ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Opava 2. úplná aktualizace

Transkript

1 CENTRUM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ KRAJINY ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ pro správní obvod ORP Opava 2. úplná aktualizace ZADAVATEL: ZPRACOVAL: STATUTÁRNÍ MĚSTO OPAVA EKOTOXA s.r.o. VE SPOLUPRÁCI SE STATUTÁRNÍM MĚSTEM OPAVA PROSINEC 2012 EKOTOXA s.r.o. Fišova 403/7, Brno, Černá Pole tel , fax , emc@ekotoxa.cz

2 AUTORSKÝ KOLEKTIV EKOTOXA s.r.o. Ing. Jiří Hon koordinace projektu, metodika, kompletace zprávy, komunikace se zákazníkem Mgr. Zdeněk Frélich Mgr. Pavel Pracný Ing. Jana Fichnová Bc. Veronika Frélichová Eva Krásenská Mgr. Miroslava Baranová Petra Guldová Jana Vaňková Gabriela Hřivnáčová Mgr. Pavla Škarková Ing. Kamil Plaček Ing. Eva Brhelová Daniel Bartoň koordinace témat ENVI témat 1-5 (horninové prostředí a geologie, vodní režim, hygiena životního prostředí, ochrana přírody a krajiny zemědělský půdní fond a pozemky k plnění funkcí lesa, kartogramy horninové prostředí a geologie, ochrana přírody a krajiny vodní režim hygiena životního prostředí zemědělský půdní fond a PUPFL hospodářské podmínky, vyhodnocení vyváženosti pilířů výkresová dokumentace, zpracování územních plánů GIS podpora pro témata, výkresová dokumentace, problémy, střety, problémový výkres servisní práce, korektury kompletace zprávy dotazníkové šetření, urbanistické, dopravní a hygienické závady, komunikace se zákazníkem urbanistické, dopravní a hygienické závady zpracování problémů pro jednotlivé obce SO ORP z dodaných podkladů Ing. Arch. Petr Malý územní plánování Mgr. Ivo Dostál Mgr. Jiří Dužár Mgr. Vladan Hruška veřejná dopravní a technická infrastruktura bydlení sociodemografické podmínky, rekreace Městský úřad Opava Ing. Jiří Polčík, Ing. arch. Zdeněk Bendík zajištění dotazníkového šetření, podkladová data ÚAP, připomínky, komunikace se zpracovatelem Starostové všech obcí ORP Opava (nebo jimi určení zástupci) - vyplnění dotazníků 2

3 OBSAH 1 ÚVOD Základní informace Podklady pro údaje o území Požadavky na zabezpečení vyvážených podmínek udržitelného rozvoje v SO ORP Opava Použitá metodika Výchozí informace právní stav Metodika uplatněná pro aktualizaci v roce 2012 pro SO ORP Opava ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Základní údaje řešeného území SO ORP Opava ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY Horninové prostředí a geologie Geologický a geomorfologický profil území Těžba nerostných surovin Sesuvná a poddolovaná území Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Vodní režim Sklonitá orná půda Povodňová charakteristika Stav povrchových a podzemních vod Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hygiena životního prostředí Ovzduší Území ekologických rizik a skládky odpadu Hlukové znečištění dle dotazníkového šetření Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Ochrana přírody a krajiny Chráněná území Koeficient ekologické stability krajiny Indikátor SWOT analýza Problémy k řešení Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Zemědělský půdní fond Pozemky určené k plnění funkce lesa Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Veřejná dopravní a technická infrastruktura Infrastrukturní stavby v územně plánovací dokumentaci a Politice územního rozvoje Technická infrastruktura Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Sociodemografické podmínky

4 3.7.1 Demografický vývoj Věková struktura Vzdělanostní struktura Školy a školská zařízení Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení BYDLENÍ Základní údaje o domech a bytech Domovní fond Bytový fond Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Rekreace Turistická oblast Opavské Slezsko Rekreačně krajinné celky (RKC) Turistická infrastruktura Turisticko-rekreační funkce obcí Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení Hospodářské podmínky Nezaměstnanost Podnikatelská struktura Indikátory SWOT analýza Problémy k řešení VYHODNOCENÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ Vyhodnocení vyváženosti pilířů Vyhodnocení environmentálního pilíře Vyhodnocení ekonomického pilíře Vyhodnocení sociodemografického pilíře Celkové hodnocení obcí Vyváženost pilířů Celkové hodnocení obcí dle úsudku pořizovatele URČENÍ PROBLÉMŮ K ŘEŠENÍ V ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI Závady a ohrožení v území Dopravní a hygienické závady v území Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území Tabulky problémů k řešení v ÚPD po obcích Přehled a platnost jednotlivých ÚPD v ORP Opava ZÁVĚR Hodnocení metodiky LITERATURA

5 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č : Geologická struktura území SO ORP Opava Obrázek č : Těžba nerostných surovin v SO ORP Opava Obrázek č : Podíl poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Opava Obrázek č : Vodní režim ve SO ORP Opava Obrázek č : Záplavové území Q 100 na území SO ORP Opava Obrázek č : Celková rizikovost povrchových vod Obrázek č : Celková rizikovost podzemních vod Obrázek č : Zranitelné oblasti ve SO ORP Opava Obrázek č : Hodnocení obcí dle plochy sklonité orné půdy Obrázek č : Hodnocení obcí dle záplavového území Q Obrázek č : Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší pro PM 10 (roční průměr) v r Obrázek č : Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší pro PM 10 (24hod. průměr) v r Obrázek č : Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší pro benzo(a)pyren v r Obrázek č : Území ekologických rizik a stávající skládky odpadu Obrázek č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší na území SO ORP v roce Obrázek č : Chráněná území v SO ORP Opava Obrázek č : Územní systém ekologické stability Obrázek č : Koeficient ekologické stability na území SO ORP Opava v roce Obrázek č : ZPF I. a II. třídy ochrany Obrázek č : Kategorie lesa Obrázek č : Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy v SO ORP Opava Obrázek č : Silniční síť ve SO ORP Opava Obrázek č : Železniční doprava na území SO ORP Opava Obrázek č : Systém zásobování vodou ve SO ORP Opava Obrázek č : Odkanalizování území SO ORP Opava Obrázek č : Distribuce zemního plynu v území SO ORP Opava Obrázek č : Distribuce elektrické energie v území SO ORP Opava Obrázek č : Dopravní obslužnost obcí v SO ORP Opava veřejnou dopravou Obrázek č : Vybavenost obcí v SO ORP Opava technickou infrastrukturou Obrázek č : Vývoj počtu obyvatel (k ) SO ORP Opava mezi lety Obrázek č : Ukazatel demografického vývoje SO ORP Opava v letech Obrázek č : Změna počtu obyvatel (%) mezi lety v obcích SO ORP Opava Obrázek č : Index stáří k v obcích SO ORP Opava Obrázek č : Podíl osob s vysokoškolským vzděláním v roce 2011 v obcích SO ORP Opava (%) Obrázek č : Vybavenost obcí SO ORP Opava školami a sociálními službami pro seniory Obrázek č : Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech Obrázek č : Průměrný roční počet dokončených bytů na obyvatel v období Obrázek č : Protínání SO ORP Opava a turistické oblasti Opavské Slezsko Obrázek č : Rekreačně krajinné celky na území SO ORP Opava Obrázek č : Přehled vedení hlavních značených cyklistických tras na území SO ORP Opava Obrázek č : Podíl potenciálních rekreačních ploch v obcích SO ORP Opava Obrázek č : Turisticko-rekreační funkce obcí v SO ORP Opava Obrázek č : Vývoj míry nezaměstnanosti v SO ORP Opava v období 2007 až Obrázek č : Indikátor průměrná roční míra nezaměstnanosti v roce Obrázek č : Indikátor míra podnikatelské aktivity v roce Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje environmentální pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje ekonomický pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje sociodemografický pilíř Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje SO ORP Opava Obrázek č : Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje celkové hodnocení

6 SEZNAM TABULEK Tabulka č : Základní údaje správního obvodu ORP Opava Tabulka č : Ložiska nerostných surovin v SO ORP Opava Tabulka č : Podíl poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Opava Tabulka č : Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí Tabulka č : Plocha záplavových území Q 100 na území jednotlivých obcí Tabulka č : Aktivní zóny v záplavových územích ve SO ORP Opava Tabulka č : Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Tabulka č : Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok Tabulka č : Území ekologických rizik v SO ORP Opava, Tabulka č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce Tabulka č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Opava Tabulka č : Výměra zemědělské půdy (ha) k Tabulka č : Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí Tabulka č : Nastavení indikátoru PF Tabulka č : Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2005 a Tabulka č : Rekonstrukce a modernizace silniční sítě na území SO ORP Opava Tabulka č : Dopravny na síti drah SŽDC, s. o. ve SO ORP Opava Tabulka č : Rekonstrukce a modernizace železniční sítě na území SO ORP Opava Tabulka č : Přehled linek integrovaných do ODIS Tabulka č : Vybavenost obcí SO ORP Opava v oblasti technické infrastruktury Tabulka č : Zdroje elektrické energie v území SO ORP Opava Tabulka č : Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (počet spojů / den) Tabulka č : Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou Tabulka č : Hodnocení dopravní obslužnosti obcí Tabulka č : Hodnocení indikátoru technické infrastruktury Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Moravskoslezského kraje mezi lety Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Opava mezi lety Tabulka č : Vývoj přirozeného a migračního přírůstku a jejich hrubých měr za tříletá období v obcích SO ORP Opava mezi lety Tabulka č : Věková struktura SO ORP Moravskoslezského kraje k Tabulka č : Věková struktura obcí SO ORP Opava k Tabulka č : Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Opava v roce 2011 (%) Tabulka č : Školská zařízení v SO ORP Opava Tabulka č : Mateřské a základní školy v obcích SO ORP Opava pro školní rok 2009/ Tabulka č : Zařízení vybraných sociálních služeb v obcích SO ORP Opava Tabulka č : Hodnocení indikátorů Změna počtu obyvatel mezi lety a Index stáří Tabulka č : Hodnocení indikátorů Podíl osob s vysokoškolským vzděláním a Vybavenost školami a sociálními službami pro seniory Tabulka č : Srovnání počtu trvale obydlených domů a bytů v obcích SO ORP Opava Tabulka č : Srovnání počtu trvale obydlených domů a bytů podle velikostních skupin obcí SO ORP Opava Tabulka č :Domovní fond na území obcí SO ORP Opava v roce Tabulka č : Domovní fond na území obcí SO ORP Opava v roce Tabulka č : Trvale obydlené domy podle období výstavby Tabulka č : Srovnání trvale obydlených bytů členěných podle právních důvodů k užívání Tabulka č : Dokončené byty v období Tabulka č : Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech Tabulka č : Průměrný roční počet dokončených bytů na obyvatel v období Tabulka č : Podíl potenciálních rekreačních ploch v roce 2011 v jednotlivých obcích SO ORP Opava Tabulka č : Naučné stezky v SO ORP Opava Tabulka č : Hlavní značené cyklistické trasy v SO ORP Opava

7 Tabulka č : Přehled dalších významnějších turistických atraktivit Tabulka č : Podíl bytů využívaných k rekreaci z celkového počtu bytů v roce 2001 a Tabulka č : Ubytovací zařízení v obcích SO ORP Opava v roce Tabulka č : Turisticko-rekreační funkce obcí v SO ORP Opava Tabulka č : Hodnocení indikátorů turistické atraktivity jednotlivých obcí, podílu potenciálních rekreačních ploch a počtu rekreačních a turistických lůžek na km Tabulka č : Průměrná roční míra nezaměstnanosti (%) v období 2007 až Tabulka č : Průměrný počet uchazečů na 1 volné pracovní místo Tabulka č : Počet firem podle počtu zaměstnanců ( ) Tabulka č : Počet subjektů podle NACE ( ) Tabulka č : Míra podnikatelské aktivity (údaje k ) Tabulka č : Hodnocení indikátorů průměrné roční míry nezaměstnanosti a míry podnikatelské aktivity Tabulka č : Zařazení témat do pilířů za účelem vyhodnocení vyváženosti pilířů Tabulka č : Zařazení obce do skupiny na základě pozitivního nebo negativního hodnocení pilířů. 160 Tabulka č : Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích a SO ORP Opava Tabulka č : Přehled hodnocení indikátorů environmentálního pilíře Tabulka č : Upřesnění hodnocení ienvironmentálního pilíře Tabulka č : Přehled hodnocení indikátorů ekonomického pilíře Tabulka č : Upřesnění hodnocení ekonomického pilíře Tabulka č : Přehled hodnocení indikátorů sociodemografického pilíře Tabulka č : Přehled získaných bodů v jednotlivých obcích dle celkové hodnoty Tabulka č : Přehled a hodnocení použitých indikátorů pro vyhodnocení vyváženosti pilířů Tabulka č : Přehled platné územně plánovací dokumentace Tabulka č : Podrobný přehled platné územně plánovací dokumentace

8 SEZNAM ZKRATEK AOT40 expoziční index AOT40 pro ozon. Je definován jako součet rozdílů mezi hodinovými koncentracemi vyššími než prahová koncentrace 80 μg m-3 (40 ppb) a hodnotou 80 μg m-3, v období 8-20 hod. SEČ. vypočten z 1h hodnot v období květen-červenec, průměr za 5 let. BPEJ bonitovaná půdně-ekologická jednotka BRKO biologicky rozložitelný komunální odpad ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČOV čistírna odpadních vod ČSÚ Český statistický úřad ČÚZK Český úřad zeměměřičský a katastrální DPS dům s pečovatelskou službou DV daňová výtěžnost EKO ekonomický pilíř ENV environmentální pilíř EU Evropská unie EVL evropsky významná lokalita GIS geografický informační systém. HEIS VÚV T.G.M. Hydroekologický informační systém Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. HP1 hlavní parametr 1 CHKO chráněná krajinná oblast CHLÚ chráněné ložiskové území KES koeficient ekologické stability krajiny KO komunální odpad KPÚ komplexní pozemkové úpravy Ldvn hladina hluku celodenní MMR Ministerstvo pro místní rozvoj Mze Ministerstvo zemědělství MZCHÚ maloplošně zvláště chráněná území MŽP Ministerstvo životního prostředí NATURA 2000 Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu NP národní park NR nadregionální OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností ORP obec s rozšířenou působností OZKO oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší PLO přírodní lesní oblast PP přírodní památka PUPFL pozemky určené k plnění funkcí lesa PÚR Politika územního rozvoje Q vydatnost zdroje (vodního) Q 100 průtok při stoleté vodě R regionální RBC regionální biocentrum Rozbor udržitelného rozvoje území SEZ stará ekologická zátěž SFŽP Státní fond životního prostředí SKO směsný komunální odpad SLDB Sčítání lidu, domů a bytů SO správní obvod SO ORP správní obvod obce s rozšířenou působností SOC sociodemografický pilíř 8

9 SWOT ÚAP ÚP ÚPD ÚSES ÚTP VKP ZPF ZÚR ŽP Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení) územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní systém ekologické stability krajiny územně technický podklad významný krajinný prvek zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje životní prostředí ZNAČKY CHEMICKÝCH PRVKŮ, CHEMICKÉ VZORCE, UZANČNÍ NÁZVY ANALÝZ As BaP, B(a)P Cd Cl CO 2 N 2 O NO NO 2 NO 3 - NO x + NH 4 O 3 PM 10 SO 2 SO x TZL arsen benzo(a)pyren kadmium chlor oxid uhličitý oxid dusný oxid dusnatý oxid dusičitý dusičnany oxidy dusíku (oxid dusnatý a dusičitý) amonné ionty přízemní (troposférický) ozon pevné prachové částice suspendované v ovzduší o velikosti do 10 um oxid siřičitý oxidy síry tuhé znečišťující látky 9

10 1 ÚVOD 1.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE Tento dokument navazuje na Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod ORP Opava zpracovaný v roce Práce byla provedena na základě smlouvy mezi firmou EKOTOXA s.r.o. ( ) a statutárním městem Opava ze dne Konečným zákazníkem celého projektu je statutární město Opava. Jedná se o závěrečný dokument která již obsahuje zapracované připomínky ke spojeným tématům, celkové zprávě i k výkresové dokumentaci včetně problémového výkresu. Úkolem předkládané práce je zpracování rozboru udržitelného rozvoje území pro SO ORP Opava postupem, který vyplývá ze zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) a jeho prováděcích předpisů. Problematika udržitelného rozvoje je členěna do 10-ti tematických oblastí, které jsou vymezené vyhláškou č. 500/2006 Sb. a které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (přírodní), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Při zpracování bylo přihlédnuto i k Metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP obcí, která byla uveřejněna jako příloha časopisu Urbanismus a územní rozvoj č. 5/2009 a především navazující část metodického sdělení odboru územního plánování MMR z 05/2010. Současně byly vzaty do zpracování další názory MMR, UUR a zejména konkrétní připomínky pracovníků SO ORP. Nedílnou součástí této zprávy jsou i přílohy, které mají za úkol podat v dané problematice komplexnější informaci. Konkrétně se jedná o tyto přílohy: SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Přehled informací z dotazníkového šetření v roce pouze v digitální podobě Grafická příloha Problémový výkres (v měřítku 1:20 000) 10

11 1.2 PODKLADY PRO ÚDAJE O ÚZEMÍ Základním podkladem pro zpracování Rozboru udržitelného rozvoje území jsou údaje o území, jejichž seznam je dán vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a o způsobu evidence územně plánovací činnosti viz. příloha č. 1. část A a část B. Část A Územně analytické podklady obcí podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (119 jevů) Část B Územně analytické podklady kraje podklad pro rozbor udržitelného rozvoje území (37 jevů) Přičemž v 119. jevu z ÚAP obcí a 37. jevu ÚAP kraje mohou být obsaženy další informace mimo konkrétně stanovené jevy ÚAP ve vrstvách pro obce a ve vrstvách 1-36 pro kraj. Při zpracování se dále vycházelo zejména ze strategických koncepcí a plánů vypracovaných pro území Moravskoslezského kraje a České republiky (Strategie trvale udržitelného rozvoje ČR, statistické údaje ze Statistického úřadu apod.). Dále byly využity podklady, které byly převzaty od zadavatele projektu, kterým je statutární město Opava (tj. data - územně analytické podklady) a další informační zdroje uvedené v seznamu literatury podle jednotlivých témat udržitelného rozvoje stanovených vyhláškou č. 500/2006 Sb., případně je konkrétní zdroj zmíněn v textu nebo pod patřičnou tabulkou nebo obrázkem. 1.3 POŽADAVKY NA ZABEZPEČENÍ VYVÁŽENÝCH PODMÍNEK UDRŽITELNÉHO ROZVOJE V SO ORP OPAVA Tento dokument má být jedním z podkladů pro zadání nových územních plánů obcí nebo jejich změn. Měl by přejímat informace z územně plánovacích dokumentací a územně plánovacích podkladů vyšších územně správních celků (kraj, případně stát). Rovněž by měl reagovat na problémy a potřeby jednotlivých obcí v rámci územně správního obvodu obce s rozšířenou působností. Rozhodujícím právním předpisem pro tvorbu dokumentu je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), který nabyl účinnosti dne a jeho prováděcí vyhlášky. Účel územního plánování Priority územního plánování kraje jsou stanoveny k dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Formulují požadavky na udržitelný rozvoj území vyjádřené v Politice územního rozvoje České republiky v souladu s charakterem území kraje a místními podmínkami (struktura osídlení, přírodní a hospodářské podmínky) tak, aby byly uspokojeny potřeby současné generace, a přitom nebyly ohroženy podmínky života generací budoucích. Nadřazeným a závazným dokumentem pro tvorbu územních plánů obcí byly ÚZEMNÍ PLÁNY VELKÝCH ÚZEMNÍCH CELKŮ, od jsou potom ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE, zpracované vždy pro území kraje. 11

12 1.4 POUŽITÁ METODIKA Výchozí informace právní stav Územně analytické podklady se od staly novým nástrojem územního plánování v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. a navazujícími vyhláškami. Problematikou ÚAP se zabývá vyhláška č. 500/2006. Dle této vyhlášky ÚAP obsahují: 1. Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje. 2. Rozbor udržitelného rozvoje. Podklady (1) se skládají z textové a grafické části. Textová část obsahuje vyhodnocení stavu a vývoje území, hodnoty území, limity využití území a vyhodnocení záměrů na provedení změn v území. Grafická část obsahuje výkres hodnot, limitů a záměrů na provedení změn v území. Rozbor udržitelného rozvoje (2) se dělí opět na textovou a grafickou část. Textová část obsahuje vyhodnocení udržitelného rozvoje území formou SWOT analýzy v deseti daných tématech, vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek, které reprezentují tři základní pilíře udržitelného rozvoje, tj. environmentální (životní prostředí), ekonomický (hospodářský) a sociodemografický (soudržnost společenství obyvatel). Rozbor dále zahrnuje problémy k řešení v ÚPD. Grafickým výstupem je problémový výkres. Řešení úkolu (daného vyhláškou č. 500/2006 Sb.), je tedy možné rozdělit do dvou částí, zpracování podkladů pro a následně zpracování vlastního. Poznámka : nová aktualizace zákona 183/2006 uvedená v Částce 130/2012 nabývá účinnost od a současně mění 14 dalších zákonů: 183/2006 Sb.; 133/1985 Sb.; 44/1988 Sb.; 114/1992 Sb.; 338/1992 Sb.; 360/1992 Sb.; 200/1994 Sb.; 18/1997 Sb.; 151/1997 Sb.; 131/2000 Sb.; 458/2000 Sb.; 100/2001 Sb.; 254/2001 Sb.; 634/2004 Sb. Odkaz na návrh zákona a důvodovou zprávu na webu Poslanecké sněmovny, Sněmovní tisk č. 573/0 Mimo všechna zpřesnění formulací zákona je pro ÚP obcí nejdůležitější informací zpráva, že povinnost mít platný ÚP mají obce prodloužen z roku 2015 na rok

13 1.4.2 Metodika uplatněná pro aktualizaci v roce 2012 pro SO ORP Opava Zpracovatel na základě svých předchozích zkušeností, doporučené metodiky MMR z 05/2010 přistoupil k dané problematice následovně. 1. Zvolení metody hodnocení - pro zpracování rozboru udržitelného rozvoje území byla použita metodika vyhodnocení udržitelnosti území pomocí navržené sady indikátorů v určené škále pro zadaná témata. Limity udržitelnosti části navržených indikátorů korespondují s limity danými příslušnými vyhláškami nebo strategickými koncepcemi (např. překročení stanoveného imisního limitu pro dané znečišťující látky). Tam kde není dána první možnost, je využita metoda vzájemného porovnání (benchmarking) jednotlivých obcí v rámci SO ORP (kraje), v některých případech také s hodnotou indikátoru celé ČR. 2. Stanovení sady indikátorů - byla stanovena sada indikátorů, která vychází ze sady stanovené v roce 2008 a Zařazení indikátorů do jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje proběhlo v souladu s metodikou MMR z 05/2010 (neexistuje ostrá hranice pro vlastní zařazení stanovených témat do jednotlivých pilířů udržitelnosti, např. rekreace je na pomezí sociodemografického a ekonomického pilíře). U některých indikátorů jsou obce mezi sebou přímo porovnatelné v rámci daného SO ORP, kraje (nebo i ČR) nebo jsou v druhém případě stanovovány a hodnoceny relativně a to s ohledem na požadované rozlišení obcí v rámci SO ORP. Ve vybraných tématech byly indikátory doplněny (téma č. 1), respektive účelově změněny (téma č. 2), aby jejich vypovídající schopnost byla v daných podmínkách maximální. 3. Zpracování stanovených témat - jednotlivá témata byla zpracována specialisty na danou problematiku z posledních dostupných dat ÚAP, statistik ČSÚ a dalších, zejména internetových zdrojů informací. Témata se nezaměřují pouze na standardní popis území, ale zejména na zpracování podkladových dat jednotlivých indikátorů a jejich vyhodnocení. Z takto zpracovaných témat v rozsahu 5-25 stran byly generovány jednotlivé výroky SWOT analýzy, ve většině témat v rozsahu 3-10 výroků pro každou ze čtyř oblastí SWOT a stanoveny problémy pro dané území. Zjištěné problémy jsou určeny k řešení v rámci územně plánovacích dokumentací, popř. i k jiným účelům (např. organizace dopravy). Pro doplnění (v jistých případech bohužel i k získání rozporuplných a nepřesných informací) byl ve většině témat využit dotazníkový průzkum s představiteli obcí (starostové), ale i s dalšími pracovníky (pracovníci odborů ŽP, pracovníky odborů územního plánování apod.). Dotazník byl zaměřen, mimo jiné, na problémy v území. Je nutno komentovat jisté omezení a vypovídající schopnost zvolených indikátorů, které byly odkázány na SLDB v roce Statistické vyhodnocení dat nebylo ještě ukončeno a mnohá data jsou v období 2. pololetí roku 2012 na stránkách ČSÚ pouze v předběžném stavu nebo nejsou k dispozici vůbec (dojížďky do škol a zaměstnání). 4. Vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje - bylo zpracováno vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, když za základ hodnocení byla brána skutečnost, že všechny tři pilíře udržitelného rozvoje jsou si rovnocenné, stejně jako váhy jednotlivých zvolených indikátorů (některé složitěji definované indikátory mohou mít obsaženy různé váhy jednotlivých částí indikátoru, je uvedeno vždy v kapitole Indikátory v tématech). Tuto skutečnost však lze poměrně snadno změnit na základě rozhodnutí politické reprezentace území (váhy pilířů) i váhy jednotlivých indikátorů (na základě shody vzešlé z diskuzí odborníků na jednotlivá zpracovaná témata). Součástí hodnocení vyváženosti je tabulka všech hodnocených indikátorů pro všechny obce v daném správním obvodě ORP. Hodnocení daného indikátoru (ve škále od -2 do +2) je individuální, přesněji řečeno některé indikátory jsou porovnávány s hodnotami v rámci celého kraje nebo i ČR, jiné jen v rámci daného území SO ORP. Při zpracování bylo přihlédnuto k Metodické příručce k aktualizaci rozboru udržitelného rozvoje území v ÚAP MMR z 05/2010, který požaduje zařazení obcí do jedné z 8 kategorií vyváženosti. 5. Určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci v první části této kapitoly jsou uvedeny problémy v území souhrnně textově podle jednotlivých oblastí - Dopravní a hygienické závady v území (dopravní závady v území, překračování imisních limitů, staré ekologické zátěže, stav vodních útvarů a technická infrastruktura) a Omezení pro rozvoj území a ohrožení v území (sesuvná a poddolovaná území, orná půda na svažitých pozemcích, zastavěné území v zátopové zóně Q100 a nízká ekologická stabilita území) a v další části jsou pak uvedeny systémově 13

14 problémy po jednotlivých obcích tak, jak požadovalo MMR v roce 2012 zpracování problémů rozdělených na problémy urbanistické, dopravní a hygienické, ohrožení, střety (záměry s limity a záměry mezi sebou) a jiné problémy, často přímo neřešitelné nástroji územního plánování. Pozorný čtenář ale rychle zjistí, jak je problematické dávat do jedné struktury problémy a střety v území z čerstvě zpracovaných podkladových dat ÚAP generované GIS společně s problémy zjištěnými vlastním zpracováním témat RURU (tedy problémy také částečně generované z podkladových dat ÚAP, ale i dat dalších). Problémy jsou charakterizovány oblastmi, kterými se daná kapitola zabývá. Největší problém je ve zpracování dotazníků z obcí, kdy poměrně důkladně strukturovaný dotazník byl vyplněn pracovníky obcí (starosta, místostarosta nebo jimi pověřená osoba) a zde se tedy jedná vždy o částečně subjektivní problémy vycházející z osobních znalostí a informací dané osoby (např. pocit nebo přesvědčení, že pitná voda dodávaná z úpravny Kružberk je železitá ). Součástí této kapitoly je i přehled platné územně plánovací dokumentace v SO ORP. 6. Závěr - uvádí hodnocení použité metodiky, její klady i zápory. 7. Problémový výkres - samostatnou přílohou je problémový výkres zpracovaný v požadovaném měřítku 1: včetně legendy a popisu vybraných problémů a závad na území SO ORP ve zprávě. Problémům a střetům byly přiřazeny jednoznačné kódy a tyto kódy jsou současně uvedeny i v tabulkové části problémy po obcích v této dokumentaci. 8. Výsledky dotazníkových šetření zpracovatelem byl vytvořen dotazník pro představitele obcí, který byl zaměřen na zjištění přítomnosti infrastruktury a další vybavenosti i na problémy v území tak, jak je chápou starostové obcí, případně pracovníci odborů ŽP a územních odborů. Zjištěné odpovědi mohou odpovídat statistickým datům stejně tak, jako se mohou lišit (viz výše). 14

15 2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ 2.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ SO ORP OPAVA Tabulka č : Základní údaje správního obvodu ORP Opava Číslo Hustota (počet Obec Počet obyvatel Rozloha (km2) obce obyvatel/km2) 1 Branka u Opavy , Bratříkovice 161 3, Brumovice , Budišovice 666 7, Dolní Životice , Háj ve Slezsku , Hlavnice , Hlubočec 576 9, Hněvošice , Holasovice , Hrabyně , Hradec nad Moravicí , Chlebičov , Chvalíkovice 698 4, Jakartovice , Jezdkovice 220 3, Kyjovice 812 6, Lhotka u Litultovic 202 5, Litultovice , Mikolajice 264 7, Mladecko 152 2, Mokré Lazce , Neplachovice 935 5, Nové Sedlice 496 1, Oldřišov , Opava , Otice , Pustá Polom , Raduň 985 8, Skřipov , Slavkov , Služovice 815 6, Sosnová , Stěbořice , Štáblovice , Štítina , Těškovice 844 9, Uhlířov 342 3, Velké Heraltice ,

16 Číslo Hustota (počet Obec Počet obyvatel Rozloha (km2) obce obyvatel/km2) 40 Velké Hoštice , Vršovice 497 7,95 63 SO ORP Opava , Zdroj: rozloha - vrstvy ÚAP, počet obyvatel - ČSÚ, data k

17 3 ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ TÉMATICKÉ ROZBORY 3.1 HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A GEOLOGIE Geologický a geomorfologický profil území Území SO ORP Opava se nachází na rozhraní dvou geomorfologických celků a to Nízkého Jeseníku a Opavské pahorkatiny. Nízký Jeseník tvoří většinu jižní a střední část území a je tvořen převážně podcelkem Vítkovské vrchoviny. Dalšími menšími podcelky jsou Stěbořická pahorkatina, Brantická vrchovina v západní části území na ni navazující Bruntálská vrchovina. Nízký Jeseník se postupně svažuje do Opavské pahorkatiny, která se nachází v severní části sledovaného území v okolí řeky Opavy. Ta se skládá z geomorfologických podcelků Poopavská nížina, jež tvoří největší část území, a Hlučínské pahorkatiny, jež zasahuje pouze okrajově do severovýchodní části území (Velké Hoštice a okolí). Nízký Jeseník se nachází na severovýchodě České republiky. Rozprostírá se východně od Hrubého Jeseníku, mezi Hornomoravským úvalem a Slezskou nížinou. Oblast na východě uzavírá Moravská brána a Ostravská pánev. Nízký Jeseník je jedním z nejstarších geologických celků střední Evropy. Téměř na všech stranách je omezen zlomy a podél nich vzniklými výraznějšími svahy. Pro tuto oblast jsou typické plošiny a široce zaoblené hřbety, přímočará údolí uvnitř většinou široce rozevřená a na okrajích hluboce zaříznutá do pohoří. Nízký Jeseník je plochou vrchovinou o průměrné výšce metrů. Nejvyšší, západní část Nízkého Jeseníku dosahuje až 800 metrů. Směrem k východu se šikmo svažuje a klesá na výšku kolem 350 m. Celek Nízkého Jeseníku je tvořen z několika menších geomorfologických částí, přičemž v zájmovém území se nacházejí Brantická vrchovina, Bruntálská vrchovina, Stěbořická pahorkatina a Vítkovská pahorkatina. Horninovou náplní jsou sedimenty kulmu (variského flyše) rytmicky se střídající prachovce, břidlice, droby a slepence. V období mladších prvohor bylo území Nízkého Jeseníku zatopeno mělkým mořem, ve kterém probíhala sedimentace. Na konci prvohor pak byla střední Evropa postižena mohutným vrásněním. Tím došlo ke vzniku mnoha nespojitých celků a celý Nízký Jeseník byl vyzvednut do horských výšek. Eroze a zvětrávání v druhohorách srovnala horské kopce v parovinu. Současná podoba pohoří je dána pohyby horninových bloků podél starších tektonických linií, které byly reaktivovány alpínským vrásněním. Koncem třetihor se v oblasti začala projevovat sopečná činnost. Žhavé magma vystupovalo na povrch a dalo vzniknout jak čedičovým kupám, tak i stratovulkánům. Aktivní sopečná činnost patrně probíhala až do starších čtvrtohor. Mladými sopkami jsou např. Uhlířský vrch a Venušina sopka. Počátkem čtvrtohor se podnebí ochlazovalo. To se projevilo i vznikem pevninského ledovce, který do oblasti Nízkého Jeseníku přinesl ze severních zemí štěrkopískové sedimenty a taktéž i bludné balvany. Vítkovská vrchovina je plochá vrchovina ve východní části Nízkého Jeseníku. Její rozloha je 988 km 2, střední výška 429,8 m n.m., střední sklon Podloží tvoří spodnokarbonské břidlice a droby s četnými denudačními zbytky bádenských sedimentů v údolích a denudačními zbytky sedimentů pleistocenního kontinentálního zalednění v okrajové severní a východní části území. Jedná se o kernou, k východu ukloněnou vrchovinu s rozsáhlými zbytky zarovnaných povrchů a hlubokými údolími. Bruntálská vrchovina je plochou vrchovinou ze spodnokarbonských břidlic a drob; typické jsou kupovité vrchy sopečného původu. Opavská pahorkatina představuje geomorfologický celek v České republice a v Polsku, který je součástí Slezské nížiny. Jedná se o plochou pahorkatinu s pozůstatky čtvrtohorního zalednění. Člení se zde na nížinu Poopavskou a Hlučínskou pahorkatinu. 17

