míøe úèasti úèetní jednotky na vlastním kapitálu ve spoleènosti, v níž má úèetní jednotka majetkovou úèast. Zmìna v ocenìní se úètuje na úèet 921 -Oceòovací rozdíly z pøecenìní majetku a závazkù. Ocenìní úèasti je následnì: - snižováno o pøijaté dividendy, popø. o další pøíspìvky z rozdìlení, (úètuje se na pøíslušný bankovní úèet souvztažnì s úètem 061 nebo 062), - zvyšováno o podíl na zisku nebo snižováno o podíl na ztrátì vzniklých po datu akvizice ve spoleènosti, v níž má úèetní jednotka majetkovou úèast, (úètuje se na úèet 921 souvztažnì s úètem 061 nebo 062), - dále je ocenìní úèasti snižováno èi zvyšováno podíly na zmìnách ve vlastním kapitálu spoleènosti, v níž má úèetní jednotka majetkovou úèast, pøièemž tyto zmìny nebyly zahrnuty do výkazu zisku nebo ztráty, (úètuje se na úèet 921 souvztažnì s úètem 061 nebo 062) Úèetní jednotka ocení majetkovou úèast nulou, pokud její podíl na ztrátách ve spoleènosti, v níž má majetkovou úèast, je roven nebo pøevýší ocenìní její úèasti Smìnky jsou cenným papírem a oceòují se pøi poøízení podle 25 zákona. 4. Postup úètování operací s cennými papíry a podíly 4.1. V prùbìhu poøizování lze složky poøizovací ceny nakupovaných cenných papírù a podílù úètovat na úèet Poøizovaný dlouhodobý finanèní majetek (v pøípadì dlouhodobého finanèního majetku) nebo na úèet Poøizovaný krátkodobý finanèní majetek (v pøípadì krátkodobého finanèního majetku) Cenné papíry a podíly se pro úèely Èeských úèetních standardù pro úèetní jednotky, které nejsou založeny za úèelem podnikání èlení na: a) majetkové úèasti, to jsou cenné papíry a podíly, které pøedstavují podstatný nebo rozhodující vliv; (úèet Podíly v osobách pod podstatným vlivem a úèet Podíly v ovládaných a øízených osobách), b) dluhové cenné papíry držené do splatnosti, to jsou cenné papíry, které mají stanovenou splatnost a u nichž má úèetní jednotka úmysl a schopnost je držet do splatnosti. Úètuje se zde i o cenných papírech držených do splatnosti se splatností kratší než jeden rok; (úèet Dluhové cenné papíry držené do splatnosti), c) cenné papíry urèené k obchodování, to jsou cenné papíry držené po dobu kratší než jeden rok za úèelem obchodování a dosahování zisku z cenových rozdílù v krátkodobém èasovém období; (úèet Majetkové cenné papíry k obchodování a úèet Dluhové cenné papíry k obchodování), d) ostatní cenné papíry, které nelze zaøadit pod písm. a) až c); (úèet Ostatní dlouhodobý finanèní majetek) Dluhovým cenným papírem je cenný papír úvìrové povahy, napø. kupónový dluhopis, bezkupónový dluhopis a smìnky (pokud nejsou platebním prostøedkem) Zmìna reálné hodnoty se zaúètuje na vrub nebo ve prospìch analytického úètu pøíslušného finanèního majetku a ve prospìch nebo na vrub úètu Oceòovací rozdíly z pøecenìní majetku a závazkù. Pøi prodeji nebo jiném úbytku se takto zaúètovaný rozdíl zruší souvztažnì s analytickým úètem pøíslušného finanèního majetku Není-li objektivnì možné stanovit reálnou hodnotu nebo pokud náklady na získání informace o reálném ocenìní pøevýší pøínosy plynoucí z této informace, pak úèetní jednotka reálnou hodnotu neoceòuje. Úètuje však o alikvotním úrokovém výnosu podle bodu U dluhových cenných papírù se úètuje o úrokovém výnosu na vrub analytického úètu k pøíslušnému úètu cenných papírù a ve prospìch pøíslušných úètù v úètové skupinì O úrokovém výnosu se úètuje ve vìcné a èasové souvislosti (tj. v prùbìhu doby, která uplyne mezi nákupem a splatností cenného papíru) Úrokovým výnosem u dluhových cenných papírù se rozumí: 16 vestnik 21.PM6 16

