Z historie záchranných služeb

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Z historie záchranných služeb"

Rostislav Ovčačík
před 5 lety
Počet zobrazení:

1 Z historie záchranných služeb MUDr. Jakub Vetešník Komise pro historii oboru ČSARIM ZZS OK, Olomouc MMXVII

2 Škoda 1203 v sanitní úpravě (reklamní brožura k vozidlu, archiv autora) Síť stanic záchranných služeb pokrývající území celého státu tak, jak ji v moderní podobě známe i dnes, vznikla v 70. letech 20. století.

3 Navazovala na již existující stanoviště městských záchranných služeb, zřizované v době rakousko-uherské monarchie na přelomu 19. a 20. století ve větších centrech podle vídeňského vzoru a provozované dobrovolnickými, tzv. ochrannými spolky zabývajícími se poskytováním první pomoci a transportem nemocných či raněných ( Freiwillige Rettungsgesselschaft ).

4 Organizační zásady pro práci sanitních sborů formuloval baron Dr. Jaromír Mundy v Beiträge zur Reform des Sanitätswens in Österreich Příspěvky k reformě sanitní služby v Rakousku (Vídeň, 1866) - první lékař, který profesní život zasvětil záchranářství. Po požáru vídeňského Ringtheateru v prosinci 1881 založil organizaci Wiener Freiwillige Rettungsgesellschaft (Vídeňská dobrovolná ochranná společnost).

5 baron Dr. Jaromir von Mundi (nar Veveří u Brna, zemř ve Vídni)

6 Zcela unikátním vývojem prošla pražská záchranná služba, založená v prosinci 1857 z iniciativy pražského policejního ředitele barona Paumanna. Jako nepřetržitá služba byla pak organizována od roku 1890 po zprovoznění ochranné stanice v dolní části Václavského náměstí a zakoupení prvních dopravních prostředků.

7 střelecký terč číslo 11 (depozitář Vlastivědného muzea Olomouc, 1911)

8 sanitní vůz, Prostějov, 1913 (Štafeta Prostějov, 3/1979)

9 pojízdná nosítka, f. Lohner a syn, Vídeň, kolem 1910 (archiv autora)

10 nosítka raněných, kolem 1910 (archiv autora)

11 Laurin a Klement, sanita typu C1, 1906 (převzato ze Sigmund, komorazachranaru.cz, VII/2017)

12 občasník Pozor (Olomouc , archiv Vědecké knihovny Olomouc)

13 Mährisches Tagblatt, ( Olomouc, , archiv Vědecké knihovny Olomouc)

14 Po Velké válce převzal účast na organizování zdravotnické záchranné služby Československý Červený kříž (1919). První pomoc a péče o zraněné či o osoby s jinou náhlou poruchou zdraví byla poskytována nadále (až do konce 2. světové války) na dobrovolnické bázi tzv. samaritány z řad vycvičených osob - zdravotníků Červeného kříže či členů hasičských a tělocvičných spolků. Byl kladen důraz na rychlost transportu. Odborná péče o postižené začínala až v nemocnici.

15 V německojazyčných oblastech nejméně do poloviny 20. let působily původní ochranné spolky pod záštitou Německého Červeného kříže (DRK). Orgány nového státu v obecní službě poloúředního charakteru (zákonná úprava z roku 1924, m.j. nařizující užití výstražné trubky) podporovaly dále především české sbory.

16 sanitní automobil Pomocné stanice Čsl. Červeného kříže v Olomouci (depozitář Vlastivědného muzea Olomouc, asi kolem 1930)

17 sanita Čsl. Červeného kříže v Ostravě, 1925 (převzato z Jiřík: Městská nemocnice Ostrava v proměnách času, 2002)

18 ošetření raněného ve Vítkovických železárnách, 1932 (převzato z Jiřík: Městská nemocnice Ostrava v proměnách času, 2002)

19 Občasník Pozor (Olomouc, , archiv Vědecké knihovny Olomouc)

20 V období okupace provozoval záchrannou službu Český Červený kříž a DRK.

21 Škoda Popular v úpravě Krankenwagen, Olomouc (převzato ze Sigmund, komorazachranaru.cz, VII/2017)

22 Záchranná stanice Červeného kříže, Ostrava, 1943 (převzato z Jiřík: Městská nemocnice Ostrava v proměnách času, 2002)

23 V poválečném období nedostatku léčiv, materiálu a techniky se služba, využívaná spíše jako návštěvní či převozová a prováděná obvykle praktickými lékaři či v některých případech jen středním zdravotnickým personálem, obnovovala velmi pomalu. Od 50. let výrazně přibylo lékařů i ostatních profesionálních zdravotnických pracovníků, význam aktivit dobrovolných zdravotníků poklesl. Odborná zdravotní péče se stávala dostupnější jak ve městech, tak i na venkově.

