Paliativní péče a doprovázení umírajících a těžce nemocných osob

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Paliativní péče a doprovázení umírajících a těžce nemocných osob"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra Sociální pedagogiky Paliativní péče a doprovázení umírajících a těžce nemocných osob Bakalářská práce Brno 2009 Vedoucí práce: Mgr. Tomáš Dvořáček, DiS. Vypracovala: Kamila Zoufalá 1

2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně, dne podpis 2

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Tomáši Dvořáčkovi za cenné rady a připomínky, které mi velmi pomohly při psaní mé bakalářské práce. Mé poděkování patří také ochotným dotazovaným, kteří se podíleli na výzkumu, mému manželovi za psychickou podporu a mojí mamince, bez které by tato práce nikdy nevznikla. 3

4 Bibliografický záznam ZOUFALÁ, Kamila. Paliativní péče a doprovázení umírajících a těžce nemocných osob: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra sociální pedagogiky, 2009, 69 l., 2 l. příl. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Tomáš Dvořáček, Dis. Anotace Bakalářská práce Paliativní péče a doprovázení umírajících a těžce nemocných osob pojednává o velmi citlivých tématech v životě každého jedince, o kterých se v současné společnosti začíná více mluvit. Myslím si, že lidé by měli být o těchto věcech více informováni, protože tahle témata se týkají každého z nás. Moje práce se těmto otázkám věnuje podrobněji a objasňuje, jakým způsobem se pohled veřejnosti na tuto problematiku v současné době vyvíjí. Annotation The Baccalaureate thesis called Palliative Care and Accompaniment of Dying and Fatally Ill People concerns very sensitive topics of everybody s life, which begins to be topical more and more in today s society. In my opinion, it is necessary for people to be informed better because these themes regard each of us. My thesis concerns these questions in great detail and clarifies in what way is today s society s view of these problems changing. Klíčová slova Smrt, umírání, paliativní péče, doprovázení, euthanasie, nemoc, hospic, stáří. Keywords Death, dying, Palliative care, waiting, euthanasia, ill, hospice, senility. 4

5 OBSAH: ÚVOD 6 1 TEORETICKÁ ČÁST Vymezení základních pojmů Lidská společnost a otázky spojené s umíráním a smrtí Fyziologie smrti Thanatologie Paliativní (úlevná) péče, paliativní léčba a paliativní medicína Obecná paliativní péče Specializovaná paliativní péče Realizace paliativní péče Doprovázení nemocných a umírajících Etika péče o umírajícího člověka Rodina starého a nemocného člověka, odhad rodinné situace Psychologické aspekty procesu umírání CÍLE PRÁCE A HYPOTÉZY Cíle bakalářské práce Stanovení hypotéz METODIKA Metody a prostředky průzkumného šetření VÝSLEDKY VÝZKUMU Analýzy a interpretace výsledků průzkumného šetření ZÁVĚR 62 RESUMÉ 64 SUMMARY 64 POUŽITÁ LITERATURA A OSTATNÍ ZDROJE 65 PŘÍLOHY 68 5

6 Nejméně se bojí smrti ti, jejichž život má největší cenu. (Immanuel Kant) S lidmi je i smrt milá. (polské přísloví) Smrt je jen kus života těžkého. (Jiří Wolker) ÚVOD Je těžké představit si něco, co je z hlediska každého člověka univerzálnější a osobnější, než je smrt a umírání. Cestou naším životem ztrácíme přátele, známé, rodinné příslušníky, a nakonec dojdeme k biologickému konci i my sami. Smrt a umírání je v dnešní době téměř běžný pojem, řekl by Vám snad každý jedinec v této společnosti, kdybyste se ho na to zeptali. V dobách minulých bylo toto téma velmi tabuizováno, ale nyní se s ním setkáváme téměř denně. Ať už jde o děti, mládež, dospělé jedince i seniory. V 21. století se na nás smrt valí téměř ze všech stran, z rozhlasu, televize i z kin. Ledaskdo by si snad mohl myslet, že je to dobře, ale opak je pravdou. Některá pojetí smrti a umírání ve filmu mají značně nevhodnou formu. V dnešním světě, kdy i děti mladší 15ti let mají přístup téměř ke všemu, jsou více informovány a často se protloukají světem bez dozoru rodičů, může právě filmová prezentace smrti jakožto normální a každodenní skutečnosti nadělat více škody než užitku. Jistě, děti by o tomto tématu, a o věcech s ním spojeným, měly vědět už od raného dětství. Myslím si, že forma, kterou se tyto informace dětem v současnosti podávají, je přinejmenším nevhodná. Dnes snad více než v minulosti, je třeba řešit tato témata, která se dotýkají každého lidského jedince s velmi citlivým přístupem láskou a trpělivostí. V dnešní uspěchané době plné násilí a špatných příkladů závisí pozitivní přístup k problému dobrého umírání zejména na komunikaci mezi námi všemi. Velmi důležité je, abychom na všechno byli v rámci výchovy v rodině a také ve škole připravováni postupně od časného dětství. Smrt je přirozená a k našemu životu prostě patří, ať už s ní jsme smíření, nebo ne. Z vlastní zkušenosti vím, že na ni beze zbytku připravit nelze. Každému z nás hoří ta pomyslná svíčka života a nikdo z nás neví, jak tady bude ještě dlouho. Až smutná událost v rodině, která potkala i mě, Vás donutí o smrti a umírání přemýšlet. Stokrát si můžete říkat, jak je to nespravedlivé a proč to muselo potkat právě Vás. Ale i tohle všechno patří k životu, nic nevrátíme, neposuneme, ani z našeho života nevymažeme. Je jen na nás, jak všechno vezmeme a jak se se situací, která nastala, vyrovnáme. Ve chvíli, kdy doprovázíme umírajícího, 6

7 přece nejde o nás, ale o blízkého člověka, který na nás spoléhá a věří nám. Je to těžké, obzvlášť když se smrt najednou týká Vás, Vaší rodiny, či blízkého člověka. Naštěstí jde vývoj v medicíně neustále dopředu a péče o nevyléčitelně nemocného člověka se zkvalitňuje ve všech směrech. Jsou tu daleko větší možnosti, o kterých se nám před rokem 1989 mohlo jen zdát. Také pojem paliativní medicína byl v té době mezi širokou veřejností neznámý. Je velkým pokrokem proti minulým letům, že lidé v terminálním stádiu své nemoci mohou ze života odcházet důstojným způsobem, bez bolesti, že jim můžeme být neustále nablízku, doprovázet je, být jim v jejich posledních chvílích oporou a jistotou, že na své poslední cestě nebudou sami. I nemoc nás může mnohému naučit, hlavně vážit si života jako takového a žít ho plněji. Otázkou zůstává, zda jsme na využití všech dostupných možností připraveni a zda o nich vůbec máme odpovídající informace. Dalším problémem mohou být pozůstatky výchovy generace našich rodičů, která se na problematiku smrti a umírání dívala úplně jinýma očima. Tato studie vznikla zejména z důvodu potřeby objasnit otázku, jakým způsobem se pohled veřejnosti na tuto problematiku v současné době vyvíjí. Práci jsem rozdělila do dvou větších celků, a to na část teoretickou, kde se snažím o vysvětlení základních pojmů jako např. paliativní péče, doprovázení těžce nemocného a umírajícího člověka, také pojem euthanasie, smrt a umírání, dále se zde zabývám psychologií této specifické situace a ostatními okolnostmi, týkajícími se smrti a umírání. Druhá část práce se zabývá samotným výzkumem a je nazvaná empirická část. Zde se zabývám podrobným vyhodnocením dotazníkového šetření provedeného pomocí mnou vytvořeného dotazníku. Vlastní výzkum se zabývá zejména zjišťováním pocitů, které respondenti různých věkových kategorií spojují s umíráním, smrtí a procesy smrt doprovázejícími. Dále mě zajímaly názory respondentů na úroveň péče o umírající osoby a nakonec názor na paliativní péči jako takovou a případné uzákonění euthanasie. 7