17 a) u dluhových cenných papírù s úrokovou sazbou (kupónové dluhové cenné papíry) výnos stanovený touto sazbou, zaúètovaný podle Èeského úèetního standardu è. 412 Náklady a výnosy bodu 3.9., b) u bezkuponových dluhových cenných papírù a smìnek rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a poøizovací cenou, U kuponových dluhových cenných papírù držených do splatnosti se rozdíl mezi poøizovací cenou bez kuponu a jmenovitou hodnotou zaúètuje ve vìcné a èasové souvislosti podle své povahy buï na vrub úètu Prodané cenné papíry a podíly nebo ve prospìch pøíslušného úètu skupiny 65 souvztažnì s úètem finanèního majetku. O nabíhajícím úrokovém výnosu se úètuje podle bodu písm. a). U bezkuponových dluhových cenných papírù a smìnek držených do splatnosti se ve prospìch pøíslušného úètu v úètové skupinì 65 úètuje ve vìcné a èasové souvislosti rozdíl mezi poøizovací cenou a jmenovitou hodnotou. 5. Postup úètování o smìnkách 5.1. O smìnkách se úètuje: a) o smìnkách jako o cenných papírech v úètových skupinách 06 a 25 podle bodu 4. b) o smìnkách jako o platebních prostøedcích se úètuje u vìøitele na úètu Smìnky k inkasu. Poøizovací cenou cenného papíru je hodnota pohledávky. Hodnota cenného papíru na úètu Smìnky k inkasu se zvyšuje o alikvotní úrokový výnos. Úèetní jednotka postupuje pøi jeho úètování analogicky jako u smìnek v písm. a) (úrokový výnos úètuje v brutto èástce). U dlužníka se o tìchto smìnkách úètuje na úètech Smìnky k úhradì a Dlouhodobé smìnky k úhradì, c) o smìnkách jako o zajiš ovacích prostøedcích se úètuje na podrozvahových úètech Smìnky jako platební prostøedek, vyúètované na úètu Smìnky k inkasu, se pøi prodeji úètují obdobnì jako postoupení pohledávky Pøi eskontu smìnky bankou se smìnka pøevede na úèet Pohledávky za eskontované cenné papíry v ocenìní smìneènou sumou (jmenovitou hodnotou), vzniklý rozdíl bude zaúètován ve vìcné a èasové souvislosti ve prospìch výnosù. Do doby splacení eskontované smìnky smìneèným dlužníkem trvá závazek prodávajícího vùèi bance. O tomto závazku se úètuje ve prospìch úètu Eskontní úvìry, jde-li o závazek dlouhodobý, úètuje se ve prospìch úètu Dlouhodobé bankovní úvìry. 6. Analytické a podrozvahové úèty 6.1. Cenné papíry se úètují na pøíslušný úèet v analytickém èlenìní minimálnì podle druhu cenných papírù a dále podle emitentù a jmenovitých hodnot, popø. podle mìn, na které cenné papíry znìjí. Podíly se sledují na pøíslušném úètu v analytickém èlenìní minimálnì podle mìny, na kterou znìjí, a podle spoleèností, ve kterých má úèetní jednotka podíl Ruèení pozdìjším majitelùm smìnky, které vzniklo z titulu pøevodù (indosamentu) smìnky, s výjimkou eskontu, se úètují na podrozvahových úètech, a to od okamžiku pøevodu do dne vyinkasování smìnky. Ruèení se snižuje o splacené èástky pøi èásteèném splácení. Èeský úèetní standard pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání è. 407 Opravné položky k pohledávkám, rezervy a pohledávky po lhùtì splatnosti 1. Cíl Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona è. 563/ 1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen zákon ) a vyhlášky è. 504/2002 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona è. 563/1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání, pokud úètují v soustavì podvojného úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen vyhláška ) základní postupy úètování opravných položek k pohledávkám, rezerv a pohledávek po lhùtì splatnosti za úèelem docílení souladu pøi používání úèetních metod úèetními jednotkami. 2. Obsahové vymezení Pro úèely tohoto standardu se využívá obsahové vymezení opravných položek uvedené v 15 vyhlášky a rezerv uvedené v 19 vyhlášky. 