18 Obrázek č : Geologická struktura území SO ORP Opava Zdroj: (2010) Legenda paleozoické horniny zvrásněné, nemetamorfované (břidlice, droby, křemence, vápence) tercierní horniny (písky, jíly) kvartér (hlíny, spraše, písky, štěrky) 18

19 3.1.2 Těžba nerostných surovin Na území SO ORP Opava se nachází několik ložisek nerostných surovin, a to štěrkopísku (na hranici obcí Háj ve Slezsku a Dolní Benešov, dále v Opavě), cihlářské suroviny (Hněvošice, Holasovice, Opava Jaktař), sádrovec (Hněvošice Kobeřice, ložisko sem zasahuje z území SO ORP Kravaře) a stavebního kamene (Hradec nad Moravicí, Jakartovice a Mladecko). Pro ochranu těchto výhradních ložisek nerostných surovin byla vymezena chráněná ložisková území v obcích Opava, Hněvošice a Holasovice. Vyjma těžby štěrkopísku, který je těžen z vody, se jedná v ostatních případech o povrchovou těžbu. V současnosti probíhá těžba pouze na ložisku v Bohučovicích a Litultovicích Mladecku. Pro potřeby těžby nerostných surovin je zde také vymezeno několik dobývacích prostorů a chráněných ložiskových území. Tabulka č : Ložiska nerostných surovin v SO ORP Opava Obec Čas těžby Druh těžby Ev. číslo Název Nerost Surovina Háj ve Dřívější z vody Dolní psamity, Štěrkopísky Slezsku Benešov štěrk Hněvošice Dřívější povrchová Hněvošice hlína, jíl, Cihlářská sprašová surovina hlína Hněvošice Netěženo Kobeřice sádrovec Sádrovec ve Slezskusever Holasovice Dřívější povrchová Neplachovice 2 Hradec nad Moravicí Současná povrchová Bohučovice Jakartovice Dřívější povrchová Deštné- Kamenná hora Litultovice, Současná povrchová Mladecko Mladecko Opava Dřívější povrchová Palhanec- Vávrovice Opava Dřívější povrchová Opava- Jaktař Zdroj: Data ÚAP (2012) hlína, sprašová hlína droba, konglomerát droba, konglomerát břidlice, droba písek, psamity hlína, sprašová hlína,štěr kopísek Cihlářská surovina Stavební kámen Stavební kámen Stavební kámen Písky sklářské a slévárenské, Štěrkopísky Cihlářská surovina, Štěrkopísky Plocha CHLÚ/DP (ha) 0,37 Ne/Ne 16,32 Ano/Ano 26,33 Ano/Ano 66,47 Ano/Ne 30,33 Ne/Ano 19,66 Ne/Ano 5,69 Ne/Ano 145,66 Ano/Ano 26,36 Ano/Ano 19

20 Obrázek č : Těžba nerostných surovin v SO ORP Opava Zdroj: Data ÚAP (2012) Sesuvná a poddolovaná území Poddolované a sesuvné území mohou představovat omezení pro rozvoj obcí, například výstavby, mohou být také rizikem pro stávající výstavbu. Na území SO ORP Opava je evidováno pouze malé množství sesuvných území. Nacházejí se zejména na úpatí Nízkého Jeseníku při jeho přechodu do Opavské nížiny v obcích Háj ve Slezsku (8,3 ha), Nové Sedlice (0,7 ha), Mokré Lazce (celkem 7,8 ha), Hradec nad Moravicí (2 ha) a Hradec nad Moravicí Domoradovice (0,9 ha). Tato území jsou většinou plošně malého rozsahu, na území obce Opava je evidováno pouze jedno bodové. Území největšího rozsahu je evidováno v katastrálním území Chabičov ve Slezsku a Mokré Lazce (5,82 ha). Sesuvné území v Hradci nad Moravicí-Kajlovec zasahuje pod zástavbu (západ obce, domy č. o. 95, 93, 52, 97 a 75 data ÚAP). Podle dotazníkového šetření (2012) se sesuvná území nacházejí i v obcích Bratříkovice (nevhodné využívání zemědělské půdy ohrožuje její stabilitu), Hrabyně-Josefovice (sever obce, parcely 1392, 1393/1, 1395/1, 1395/2, 1411, 1412, 1426, 1427, 1428), Mikolajice (sesuv prudkého svahu ohrožující komunikaci III. Třídy Mikolajice-Melč, vlevo před obcí ve směru z Opavy), Hradec nad Moravicí (prudký svah pod hřbitovem, již vydáno územní rozhodnutí na opěrnou stěnu + terénní úpravy), Nové Sedlice (sesuv břehu potoka Sedlinka), Otice (svah zahrady u RD, bez přímého ohrožení, p. 115/1). Zbývající sesuvná území se nacházejí mimo zastavěné území obcí, případně na jejich okraji a nepřestavují významnější riziko a omezení pro rozvoj obcí. Navíc se ve většině případů jedná o sesuvy pouze potenciální. Poddolovaných území je v zájmové oblasti evidováno mnohem více. Část z nich je plošně málo rozsáhlá (bodová), větší jsou pozůstatky po těžbě kamene a jejich projevem jsou haldy a propadliny. Jsou datovány nejčastěji do 19. století. Jejich největší výskyt je na území obcí Brumovice (10,34 ha), Dolní Životice 20

21 (10,38 ha), Hlavnice (13,2 ha), Hradec nad Moravicí (23,1 ha), Jakartovice (132,8 ha), Litultovice (9,21 ha), Lhotka u Litultovic (8,21 ha), Mladecko (22,25 ha), Mikolajice (15,26 ha; v blízkosti severního okraje obce), Velké Heraltice (12,25 ha) jsou tedy převážně v oblasti Nízkého Jeseníku. Ve většině případů jsou lokalizovány mimo zastavěné území obcí. V Opavě je evidováno poddolované území v místě bývalého povrchového dolu na sádrovec, dnes zatopeného Stříbrného jezera toto území zasahuje částečně pod zástavbu (ulice U Dráhy, Pekařská ulice severně od č.p. 135). Poddolované území zasahuje pod zástavbu také v obci Jakartovice-Bohdanovice (východní část obce za linií jz.-sv. směru mezi domy čp. 42 a 103) a v Mladecku (domy v prostoru vymezeném na západě potůčkem, na jihu železnicí a na východě lomem), kde je v poddolovaném území také zámek. V obci Háj ve Slezsku-Smolkov se plošně malé poddolované území blíží k jv. okraji zástavby. V regionu je také evidováno několik starých důlních děl, a to především v Jakartovicích, Hradci nad Moravicí a okolí Indikátory Jako indikátor, který charakterizuje území z hlediska horninového prostředí, byl zvolen indikátor zaměřený na vztah sesuvných a poddolovaných území k zastavěné a zastavitelné ploše. Výskyt těchto území představuje omezení pro rozvoj obcí, zejména je limitem pro výstavbu. Stav indikátoru v jednotlivých obcích je znázorněn v následující tabulce. Výskyt sesuvných území je na území SO ORP Opava minimální, problém mohou představovat území poddolovaná. Z hlediska horninového prostředí a geologie je území SO ORP Opava velmi málo omezeno. Hodnocení indikátoru: +2 na území obce se nevyskytuje žádná sesuvné ani poddolované území. +1 v zastavěném/zastavitelném území se nevyskytují žádná sesuvná ani poddolovaná území. 0 v zastavěném/zastavitelném území se vyskytují sesuvná nebo poddolovaná území, nepředstavují však riziko nebo omezení pro rozvoj obce. -1 v zastavěném/zastavitelném území se nacházejí sesuvná nebo poddolovaná území představující omezení pro rozvoj obce. -2 v zastavěném/zastavitelném území se nacházejí sesuvná nebo poddolovaná území představující potenciální riziko pro obec (zástavbu, komunikace). Tabulka č : Podíl poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Opava Obec Plocha obce (km2) Hodnocení indikátoru Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice

22 Obec Plocha obce (km2) Hodnocení indikátoru Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice Celkem Zdroj: Data ÚAP (2012) 22

23 Obrázek č : Podíl poddolovaných a sesuvných území v jednotlivých obcích SO ORP Opava Zdroj: EKOTOXA,

24 3.1.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Ve většině obcí (Branka u Opavy, Budišovice, Hlubočec, Holasovice, Hrabyně, Chlebičov, Chvalíkovice, Jezdkovice, Kyjovice, Neplachovice, Oldřišov, Pustá Polom, Raduň, Skřipov, Slavkov, Služovice, Stěbořice, Štáblovice, Štítina, Uhlířov, Velké Hoštice a Vršovice) nejsou evidována žádná poddolovaná a sesuvná území. Ložiska mají vymezena chráněná ložisková území (Opava, Hněvošice, Holasovice). PŘÍLEŽITOSTI Využití dotačních programů na obnovu území zasažených těžbou. SLABÉ STRÁNKY Vyšší míra výskytu poddolovaných nebo sesuvných území v obcích Brumovice, Dolní Životic, Hlavnice, Hradec nad Moravicí, Jakartovice, Litultovice, Lhotka u Litultovic, Mladecko, Mikolajice a Velké Heraltice může být omezením pro rozvoj obcí. V obcích Jakartovice- Bohdanovice a Mladecko zasahují do zástavby. Sesuvná území v obcích Háj ve Slezsku, Mokré Lazce a Hradec nad Moravicí, mohou představovat omezení pro rozvoj. HROZBY Zábory půdy, narušení vodního režimu v krajině apod Problémy k řešení Přesná lokalizace poddolovaných území a zjištění míry omezení využití území (všechny obce). Přesná lokalizace sesuvných území a zjištění míry omezení využití území (všechny obce). Dodržování zásad ochrany ložisek nerostných surovin (Háj ve Slezsku, Hněvošice, Holasovice, Hradec nad Moravicí, Jakartovice, Litultovice, Mladecko a Opava). Minimalizace negativního vlivu případné další těžby nerostných surovin na složky životního prostředí (zábor ZPF, ochrana vod, ochrana přírody, doprava) při současném respektování potřeby dostatečného množství surovin (Háj ve Slezsku, Hněvošice, Holasovice, Hradec nad Moravicí, Jakartovice, Litultovice, Mladecko a Opava). 24

25 3.2 VODNÍ REŽIM Vodní útvary v území SO ORP Opava zasahují do povodí Odry. Oblast povodí Odry na území ČR leží na rozhraní systémů Hercynského a Alpinského. Do oblasti povodí zasahují tři provincie Česká vysočina, Středoevropská nížina a Západní Karpaty. Středoevropská nížina zasahuje ze severu pouze okrajem oblasti Slezské nížiny, jmenovitě celkem Opavská pahorkatina. Subprovincie Vněkarpatské sníženiny (celky Moravská brána a Ostravská pánev) rozdělují morfologicky povodí na východní a západní část. Zájmová oblast náleží k západní části, kterou tvoří Jesenická oblast s celky Rychlebské hory, Vidnavská nížina, Žulovská pahorkatina, Zlatohorská vrchovina, Hrubý a Nízký Jeseník. Oblast povodí Odry na území České republiky zasahuje z hlediska regionální geologie do obou jejích základních geologických jednotek Českého masivu i Západních Karpat. Převážná část povodí Odry je situována v moravskoslezské oblasti Českého masívu (moravikum a silesikum), v její severní části označované jako jesenický blok. Zvláštním geologickým znakem je oblast širšího okolí Opavy, která je zařazena v původní verzi ČSN do seismické oblasti (území s pozorovanou zemětřesnou činností) o intenzitě 6 MCS (dvanáctistupňová MCS - Mercalli, Cancani, Sieberg stupnice intenzity zemětřesení). Do kategorie zvláštních geologických znaků lze zařadit také antropogenní vlivy na erozní procesy v údolních nivách (výstavba přehrad, vodohospodářských přivaděčů, úpravy koryt apod.). Větší část povodí patří k územím s vysokým množstvím ročních srážek (horské oblasti přes mm). Celkový odtok je proto relativně velký, ale velmi nerovnoměrný, protože petrografický charakter hornin většiny území je nepříznivý pro akumulaci podzemní vody. Horniny krystalinika, devonu a kulmu s relativně nízkým zvětralinovým pláštěm prakticky nemají průlinovou propustnost, horniny karpatského flyše jen v omezené míře (oběh podzemních vod je omezen soustavným výskytem pelitických vložek). Pouze kvartérní a některé terciérní sedimenty obsahují významnější akumulace průlinové podzemní vody. Akumulační oblastí je pouze oblast oderská (Ostravsko a Opavsko), kde jsou zastoupeny významnější mocnosti (do 50 m) kvartérních nezpevněných sedimentů. Kvartérní sedimenty však pro malou kapacitu nemohou vyrovnávat odtok povrchové vody z území, neogenní sedimenty jsou v naprosté většině situovány pod stávající erozní bází, jejich svrchní polohy jsou nepropustné a rovněž výrazně povrchový odtok neovlivňují. Část povodí má výrazný nedostatek podzemních vod a značné množství sídel proto zajišťuje potřebu vody z vodárenských nádrží prostřednictvím skupinových vodovodů. Podzemní vody krystalinika a devonu jsou převážně měkké, kalcium-bikarbonátového typu, vody karpatského mezozoika a terciéru jsou smíšené (natrium-bikarbonátové a kalcium-sulfátové s infiltračními kalcium-bikarbonátovými vodami). V povodí Odry lze vymezit dvě hydrologicky odlišné oblasti podmíněné geologickou stavbou, oblast jesenickou a beskydskou. Zájmové území náleží k jesenické oblasti. Celkově je povodí tvořeno převážně spíše menšími toky a jeho říční síť prodělala dlouhý a složitý vývoj ovlivněný i kolísáním klimatu ve čtvrtohorách. Specifické odtoky v jesenické oblasti dosahují v horských oblastech s ohledem na výši srážek, morfologické poměry, poměr zalesnění aj. hodnot i přes 30 l.s -1.km -2, směrem k východu s poklesem nadmořské výšky i srážek klesají na hodnoty 5-10 l.s -1.km -2, v nížinách Opavy až ke 3 l.s -1.km - 2. Na celou oblast povodí dopadá ročně přes 5, m 3 srážek, roční srážkový úhrn, vztažený na průměrnou plochu, dosahuje cca 820 mm, z čehož v průměru odteče přibližně asi 300 mm. Průměrný odtokový součinitel tak činí 0,35. Významnými toky na území SO ORP jsou Opava, Moravice, Hvozdnice, Raduňka, Destná, Velká, Ostrá, Strouha, Sedlinka, Porubka, Sezina, Mlýnská strouha a Oldřišovský potok. Na území SO ORP se nachází řada vodních ploch. Nejvýznamnější je vodní nádrž Kružberk, dále se jedná o vodní nádrž Pocheň, Heraltické rybníky, Stěbořický rybník, Raduňské rybníky, Stříbrné jezero, Sedlinka a další menší vodní plochy, např. v okolí obcí Slavkov, Uhlířov, Štáblovice, Vávrovice a další. Na území SO ORP není vyhlášena žádná chráněná oblast přirozené akumulace vod. V obcích Háj ve Slezsku, Hněvošice, Hrabyně, Jakartovice, Jezdkovice, Kyjovice, Mladecko, Mokré Lazce, Opava, Pustá Polom, Těškovice, Velké Heraltice a Velké Hoštice se nacházejí vodní zdroje pitné vody. Ochranná pásma vodních zdrojů jsou stanoveny v obcích Bratříkovice, Budišovice, Háj ve Slezsku, Hlavnice, Hlubočec, Hněvošice, Holasovice, Hrabyně, Jakartovice, Jezdkovice, Kyjovice, Lhotka u 25

26 Litultovic, Litultovice, Mladecko, Mokré Lazce, Opava, Skřipov, Služovice, Těškovice, Velké Heraltice a Velké Hoštice. Obrázek č : Vodní režim ve SO ORP Opava Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2012 Podle dotazníkového šetření existuje problém s kvalitou a kvantitou pitné vody ve Velkých Heralticích, problém s kvantitou pitné vody je v Budišovicích, Hrabyni, Kyjovicích a Lhotce u Litultovic. Problémy s kvalitou pitné vody mají v obcích Neplachovice, Mikolajice a Jakartovice Sklonitá orná půda Neporušená krajina má schopnost akumulovat a zpomalit odtok velkého množství vody. Tuto schopnost krajiny výrazně snižujeme především díky velkovýrobnímu způsobu hospodaření v krajině, jako je vysoké zornění půdy, velké půdní bloky s nízkým obsahem organického podílu v půdě, nevhodnou skladbou dřevin v lese (smrková kultura na nevhodných místech). Tyto negativní projevy přináší nižší stabilitu krajiny a v konečném důsledku zvyšující se riziko povodní. Nejhorší kombinací pro přirozený vodní režim v krajině je intenzivní zemědělská činnost na svažitém území. Tomu v ČR odpovídá definice orné půdy na sklonitých pozemcích. Dle metodik je považován z hlediska zrychleného odtoku pro ornou půdu kritický sklon nad 7. Z těchto důvodů je tento typ kultury a sklonitosti předpokladem ke zhoršování přirozeného vodního režimu v krajině. Důsledkem je zvýšené riziko vzniku lokálních povodní nebo vysychání a degradace půdy. Absolutně největší množství ploch se svažitou ornou půdou se nachází na území obce Hradec nad Moravicí a to 185,16 ha. Toto množství činí 20 % veškeré orné půdy na území obce. Obdobně nepříznivá situace je také v obcích Jakartovice (129,95 ha), Opava (87,11 ha) a Velké Heraltice (61,98 ha). Větší množství sklonité orné půdy je rovněž v obcích Brumovice (55,07 ha), Těškovice (46,92 ha) a Háj ve Slezsku (44,15 ha). V těchto obcích by měly být identifikovány tyto pozemky a navržena potřebná opatření (možno využít KPÚ), aby se zabránilo nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezilo nebezpečí vzniku lokální povodně. 26

27 Tabulka č : Množství sklonitých orných pozemků na území jednotlivých obcí Obec Plocha sklonité orné Procento sklonité orné Plocha orné půdy (ha) půdy (ha) půdy z orné celkově Branka u Opavy 17,97 418,79 4,29 Bratříkovice 1,32 311,35 0,42 Brumovice 55, ,68 3,29 Budišovice 16,41 172,42 9,52 Dolní Životice 2,17 703,88 0,31 Háj ve Slezsku 44,15 501,32 8,81 Hlavnice 17,15 885,46 1,94 Hlubočec 10,79 288,40 3,74 Hněvošice 14,63 433,42 3,38 Holasovice 13, ,90 1,04 Hrabyně 39,13 258,98 15,11 Hradec nad Moravicí 185,16 905,6 20,45 Chlebičov 3,36 292,47 1,15 Chvalíkovice 32,06 298,00 10,76 Jakartovice 129, ,65 8,73 Jezdkovice 0,00 231,28 0,00 Kyjovice 38,41 220,21 17,44 Lhotka u Litultovic 28,64 121,6 23,55 Litultovice 9,21 592,83 1,55 Mikolajice 25,90 282,58 9,17 Mladecko 3,02 182,89 1,65 Mokré Lazce 1,57 250,00 0,63 Neplachovice 10,29 458,52 2,24 Nové Sedlice 0,87 122,79 0,71 Oldřišov 14, ,20 1,06 Opava 87, ,68 1,56 Otice 9,20 575,25 1,60 Pustá Polom 32,40 505,70 6,41 Raduň 12,41 280,15 4,43 Skřipov 20,67 422,29 4,89 Slavkov 16,83 712,14 2,36 Služovice 9,45 417,28 2,26 Sosnová 33,05 557,16 5,93 Stěbořice 37,8 1276,33 2,96 Štáblovice 24,61 493,06 4,99 Štítina 0,28 161,87 0,17 Těškovice 46,92 191,95 24,44 Uhlířov 1,01 220,23 0,46 Velké Heraltice 61, ,88 2,66 Velké Hoštice 4,93 778,17 0,63 Vršovice 22,77 159,09 14,31 SO ORP Opava 1136, ,45 4,00 Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2012 Podle dotazníkového průzkumu ohrožují přívalové srážky a eroze obce Dolní Životice, Jakartovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Nové Sedlice, Otice a Uhlířov. Přívalové srážky ohrožují obce Služovice, Oldřišov, Neplachovice, Mikolajice, Jezdkovice, Chvalíkovice a Hněvošice. Podle tohoto průzkumu byly zahájeny či probíhají KPÚ v obcích Brumovice, Hlubočec, Holasovice, Hradec nad Moravicí, Jakartovice, Mikolajice, Neplachovice, Raduň, Stěbořice, Štítina, Velké Heraltice a 27

28 Vršovice. KPÚ jsou dokončeny v obcích Těškovice, Nové Sedlice, Litultovice, Lhotka u Litultovic, Chvalíkovice, Holasovice, Háj ve Slezsku a Brumovice Povodňová charakteristika Vodní režim v krajině úzce souvisí se vznikem povodňových stavů. Podle výskytu povodňových stavů jsou stanovována záplavová území. Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Vodoprávní úřad může uložit správci vodního toku povinnost zpracovat a předložit takový návrh v souladu s plány hlavních povodí a s plány oblastí povodí. V současně zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Na území SO ORP Opava zasahuje záplavové území Q 100 čtyř vodních toků Čižiny, Hvozdnice, Moravice a Opavy. Záplavové území Q 100 Čižiny zasahuje pouze do území obce Brumovice. Záplavové území Q 100 Hvozdnice zasahuje do území obcí Dolní Životice, Jakartovice, Litultovice, Mladecko, Opava, Otice, Slavkov, Štáblovice a Uhlířov. Záplavové území Q 100 Moravice zasahuje do území obcí Branka u Opavy, Hradec nad Moravicí a Opava. Záplavové území Q 100 Opavy zasahuje do území obcí Brumovice, Háj ve Slezsku, Holasovice, Mokré Lazce, Opava, Štítina a Velké Hoštice. Ve většině těchto obcí (vyjma Skřipova, Štáblovic a Uhlířova) zasahuje záplavové území Q 100 do zastavěného území obce. Z dotazníkového průzkumu vyplývá, že povodně ohrožují obce Dolní Životice, Litultovice, Nové Sedlice, Otice, Slavkov a Služovice. Tabulka č : Plocha záplavových území Q 100 na území jednotlivých obcí Obec Vodní tok (Q 100 ) Zaplavená plocha při Q 100 (ha) zaplavená plocha při Q 100 (ha) v ZÚ % zaplavené plochy při Q 100 v ZÚ Branka u Opavy Moravice 66,82 7,64 Bratříkovice Brumovice Čižina 42,97 0,53 0,58 Opava 144,65 0,90 0,97 Budišovice Dolní Životice Hvozdnice 70,69 11,70 15,39 Háj ve Slezsku Opava 174,07 2,31 1,07 Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Opava 232,09 5,20 4,97 Hrabyně Hradec nad Moravicí Moravice 96,75 5,11 2,27 Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Hvozdnice 28,71 10,45 6,12 Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Hvozdnice 31,21 1,68 2,55 Mikolajice Mladecko Hvozdnice 3,67 0,04 0,25 Mokré Lazce Opava 47,20 0,05 0,09 Neplachovice Nové Sedlice

29 Obec zaplavená plocha % zaplavené Vodní tok Zaplavená plocha při Q (Q 100 ) při Q 100 (ha) 100 (ha) plochy při Q 100 v ZÚ v ZÚ Oldřišov Moravice 112,58 4,31 0,25 Opava Hvozdnice 126,42 0,33 0,02 Opava 495,21 52,46 3,00 Otický příkop 1,11 0,45 0,03 Otice Hvozdnice 81,62 21,69 31,51 Pustá Polom Raduň Skřipov Bílovka 0, Slavkov Hvozdnice 44,71 1,03 0,97 Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Hvozdnice 24, Štítina Opava 104,56 8,37 13,79 Těškovice Uhlířov Hvozdnice 6, Velké Heraltice Velké Hoštice Opava 202,89 0,78 0,62 Vršovice Zdroj: Data ÚAP, 2012 Pro vodní toky Opava, Hvozdnice, Bílovka, Čížina a Moravice byly vymezeny aktivní zóny v záplavových územích viz následující tabulka. Tabulka č : Aktivní zóny v záplavových územích ve SO ORP Opava Obec Vodní tok Plocha aktivní zóny (ha) Plocha aktivní zóny v ZÚ (ha) % plochy aktivní zóny v ZÚ z celkové plochy ZÚ Branka u Opavy Moravice 20,66 7,24 9,33 Hvozdnice 2, Brumovice Opava 127,34 0,43 0,46 Čížina 34,56 0,19 0,20 Dolní Životice Hvozdnice 48,88 6,66 8,76 Háj ve Slezsku Opava 133,67 1,62 0,75 Holasovice Opava 188,87 3,57 3,42 Hradec nad Moravicí Moravice 83,61 4,38 1,95 Jakartovice Hvodznice 16,87 3,76 2,20 Litultovice Hvozdnice 18,97 0,98 1,49 Mladecko Hvozdnice 2,75 0,0006 0,02 Mokré Lazce Opava 42, Opava 503,21 38,29 2,19 Opava Moravice 55,19 0,58 0,03 Hvozdnice 126,66 0,08 0,06 Otice Hvozdnice 59,44 13,46 19,55 Skřipov Bílovka 0, Slavkov Hvozdnice 19,59 0,05 0,05 Štáblovice Hvozdnice 6,

30 Obec Vodní tok Plocha aktivní zóny (ha) Plocha aktivní zóny v ZÚ (ha) % plochy aktivní zóny v ZÚ z celkové plochy ZÚ Štítina Opava 95,99 7,20 11,86 Uhlířov Hvozdnice 4, Velké Hoštice Opava 167,29 0,70 0,55 Zdroj: Data ÚAP, 2012 V obcích Branka u Opavy, Brumovice, Háj ve Slezsku, Hradec nad Moravicí, Chvalíkovice, Jakartovice, Mokré Lazce, Opava, Otice, Slavkov, Štítina a Velké Hoštice je stanoveno území zvláštní povodně pod vodním dílem. Ve všech těchto obcí (vyjma Brumovic) se jedná o vodní nádrž Slezská Harta Kružberk. V Brumovicích se jedná o vodní nádrž Pocheň. Obrázek č : Záplavové území Q 100 na území SO ORP Opava Zdroj: DIBAVOD VÚV T.G. M., 01/2010 Povodňová problematika je řešena v Plánu oblasti povodí Odry (prosinec 2009). Ve SO ORP Opava jsou v tomto plánovacím období navrhována následující opatření: 30

31 Velká - Opava-Jaktař - zkapacitnění, směrová a výšková stabilizace koryta, navrhovaná kapacita Q 50, náklady činí 20.0 mil.kč; - Stěbořice, Zlatníky - zkapacitnění, směrová a výšková stabilizace koryta, navrhovaná kapacita Q50, náklady činí 42.3 mil.kč; Opava - Vávrovice - zkapacitnění koryta a zřízení hráze, navrhovaná kapacita Q 100, náklady činí 38.9 mil.kč; - Opava-Kateřinky - zkapacitnění koryta, navrhovaná kapacita Q 100, náklady činí 42.0 mil.kč; Hvozdnice - Otice - zkapacitnění koryta, navrhovaná kapacita Q 20, náklady činí 31.9 mil.kč; Moravice - Opava-Kylešovice - zkapacitnění rozšířením a prohloubením koryta v kombinaci s poldrem, navrhovaná kapacita Q 100, náklady činí 55.0 mil.kč; - Hradec nad Moravicí - zkapacitnění, směrová a výšková stabilizace koryta, navrhovaná kapacita Q 20, náklady činí 10.3 mil.kč; Opava, Sedlinka - Štítina - zkapacitnění, směrová a výšková stabilizace koryta, navrhovaná kapacita Q 50, náklady činí 11.7 mil.kč; Oldřišovský potok - Oldřišov - zkapacitnění koryta, navrhovaná kapacita Q 20, náklady činí 12.5 mil.kč; přítoky Opavy a Litultovicekého potoka Litultovice - Dolní Životice - suchá nádrž Choltice 12,5 mil.kč Stav povrchových a podzemních vod Znečištění vod je jedním z největších environmentálních problémů současného světa. Voda transportuje živiny, ale zúčastňuje se rovněž na zprostředkování pohybu škodlivin v rámci různých ekosystémů. Důsledkem je, že může dojít ke kumulaci - nahromadění škodliviny v některé ze součástí životního prostředí. Znečištění vod je způsobováno chemickými látkami anorganického charakteru, hlavně těžkými kovy, nebo látkami organickými. Hlavním typem znečištění vod v našich podmínkách je eutrofizace znečištění vod nadměrným obsahem živin. Odpadní vody splaškové mohou být znečištěny mikrobiálně. Významnou měrou se na znečištění vod podílí také zemědělská výroba. Problémem vody je rovněž její dosažitelnost a distribuce. Přibližně třetina toků ČR zůstává i přes výrazné zlepšení za posledních 15 let stále nadměrně znečištěna. Z dat HEIS VÚV T.G.M. (2011 a 2012) vyplývá, že ve všech obcích SO ORP jsou útvary povrchových vod s klasifikací rizikové nebo potencionálně rizikové. Vodní útvary podzemních vod, u kterých se předpokládá nedosažení dobrého stavu jsou v obcích Brumovice, Holasovice, Neplachovice, Opava, Slavkov, Otice, Branka u Opavy, Hradec nad Moravicí, Chvalíkovice, Štítina, Mokré Lazce, Háj ve Slezsku, Velké Hoštice, Chlebičov, Oldřišov, Služovice a Hněvošice (viz následující obrázky). Hodnocení bylo použito pro současný stav a odhad stavu k roku 2015, který je použit pro návrhy opatření. Výstupem hodnocení stavu pro jednotlivé podložky a složky je klasifikace vodního útvaru jako vyhovující (dobré), potenciálně nevyhovující (potencionálně rizikové) nebo nevyhovující (rizikové). Stav útvaru povrchových vod je určený horším z jeho ekologického a chemického stavu. Stav silně ovlivněných útvarů povrchových vod je dán tzv. ekologickým potenciálem a chemickým stavem. Stav útvaru podzemních vod je daný horším z jeho kvantitativního či chemického stavu. Pro období platnosti prvních plánů oblastí povodí, tj. do roku 2015, byly navrženy limity [O92], definující dobrý stav útvarů povrchových a podzemních vod a chráněných území. Přístup k hodnocení stavu vodních útvarů je stanoven v Metodických postupech státních podniků Povodí pro hodnocení chemického a ekologického stavu a rizikovosti útvarů povrchových vod, ekologického potenciálu útvarů povrchových vod, chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod v prvních plánech oblastí povodí. Hodnocení stavu vodních útvarů spočívá v syntéze výsledků hodnocení jednotlivých složek stavu. Hodnocení složky je pak určeno výsledky hodnocení jednotlivých parametrů. Při těchto hodnoceních a syntézách platí následující pravidla: Přímé hodnocení (na základě dat z monitoringu) má přednost před nepřímým (na základě informací o vlivu užívání vod na stav vod). Nevyhovuje-li alespoň jeden parametr hodnocené složky stavu limitům dobrého stavu, cela složka stavu je klasifikována jako nevyhovující Při syntézách hodnocení platí vždy horší z provedených hodnocení. 31