8 1 TEORETICKÁ ČÁST V současné době se redaktoři populárních listů opakovaně zabývají problémem zdravotní péče o staré lidi. Britské listy před časem uvedly, že staří lidé svou předčasnou smrtí šetří státní pokladnu. Pokud bychom uvěřili tomuto názoru, dostali bychom se dříve, nebo později do pasti, ze které není úniku. Všude kolem sebe vidíme fakt, že se stárnoucími a starými spoluobčany jednáme tvrdě, bez slitování, pod vlivem názoru, že starý člověk je už k ničemu a nejlepší je se vůbec stáří nedožít. Z toho pramení otázka, odkud se vlastně bere averze ke stárnutí, strach z konce života? Vždyť lidský věk má své etapy a v každé z této etap je člověk plnohodnotnou součástí toho, co žije, kde žije a v čem žije. V dnešní době žijeme pod vlivem tzv. kultu mládí. Stárnutí a stáří je fyzická odlišnost, v níž je předpokládána jaksi automaticky snížená pohyblivost a tím i produktivita. V každé fázi života, jakkoliv omezené, může však mít život smysl, proč by měl být z té poslední separován? Proč se s ním musí zacházet jinak? Moc lékaře nespočívá jen ve schopnosti léčit, ale je skryta i v etice lidství. Okamžik přesahující medicínu se objeví tehdy, když lékař odhodí masku robota bez sebemenšího projevu citů a naopak vyjde umírajícímu vstříc soucitem a pochopením jeho situace. Totéž platí i o rodinných příslušnících. Není přece účelem jednat podle úsloví co by tomu řekli..., ale spíše starému člověku ulehčit smíření se smrtí a ulevit od bolesti a utrpení. Umřít je těžké a umřít v nemocnici, v cizím prostředí bez lidské účasti a klidu ještě těžší. Člověk umírající doma odejde, protože to je jen jeho cesta, opustí nás i tento svět, avšak v kruhu rodiny, mezi svými. Komu se to ale dnes podaří? Po roce 1989 se otevřely různé oblasti lidského konání, dříve víceméně tabuizované, mezi nimi se objevily i otázky týkající se konce života a jeho kvality. Dětem se umožnilo sledovat mnohé do té doby zakázané projekce, prostřednictvím médií a internetu se dnes dozví prakticky všechno. Rodiče dnes nemají ve velké většině možnost kontroly jejich volného času. Informace o smrti se tak k mladým lidem, kteří jsou naší budoucností, dostávají často v krajně nevhodné formě. Otázkou však je, zda i my dospělí, kteří bychom otázku smrti měli mít vyřešenou, jsme schopni o této problematice hovořit a správným způsobem ji nastávající generaci zprostředkovat. Celá oblast otázek týkajících se umírání je vrcholně intimní záležitostí a každý jedinec má na tuto problematiku svůj vlastní názor. Nic nemůže být prohlášeno za špatné, nebo 8

9 odsouzeníhodné, protože umírání je věcí každého jednoho člověka, a záleží jen na něm, jak se ke smrtí své a svých blízkých postaví. 1.1 Vymezení základních pojmů Ve své práci pracuji s odbornou terminologií, kterou vzhledem k tématu své práce považuji za nejvhodnější ve vztahu k obsahu práce. Asistovaná sebevražda: pacient sám sebe usmrtí, lékař tomu asistuje, zaručuje úspěch procedury a minimální utrpení pacienta. Metoda ve světě nejméně ochotně akceptovaná. Zkušenosti Dr Kevorkiana z USA to potvrzují. V mnohamilionovém státě nachází jen málo zájemců o nabízené služby asistované sebevraždy, opakovaně jsou pokusy kriminalizovat tuto jeho aktivitu. Bereavement care team v překladu "tým péče o pozůstalé": je skupina zdravotníků a/nebo školených dobrovolníků, která systematicky připravuje možnost kontaktů s pozůstalými pacientů tam, kde působí hospice. Tyto týmy péče o pozůstalé zajišťují širokou podporu pozůstalým, poskytují především poradenské služby. Jejich význam je v zachování kontinuity péče, která má pozitivní společensko výchovný význam. Navíc je zde i rozměr celospolečensky ekonomický tedy možnost zařadit mnohem snadněji pozůstalého člověka zpět do života, mnohdy i do pracovního, ale hlavně citového, duchovního a společenského vůbec. Denní stacionáře: obvykle fungují při specializovaných lůžkových odděleních paliativní péče, při domácích hospicích nebo jako samostatná zařízení. Pacienti je mohou navštěvovat jeden či více dní v týdnu. Nabízené služby lze označit jako lékařské (krevní transfúze, zmírňování bolesti a symptomů atd.), sociální (sprcha, koupel), rehabilitační (fyzioterapie, ergoterapie), relaxační (masáže) nebo zájmové (umělecké a řemeslné aktivity). Smyslem denní stacionární péče je též poskytnout volný čas a možnost odpočinku hlavnímu pečovateli. Doprovázení: je důležitá součást domácí paliativní péče, kdy pracovníci týmu (nezřídka ve spolupráci se školenými dobrovolníky) poskytují lidskou i odbornou podporu rodinám zemřelých pacientů v době zármutku, většinou zhruba po dobu jednoho roku. Péče o pozůstalé, kteří se vyrovnávají se ztrátou blízkého člověka, je považována za klíčový prvek paliativní péče. Dysthanasie: zbytečné zhoršení kvality života před smrtí neúčelnými zdravotními zákroky. Debatuje se hranice mezi dysthanasií a pasivní euthanasií, tedy kdy je léčba ještě smysluplná a její odepření je možné nazvat euthanasií a kdy je již jen trápením 9

10 pro pacienta a tedy dysthanasií. Na tuto věc jsou rozdílné odborné názory, jsou ale rozdíly i v kultuře, náboženství, individuálním pojetí života. Euthanasie: doslovný překlad dobrá smrt, ve skutečnosti pomoc lékaře směřující na urychlení příchodu smrti. Pasivní euthanasie lékař upustí od zdravotního výkonu, který by prodloužil život. Připouští se tam, kde sice lze biologicky prodloužit život, ale buď v hlubokém komatu nebo při nesnesitelném trápení (bolest). Aktivní euthanasie lékař aktivně podá drogu, která ukončí život pacienta. Celosvětově živá debata o její legalizaci, lékařské společnosti jsou obecně proti posláním lékaře je život chránit, ne ukončovat. Obavy ze zneužití. Připouští se pouze tam, kde je konec života v dohledné době stejně neodvratitelný a nemoc by přinesla velké utrpení pacienta. Zákonná úprava byla zatím realizována a trvá pouze v Holandsku (jen na krátkou dobu v jedné australské provincii). Hospic: má podobu lůžkového zařízení nebo domácí péče. Lůžkový hospic je samostatně stojící lůžkové zařízení poskytující specializovanou paliativní péči. Domácí (nebo také mobilní ) hospic poskytuje specializovanou paliativní péči v domácnostech pacientů, kde hlavními pečovateli jsou rodina a přátelé nemocného. Informovaný souhlas. Pojem, který se vyvinul a byl definován v posledních dvaceti letech. Souhlas pacienta je platný pouze tehdy, když byl dán svobodně kompetentním pacientem, na základě informací o přínosu a riziku zamýšleného výkonu. K platnému souhlasu je tedy potřeba schopnost pacienta rozhodnout (kompetence) a kvalitní informace zprostředkovaná lékařem. Aby bylo rozhodnutí pacienta pro lékaře plně závazné, musí být navíc konzistentní. Paliativní medicína: je specifická lékařská péče o pacienty v pokročilém stádiu aktivní progredující nemoci, jejichž prognóza je omezená, přičemž těžištěm péče je kvalita života. Jedná se o součást paliativní péče. Paliativní péče: bývá definována různým způsobem. Tato publikace používá definici, která vychází z definic Světové zdravotnické organizace z let 1990 a 2002: Paliativní péče je komplexní, aktivní a na kvalitu života orientovaná péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém nebo terminálním stádiu. Cílem paliativní péče je zmírnit bolest a další tělesná a duševní strádání, zachovat pacientovu důstojnost a poskytnout podporu jeho blízkým. Novější definice Světové zdravotnické organizace z roku 2002 zní:,,paliativní péče je takový přístup, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich rodin a který čelí problémům spojeným s život ohrožujícími 10