3. Postup úètování 3.1. Postup tvorby a použití opravných položek stanoví 37 vyhlášky. Postup tvorby a použití rezerv stanoví 40 vyhlášky Opravné položky se vytváøejí pouze k úètùm majetku v pøípadech snížení jejich ocenìní v úèetnictví prokázaném na podkladì údajù inventarizace majetku podle 26 odst. 2 zákona. Tyto položky se vytváøejí jen v pøípadech, kdy snížení ocenìní majetku v úèetnictví není trvalého charakteru. V pøípadì trvalého snížení ocenìní majetku se vyúètuje snížení na vrub nákladù (napø. odpis pohledávky na základì soudního rozhodnutí o jejím vyrovnání podle zákona o konkursu a vyrovnání), popø. se u dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku provede mimoøádný odpis a upraví se odpisový plán Pøijatá úhrada odepsané pohledávky se vyúètuje ve prospìch úètu Platby za odepsané pohledávky. O èástku provedené úhrady se sníží zùstatek pohledávky zaúètované na podrozvahových úètech Tvorba opravných položek se provádí na vrub nákladù na základì inventarizace a pøi ní zjištìného snížení ocenìní majetku v pøípadech, kdy takto zjištìná hodnota je nižší než cena majetku vedená v úèetnictví na pøíslušných majetkových úètech Opravné položky k pohledávkám se vytváøejí za dlužníky v konkursním a vyrovnacím øízení a k nepromlèeným pohledávkám, vzniklým z titulu zdaòované èinnosti, které jsou zaúètovány v úèetnictví a jsou splatné po , a to ve výši stanovené zákonem è. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištìní základu danì z pøíjmù, ve znìní pozdìjších pøedpisù. Tvorba opravných položek se zaúètuje na vrub úètu Tvorba opravných položek a ve prospìch úètu 391 -Opravná položka k pohledávkám. Snížení nebo zrušení vytvoøené opravné položky se vyúètuje ve prospìch úètu Zúètování opravných položek a na vrub úètu Opravná položka k pohledávkám Na úètu Rezervy se úètuje o tvorbì a použití rezerv souvztažnì s úèty Tvorba rezerv a Zúètování rezerv. Rezervy se vytváøejí na tituly a ve výši, kterou ukládají pøíslušné obecnì platné právní pøedpisy, pøedevším daòové zákony, popø. zvláštní zákony Rezervy se èerpají v souladu s obecnì platnými právními pøedpisy Pohledávky po lhùtì splatnosti Zákon o daních z pøíjmù umožòuje úèetním jednotkám vybrané pohledávky po lhùtì splatnosti uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištìní a udržení pøíjmù. V úèetnictví se zajistí podklady pro daòové úèely buï postupem podle bodu nebo U vybraných pohledávek, u nichž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, lze uplatnit jako výdaj roènì nejvýše zákonem stanovené procento z neuhrazené èásti hodnoty pohledávky nebo poøizovací ceny u pohledávky nabyté postoupením. Odpis uvedené výše pohledávky se úètuje na jednotlivých analytických úètech uvedených pohledávek vždy z jejich neuhrazené èásti, bez ohledu na v minulých úèetních obdobích uplatnìný odpis. V pøípadì úhrady pohledávky, která již byla plnì nebo èásteènì odepsána, se odepsaná èást vyúètuje jako ostatní výnos Vybrané pohledávky, u nichž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, lze soustøedit na jednom souhrnném analytickém úètu k úètu 311 -Odbìratelé a odpis provádìt z celkové èástky neuhrazených pohledávek bez ohledu na v minulých úèetních obdobích uplatnìný odpis. Pøehled o jednotlivých úètech dlužníkù poskytují v tomto pøípadì podrozvahové úèty, v nichž se kromì stavu pohledávek zachycují pouze 17 vestnik 21.PM6 17

18 jejich úhrady, nikoliv procentní odpis podle zákona. Místo zøízení podrozvahových úètù mùže úèetní jednotka postupovat i tak, že zachová pøehled o jednotlivých úètech dlužníkù v rámci analytických úètù k pøíslušnému souhrnnému analytickému úètu vybraných pohledávek a pro procentní odpis zøídí dále k souhrnnému analytickému úètu vybraných pohledávek samostatný analytický úèet, na kterém bude úètovat souhrnný odpis na stranì Dal. V tomto pøípadì se úhrady úètují na souhrnném analytickém úètu vybraných pohledávek a i na analytických úètech jednotlivých dlužníkù k tomuto úètu V pøípadì úhrady vybraných pohledávek zahrnutých na úètu vybraných pohledávek se snižuje uvedený úèet o úhradu bez ohledu na to, jaká èást z uhrazených pohledávek již byla odepsána. Jako ostatní výnos se úètuje až ta èást úhrady, kterou