32 Obrázek č : Celková rizikovost povrchových vod Obrázek č : Celková rizikovost podzemních vod 32

33 V Plánu oblasti povodí Odry (prosinec 2009) jsou v tomto plánovacím období pro SO ORP Opava navržena tato opatření k dosažení cílů ochrany vod pro pro jednotlivé útvary povrchových vod: Tok Obec Investice/cena Bílovka - Pustá Polom výstavba kanalizace a ČOV, náklady činí 81 mil.kč; Velká - Opava výstavba kanalizace, náklady činí mil.kč; Opava - Opava výstavba kanalizace, náklady činí mil.kč; - Velké Hoštice - IVAX Pharmaceuticals, s.r.o - snížení koncentrace dichlormetanu v odpadních vodách; Hvozdnice - Dolní Životice dostavba kanalizace (4 etapy), náklady činí 58 mil.kč; - Litultovice odkanalizování obce, náklady činí 51 mil.kč; - Mladecko výstavba kanalizace a ČOV, náklady činí mil.kč; - Opava, Otice - úprava nevhodné morfologie vodního toku, náklady činí 28.0 mil.kč; Moravice - Hradec nad Moravicí výstavba ČOV a kanalizace, náklady činí 290 mil.kč; - Opava výstavba kanalizace, náklady činí mil.kč; Bílá voda - Oldřišov kanalizace a ČOV, náklady činí 60 mil.kč. Poznámka: Částka 591,5 mil. Kč se objevuje v Plánu oblasti povodí Odry u více záměrů, pravděpodobně se jedná o jednu větší investiční akci. Rovněž dle dat HEIS VÚV T.G.M. (2012) se na území SO ORP Opava nachází zranitelné oblasti (viz následující obrázek). Zranitelné území jsou taková území, kde se vyskytují: povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičňanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. Zranitelné oblasti jsou vyhlášeny v obcích Brumovice, Háj ve Slezsku, Hlavnice, Holasovice, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Chlebičov, Jakartovice, Mikolajice, Mokré Lazce, Neplachovice, Opava, Skřipov, Slavkov, Služovice, Štítina, Těškovice a Velké Heraltice. 33

34 Obrázek č : Zranitelné oblasti ve SO ORP Opava Zdroj: HEIS VÚV T.G.M.,

35 3.2.4 Indikátory Plocha sklonité orné půdy Celkem se v SO ORP Opava nachází 1136,82 ha nadměrně sklonitých pozemků s ornou půdou. Z celkové výměry orné půdy v SO ORP Opava (28 434,45 ha) tyto nevhodné pozemky činí 4 %. Nulové nebo tak nepatrné množství sklonitých pozemků s ornou půdou, že lze tyto území označit za cílový stav, se vyskytuje ve 3 obcích SO ORP Opava (Jezdkovice, Nové Sedlice a Štítina). Z hlediska využití zemědělské půdy na svažitých pozemcích je tímto dosaženo ideálního stavu a přiblížení se přirozenému vodnímu režimu v krajině a tím snížení rizika výskytu extrémních odtokových jevů na těchto územích. Naopak zvýšené množství svažitých pozemků orné půdy se nachází na území obcí Hradec nad Moravicí, Jakartovice, Opava, Velké Heraltice, Brumovice, Háj ve Slezsku a Těškovice. Na území těchto obcí by měly být identifikovány tyto pozemky a navrženy potřebná opatření (možno využít KPÚ) aby se zabránilo nebezpečí vzniku zrychleného odtoku vody při přívalové srážce a omezilo nebezpečí vzniku lokální povodně. Hodnocení indikátoru vodní režim : -2 na území obce se nachází více než 60 ha sklonité orné půdy -1 na území obce se nachází ha sklonité orné půdy 0 na území obce se nachází 20 39,99 ha sklonité orné půdy 1 na území obce se nachází 1 19,99 ha sklonité orné půdy 2 na území obce se nachází méně než 1 ha sklonité orné půdy Záplavové území Q 100 Na území SO ORP je stanoveno záplavové území Q 100 v obcích Branka u Opavy, Brumovice, Dolní Životice, Háj ve Slezsku, Holasovice, Hradec nad Moravicí, Jakartovice, Litultovice, Mladecko, Mokré Lazce, Opava, Otice, Skřipov, Slavkov, Štáblovice, Štítina, Uhlířov a Velké Hoštice. Do zastavěného území obce zasahuje záplavové území Q 100 ve všech těchto obcích kromě Mokrých Lazců, Skřipova, Štáblovic a Uhlířova. Hodnocení indikátoru záplavové území Q 100 : -2 více než 25 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce ,99 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce 0 5 9,99 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce; záplavové území Q 100 na území obce není stanoveno 1 0-4,99 % zaplavené plochy při Q 100 zasahuje do zastavěného území obce 2 záplavové území Q 100 je stanoveno mimo zastavěné území obce Tabulka č : Souhrnné hodnocení tématu na základě navržených indikátorů Obec Plocha sklonité orné půdy Záplavové území Q 100 hodnoty [ha] hodnocení hodnoty [%] hodnocení Branka u Opavy 17,97 1 9,85 0 Bratříkovice 1, Brumovice 55,07-1 1,55 1 Budišovice 16, Dolní Životice 2, ,39-1 Háj ve Slezsku 44,15-1 1,07 1 Hlavnice 17, Hlubočec 10, Hněvošice 14, Holasovice 13,70 1 4,97 1 Hrabyně 39,

36 Obec Plocha sklonité orné půdy Záplavové území Q 100 hodnoty [ha] hodnocení hodnoty [%] hodnocení Hradec nad Moravicí 185,16-2 2,27 1 Chlebičov 3, Chvalíkovice 32, Jakartovice 129,95-2 6,12 0 Jezdkovice Kyjovice 38, Lhotka u Litultovic 28, Litultovice 9,21 1 2,55 1 Mikolajice 25, Mladecko 3,02 1 0,25 1 Mokré Lazce 1,57 1 0,09 1 Neplachovice 10, Nové Sedlice 0, Oldřišov 14, Opava 87,11-2 3,30 1 Otice 9, ,51-2 Pustá Polom 32, Raduň 12, Skřipov 20,67 0 Mimo ZÚ 2 Slavkov 16,83 1 0,97 1 Služovice 9, Sosnová 33, Stěbořice 37, Štáblovice 24,61 0 Mimo ZÚ 2 Štítina 0, ,79-1 Těškovice 46, Uhlířov 1,01 1 Mimo ZÚ 2 Velké Heraltice 61, Velké Hoštice 4,93 1 0,62 1 Vršovice 22, Zdroj: EKOTOXA s.r.o.,

37 Obrázek č : Hodnocení obcí dle plochy sklonité orné půdy Zdroj: EKOTOXA s.r.o., 2012 Obrázek č : Hodnocení obcí dle záplavového území Q 100 Zdroj: EKOTOXA s.r.o.,

38 3.2.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Minimalizace zrychleného odtoku a snížení půdní eroze na minimum v územích s nulovým (nebo téměř nulovým) výskytem sklonité orné půdy území obcí Jezdkovice, Nové Sedlice a Štítina. PŘÍLEŽITOSTI Podpora modernizace a rekonstrukce stávající kanalizační sítě a rozvoje napojení obyvatel na veřejnou kanalizaci zakončenou v ČOV. Realizace komplexního systému protipovodňových opatření, jak v krajině, tak i na tocích k ochraně zastavěného území obcí. Nastartování procesu KPÚ v oblastech se zvýšenou erozní ohrožeností (území s vysokým podílem sklonité orné půdy). SLABÉ STRÁNKY Zhoršení přirozeného vodního režimu v krajině v důsledku nevhodného hospodaření na sklonitých pozemcích => zvýšené množství orné půdy na sklonitých pozemcích na území obcí Hradec nad Moravicí, Jakartovice, Opava, Velké Heraltice, Brumovice, Háj ve Slezsku a Těškovice. V obcích Brumovice, Dolní Životice, Jakartovice, Litultovice, Mladecko, Opava, Otice, Skřipov, Slavkov, Štáblovice, Uhlířov, Branka u Opavy, Hradec nad Moravicí, Háj ve Slezsku, Holasovice, Mokré Lazce, Štítina a Velké Hoštice je stanoveno záplavové území Q 100. Ve všech těchto obcích kromě Skřipova, Štáblovic a Uhlířova zasahuje záplavové území do zastavěného území. V obcích Branka u Opavy, Brumovice, Dolní Životice, Háj ve Slezsku, Holasovice, Hradec nad Moravicí, Jakartovice, Litultovice, Mladecko, Mokré Lazce, Opava, Otice, Skřipov, Slavkov, Štáblovice, Štítina, Uhlířov a Velké Hoštice je stanovena aktivní zóna záplavového území. Kromě Mokrých Lazců, Skřipova, Štáblovic a Uhlířova zasahuje aktivní zóna do zastavěného území. Ve všech obcích SO ORP jsou vodní útvary povrchových vod označeny jako rizikové nebi potencionálně rizikové. V obcích Brumovice, Háj ve Slezsku, Hlavnice, Holasovice, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Chlebičov, Jakartovice, Mikolajice, Mokré Lazce, Neplachovice, Opava, Skřipov, Slavkov, Služovice, Štítina, Těškovice a Velké Heraltice jsou stanoveny zranitelné oblasti. HROZBY Rizika lokálních povodní doprovázené zvýšenou erozí půdy v územích s vyšším podílem sklonité orné půdy území obce Hradec nad Moravicí, Jakartovice, Opava, Velké Heraltice, Brumovice, Háj ve Slezsku a Těškovice. Neudržení zabezpečenosti kvalitních zdrojů pitné vody. V obcích Brumovice, Holasovice, Neplachovice, Opava, Slavkov, Otice, Branka u Opavy, Hradec nad Moravicí, Chvalíkovice, Štítina, Mokré Lazce, Háj ve Slezsku, Velké Hoštice, Chlebičov, Oldřišov, Služovice a Hněvošice se předpokládá nedosažení dobrého stavu útvarů podzemních vod. 38

39 3.2.6 Problémy k řešení V oblastech s vyšším výskytem sklonité orné půdy je potřeba identifikovat tyto pozemky a navrhnout opatření vedoucí k eliminaci negativních vlivů (změna hospodaření, zatravnění, protierozní opatření, retenční nádrž...). Jedná se především o obce Hradec nad Moravicí, Jakartovice, Opava, Velké Heraltice, Brumovice, Háj ve Slezsku a Těškovice. V obcích, kde hladina Q 100 zasahuje do zastavěného území, navrhnout opatření na ochranu majetku státu, obcí a obyvatel a nerozšiřovat zastavitelné území do těchto ploch, což by vedlo k dalším nákladům na nové nákladné protipovodňové opatření (často pouze lokálního charakteru, kdy se problém přenese níže po toku) - Brumovice, Dolní Životice, Jakartovice, Litultovice, Mladecko, Opava, Otice, Skřipov, Slavkov, Štáblovice, Uhlířov, Branka u Opavy, Hradec nad Moravicí, Háj ve Slezsku, Holasovice, Mokré Lazce, Štítina a Velké Hoštice. Podporovat posilování retenční schopnosti území, dbát na nenarušení povrchových a podzemních zdrojů vody a pramenišť minerálních a léčivých vod a podporovat jejich hospodárné využívání - Bratříkovice, Budišovice, Háj ve Slezsku, Hlavnice, Hlubočec, Hněvošice, Holasovice, Hrabyně, Jakartovice, Jezdkovice, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Mladecko, Mokré Lazce, Opava, Pustá Polom, Skřipov, Služovice, Těškovice, Velké Heraltice a Velké Hoštice. Vybudování a modernizace infrastruktury pro čištění odpadních vod, modernizace stávajících ČOV a dokončení výstavby čistíren odpadních vod, realizace místních kanalizací a ČOV v menších sídlech ve všech obcích, kde tato opatření doposud nebyla přijata. Přispívat k prevenci a snižování znečišťování povrchových a podzemních vod v důsledku zemědělské a průmyslové činnosti zejména v obcích Brumovice, Háj ve Slezsku, Hlavnice, Holasovice, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Chlebičov, Jakartovice, Mikolajice, Mokré Lazce, Neplachovice, Opava, Skřipov, Slavkov, Služovice, Štítina, Těškovice a Velké Heraltice. 39

40 3.3 HYGIENA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ovzduší Znečištění ovzduší je stále vážný environmentální problém nejen v ČR, ale i v Evropě a po celém světě. Důsledky znečišťování jsou velmi široké. Jsou prokázány přímé negativní účinky látek znečišťujících ovzduší na zdraví obyvatel, zvířat, rostlin, půdu a materiály. Respirace zvýšených koncentrací látek znečišťujících ovzduší má přímé následky na zdravotní stav obyvatel. Zdraví obyvatel může být zasaženo také nepřímo, ukládáním těchto látek v dalších složkách životního prostředí (půda, voda, biota), vstupem chemikálií do potravního řetězce s následkem další expozice lidí. Navíc tyto účinky mohou ovlivnit strukturu a funkci ekosystémů, včetně jejich schopnosti samoregulace. Tyto účinky se mohou projevovat okamžitě, ale současně také s určitým časovým zpožděním (např. degradace lesních ekosystémů). Znečištění venkovního ovzduší je nejčastěji vyvoláno směsí znečišťujících látek emitovaných z celé řady zdrojů. Kromě dopravy a plošných zdrojů (souhrn malých zdrojů např.: lokálních topenišť), sezonně a místně i zemědělství, se na výsledné imisní situaci v SO ORP zásadním způsobem podílejí stacionární průmyslové a technologické zdroje z Ostravska-Karvinska. Ke znečištění ovzduší přispívají v menší míře také emise látek znečišťujících ovzduší přenášené ze středních a velkých vzdáleností (desítky až stovky kilometrů) např. z Polska. Významný vliv na kvalitu ovzduší mají rovněž aktuální meteorologické podmínky Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví obyvatel Látky znečišťující ovzduší, pro které je sledováno překročení imisních limitů: SO 2, PM 10, NO 2, benzen a překročení cílových imisních limitů: As, Cd, benzo(a)pyren, O 3. Pro SO ORP Opava byly v roce 2006, 2008 a stejně i v roce 2010 z důvodu překračování imisních limitů (resp. cílových imisních limitů) určeny jako problematické suspendované částice velikostní frakce PM 10, benzo(a)pyren a troposférický ozon. Při srovnání plošného rozsahu překročení imisních limitů bylo v roce 2010 zjištěno u PM 10 a benzo(a)pyrenu zhoršení situace oproti roku Nárůst oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší je pro tyto látky výrazný. Naopak v případě přízemního ozónu došlo ke zlepšení situace. Na základě srovnání dat za čtyři roky ovšem nelze říci, jakým směrem se bude vývoj ubírat a zda v následujících letech nemůžeme očekávat další zhoršení situace. Jedná o dlouhodobý problém na mnoha místech ČR, koncentrace znečišťujících látek v ovzduší závisí nejen na jejich emitovaném množství, ale i na aktuálních meteorologických podmínkách (rozptylové podmínky, nízké zimní teploty a s tím spojené intenzivní lokální vytápění apod.). Největším problémem ochrany ovzduší na celém území SO ORP Opava jsou imisní koncentrace suspendovaných částic (prach) velikostní frakce PM 10. K překročení hodnot 24h imisního limitu pro suspendované částice velikostní frakce PM 10 došlo v roce 2006 na 93 % území SO ORP, tj. na území všech obcí. V roce 2008 bylo zjištěno překročení tohoto limitu na 17% území SO ORP. V roce 2010 došlo k překročení na 90 % území, tj. s výjimkou západní části území. Roční imisní limit pro PM 10 byl v roce 2006 překročen na 9 % území SO ORP, v roce 2008 již překročen nebyl, v roce 2010 je opět překročen pouze na velmi malé části území viz mapy. Dalším problémem je překračování cílového imisního limitu imisními koncentracemi benzo(a)pyrenu. V roce 2006 došlo k překročení cílových imisních limitů pro ochranu zdraví pro polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren (BaP) na 20 % území SO ORP, v roce 2008 jen na 5% plochy území SO OPR. V roce 2010 jsou imisní limity překročeny na 78 % území, tj. všude s výjimkou západní části. V roce 2006, 2008 ani 2010 nebyly překročeny hodnoty 24h imisního limitu pro SO 2, ročního imisního limitu pro NO 2, ani imisního limitu pro benzen. V roce 2006 došlo k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro troposférický ozon na 95 % území SO ORP, v roce 2008 již na 100 % plochy území SO ORP. V roce 2010 došlo ke zlepšení situace a k překročení došlo pouze na 5,9 40

41 % plochy území. Naopak v letech 2006, 2008 ani 2010 nebyl překročen cílový imisní limit pro kadmium ani pro arsen. Tabulka č : Překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví, rok 2010 SO ORP Opava % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví Obec Imisní limit Cílový imisní limit Souhrnně OZKO PM 10 roční PM 10 24h B(a)P O 3 _8h Imisní limit Cílový imisní limit bez O 3 Branka u Opavy 0,0 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Bratříkovice 0,0 100,0 0,0 0,0 100,0 0,0 Brumovice 0,0 100,0 30,7 0,0 100,0 30,7 Budišovice 0,0 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Dolní Životice 0,0 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Háj ve Slezsku 66,0 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Hlavnice 0,0 100,0 51,7 0,0 100,0 51,7 Hlubočec 0,0 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Hněvošice 14,5 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Holasovice 0,0 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Hrabyně 0,0 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Hradec nad Moravicí 0,0 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Chlebičov 0,0 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Chvalíkovice 0,0 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Jakartovice 0,0 25,2 0,0 57,5 25,2 0,0 Jezdkovice 0,0 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Kyjovice 0,0 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Lhotka u Litultovic 0,0 77,5 32,8 22,2 77,5 32,8 Litultovice 0,0 100,0 74,2 0,0 100,0 74,2 Mikolajice 0,0 100,0 99,8 0,0 100,0 99,8 Mladecko 0,0 100,0 2,5 0,0 100,0 2,5 Mokré Lazce 0,0 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Neplachovice 0,0 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Nové Sedlice 0,0 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Oldřišov 0,0 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Opava 5,0 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Otice 0,0 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Pustá Polom 0,0 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Raduň 0,0 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Skřipov 0,0 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Slavkov 0,0 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Služovice 0,0 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Sosnová 0,0 33,9 0,0 25,7 33,9 0,0 41

42 SO ORP Opava % území obce s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví Obec Imisní limit Cílový imisní limit Souhrnně OZKO PM 10 roční PM 10 24h B(a)P O 3 _8h Imisní limit Cílový imisní limit bez O 3 Stěbořice 0,0 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Štáblovice 0,0 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Štítina 0,0 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Těškovice 0,0 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Uhlířov 0,0 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Velké Heraltice 0,0 83,9 41,8 0,0 83,9 41,8 Velké Hoštice 5,1 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Vršovice 0,0 100,0 100,0 0,0 100,0 100,0 Celkem SO ORP 2,7 90,6 78,6 5,9 90,6 78,6 Zdroj dat: Data ÚAP, 2012 Obrázek č : Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší pro PM 10 (roční průměr) v r Zdroj dat: Data ÚAP,

43 Obrázek č : Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší pro PM 10 (24hod. průměr) v r Zdroj dat: Data ÚAP, 2012 Obrázek č : Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší pro benzo(a)pyren v r Zdroj dat: Data ÚAP,

44 Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace Na území všech obcí, tj. na 100 % území SO ORP Opava došlo v roce 2006 k překročení hodnot cílového imisního limitu pro ozon pro ochranu ekosystémů a vegetace (expoziční index AOT40), v roce 2008 zde došlo k překročení tohoto limitu na 74% plochy SO ORP (limit nebyl překročen na území obcí Háj ve Slezsku, Hrabyně, Kyjovice, Nové Sedlice a Štítina). V roce 2010 došlo k překročení na 42,8 % území, především v jižní části SO ORP Opava. V letech 2006, 2008 ani 2010 prakticky nebyl překročen imisní limit pro NO x.a pro SO Kvalita ovzduší dle dotazníkových průzkumů Problematika kvality ovzduší a pachového znečištění byla řešena také v rámci dotazníkového průzkumu. V drtivé většině obcí je uváděno mírné znečištění ovzduší, pouze v obcích Branka u Opavy, Hradec nad Moravicí a Otice je uváděno silné znečištění ovzduší. Jako zdroj znečištění ovzduší je u všech obcí uváděno vytápění domácností, tj. především spalování nevhodných paliv (v nevhodných spalovacích zařízeních). Významným zdrojem znečištění je u řady obcí také doprava, tj. především u obcí na významných dopravních tazích. Doprava jako zdroj znečištění ovzduší je uváděna u obcí Branka u Opavy, Brumovice, Holasovice, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Kyjovice, Litultovice, Mladecko, Mokré Lazce, Nové Sedlice, Oldřišov, Otice, Pustá Polom, Slavkov, Služovice, Těškovice, Uhlířov, Velké Heraltice a Velké Hoštice. U některých obcí je jako zdroj znečištění ovzduší uváděna také zemědělská výroba Holasovice, Uhlířov, Mokré Lazce a Velké Hoštice. V Háji ve Slezsku je dále uváděno sezónní spalování listí, v Chvalíkovicích a Dolních Životicích je zdrojem průmyslová výroba. S kvalitou ovzduší souvisí také problematika zápachu. Ten je uváděn u obcí Branka u Opavy (kanalizace), Bratříkovice (vepřín), Brumovice (skládka Elio a.s.), Dolní Životice (lihovar), Háj ve Slezsku (živočišná výroba), Hlubočec ( splaškové vody, lokální vytápění tuhými palivy), Holasovice (skládka Elio a.s.), Mokré Lazce (zemědělská výroba), Neplachovice (domácnosti, zemědělská výroba), Nové Sedlice (zemědělská výroba), Otice (spalování plastů), Raduň (vytápění), Slavkov (zemědělská výroba a domácnosti), Těškovice (vytápění) a Uhlířov (zemědělská výroba). Problematika kvality ovzduší je na úrovni územních plánů řešitelná pouze částečně potenciál je především ve vymístění zdrojů znečištění ovzduší a zápachu mimo obydlené oblasti Území ekologických rizik a skládky odpadu Dle dat ÚAP jsou dále v území SO ORP Opava uváděna tzv. Území ekologických rizik. Ta jsou evidována Ministerstvem životního prostředí ČR a jejich přehled je uveden v následující tabulce a na následující mapě. Z našich zkušeností vyplývá, že ne všechny údaje jsou vždy aktuální. Při zpracování územních plánů (průzkumů a rozborů) je potřeba v případě jednotlivých lokalit prověřit jejich aktuální stav. Tabulka č : Území ekologických rizik v SO ORP Opava, 2012 Obec Katastrální území Název Zdroj dat Branka u Opavy Branka u Opavy Branka u Opavy databáze SEKM, úkol OODp Brumovice u Opavy Brumovice u Opavy Pustý Mlýn databáze SEKM, úkol OODp Brumovice u Opavy Brumovice skládka Brumovice Pustý mlýn databáze SEKM-skládky ČGS Dolní Životice Dolní Životice Obecní skála - Na podlesí databáze SEKM, úkol OODp Háj ve Slezsku Chabičov ve Fulvárek databáze SEKM, úkol OODp Slezsku Hněvošice Hněvošice Hunak databáze SEKM, úkol OODp 44

45 Obec Katastrální území Název Zdroj dat Holasovice Holasovice Holasovice 1 databáze SEKM, úkol OODp Hrabyně Hrabyně Hluboký důl databáze SEKM, úkol OODp Hrabyně Hrabyně skládka Velka Polom databáze SEKM-skládky ČGS Hradec nad Bohučovice Bohučovická cesta databáze SEKM, úkol OODp Moravicí Hradec nad Moravicí Benkovice skládka Benkovice databáze SEKM-skládky ČGS Hradec nad Moravicí Bohučovice skládka Bohučovice databáze SEKM-skládky ČGS Hradec nad Moravicí Filipovice skládka Filipovice databáze SEKM-skládky ČGS Chlebičov Chlebičov skládka Chlebicov databáze SEKM-skládky ČGS Chvalíkovice Chvalíkovice Chvalíkovice databáze SEKM, úkol OODp Jakartovice Jakartovice Hořejší Kunčice databáze SEKM, úkol OODp Jakartovice Bohdanovice skládka Bohdanovice I databáze SEKM-skládky ČGS Jakartovice Bohdanovice skládka Bohdanovice II databáze SEKM-skládky ČGS Jakartovice Bohdanovice skládka Bohdanovice III databáze SEKM-skládky ČGS Jakartovice Jakartovice skládka Bohdanovice IV databáze SEKM-skládky ČGS Jakartovice Jakartovice skládka Bohdanovice V databáze SEKM-skládky ČGS Jakartovice Deštné skládka Deštné,Za humny databáze SEKM-skládky ČGS Kyjovice ve Slezsku Kyjovice ve Milička databáze SEKM, úkol OODp Slezsku Litultovice Litultovice Litultovice databáze SEKM, úkol OODp Litultovice Litultovice skládka Litultovice databáze SEKM-skládky ČGS Mikolajice Mikolajice Proškova skála databáze SEKM, úkol OODp Mikolajice Mikolajice skládka Mikolajice databáze SEKM-skládky ČGS Mokré Lazce Mokré Lazce Na Figuře u trati databáze SEKM, úkol OODp Oldřišov Oldřišov Oldřišov databáze SEKM, úkol OODp Opava Komárov u Opavy Akzo Nobel Coatings CZ, a.s. databáze SEKM, úkol FNM Opava Komárov u Opavy Akzo Nobel Coatings CZ, a.s. databáze SEKM, úkol FNM Opava Komárov u Opavy IVAX Pharmaceuticals s.r.o. databáze SEKM, úkol FNM Opava Komárov u Opavy KOMAS, spol. s.r.o. databáze SEKM, úkol FNM Opava Kylešovice Kylešovice, obalovna databáze SEKM, úkol OEŠ Opava Suché Lazce Nové Sedlice databáze SEKM, úkol OODp Opava Jarkovice Vlaštovičky databáze SEKM, úkol OODp Opava-Předměstí Opava-Předměstí ČEZ a. s. Opava databáze SEKM, úkol FNM Opava-Předměstí Opava-Předměstí Merkanta, a.s. databáze SEKM, úkol OEŠ Opava-Předměstí Opava-Předměstí Opava - bývalá plynárna databáze SEKM, úkol OEŠ Opava-Předměstí Opava-Předměstí Šibeniční kopec u Opavy databáze SEKM, úkol OODp Otice Otice Otická sopka databáze SEKM, úkol OODp 45

46 Obec Katastrální území Název Zdroj dat Otice Otice skládka OTICE, U Uhlířova databáze SEKM-skládky ČGS Pustá Polom Pustá Polom Velké Důlky databáze SEKM, úkol OODp Sosnová Sosnová skládka SOSNOVÁ Dubina databáze SEKM-skládky ČGS Sosnová Sosnová Za hřištěm u krchového lesa databáze SEKM, úkol OODp Stěbořice Stěbořice Stěbořice databáze SEKM, úkol OODp Těškovice Těškovice Suchý Důl databáze SEKM, úkol OODp Velké Heraltice Košetice ve Slezsku Košetice databáze SEKM, úkol OODp Velké Heraltice Malé Heraltice Malé Heraltice databáze SEKM, úkol OODp Velké Heraltice Sádek u Opavy Sádek databáze SEKM, úkol OODp Velké Heraltice Velké Heraltice Velké Heraltice databáze SEKM, úkol OODp Velké Hoštice Velké Hoštice Pekliska databáze SEKM, úkol OODp Vršovice u Opavy Vršovice u Opavy Vršovice databáze SEKM, úkol OODp Zdroj dat: Data ÚAP, 2012 V území SO ORP Opava se dále nacházejí dvě další skládky odpadu, které jsou v provozu. V Holasovicích se nachází skládka společnosti Elio Slezsko a.s. a v Chlebičově EKO-Chlebičov a.s. 46

47 Obrázek č : Území ekologických rizik a stávající skládky odpadu Zdroj dat: Data ÚAP, Staré ekologické zátěže dle dotazníkového šetření V rámci dotazníkového šetření byla řešena také problematika starých ekologických zátěží a brownfields na území obcí. Staré ekologické zátěže představují jiný typ problému než brownfield, přesto se jedná zčásti o problém související s hygienou obce. V obou případech je žádoucí využití těchto ploch s nevhodným aktuálním stavem, ať už je to rekultivace, revitalizace, rekonstrukce objektu a nalezení vhodného využití. Tyto lokality jsou uváděny u těchto obcí - Bratříkovice (objekt teletníku), Budišovice (areál ZD), Háj ve Slezsku (bývalé vepříny a kravíny), Jakartovice (zemědělské objekty), Lhotka u Litultovic (menší zemědělské objekty), Mikolajice (bývalé JZD), Oldřišov (bývalý objekt Masospol), Otice (objekt přečerpávací stanice), Skřipov (stará škola), Sosnová (bývalý vepřín u hřiště), Stěbořice (školní statek Opava), Štáblovice (statek Lipina) a Těškovice ( zemědělské družstvo). Tyto lokality by měly být při tvorbě nových územně plánovacích dokumentací posouzeny a nalezeno jejich vhodné budoucí využití (průmysl, plochy rekreace, bydlení...) Hlukové znečištění dle dotazníkového šetření V rámci dotazníkového šetření bylo řešeno také hlukové znečištění. To bylo uváděno v obcích Branka u Opavy (doprava na silnici I. třídy), Budišovice (průjezd nákladních automobilů s kamenivem), Hlubočec (doprava), Hněvošice (provoz ze silnice I/46), Holasovice (průtah silnice I/57), Hrabyně (průtah silnice I/11), Hradec nad Moravicí (průtah silnice I. třídy), Chvalíkovice (doprava), Kyjovice, Mokré Lazce (doprava I/11), Nové Sedlice (průtah silnice I/11), Otice (doprava) Pustá Polom, Slavkov (průtah silnice I. třídy), Služovice (silnice I/46), Uhlířov (doprava) a Velké Hoštice (průtah silnice I. třídy). Jedná se tedy především o problémy s dopravou. Ty mohou být v některých případech řešeny např. realizací obchvatu. 47

48 3.3.4 Indikátory Indikátory stavu kvality ovzduší Výběr parametrů pro hodnocení kvality ovzduší byl veden snahou o zjednodušení složité problematiky za účelem podání rychlé a srozumitelné informace o stavu ovzduší ve smyslu platné legislativy. Hlavní indikátory HP1: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů a cílových imisních limitů pro ochranu zdraví lidí HP2: Plocha území, na které došlo v daném roce k překročení imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace byly navrženy na základě požadavků platné legislativy (zahrnují současné problémy ochrany ovzduší). Indikace problémů ve vývoji imisních koncentrací látek znečišťujících ovzduší byla stanovena na základě vyhodnocení překročení platných imisních limitů pro ochranu zdraví lidí a limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace. Indexace hodnocení: -2 / -1 / 0 / 1 / 2 (-2 nejhorší, 0 neutrální, 2 nejlepší) -2 na území obce jsou překročeny dva nebo více imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) není plněn cílový stav indikátoru -1 na území obce je překročen imisní limit nebo cílový imisní limit pro ochranu zdraví nebo pro ochranu ekosystémů a vegetace (bez zahrnutí ozonu) není plněn cílový stav indikátoru 0 neutrální stav, hodnota 0 není vzhledem ke konstrukci indikátoru přiřazena 1 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace s výjimkou přízemního ozonu cílový stav indikátoru není plněn, ale situace se dá vzhledem k plošnému překročení imisních limitů pro ozon hodnotit spíše pozitivně 2 na území obce nejsou překročeny imisní limity ani cílové imisní limity pro ochranu zdraví a pro ochranu ekosystémů a vegetace je naplněn cílový stav indikátoru Tabulka č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší ve smyslu navržených indikátorů na území SO ORP v roce 2010 SO ORP Opava Obec Počet látek s překročením imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a ochranu ekosystémů a vegetace se zahrnutím ozonu HP1 (zdraví) HP2 (ekosystémy) Výsledné hodnocení -2 / -1 / 0 / 1 / 2 (-2 nejhorší, 2 nejlepší) Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí

49 SO ORP Opava Obec Počet látek s překročením imisních limitů nebo cílových imisních limitů pro ochranu zdraví a ochranu ekosystémů a vegetace se zahrnutím ozonu Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Výsledné hodnocení -2 / -1 / 0 / 1 / 2 (-2 nejhorší, 2 nejlepší) Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice Zdroj dat: ČHMÚ 2010, EKOTOXA s.r.o

50 Obrázek č : Souhrnné hodnocení kvality ovzduší na území SO ORP v roce 2010 Zdroj dat: ČHMÚ 2010, EKOTOXA s.r.o

51 3.3.5 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY V roce 2006, 2008 ani 2010 nebyly překročeny hodnoty imisních limitů pro SO 2, NO 2 a benzen a cílového imisního limitu pro arsen, kadmium stanovené na ochranu lidského zdraví a imisní limit pro SO 2 na ochranu ekosystémů a vegetace. PŘÍLEŽITOSTI Budování moderní dopravní infrastruktury (obchvaty měst a obcí), např. dokončený obchvat města Opavy, Litultovic, Komárova, Velkých Hoštic, Hrabyně atp., napomůže k odvedení tranzitní dopravy z intravilánu obcí, přispěje ke zvýšení plynulosti dopravy a snížení negativních účinků dopravy (emise, hluk) na obyvatelstvo. Výsadba účelové zeleně podél průmyslových areálů, komunikací a na návětrných stranách obcí pro snížení prašnosti v ovzduší i hluku a vymezení vhodných ploch pro tyto výsadby. Jednoznačná identifikace lokalit území ekologických rizik, zjištění aktuálního stavu a vymezení vhodných ploch pro budoucí využití. SLABÉ STRÁNKY Vysoká koncentrace průmyslových stacionárních zdrojů emisí v širší oblasti kraje mající za následek plošně zhoršenou kvalitu ovzduší. Vysoká intenzita silniční dopravy v intravilánu města Opava a průtah významných silničních komunikací obcemi (Hrabyně, Opava Komárov, Velké Hoštice, Malé Hoštice, Branka u Opavy a Hradec nad Moravicí, Holasovice, Skrochovice, Litultovice, Slavkov způsobuje zatěžování obyvatelstva emisemi a hlukem. Hluková zátěž obyvatel města Opavy z dopravy přesahuje v některých lokalitách hygienické limity. Na území SO ORP byly v roce 2006, 2008 i 2010 vyhlášeny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší pro ochranu lidského zdraví vzhledem k překročeným imisním limitům pro PM 10 (91 % území v roce 2010), ozonu (6 % území), BaP (79 % území). Na 42 % území SO ORP byl v roce 2010 překročen cílový imisní limit pro přízemní ozon (AOT40) pro ochranu ekosystémů. Na území většiny obcí jsou evidovány území ekologických rizik, které mohou být potenciální hrozbou pro dané území a překážkou pro rozvoj daných lokalit. Současně jsou zde evidovány lokality brownfields. HROZBY Nárůst emisí z plošných zdrojů (vytápění domácností) v důsledku vysokých cen zemního plynu, používání nešetrných technologií spalování a spoluspalování komunálního odpadu. Vysoké náklady, neochota vlastníků či značná náročnost na provedení rychlých a účinných opatření na další snižování emisí významných stacionárních zdrojů. Zpožďování termínů při výstavbě silnice I/11 a při realizaci obchvatu města Opavy a dalších obcí. 51

52 3.3.6 Problémy k řešení V oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší obzvláště citlivě vyhodnocovat umístění a výstavbu nových průmyslových podniků a zvážit, zda povolit výstavbu nebo rozšíření kapacity stávajících velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování. Podporovat územní potřeby výstavby obchvatů obcí a měst za účelem snížení imisní zátěže obyvatel především tranzitní nákladní dopravou. Minimalizovat negativní vlivy (emise, hluk) vyplývající z výstavby a provozu dopravní infrastruktury (především na I/11, I/57, I/56 a I/46). Na úrovni ÚPD obcí, zvláště obcí bez realizovaného obchvatu, prověřit potřeby a stabilizovat návrh řešení na odstranění bodových dopravních závad a negativních vlivů z provozu silniční motorové dopravy. Integrovat zásady dlouhodobé strategie ochrany před hlukem do územních plánů obcí s intenzivní silniční dopravou (statutární město Opava). Vymezit hlukově zatížené oblasti a v rámci možností také plochy pro protihluková opatření (protihlukové stěny, pásy zeleně atp.). V blízkosti významných komunikací zvážit odsun stavební čáry pro novou výstavbu. Zajistit dostatečné plochy pro výsadbu účelové zeleně, například pásů zeleně podél průmyslových areálů, podél komunikací a na návětrných stranách obcí, s celou řadou pozitivních dopadů na životní prostředí (např. zachycení a snížení prašnosti v ovzduší, omezení hluku). Jednoznačná identifikace lokalit tzv. území ekologických rizik, zjištění aktuálního stavu lokalit a vymezení vhodných ploch pro budoucí využití. 52

53 3.4 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Chráněná území Ztráta a poškozování ekosystémů je jednou z hlavních příčin snižování početnosti volně žijících druhů rostlin a živočichů, které může vést až k jejich vyhynutí. Divoká fauna a flora představují cenné přírodní dědictví, které je nutné zachovat pro další generace. Podle současné české legislativy je obecně chráněná veškerá volná krajina (zákon č. 114/1992 Sb., v platném znění). Do tzv. obecné ochrany přírody spadají např. prvky ÚSES (jev č. 21), VKP (jevy č. 22, 23) nebo přírodní parky (jev č. 30). Dále jsou rozeznávána tzv. zvláště chráněná území. Mezi velkoplošná zvláště chráněná území patří národní parky a chráněné krajinné oblasti. Po vstupu České republiky do EU přibyla také NATURA 2000 soustava chráněných území, vytvořená na základě jednotných principů na území států EU. Spadají do ní ptačí oblasti a evropsky významné lokality. Mezi maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) se řadí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Ze zákona je účelem zakládání zvláště chráněných území ochrana přírodovědecky či esteticky velmi významných nebo jedinečných území. Za takováto území můžeme v podmínkách střední Evropy považovat především ta se zvláště chráněnými druhy, ale i taxony řazenými např. do červených seznamů či spadajících pod NATURA Kromě nich se zde nalézá často řada obecných druhů, které zde však vytvářejí velmi silné populace. Z hlediska ochrany by měly zvláště chráněná území zajistit trvalý výskyt jejich populací a to nejen na vlastní lokalitě, ale v celé krajině. Z tohoto důvodu je nezbytné, aby se jednotlivé chráněné biotopy neocitly příliš daleko od sebe či nebyla jejich rozloha zmenšena pod kritickou mez Chráněná území v SO ORP Opava V řešeném území se vyskytují menší zvláště chráněná území typu evropsky významná lokalita, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace a přírodní památka. Do jižní části zasahuje přírodní park Moravice (jeho větší část leží v sousedním SO ORP Vítkov), jehož hlavní cílem je ochrana krajinného rázu v údolí řeky Moravice. EVL Údolí Moravice předmětem ochrany je lokalita přástevníka kostivalového, střevlíka hrbolatého, vranky obecné. Rozloha celkem 129,6 ha (menší část zasahuje do ORP Vítkov). V řešeném území se vyskytuje na ploše 89,7 ha v obci Hradec nad Moravicí, katastrální území Hradec nad Moravicí, Žimrovice a Domoradovice. EVL Jakartovice - lokalita modráska bahenního. Rozloha 13,7 ha, obec Jakartovice a Mladecko. EVL Štola Jakartovice II - lokalita netopýra velkého. Rozloha 0,04 ha, obec Jakartovice. EVL Hněvošický háj - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum, staré acidofilní doubravy s dubem letním na písčitých pláních. Rozloha 70,1559 ha, obec Hněvošice, Oldřišov, Služovice. NPR Kaluža - Bukový smíšený porost typický pro Oderské vrchy. Rozloha celkem 57,0 ha, větší část v sousedním ORP Vítkov. V SO ORP Opava leží tato NPR v obci Hradec nad Moravicí, katastrální území Žimrovice. PR Hněvošický háj - Dubohabrový porost s křovitým patrem a bohatou květenou. Rozloha 67,7 ha, obec Hněvošice. PR Hořina - Bohatá lokalita šafránu Heuffelova.Rozloha 88,3 ha, obec Brumovice a Velké Heraltice. 53

54 PR Hvozdnice - Říční niva s několika rybníky, velmi bohatá avifauna, lokalita želvy bahenní. Rozloha 56,2 ha, obec Slavkov, Štáblovice a Uhlířov. PR U Leskoveckého chodníka - Smíšený přirozený porost smrku, modřínu a jedle. Rozloha 29,9 ha, obec Skřipov. V bezprostřední blízkosti So ORP Opava se dále nacházejí přírodní rezervace Koutské a Zábřežské louky a Valach. PP Heraltický potok - Mokřady kolem potoka s významnými rostlinnými i živočišnými společenstvy. Rozloha 14,4 ha, obec Holasovice, Neplachovice, Stěbořice. PP Hůrky - Lesní porost přirozeného charakteru s vysokým zastoupením jesenického modřínu a borovice lesní. Rozloha 16,0 ha, obec Velké Heraltice. PP Otická sopka - Průnik čedičových vyvřelin spodnokarbonskými horninami. Rozloha 10,4 ha, obec Otice a Slavkov. PP Úvalenské louky - Přirozené vlhké louky s řadou ostřic. Rozloha 6,5 ha, obec Brumovice. Z hlediska plošného zastoupení CHÚ je SO ORP Opava území s nízkým zastoupením zvláště chráněných ploch. ZCHÚ zaujímají pouze 0,6 % z celkové plochy SO ORP. V řešeném území se nachází pouze menší chráněná území. Jejich největší koncentrace je jižně a severozápadně od obce Opava (v samotné obci Opava však ZCHÚ není žádné). Ve východní části správního obvodu také neleží žádné ZCHÚ. V obcích Hradec nad Moravicí, Vršovice, Raduň, Podvihov (část obce Opava), Hlubočec a Skřípov se rozkládá přírodní park Moravice. Obrázek č : Chráněná území v SO ORP Opava Zdroj: Data ÚAP,

55 Územní systém ekologické stability Cílem územního systému ekologické stability je přispět k vytvoření ekologicky vyvážené krajiny, v níž je trvale zajištěna možnost využívání vyžadovaných produkčních a mimoprodukčních funkcí - "trvale udržitelný život". Územní systém ekologické stability je legislativně zakotven v zákoně č. 114/1992 Sb. ČNR ze dne (s účinností od ), v prováděcí vyhlášce č. 395/1992 Sb. a dalších oborových předpisech. Regionální a nadregionální systém ÚSES je obsažen v rámci Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, odkud je postupně přejímán a zpřesňován v rámci územně plánovací dokumentace obcí. Systém lokálního ÚSES je zpracováván v rámci územně plánovací dokumentace obcí. Do severozápadní části zasahuje nadregionální biocentrum Cvilín, které je vymezeno v rámci ZÚR Moravskoslezského kraje. V SO ORP kolem řeky Opavy prochází nadregionální biokoridor, na němž leží celkem 8 regionálních biocenter RBC Brumovická niva, Holasovická niva, Držkovická niva, Palhanecká niva, Malohoštická niva, Velkohoštická niva a část RBC Koutská a Zábřežská niva (větší část je v sousedním SO ORP Kravaře). Druhý nadregionální biokoridor probíhá severním výběžkem Opavska, prochází obcemi Hněvošice, Oldřišov a Služovice a pokračuje v sousedním SO ORP Kravaře do NRBC Dařenec. Na něm leží RBC Hněvošický háj a Svoboda. Významný biokoridor regionální úrovně prochází středem řešeného území od severozápadu k jihovýchodu. Vychází z nadregionálního biocentra NRBC Cvilín. Na něm leží RBC Heraltické údolí, Táborské, Na Velké, Slavkovské Březí, Hradecké a Kaluža. Z RBC Hradecké vychází další regionální biokoridor vedoucí do RBC Malohoštická niva, na něm leží RBC Panský mlýn. Z RBC Kaluža vychází v sousedním SO ORP Vítkov regionální biokoridor, který částečně vede i přes dva nejjižnější výběžky řešeného území. Na něm se nachází RBC U Leskoveckého chodníku, Kozíček a část RBC Horník. Obrázek č : Územní systém ekologické stability Zdroj: Data ÚAP,

56 3.4.2 Koeficient ekologické stability krajiny Pro zjištění stavu krajiny z hlediska její vyváženosti a rovnováhy se krajina oceňuje koeficientem ekologické stability. Pro účely tohoto hodnocení byla zvolena obecně uznávaná klasifikace vytvořená Ing. Igorem Míchalem. Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele k normálu. Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Výsledné určení hodnoty ekologické stability konkrétního území, resp. administrativní jednotky, je vyjádřeno koeficientem ekologické stability (KES). Tento ukazatel umožňuje získat základní informaci o stavu krajiny daného území a míře problémů, které se v ní vyskytují. Koeficient ekologické stability je poměrové číslo a stanovuje poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků ve zkoumaném území. plocha ekologicky stabilních ploch KES = plocha ekologicky nestabilních ploch Ekologicky stabilní plochy: lesy, louky, pastviny, zahrady, vinice, ovocné sady, rybníky, ostatní vodní plochy, doprovodná a rozptýlená zeleň, přírodní plochy Ekologicky nestabilní plochy: orná půda, chmelnice, zastavěné plochy, ostatní plochy Klasifikace území na základě hodnoty KES (dle Ing. Igora Míchala): Krajinný typ A - krajina zcela přeměněná člověkem KES do 0,3: území nestabilní - nadprůměrně využívaná území s jasným porušením přírodních struktur KES 0,4 0,8: území málo stabilní - intenzivně využívaná kulturní krajina s výrazným uplatněním agroindustriálních prvků Krajinný typ B - krajina intermediální KES 0,9 2,9: území mírně stabilní - běžná kulturní krajina, v níž jsou technické objekty v relativním souladu s charakterem relativně přírodních prvků Krajinný typ C - krajina relativně přírodní KES 3,0 6,2: území stabilní - technické objekty jsou roztroušeny na malých plochách při převaze relativně přírodních prvků KES nad 6,2: území relativně přírodní 56

57 3.4.3 Indikátor Koeficient ekologické stability krajiny byl zvolen jako zástupný indikátor environmentálního pilíře za téma Ochrana přírody a krajiny. Hodnocení KES vychází z rozdělení krajinných typů dle ing. Míchala. Pro zjednodušení a větší přehlednost je hodnocení provedeno vlastní škálou do pěti kategorií. Hodnocení indikátoru koeficient ekologické stability : -2 KES pod 0,4 území nestabilní -1 KES 0,4-0,89 území málo stabilní 0 KES 0,9-2,99 území mírně stabilní 1 KES 3,0-6,2 území stabilní 2 KES nad 6,2 území relativně přírodní Tabulka č : Hodnocení ekologické stability v jednotlivých obcích SO ORP Opava Obec Koeficient ekologické stability Hodnocení indikátoru Obec Koeficient ekologické stability Hodnocení indikátoru Branka u Opavy 0,32-2 Mokré Lazce 2,30 0 Bratříkovice 0,11-2 Neplachovice 0,09-2 Brumovice 0,29-2 Nové Sedlice 0,47-1 Budišovice 1,82 0 Oldřišov 0,06-2 Dolní Životice 0,31-2 Opava 0,18-2 Háj ve Slezsku 1,13 0 Otice 0,08-2 Hlavnice 0,12-2 Pustá Polom 1,62 0 Hlubočec 1,55 0 Raduň 1,39 0 Hněvošice 0,30-2 Skřipov 3,04 1 Holasovice 0,12-2 Slavkov 0,42-1 Hrabyně 1,67 0 Služovice 0,28-2 Hradec nad Moravicí 2,15 0 Sosnová 1,07 0 Chlebičov 0,09-2 Stěbořice 0,23-2 Chvalíkovice 0,25-2 Štáblovice 0,90 0 Jakartovice 1,05 0 Štítina 0,25-2 Jezdkovice 0,30-2 Těškovice 2,20 0 Kyjovice 1,20 0 Uhlířov 0,43-1 Lhotka u Litultovic 1,56 0 Velké Heraltice 0,45-1 Litultovice 0,46-1 Velké Hoštice 0,28-2 Mikolajice 1,36 0 Vršovice 2,82 0 Mladecko 0,17-2 Zdroj: Data ÚAP, 2012 V SO ORP Opava se nachází 41 obcí. Většina obcí a také SO ORP jako celek spadá do území ekologicky nestabilního nebo málo stabilního. Mezi obce s výrazně nízkým koeficientem (hodnota indikátoru -2 a -1) patří Oldřišov, Otice, Neplachovice, Chlebičov, Bratříkovice, Hlavnice, Holasovice, Mladecko, Opava, Stěbořice, Štítina Chvalíkovice, Velké Hoštice, Služovice, Brumovice, Jezdkovice, Hněvošice, Dolní Životice, Branka u Opavy, Slavkov a Uhlířov. Území mírně stabilní (hodnota indikátoru 0) je v obcích Budišovice, Háj ve Slezsku, Hlubočec, Hrabyně, Hradec nad Moravicí, Jakartovice, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Mikolajice, Mokré Lazce, Pustá Polom, Raduň, Sosnová, Štáblovice, Těškovice a Vršovice. Jedinou obcí s ekologicky stabilním územím (hodnota indikátoru 1) je Skřipov. 57

58 V rámci SO ORP má nejvyšší stupeň ekologické stability obec Skřipov (KES = 3,04) a obec Vršovice (KES = 2,82). Na území obou obcí je malý podíl zemědělské půdy a vysoký podíl lesů. Naopak nejnižší ekologickou stabilitu má obec Oldřišov (KES = 0,06). Je zde mnoho zemědělské půdy, kterou tvoří především půda orná. Následují obce Otice (KES = 0,08), Chlebičov a Neplachovice (obě obce KES = 0,09). Také tyto obce mají vysoké procento orné půdy a velmi malý podíl lesů. Obrázek č : Koeficient ekologické stability na území SO ORP Opava v roce 2012 Zdroj: EKOTOXA s.r.o

59 3.4.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Existence přírodního parku Moravice. Nízké zastoupení zvláště chráněných území pouze 0,6 % z celkové plochy SO ORP. Hustá síť prvků ÜSES - nadregionální biokoridor Celý správní obvod SO ORP Opava vychází jako kolem řeky Opavy, hodně RBK a RBC. území ekologicky málo stabilní (KES = 0,60). Relativně vysoká hodnota ekologické stability Nejnižší ekologická stabilita v obcích Oldřišov území v obcích Skřipov (KES = 3,04) a Vršovice (KES = 0,06), Otice (KES = 0,08), Chlebičov a (KES = 2,82). Neplachovice (obě KES = 0,09). PŘÍLEŽITOSTI HROZBY Kvalitní péče o chráněná území kvalitní evidence, nájemní smlouvy o péči, systém monitoringu a databáze ochrany přírody. Možnosti čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie z MŽP, MZe, MMR a SFŽP pro realizaci krajinotvorných programů a ÚSES. Využití územního plánování a komplexních pozemkových úprav k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území. Urbanizace volné krajiny, fragmentace krajiny především liniovými dopravními stavbami. Nevhodně nastavená dotační politika, zejména v oblasti zemědělství. Nedostatek pozemků ve vlastnictví státu, kraje nebo obcí pro směnu za pozemky nezbytné pro realizaci prvků ÚSES a dalších krajinotvorných opatření Problémy k řešení Zajistit realizaci doposud nefunkčních prvků ÚSES. Z hlediska krajinného rázu představuje významné ohrožení propojování sídel a expanze staveb do volné krajiny. V rámci územního plánování zachovat kompaktnost zástavby a ochranu volné krajiny. Potenciální nebezpečí pro zájmy ochrany přírody a krajiny představuje realizace liniových staveb a související fragmentace území. V rámci územního plánování respektovat migračně významná území a migrační koridory a v místech střetů s rozvojovými záměry vymezit opatření, která zajistí prostupnost území i do budoucna (podchody, přechody, úpravu mostků...). U záměrů, které zasahují do MZCHÚ nebo ÚSES provést v rámci hodnocení SEA posouzení vlivů dané plochy na životní prostředí a zajistit co nejmenší negativní dopad na dané lokality. Při hospodářské činnosti v krajině je nutno vytvářet podmínky pro zachování a rozšiřování rozptýlené zeleně v krajině, pro vytváření protierozních opatření. 59

60 3.5 ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Zemědělský půdní fond Zemědělství má zásadní vliv na zachování venkovského prostoru, využívání půdy a tvorbu krajiny. Pro vypracování rozboru udržitelného rozvoje území je proto nezbytné provést analýzu současného stavu zemědělství a možných trendů vývoje v budoucnosti a posoudit kvalitu půd na daném území. Opavsko stále patří k tradičním zemědělským oblastem v rámci kraje s vhodnými podmínkami pro zemědělskou výrobu. Zemědělství ve správním obvodu ORP Opava obhospodařuje dle údajů ČSÚ k plochu ha zemědělské půdy, což představuje 63,3 % z celkové rozlohy území SO ORP. Z kultur na zemědělské půdě je nejvíce zastoupena orná půda s ha (84,3 %), což je výrazně vyšší podíl než republikový průměr. Druhou nejvíce zastoupenou kulturou jsou trvalé travní porosty s ha (11,4 %). Zahrady a ovocné sady jsou zastoupeny 4,3 % výměry zemědělské půdy. Tabulka č : Výměra zemědělské půdy (ha) k Název obce Celková plocha obce Orná půda Zahrady Ovocné sady TTP Zemědělská půda Podíl ZP k celk. ploše obce (%) Branka u Opavy ,8 Bratříkovice ,6 Brumovice ,2 Budišovice ,6 Dolní Životice ,3 Háj ve Slezsku ,2 Hlavnice ,8 Hlubočec ,5 Hněvošice ,6 Holasovice ,5 Hrabyně ,5 Hradec nad Moravicí ,7 Chlebičov ,6 Chvalíkovice ,5 Jakartovice ,4 Jezdkovice ,3 Kyjovice ,0 Lhotka u Litultovic ,7 Litultovice ,0 Mikolajice ,8 Mladecko ,8 Mokré Lazce ,6 Neplachovice ,6 Nové Sedlice ,4 Oldřišov ,2 60

61 Název obce Celková plocha obce Orná půda Zahrady Ovocné sady TTP Zemědělská půda Podíl ZP k celk. ploše obce (%) Opava ,9 Otice ,7 Pustá Polom ,6 Raduň ,5 Skřipov ,0 Slavkov ,5 Služovice ,9 Sosnová ,0 Stěbořice ,2 Štáblovice ,7 Štítina ,9 Těškovice ,4 Uhlířov ,7 Velké Heraltice ,5 Velké Hoštice ,9 Vršovice ,8 SO ORP Opava ,6 Zdroj: ČSÚ, 2012 Ochrana zemědělského půdního fondu Plošná ochrana půdy je definována ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve znění pozdějších předpisů a ustanoveními zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Zábor půd, především pro stavební účely je většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Zábory půd patří podle závěrů dokumentu Politika ochrany půdy EU mezi nejzávažnější procesy poškozující půdní fond jako celek. Pro nezemědělské účely je nutno co nejméně používat zemědělskou půdu a odnímat jen nejnutnější plochy. Navržené odnětí ZPF v nezbytných případech je třeba zdůvodňovat, přitom je nutno co nejméně narušovat organizaci ZPF, hydrologické a odtokové poměry v území a zemědělskou cestní síť. Hodnocení z hlediska kvality půd probíhá na základě vymezení 5 tříd ochrany, které vycházejí z kódů mapy BPEJ (bonitovaných půdně-ekologických jednotek). Pro nezemědělské účely je nutno používat nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách stavebních pozemků. Musí-li však v nezbytných případech dojít k odnětí ze ZPF, je nutno využívat pokud možno pozemky ve třídě ochrany. 1. třída ochrany - do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. 2. třída ochrany jsou zde situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. 61

62 Na následujícím obrázku je pro představu zobrazeno rozložení půd v 1. a 2. třídě ochrany. Nejvíce hodnotná půda se nachází v severovýchodní části území v obcích Opava, Oldřichov, Neplachovice, směrem na západ klesá bonita půd. Obrázek č : ZPF I. a II. třídy ochrany Zdroj: ÚAP,

63 3.5.2 Pozemky určené k plnění funkce lesa Plochy lesa ORP Opava je podprůměrně lesnatým územím lesnatost dosahuje 26,1 %. Lesnatost je vyšší v jižní části území. Nejvíce lesnatou obcí jsou Vršovice, Mokré Lazce, Skřípov, nejnižší je v obcích Chlebičov, Štítina a Neplachovice. Tabulka č : Plocha lesa a lesnatost dle jednotlivých obcí Obec Celková výměra obce (ha) Celková výměra lesa (ha) Lesnatost (%) Branka u Opavy ,4 Bratříkovice ,5 Brumovice ,5 Budišovice ,1 Dolní Životice ,1 Háj ve Slezsku ,8 Hlavnice ,0 Hlubočec ,5 Hněvošice ,6 Holasovice ,6 Hrabyně ,3 Hradec nad Moravicí ,4 Chlebičov ,3 Chvalíkovice ,2 Jakartovice ,3 Jezdkovice ,0 Kyjovice ,8 Lhotka u Litultovic ,5 Litultovice ,6 Mikolajice ,1 Mladecko ,1 Mokré Lazce ,8 Neplachovice ,2 Nové Sedlice ,7 Oldřišov ,8 Opava ,6 Otice ,9 Pustá Polom ,5 Raduň ,6 Skřipov ,6 Slavkov ,9 Služovice ,0 Sosnová ,8 63

64 Obec Celková výměra obce (ha) Celková výměra lesa (ha) Lesnatost (%) Stěbořice ,1 Štáblovice ,5 Štítina ,8 Těškovice ,4 Uhlířov ,2 Velké Heraltice ,4 Velké Hoštice ,5 Vršovice ,9 SO ORP Opava ,1 Zdroj: ČSÚ, 2012 Obrázek č : Kategorie lesa Zdroj: Data ÚAP,

65 Přírodní lesní oblasti Lesy na území SO ORP Opava jsou zařazeny dle Oblastních plánů rozvoje lesa (lesní zákon č.289/1995 Sb. 23 a Vyhláška Mze č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů) do dvou přírodních lesních oblastí (PLO 29 Nízký Jeseník a PLO 32 Slezská nížina). PLO 29 Nízký Jeseník Do této PLO patří lesy na území obcí na severozápadě, západě a jihu území (např. Sosnová, Z část Brumovic, Z část Holasovic, Velké Heraltice, Bratříkovice, Hlavnice, Jezdkovice, Jakartovice, Mladecko, Litultovice, Lhotka u Litultovice, Dolní Životice, Z část Stěbořic, Mikolajice, Štáblovice, J část Otic, Uhlířov, Branka u Opavy, Chvalikovice, Vršovice, Hradec nad Moravicí, Raduň, Skřípov, Hlubočec, Pustá Polom, Těškovice, Kyjovice, Budišovice, Mokré Lazce, Hrabyně, a J část v obci Háj ve Slezsku, část Opavy (městské části Podvihov, Suché Lazce) V této PLO jsou smrkové porosty ve 3-5. vegetačním stupni ohrožené větrem, hnilobami a podkorním hmyzem. Ve 3., ale i ve 4. vegetačním stupni trpí smrkové porosty stále václavkou. Postupně se zde zvyšuje podíl listnatých dřevin a jedle. PLO 32 Slezská nížina Do této PLO patří lesy na území obcí nacházející se na severu a severozápadě SO ORP Opava. Jedná se především o lesy v obcích Hněvošice, Oldřišov, Chlebičov, Opava, Neplachovice, východní část Holasovic, východní část Stěbořic, Slavkov, severní část Otic, Velké Hoštice, Štítína, severní část Mokrých Lazců a severní část Háje ve Slezsku. Tato PLO se vyznačuje nízkou lesnatostí, což platí i pro území SO ORP Opava, spadající do této PLO, lesy zde mají zejména funkcí krajinotvornou. Lesy zde jsou často poškozovány žírem pilatky, což urychluje rozpad kůrovcových kalamit. Zastoupení jehličnanů a listnáčů je většinou rovnoměrné Indikátory Změna výměry zemědělské půdy v čase ( ) Jako indikátor pro sledování ZPF byla zvolena změna výměry zemědělské půdy v jednotlivých obcích v čase. Konkrétně je porovnána výměra mezi lety 2005 (31.12) a 2012 (30.6.). Změna výměry ve sledovaném období v obcích je vyjádřena v % a porovnána se stejným ukazatelem za celý SO ORP. Tabulka č : Nastavení indikátoru PF Oblast Rozloha ZP k (ha) 65 Rozloha ZP k (ha) Úbytek ZP (%) ČR ,5 SO ORP Opava , ,2 Zdroj: ČSÚ, ČÚZK, 2005, 2012 Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy: -2 úbytek půdy nad 1 % -1 úbytek půdy 0,30 0,99 % 0 úbytek půdy 0,20 0,29 % 1 úbytek půdy 0,0 0,19 % 2 zvýšení výměry Z tabulky vyplývá, že k úbytku zemědělské půdy došlo na úrovni celorepublikové i SO ORP. To může být způsobeno jak záborem půdy pro zástavbu, technickou infrastrukturu, tak např. zalesňováním, především některých méně úrodných a svažitých pozemků. V SO ORP Opava je relativní úbytek ZPF o 0,3 % nižší, než je průměr České republiky.