11 chorobami pomocí prevence a úlevy utrpení, a to jeho časným zjištěním, dokonalým zhodnocením a léčbou bolesti a ostatních problémů fyzických, psychosociálních a spirituálních. Péče o pečovatele: je činnost v rámci paliativní péče, která se výslovně zaměřuje na obtíže a zátěž pečovatelů ve spojitosti s péčí o umírajícího. Její součástí může být také péče v období zármutku ze ztráty blízkého člověka. Jedná se o důležitý prvek prevence syndromu vyhoření. Respitní péče: je forma péče, jejímž cílem je umožnit rodinným příslušníkům dočasný oddech od péče o pacienta; tato péče může být potřebná například pro umožnění lékařského ošetření partnera nebo v případě dovolené. Respitní péče může být poskytována v nemocnicích, pečovatelských domech, domovech pro seniory nebo hospicích. Hranice mezi respitní péčí, denním stacionářem a krátkodobou hospitalizací není vždy zcela jasná. Syndrom vyhoření (burn out syndrom): je soubor příznaků vyskytující se u poskytovatelů péče. Syndrom vyhoření, vyhasnutí, je považován za reakci na mimořádně zatěžující práci, kdy dochází k úplnému vyčerpání fyzických, emočních a duševních sil, kdy takto postižený člověk dochází k závěru, že již nemůže dál. Je to stav pocitu beznaděje. Takto postižený zdravotník se obtížně soustřeďuje na nemocné, trpívá pocity zatrpklosti, dojmem, že se nedaří nic, že jeho práce nemá smysl. Často ztrácí zájem o pacienty, v zaměstnání se přestává angažovat a jeho výkon je spíše formální. Extrémním případem je rozvoj drogové závislosti, sebevražedný pokus (Boleloucký, 1998). Prevencí tohoto syndromu je udržování optima angažovanosti ve prospěch klientů, vyvážení práce a osobního života, péče o duchovní hygienu, vhodné duchovní zázemí a kvalitní supervize. Terminální péče. Péče o umírajícího nemocného, je součástí paliativní péče a obvykle označuje péči o pacienta v posledních hodinách či dnech života. Úkolem citlivého zdravotníka by mělo být umírajícího neopouštět a zajistit mu důstojný odchod. Thanatofobie. Je jedním z psychologických jevů, kterému byla věnována největší pozornost při studiu procesu umírání, byla úzkost, případně strach ze smrti. O úzkosti před smrtí se vědělo již v dávné minulosti. Mnozí antičtí filozofové se jí snažili předcházet zejména racionálním uvažováním. Nejvíce problematická je otázka strachu ze smrti během procesu umírání, kdy se člověk již nenachází v relativně normálním zdravém stavu a ještě není mrtev. 11

12 1.2 Lidská společnost a otázky spojené s umíráním a smrtí Jak velký problém představuje poskytování kvalitní péče o staré lidi? Každý rok zemře na světě 56 milionů lidí. Každá smrt zhruba ovlivní dalších 5 osob (neprofesionálních pečujících blízkých). Celkem tedy 300 milionů lidí, což je 5 % celosvětové populace. Lze tedy říci, že zajištění kvalitní péče na konci života je globálním veřejným zdravotním problémem. V České republice potřebuje paliativní péči každoročně minimálně pacientů. Každý rok u nás lidí postihne mozková mrtvice. Jsou čím dál, tím mladší a čím dál, tím víc jich mrtvici přežije. Zpravidla pak potřebují péči až do konce života. Přes lidí ročně utrpí těžký dopravní úraz s trvalými následky, další tisíce úrazy na pracovištích a doma. Jednu z nejnižších novorozeneckých úmrtností na světě vykupujeme tím, že přežívají tisíce dětí s dětskou mozkovou obrnou, ale chybějí kapacity, kde by se o ně starali dále. Na lidí ročně umírá v nedůstojných podmínkách. Přibývá neurologických a psychiatrických onemocnění, nemocí postihujících pohybový systém, infekčních chorob s trvalým postižením a dalších. Mnozí trpí chronickými bolestmi. Jak stárne populace, roste počet dalších invalidizujících onemocnění (Příručka ČSÚ, 2001). Mezi symptomy vyžadující paliativní péči patří: bolest, dušnost, kašel, terminální chrčivé dýchání, nauzea a zvracení, zácpa a poruchy střevní pasáže. V terminální fázi se objevují symptomy jako: ascites, nechutenství (anorexie), potřeba umělé výživy umírajícího pacienta, hydratace umírajícího pacienta a škytavka (singultus). Dále jsou to svědění (pruritus), úzkost, delirium, zmatenost, amentní stavy a hlavně deprese. Situace pokročilého onemocnění představuje pro pacienty i jejich blízké velkou psychickou zátěž. U pacienta i jeho rodiny je třeba pravidelně hodnotit psychický stav, psychické reakce (stres, obavy z budoucnosti) a psychiatrické jevy (těžká deprese, suicidální myšlenky a pokusy = myšlenky, co by bylo, kdyby člověk nebyl, delirantní stavy). Předmětem psychologického hodnocení by mělo být také pacientovo chápání nemoci a rovněž podpora strategií, pomoci kterých se pacient se svou těžkou situací vyrovnává (náboženství, umění, relaxace atd.) (Vymětal, 2003). 1.3 Fyziologie smrti Smrt, úmrtí, skon, latinsky exitus, je (z biologického a lékařského hlediska) zastavení životních funkcí v organismu spojené s nevratnými změnami, které obnovení životních funkcí znemožňují. Umírání je postupný proces, na jehož konci je smrt. Smrt 12

13 je tedy stav organismu po ukončení života. Smrt nelze zaměňovat s umíráním, neboť umírání je jedna z fází života organismu (Benčat, 2003). Existují dvě možnosti inscenace smrti: a) V boji se smrtí pacient je do poslední chvíle v péči akutní medicíny, jsou využity všechny dostupné prostředky k prodloužení života. Je to dnes nejobvyklejší způsob umírání u nás pacient umírá v nemocnici, obklopen špičkovou technologií, s omezeným stykem s rodinou, pozornost je zaměřená k léčebným procedurám. b) Příprava na důstojný odchod ze světa. V klidu, v častém kontaktu s blízkými lidmi, má příležitost ukončit rozdělané práce, předat, co je možné, a především revidovat dosavadní vztahy, rozloučit se se svými blízkými. Atmosféra v nemocnici není vhodná k tomuto účelu, proto je tento způsob odchodu realizován doma, nebo v hospici. Pro pochopení smyslu života je nepostradatelné přijetí smrti jakožto neoddělitelné součásti života jako takového. Smrt je naprogramována naším genomem, který jako takový vlastně udává impuls k našemu zrození a vývoji v myslící lidskou bytost. Bez smrti není života a je třeba odlišit smrt buněčnou (apoptózu) od smrti jedince jako mnohobuněčného organismu. Biologové dnes také hovoří o tzv. buněčných nebo smrtelných hodinách buňky, které v okamžiku vyčerpání programu života spustí za pomoci enzymů sebevražedný program smrti (Haškovcová, 2000). Apoptóza, neboli buněčná smrt, je jedním z typů programované buněčné smrti, která má klíčovou roli ve vývoji živočišného embrya. Může se zdát až neuvěřitelné, že během vývoje nervové soustavy obratlovců zemře více než polovina buněk krátce po svém vzniku. Toto zdánlivé plýtvání má své opodstatnění, redukce nadbytečných buněk během vývoje slouží například k rozdělení prstů: z tlapičky podobné lopatce se stane jeden z nejšikovnějších manipulačních nástrojů, co kdy evoluce vytvořila lidská ruka. Díky apoptóze většina z nás nemá na nohou onu blánu mezi palcem a ukazovákem, jako český velikán Jára Cimrman, jenž pro ni trpěl takové nadávky jako například kachna, potápka a někdy i bukač! (A když už jsme u vody, není od věci zmínit, že apoptóza také zařizuje upadnutí ocásku pulců v (postembryonálním) vývoji žab). Programovaná smrt buňky je také hlavní hrází proti nekontrolovatelnému dělení, tedy podstatě rakoviny. Rakovinné buňky se vyznačují právě tím, že unikají programové smrti a dělí se bez omezení a téměř bez ovlivnění okolím. Naopak každá normální buňka, aby mohla žít a dělit se, potřebuje od svých sousedních buněk signály 13