již nelze zaúètovat jako úhradu na uvedený souhrnný analytický úèet vybraných pohledávek, protože by úhrada pøevýšila výši pøípadného aktivního zùstatku tohoto úètu V pøípadì, že v souboru pohledávek jsou i pohledávky za dlužníky, kteøí vstoupili do konkursu a vyrovnání, je nutno pøeúètovat pùvodní hodnotu pohledávky na samostatný analytický úèet dlužníka a k této pohledávce lze vytvoøit opravnou položku jen ve výši, která nebyla již odepsána U pohledávek, které lze podle 24 odst. 2 písm. y) zákona è. 586/1992 Sb., o daních z pøíjmù, ve znìní pozdìjších pøedpisù, plnì odepsat, se do nákladù zahrne ta èást pohledávek, která nebyla odepsána procentním odpisem a zároveò se tato pohledávka odúètuje z podrozvahových úètù, resp. z analytických úètù dlužníkù U pohledávek, u nichž termín splatnosti nastal do konce roku 1994 a je u nich zákonem umožnìn procentní odpis, se pøi uzavírání úèetních knih nezjiš ují ani neúètují kursové rozdíly K vybraným nepromlèeným pohledávkám splatným po 31. prosinci 1994 lze vytváøet opravné položky ve výši stanovené zákonem o rezervách pro zjištìní základu danì z pøíjmù jako výdaj na dosažení, zajištìní a udržení pøíjmù. Opravné položky se vytváøejí k jednotlivým pohledávkám na základì inventarizace. U pohledávek v cizí mìnì, ke kterým se tvoøí zákonná opravná položka, se pøi uzavírání úèetních knih nezjiš ují ani neúètují kursové rozdíly Opravné položky lze vytváøet a procentní odpis lze uplatnit pouze u pohledávky, vzniklé z titulu zdaòované èinnosti. Èeský úèetní standard pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání è. 408 Krátkodobý finanèní majetek a krátkodobé bankovní úvìry 1. Cíl Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona è. 563/ 1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen zákon ) a vyhlášky è. 504/2002 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona è. 563/1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání, pokud úètují v soustavì podvojného úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen vyhláška ) základní postupy úètování krátkodobého finanèního majetku a krátkodobých bankovních úvìrù za úèelem docílení souladu pøi používání úèetních metod úèetními jednotkami v položkách B. III. Krátkodobý finanèní majetek celkem 1. Pokladna 2. Ceniny 3. Úèty v bankách 4. Majetkové cenné papíry k obchodování 5. Dluhové cenné papíry k obchodování 6. Ostatní cenné papíry 7. Poøizovaný krátkodobý finanèní majetek 8. Peníze na cestì B. III. Krátkodobé závazky celkem 18. Krátkodobé bankovní úvìry 19. Eskontní úvìry vykazovaných za podmínek stanovených 3 a 4 vyhlášky. 2. Obsahové vymezení Pro úèely tohoto standardu se využívá obsahové vymezení krátkodobého finanèního majetku uvedené v 16 a ostatních závazkù uvedené v 24 vyhlášky. 3. Oceòování Krátkodobý finanèní majetek a krátkodobé bankovní úvìry se oceòují podle 25 a 27 zákona a 33 vyhlášky. 4. Postup úètování 4.1. Finanèní úèty v cizích mìnách se vedou v úèetnictví v èeských korunách i v cizích mìnách Na úètech úètové skupiny 21 se úètuje o stavu a pohybu hotovosti na základì pokladních dokladù. Rozdíly vzniklé pøi inventarizaci pokladní hotovosti a cenin se považují za schodek, popø. pøebytek Na úètech úètových skupin 22 a 23 se úètuje na základì oznámení banky o pøijatých nebo provedených platbách (bankovní výpisy). Vklady nebo výbìry penìz v hotovosti, pøevody mezi bankovními úèty, se úètují prostøednictvím úètu Peníze na cestì Na úètu Pokladna se úètuje stav a pohyb penìz v hotovosti, šekù pøijatých místo hotových penìz a poukázek k zúètování (napø. poukázky na odbìr zboží, služeb apod.). Stav penìz v pokladnì nelze nahrazovat stvrzenkami èi úpisy. Souèástí pokladní hotovosti jsou nasáèkované výplaty, depozita, pokud nebyly ve výplatní den pøedány pøíjemcùm. Jednotlivé úèetní