66 Tabulka č : Indikátory změny výměry zemědělské půdy mezi lety 2005 a 2012 Obec Výměra ZPF v Výměra ZPF v roce Změna výměry Hodnocení roce 2005 (ha) 2012 (ha) (%) Branka u Opavy 525,4 524,4-0,19 1 Bratříkovice 330,9 330,8-0,03 1 Brumovice 2009,2 1969,5-1,98-2 Budišovice 272,5 271,3-0,44-1 Dolní Životice 851,1 848,5-0,31-1 Háj ve Slezsku 816,5 816,5 0,00 1 Hlavnice 962,6 962,5-0,01 1 Hlubočec ,6-0,10 1 Hněvošice 484,8 484,1-0,14 1 Holasovice 1436,5 1436,8 0,02 2 Hrabyně 385,9 384,9-0,26 0 Hradec nad 1713, ,65-1 Moravicí Chlebičov 324,4 320,8-1,11-2 Chvalíkovice 376,1 372,6-0,93-1 Jakartovice 2924,8 2924,1-0,02 1 Jezdkovice 267,9 267,5-0,15 1 Kyjovice 395,1 394,9-0,05 1 Lhotka u 267,5 267,2-0,11 1 Litultovic Litultovice 714,4 714,2-0,03 1 Mikolajice 375,5 375,6 0,03 2 Mladecko 234,7 232,9-0,77-1 Mokré Lazce 325,5 323,1-0,74-1 Neplachovice 502,4 502,1-0,06 1 Nové Sedlice 133,8 133,6-0,15 1 Oldřišov 1424, ,10 1 Opava ,5-0,65-1 Otice 635,2 632,1-0,49-1 Pustá Polom 656,5 656,2-0,05 1 Raduň 325,5 324,7-0,25 0 Skřipov 547,6 546,1-0,27 0 Slavkov 809,9 811,3 0,17 2 Služovice ,1 0,02 2 Sosnová 755,4 755,3-0,01 1 Stěbořice 1406,8 1406,6-0,01 1 Štáblovice 670,7 670,9 0,03 2 Štítina 239,1 238,8-0,13 1 Těškovice 370, ,16 1 Uhlířov 265,9 265,7-0,08 1 Velké Heraltice 2733,6 2732,6-0,

67 Obec Výměra ZPF v Výměra ZPF v roce Změna výměry Hodnocení roce 2005 (ha) 2012 (ha) (%) Velké Hoštice 872,9 871,7-0,14 1 Vršovice 275,5 276,1 0,22 2 SO ORP Opava 36186, ,4-0,34-1 Zdroj: ČSÚ 2012, podklady pro ÚAP 2012 Úbytek zemědělské půdy vyšší než 1 % je v obcích Chlebičov a Brumovice. Obrázek č : Hodnocení indikátoru změna výměry zemědělské půdy v SO ORP Opava Zdroj: ČSÚ 2012, EKOTOXA s.r.o

68 3.5.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Příznivé přírodní podmínky v rámci kraje, tradiční zemědělská oblast. Vysoký podíl půdy v I. a II. třídě ochrany, nejvýznamněji v obcích Velké Hoštice, Otice, Holasovice a Slavkov. Nízký úbytek zemědělské půdy v období 2005 až 2012 v rámci SO ORP (0,3 %). PŘÍLEŽITOSTI Zakládání menších lesních celků nebo rozšíření stávajících v obcích s nízkou lesnatostí (Chlebičov, Štítina, Neplachovice, Velké Hoštice, Holasovice, Otice, Oldřišov, Nové Sedlice, Mladecko, Bratříkovice). Realizace protierozních a protipovodňových opatření, ochrana kvalitního půdního fondu. SLABÉ STRÁNKY Podprůměrná lesnatost v obcích Chlebičov, Štítina, Neplachovice, Velké Hoštice, Holasovice, Otice, Oldřišov, Nové Sedlice, Mladecko, Bratříkovice Vyšší relativní zábory ZPF v obcích Brumovice a Chlebičov. HROZBY Rozčlenění lesních komplexů v důsledku vedení liniových staveb. Zábory PUPFL, zejména v málo lesnatých obcích (Chlebičov, Štítina, Neplachovice, Velké Hoštice, Holasovice, Otice, Oldřišov, Nové Sedlice, Mladecko, Bratříkovice) Problémy k řešení Z důvodu ohrožení kalamitami (větrné, hmyzí) - zamezit rozvolňování okrajů lesa a minimalizovat zásahy do lesních komplexů, zejména při liniových stavbách Podpora přirozené druhové skladby V obcích s nízkou lesnatostí (Chlebičov, Štítina, Neplachovice, Velké Hoštice, Holasovice, Otice, Oldřišov, Nové Sedlice, Mladecko, Bratříkovice) zvýšit lesnatost zakládání remízků (např. na půdách zemědělsky nevyužívaných), zakládaní alejí (obecních cestách), zejména tam kde alej povede k rozčlenění velkého půdního bloku Realizace biokoridorů, zejména v obcích s nízkou lesnatostí (Chlebičov, Štítina, Neplachovice, Velké Hoštice, Holasovice, Otice, Oldřišov, Nové Sedlice, Mladecko, Bratříkovice). Půda je jednou ze základních složek životního prostředí ovlivňující celý ekosystém a ochrana půdního fondu proto patří k základním prvkům strategie udržitelného rozvoje. Při tvorbě územně plánovací dokumentace je potřeba minimalizovat zábory zemědělské půdy a zejména zemědělské půdy s vysokým stupněm ochrany nebo vysokou bonitou. Snažit se především využívat stávajících ploch, které jsou již vyjmuty ze zemědělského půdního fondu. Při dočasných záborech půd je třeba co nejméně ztěžovat obhospodařování ZPF a po ukončení stavby nebo jiné nezemědělské činnosti rychle provést úpravu či rekultivaci dotčené půdy. 68

69 3.6 VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Infrastrukturní stavby v územně plánovací dokumentaci a Politice územního rozvoje V České republice jsou stavebním zákonem definovány 3 druhy územně plánovací dokumentace, a to Zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán. Mimo ně, jako nadřazený dokument, je dále zpracovávána Politika územního rozvoje České republiky. Politika územního rozvoje ČR (PÚR) Územně plánovací dokumentace navrhuje dopravu a technickou infrastrukturu ve formě koridorů. Identifikuje závady a definuje potřeby dopravních vazeb v nadnárodním, národním a regionálním kontextu. Pro PÚR ČR se z hlediska vlivů na životní prostředí zpracovává posouzení vlivů PÚR na udržitelný rozvoj území, jejíž součástí je vyhodnocení vlivů na lokality NATURA2000, na životní prostředí a veřejné zdraví, a to dle struktury stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. Zásady územního rozvoje kraje (ZÚR) Infrastrukturní stavby jsou v ZÚR navrhovány často v nesourodém měřítku a podrobnosti. Stavby a trasy, které jsou již v území stabilizované a budou se v časovém horizontu platnosti ZÚR realizovat, jsou zobrazovány již jako stabilní prvky s lokalizovaným územním průmětem. Další dopravní vazby jsou však často pouze navrhovány v podrobnosti koridorů širokých až několik stovek metrů, které tak vytváří prostor pro vyhledání nejlepší varianty pro průchod územím. Dopravní analýza a tedy ani expertní studie nejsou v tomto měřítku někdy zpracovávány, v tomto stupni ÚPD musí být však jasná kategorizace komunikací, na základě níž lze hodnotit výši rizika ovlivnění území. Riziko ovlivnění se odvíjí od šíře koridoru, počtu a významnosti střetů s hodnotami území. ZÚR by tedy mohly představovat vhodnou fázi pro komplexní zhodnocení kumulace vlivů koncepce záměrů do území. Nevýhodou však je neucelenost podkladů pro jednotlivé záměry koridory určené pro dopravní stavby nebo komplexně pro provedení veškeré infrastruktury územím. Územní plány měst a obcí Územní plány měst a obcí zohledňují kapacitní komunikace nejčastěji ve fázi územních rezerv, stavebních uzávěr nebo již převzatého stabilního řešení jako veřejně prospěšné stavby, a to dle nadřazené ÚPD, tedy zásad územního rozvoje příslušného kraje. Dopravní problematika se tedy řeší na úrovni návrhu ploch, propojení a vazeb, kategorií i prostorových a územních průmětů. V rámci územního plánu však není možné provádět podrobné hodnocení na úrovni EIA, hodnocení je tedy na strategické úrovni. V rámci SEA se neprovádí další expertní studie, a to z důvodu, že nejsou jasné technické parametry stavby. Hodnotí se celkový vliv na rozvoj území, kumulace vlivu jednotlivých funkcí a další souvislosti. Regulační plán Regulační plán je velmi specifickou územně plánovací dokumentací z hlediska posuzování vlivů na životní prostředí. Podléhá nikoli SEA, jako ostatní ÚPD, ale projektové EIA, což vyplývá z jeho podrobnosti. Regulační plán by měl být zpracován na tak podrobné úrovní, aby byl schopen nahradit územní rozhodnutí na vybranou lokalitu, tedy by měl poskytnout podklady dostatečné pro hodnocení EIA. Z hlediska dopravy a dopravních analýz se však jedná jak o lokality s průchodem kapacitních komunikací (sběrné komunikace, třída A, B), ale jedná se nejčastěji o rozvojové lokality určené pro zástavbu komerčními areály, výrobními a skladovými zařízeními, logistickými zařízeními, rodinnými domy a tedy obsluhované různými třídami komunikací, které mohou mít velký rozptyl dopravního zatížení. Významné dokumenty platné pro řešené území Pro hodnocení stávajícího stavu a vývoje infrastruktury na územní správního obvodu ORP Opava byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, především Politika územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR 2008) a krajské koncepční a rozvojové dokumenty, včetně Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje vydaných Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne

70 usnesením č. 16/1426. Jejich vydáním pozbyl platnosti mj. Územní plán velkého územního celku okresu Opava schválený usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 14/385/1 dne 6. února 2003, jehož závazná část byla vyhlášena Obecně závaznou vyhláškou Moravskoslezského kraje ze dne 6. února 2003 (Věstník právních předpisů kraje č. 1 ze dne 28. února 2003 a Věstník právních předpisů kraje č. 2 ze dne 14. března 2003) Silniční doprava V současnosti platná legislativa (Zákon o pozemních komunikacích č. 13/1997 Sb. v pozdějším znění) dělí pozemní komunikace na dálnice, silnice, místní a účelové komunikace. Silnice se dále člení na silnice I., II. a III. třídy, místní komunikace jsou na základě svého významu, určení a stavebně-technického vybavení zařazovány do tříd I. až IV. Zvláštním případem silnic I. třídy jsou rychlostní silnice. Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát (správce komunikací je Ředitelství silnic a dálnic), silnice II. a III. třídy patří kraji, a vlastníkem místních komunikací je obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Vlastníkem účelových komunikací je právnická nebo fyzická osoba. Koridory a dopravní plochy republikového významu Správním územím ORP Opava neprobíhá žádná trasa multimodálního koridoru. Původní Politika územního rozvoje České republiky (PÚR ČR) z roku 2006 vymezila koridor silniční dopravy S6 v trase Ostrava Opava a uložila stabilizovat v ÚPD koridor pro vybudování kapacitní dopravní cesty S6. Schválené znění návazné PÚR z roku 2008 již tento koridor neřeší. Rychlostní komunikace a silnice I. třídy Na území SO ORP se nenachází žádná dálnice ani rychlostní komunikace. Silniční síť se vyznačuje vějířovitou strukturou, jejíž základní kostru tvoří následující silnice I. třídy: - Šumperk Bruntál Opava Ostrava (D1, R56) Český Těšín (R48) státní hranice ČR/Slovensko, - Opava státní hranice ČR/Polsko, - Hlučín Ostrava (D1) R56, - ČR/Polsko Krnov Opava Hl.Životice (D1) Nový Jičín (I/48) Vsetín státní hranice ČR/Slovensko. Silnice II. a III. třídy Krajské silnice II. třídy zajišťují především dopravní obslužnost jednotlivých obcí uvnitř území a dostupnost sídla ORP Opava. V řešeném území se nacházejí následující silnice II. třídy: - II/442 Horní Benešov I/46 Svatoňovice Jakubčovice n/o (II/441) - II/443 Opava (I/46) Melč Svatoňovice Budišov nad Budišovkou Město Libavá, - II/460 Deštné (I/46) Velké Heraltice (I/11) Brumovice I/57, - II/461 Slavkov (I/46) MÚK s I/11, - II/461H původní trasa II/461 před vybudováním jihovýchodního obchvatu města přes Opavu- Kylešovice - II/463 I/57 Skřipov Bílovec (II/647), - II/464 Opava Raduň Bílovec Studénka Mošnov (I/58), - II/465 I/11 Kyjovice Těškovice II/464, - II/467 Štítina (I/11) Kravaře (I/56) Kobeřice (I/46); Sudice (I/46) státní hranice ČR/Polsko. Tento základní systém je dále doplněn poměrně hustou sítí silnic III. třídy, které zajišťují zpřístupnění ostatních sídel neležících na hlavních trasách a jejich napojení na vyšší komunikační systém. 70

71 Obrázek č : Silniční síť ve SO ORP Opava Zdroj: prostorová data ÚAP, ŘSD, zpracování vlastní Zatížení silniční sítě Aktuální dopravní zatížení silniční sítě poskytuje Sčítání dopravy 2010, z jehož výsledků vyplývá, že absolutně nejvyšší intenzity dopravy je dosaženo v intravilánu města Opavy na peáži silnic I. třídy I/11a I/46 v ulicích Nádražní okruh, Praskova a Ratibořská, kde se intenzita pohybuje od 20 do 21,5 tis. voz/den. Z extravilánových úseků je největší zatížení na silnici I/11 mezi opavskou okružní křižovatkou u hypermarketu Globus a Komárovem, kde byla určena RPDI na 16,8 tis. voz/den. Situace na jednotlivých hlavních tazích je následující: - I/56 mezi Opavou a Kravařemi je intenzita necelých 9 tis. voz/den - I/46 z Opavy severovýchodním směrem na Hněvošice a dále na hr. přechod Sudice má poměrně nízkou intenzitu, pouze 2317 voz/den; ve směru z Opavy na Moravský Beroun a Olomouc dosahuje intenzita na hranicích Opavy cca 4,5 tis. voz/den a směrem dále od města opět klesá, až na 1,5 tis. voz/den na hranicích okresů Opava a Bruntál u Jakartovic - I/11, na trase z Opavy směrem na Ostravu postupně klesá intenzita od zmiňovaných 16,8 tis. až na 11,1 tis voz/den v okolí obce Hrabyně, za kterou silnice opoští SO ORP Opava; část trasy z Opavy směrem na Bruntál má poměrně stálou intenzitu v rozmezí 4,2 až 5,1 tis. voz/den, - I/57 : na tahu z Opavy směrem na Krnov byla intenzita dopravy stanovena na 6888 voz/den; z Opavy směrem na jih na bezmála 10 tis. voz/den, avšak tato intenzita za Hradcem nad Moravicí rychle klesá, na hranici se SO ORP Vítkov je již jen 5,3 tis. voz/den a na Vítkovsku dále klesá až na méně než 1 tis. voz/den (většinu dopravy tedy tvoří místní doprava, nikoliv dálková). Předpokládaný vývoj silniční sítě SO ORP Opava v následujícím období Zásadním záměrem, který zajistí kvalitní a bezproblémové připojení města Opavy na nadřazenou silniční síť je výstavba přeložky silnice I/11 mezi Opavou a Ostravou a rozšíření celého tahu do čtyřpruhového kapacitního uspořádání. Stávající silnice I/11 vede přes zastavěné území několika sídel, což způsobuje jednak zvýšenou emisní a hlukovou zátěž obyvatelstva a jednak problémy z hlediska bezpečnosti i 71

72 plynulosti a rychlosti jízdy vozidel. Další stavbou, která zásadně ovlivní uspořádání silniční sítě je výstavba severního obchvatu Opavy, jenž zajistí omezení dopravy v centrální části města. Celkový přehled záměrů v oblasti silniční sítě podává následující tabulka: Tabulka č : Rekonstrukce a modernizace silniční sítě na území SO ORP Opava silnice stavba realizace pozn. I/56 Spojka S1 Opava v provozu zprovozněna v prosinci 2009 II/461 Opava, jižní obchvat v provozu zprovozněn v srpnu 2012 I/11 Mokré Lazce, hranice okresů OP-OV ve výstavbě I/11 Opava, severní obchvat - východ I/57 Opava - Hradec n.moravicí - Březová I/11 Opava, severní obchvat - západ I/56 Opava - Ludgeřovice, etapová výstavba I/57 Přeložka Škrochovice I/46 Sudice-Hněvošice-Sciborzyce Wielke obchvaty, podmíněno Služovice II/461 Opava, západní obchvat v parametrech I. třídy I/11 Malé Heraltice po 2018 I/11 Opava, Komárov - Mokré Lazce po 2018 I/57 Otice - Kunín po 2018 I/46 Služovice po 2018 I/46 Opava- Pusté Jakartovice po 2018 I/46 Litultovice - Mladecko po 2018 III/4667 Háj ve Slezsku, Smolkov po 2018 Variantní řešení - trasa není stabilizována I/57 obchvat Hradce nad Moravicí? I/11 přeložka Opava - Komárov po 2018 Zdroj: Poznámka: Termíny jsou předpokládané, případně možné a chtěné Koncept územního plánu Opavy prověřuje v současnosti varianty průtahu a obchvatů silnice I/11 Komárovem. Výběr varianty a pozice dopravního koridoru má nadmístní a republikový význam (informace Magistrátu statutárního města Opavy). V souvislosti se stavbou ucelených přeložek lze předpokládat, že dojde ke změně významu původní trasy silnice, která bude plnit funkci dopravně-obslužnou pro místní a cílovou nebo zdrojovou dopravu. Z toho důvodu lze předpokládat, že původní komunikace převedena do nižší kategorie. Rozvoj silniční sítě v majetku MSK silnic II. a III. třídy je zaměřen na rekonstrukci a modernizaci celé řady komunikací, řešení průtahů městy a obcemi budováním přeložek a obchvatů a případné řešení některých výhledových napojení v souvislosti s postupující realizací staveb na páteřních komunikacích. Vzhledem k tomu, že s výjimkou již modernizovaných částí silniční sítě je současný technický stav převážné většiny silnic II. a III. třídy v ČR i v MSK nevyhovující, postupná realizace nezbytných rekonstrukcí bude závislá na finančních možnostech MSK a dalších možností financování Doprava v klidu Narůstající počet automobilů vytváří problém nejen z hlediska zvyšující se intenzity na silnicích, ale také v místech jejich parkování. To se projevuje zejména v oblastech s vysokou koncentrací obyvatelstva. Zároveň systém parkování může sloužit jako dobré regulační opatření proti vjezdu osobních automobilů do vybraných oblastí např. centra města. Tento problém se dotýká zejména města Opavy. Nedostatek parkovacích ploch je jak v oblastech husté rezidenční zástavby (sídliště), tak v blízkosti samotného centra. V místech, kde budou povolovány nové stavební záměry, je nutné dbát na vybudování 72

73 dostatečného počtu parkovacích stání již přímo jako součást projektu, vč. řešení dopadů zvýšených intenzit dopravy do dopravní situace na okolních komunikacích. V centru města Opavy je vybudován parkovací dům na náměstí Osvboditelů s kapacitou 201 vozidel. Dále je vyhlášena zóna placeného stání od pondělí do pátku denně od 8 do18 hodin, v sobotu od 8 do 14 hodin v následujících lokalitách: nám. Republiky před Casinem Kartáč s.r.o., cena Kč 40,-/hodinu, Masařská I. (Holubí, Masařská, Lazebnická), cena Kč 20,-/hodinu Masařská II. (Masařská, Drůbeží trh), cena Kč 20,-/hodinu Masarykova třída I. (u pošty), cena Kč 20,-/hodinu, Masarykova třída II. (u sportu), cena Kč 20,-/hodinu Popská, cena Kč 20,-/hodinu Rybí trh, cena Kč 20,-/hodinu Čapkova (u divadla), cena Kč 20,-/hodinu Kolářská, cena Kč 20,-/hodinu Na Valech, cena Kč 20,-/hodinu Solná (4 parkovací místa), cena Kč 20,-/hodinu nám. Svobody, cena Kč 10,-/hodinu Zámecký okruh Městské lázně, cena Kč 10,-/hodinu Pivovarská, cena Kč 10,-/hodinu Mimo výše uvedenou provozní dobu je stání silničních motorových vozidel na shora specifikovaných místních komunikacích bezplatné s výjimkou náměstí Svobody Cyklistická doprava Z hlediska udržitelné dopravy je cyklistika velmi silný nástroj pro omezení využívání individuální automobilové dopravy na krátké cesty (cca do 5 km). To však vyžaduje vhodné podmínky přírodní (zejména konfigurace terénu) a organizační. Ty znamenají zejména vybudování sítě cyklostezek na nejpoužívanějších trasách spojujících oblasti zdrojů a cílů dopravy (tedy z oblastí určených pro bydlení do míst zaměstnání a volnočasových aktivit). Cyklostezkou se rozumí samostatná komunikace určená pro cyklisty (event. i pro pěší) aniž by na ni byl povolen vjezd motorových vozidel nejde tedy jen o prosté osazení stávajících méně frekventovaných silnic navíc směrovkami se symbolem bicyklu, ale o vybudování nové plnohodnotné komunikace. Na silnicích s nízkou intenzitou dopravy (do 3000 vozidel / 24 hod) lze využít k vedení cyklostezky stávající silnici, v intravilánu obcí nejlépe s doplněním vhodného vodorovného dopravního značení. Komunikace pro cyklisty (pouze úseky cyklistických komunikací nebo smíšených pro chodce a cyklisty): Opava, Panský mlýn Branka u Opavy Hradec nad Moravicí 4,2 km Opava (vnitroměstské úseky celkem) 11,7 km V říjnu 2010 byla zahájena výstavba ambiciózního projektu Slezské magistrály na trase V. Hoštice Opava Krnov, která byla dokončena v roce Stavba 34 km dlouhého úseku přišla na 65 mil.kč. Nová cyklostezka odvede cyklisty ze silně zatížené silnice I/57. Novou část Slezské magistrály tvoří 18 nově postavených kilometrů cyklostezky a 15 kilometrů cyklotrasy, která povede přes obce po obslužných komunikacích, doplněna bude o odpočívadla a lávky. Další cyklostezku připravuje Město Opava ve směru na Litultovice a Mladecko, která by měla spojit Opavu s turistickou oblastí v okolí Bratříkovic a Jakartovic v celkové délce cca 20 km Železniční doprava Źelezniční síť na území SO ORP Opava je tvořena jak úseky dráhy celostátní, tak i dráhami regionálními, které jsou provozovány Správou železniční dopravní cesty, s.o.: - Ostrava-Svinov Opava východ Krnov (trať KJŘ 310 a 321) - Opava východ Hradec nad Moravicí (KJŘ 315) - odb. Moravice Jakartovice Svobodné Heřmanice (KJŘ 314) 73

74 - Hlučín Opava východ (KJŘ 317) Všechny výše uvedené úseky tratí jsou jednokolejné a neelektrifikované s výjimkou úseku Ostrava- Svinov Opava východ, který je elektrifikovaný stejnosměrnou proudovou soustavou 3 kv. Traťové úseky Ostrava-Svinov Opava východ, Skrochovice Krnov a Opava východ odbočka Moravice jsou zabezpečeny automatickým hradlem bez oddílových návěstidel. V úsecích Opava východ Kravaře a Opava východ Skrochovice je zavedeno telefonické dorozumívání sousedních stanic. Zbylé úseky drah regionálních jsou provozovány dle předpisu D3 s dirigováním. Na všech tratích je poměrně hustý provoz osobních vlaků, na trati Krnov Opava východ Ostrava- Svinov jsou v provozu také rychlíky (5 párů Olomouc Opava Ostrava, 2 páry Krnov Opava Ostrava) a spěšné vlaky (9 párů Opava Ostrava Český Těšín). V úseku Jakartovice Svobodné Heřmanice není v současnosti osobní železniční doprava objednána. Obrázek č : Železniční doprava na území SO ORP Opava Zdroj: prostorová data ÚAP,SŽDC, zpracování vlastní Bezprostřední obsluha území je zajišťována prostřednictvím železničních zastávek nebo stanic. Pro hodnocení úrovně obsluhy území železniční dopravou je proto rozhodující jednak jejich počet, ale i jejich vzdálenost od zdrojů a cílů osobní dopravy - viz následující tabulka: Tabulka č : Dopravny na síti drah SŽDC, s. o. ve SO ORP Opava Trať Název Druh Pěší vzdálenost do středu obce (km) Pěší vzdálenost k okraji zástavby (km) 310,314,315, 317,321 Opava východ žst 0,6 0,0 310 Opava západ žst 1,2 0,0 74

75 Trať Název Druh Pěší vzdálenost do středu obce (km) Pěší vzdálenost k okraji zástavby (km) 310 Palhanec n bez osobní dopravy 310 Vávrovice z 0,3 0,0 310 Holasovice z, hl 0,1 0,0 310 Skrochovice *# žst 0,8 0,6 314,315 Kylešovice # z 0,8 0,0 314,315 Moravice odb bez osobní dopravy 314 Otice z 0,4 0,0 314 Slavkov u Opavy z 1,5 0,8 314 Štáblovice $ z 3,0 2,3 314 Dolní Źivotice d3 0,6 0,0 314 Litultovice $ z 2,4 1,9 314 Mladecko d3 0,7 0,5 314 Jakartovice d3 0,6 0,1 315 Branka u Opavy z 0,4 0,3 315 Hradec nad Moravicí zastávka z mimo provoz od r Hradec nad Moravicí d3 0,1 0,0 317 Opava z nehodnoceno 317 Malé Hoštice z 0,7 0,0 317 Velké Hoštice z 0,7 0,1 321 Opava-Komárov # žst 0,7 0,4 321 Śtítina žst 0,1 0,0 321 Mokré Lazce z 0,6 0,1 321 Lhota u Opavy z, AHr 0,3 0,1 321 Háj ve Slezsku žst 0,4 0,0 321 Jilešovice # z 0,3 0,0 Zdroj: KJŘ SŽDC 2012/3, mapové podklady Pozn.: žst = železniční stanice; z = zastávka; d3 = dopravna s výkonem dopravní služby podle předpisu D3; n = nákladiště; odb = odbočka; AHr = automatické hradlo *... přestupní uzel na autobusové linky ODIS #... vzdálenost vztažena k sídlu, jež je administrativní součástí jiné obce $... zastávka má pouze rekreační význam, pro obsluhu obce je specifický význam zastávky obsluha komerční zóny Předpokládaný vývoj železnic ve SO ORP Opavou v následujícím období Elektrizací trati Ostrava-Svinov Opava byla zrealizována aktuálně nejpotřebnější stavba na železniční síti v regionu. V krátkodobém výhledu nelze očekávat výrazné úpravy sítě, je však nutné udržovat všechny tratě včetně regionálních v řádném stavu, odstraňovat lokální závady způsobující místní propady traťové rychlosti a zejména čelit snahám o zastavení nebo omezení osobní dopravy, které pak obvykle postupně vedou až ke zrušení dané tratě. Toho lze docílit důslednou preferencí železniční dopravy před autobusovou v místech vzájemných souběhů. Tabulka č : Rekonstrukce a modernizace železniční sítě na území SO ORP Opava Stavba časový horizont Opava Krnov elektrizace a optimalizace trati Trať spojka Opava východ po roce 2018 Elektrizace a optimalizace tratě Hlučín Opava časově neurčeno Optimalizace tratě 315 Opava východ Hradec nad Moravicí po roce 2018 Soubor staveb přestupních uzlů - Štítina (bus) - integrace veřejné dopravy časově neurčeno Soubor investic na přejezdech odstraňující zvýšenou míru rizika časově neurčeno 75

76 Zdroj: Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury MSK - vyhodnocení programového dokumentu z roku 2004, koncept (2008) Letecká a vodní doprava Na území SO ORP Opava se nenachází žádné veřejné letiště pro vnitrostátní a mezinárodní přepravu. Nejbližší možnost představuje letiště v Mošnově. V řešeném území se nenachází žádná vodní cesta Integrovaná doprava Celé území SO ORP je v současnosti integrováno do ODIS a to jak autobusová, tak i drážní doprava a to včetně MHD Opava. Platí zónový tarif, u jednorázových jízdenek v příměstských autobusech kombinovaný s nepřestupným kilometrovým jízdným. Tabulka č : Přehled linek integrovaných do ODIS číslo ODIS trasa Městský dopravní podnik Opava trolejbusy, autobusy 201 MHD Opava: Kylešovice,Bílovecká - Východní nádraží - Divadlo - Nemocnice Městský hřbitov 202 MHD Opava: Globus - Těšínská - Ratibořská - Kateřinky 203 MHD Opava: Globus - Těšínská - Divadlo - Jaktař 204 MHD Opava: Kylešovice,Bílovecká - Východní nádraží - Divadlo - Nemocnice - Albert hypermarket 205 MHD Opava: Kateřinky - Ratibořská - Divadlo - Jaktař 206 MHD Opava: Kylešovice,Bílovecká - Východní nádraží - Divadlo - Jaktař 207 MHD Opava: Kylešovice,Bílovecká - Východní nádraží - Praskova - Ratibořská Kateřinky 208 MHD Opava: Kateřinky - Ratibořská - Divadlo - Nemocnice - Albert hypermarket - Englišova - Divadlo Ratibořská - Kateřinky 209 MHD Opava: Globus - Těšínská - Divadlo - Nemocnice Městský hřbitov 210 MHD Opava: Kylešovice,Bílovecká - Východní nádraží - Těšínská - Globus 211 MHD Opava: Praskova - Komárov tělocvična - Komárovské Chaloupky Podvihov Na Nové 212 MHD Opava: Divadlo - Jaktař - Zlatníky střed - Milostovice Vlaštovičky 213 MHD Opava: Vávrovice,Karlovec - Kateřinky Stříbrné jezero - Holasická - Divadlo Kylešovice SÚS 214 MHD Opava: Kateřinky Stříbrné jezero točna - Holasická Praskova - Těšínská - Komárov TEVA MHD Opava: Liliová - Divadlo - Praskova - Hobzíkova - Kylešovice škola - Kylešovice obalovna Globus 216 MHD Opava: Dolní náměstí - U Jaktarky - Vávrovice,Palhanec kaple - Vávrovice sokolovna - Držkovice 217 MHD Opava: Koupaliště - Stará silnice - Divadlo - Nemocnice Slavkov 218 MHD Opava: Chvalíkovice - Vršovice - Raduň,škola - Bílovecká - Východní nádraží - Dolní náměstí - Divadlo - Městské sady Koupaliště 219 MHD Opava: Otice kaple - Městský hřbitov - Vaškovo nám. - Praskova - Ratibořská Malé Hoštice 220 MHD Opava: Praskova - Komárov střed - Suché Lazce střed Suché Lazce Přerovec 221 MHD Opava: Albert hypermarket - Nemocnice - Divadlo - Pekařská - Vrchní - Ratibořská - Východní nádraží Kylešovice,Bílovecká - Kylešovice škola 222 MHD Opava: Chvalíkovice - Vršovice - Raduň Komárovská - Podvihov Na Nové Komárov TEVA 2 76

77 číslo ODIS trasa MHD Opava: Kylešovice,Bílovecká - Východní nádraží - Ostroj - Vrchní - Divadlo - Nemocnice Městský hřbitov - Jaktař MHD Opava: Jaktař - Divadlo - Vrchní - Ostroj - Východní nádraží - Kylešovice,Bílovecká - Kylešovice SÚS TQM Opava - autobusy Opava,Bílovecká TQM - Branka u Opavy - Hradec n.moravicí,žel.st. - Hradec n.moravicí,žimrovice,rest. - Melč,střed - Radkov,rest. - Vítkov,aut.st. Opava,Bílovecká TQM - Otice,Jednota - Uhlířov,střed - Štáblovice,U Křížku - Mikolajice,střed - Melč,střed - Vítkov,Těchanovice,rozc.Zálužné - Radkov,rest. - Vítkov,aut.st. Opava Bílovecká TQM - Branka u Opavy - Hradec n.moravicí,žel.st. - Březová,střed - Březová,Jančí,rozc. - Větřkovice,kult.dům - Vítkov,aut.st. Opava Bílovecká TQM - Otice,Jednota - Uhlířov,střed - Štáblovice,U Křížku - Mikolajice,střed - Melč,střed - Melč,Mokřinky - Kružberk,Proletář - Staré Těchanovice,kostel - Budišov n.bud.,aut.st. Opava,Východní nádraží - Opava,Kylešovice,Bílovecká - Raduň,škola - Vršovice, Chvalíkovice,Obecní úřad - Branka u Opavy - Hradec n.moravicí,zámek Opava,Bílovecká TQM - Branka u Opavy - Hradec n.moravicí,žel.st. - Hradec n.moravicí,benkovice,střed - Hradec n.moravicí,žimrovice,továrna Opava,Bílovecká TQM - Slavkov,škola - Dolní Životice,střed - Litultovice,střed - (Hlavnice,střed) - Mladecko,žel.st. - Jakartovice,střed - Jakartovice,Hoř.Kunčice,točna Opava,Bílovecká TQM - (Opava,Zlatníky,rozc. - Stěbořice,střed - Jezdkovice,rest.) / (Slavkov,škola - Dolní Životice,střed) - Litultovice,střed - Moravice,střed - Nové Lublice,střed - Kružberk,Proletář Opava,Bílovecká TQM - Opava,Milostovice,točna - Opava,Zlatníky,střed - Stěbořice,střed - Hlavnice,střed - Bratříkovice,střed - Svobodné Heřmanice,rozc. Opava,Bílovecká TQM - Opava,Vlaštovičky,střed - Stěbořice,Jamnice,rybník - Stěbořice,škola / Stěbořice,Nový Dvůr,Březová - Velké Heraltice,aut.st. - Velké heraltice,tábor,střed Opava,Bílovecká TQM - Opava,Vlaštovičky,střed - (Neplachovice,Zadky - Holasovice,Kamenec,střed) / Neplachovice,Černý chodník - Holasovice,žel.st. - Brumovice,Skrochovice,žel.st. - Brumovice,Úblo,točna Opava,Bílovecká TQM - (Opava,Pusté Jakartice,rest.) / Opava,Malé Hoštice,rest. - Velké Hoštice,has.zbroj. - Chlebičov,točna Opava,Bílovecká TQM - Opava,malé Hoštice,rest. - Velké Hoštice,rest. - Kravaře,Nádražní - Štěpánkovice,žel.st. - Kobeřice,Střední dvůr - Kobeřice,most - Rohov,křiž. - Sudice,nám. - Třebom,nám. Opava,Bílovecká TQM - Opava,Pusté Jakartice,rest. - Oldřišov,U Hřiště - Služovice,obecní úřad - Služovice,Vrbka točna / Hněvošice,U Dvoru Kobeřice,aut.st. - Kobeřie,U Kříže Opava,Bílovecká TQM - Opava,Malé Hoštice,rest. - Velké Hoštice,rest. - Kravaře,Nádražní - Štěpánkovice,žel.st. / Bolatice,aut.st. - Chuchelná,LNH vodárna - Bělá,střed Opava,Bílovecká TQM - Opava,Malé Hoštice,rest. - Velké Hoštice,rest. - Kravaře,Nádražní - Štěpánkovice,has.zbroj. - Kobeřice,aut.st. - Sudice nám., Rohov,rest. - Chuchlená,obecní úřad - Bělá,střed Opava,Bílovecká TQM - Opava,Malé Hoštice,rest. - Velké Hoštice,rest. - Kravaře,Nádražní - Dolní Benešov,kaple, Bohuslavice,škola - Závada,rest. - Píšť,kostel Opava,Bílovecká TQM - Opava,Komárov,Komas - Nové Sedlice,rozc. - Štítinaškola - Kravaře,Dvořisko,U Kříže - Kravaře,Nádražní - Kravaře,Kouty,Olšinky Opava,Bílovecká TQM - Opava,komárov,Komas - Nové Sedlice,rozc. - Mokré Lazce,has.zbroj. - Háj ve Sl.,Lhota,škola - Háj ve Sl.,centrum - Háj ve Sl.,Jilešovice,náves - Dolní Benešov,žel.st. / Hrabyně,rehab.centrum Litultovice,kostel - Mladecko,žel.st. - Hlavnice,střed / Jakartovice,střed - Jakartovice,Hoř.kunčice,točna 77