14 pro přežití. Tyto signály jsou molekuly, které nasedají na receptory na povrchu buňky, čímž ji dají signál, aby pokračovala v buněčném cyklu. Buňka nemající tyto signály v souladu se svým programem spáchá sebevraždu. U již zmíněného vývoje nervového systému se tvoří nadbytek buněk, ale signály pro jejich přežívání jsou omezené, takže nadbytečné buňky zahájí programovanou buněčnou smrt apoptózu. To umožňuje, aby přežilo přesně tolik buněk, kolik je pro budoucí nervový systém potřeba. Stejně jako pro přežívání i pro dělení potřebují buňky signály z okolí, tzv. růstové faktory. Bylo zjištěno, že jsou li savčí buňky po určitou dobu vystaveny jejich nadbytku, mají pak také zvýšenou tendenci k apoptóze. I dospělý organismus si tak pomocí buněčných sebevražd udržuje regulovaný počet buněk a zachovává tak například správnou funkci a tvar orgánů. Apoptóza je smrt programovaná a už z názvu je vidět, že se nejedná o nic živelného, je to naplánovaný a každé buňce vlastní proces. Může být spuštěn nedostatkem signálů z okolí, signálem specifickým pro zahájení apoptózy, jiné typy programované buněčné smrti pak také poškozením buňky a jejího genetického kódu virem či fyzikálními podmínkami, možností pro iniciaci apoptózy je mnoho (pozn. u některých autorů se pojem apoptóza rovná pojmu programovaná buněčná smrt, jindy je pouze jedním jejich z typů. Jedná se však spíše o členění morfologické, zásadní principy zůstávají stejné.) Programovaná a řízená smrt (PCD programmed cell death) je protikladem té neřízené nekróze, k níž dochází, jsou li mechanismy buňky poškozeny natolik, že není schopna sama sebe ukázněně zlikvidovat. Při nekróze buňka doslova vybuchne do okolí a způsobí zánět. Při apoptóze zánět nevzniká, buňka se kondenzuje a scvrkává, aniž by vylévala svůj obsah do okolí. Nakonec se uzavře do váčků z cytoplasmy a ty jsou zlikvidovány buď okolními buňkami, nebo přímo makrofágy. Poté co buňka zjistí, že už není vítaná a kolegyně jí neposlaly žádný signál (v jiném případě naopak mohla dostat zvláštní signál pro zahájení apoptózy), spustí kolotoč sebelikvidace. Ten je zprostředkován speciálními enzymy kaspázami, které štípou proteiny na malé kousky. Tyto specifické proteázy zajistí, že většina proteinů buňky se stane nefunkční, zároveň v jádře probíhá štěpení DNA pomocí endonukleáz na definované fragmenty. Celá buňka pak tvoří váčky, do kterých zaškrcuje sebe sama. Obsah váčků pak pěkně likvidují kaspázy, ale jen tak, aby neponičily jejich obal. Značně scvrklé váčky jsou pozřeny sousedkami kanibalkami, nebo makrofágy, které jsou jedním z typů bílých krvinek. Proces je geneticky řízen, což může znít zvláštně, je li DNA rozštípána. To se však děje až poté, co byly exprimovány geny smrti, které zahájily apoptózu. 14

15 Je také pravděpodobné, že geny řídící apoptózu zanikají až jako poslední. Významnou roli v řízení programované smrti hrají také organely, nejvíce pak mitochondrie. Genů spouštějících či naopak brzdících tuto buněčnou sebevraždu je objevováno stále více. Poprvé se je podařilo objevit na maličkém červu Caenorhabditis elegans a nedávno byl publikován článek zabývající se vztahem skupiny apoptotických genů u rybky zebřičky (Danio rerio) k obdobným genům savců kódujících BCL2 proteiny. Bylo zjištěno, že tyto geny jsou evolučně velmi konzervované, tedy že proteiny jimi kódované jsou téměř shodné u savců i rybičky. Stejně tak bylo prokázáno, že i funkčně se tyto proteiny shodují, tedy že regulují apoptózu. Díky této skutečnosti bude zřejmě zebřička vhodným modelovým organismem pro studium apoptotických signálních drah. To je důležité jak pro výzkum embryologický, tak onkologický (Kerry, 2002). V české legislativě je smrt definována pouze v transplantační zákoně. Pro účely tohoto zákona se rozumí smrtí nevratná ztráta funkce celého mozku, včetně mozkového kmene. 10 téhož zákona pak dále stanovuje, že Smrt se zjišťuje prokázáním nevratné zástavy krevního oběhu, nebo nevratné ztráty funkce celého mozku, včetně mozkového kmene v případech, kdy jsou funkce dýchání nebo krevního oběhu udržovány uměle ("smrt mozku"). Obecně je smrt rozdělena na smrt přirozenou (stářím, podlehnutí nemoci, u živočichů také např. zabití predátorem), vraždou, sebevraždou (harakiri, kamikaze, ) a euthanasii (Zákon č. 285, 2002). 1.4 Thanatologie Thanatologie je věda o umírání a smrti. Je to věda interdisciplinární. Zabývají se jí nejen filosofové, lékaři a psychiatři, ale i biologové, sociologové a v neposlední řadě i teologové. Thanatologie vznikla jako přirozená reakce na stav povědomí současného člověka o fenoménu umírání a smrti. Poukazuje na fakt, že až do 18. století bylo naprosto přirozené setkávat se s umíráním a smrtí, protože člověk byl na ni zvyklý a spoluprožíval ji. Avšak od 19. století s nástupem materialistických filosofií začalo přibývat strachu, úzkosti a děsu ze smrti. Za prvního thanatologa je označován francouzský sociolog a antropolog Robert Hertz, který vypracoval první studii na toto téma v roce Zdrojem mnoha poznatků thanatologie, vědy o tom, co se děje ve chvíli smrti, jsou zkušenosti lidí, kteří "přežili svou smrt" například při vážných nehodách. Na blížící se smrt reagují lidé různým způsobem. Bouchal (1993) uvádí řadu různých reakcí, jako je například smíření a vyrovnání (přijetí nevyhnutelného), pasivní 15

16 rezignace (netečnost a nezájem), únik do vzpomínek na to, jaké to kdysi bylo, únik do fantazie a úvah o nesmrtelnosti, pozitivní kompenzace (snaha o dokončení rozdělaného díla) a negativní kompenzace (propadnutí alkoholu, drogám, přejídání, sexuálním výstřelkům atd.). Přední světovou odbornicí v oblasti thanatologie je americká lékařka Elisabeth Küblerová-Rossová. Byla jednou z prvních pracovnic, která se v moderní době začala zabývat umírajícími nemocnými též z psychosociálně orientovaného hlediska. Podle jejích poznatků vytvořila přehled fází umírání tak, jak se vyskytují u většiny umírajících lidí. Jde o pět fází, které obvykle přicházejí v následujícím pořadí, tento sled však nemusí zachovávat, některé fáze se často vracejí, střídají a mohou se i dvě, nebo tři, někdy i v jediném dni prolínat. Fáze nejsou stejně dlouhé a může se stát, že některé chybí. Mezi fáze umírání podle Kőbler-Rossové patří stadium negace, šoku, popírání nevyhnutelného, dále stadium agrese, hněvu, vzpoury, stadium smlouvání a vyjednávání, stadium deprese a smutku a konečné stadium akceptace, smíření a souhlasu. Je třeba mít na paměti, že umírající a jeho blízcí prožívají tyto fáze s časovým posunem. Jestliže pacient již dosáhl stadia smíření, zatímco jeho příbuzní stále prožívají fázi smlouvání a vyjednávání, může to být na škodu. Rodina by se měla snažit co nejrychleji s nemocným vyrovnat krok. Není to lehké a někdy se to nezvládne. I to je lidské a v takovém případě by se rodina neměla stydět požádat o pomoc při doprovázení někoho dalšího, kdo jim pomůže (Matoušek a kol., 2005). 1.5 Paliativní (úlevná) péče, paliativní léčba a paliativní medicína Paliativní péče (PP) je komplexní, aktivní a na kvalitu života orientovaná péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém nebo terminálním stadiu. Cílem paliativní péče je zmírnit bolest a další tělesná a duševní strádání, zachovat pacientovu důstojnost a poskytnout podporu jeho blízkým (Doporučení č. 23, 2004). Světová zdravotnická organizace WHO dále konstatuje, že paliativní péče podporuje život a považuje umírání za normální proces, proto ani neurychluje, ani neoddaluje smrt. PP poskytuje úlevu od bolesti a jiných svízelných symptomů, začleňuje do péče o pacienta psychické a duchovní aspekty a vytváří podpůrný systém, který pomáhá rodině vyrovnat se s pacientovou nemocí a zármutkem po jeho smrti (Doporučení č. 23, 2004). 16