pøípady musí být doloženy pokladními doklady Na úètu Ceniny se úètuje stav zejména poštovních známek, kolkù, dálnièních kupónù, karet (benzinových, telefonních), které pøedstavují urèitou majetkovou hodnotu s limitem èerpání, ze které bude moci být po vydání do používání èerpáno). Na tomto úètu se úètují rovnìž stravenky do provozoven veøejného stravování. Ceniny svìøené zamìstnancùm, funkcionáøùm a èlenùm na pøedem stanovené úèely se úètují jako pohledávky za zamìstnanci resp. na úètu Jiné pohledávky. Úèetní jednotka mùže stanovit, které druhy cenin (s výjimkou telefonních, benzinových karet a stravenek) pøi jejich nákupu nebo vydání ke spotøebì bude pøímo zahrnovat do provozních nákladù Na úètu Úèty v bankách se úètuje stav a pohyb penìžních prostøedkù úèetní jednotky v bankách. Úèty v bankách mají zpravidla aktivní zùstatek. Pasivní zùstatek mùže být vykázán u bìžného úètu, pokud je to umožnìno v souladu s postupem banky. V rozvaze je pasivní zùstatek vykazován jako poskytnutý bankovní úvìr Na úètu Krátkodobé bankovní úvìry se úètují úvìry poskytnuté bankou na dobu jeden rok a kratší se souvztažným zápisem na vrub úètu Úèty v bankách. Uhradíli banka platební doklad, napø. fakturu dodavatele, pøímo z bankovního úvìru, vyúètuje se poskytnutý úvìr ve výši provedené úhrady ve prospìch pøíslušného bankovního úvìru se souvztažným zápisem na vrub pøíslušného úètu závazku, napø Dodavatelé Na úètu Eskontní úvìry se úètují úvìry poskytované bankou na eskontované smìnky, popø. jiné cenné papíry, které do doby jejich splatnosti pøevzala banka k inkasu. Na vrub úètu 232, po obdržení avíza od banky o úhradì smìnky èi jiného cenného papíru dlužníkem, vyúètuje úèetní jednotka úhradu úvìru se souvztažným zápisem ve prospìch úètu Pohledávky za eskontované cenné papíry. Na vrub úètu 232 se úètuje i o vrácení neuhrazené smìnky nebo jiného cenného papíru bankou, a to se souvztažným zápisem ve prospìch úètu Úèty v bankách (splacení eskontního úvìru) Na úètu Vydané krátkodobé dluhopisy se úètuje o krátkodobých dluhopisech, které mají dobu splatnosti do 1 roku Na úètu Ostatní krátkodobé finanèní výpomoci se úètuje o pøijatých krátkodobých finanèních výpomocích (pùjèkách) poskytnutých úèetní jednotce ostatními osobami, 18 vestnik 21.PM6 18

19 s výjimkou bank, na základì smluv popø. úèetní jednotkou vystavených cenných papírù, s výjimkou krátkodobých dluhopisù (úèet 241). Jedná se napø. o finanèní výpomoci úèetní jednotce poskytnuté na základì jí vystavených hypoteèních zástavních listù, komerèních papírù Na úètu Majetkové cenné papíry k obchodování se úètuje o krátkodobých vkladových cenných papírech majetkové povahy, které v dobì poøízení jsou splatné, popø. urèené k prodeji, a to nejpozdìji do 1 roku od jejich poøízení. Jsou jimi napø. akcie, podílové listy investièních spoleèností Na úètu Dluhové cenné papíry k obchodování se úètuje stav, poøízení, úbytek cenných papírù úvìrové povahy, které má úèetní jednotka v držení pøevážnì za úèelem obchodování s nimi. Nakoupeným dluhovým papírem je napø. dluhopis, obligace, vkladový list, pokladnièní poukázka, úvìrový a dividendový kupon, smìnka poøízená za úèelem obchodování apod Na úètu Vlastní dluhopisy úètuje úèetní jednotka o vlastních dluhopisech, které mùže mít v držení v souladu s právními pøedpisy Na úètu Ostatní cenné papíry úètuje úèetní jednotka o cenných papírech, které nelze zaøadit do jiných úètù úètové skupiny 25. Úètují se zde i nakoupené opèní listy. Pokud nakoupené opèní listy jsou v držení až do dne uplatnìní pøednostního práva, odepíší se v tento den do nákladù na úèet Jiné ostatní náklady, a je právo uplatnìno èi nikoliv Na úètu Poøizovaný krátkodobý finanèní majetek úètuje úèetní jednotka podle Èeského úèetního standardu è. 406 Cenné papíry, podíly a smìnky Úèet Peníze na cestì se používá pro pøeklenutí èasového nesouladu mezi vklady a výbìry penìz, šekù a pøijetím bankovních výpisù pøi pøevodech mezi jednotlivými úèty vedenými bankou. 