78 číslo ODIS S1 S10 S11 trasa Opava,Bílovecká TQM - Opava,Vlaštovičky,střed - Holasovice,Kamenec,rozc. - Velké Healtice,aut.st. - Velké Heraltice,Malé Heraltice,rest. - Sosnová,Jednota - Horní Benešov,aut.st. - Bruntál,aut.st. Opava,Bílovecká TQM - Branka u Opavy - Hradec n.moravicí,žel.st. - Březová,střed - Vrchy,rest. - Fulnek,žel.st. - Hladké Životice,žel.st. - Kunín,rest. - Nový Jičín,Sokolovská Opava,Bílovecká TQM - Otice,Rybníčky,rozc. - Branka u Opavy - Hradec n.moravicí,žel.st. - Hradec n.mor.,bohučovice,střed - Skřipov,U Kostela - Slatina - Bílovec,žel.st. Opava,Bílovecká TQM - Nové Sedlice,rozc. - Mokré Lazce,rest. - Hrabyně,rehab.centrum - Pustá Polom,aut.st. - Hlubočec,střed - Kyjovice,mlýn - Těškovice,střed - Bílovec,žel.st. Opava,Bílovecká TQM - (Opava,Komárov,Komas - Opava,Suché Lazce,střed) / Opava,Komárov,Balakom - Opava,Podvihov,Na Nové - Hlubočec,střed - Pustá Polom,aut.st. - Těškovice,střed - Bílovec,žel.st. Štítina,škola - Nové Sedlice,střed - Morké Lazce,has.zbroj. - Háj ve Slezsku,centrum - Háj ve Slezsku,Jilešovice,náves Opava,Bílovecká TQM - Slavkov,škola - Dolní Životice,rozc. - Litultovice,střed - Mladecko,žel.st. - Jakartovice,střed / Bílčice,obecní úřad - Dvroce,nám. - Moravský Beroun,MSZ Opava,Bílovecká TQM - Nové Sedlice,rozc. - Hrabyně,obecní úřad - Velká Polom,aut.st. - Ostrava,Svinov,nádraží - Ostrava,Hranečník Krnov,aut.st. - Úvalno,Kulturní dům - Holasovice,žel.st. / Opava,Bílovecká TQM - Nové Sedlice,rozc. - Mokré Lazce,has.zbroj. - Hrabyně,obec.úřad - Velká Polom,U Lihovaru - Ostrava,Poruba,U nemocnice Opava,Bílovecká TQM - Opava,malé Hoštice,rest. - Velké Hoštice,rest. - Kravaře,Nádražní - Dolní Benešov,Zábřeh,kostel - Dolní Benešov,kaple Kozmice,rest. Jednota - Hlučín,aut.nádr. Veolia Transport Morava - autobusy Ostrava,Mor.Ostrava,Kraolina U lávky - Ostrava,Svinov,nádraží - Velká Polom,aut.st. - Hrabyně,rehab.centrum. Ostrava,Vítkovice,nám.J. z Poděbrad - Ostrava,Svinov,nádraží - Velká Polom,aut.st. - Horní Lhota,rozc. - Hrabyně,obecní úřad - Budišovice,střed - Pustá Polom,aut.st. - Hlubočec,střed - Hradec n.mor.jakubčovice,rest. Ostrava,Mor.Ostrava,Průmyslová - Ostrava,Svinov,nádraží - Velká Polom,aut.st. - Horní Lhota,rozc. - Budišovice,rozc. - Kyjovice,has.zbroj. - Pustá Polom,aut.st. Ostrava,Kunčice,NH jižní brána - Klimkovice,kult.dům - Olbramice,rozc. - Bílovec,Lhotka - Bítov,Obecní dům - Těškovice,střed - Bílovec,Výškovice,rest. Bílovec,žel.st. - Slatina - Skřipov,U Kostela - Hradec n.moravicí,žel.st. - Branka u Opavy - Opava,Východní nádraží Bílovec,žel.st. - Bílovec,Lubojaty,Niva - Těškovice,střed - Kyjovice,U Lípy - Pustá Polom,aut.st. - Hlubočec,točna Bílovec,žel.st. - Bílovec,Stará Ves,kostel - Slatina - Těškovice,střed - Kyjovice,mlýn - Pustá Polom,aut.st. Krnov,aut.st. - Úvalno,Kostel - Neplachovice,škola -Brumovice,Skrochovice,žel.st. - Brumovice,Úblo,točna Moravský Beroun,MZS - Dvorce,nám. - Jakartovice,Hoř.Kunčice,rozc. - Mladecko,žel.st. - Dolní Životice,rozc. - Slavkov,škola - Opava,východní nádraží Odry,aut.st. - Fulnek,žel.st. - Vrchy,rest. - Březová,rozc. - Hradec n.moravicí,žel.st. - Opava,východní nádraží České dráhy - vlak Opava východ - Štítina - Háj ve Slezsku - Ostrava-Svinov - Ostrava-Vítkovice - Ostrava- Kunčice - Havířov - Albrechtice u Českého Těšína - Český Těšín Opava východ - Skrochovice - Úvalno - Krnov - Milotice nad Opavou - Bruntál - Valšov - Břidličná - Rýmařov Opava východ - Velké Hoštice - Kravaře ve Slezsku - Dolní Benešov - Hlučín 78

79 číslo ODIS trasa S13 Opava východ - Branka u Opavy - Hradec nad Moravicí R1 Opava východ - Háj ve Slezsku - Ostrava-Svínov - Ostrava hl.n. - Ostrava-Stodolní - Ostrava střed - Ostrava Kunčice - Havířov - Albrechtice u Českého Těšína - Český Těšín R10 Krnov - Opava východ - Ostrava-Svinov (pouze vlaky R 1121až R1135) V14 Opava východ - Otice - Slavkov - Štáblovice - Dolní Životice - Litultovice - Mladecko - Jakartovice Technická infrastruktura Zajištění kvalitních podmínek pro bydlení je základní podmínkou udržitelného rozvoje venkova. Bez dostupnosti základní technické infrastruktury bude i nadále docházet k postupnému vylidňování zejména u mladší generace, která požaduje vyšší standardy bydlení, než mnohé obce v současnosti nabízejí. Napojení celého bytového fondu na vodovod, kanalizaci a plyn však v případě mnoha obcí není úplně možné z důvodu existence odlehlejších lokalit a samot. Mezi technickou infrastrukturu zahrnujeme především napojení regionu na rozvod elektrického proudu, úroveň vodovodních sítí a kanalizace, odpadového hospodářství, plynofikace a dostupnost telekomunikačních sítí a internetu. Pro hodnocení aktuálního stavu a možného rozvoje technické infrastruktury na území SO ORP Opava byla využita celá řada analytických a koncepčních materiálů, mezi nimi především Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje, Územně energetická koncepce Moravskoslezského kraje a další. Tabulka č : Vybavenost obcí SO ORP Opava v oblasti technické infrastruktury Obec vodovod plyn kanalizace ČOV Branka u Opavy ano ano ano ano Bratříkovice ano ne ne ne Brumovice ano ano ano ne Budišovice ano ano ano ne Dolní Životice ano ano ano ano Háj ve Slezsku ano ano ano ano Hlavnice ano ano ano ano Hlubočec ano ano ano ne Hněvošice ano ano ano ne Holasovice ano ano ano ne Hrabyně ano ano ano ne Hradec nad Moravicí ano ano ano ano Chlebičov ano ano ano ne Chvalíkovice ano ano ano ne Jakartovice ano ano ne ne Jezdkovice ano ano ne ne Kyjovice ano ano ano ne Lhotka u Litultovic ano ne ne ne Litultovice ano ano ano ne Mikolajice ano ne ne ne Mladecko ano ano ne ne Mokré Lazce ano ano ano ne Neplachovice ano ano ano ne 79

80 Obec vodovod plyn kanalizace ČOV Nové Sedlice ano ano ne ne Oldřišov ano ano ano ano Opava ano ano ano ano Otice ano ano ano ano Pustá Polom ano ano ano ne Raduň ano ano ne ne Skřipov ano ne ano ne Slavkov ano ano ano ano Služovice ano ano ano ne Sosnová ano ano ne ne Stěbořice ano ano ne ne Štáblovice ano ano ano ne Štítina ano ano ano ne Těškovice ano ano ano ne Uhlířov ano ano ano ano Velké Heraltice ano ano ano ne Velké Hoštice ano ano ano ano Vršovice ano ano ne ne SO ORP Opava Pozn.: U některých obcí není pokrytí kanalizací, ČOV, případně vodovodem zdaleka úplné. Často nebývají napojeny na kanalizaci a ČOV některé místní části, nebo i části samotného sídla. V tabulce je uvedena převažující hodnota Vodovody Obce v SO ORP Opava jsou zásobovány pitnou vodou převážně z veřejných vodovodů. Procento napojení překračuje 95 %. Veřejný vodovod je dostupný ve všech obcích řešené oblasti, přesto nemusí být napojeni všichni obyvatelé někteří jsou i nadále zásobováni ze soukromých studní. Tyto místní zdroje mají význam pouze v těch částech, kde nejsou dosud vybudovány rozvody vody z veřejného vodovodu, zejména z důvodu přílišné odlehlosti nemovitosti od soustředěné zástavby. Pitná voda pro zásobení z veřejných vodovodů je získávána převážně z nejrozsáhlejší vodárenské soustavy v České republice - Ostravského oblastního vodovodu. Jako hlavní velkokapacitní zdroj povrchové vody pro Opavsko slouží údolní nádrž Kružberk. Hlavní vodárenskou společností jsou Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. Město Opava je zásobováno vodou z OOV cca asi z 90 % a z místních zdrojů zbývá asi 10 %. Město akumuluje vodu 3 vodojemy, zemní vodojem Chvalíkovice 2 x 5000 m 3, vodojem Kateřinky 2 x 500 m 3 a věžový vodojem U hřbitova o kapacitě 500 m 3. Celková současná akumulace vody pro Opavu je naddimenzovaná a ani výhledově není třeba budovat další zařízení. V centrální části města vodovodní síť svými dimenzemi vyhovuje, ale jedná se o zařízení, které pochází z počátku 20. století, takže bude nutné je postupně vyměňovat. V důsledku přechodu na tržní hospodářství došlo po roce 1989 ke značnému zvýšení cen vodného a stočného. Toto mělo za následek ekonomické chování všech odběratelů vody a tím i značné snížení spotřeby vody. Vybudovaná vodárenská zařízení pracují v současné době se značnou rezervou a zajistí budoucí období prakticky bez nutnosti budování dalších vodárenských zařízení. Nutností budou rekonstrukce a dobudování vodovodních rozvodů. 80

81 Obrázek č : Systém zásobování vodou ve SO ORP Opava Zdroj: prostorová data ÚAP, zpracování vlastní Poznámka: Chybí zákres vodovodu: Mikolajice, Skřipov (rozvod po obci), Brumovice, Štáblovice (rozvod po obci), Těškovice, Velké Heraltice (rozvod po obci) Kanalizace V oblasti kanalizací a čistíren odpadních vod (ČOV) je nutné zejména naplňování Směrnice č. 91/271 EHS, o čištění městských odpadních vod, ve které je stanovena mimo jiné povinnost obcí nad ekvivalentních obyvatel (EO) mít odpovídající kanalizační systém zakončený ČOV do konce roku Obce s produkcí znečištění pod úroveň EO musí zajistit přiměřené čištění produkovaných odpadních vod. V řešení problému odpadních vod není situace v SO ORP Opava tak příznivá jako u zásobování vodou. Město Opava má ČOV od poloviny 90. let, která byla v letech 2007 až 2008 modernizována nákladem 30,5 mil. Kč, aby splňovala přísnější požadavky na kvalitu vypouštěných odpadních vod. Další dvě sídla nad 2000 EO jsou Hradec nad Moravicí a Háj ve Slezsku. Druhá jmenovaná obec již systém kanalizace zakončený na ČOV má v provozu, bude navíc využita i pro napojení některých okolních obcí. Město Hradec nad Moravicí započalo s výstavbou nové tlakové a gravitační oddílné splaškové kanalizace v roce Společný projekt se sousední obcí Branka u Opavy, ve které byla umístěna ČOV o kapacitě 4400 EO byl zprovozněn v roce Z menších obcí zprovoznili aktuálně ČOV v Uhlířově (2010) a Oldřišově (prosinec 2011). Ve fázi budování se nachází kanalizace a ČOV v obcích Holasovice a Pustá Polom. Z menších obcí je kanalizace zakončená na čistírně odpadních vod dále vybudována v obcích Dolní Životice, Hlavnice, Otice, Slavkov a Velké Hoštice. Ostatní obce jsou částečně vybaveny jednotnou kanalizací, která slouží k odvedení dešťových vod a na kterou se částečně napojují i splaškové odpadní vody. Splaškové odpadní vody z jednotlivých objektů se převážně akumulují v septicích a žumpách. Ty 81

82 mají přepady zaústěny do stávající kanalizace, případně trativodů, kterými odpadní vody odtékají společně s ostatními do recipientu. Zejména v sušších obdobích to má za následek nepříjemné obtěžování zápachem a vysokou míru znečištění povrchových vod. Takový stav není v souladu se stávajícími legislativními požadavky. V případě požadavku na biologické čištění odpadních vod z jednotlivých objektů lze využít stávající žumpy pro osazení malých domovních ČOV. Další alternativa je využití stávajících žump po stavebních úpravách pro mechanické předčištění odpadních vod s následným dočištěním na půdních filtrech. Obrázek č : Odkanalizování území SO ORP Opava Zdroj: prostorová data ÚAP, zpracování vlastní Poznámka: Chybí zákres kanalizace: Branka u Opavy Hradec nad Moravicí, Hlubočec, Hněvošice, Chlebičov, Neplachovice, Oldřišov (chybí i ČOV), Skřipov (pouze vlastní obec; m.č. Hrabství v ÚAP je obsažena), Služovice, Štáblovice, Uhlířov (vč. ČOV), Velké Heraltice (a m.č. Sádek) Plynofikace Zásobování plynem SO ORP Opava je zajištěno VTL plynovodem, který vede ze sousedního SO ORP Kravaře a prochází přes obce Velké Hoštice, Opava, Neplachovice, Holasovice, Brumovice a pokračuje do SO ORP Bruntál. Regulační stanice jsou v Brumovicích, Sosnové, Velkých Heralticích, Neplachovicích, Opavě, Stěbořicích, Slavkově, Oticích, Uhlířově, Brance u Opavy, Raduni. Zbylé napojení zajišťuje středotlaké vedení. Nízkotlakým rozvodem plynu je řešeno zásobování v Opavě, Brumovicích a několika dalších malých sídlech. Celkově je ve SO ORP Opava na plyn napojeno 37 obcí, tedy 91 %, chybí pouze napojení obcí Mikolajice, Skřipov, Lhotka u Litultovic a Bratříkovice. V ZÚR MSK je jako VPS definována stavba P14 stavební úpravy VTL plynovodu DN 300 Hlučín Opava Brumovice na DN 500/PN

83 Obrázek č : Distribuce zemního plynu v území SO ORP Opava Zdroj: prostorová data ÚAP, zpracování vlastní Distribuce elektrické energie Zásobování regionu elektrickou energií je zajištěno přes transformovny 110/22 kv Opava Jaktař a Velké Hoštice. Napájení je zajištěno vedením VVN 110 kv č. 689 H.Źivotice Jaktař, č. 688 H.Životice V.Hoštice, č. 687 Jaktař V.Hoštice, č V.Hoštice Poruba a č. 682 V.Hoštice - Třebovice. Rozvod elektrické energie v území je zajištěn pomocí VN 22 kv převážně prostřednictvím Severomoravské energetiky, a.s. Jihozápadní část území protíná vedení 220 kv č. 459 H.Životice Nošovice. Jihozápadní část území ovlivní dle ZÚR MSK navrhované záměry (v režimu VPS) v oblasti elektroenergetiky: koridor EZ1 pro nadzemní elektrické vedení VVN 400 kv (Krasíkov ) Tvrdkov Horní Životice, EZ3 Nadzemní elektrické vedení VVN 110 kv Horní Životice Dvorce ( Moravský Beroun) a E27 výstavba napájecího vedení 110 kv, které propojí rozvodnu 110/22 kv ve Vítkov s rozvodnou 400/110 kv v Horních Životicích (převzato dle ÚP VÚC Opava). Celkový výkon zařízení dodávajících elektrickou energii do veřejné distribuční sítě ve SO ORP Opava je přes 23 MW. Mix zdrojů je tvořen jednak ze zařízení na fosilní paliva (parní, plynový), ale také se v území nachází vodní elektrárna Hradec nad Moravicí-Žimrovice (výkon 0,95 MW), několik MVE, bioplynová stanice v Holasovicích (1,09 MW) a víc než polovinu instalovaného výkonu tvoří FVE, včetně větších instalací zřízených na orné půdě např. 2,5 MW v Oticích, 1 MW v Chlebičově a tři cca 1MWové instalace na území města Opavy. 83

84 Obrázek č : Distribuce elektrické energie v území SO ORP Opava Zdroj: prostorová data ÚAP, zpracování vlastní Tabulka č : Zdroje elektrické energie v území SO ORP Opava druh energie plynový a solární parní vodní Obec spalovací celkem Branka u Opavy 0,009 0,009 Brumovice 0,048 0,048 Budišovice 0,005 0,005 Dolní Životice 0,004 0,004 Háj ve Slezsku 0,028 0,055 0,083 Hlavnice 0,059 0,059 Hlubočec 0,120 0,120 Hněvošice 0,015 0,015 Holasovice 0,530 1,374 1,904 Hradec nad Moravicí 0,214 0,985 1,199 Chlebičov 1,010 1,010 Jakartovice 0,006 0,006 Jezdkovice 0,011 0,011 Kyjovice 0,013 0,013 Litultovice 0,035 0,035 Mikolajice 0,003 0,003 Mladecko 0,120 0,120 84

85 druh energie plynový a solární parní vodní Obec spalovací celkem Mokré Lazce 0,005 0,005 Neplachovice 0,138 0,138 Nové Sedlice 0,004 0,004 Oldřišov 0,022 0,022 Opava 5,796 4,200 4,307 0,215 14,518 Otice 2,697 2,697 Pustá Polom 0,022 0,022 Raduň 0,043 0,043 Skřipov 0,030 0,030 Slavkov 0,044 0,044 Služovice 0,019 0,019 Stěbořice 0,016 0,016 Štítina 0,110 0,110 Těškovice 0,011 0,011 Uhlířov 0,526 0,526 Velké Heraltice 0,071 0,071 Velké Hoštice 0,271 0,022 0,293 Vršovice 0,075 0,075 Celkový součet 11,494 4,200 6,207 1,387 23,288 Zdroj: Přehled udělených licencí ERÚ ( k 10. prosinci Odpadové hospodářství Na území SO ORP Opava funguje systém sběru a separace odpadu je zajištěn tříděný sběr papíru, skla, plastů, nebezpečného a velkoobjemového komunálního odpadu. Svoz odpadu zajišťuje firma Technické služby Opava, s.r.o. a Marius Pedersen na základě smluv s jednotlivými obcemi. Jsou zde i další firmy, které zajišťují svoz specifických surovin. Separovaný sběr bioodpadu v SO ORP Opava není zaveden. V působnosti SO ORP Opava mají občané k dispozici 3 sběrné dvory. Veškerý odpad z SO ORP Opava se vozí na skládku ELIO Slezsko do Holasovic a na skládku do Chlebičova, kde se skládkuje i nebezpečný odpad Telekomunikace Na území SO ORP Opava se nacházejí zařízení všech tří mobilních operátorů působících na území ČR O 2, T-Mobile i Vodafone. Pokrytí signálem GSM/GPRS je dobré, u operátorů Vodafone a T-Mobile se v závislosti na orografii terénu vyskytují lokality bez dostupného signálu, zejména ve strmých údolích řek (Moravice, Setina) a rozsáhlejších lesních komplexech (oblast Hradec nad Moravicí Hrabyně, okolí Skřipova, Stěbořic). Vzhledem k průběhu státní hranice je v její blízkosti dostupný signál také polských mobilních sítí. Na území města Opavy je k dispozici vysokorychlostní mobilní Internet přes síť třetí generace UMTS/3G (T-mobile, O 2 ), širší území má dostupný vysokorychlostní mobilní internet u O 2 v Holasovicích a v Hradec nad Moravicí, T-mobile (Opava, Morkré Lazce, Štítina, Chlebičov, Otice, Holasovice, Hradec nad Moravicí, Slavkov, Stěbořice) a Vodafone (jen Opava a nejbližší okolí). 85

86 3.6.3 Indikátory Dostupnost území veřejnou dopravou Zajištění kvalitní dopravní obslužnosti je jedním z klíčových požadavků na udržitelný rozvoj venkovských regionů. Pokrývají se tím požadavky na mobilitu osob, které nemohou nebo nechtějí vlastnit soukromý osobní automobil, zároveň se tím dává možnost alternativní dopravy vůči environmentálně nejškodlivější individuální automobilové dopravě. Nebude-li nabídka veřejné dopravy (bez ohledu na to zda jde o vlak či autobus) dostatečně široká po celé období včetně dnů pracovního volna a klidu, bude nuceně narůstat počet automobilů, intenzita dopravy a všechny negativní jevy s tím spojené. Navržený indikátor hodnotí počet spojů, které jsou z jednotlivých obcí k dispozici v typický pracovní den (označeny X) a v sobotu či neděli (označeno +) na trase do pověřené obce/orp (Opava) a do krajského města (Ostrava). Na trase z obce do krajského města je uvažováno s možností přestupů, přičemž maximální čekací doba mezi dvěma návaznými spoji byla stanovena na 20 minut včetně event. nuceného pěšího přesunu mezi zastávkami. Na trase z obce do pověřené obce/orp jsou uvažována i taková spojení u kterých je v rámci IDS zaveden přímý přestup v jednom bodě s dobou do 10 min. Tabulka č : Dopravní dostupnost jednotlivých obcí (počet spojů / den) Spojení do Spojení z obce pověřené obce / ORP (Opava) krajského města (Ostrava) X + X + Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov

87 Spojení z obce Spojení do pověřené obce / ORP (Opava) krajského města (Ostrava) X + X + Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, prosinec 2012 Pozn.: X... běžný pracovní den +... nepracovní dny (nižší z hodnot pro sobotu či neděli) -... nehodnoceno Tabulka č : Nastavení indikátoru dopravní obslužnost území veřejnou dopravou z do den obec pověřená obec / ORP pověřená obec/orp krajské město krajské město Celkové hodnocení indikátoru na základě průměrné známky: -2-1,5 a méně -1-1,49 až -0,5 0-0,49 až 0,49 1 0,5 až 1,49 2 1,5 a více Tabulka č : Hodnocení dopravní obslužnosti obcí Spojení do Spojení z obce POU/ORP (Opava) kraj. města (Ostrava) X + X + X méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více + méně než a více X méně než 2 2, 3 4, 5 6, 7 8 a více + méně než a více X méně než a více + méně než 4 4, 5 6, 7 8, 9 10 a více 87 nejhorší známka prům. známka celková známka Branka u Opavy ,00 2 Bratříkovice ,50 1 Brumovice ,00 0 Budišovice ,50 2 Dolní Životice ,00 1 Háj ve Slezsku ,00 2 Hlavnice ,00 1 Hlubočec ,25 1 Hněvošice ,00 2 Holasovice ,00 2 Hrabyně ,00 2

88 Spojení z obce Spojení do nejhorší prům. celková POU/ORP (Opava) kraj. města (Ostrava) známka známka známka X + X + Hradec nad Moravicí ,00 2 Chlebičov ,50 1 Chvalíkovice ,00 0 Jakartovice ,33 1 Jezdkovice ,33 1 Kyjovice ,00 2 Lhotka u Litultovic ,00 1 Litultovice ,00 1 Mikolajice ,00 2 Mladecko ,00 2 Mokré Lazce ,00 2 Neplachovice ,00 2 Nové Sedlice ,83 2 Oldřišov ,00 2 Opava ,67 2 Otice ,83 1 Pustá Polom ,83 1 Raduň ,50 1 Skřipov ,83 2 Slavkov ,00 2 Služovice ,83 2 Sosnová ,00 2 Stěbořice ,17 0 Štáblovice ,00 2 Štítina ,00 2 Těškovice ,00 2 Uhlířov ,00 2 Velké Heraltice ,33 1 Velké Hoštice ,00 2 Vršovice ,00 1 Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, prosinec 2012 Pozn. Spojení do Opavy bylo započítáno do průměrné známky dvojnásobnou vahou 88

89 Obrázek č : Dopravní obslužnost obcí v SO ORP Opava veřejnou dopravou Zdroj: platné jízdní řády ČD a autobusových dopravců, listopad

90 Technická infrastruktura Hodnocení indikátoru technické infrastruktury: 2 obec má kanalizaci s ČOV, plyn 1 obec má kanalizaci s ČOV, nemá plyn 0 obec nemá kanalizaci, ale má alespoň plyn -1 obec má jenom vodovod -2 obec nemá ani vodovod Hodnocení vychází z předpokladu, že by prakticky všechny odpadní vody měly být před vypuštěním do vodotečí vyčištěny, čímž je minimalizován jak dopad na hygienickou situaci v obci, tak i na celkový stav životního prostředí a to nejen v samotné obci, ale všude dál po toku dané vodoteče. Proto je při hodnocení kladen největší důraz na existenci kanalizace s čistírnou odpadních vod. Zásobování pitnou vodu má zatím na většině území ČR indiferentní vliv, byť se již v některých oblastech začíná projevovat nedostatek vody, který se bude v souvislosti s očekávaným oteplováním prohlubovat. Plynofikace obcí přestává být významným ukazatelem kvality vybavení obcí především z důvodu strmého růstu ceny zemního plynu a k rostoucí závislosti na dodávkách z politicky nestabilních regionů (vč. Ruska). Rozvoj plynofikace stagnuje a do budoucna bude spíš lepší hodnotit vybavenost obcí alternativními zdroji energie výtopny na biomasu, sluneční a větrné elektrárny apod., které mohou přispívat k udržitelnému rozvoji obce i regionu víc než plynofikace. Tabulka č : Hodnocení indikátoru technické infrastruktury Obec vodovod plyn kanalizace ČOV Hodnocení Branka u Opavy ano ano ano ano 2 Bratříkovice ano ne ne ne -1 Brumovice ano ano ano ne 1 Budišovice ano ano ano ne 1 Dolní Životice ano ano ano ano 2 Háj ve Slezsku ano ano ano ano 2 Hlavnice ano ano ano ano 2 Hlubočec ano ano ano ne 1 Hněvošice ano ano ano ne 1 Holasovice ano ano ano ne 1 Hrabyně ano ano ano ne 1 Hradec nad Moravicí ano ano ano ano 2 Chlebičov ano ano ano ne 1 Chvalíkovice ano ano ano ne 1 Jakartovice ano ano ne ne 0 Jezdkovice ano ano ne ne 0 Kyjovice ano ano ano ne 1 Lhotka u Litultovic ano ne ne ne -1 Litultovice ano ano ano ne 1 Mikolajice ano ne ne ne -1 Mladecko ano ano ne ne 0 Mokré Lazce ano ano ano ne 1 Neplachovice ano ano ano ne 1 Nové Sedlice ano ano ne ne 0 Oldřišov ano ano ano ano 2 Opava ano ano ano ano 2 90

91 Obec vodovod plyn kanalizace ČOV Hodnocení Otice ano ano ano ano 2 Pustá Polom ano ano ano ne 1 Raduň ano ano ne ne 0 Skřipov ano ne ano ne 0 Slavkov ano ano ano ano 2 Služovice ano ano ano ne 1 Sosnová ano ano ne ne 0 Stěbořice ano ano ne ne 0 Štáblovice ano ano ano ne 1 Štítina ano ano ano ne 1 Těškovice ano ano ano ne 1 Uhlířov ano ano ano ano 2 Velké Heraltice ano ano ano ne 1 Velké Hoštice ano ano ano ano 2 Vršovice ano ano ne ne 0 SO ORP Opava Obrázek č : Vybavenost obcí v SO ORP Opava technickou infrastrukturou Zdroj: ČSÚ, ÚAP SO Opava, web ČSÚ, Malý lexikon obcí ČR 2009, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje, webové stránky obcí 91

92 3.6.4 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Poloha v těsném sousedství rozvojové oblasti Absence dálnice a rychlostní silnice, špatné Ostravska, napojené na ČR dálnicí D1. propojení směr Ostrava. Existence celostátní železniční trati Krnov Opava Špatný stav páteřní sítě silnic I. třídy, chybí východ Ostrava-Svinov, kde se napojuje na II. obchvaty, silnice jsou vedeny průtahy skrze centra tranzitní železniční koridor sídel, včetně Opavy. Optimalizace a elektrizace traťového úseku Opava Nezájem správce infrastruktury o modernizaci a východ Ostrava-Svinov pravidelnou údržbu regionálních železničních tratí. Vějířová konfigurace silniční sítě umožňuje Nízká úroveň vazeb mezi železniční a autobusovou relativně dobrou dostupnost okresního města dopravou chybí integrované terminály Opava Existuje Ucelená koncepce rekonstrukce a Ve většině malých obcí chybí čištění odpadních modernizace dopravní infrastruktury na úrovni vod v ČOV. kraje Všechny obce mají vodovod, většinou v rámci Území není vhodné pro využívání větrné a vodárenské soustavy OOV geotermální energie Území regionu je vzhledem k vzájemné blízkosti napájecích bodů dostatečně zásobováno elektrickou energií. Většina obcí je plynofikována PŘÍLEŽITOSTI Vybudování obchvatů Opavy a kvalitního připojení na dálniční síť v Ostravě. Zlepšení technického stavu a parametrů stávající silniční sítě. Optimalizace dalších úseků drah (zejména Opava východ Hradec n/m, Opava východ Krnov vč. elektrizace). Zkvalitnění dostupnosti Ostravy vybudováním linky systému vlak-tram mezi Opavou, Hlučínem a Ostravou Výstavba jednoduchých ČOV s biologickou sedimentací pro malé obce, event. skupinových ČOV pro více obcí najednou zlepšení kvality vod v tocích Zavádění alternativních zdrojů energie, zejména biomasy. Možnost využití prostředků z fondů EU na spolufinancování infrastruktury. HROZBY Odkládání výstavby kvalitního propojení Opavy s Ostravou formou čtyřpruhé silnice I/11 Zanedbávání údržby silniční sítě. Účelové omezování železniční dopravy, snaha o zrušení regionálních drah Zakonzervování stávající segregace systémů autobusové a železniční dopravy a složitého linkového vedení. Nízké tempo výstavby a rekonstrukcí kanalizačních sítí a výstavby ČOV bude přispívat ke zhoršování kvality vod Neustálé zdražování plynu může způsobit návrat obyvatelstva k vytápění tuhými palivy s negativním dopadem na znečištěné ovzduší, zejména v zimním období Neschopnost připravit kvalitní projekty, které by mohly být využity pro čerpání dotačních podpor z národních i evropských zdrojů. 92