17 Možnosti současné paliativní medicíny nejsou neomezené, jsou však nesrovnatelně větší, než před několika málo lety. U některých nemocí zůstává prognóza nepříznivá, často smrtelná, významně je však ovlivněna kvalita života těchto nemocných. Většinu tělesných symptomů je dnes možné buď zcela odstranit, nebo alespoň zmírnit na snesitelnou úroveň. K hlavním zásadám paliativní medicíny patří vyloučení, nebo alespoň maximálně možné omezení všech invazivních metod, vyšetřovacích i léčebných. Je uplatňován důsledně nedirektivní přístup, respektující vůli pacienta a ponechávající pacientovi potřebný pocit, že má věci pod kontrolou.. Umírající pacient nikdy nesimuluje, a toto vědomí rovněž významně přispívá ke kvalitě jeho života. Není těžké věřit nemocnému, že ho něco bolí, když to říká. Vědomí, že si může léčbu bolesti do jisté míry sám řídit, protože mu lékař věří, často nemocnému vrací ztracený pocit bezpečí (Matoušek a kol., 2005). Paliativní, neboli úlevná péče se neodvrací od nevyléčitelně nemocných, ale chrání jejich důstojnost a klade hlavní důraz na kvalitu života. Dokáže úspěšně zvládat bolest a další průvodní jevy závěrečných stadií smrtelných onemocnění a podporuje život. Pohlíží však na umírání jako na přirozený proces, neusiluje ani o urychlení ani o oddálení smrti. Je založena na interdisciplinární spolupráci a na celostním pohledu na nemocného člověka. Integruje v sobě proto lékařské, psychologické, sociální, existenciální a spirituální aspekty, vychází důsledně z individuálních přání a potřeb pacientů, respektuje jejich hodnotové priority a chrání právo pacienta na sebeurčení. Zdůrazňuje význam rodiny a nejbližších přátel nemocných, nevytrhává nemocné z jejich přirozených sociálních vazeb, ale umožňuje jim, aby poslední období života prožili v důstojném a vlídném prostředí a ve společnosti svých blízkých. Dále nabízí všestrannou účinnou oporu příbuzným a přátelům umírajících a pomáhá jim zvládat jejich zármutek i po smrti blízkého člověka. Vychází ze zkušenosti, že existuje zásadní rozdíl mezi špatnou a kvalitní péčí o umírající a že umírání nemusí být provázeno strachem, nesnesitelnou bolestí a nesmyslným utrpením Potřeby pacientů v pokročilých stadiích nevyléčitelných nemocí a z nich plynoucí potřeba paliativní péče závisí na základním onemocnění, stupni jeho pokročilosti (pokročilá, ale relativně kompenzovaná stadia, preterminální a terminální stadia onemocnění), přítomnosti více závažných onemocnění současně, pacientově věku a sociální situaci (míra sociální podpory ze strany rodiny a přátel, finanční situace apod.) a v neposlední řadě na psychickém stavu (kognitivní a emoční stav, míra 17

18 informovanosti, duchovní orientace atd.) pacienta. Podle komplexnosti péče nutné k udržení dobré kvality života je účelné dělit paliativní péči na obecnou a specializovanou (Seymourová, J. E. a kol., 2008) Obecná paliativní péče Obecnou paliativní péčí rozumíme dobrou klinickou praxi v situaci pokročilého onemocnění, která je poskytována zdravotníky v rámci jejich jednotlivých odborností. Jejím základem je sledování, rozpoznání a ovlivňování toho, co je významné pro kvalitu pacientova života (např. léčba nejčastějších symptomů, respekt k pacientově autonomii, citlivost a empatická komunikace s pacientem a jeho rodinou, manažerská zdatnost při organizačním zajištění péče a při využití služeb ostatních specialistů, zajištění domácí ošetřovatelské péče atd.). Obecnou paliativní péči by měli umět poskytnout všichni zdravotníci s ohledem na specifika své odbornosti. Jak uvedl dr. Hutchinson ve Spojených státech v 19. století lékař může uzdravit někdy, ulevit často a potěšit vždycky. Základem obecné paliativní péče je léčba bolesti. Zvládnutí somatické bolesti je samozřejmě v kompetenci lékaře. Na celkové bolesti nemocného se však kromě fyzické bolesti podílejí i jiné složky, medikamentózně velmi těžko ovlivnitelné. Jsou to např. deprese, způsobená ztrátou společenského postavení a prestiže v práci, ztrátou příjmu, ztrátou role v rodině. Je to i hněv pacienta způsobený byrokratickými chybami, odkládáním konečné diagnózy, selháváním terapie, tím, že přátelé přestávají chodit na návštěvy, nebo tím, že lékaři nejsou k zastižení, či s pacientem nekomunikují. Celkovou bolest pacienta může zvyšovat i úzkost, způsobená nejistotou z budoucnosti. Vše, co může tyto vlivy eliminovat, se projeví snížením celkové bolesti nepochybně proto, že to příznivě ovlivní práh vnímání bolesti. Dříve se lékaři řídili principem podle potřeby. Pacient, kterého něco bolí, se ozve a lékař mu podá tišící lék. V dnešní době se léčba bolesti řídí podle hodin. Víme, jak dlouho který lék působí a tudíž musíme s další dávkou přijít o něco dříve, než odezní účinek dávky předchozí. Jinak se pacient už předem bojí, že se bolest znovu vrátí a není schopen na ni zapomenout ani v době, kdy je hladina analgetika v těle dostatečná (Vorlíček a kol., 1998). Paliativní medicína může změnit změnitelné (např. odstranit bolest). V ideálním případě zbaví nemocného všech nepříjemných symptomů. Symptomy a utrpení však nejsou synonyma. V případě s infaustní prognózou, o kterou u umírajícího člověka vždy jde, vždycky zůstane utrpení neodvratné a je třeba ho přijmout. Mnoha nemocným pomáhá k přijetí nevyhnutelného víra v Boha, jiným soucit a pochopení nejbližšího 18

19 okolí. Když pacientům chybí jedno i druhé, nezbývá než se obrátit do literatury a použít psychoterapeutické metody dereflexe a modulace postoje. Obě tyto metody umožňují nemocnému přijmout nezměnitelné (nikoli rezignovat) a nakonec umírat klidně a důstojně nejen bez fyzické bolesti, ale dokonce ve fázi smíření (Lukasová, 1997, Lukasová, 2006) Specializovaná paliativní péče Specializovaná paliativní péče je aktivní interdisciplinární péče poskytovaná pacientům a jejich rodinám týmem odborníků, kteří jsou v otázkách paliativní péče speciálně vzděláni a disponují potřebnými zkušenostmi. Poskytování paliativní péče je hlavní pracovní náplní tohoto týmu. Mezi základní formy specializované paliativní péče patří zařízení domácí paliativní péče, tj. domácí (případně mobilní ) hospic. Specializovanou PP mohou poskytovat různá zařízení a organizace. Prvotní formou je hospic jako samostatně stojící lůžkové zařízení poskytující specializovanou paliativní péči. Další formou jsou oddělení paliativní péče v rámci jiných lůžkových zdravotnických zařízení (tj. především v rámci nemocnic a léčeben). Dále mohou PP poskytovat konziliární týmy paliativní péče v rámci zdravotnického zařízení (nemocnice nebo léčebny), specializované ambulance paliativní péče, denní stacionáře paliativní péče ( denní hospicové stacionáře ) a zvláštní zařízení specializované paliativní péče (např. specializované poradny a tísňové linky, zařízení určená pro určité diagnostické skupiny atd.) Realizace paliativní péče Strach z umírání je u mnoha nemocných spojen s obavami z bolesti. Tyto obavy bývají pak silnější než strach ze samotného okamžiku smrti. Při srovnávání vnímání bolesti mezi několika pacienty a jejich okolím se zjistilo, že v mnoha případech vnímá okolí nemocného jeho bolest intenzivněji než on sám. Je to způsobeno pocitem bezmoci a nemožností jakkoli stav nemocného ovlivnit. Díky paliativní medicíně je možné bolesti provázející nemoc minimalizovat, tato informace však není ve vědomí široké veřejnosti stále příliš rozšířená. Některé léky nedokáží nemoc vyléčit, dokáží však trpícího zbavit bolesti a umožnit mu klidně prožít i poslední okamžiky života. Podle Haškovcové (2007) závisí nejistota, strach ze smrti, nebo naopak klid a smíření do značné míry na postoji okolí. Kromě psychologických faktorů, které formují vztah 19