5. Analytické a podrozvahové úèty 5.1. Analytické úèty: a) stavu a pohybu valut, šekù a poukázek k zúètování znìjících na cizí mìnu na úètu Pokladna se vede oddìlenì podle jednotlivých mìn, b) k úètu Ceniny se vedou podle jednotlivých druhù cenin, c) k úètùm skupiny 22 se vedou podle jednotlivých úètù otevøených úèetní jednotce v bankách, d) k úètu Krátkodobé bankovní úvìry (resp Eskontní úvìry) se vedou podle jednotlivých druhù poskytnutých úvìrù, e) k úètu Vydané krátkodobé dluhopisy se vedou podle jednotlivých dluhopisù, f) k úètu Ostatní krátkodobé finanèní výpomoci se vedou podle jednotlivých vìøitelù, g) k úètu Majetkové cenné papíry k obchodování a Dluhové cenné papíry k obchodování se vedou podle jednotlivých druhù cenných papírù, h) k úètu Vlastní dluhopisy se vedou podle jednotlivých druhù dluhopisù, i) k úètu Ostatní cenné papíry se vedou podle jednotlivých druhù cenných papírù. Èeský úèetní standard pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání è. 409 Dlouhodobý majetek 1. Cíl Cílem tohoto standardu je stanovit podle zákona è. 563/ 1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen zákon ) a vyhlášky è. 504/2002 Sb., kterou se provádìjí nìkterá ustanovení zákona è. 563/1991 Sb., o úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, pro úèetní jednotky, u kterých hlavním pøedmìtem èinnosti není podnikání, pokud úètují v soustavì podvojného úèetnictví, ve znìní pozdìjších pøedpisù, (dále jen vyhláška ) základní postupy úètování dlouhodobého majetku za úèelem docílení souladu pøi používání úèetních metod úèetními jednotkami v položkách A. Dlouhodobý majetek celkem I. Dlouhodobý nehmotný majetek 1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 2. Software 3. Ocenitelná práva 4. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek 5. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek 6. Nedokonèený dlouhodobý nehmotný majetek 7. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek II. Dlouhodobý hmotný majetek celkem 1. Pozemky 2. Umìlecká díla, pøedmìty a sbírky 3. Stavby 4. Samostatné movité vìci a soubory movitých vìcí 5. Pìstitelské celky trvalých porostù 6. Základní stádo a tažná zvíøata 7. Drobný dlouhodobý hmotný majetek 8. Ostatní dlouhodobý hmotný majetek 9. Nedokonèený dlouhodobý hmotný majetek 10. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek III. Dlouhodobý finanèní majetek celkem 1. Podíly v ovládaných a øízených osobách 2. Podíly v osobách pod podstatným vlivem 3. Dluhové cenné papíry držené do splatnosti 4. Pùjèky organizaèním složkám 5. Ostatní dlouhodobé pùjèky 6. Ostatní dlouhodobý finanèní majetek 7. Poøizovaný dlouhodobý finanèní majetek IV. Oprávky k dlouhodobému majetku celkem 1. Oprávky k nehmotným výsledkùm výzkumu a vývoje 2. Oprávky k softwaru 3. Oprávky k ocenitelným právùm 4. Oprávky k drobnému dlouhodobému nehmotnému majetku 5. Oprávky k ostatnímu dlouhodobému nehmotnému majetku 6. Oprávky ke stavbám 7. Oprávky k samostatným movitým vìcem a souborùm movitých vìcí 8. Oprávky k pìstitelským celkùm trvalých porostù 9. Oprávky k základnímu stádu a tažným zvíøatùm 10. Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku 11. Oprávky k ostatnímu dlouhodobému hmotnému majetku vykazovaných za podmínek stanovených v 3 a 4 vyhlášky. 