24 sanita Škoda Tudor (převzato ze Sigmund, komorazachranaru.cz, VII/2017)

25 sanita Škoda 1201 (převzato z Bureš, auto.cz, VI/2017)

26 sanita Škoda 1202 (převzato z Bureš, auto.cz, VI/2017)

27 (návod k použití přístroje, archiv autora)

28 Až v 70. a 80. letech, díky rozvoji oboru anesteziologie a resuscitace, se prosadila nová, dosud v mnohém nepřekonaná koncepce (Pokorný, Dostál) přenesení neodkladné zdravotní péče za pacientem do terénu, s využitím oborových zkušeností s péčí o stavy bezprostředního ohrožení života. Výjezdové skupiny spadaly podle Metodického opatření Ministerstva zdravotnictví z prosince 1974 organizačně a po odborné stránce pod anesteziologicko-resuscitační oddělení nebo JIP, výjezdová činnost byla provozována lékaři

29 a sestrami ARO či traumatologických ambulancí (teoretickým podkladem Metodických opatření MZ č byly teze profesora Safara pro organizaci záchranných služeb, na tehdejší dobu velmi moderní. Stanovena byla i celková koncepce oboru A-R). Zřizovateli ZZS byly příslušné OÚNZ či KÚNZ. Uvedený oborový koncept záchranných služeb však nebyl nikdy bezezbytku naplněn. Letecká záchranná služba (Ždichynec) zahájila zkušební provoz v roce 1987 v Praze.

30 prim. MUDr. Jiří Dostál (nar ve Vrbátkách u Prostějova, zemř v Ostravě)

31 sanita Škoda 1203, Přerov, 80. léta (archiv ZZS OK)

32 sanita Škoda 1203, Přerov, vnitřní vybavení vozidla (archiv ZZS OK)

33 sanita Škoda 1203, Přerov, vnitřní vybavení vozidla (archiv ZZS OK)

34 (návod k použití přístroje, archiv autora)

35 DN, Uhlířské Janovice, 1994 (archiv autora)

36 Dynamický vývoj 90. let přinesl osamostatnění se záchranných služeb od nemocnic (zřizovány příslušnými okresními úřady jako tzv. Okresní střediska ZS), boom materiálního a technického vybavení, dokončení sítě LZS (1994), současně však nekoncepčnost a výrazný nárůst nákladů na službu. V roce 1998 byla ustanovena lékařská specializace v samostatném oboru Urgentní medicína.

37 Na území ČR se po roce 1993 nacházelo 78 tzv. územních celků (76 okresů + Hlavní město Praha + Středočeský kraj). Ve sloučených 56 z nich zajišťoval přednemocniční neodkladnou péči samostatný právní subjekt (Pokorný: Urgentní medicína, 2004)

38 sanita Renault Master a přednosta ARO prim. Strnad, Čáslav, 1994 (archiv autora)

39 1. lednem 2003 vznikla Územní střediska záchranných služeb, zřizovaná krajskými úřady. Po přešla veškerá okresní střediska záchranných služeb pod přímé vedení krajských Územních středisek. Postupně došlo k náhradě části lékařských posádek záchranáři (zavedení tzv. systému R-V). V současnosti je nejméně 60% výjezdové činnosti prováděno NLZP.

Podobné dokumenty

POSKYTOVATEL PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČE NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE KOLEGIUM OBCÍ II. A III. TYPU, KÚ LIBERECKÉHO KRAJE, LIBEREC, KVĚTEN 2015

POSKYTOVATEL PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČE NA ÚZEMÍ LIBERECKÉHO KRAJE KOLEGIUM OBCÍ II. A III. TYPU, KÚ LIBERECKÉHO KRAJE, LIBEREC, KVĚTEN 2015 Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje Příspěvková