20 člověka ke smrti z pozice jeho hodnot a osobních preferencí, jsou důležité i faktory, které závisejí na věku člověka, který se se smrtí bezprostředně konfrontuje. Někteří odborníci rozdělují proces umírání na tři časově nestejná období: pre finem, in finem a post finem. V období pre finem může spočívat psychologická intervence v pomoci zaujmout nemocnému postoj ke své nemoci a ke svému utrpení. Utrpení je samo o sobě nesmyslné, ale člověk mu smysl může dát tím, jak s ním zachází, jaký postoj k němu zaujme. Soustředíme se na to, jak a pro koho může člověk svoji situaci nést. Tomu ale musí předcházet přijetí reality, tedy přijetí toho, že jsem vážně, smrtelně nemocen. Teprve k realitě mohu zaujmout postoj. S blížícím se koncem života nabývají na důležitosti jen ty cíle, které se dotýkají samotné podstaty a smyslu života. Člověku jde o završení jeho existence, aby mohl dojít k prožitku klidu a pokoje se sebou a se světem, který opouští. Odchod ze života znamená v podstatě odloučení se od všeho, k čemu jsme měli emocionálně nabitý vztah. Proto je důležité dát nemocnému prostor pro rozloučení a tím mu umožnit dobrý odchod ze života, tedy odchod s prožitkem vnitřního smíru. Rozloučení je nesmírně důležitý akt, který by neměl být, pokud to lze, zanedbán. Ti, kteří tu po smrti nemocného zůstávají, se pak většinou také snáze vyrovnávají s ukončením životní pouti a to nejen svého blízkého, ale v budoucnu i své vlastní. I přes převládající negativní význam pro člověka, nelze smrti upřít jednu přednost. Tou je fakt, že dokáže poodhalit podstatu naší existence a našeho lidství vůbec. Tváří tvář smrti, ať už bližního nebo naší vlastní, dokážeme nahlédnout do problematiky smyslu lidského života. Smrtí bychom se měli zabývat a poznávat ji, protože jen vydrží li člověk vědění toho, že je smrtelný a že je nejisté pouze to, kdy se smrt stane nevyhnutelnou možností lidské existence, pozná svou odpovědnost za každý okamžik svého života (Haškovcová, 1975). Domácí model umírání Dnešní situace umírajících, především jejich citové strádání v důmyslných institucích, je pochopitelně poměřována s ideálem tzv. domácího umírání. Tento ideál spočívá v představě o hřejivé náruči všech blízkých, kteří zvládli laskavý doprovod při umírání. Umírající v dané chvíli sám zhodnotil vlastní situaci a poznal, že nastala jeho poslední hodinka. Svolal členy rodiny a vyslovil poslední přání. Pak se s nimi rozloučil a byl zavolán kněz. Ten připravil nemocného na neznámou cestu a poskytl mu nepřesně užívané poslední pomazání. Umírající se pak zklidnil a dále už jen trpělivě čekal na svou smrt. Pokud trpěl silnými bolestmi, byl povolán lékař, který mu podal injekci 20

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře

Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Paliativní péče péče o terminálně nemocné a umírající doporučený postup pro praktické lékaře Myšlenky pro současnost a budoucnost MUDr.Bohumil Skála,PhD Praktický lékař pro dospělé Brno 2006 Vize Paliativní

Více

Paliativní péče v první linii Doporučený postup pro všeobecné praktické lékaře 2006 MUDr.Bohumil Skála,PhD Paliativní péče Paliativní péče je přístup, p, který zlepšuje kvalitu života nemocných a jejich

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

Psychoterapeutická podpora při umírání

Psychoterapeutická podpora při umírání Psychoterapeutická podpora při umírání Umírající je člověk Stroj Věc Pacient PROČ? Osobní nepřijetí smri Pocit bezmoci Důsledek Odosobnění Vyhýbání se kontaktu Útěk do hyperaktivity Sdělení diagnozy s

Více

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno

Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Domácí umírání Romantické přání nebo reálná možnost? O.Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Umírání v ČR V ČR každoročně zemře kolem 105 000 lidí 35000 Absolutní počty zemřelých v ČR podle pohlaví a

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných?

Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Umí paliativní medicína zmírnit utrpení nevyléčitelně nemocných? Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Brno Téma utrpení a důstojnosti užívají stoupenci i odpůrci eutanázie Nevyléčitelné onemocnění

Více

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo.

Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. Pražská charta - výzva vládám, aby mírnily utrpení nevyléčitelně nemocných a uznaly přístup k paliativní péči jako lidské právo. European Association for Palliative Care (EAPC - Evropská asociace paliativní

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč

Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ. Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů. Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč Organizace: HOSPICOVÉ OBČANASKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ Projekt 1: Odlehčovací služby Cesty domů Celkové náklady na projekt: 3 964 920 Kč DOTACE: 25 000 Kč Podpořit setrvání lidí v pokročilých a konečných

Více

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny

Úloha pacienta. Úloha lékaře. Komunikace Potřeby. Úloha sestry. Úloha rodiny Paliativní péče o ventilovaného pacienta Renata Pařízková Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové Fakultní nemocnice Hradec

Více

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU

STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU STRATEGIE PALIATIVNÍ PÉČE VE ŠVÝCARSKU A JEJÍ APLIKACE NA OBLAST OSOB S POSTIŽENÍM Christina Affentranger Weber předsedkyně Konference pro osoby se zdravotním postižením 1 Význam paliativní péče ve Švýcarsku

Více

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová

Paliativní péče - Úvod. Mgr. Zimmelová Paliativní péče - Úvod Mgr. Zimmelová Historie Počátky v Velké Británii v 70 letech Vznikla evropská společnost pro PM Součástí jsou národní společnosti U nás sekce PM ČLS JEP 5 zásad rozvoje oboru Založení

Více

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012

Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Atestační otázky z nástavbového oboru Paliativní medicína Verze 1-2012 Obecná část 1. Základní koncepty paliativní medicíny (nevyléčitelné onemocnění, terminální onemocnění, pacient v terminálním stavu,

Více

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov

PŘÍLOHY. Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov PŘÍLOHY Příloha 1 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Střední zdravotnické škole Prostějov Příloha 2 - Ţádost o povolení průzkumného šetření na Gymnáziu Kojetín Příloha 3 Dotazník Dobrý den, jmenuji

Více

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE

EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE EUTANAZIE versus HOSPICOVÁ PÉČE MUDr. Marie Svatošová Pardubice, konference 4. 11. 2008 EUTANAZIE víme o čem mluvíme? Lékař může uzdravit někdy, ulevit často, potěšit vždycky. (dr. Hutchinson, 19. stol.)

Více

Klinická a etická rozhodování v závěru života. O. Sláma, MOU Brno

Klinická a etická rozhodování v závěru života. O. Sláma, MOU Brno Klinická a etická rozhodování v závěru života O. Sláma, MOU Brno Proč vznikají v závěru života klinická a etická dilemata? Cílem medicíny je odstranit nemoc, prodloužit život, zmírnit utrpení Lidský život

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

CURATIO VYBRANÉ KAPITOLY Z PÉČE O SENIORY CURATIO. Marie Hermanová Jiří Prokop Kamila Ondráčková

CURATIO VYBRANÉ KAPITOLY Z PÉČE O SENIORY CURATIO. Marie Hermanová Jiří Prokop Kamila Ondráčková Vzdělávací instituce CURATIO zpracovala projekt Vzdělávací programy pro pracovníky sociální služby, na jehož realizaci získala fi nanční podporu z Evropského sociálního fondu (ESF) a jeho Operačního programu

Více

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz

1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu. Mgr. Petra Léblová. p.leblova@seznam.cz 1. Konference integrativní psychoterapie Skálova institutu Mgr. Petra Léblová p.leblova@seznam.cz Nádorová onemocnění patří mezi život ohrožující onemocnění Ročně onemocní 1 dítě ze 600 zdravých do 15

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY 2015 D OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ

VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY 2015 D OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY 2015 D OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ AKTUÁLNÍ TRENDY V SOCIÁLNÍ PRÁCI - ÚVOD DO PROBLEMATIKY Číslo kurzu: 115 002 Termín konání: 13. října 2015 Uzávěrka přihlášek: 29. září 2015 Komu je kurz

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Výchova ke zdraví 6. ročník vztahy mezi lidmi a formy soužití - vztahy a pravidla soužití v prostředí komunity - rodina, škola, vrstevnická skupina, obec, spolek Vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy,

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více

Adaptace nemocného na hospitalizaci

Adaptace nemocného na hospitalizaci Adaptace nemocného na hospitalizaci Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Irena Tondorvá Bc. Adaptace nemocného na hospitalizaci

Více

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová

Bolest. v paliativní medicíně. prim.mudr.dagmar Palasová Bolest. v paliativní medicíně Beskydy 20.4.2013 prim.mudr.dagmar Palasová Bílovecká nemocnice, a.s. Paliativní péče je aktivní péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