2. Obsahové vymezení Pro úèely tohoto standardu se využívá obsahové vymezení dlouhodobého majetku uvedené v 7, 8, 9 a 43 vyhlášky Ocenìní dlouhodobého majetku 3.1. Dlouhodobý majetek se oceòuje podle 25 a 27 zákona a 32 a 33 vyhlášky Reprodukèní poøizovací cenou se oceòuje a) dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek poøízený bezúplatnì (darováním), b) dlouhodobý majetek vytvoøený vlastní èinností v pøípadech, kdy vlastní náklady na jeho vytvoøení nelze zjistit, nebo pokud je reprodukèní poøizovací cena nižší než vlastní náklady, c) dlouhodobý hmotný majetek bezúplatnì poøízený z finanèního leasingu; úètuje se souvztažným zápisem na pøíslušný úèet oprávek, d) dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek novì zjištìný a v úèetnictví dosud nevedený (napø. inventarizaèní pøebytek); úètuje se souvztažným zápisem na pøíslušný úèet oprávek, v pøípadì neodpisovaného dlouhodobého hmotného majetku se souvztažným zápisem ve prospìch úètu Vlastní jmìní, e) vklad dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, s výjimkou pøípadù, kdy vklad je ocenìn jinak, napø. podvestnik 21.PM6 19

20 le zakladatelské smlouvy, nebo obdobného dokumentu o založení úèetní jednotky Ocenìní dlouhodobého nehmotného majetku se zvyšuje o náklady (výdaje) na technické zhodnocení, pokud u jednotlivého majetku pøevýšily èástku stanovenou zákonem o daních z pøíjmù a technické zhodnocení je v tomto roce uvedeno do užívání. Ocenìní odpisovaného dlouhodobého hmotného majetku se zvyšuje o náklady (výdaje) na technické zhodnocení, pokud v úhrnu za rok pøevyšují èástku stanovenou zákonem o daních z pøíjmù a technické zhodnocení je v tomto roce uvedeno do užívání Pokud ocenìní technického zhodnocení je nižší než stanovená èástka a úèetní jednotka je nezahrne do výdajù na poøízení dlouhodobého majetku, zaúètuje se na úèet Jiné ostatní náklady v pøípadì hmotného majetku nebo na úèet Ostatní služby v pøípadì nehmotného majetku Poøizovací cena souboru movitých vìcí se zvýší o poøizovací cenu vìci do souboru dodateènì zaøazené. Pøi vyøazení èásti souboru movitých vìcí se poøizovací cena souboru sníží o poøizovací cenu vyøazené èásti, pøièemž míra odepsanosti vyøazené èásti je shodná s mírou odepsanosti souboru Dlouhodobý finanèní majetek se oceòuje poøizovací cenou. Jsou-li však cenné papíry a majetkové úèasti nabyty protihodnotou za nepenìžitý vklad vložený do obchodní spoleènosti nebo družstva, oceòují se u vkladatele zùstatkovou (úèetní) cenou vloženého majetku, bez ohledu na pøípadné jiné ocenìní tohoto vkladu v obchodní spoleènosti nebo družstvu. Tato zùstatková (úèetní) cena se zvyšuje o daò z pøidané hodnoty, pokud zákon o dani z pøidané hodnoty považuje tento vklad za zdanitelné plnìní. Pokud by úèetní cena vkladu, s ohledem na závazky, pøecházející souèasnì s vkladem, dosáhla záporných hodnot, je na úètech cenných papírù a vkladù nulové ocenìní a rozdíl je zúètován do výnosù (cenný papír a vklad je úètován na podrozvahových úètech) Dlouhodobý majetek bezúplatnì získaný v rámci delimitací složkami vlastní organizace se oceòuje poøizovací cenou, ve které byl veden u pøedávající úèetní jednotky, je-li správná a prokazatelná; v opaèném pøípadì se oceòuje reprodukèní poøizovací cenou Ocenìním ložiska nacházejícího se na jednotlivém pozemku je kladný rozdíl mezi poøizovací cenou jednotlivého pozemku s ložiskem a cenou tohoto pozemku podle právního pøedpisu platného v dobì poøízení Do poøizovací ceny pozemku se zahrne hodnota koupeného lesa. Poøizovací cenou koupeného pozemku osázeného stromy nebo keøi, které nejsou pìstitelským celkem trvalých porostù 1), je cena vèetnì osázení Úèetní jednotka mùže rozhodnout vnitøním pøedpisem o snížení stanovené dolní hranice ocenìní u drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku stanovené ve vyhlášce Pøíslušenstvím 2) dlouhodobého hmotného majetku jsou pøedmìty, které tvoøí s hlavní vìcí jeden majetkový celek a jsou souèástí jeho ocenìní a úètování. Pøíslušenství je souèástí dodávky hlavní vìci nebo se k hlavní vìci pøiøazuje dodateènì. Pokud pøíslušné pøedmìty netvoøí s hlavní vìcí jeden majetkový celek, jde o samostatné movité vìci O zvýšení ocenìní dlouhodobého majetku, pokud tak nestanoví tento standard èi zvláštní právní pøedpis, se neúètuje O trvalém snížení ocenìní dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku se úètuje prostøednictvím oprávek (úèty úètových skupin 07 a 08); pøitom je nutné upravit odpisový plán. 1) 26 zákona è. 586/1992 Sb., o daních z pøíjmù, ve znìní pozdìjších pøedpisù 2) 121 odst. 1 obèanského zákoníku è. 40/1964 Sb., 42 zákona è. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). 4. Úètování 4.1. V úètové tøídì 0 - Dlouhodobý majetek, úètuje úèetní jednotka o majetku, ke kterému má právo vlastnické a dále zejména: a) o koupeném dlouhodobém movitém majetku, jehož vlastnictví kupující nabývá zaplacením a do nabytí vlastnictví (zaplacení) kupující majetek užívá, b) o souborech movitých a nemovitých vìcí pronajímaných jako celek podle 28 zákona o daních z pøíjmù, pokud smlouva byla sjednána pøed 1. lednem 2001 do sjednaného ukonèení smlouvy, nejpozdìji však do 31. prosince 2005, c) která je nájemcem, o technickém zhodnocení, jež odpisuje za podmínek stanovených v 28 zákona o daních z pøíjmù, d) o technické rekultivaci, která není souèástí poøizovací ceny dlouhodobého majetku a úèetní jednotka ji provádí na pozemcích ve vlastnictví jiné osoby, e) o nehmotném majetku, k nìmuž úèetní jednotka nabyla právo užívání od jiné osoby, f) o vypùjèeném dlouhodobém hmotném majetku, jehož vlastnictví zajištìním závazku pøevodem práva pøešlo na pùjèitele, avšak tento majetek na základì smlouvy o výpùjèce po dobu zajištìní závazku odpisuje vypùjèitel. Ocenìní majetku pøevodem práva a výpùjèkou se nemìní, g) nájemce o najatém podniku nebo jeho èásti podle 488b a násl. obchodního zákoníku, pokud se tak pronajímatel s nájemcem ve smlouvì dohodli Dlouhodobým majetkem nejsou a)zásoby (vèetnì náhradních dílù), b)krátkodobý (obìžný) finanèní majetek (úètovaný na úètech úètové tøídy 2 - Finanèní úèty) Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek, který byl zaúètován do na majetkové úèty, se vede na tìchto úètech až do vyøazení Jedná-li se o a) pøedmìty z drahých kovù, pokud nejsou dlouhodobým finanèním majetkem, b) vìci z finanèního leasingu koupené nájemcem, popøípadì bezúplatnì pøevzaté a ocenìné reprodukèní poøizovací cenou, nepøevyšující výši ocenìní urèené úèetní jednotkou ( 8 odst. 4 vyhlášky), úètují se jako drobný dlouhodobý majetek vždy, bez ohledu na výši poøizovací ceny. 5. Poøizování dlouhodobého majetku 5.1. Dlouhodobý majetek se poøizuje zejména koupí, vytvoøením vlastní èinností, nabytím práv k výsledkùm duševní tvoøivé èinnosti, bezúplatným nabytím (vèetnì darování), pøevodem podle právních pøedpisù. Dlouhodobým nehmotným nebo hmotným majetkem se stává též technické zhodnocení drobného nehmotného nebo hmotného majetku ( 7 odst. 5 a 8 odst. 8 vyhlášky), který úèetní jednotka zaúètovala do nákladù nebo do zásob Dlouhodobým nehmotným a hmotným majetkem se stávají vìci uvedené do používání. Uvedením do používání se rozumí zabezpeèení všech technických funkcí potøebných k užívání a splnìní všech povinností stanovených právními pøedpisy, napø. stavebními, ekologickými, požárními, bezpeènostními a hygienickými Dlouhodobým finanèním majetkem se stávají vìci uvedené v 9 vyhlášky okamžikem uskuteènìní úèetního pøípadu Na úètu Nedokonèený dlouhodobý nehmotný majetek a Nedokonèený dlouhodobý hmotný majetek se úètuje poøízený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek do doby jeho uvedení do užívání vèetnì výdajù spojených s jeho poøízením Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek vytvoøený vlastní èinností se vyúètuje na vrub úètu úètové skupiny 04 - Nedokonèený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek, poøizovaný dlouhodobý finanèní majetek a ve prospìch úètù vestnik 21.PM6 20