93 3.6.5 Problémy k řešení Dopravní infrastruktura Napojení regionu na dálniční síť formou stavebních úprav a přeložek na silnici I/11 (dotčené obce: Opava, Nové Sedlice, Mokré Lazce, Hrabyně, Háj ve Slezsku, Velké Hoštice) Vybudování obchvatů města Opavy pro odvedení tranzitní dopravy z centra (dotčené obce Opava, Otice, Slavkov) Vybudování přeložek (obchvatů) silnic I. třídy, kde tyto procházejí obydleným územím (dotčené obce Oldřišov, Služovice, Hněvošice, Branka u Opavy, Hradec nad Moravicí, Slavkov, Litultovice, Mladecko, Jakartovice, Opava, Velké Heraltice, Neplachovice, Holasovice, Brumovice) V rámci ÚPD stabilizovat trasy záměrů: přeložka silnice I/11 Opava Komárov Mokré Lazce; obchvat I/57 Hradec nad Moravicí; Opava západní obchvat (dotčené obce Opava, Hradec nad Moravicí, Branka u Opavy, Nové Sedlice) Dobudování sítě bezpečných cyklostezek, které budou sloužit nejen pro zvýšení turistického ruchu, ale zejména pro každodenní využití v rámci pravidelné dojížďky za prací, do škol, apod. (dotčené obce Opava, Slavkov, Dolní Životice, Litultovice, Mladecko, Jakartovice, Velké Hoštice) V místech významných cílů dopravy (střed velkých obcí, místa zaměstnání, obchodní aktivity) je nezbytné vyčlenit plochy pro zařízení, která umožní bezpečné odložení jízdních kol. V návaznosti na železnici je dobré zajistit také možnost systému Bike and Ride (všechny obce). V místech, kde budou navrhovány nové stavební záměry, je nutné dbát na vybudování dostatečného počtu parkovacích stání již přímo jako součást projektu, vč. řešení dopadů zvýšených intenzit dopravy do dopravní situace na okolních komunikacích (všechny obce) Území je zahrnuto do ODIS, chybí však větší provázanost mezi autobusy a vlaky. Je vhodné zřizovat terminály IDS (dotčené obce Opava, Štítina, Hradec nad Moravicí, Brumovice, Háj ve Slezsku) Technická infrastruktura Ve většině obcí není dostatečné čištění odpadních vod, je proto potřebné zajistit jejich čištění pomocí ČOV, ať už výstavbou malých místních ČOV nebo formou napojení obce na stávající nebo plánovanou skupinovou ČOV. U velmi malých obcí případně zajistit individuální čištění formou domovních ČOV, příp. bezodtokých jímek s pravidelným vyvážením (Bratříkovice, Brumovice, Budišovice, Hlubočec, Hněvošice, Holasovice, Chlebičov, Chvalíkovice, Jakartovice, Jezdkovice, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Mikolajice, Mladecko, Mokré Lazce, Neplachovice, Nové Sedlice, Pustá Polom, Raduň, Skřipov, Služovice, Sosnová, Stěbořice, Štáblovice, Štítina, Těškovice, Velké Heraltice, Vršovice). Prověřit účelnost plynofikace zbylých nezplynofikovaných obcí (Mikolajice, Skřipov, Lhotka u Litultovic a Bratříkovice) Zajistit územní ochranu koridorů pro stavby zakotvené v ZÚR MSK: P14 posílení VTL plynovodu Brumovice Opava Velké Hoštice, koridor EZ1 pro nadzemní elektrické vedení VVN 400 kv (Krasíkov ) Tvrdkov Horní Životice, EZ3 Nadzemní elektrické vedení VVN 110 kv Horní Životice Dvorce ( Moravský Beroun) a E27 výstavba napájecího vedení 110 kv, které propojí rozvodnu 110/22 kv ve Vítkov s rozvodnou 400/110 kv v Horních Životicích (dotčené obce Brumovice, Holasovice, Neplachovice, Opava, Velké Hoštice, Jakartovice, Bratříkovice, Hlavnice, Litultovice, Lhotka u Litultovic, Mladecko) 93

94 3.7 SOCIODEMOGRAFICKÉ PODMÍNKY Demografický vývoj V březnu roku 2011 žilo v Moravskoslezském kraji obyvatel. Oproti roku 2001 to bylo tedy o 2,35 % obyvatel méně. Tato změna počtu obyvatel však do území Moravskoslezského kraje nebyla rozložena rovnoměrně největší nárůst zaznamenaly SO ORP s dobrou dostupností do velkých měst a zároveň s atraktivním životním prostředím resp. s vysokou scénickou atraktivitou krajiny. Nejvyšší nárůst tedy zaznamenalo SO ORP Frýdlant nad Ostravicí (6,3 %), Kravaře (2,36 %), Frenštát pod Radhoštěm (1,75 %) a následně SO ORP Frýdek-Místek (1,37 %, absolutně se zvýšil počet obyvatel o 1 510). Naopak k nejvyššímu poklesu došlo ve správních obvodech s nepříznivými přírodními podmínkami v rámci ostravské aglomerace SO ORP Orlová (-8,03 %), Karviná (-6,3 %) a Havířov (-5,97 %) a v periferních oblastech Moravskoslezského kraje - Rýmařov (-6,3 %) a Bruntál (-3,33 %). Populačné ztrátový byl i SO ORP Opava, který v uplynulém desetiletí ztratil více než tisíc obyvatel (-1,05 %). Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP Moravskoslezského kraje mezi lety SO ORP Rok Rozdíl mezi lety 2011 a Absolutně Relativně (%) Bílovec ,50 Bohumín ,94 Bruntál ,33 Český Těšín ,11 Frenštát pod Radhoštěm ,75 Frýdek-Místek ,37 Frýdlant nad Ostravicí ,30 Havířov ,97 Hlučín ,77 Jablunkov ,11 Karviná ,30 Kopřivnice ,80 Kravaře ,36 Krnov ,09 Nový Jičín ,45 Odry ,13 Opava ,05 Orlová ,03 Ostrava ,35 Rýmařov ,30 Třinec ,17 Vítkov ,95 Moravskoslezský kraj ,35 Zdroj: SLDB 2001, SLDB 2011 předběžné výsledky Následující graf ukazuje, jak se počet obyvatel SO ORP Opava vyvíjel od roku Zatímco první graf ukazuje vývoj celkového počtu obyvatel, druhý zachycuje vývoj hrubých měr přirozeného přírůstku, migračního salda a celkového přírůstku, které vývoj počtu obyvatel vysvětlují. 94

95 promile počet obyvatel EKOTOXA s.r.o. Obrázek č : Vývoj počtu obyvatel (k ) SO ORP Opava mezi lety Zdroj dat: Veřejná databáze ČSÚ Od roku 2001 dochází k poklesu obyvatelstva SO ORP. Tempo pokles však od roku 2005 zpomaluje a v letech 2008 a 2011 je možné zaznamenat dokonce populační nárůst. Po roce 2006 dosahují hodnoty přirozeného přírůstku po několika letech konečně kladných hodnot, avšak tento pozitivní vývoj je ukončen v roce Od roku 2005 je možné zaznamenat i zlepšení hodnot migračního salda. Celkově se tak tento vývoj pozitivně promítá do zlepšení vývoje počtu obyvatel v SO ORP. Obrázek č : Ukazatel demografického vývoje SO ORP Opava v letech rok 3,0 1,5 hmcp hmpp hmms 0,0-1,5-3, Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Pozn.: Hrubá míra přirozeného přírůstku hmpp = (NAROZENI - ZEMRELI) / počet obyvatel * Hrubá míra migračního salda hmms = (PRISTEH - VYSTEH) / počet obyvatel * Hrubá míra celkového přírůstku hmcp = hmpp + hmms. Nejlidnatějšími obcemi SO ORP Opava (po Opavě) jsou Hradec nad Moravicí a Háj ve Slezsku, nejmenšími Mladecko, Bratříkovice a Lhotka u Litultovic, které mají všechny do 200 obyvatel. K největšímu relativnímu nárůstu počtu obyvatel došlo v obcích Budišovice a Slavkov. U čtvrtiny obcí došlo k poklesu počtu obyvatel, který však nebyl ve většině z nich příliš výrazný nejvíce obyvatel ve sledovaném období ztratily obce Uhlířov, Mladecko a město Opava, kde tak výrazná populační ztráta obyvatel souvisí pravděpodobně s růstem intenzity suburbanizačních trendů. rok 95

96 Tabulka č : Počet obyvatel a jeho vývoj v obcích SO ORP Opava mezi lety Obec Rok Rozdíl mezi lety 2011 a Absolutně Relativně (%) Budišovice ,7 Slavkov ,9 Vršovice ,8 Neplachovice ,4 Litultovice ,0 Branka u Opavy ,7 Hradec nad Moravicí ,2 Velké Hoštice ,9 Pustá Polom ,8 Mokré Lazce ,7 Lhotka u Litultovic ,6 Nové Sedlice ,5 Hlavnice ,8 Stěbořice ,8 Štáblovice ,7 Hlubočec ,6 Jezdkovice ,5 Chvalíkovice ,3 Otice ,0 Jakartovice ,9 Chlebičov ,5 Dolní Životice ,4 Mikolajice ,0 Štítina ,7 Velké Heraltice ,7 Brumovice ,4 Raduň ,3 Oldřišov ,7 Bratříkovice ,6 Skřipov ,0 Služovice ,4 Háj ve Slezsku ,6 Hněvošice ,8 Sosnová ,2 Holasovice ,6 Hrabyně ,8 Kyjovice ,6 Těškovice ,8 Uhlířov ,1 Opava ,7 Mladecko ,3 SO ORP Opava ,1 Zdroj: SLDB 2001, SLDB 2011 předběžné výsledky Pro úspěšné hodnocení vývoje počtu obyvatelstva obcí SO ORP Opava a jejich rezidenční atraktivity je nutné rozdělit vývoj počtu obyvatel do dvou složek - do jeho přirozené složky, která je výsledkem procesů porodnosti a úmrtnosti a dále migrační složky. Právě druhá z nich se častěji používá jako indikátor pro určení atraktivity dané obce pro bydlení. Tato složka má také výraznější dynamiku a geograficky je mnohem více variabilní. Následující tabulka ukazuje vývoj přirozené měny obyvatelstva a migračního salda v obcích Opavska ve dvou tříletých období a

97 Tabulka č : Vývoj přirozeného a migračního přírůstku a jejich hrubých měr za tříletá období v obcích SO ORP Opava mezi lety Přirozený přírůstek Migrační přírůstek Počet obyvatel Obec 3 roční 3 roční roční 3 roční 3 roky roky rel. roky rel. rel. roky rel abs. abs. ( ) abs. ( ) ( ) abs. ( ) Branka u Opavy ,4 14 4,3 12 3, ,6 Bratříkovice ,5-2 -4, ,5-1 -2,0 Brumovice ,7 6 1, ,9 38 8,6 Budišovice ,5 7 3,6 13 7, ,5 Dolní Životice ,8-5 -1,5 30 8,7 10 2,9 Háj ve Slezsku , ,4 74 7,5 82 8,3 Hlavnice ,4 11 5,9 0 0,0-6 -3,2 Hlubočec ,6 3 1,8-8 -4, ,6 Hněvošice ,9 10 3,3-3 -1,0 0 0,0 Holasovice ,0-4 -1,0 18 4,3 10 2,4 Hrabyně , ,5 0 0,0 27 7,6 Hradec nad M ,3 62 3, ,9 70 4,3 Chlebičov ,7 7 2, ,6 28 8,5 Chvalíkovice ,7 2 0, ,7 7 3,3 Jakartovice ,2 10 3,1 3 1, ,4 Jezdkovice ,4-6 -9,0-5 -7,3 0 0,0 Kyjovice , , ,9 14 5,8 Lhotka u Litultovic ,5 3 5,1 4 7, ,6 Litultovice ,2 11 4, , ,1 Mikolajice ,6 4 5, ,8 2 2,6 Mladecko ,4 1 2,2-5 -9, ,6 Mokré Lazce ,5 19 5,6 18 5,3 6 1,8 Neplachovice ,9 19 6,9 13 4,7 7 2,5 Nové Sedlice ,4 1 0,7 6 4,0 0 0,0 Oldřišov ,7 5 1,2-2 -0,5 18 4,5 Opava , , , ,6 Otice ,2 13 3,3 35 8, ,3 Pustá Polom ,4-8 -1,8 8 1,8 8 1,8 Raduň ,4 2 0,7 9 3,1 16 5,5 Skřipov ,3-3 -1,0 22 7,2-4 -1,3 Slavkov ,5-5 -0,9 51 9,2 44 7,9 Služovice ,9 2 0,8 23 9,4-9 -3,7 Sosnová ,6-9 -7,2 3 2,4 9 7,2 Stěbořice ,9 13 3,1 11 2,7 30 7,3 Štáblovice ,0-1 -0,5 0 0,0 18 9,6 Štítina ,0 12 3,3 5 1,4 29 8,0 Těškovice , ,7 6 2,5 19 7,5 Uhlířov ,0-4 -3,9 3 2, ,6 Velké Heraltice ,2 19 3, ,0 38 7,7 Velké Hoštice ,6 4 0,7 30 5,6-1 -0,2 Vršovice ,7-1 -0,7 12 8,2 7 4,8 SO ORP Opava , , Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva Co se týče přirozené složky vývoje obyvatelstva ve zmíněných dvou obdobích, bylo možné zaznamenat otočení vývoje přirozeného přírůstku obyvatelstva. Sekundární vlna populačního boomu ze 70. let minulého století tak byla definitivně ukončena. Největšího přirozeného úbytku v druhém sledovaném 97

98 období zaznamenaly obce Kyjovice, Hrabyně a Háj ve Slezsku - zde však je vysoký přirozený úbytek obyvatelstva způsoben lokalizací domovů pro seniory. Tento fakt se odráží také i ve vysokém migračním obratu těchto obcí. Naopak největší přirozený přírůstek zaznamenaly obce Neplachovice, Hlavnice a Mokré Lazce. Migrační aktivita obcí SO ORP Opava dosahuje vyšších hodnot, a také vyšší variability. I zde nejvyšších hodnot v druhém sledovaném období dosahují obce s lokalizací nejrůznějších forem sociálních služeb, které podmiňují také změnu trvalého pobytu klientů a tudíž i vyšší míru registrované imigrace. Z imigračně nejméně atraktivních obcí za období jmenujme obce Mladecko, Uhlířov a Branka u Opavy, naopak nejvíce atraktivní byly obce lokalizované v esteticky atraktivní krajině - Budišovice, Lhotka u Litultovic a Hlubočec Věková struktura V následujících tabulkách, které se věnují věkové struktuře obyvatel Moravskoslezského kraje a SO ORP Opava, je pro jednotlivé SO ORP a obce vypočten tzv. index stáří. Jedná se o ukazatel, který vyjadřuje, kolik osob ve věku 65 a více let připadá na jedno dítě ve věku do 15 let. V tabulkách je tento ukazatel uveden v posledním sloupci. Populačně nejstarším SO ORP v Moravskoslezském kraji jsou SO ORP Karviná a Havířov, kde hodnoty indexu stáří dosahují hodnot 1,27 a 1,25. Naopak nejnižší index stáří vykazují SO ORP Kravaře (0,86) a Jablunkov (0,88). V SO ORP Opava je počet lidí v postproduktivním věku o sedm desetin procentního bodu vyšší než počet obyvatel v předproduktivním věku, a oproti konci roku 2009 index stáří vzrostl o 0,02 na 1,04 a takový vývoj bude zřejmě pokračovat, protože i v Moravskoslezském kraji jako celku se zvýšil index stáří 0,05 v posledních dvou letech, což poukazuje na pokračující proces demografického stárnutí kraje. V porovnání s Moravskoslezský krajem je index stáří Opavska nižší. Blíže viz tabulka. Tabulka č : Věková struktura SO ORP Moravskoslezského kraje k SO ORP Věková skupina (%) Index stáří Index stáří <= (2011) (2009) Bílovec 15,0 69,5 15,5 1,03 0,98 Bohumín 14,7 69,6 15,7 1,07 1,03 Bruntál 14,9 71,4 13,7 0,92 0,83 Český Těšín 15,0 70,9 14,2 0,95 0,94 Frenštát pod Radhoštěm 14,7 68,9 16,4 1,12 1,09 Frýdek-Místek 14,7 70,1 15,2 1,03 0,97 Frýdlant nad Ostravicí 14,7 68,8 16,5 1,13 1,13 Havířov 13,8 68,9 17,3 1,25 1,21 Hlučín 14,6 69,3 16,0 1,10 1,13 Jablunkov 15,9 70,2 13,9 0,88 0,91 Karviná 13,4 69,5 17,1 1,27 1,18 Kopřivnice 15,1 70,3 14,6 0,97 0,92 Kravaře 15,6 70,9 13,5 0,86 0,90 Krnov 14,7 69,8 15,5 1,05 0,96 Nový Jičín 15,6 69,7 14,7 0,95 0,91 Odry 15,6 69,6 14,7 0,94 0,89 Opava 14,8 69,6 15,5 1,04 1,02 Orlová 14,0 72,2 13,8 0,98 0,90 Ostrava 14,2 69,2 16,5 1,16 1,11 Rýmařov 13,9 70,8 15,3 1,10 1,03 Třinec 14,7 68,7 16,6 1,13 1,13 Vítkov 15,2 69,3 15,5 1,02 0,95 Moravskoslezský kraj 14,5 69,7 15,8 1,09 1,04 Zdroj: ČSÚ Územně analytické podklady,

99 Nejvyšší index stáří je v Háji ve Slezsku, nicméně nedosahuje velice dramatických hodnot pouze 1,45, Háj ve Slezsku potom následuje Mladecko a Hrabyně. Nejnižší index stáří mají obce Budišovice a Uhlířov v těchto i jiných obcích se dokonce index stáří snížil mezi roky 2009 a Tabulka č : Věková struktura obcí SO ORP Opava k Obec Věková skupina (%) Index stáří Index stáří <= (2011) (2009) Budišovice 19,5 70,4 10,1 0,52 0,69 Uhlířov 18,7 69,6 11,7 0,63 0,65 Lhotka u Litultovic 16,3 71,8 11,9 0,73 0,68 Slavkov 17,3 70,0 12,7 0,74 0,74 Hlavnice 15,1 73,8 11,1 0,74 0,72 Neplachovice 18,7 67,4 13,9 0,74 0,76 Oldřišov 16,2 71,5 12,3 0,76 0,77 Litultovice 19,2 66,2 14,6 0,76 0,74 Vršovice 15,9 71,8 12,3 0,77 0,68 Raduň 17,1 69,4 13,5 0,79 0,78 Štáblovice 14,4 74,0 11,7 0,81 0,93 Sosnová 14,9 72,9 12,2 0,82 0,84 Brumovice 14,8 73,1 12,2 0,82 0,89 Chvalíkovice 17,3 68,2 14,5 0,83 0,76 Branka u Opavy 15,9 70,8 13,3 0,84 0,77 Skřipov 15,9 70,7 13,3 0,84 0,96 Mokré Lazce 16,9 68,8 14,3 0,85 0,94 Mikolajice 14,8 72,7 12,5 0,85 1,10 Velké Hoštice 14,7 72,8 12,5 0,85 0,84 Štítina 16,5 69,1 14,4 0,87 0,90 Služovice 12,3 76,9 10,8 0,88 0,94 Holasovice 15,5 70,7 13,7 0,88 0,88 Stěbořice 16,7 68,5 14,8 0,88 0,94 Velké Heraltice 17,2 67,5 15,3 0,88 0,97 Hněvošice 14,0 73,5 12,5 0,89 0,91 Hlubočec 16,3 68,9 14,8 0,90 0,91 Dolní Životice 15,7 69,7 14,6 0,93 0,91 Chlebičov 15,5 69,4 15,1 0,97 1,09 Jakartovice 14,9 70,4 14,7 0,98 0,99 Hradec nad Moravicí 15,9 68,4 15,7 0,98 0,91 Otice 15,4 69,0 15,6 1,01 0,91 Bratříkovice 16,8 65,8 17,4 1,04 1,04 Nové Sedlice 13,3 72,0 14,7 1,11 0,90 Těškovice 14,0 70,3 15,8 1,13 1,26 Opava 14,3 69,5 16,2 1,13 1,09 Jezdkovice 11,8 74,1 14,1 1,19 0,97 Pustá Polom 14,4 67,9 17,7 1,23 1,10 Kyjovice 14,0 66,5 19,5 1,39 1,80 Hrabyně 13,6 67,0 19,4 1,42 1,46 Mladecko 11,8 71,1 17,1 1,44 1,58 Háj ve Slezsku 13,0 68,2 18,8 1,45 1,36 SO ORP Opava 14,8 69,6 15,5 1,04 1,02 Zdroj: ČSÚ Územně analytické podklady,

100 3.7.3 Vzdělanostní struktura Vzdělanost obyvatel představuje významný faktor ovlivňující hospodářské podmínky a soudržnost obyvatel obce. Dále je vysoká úroveň lidského kapitálu jedním ze základních předpokladů pro rozvoj obce či regionu. S rostoucí vzdělaností koreluje pokles nezaměstnanosti, roste sociální kapitál, občanská společnost a angažovanost v komunitách. Obecně deklarovaná vzdělanost obyvatelstva ČR roste, avšak její prostorová distribuce je značně nerovnoměrná. V desetiletém období mezi roky 2001 a 2011 došlo k významné změně vzdělanostní úrovně obcí. Především přirozenou měnou se výrazně zmenšil počet obyvatel SO ORP Opava v méně kvalifikovaných skupinách (bez vzdělání, nezjištěné, neukončené základní a základní vzdělání a vyučení a střední bez maturity) z celkových 63,2 % na současných 56,5 % - a opačně byla posílena složka obyvatelstva s maturitou, vyšším odborným vzděláním a vysokoškolským vzděláním. Z pohledu jednotlivých obcí je relativní podíl vysokoškoláku nejvyšší v obci Háj ve Slezsku (17,9 %) a Budišovice (16,1 %) a nejmenší ve Lhotce u Litultovic (2,4 %) a Sosnové (3,1 %). Obecně je úroveň vzdělanosti v SO ORP Opava, co se týče vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva, mírně vyšší než je průměr ČR a výrazněji vyšší než je průměr pro Moravskoslezský kraj. Co se týče dynamiky růst vzdělanosti obyvatelstva, z obcí Opavska na tom byly nejlépe obce Štáblovice, Lhotka u Litultovic a Hněvošice, zatímco nejhůře Opava, Bratříkovice a Hrabyně. 100

101 Tabulka č : Vzdělanostní struktura obcí v SO ORP Opava v roce 2011 (%) Úplné Obec Bez vzdělání, nezjištěné, neukončené Vyučení a střední bez Úplné střední s maturitou a vyšší střední s maturitou, VOŠ a VŠ základní, základní maturity odborné a nástavbové Vysokoškolské v roce 2011 Úplné střední s maturitou, VOŠ a VŠ v roce 2001 Index změny 2011/ 2001 Háj ve Slezsku 19,8 28,7 33,7 17,9 51,6 43,7 1,18 Budišovice 20,6 33,1 30,1 16,1 46,2 30,0 1,54 Mokré Lazce 16,4 36,0 32,4 15,3 47,7 38,9 1,23 Opava 21,3 31,5 32,5 14,7 47,2 41,3 1,14 Štítina 20,0 34,9 31,9 13,2 45,1 38,7 1,16 Nové Sedlice 21,0 34,1 32,2 12,6 44,9 33,2 1,35 Hradec n. Moravicí 21,4 36,0 30,5 12,1 42,6 32,7 1,30 Pustá Polom 23,4 35,1 29,4 12,1 41,5 32,2 1,29 Raduň 20,8 33,5 33,7 12,1 45,8 32,6 1,41 Hrabyně 28,1 33,8 26,3 11,8 38,1 34,1 1,12 Branka u Opavy 22,5 37,1 28,8 11,6 40,4 33,0 1,22 Kyjovice 26,6 32,5 29,6 11,3 40,9 28,6 1,43 Vršovice 22,1 38,0 28,7 11,2 39,9 30,9 1,29 Slavkov 21,7 38,5 28,9 10,9 39,8 34,4 1,16 Velké Hoštice 25,6 38,4 26,0 10,0 36,0 27,6 1,30 Skřipov 21,8 40,5 27,9 9,9 37,8 28,1 1,34 Hlubočec 23,4 37,7 29,1 9,8 38,9 29,4 1,32 Těškovice 25,3 38,9 26,4 9,5 35,9 27,2 1,32 Otice 18,4 40,0 32,3 9,4 41,7 36,4 1,14 Hněvošice 20,6 44,1 26,0 9,3 35,3 22,9 1,54 Štáblovice 18,4 41,3 31,2 9,1 40,3 25,0 1,61 Stěbořice 20,4 39,0 32,1 8,5 40,6 30,7 1,32 Holasovice 21,7 43,9 25,9 8,5 34,3 27,5 1,25 Neplachovice 20,4 39,9 32,0 7,7 39,7 28,9 1,38 Dolní Životice 30,8 38,7 22,9 7,6 30,5 23,7 1,29 Litultovice 21,8 40,3 30,4 7,5 37,9 29,5 1,29 Bratříkovice 34,8 42,0 15,9 7,2 23,2 20,7 1,12 Oldřišov 26,8 41,9 24,1 7,2 31,3 20,9 1,49 Hlavnice 25,4 44,8 22,6 7,2 29,8 24,4 1,22 Chvalíkovice 21,9 42,3 28,8 7,0 35,8 26,4 1,36 Brumovice 23,3 46,4 23,9 6,4 30,3 24,3 1,25 Služovice 25,5 42,1 26,2 6,3 32,5 24,3 1,34 Velké Heraltice 28,5 43,0 22,3 6,2 28,5 22,6 1,26 Chlebičov 26,8 44,4 22,7 6,1 28,8 18,8 1,53 Mikolajice 27,3 46,8 20,0 5,9 25,9 21,9 1,18 Jezdkovice 23,6 40,5 30,3 5,6 35,9 30,3 1,18 Mladecko 25,6 48,1 21,1 5,3 26,3 20,3 1,30 Uhlířov 26,3 42,1 27,3 4,3 31,7 22,3 1,42 Jakartovice 37,3 38,8 20,6 3,2 23,8 19,0 1,26 Sosnová 33,2 43,2 20,5 3,1 23,6 16,9 1,39 Lhotka u Litultovic 24,1 50,0 23,5 2,4 25,9 16,1 1,61 SO ORP Opava 22,1 34,4 30,7 12,8 43,5 36,8 1,18 Moravskoslezský kraj 24,6 34,7 29,3 11,4 40,7 34,2 1,19 Česká republika 23,9 32,8 30,9 12,4 43,3 37,2 1,16 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011 předběžné výsledky 101

102 3.7.4 Školy a školská zařízení Počet mateřských škol se od roku 2007 snižoval, avšak ne tak počet tříd a počet žáků jejich počet se zvyšoval, což souvisí s výše naznačeným růstem přirozeného přírůstku. Tento trend se od roku 2010 začíná promítat i do stavu žáků na základních školách. Vzhledem k výše konstatovanému by bylo proto vhodné prozatím zachovat kapacity základních škol a s případným snižováním kapacit škol počkat až na okamžik, kdy odezní populační boom i na základních školách. Klesající tendenci zaznamenal i počet studentů na středních školách. Kapacity a obsazenost mateřských a základních škol obcí SO ORP Opava (Kapacity/obsazenost): Branka u Opavy - MŠ -/42, ZŠ -/52, Brumovice - MŠ Brumovice 45/41, MŠ Skrochovice - 17/17, ZŠ 130/66, Dolní Životice - MŠ 46/-, ZŠ 46/- (předpoklad rozšíření kapacity na 65), Háj ve Slezsku - ZŠ nižší stupeň 176/132, vyšší stupeň ZŠ 144/102, Hlavnice - MŠ obsazenost 50 %, ZŠ plná obsazenost, Hlubočec - MŠ 28/26, Hněvošice - MŠ 60/40, ZŠ 100/45, Holasovice - MŠ 80/100, Hrabyně - MŠ -/58, ZŠ -/42, Chlebičov - MŠ 60/60, ZŠ 160/80, Chvalíkovice - MŠ 28/28, Jakartovice - MŠ 55/45, Jezdkovice - MŠ 20/-, Kyjovice - MŠ 28/24, ZŠ 70/33 (záměr snížení kapacity na 40), Litultovice - MŠ -/56, ZŠ -/42, Mokré Lazce - MŠ 53/51, ZŠ 75/42, Neplachovice - MŠ 28/28 (záměr vybudování nových kapacit v budově ZŠ), ZŠ 350/210, Nové Sedlice - MŠ 28/28, Oldřišov - MŠ 60/60, ZŠ 220/108, Otice - MŠ 75/75 (záměr rozšíření kapacity na 80), ZŠ 120/95, Pustá Polom - MŠ 112/108, ZŠ 315/270, Raduň - MŠ -/50, ZŠ -/230, Skřipov - MŠ 45/45, ZŠ nižší stupeň 125/88, vyšší stupeň 100/59, Slavkov - MŠ -/71, ZŠ -/235, Služovice - MŠ 25/25, ZŠ 45/19, Stěbořice - MŠ 76/-, ZŠ 230/- (záměr snížení kapacity ZŠ na 220 žáků), Štáblovice - MŠ 100/30, ZŠ 50/18, Štítina - MŠ 60/60, ZŠ 350/128, Těškovice - plné kapacity MŠ i ZŠ, Uhlířov - plné kapacity MŠ, Velké Hoštice - plné kapacity MŠ, kapacity ZŠ plné ze 70 %, Vršovice - MŠ -/

103 Tabulka č : Školská zařízení v SO ORP Opava Školní rok 2007/ / / /2011 Mateřské školy počet zařízení počet všech tříd počet dětí Základní školy počet zařízení počet všech tříd základní počet školy jen s I. zařízení počet tříd stupněm počet žáků základní počet školy jen s II. zařízení počet tříd stupněm počet žáků základní počet školy s I. i zařízení s II. počet tříd stupněm počet žáků Základní umělecké počet zařízení školy počet žáků Střední školy - obory počet zařízení gymnázií Střední školy - obory počet zařízení středních odborných počet tříd denního škol a praktických škol studia počet žáků všech forem studia Střední školy - obory počet zařízení středních odborných počet tříd denního učilišť a odborných učilišť studia počet žáků všech forem studia Střední školy - obory počet zařízení nástavbového studia počet žáků všech forem studia Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, 2012 Co se týče školských zařízení nezmíněných v tabulce výše, v Opavě se nachází Církevní konzervatoř, která kromě čtyřletého studia ukončeného maturitou nabízí také šestiletý obor vyššího odborného studia ukončeného absolutoriem. Kromě této instituce poskytují vyšší odborné vzdělání také Vyšší odborná škola a Hotelová škola a Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola obě v Opavě. V Opavě se rovněž nachází Slezská univerzita, která má v Opavě následující fakulty a ústavy: Filozoficko přírodovědecká fakulta, Fakulta veřejných politik, Matematický ústav. Problémem je spolupráce Slezské univerzity se soukromou sférou tj. opavskými podniky, kdy dochází jen k minimálnímu transferu znalostí a inovací z výzkumu do podnikové sféry a tedy slabému posilování ekonomické konkurenceschopnosti opavských podniků. V tomto ohledu je třeba usilovat o vybudování vědecko-technologického parku, inovačního centra či podnikatelského inkubátoru, které by také zabránily odlivu mozků z Opavska. 103