EUTANÁZIE ANO NEBO NE? Mgr. Martina Pavelková

EUTANÁZIE ANO NEBO NE? Mgr. Martina Pavelková EUTANÁZIE ANO NEBO NE? Mgr. Martina Pavelková Eutanázie eu = dobrý; thanatos = smrt eutanázie = ukončení života nemocného člověka z důvodu milosrdenství asistovaná sebevražda = zvláštní forma eutanázie

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Civilizační onemocnění. Stres a syndrom vyhoření. SOŠ InterDACT s.r.o. Most. Bc. Jana Macho

Civilizační onemocnění. Stres a syndrom vyhoření. SOŠ InterDACT s.r.o. Most. Bc. Jana Macho Civilizační onemocnění Stres a syndrom vyhoření SOŠ InterDACT s.r.o. Most Bc. Jana Macho Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět SOŠ InterDact s.r.o. Most Bc. Jana Macho III/2_Inovace a

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti

Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Organizace a poskytování paliativní hospicové péče ve Švýcarsku a systém vzdělávání v této oblasti Mezinárodní konference paliativní a hospicové péče 2015 Ostrava, 17.03.2015 Dr. C. Camartin, MSc Palliative

Více

Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky. Martina Špinková 2013

Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky. Martina Špinková 2013 Mobilní paliativní péče v ČR: mýty, realita, vyhlídky Martina Špinková 2013 Nad postelí člověka na konci života se scházejí zdravotníci, nezdravotníci a rodina nad nimi se v dálce tyčí dvě ministerstva

Více

Bezpečné prostředí ochrana zdraví při různých činnostech bezpečnost v dopravě znalost pravidel silničního provozu

Bezpečné prostředí ochrana zdraví při různých činnostech bezpečnost v dopravě znalost pravidel silničního provozu Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví Vyučovací předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 6. Výstup Učivo Mezipředmětové vztahy, průřezová témata, projekty, kurzy Poznámky vysvětlí na příkladech souvislosti mezi

Více

IATROGENNÍ ZÁVISLOSTI

IATROGENNÍ ZÁVISLOSTI IATROGENNÍ ZÁVISLOSTI KDY PROBLÉM, KDY MILOSRDENSTVÍ...? Šebeš Andrej, Zimmelová Veronika Psychiatrická léčebna Červený Dvůr, SC Prevent Č.Budějovice VII. Adiktologická konference Jč. Kraje, Červená, říjen

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho

Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho Paliativní medicína a léčba bolesti jako atestační obor Co by měl specialista v tomto oboru umět a jaké je jeho uplatnění v systému českého zdravotnictví Ondřej Sláma, MOU Brno Subkatedra paliativní medicíny

Více

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)

Více

HOSPIC MÍSTO RADOSTI

HOSPIC MÍSTO RADOSTI HOSPIC MÍSTO RADOSTI Mgr. Robert Huneš, ředitel Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích, viceprezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče v ČR Zakladatelka hospicového díla ve světě madam

Více

STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY

STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY STAVOVSKÝ PŘEDPIS č. 10 ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY ETICKÝ KODEX ČESKÉ LÉKAŘSKÉ KOMORY Obecné zásady 1 (1) Stavovskou povinností lékaře je péče o zdraví jednotlivce i celé společnosti v souladu se zásadami lidskosti,

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

Standardy paliativní péče

Standardy paliativní péče Standardy paliativní péče 2013 Vznik tohoto dokumentu podpořilo Ministerstvo zdravotnictví ČR v roce 2012. Děkujeme. Autoři: MUDr. Ondřej Sláma, Ph.D. Martina Špinková MUDr. Ladislav Kabelka, Ph.D. Konzultanti:

Více

Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých. PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D.

Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých. PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D. Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D. Smrt jako vyvrcholení ţivota Ţivot kaţdého člověka jednou skončí. Ţivot zasaţený nemocí je stresující pro všechny zúčastněné.

Více

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z VOLNÉHO ČASU KLIENTA

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z VOLNÉHO ČASU KLIENTA Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z VOLNÉHO ČASU KLIENTA Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná

Více

Pacienti ÚHKT a pár postřehů z psychologie. PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. http://klimes.mysteria.cz

Pacienti ÚHKT a pár postřehů z psychologie. PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. http://klimes.mysteria.cz Pacienti ÚHKT a pár postřehů z psychologie PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D. http://klimes.mysteria.cz Obsah Dotazníkové šetření ÚHKT Achillova pata - pozdní diagnosa Škodlivé obranné reakce Symbolické

Více

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Závěrečná zpráva projektu Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Obsah projektu V rámci projektu byl realizován vzdělávací cyklus, určený praktickým lékařům v Praze a Karlových Varech.

Více

Popis realizace poskytování sociální služby

Popis realizace poskytování sociální služby Příloha č. 1 Poskytovatel: Domov seniorů Břeclav Druh poskytované služby: denní stacionář 46 Název a místo realizace poskytované sociální služby: Domov seniorů Břeclav, příspěvková organizace Na Pěšině

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY

Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKY Studijní obor: Forma studia: Forma zkoušky: 75-41-M/01 Sociální činnost - sociálně výchovná

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015 Fakulta zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Velká Hradební 13 400 01 Ústí nad Labem Katedra ošetřovatelství a porodní asistence OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

Více

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín

Civilizační choroby. Jaroslav Havlín Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).

Více

Veřejný závazek OSP. Život bez bariér, z.ú. Lomená 533 509 01 Nová Paka IČO 266 52 561

Veřejný závazek OSP. Život bez bariér, z.ú. Lomená 533 509 01 Nová Paka IČO 266 52 561 Veřejný závazek OSP Poskytovatel sociální služby: Život bez bariér, z.ú. IČO: 26652561 DIČ: CZ 26652561 č.ú.: 78-8511550297/0100 u KB Nová Paka IBAN: CZ6001000000788511550297 SWIFT: KOMBCZPPXXX Internetové

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace. Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK

Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace. Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK Paliativnípéče na ICU - rozhodovánía komunikace Kateřina Rusinová KARIM VFN a 1.LF UK Rozhodovánív intenzivnípéči... Subjektivní Paliativnípéče na ICU roste věk pacientů, roste potřeba ICU jen ½ ICU

Více

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien

Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová. AKH Wien Je komunikovať s nevyliečiteľne chorým problém? Anna Hrtúsová AKH Wien Komunikace ze slova communicare, "spolupodílet se s někým na něčem, činit něco společným Jde tedy o spolupráci podľa Svobodová V.,

Více

INFORMACE PRO PACIENTY DUBEN 2012 KLINICKÝ STANDARD KOMPLEXNÍ PÉČE O PACIENTY S MALIGNÍM PLEURÁLNÍM MEZOTELIOMEM NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ

INFORMACE PRO PACIENTY DUBEN 2012 KLINICKÝ STANDARD KOMPLEXNÍ PÉČE O PACIENTY S MALIGNÍM PLEURÁLNÍM MEZOTELIOMEM NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ NÁRODNÍ SADA KLINICKÝCH STANDARDŮ 17 KLINICKÝ STANDARD KOMPLEXNÍ PÉČE O PACIENTY S MALIGNÍM PLEURÁLNÍM MEZOTELIOMEM INFORMACE PRO PACIENTY DUBEN 2012 Klinický standard byl akceptován zainteresovanými odbornými

Více

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu

Léčba bolesti u mnohočetného myelomu Léčba bolesti u mnohočetného myelomu O. Sláma, IHOK FN Brno Bolest u MM Při postižení kostí je bolest častá Intenzita bolesti v průběhu léčby výrazně kolísá V pokročilých stádiích onemocnění je bolest

Více

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli,

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, dovolujeme si Vás oslovit jménem organizace ABATOP a nabídnout Vaší škole v rámci projektu S úctou k životu přednášky na téma: 1) Co se to se mnou děje? (pro

Více

Domov se zvláštním režimem MATYÁŠ v Nejdku, příspěvková organizace Mládežnická 1123 362 21 Nejdek

Domov se zvláštním režimem MATYÁŠ v Nejdku, příspěvková organizace Mládežnická 1123 362 21 Nejdek Domov se zvláštním režimem MATYÁŠ v Nejdku, příspěvková organizace Mládežnická 1123 362 21 Nejdek Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Standard kvality č. 1 Posláním Domova je poskytování komplexních

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha

Emoční zátěž. ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP. Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha Emoční zátěž ěž, rizika a obraz syndromu Burn-out v podmínkách ARO a JIP Mgr. Jana Woleská FN Motol Praha EMOČNÍ ZÁTĚŽ Je způsobena situacemi, které vyvolávají afektivní citovou odezvu tvoří: Pocity Přístupy

Více

Stres. Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1

Stres. Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1 Stres Stres, distres, eustres, frustrace. Zvládání distresových situací. Člověk sám sobě jako zdroj stresu. PSSúj5 1 Stres Termín vyjadřující náročné životní situace a stavy organismu. V běžném jazyce:

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Kvalita života s dialýzou. Vítejte na našem dialyzačním středisku

Kvalita života s dialýzou. Vítejte na našem dialyzačním středisku Kvalita života s dialýzou Vítejte na našem dialyzačním středisku Úvod V předchozích brožurách jste nahlédl/a do široké škály informací, které by Vám měly pomoci přizpůsobit se životu s dialýzou. Je třeba

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Václav Fessl Lékařská fakulta UK ARK FN Plzeň Starý člověk není hloupý Konzervativní názor není synonymem pro zpátečnický postoj Peněţní sbírky na seniory jsou neúspěšné

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

Trauma-vzniká působením extrémně stresujícího zážitku nebo dlouhotrvající stresující situace, které mají následující charakteristiky:

Trauma-vzniká působením extrémně stresujícího zážitku nebo dlouhotrvající stresující situace, které mají následující charakteristiky: Trauma-vzniká působením extrémně stresujícího zážitku nebo dlouhotrvající stresující situace, které mají následující charakteristiky: příčina je pro jedince vnější; je pro něj extrémně děsivá; znamená

Více

ZPRÁVA PROJEKTOVÉHO MANAŽERA

ZPRÁVA PROJEKTOVÉHO MANAŽERA Podpora dalšího vzdělávání v oblasti kvality paliativní péče o klienty s demencí CZ.1.07/3.2.04/04.0046 ZPRÁVA PROJEKTOVÉHO MANAŽERA Výstup KA 3: EVALUACE A INOVACE OVĚŘENÝCH VZDĚLÁVACÍCH PROGRAMŮ 1 Hodnocení

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA RUAH O.P.S. 2013. Slovo na úvod. Vážené dámy, vážení pánové,

VÝROČNÍ ZPRÁVA RUAH O.P.S. 2013. Slovo na úvod. Vážené dámy, vážení pánové, VÝROČNÍ ZPRÁVA RUAH O.P.S. 2013 Slovo na úvod Vážené dámy, vážení pánové, je mojí milou povinností shrnout pro Vás další rok fungování společnosti RUAH o.p.s. Rok 2013 byl prvním rokem, kdy jsme začali

Více

Základní prohlášení Domova pro seniory Krč

Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Obsah 1. Smysl dokumentu... 2 2. Seznámení zaměstnanců a klientů se Základním prohlášením... 2 3. Základní prohlášení Domova pro seniory Krč... 3 3.1. Poslání...

Více

Trápí Vás deprese? Určeno nejen pro muže.

Trápí Vás deprese? Určeno nejen pro muže. Trápí Vás deprese? Určeno nejen pro muže. Určeno nejen pro muže. Proto Vás ovšem nemusí trápit potíže ve Vašem sexuálním životě. Tato brožurka je určena jen pro Vaši informaci. V žádném případě nemůže

Více

STANDARD Č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY

STANDARD Č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY Domov pro seniory Skalice, p.o. Skalice 1, 671 71 Hostěradice Sociální služba Domov se zvláštním režimem STANDARD Č. 1 CÍLE A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY Domov pro seniory Skalice, p.o. je pobytové zařízení

Více

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno Brno, 17.5.2011 Izidor (Easy Door) Osnova přednášky 1. Proč nás rakovina tolik zajímá?

Více

Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina

Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina První psychická pomoc Podpora osobám zasaženým mimořádnou událostí, často poskytovaná bezprostředně po jejím vzniku Na

Více

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Červenec 2009 Mgr Ladislava Ulrychová Nemoc Chápat jako narušení jednoty a celistvosti organismu a prostředí

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

6./ Aplikace tepla a chladu - Aplikace tepla - formy - Aplikace chladu - formy - Obklady a zábaly - použití

6./ Aplikace tepla a chladu - Aplikace tepla - formy - Aplikace chladu - formy - Obklady a zábaly - použití Maturitní témata profilové části maturitní zkoušky pro jarní a podzimní zkušební období školního roku 2014-2015 Předmět: Pečovatelství Obor: Sociální činnost, denní studium 1./Péče o klienta na lůžku -požadavky

Více

Setkání sester, fyzioterapeutů a psychoterapeutů specializovaných na roztroušenou sklerózu v Poděbradech 18. ledna 2014

Setkání sester, fyzioterapeutů a psychoterapeutů specializovaných na roztroušenou sklerózu v Poděbradech 18. ledna 2014 Setkání sester, fyzioterapeutů a psychoterapeutů specializovaných na roztroušenou sklerózu v Poděbradech 18. ledna 2014 Psychoterapie RS v praxi Motto: Učeň se ptá: Co je důležitější než vědění? Mistr

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Proč NE eutanazii. Být či nebýt? aneb. Podle stejnojmenné knihy Marty Munzarové a kol. zpracovala Marie Svatošová

Proč NE eutanazii. Být či nebýt? aneb. Podle stejnojmenné knihy Marty Munzarové a kol. zpracovala Marie Svatošová Proč NE eutanazii aneb Být či nebýt? Podle stejnojmenné knihy Marty Munzarové a kol. zpracovala Marie Svatošová V soutěž ěži i Mladé ěži i Mladé fronty fronty Dnes (2007) Dnes (2007) Studenti tou čtou

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 5 0 6 MUDr. Bc. Rostislav

Více

C)T)A) Centrum Terapie Autismu

C)T)A) Centrum Terapie Autismu VČASNÁ INTENZIVNÍ TERAPIE ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY AUTISMU Mgr. Romana Straussová Speciální pedagog, ABA terapeut, videotrenér, supervizor, garant atestační přípravy klinických logopedů ředitel Centra Terapie

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné

Více

Standard č. 1. Veřejný závazek Osobní asistence. Číslo střediska 01/13 01/11 06/60. Jméno Petr Krbec Jana Linhartová Matěj Lejsal

Standard č. 1. Veřejný závazek Osobní asistence. Číslo střediska 01/13 01/11 06/60. Jméno Petr Krbec Jana Linhartová Matěj Lejsal Strana č.:/celkem stran: 1/7 Standard č. 1 Veřejný Označení dokumentu: STND DSR_28 Verze: 4 Výtisk č.: 2 Datum vydání: 3. 3. 2014 Účinnost od: 3. 3. 2014 Zpracoval Ověřil Schválil Číslo střediska 01/13

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce systemické psychotraumatologie (VSP) www.franz-ruppert.de mezi metodou systemických konstelací, vlastnostmi toho, kdo konstelaci vede. ten, kdo konstelaci

Více

OBSAH. Úvod. 2. Naděje v krizi a role pomáhajícího 2.1 Krizová intervence a problém kompetencí 2.2 Pomáhající prvního kontaktu a první pomoc v krizi

OBSAH. Úvod. 2. Naděje v krizi a role pomáhajícího 2.1 Krizová intervence a problém kompetencí 2.2 Pomáhající prvního kontaktu a první pomoc v krizi OBSAH Úvod 1. Bolesti a výzvy krize z různých úhlů pohledu 1.1 Filozofické základy vnímání krize 1.1.1 Fragmenty moderní filozofie 1.1.1.1 Naděje ve filozofii 1.2 Krize v psychologii 1.2.1 Zvládání obtížných

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité?

Prof. Dr. Ute Stoltenberg. Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? infis Institut für integrative Studien Proč je vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární oblasti důležité? Závěrečná konference česko-německého projektu Vzdělávání pro udržitelný rozvoj v elementární

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech

Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech "MĚSTO, KTERÉ (SI) TVOŘÍME Město více generací/sociální aspekty městského rozvoje Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech Mgr. Marcela Janečková Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče

Více

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE

KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE KONCEPT DLOUHODOBÉ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE PROJEKTOVÝ TÝM LTC Dr Zajac MUDr Hroboň Mgr. Roubal Mgr. Hanuš Mgr. Válková NÁRŮST VÝDAJŮ NA AKUTNÍ A DLOUHODOBOU ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ PÉČI DO ROKU 2050 ( KULATÝ

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více