104 Ze 41 obcí SO ORP Opava má 28 mateřskou školu a 27 obcí školu základní. Celkem 12 obcí nemá na svém katastru žádné s uvedených zařízení, jedná se o obce: Bratříkovice, Budišovice, Hlubočec, Chvalíkovice, Jezdkovice, Lhotka u Litultovic, Mikolajice, Nové Sedlice, Sosnová, Štáblovice, Uhlířov a Vršovice. Za dalším vzděláváním dojíždějí obyvatelé obcí SO ORP do Opavy, popřípadě do Ostravy. Tabulka č : Mateřské a základní školy v obcích SO ORP Opava pro školní rok 2009/2010 Obec MŠ ZŠ Obec MŠ ZŠ Branka u Opavy 1 1 Mokré Lazce 1 1 Bratříkovice 0 0 Neplachovice 1 1 Brumovice 1 1 Nové Sedlice 0 0 Budišovice 0 0 Oldřišov 1 1 Dolní Životice 1 1 Opava Háj ve Slezsku 1 1 Otice 1 1 Hlavnice 1 1 Pustá Polom 1 1 Hlubočec 0 0 Raduň 1 1 Hněvošice 1 1 Skřipov 1 1 Holasovice 1 0 Slavkov 1 1 Hrabyně 1 1 Služovice 1 1 Hradec nad Moravicí 1 3 Sosnová 0 0 Chlebičov 1 1 Stěbořice 1 1 Chvalíkovice 0 0 Štáblovice 0 0 Jakartovice 1 0 Štítina 1 1 Jezdkovice 0 0 Těškovice 1 1 Kyjovice 1 1 Uhlířov 0 0 Lhotka u Litultovic 0 0 Velké Heraltice 1 2 Litultovice 1 1 Velké Hoštice 1 1 Mikolajice 0 0 Vršovice 0 0 Mladecko 0 1 SO ORP Opava Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, Zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče V celkem 31 obcích SO ORP Opava bylo k dostupné zdravotnické zařízení, což činí 76 % z celkového počtu obcí SO ORP Opava. Nejvýznamnějším poskytovatelem zdravotní péče na Opavsku je samozřejmě Slezská nemocnice v Opavě. Slezská nemocnice disponuje 650 lůžky a její provoz zajišťuje 1200 zaměstnanců na 25 odborných odděleních. Nemocnice pokrývá celé spektrum odborností zdravotní péče na regionální úrovni. Významným zdravotnickým zařízením je také Psychiatrická léčebna v Opavě. Jde o zdravotnické zařízení určené pro diagnostiku, léčbu a posouzení duševních chorob, léčení alkoholových a drogových závislostí. Léčebna disponuje 872 lůžky, na kterých se ročně odléčí pacientů. Spádové území léčebny představuje celé území Moravskoslezského kraje. Rehabilitační ústav Hrabyně má více než dvě stě lůžek a skládá se ze dvou areálů. První se nachází v Hrabyni a specializuje se na dospělé pacienty s neurologickými a poúrazovými stavy. Druhou částí je detašované pracoviště v Chuchelné zaměřené mimo ortopedických a neurologických diagnóz i na pacienty po amputacích, kam mohou být přijaty i děti, kterým je v průběhu školního roku zajištěna řádná výuka. Co se týče zařízení sociálních služeb, o tom nás informuje tabulka níže. V SO ORP je šest domovů pro seniory, z toho tři v Opavě. Domov Bílá Opava je poskytovatelem sociálních služeb - Domov pro seniory a Domov se zvláštním režimem. Celková kapacita Domova Bílá Opava 170 lůžek, z toho na Rybářské 83 lůžek (Domov pro seniory) a 37 lůžek (Domov se zvláštním režimem) a 50 lůžek na Rooseveltově ulici (Domov pro seniory). Penzion pro důchodce na Rolnické ulici má celkovou kapacitu 180 seniorů, kteří jsou ubytování ve 170 jednopokojových bytových jednotek a v pokojích 1 + 1, které jsou určeny pro manželské či partnerské páry. Co se týče ostatních obcí, v Kyjovicích je Domov Na 104

105 zámku s kapacitou 72 míst, v Háji ve Slezsku je Domov pro seniory Ludmila s kapacitou 84 klientů (z toho 19 mužů a 65 žen). Ve Slavkově se nachází Domov pro seniory - Seniorcentrum Slavkov s kapacitou 32 lůžek. Domy s pečovatelskou službou jsou v SO ORP Opava lokalizovány v 8 obcích (o dva více než v roce 2010). Z toho nejvíce v Hradci na Moravici celkem tři DPS s 41 byty. Tabulka č : Zařízení vybraných sociálních služeb v obcích SO ORP Opava Domovy pro Domovy Domovy se Chráněné osoby se pro zvláštním bydlení Obec zdravotním seniory režimem postižením 105 Domy s pečovatelskou službou (DPS) Počet bytů v DPS Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice SO ORP Opava Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, 2012

106 Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb Statutárního města Opavy na období 2011/2013 zmiňuje ve SWOT analýze situace poskytování služeb ve městě Opava následující problémy s možným územním dopadem: Malá kapacita nízkonákladového bydlení Chybí domov se zvláštním režimem. Chybí odlehčovací služby. Nedostatečná kapacita pobytových služeb (osoby v krizi) Indikátory Jako indikátory pro hodnocení sociodemografických podmínek v SO ORP Opava byl zvolen vývoj počtu obyvatel mezi lety Dalším indikátorem je Index stáří, který vychází z věkové struktury obyvatelstva k Podíl osob s vysokoškolským vzděláním byl hodnocen na základě výsledků SLDB 2011 (oproti minulé aktualizace není možné kvantifikovat indikátor Podíl obyvatel s VŠ a VOŠ, protože v předběžných výsledcích SLDB 2011 není zvlášť uváděna kategorie obyvatelstva s VOŠ vzděláním). Posledním je nově vyvinutý indikátor Vybavenost obcí školami a sociálními službami pro seniory. Indikátor byl konstruován dle následujícího postupu byl sečten počet mateřských a základních škol, domů pro seniory a domů s pečovatelskou službou, přičemž jednotlivá zařízení byla vážena odlišnými koeficienty počet mateřských a základních škol byl vážen koeficientem 1, domy s pečovatelskou službou koeficientem 2 a počet domovů pro seniory koeficientem 5. Hodnocení indikátoru vývoje počtu obyvatel: -2-2,0 % a méně -1-1,9 0,0 % 0 0,1 5,0 % 1 5,1 10,0 % 2 10,1 % a více Hodnocení indikátoru podíl osob s vysokoškolským vzděláním: -2 méně než 5,0 % -1 5,0 6,9 % 0 7,0 9,9 % 1 10,0 12,9 % 2 13 % a více Hodnocení indikátoru index stáří: -2 1,0 a více -1 0,99 0,90 0 0,89 0,80 1 0,79 0,70 2 méně než 0,70 Hodnocení vybavenosti obcí školami a sociálními službami pro seniory: a více 106

107 Tabulka č : Hodnocení indikátorů Změna počtu obyvatel mezi lety a Index stáří Změna počtu obyvatel Hodnocení Index stáří Obec mezi lety indikátoru k (%) Hodnocení indikátoru Branka u Opavy 7,7 1 0,84 0 Bratříkovice 0,6 0 1,04-2 Brumovice 1,4 0 0,82 0 Budišovice 30,7 2 0,52 2 Dolní Životice 2,4 0 0,93-1 Háj ve Slezsku -0,6-1 1,45-2 Hlavnice 4,8 0 0,74 1 Hlubočec 4,6 0 0,90-1 Hněvošice -0,8-1 0,89 0 Holasovice -1,6-1 0,88 0 Hrabyně -1,8-1 1,42-2 Hradec nad Moravicí 7,2 1 0,98-1 Chlebičov 2,5 0 0,97-1 Chvalíkovice 3,3 0 0,83 0 Jakartovice 2,9 0 0,98-1 Jezdkovice 4,5 0 1,19-2 Kyjovice -3,6-2 1,39-2 Lhotka u Litultovic 5,6 1 0,73 1 Litultovice 8,0 1 0,76 1 Mikolajice 2,0 0 0,85 0 Mladecko -9,3-2 1,44-2 Mokré Lazce 5,7 1 0,85 0 Neplachovice 10,4 2 0,74 1 Nové Sedlice 5,5 1 1,11-2 Oldřišov 0,7 0 0,76 1 Opava -4,7-2 1,13-2 Otice 3,0 0 1,01-2 Pustá Polom 5,8 1 1,23-2 Raduň 1,3 0 0,79 1 Skřipov 0,0-1 0,84 0 Slavkov 11,9 2 0,74 1 Služovice -0,4-1 0,88 0 Sosnová -1,2-1 0,82 0 Stěbořice 4,8 0 0,88 0 Štáblovice 4,7 0 0,81 0 Štítina 1,7 0 0,87 0 Těškovice -3,8-2 1,13-2 Uhlířov -4,1-2 0,63 2 Velké Heraltice 1,7 0 0,88 0 Velké Hoštice 6,9 1 0,85 0 Vršovice 10,8 2 0,77 1 Pokles obyvatelstva mezi roky 2001 a 2011 se v SO ORP Opava zdvojnásobil, avšak nedosahuje dramatických hodnot jde o pokles o 1,1 %. 107

108 Tabulka č : Hodnocení indikátorů Podíl osob s vysokoškolským vzděláním a Vybavenost školami a sociálními službami pro seniory Vybavenost Obec školami a Podíl osob s VŠ Hodnocení Hodnocení sociálními vzděláním (%) indikátoru indikátoru službami pro seniory Branka u Opavy 11, Bratříkovice 7, Brumovice 6, Budišovice 16, Dolní Životice 7, Háj ve Slezsku 17, Hlavnice 7, Hlubočec 9, Hněvošice 9, Holasovice 8, Hrabyně 11, Hradec nad Moravicí 12, Chlebičov 6, Chvalíkovice 7, Jakartovice 3, Jezdkovice 5, Kyjovice 11, Lhotka u Litultovic 2, Litultovice 7, Mikolajice 5, Mladecko 5, Mokré Lazce 15, Neplachovice 7, Nové Sedlice 12, Oldřišov 7, Opava 14, Otice 9, Pustá Polom 12, Raduň 12, Skřipov 9, Slavkov 10, Služovice 6, Sosnová 3, Stěbořice 8, Štáblovice 9, Štítina 13, Těškovice 9, Uhlířov 4, Velké Heraltice 6, Velké Hoštice 10, Vršovice 11, Vzdělanostní struktura obyvatelstva se výrazně zvýšila a index vybavenosti školami a sociálními službami je hodnocen v této aktualizaci poprvé, proto nelze hodnotit změny v území. 108

109 Obrázek č : Změna počtu obyvatel (%) mezi lety v obcích SO ORP Opava Zdroj: SLDB 2001, SLDB 2011 předběžné výsledky Obrázek č : Index stáří k v obcích SO ORP Opava Zdroj: ČSÚ Územně analytické podklady, vlastní výpočty 109

110 Obrázek č : Podíl osob s vysokoškolským vzděláním v roce 2011 v obcích SO ORP Opava (%) Zdroj: SLDB 2011 předběžné výsledky Obrázek č : Vybavenost obcí SO ORP Opava školami a sociálními službami pro seniory Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ, 2012; vlastní výpočty 110

111 3.7.7 SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY V posledních letech zlepšení fyzického stavu Koncentrace odborné zdravotní a sociální péče ve školských, kulturních a sportovních zařízení za větších obcích, nedostatečná nabídka a dostupnost pomocí strukturálních fondů Evropské unie. sociálních služeb v menších obcích. Přítomnost nemocnice, psychiatrické léčebny a Nedostatečná kapacita míst v Domovech pro LDN v SO ORP Opava. seniory, dlouhá čekací lhůta. Realizace Integrovaného plánu rozvoje Růst poptávky po sociálních službách, především Statutárního města Opavy přispěla ke zlepšení co se týče kapacit ubytovacích zařízení, podmínek pro život. v souvislosti se stárnutím populace Opavska. Sídlo Slezské univerzity v SO ORP Opava. Chybějící technologické/inovační centrum či podnikatelský inkubátor. Chybějící nebo slabé některé druhy sociálních služeb v Opavě (nízkonákladové bydlení, domov se zvláštním režimem, odlehčovací služby). Zastaralá školská i zdravotnická infrastruktura ve většině obcí SO ORP Opava. Chybějící školské zařízení ve 12 obcích SO ORP. PŘÍLEŽITOSTI Možnost čerpání dotací na investiční projekty ve sféře veřejné infrastruktury ze strukturálních fondů EU. Výstavba technologického centra či podnikatelských inkubátorů by přispěla k udržení vysokoškolsky vzdělaných lidí (především absolventů SU) v SO ORP Opava. Dostavba silnice I/11 zvýší dostupnost Ostravy a sníží tak emigraci obyvatelstva SO ORP do krajského města. Zlepšování vzdělanostní struktury může přinést rozvojové impulsy do SO ORP Opava. HROZBY Nízký tok financí ze státního rozpočtu do sociálního sektoru neumožní dostatečný kvantitativní i kvalitativní rozvoj potřebných služeb. V budoucnu v souvislosti s rostoucími nájmy poroste poptávka po sociálním bydlení. 111

112 3.7.8 Problémy k řešení Kvantitativní a kvalitativní změna sociodemografických poměrů v SO ORP Opava mezi lety Mezi roky se populace Opavska snížila o více než tisíc osob, což poukazuje na pokračující trend pomalé depopulace Opavska. Ani zvýšená hrubá míra přirozeného přírůstku nedokázala tento negativní proces zvrátit, nicméně alespoň zpomalila proces demografického stárnutí index stáří se zvýšil velice slabě z 1,02 na 1,04 mezi roky 2009 a I tak však došlo k absolutnímu nárůstu počtu obyvatel v postproduktivním věku. Obce tedy musí připravit komunitní infrastrukturu na takový nárůst obyvatelstva v tomto věku zajištěním sociálních služeb pro seniory. V některých obcích se to daří a byla posílena infrastruktura sociálních služeb pro seniory, v některých však ne. Tento problém je jednoznačně nutné řešit, neboť poptávka po sociálních službách pro seniory zůstává stále vysoká a v budoucnosti v souvislosti s nastíněným populačním trendem bude i nadále růst. Na druhou stranu populační růst v posledních letech naplnil kapacity mateřských škol tak, že dnes jsou již naplněné. Jejich další rozšiřování je vhodné plánovat s ohledem na již nastalý pokles porodnosti a přirozeného přírůstku do záporných hodnot. Celorepublikový trend růstu vzdělanosti se potvrdil i na příkladu Opavska, kdy hodnoty podílu vysokoškolského obyvatelstva se pohybují nad průměrnou hodnotou za Moravskoslezský kraj či celou Českou republiku. Nejkvalitnější jsou vzdělanostní poměry ve venkovských obcích Háj ve Slezsku, Budišovice a Mokré Lazce, které tak předstihly dokonce střediskové město Opavu. Je tak potvrzena dekoncentrační tendence lidského kapitálu z měst na venkov, avšak závislost venkovského obyvatelstva na městě stále přetrvává, což dokazují vysoké dojížďkové proudy do měst. Na druhou stranu je třeba zmínit, že růst vzdělanosti obyvatelstva by mohl být vyšší vzhledem k tomu, že se v Opavě nachází Slezská univerzita. Statutární město však nenabízí dostatečně kvalitní pracovní příležitosti pro absolventy univerzity, což negativně ovlivňuje ekonomickou i sociální úroveň Opavska. Hlavním úkolem obcí v následujících letech by mělo být vytvoření co nejlepších podmínek pro život obyvatel všech věkových skupin, především však nejstaršího obyvatelstva, protože připravenost obcí na prudký nárůst této složky obyvatelstva je doposud malá. Doposud nebyl dostatečné využit potenciál strukturálních fondů pro zabezpečení těchto služeb. Rostoucí vzdělanostní úroveň obyvatelstva bude přinášet nové a snad i inovativní impulzy pro rozvoj venkovských obcí Opavska, což by měly územně plánovací koncepce jednoznačně podporovat. Proto bude třeba zvážit v územním plánu nabídky nových ploch pro bydlení a rekreaci za účelem urychlení tohoto pozitivního vývoje. Na základě analýzy podmínek řešeného území (z hlediska hospodářského, soudržnosti obyvatel území a životního prostředí) a dostupných podkladů (koncepce rozvoje obce, regionu) by měly být formulovány územně plánovací koncepce rozvoje obcí, vytvářející obecné základní rámce pro výstavbu a vyvážený (udržitelný) rozvoj v řešeném území. Tato koncepce by měla respektovat i sociodemografické podmínky obcí a problémy s nimi spojené: Doplnit chybějící sociální infrastrukturu pro seniory. Podpora výstavby sociálních bytů pro sociálně slabé rodiny. Posoudit přiměřenost nabídky nových ploch, zejména pro bydlení s ohledem na kapacity občanské vybavenosti obcí. Optimalizovat kapacity mateřských a základních škol. Výstavba vědecko-technologického centra, inovačního centra či podnikatelského inkubátoru v Opavě za účelem uplatnění absolventů Slezské univerzity a jejich udržení na Opavsku. 112

113 3.8 BYDLENÍ Ukazatele bydlení jsou jedny z nejdůležitějších pro hodnocení socioekonomických poměrů, protože podávají svědectví o ekonomickém růstu a konkurenceschopnosti domácností, o kvalitě domovního a bytového fondu a celkové atraktivitě sledovaného regionu. Sledování mezidobých změn také napomáhá k hlubšímu zamyšlení se nad chováním obyvatel daného regionu a hledání širších kontextových příčin a souvislostí. Datovou základnu tvoří především data ze Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) za rok 2001 a konečně i nejaktuálnější data za rok 2011, které umožňují srovnání a hlubší náhled do vývoje bydlení během poslední dekády. Výsledky ze SLDB 2011 jsou bohužel prozatím předběžné a neumožňují sledování všech relevantních ukazatelů (např. technické vybavení domů a bytů, počty osob v domech a bytech, údaje o velikosti obytné plochy atd.) v plné šíři až do úrovně obcí, což je potřeba brát při hodnocení prezentovaných informací v potaz. Další data pochází především z Veřejné databáze ČSÚ a dotazníkového šetření v jednotlivých obcích Základní údaje o domech a bytech Základním sledovaným ukazatelem v SLDB do úrovně obcí, který vychází z konceptu přihlášení k trvalému bydlišti alespoň jednou osobou, jsou trvale obydlené domy (TOD) a trvale obydlené byty (TOB). Ve SO ORP Opava je možné sledovat mezi lety 2001 a 2011 nárůst TOD o 6,5 %. V relativních hodnotách nejvíce rostly obce s dobrým dopravní napojením na Opavu a Ostravu (Budišovice - 52,7 %, Nové Sedlice - 21,7 %) a dále obec Hlubočec (15,7 %). Největší absolutní přírůstek zaznamenalo správní centrum Opava a druhé největší sídlo regionu Hradec nad Moravicí. Záporné hodnoty vykazuje pouze obec Mladecko, kde se v mezidobí snížil počet TOD o 19,6 %. V rámci sledovaného regionu se zvýšil i počet TOB, a to o 2,3 %. Údaje za jednotlivé obce jsou značně nevyrovnané. Zatímco Opava v tomto ukazateli stagnuje a devět dalších obcí zaznamenalo relativní pokles TOB, celkem v osmi obcích došlo k více než 10% přírůstku (nejvíce v Budišovicích 55,4 %, Jezdkovicích 20,0 % a Chvalíkovicích 17,3 %). Tabulka č : Srovnání počtu trvale obydlených domů a bytů v obcích SO ORP Opava Obec, SO ORP Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty Index (%) Index (%) Branka u Opavy , ,2 Bratříkovice , ,9 Brumovice , ,3 Budišovice , ,4 Dolní Životice , ,9 Háj ve Slezsku , ,4 Hlavnice , ,0 Hlubočec , ,8 Hněvošice , ,1 Holasovice , ,7 Hrabyně , ,7 Hradec nad Moravicí , ,8 Chlebičov , ,2 Chvalíkovice , ,3 Jakartovice , ,3 Jezdkovice , ,0 Kyjovice , ,7 Lhotka u Litultovic , ,5 113

114 Obec, SO ORP Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty Index (%) Index (%) Litultovice , ,8 Mikolajice , ,7 Mladecko , ,0 Mokré Lazce , ,6 Neplachovice , ,7 Nové Sedlice , ,3 Oldřišov , ,2 Opava , ,1 Otice , ,9 Pustá Polom , ,7 Raduň , ,9 Skřipov , ,3 Slavkov , ,2 Služovice , ,3 Sosnová , ,8 Stěbořice , ,1 Štáblovice , ,1 Štítina , ,5 Těškovice , ,7 Uhlířov , ,4 Velké Heraltice , ,3 Velké Hoštice , ,2 Vršovice , ,2 SO ORP Opava , ,3 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011 (předběžné výsledky) Zajímavé výsledky přináší rozdělení obcí dle velikostních kategorií, ačkoliv vypovídající hodnota tohoto třídění je zkreslena tím, že se obec Budišovice se svým vysokým přírůstkem obyvatel, a tím i vysokým nárůstem počtu TOD a TOB, přesunula z druhé velikostní kategorie do třetí, což mělo za následek anomální úbytek v jedné a přírůstek v druhé kategorii. V případě TOD absolutní hodnoty rostly nejvíce v Opavě, dále pak v nejpočetnější kategorii sídel s až obyvateli a v Hradci nad Moravicí (kategorie až 9 999). Počet TOB nejvíce rostl v nejvíce zastoupené kategorii sídel s až obyvateli, následován vysokým přírůstkem v Hradci nad Moravicí. V obou případech záporný výsledek zaznamenaly počtem obyvatel nejmenší sídla. 114

115 Tabulka č : Srovnání počtu trvale obydlených domů a bytů podle velikostních skupin obcí SO ORP Opava Velikostní kategorie Počet obcí Trvale obydlené domy Trvale obydlené byty Index (%) Index (%) do 199 obyvatel , ,3 200 až 499 obyvatel , ,4 500 až 999 obyvatel , , až obyvatel , , až obyvatel , , až obyvatel , ,8 nad obyvatel , ,1 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011 (předběžné výsledky) Domovní fond V roce 2011 se v SO ORP Opava nacházelo celkem domů, což odpovídá zhruba 7% nárůstu oproti roku Z celkového počtu domů bylo 90,7 % klasifikováno jako trvale obydlených. Nejvyšší podíl neobydlených domů v roce 2011 měly obce Lhotka u Litultovic (40,9 %), Mladecko (29,3 %) a Jakartovice (26,2 %). Nízký podíl obydlenosti v těchto případech souvisí s faktem, že neobydlené domy využívají jejich vlastníci často k rekreaci (vyjma Mladecka). Celkově se podíl neobydlených domů v SO ORP Opava mezi lety 2001 a 2011 zvýšil o 0,7 procentního bodu na současných 9,3 % a celkový podíl rekreačních domů se drží kolem 2,5 % v obou sčítáních. V regionu převažuje individuální typ výstavby. Největší nárůst v domovním fondu zaznamenaly právě domy rodinné (6,8 %), a to zejména ve dvou největších městech regionu v Opavě (7,5 %) a Hradci nad Moravicí (12,3 %). Tabulka č :Domovní fond na území obcí SO ORP Opava v roce 2001 Obec, SO ORP Domy celkem Celkem Trvale obydlené domy Rodinné domy Bytové domy Neobydlené domy Celkem Podíl (%) Slouží k rekreaci Branka u Opavy ,4 2 Bratříkovice ,0 6 Brumovice ,1 7 Budišovice ,4 11 Dolní Životice ,1 7 Háj ve Slezsku ,0 25 Hlavnice ,0 5 Hlubočec ,6 22 Hněvošice ,7 3 Holasovice ,3 12 Hrabyně ,6 13 Hradec nad Moravicí ,2 61 Chlebičov ,5 1 Chvalíkovice ,3 0 Jakartovice ,

116 Obec, SO ORP Domy celkem Celkem Trvale obydlené domy Rodinné domy Bytové domy Neobydlené domy Celkem Podíl (%) Slouží k rekreaci Jezdkovice ,5 0 Kyjovice ,3 11 Lhotka u Litultovic ,8 21 Litultovice ,4 9 Mikolajice ,6 11 Mladecko ,6 0 Mokré Lazce ,3 12 Neplachovice ,9 10 Nové Sedlice ,3 2 Oldřišov ,3 3 Opava ,0 44 Otice ,8 0 Pustá Polom ,1 13 Raduň ,7 1 Skřipov ,6 16 Slavkov ,2 5 Služovice ,7 1 Sosnová ,7 14 Stěbořice ,8 4 Štáblovice ,1 12 Štítina ,9 4 Těškovice ,5 3 Uhlířov ,1 2 Velké Heraltice ,5 28 Velké Hoštice ,1 2 Vršovice ,1 3 SO ORP Opava ,6 475 Zdroj: ČSÚ, SLDB

117 Tabulka č : Domovní fond na území obcí SO ORP Opava v roce 2011 Obec, SO ORP Domy celkem Celkem Trvale obydlené domy Rodinné domy Bytové domy Neobydlené domy Celkem Podíl (%) Slouží k rekreaci Branka u Opavy ,6 0 Bratříkovice ,5 5 Brumovice ,6 14 Budišovice ,2 9 Dolní Životice ,3 8 Háj ve Slezsku ,1 19 Hlavnice ,3 3 Hlubočec ,3 16 Hněvošice ,9 2 Holasovice ,1 11 Hrabyně ,6 3 Hradec nad Moravicí ,3 90 Chlebičov ,8 0 Chvalíkovice ,7 1 Jakartovice ,2 70 Jezdkovice ,1 3 Kyjovice ,3 11 Lhotka u Litultovic ,9 26 Litultovice ,8 13 Mikolajice ,2 9 Mladecko ,3 11 Mokré Lazce ,5 8 Neplachovice ,0 6 Nové Sedlice ,6 5 Oldřišov ,3 2 Opava ,8 20 Otice ,7 1 Pustá Polom ,3 15 Raduň ,7 0 Skřipov ,4 15 Slavkov ,8 3 Služovice ,5 0 Sosnová ,0 20 Stěbořice ,5 0 Štáblovice ,5 13 Štítina ,9 1 Těškovice ,

118 Obec, SO ORP Domy celkem Celkem Trvale obydlené domy Rodinné domy Bytové domy Neobydlené domy Celkem Podíl (%) Slouží k rekreaci Uhlířov ,4 2 Velké Heraltice ,8 40 Velké Hoštice ,8 0 Vršovice ,1 1 SO ORP Opava ,3 485 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 (předběžné výsledky) Hrubou představu o kvalitě domů můžeme získat z jejich stáří. V tomto případě je vodícím údajem podíl domů postavených před druhou světovou válkou na celkovém počtu domů. Za SO ORP Opava dosahuje podíl 25,1 %, což odpovídá hodnotě o 5,6 procentního bodu příznivější, než je průměr celorepublikový. Moravskoslezský kraj jako celek je charakteristický svým podílem nové zástavby, o čemž svědčí hodnota sledovaného ukazatele, která je o 3,2 procentního bodu nižší než je tomu u SO OPR Opava. Na všech třech úrovních jsou trvale obydlené byty v časové řadě podle období výstavby velice rozkolísané, mají ale společné maximum v 70. a 80. letech 20. století a podobně se projevují mírným útlumem nové výstavby v posledních dvou dekádách. V regionu SO ORP Opava, ale i ve vyšších územních jednotkách, tak výstavba nových domů v posledních dvou dekádách nepřekročila hodnoty předrevolučních let. 118

119 Tabulka č : Trvale obydlené domy podle období výstavby SO ORP, kraj, ČR 1919 a dříve Období výstavby domů Podíl domů postavených před r (%) SO ORP Opava ,1 Moravskoslezský kraj ,9 Česká republika ,7 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 (předběžné výsledky) Bytový fond Celkový počet trvale obydlených bytů v SO ORP Opava činil jednotek v roce 2011, což odpovídá 2,3% nárůstu oproti roku Vysoký relativní nárůst lze pozorovat zejména v obci Budišovice (55,4 %), dále pak v Jezdkovicích (20,0 %), Chvalíkovicích (17,3 %) a Vršovicích (16,2 %). V poslední dekádě došlo k určitým změnám ve struktuře právní formy bydlení díky privatizaci bytového fondu. K přírůstku došlo v kategorii bytů ve vlastním domě (nárůst o 8,0 %), které představují nejoblíbenější formu bydlení v roce Počet trvale obydlených bytů v osobním vlastnictví se zvýšil téměř trojnásobně (o 284,8 %), což je taková změna stavu, která nemá v rámci Moravskoslezského kraje, jež se vyznačuje nižší ekonomickou konkurenceschopností domácností, obdobu. Nájemní forma bydlení klesla o 45,5 %, ale přesto představuje poměrně rozšířený typ bydlení. Družstevní nájemnictví se snížilo o 36,4 % převodem družstevních bytů do osobního vlastnictví, přičemž největší podíl na změně má privatizace družstevních bytů v Opavě. Tyto změny jsou výsledkem vývoje v bytové politice, kde byly zejména městské a obecní byty intenzivně rozprodávány do soukromého vlastnictví. Tabulka č : Srovnání trvale obydlených bytů členěných podle právních důvodů k užívání Obec, SO ORP, kraj Počet trvale obydlených ve vlastním domě Právní forma užívání trvale obydlených bytů v osobním vlastnictví nájemní družstevní Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice

120 Obec, SO ORP, kraj Počet trvale obydlených ve vlastním domě Právní forma užívání trvale obydlených bytů v osobním vlastnictví nájemní družstevní Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice SO ORP Opava Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011 (předběžné výsledky) Rychlost a objem bytové výstavby jsou důležitými hospodářskými ukazateli ekonomické prosperity sledovaného regionu. V období s ekonomicky příznivou situací se zvyšuje poptávka po novém bydlení, čímž logicky roste i samotná výstavba. Uvedená data prezentují vývoj dokončených bytů mezi lety 2005 a 2011 na úrovních SO ORP Opava, Moravskoslezského kraje a České republiky. Vývojový trend je ve sledovaných letech i pětiletých obdobích značně nevyrovnaný s nepravidelnou distribucí minim a maxim. Počet dokončených bytů v SO ORP Opava se vyznačuje viditelným vrcholem v roce 2011, čímž nepotvrzuje propad výstavby v tzv. krizových letech po roce 2009, který můžeme sledovat na krajské a národní úrovni. Vrchol výstavby bytů na úrovni Moravskoslezského kraje byl dosažen již v roce 2009 a na celorepublikové úrovní dokonce o dva roky dříve. Největší absolutní přírůstky zaznamenala Opava, kterou následují menší sídla Hrabyně, Litultovice, Slavkov a Budišovice. Na druhou stranu celkem v osmi obcích přibylo pouze pět a méně dokončených bytů v období

121 Tabulka č : Dokončené byty v období Obec, SO ORP, kraj, ČR Dokončené byty v letech Celkem Branka u Opavy Bratříkovice Brumovice Budišovice Dolní Životice Háj ve Slezsku Hlavnice Hlubočec Hněvošice Holasovice Hrabyně Hradec nad Moravicí Chlebičov Chvalíkovice Jakartovice Jezdkovice Kyjovice Lhotka u Litultovic Litultovice Mikolajice Mladecko Mokré Lazce Neplachovice Nové Sedlice Oldřišov Opava Otice Pustá Polom Raduň Skřipov Slavkov Služovice Sosnová Stěbořice Štáblovice Štítina Těškovice

122 Obec, SO ORP, kraj, ČR Dokončené byty v letech Celkem Uhlířov Velké Heraltice Velké Hoštice Vršovice SO ORP Opava Moravskoslezský kraj Česká republika Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2012) Indikátory Jako indikátory charakterizující udržitelnost bydlení a výstavby byly zvoleny následující: Změna počtu trvale obydlených bytů v letech Průměrný roční počet dokončených bytů na obyvatel První indikátor znázorňuje, jak je území obcí atraktivní z hlediska trvalého bydlení. Druhý indikátor vyjadřuje, jak rychle probíhá na daném území bytová výstavba, tj. kolik se postaví za rok nových bytů v přepočtu na obyvatel středního stavu. Indikátor je sledován ve dvou pětiletých obdobích a , protože samotný proces výstavby bytů trvá většinou více než jeden rok. Indikátor nepřímo vyjadřuje jednak atraktivitu dané oblasti z hlediska bydlení, ale také životní úroveň a konkurenceschopnost nabídky nového bydlení ve vztahu k poptávce domácností. Změna počtu trvale obydlených bytů v letech Limitem udržitelnosti je zde zvolen nulový přírůstek za dané období. Úbytek trvale obydlených bytů a současný nárůst neobydlených bytů je vnímán jako riziko udržitelného vývoje. Nárůst počtu trvale obydlených bytů charakterizuje jednak atraktivitu dané obce pro trvalé bydlení, ale také postupný růst kvality bydlení. Hodnocení indikátoru: -2 84,9 % a méně -1 85,0 94,9 % 0 95,0 104,9 % 1 105,0 114,9 % 2 115,0 % a více Tabulka č : Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech Změna počtu obydlených Obec, SO ORP, kraj, Trvale obydlené byty bytů v letech ČR abs. % Hodnocení indikátoru Branka u Opavy ,2 0 Bratříkovice ,9 0 Brumovice ,3 0 Budišovice ,4 2 Dolní Životice ,9 1 Háj ve Slezsku ,

123 Obec, SO ORP, kraj, ČR Změna počtu obydlených Trvale obydlené byty bytů v letech abs. % Hodnocení indikátoru Hlavnice ,0 0 Hlubočec ,8 2 Hněvošice ,1 1 Holasovice ,7 0 Hrabyně ,7 1 Hradec nad Moravicí ,8 1 Chlebičov ,2 1 Chvalíkovice ,3 2 Jakartovice ,7-1 Jezdkovice ,0 2 Kyjovice ,7 1 Lhotka u Litultovic ,5 0 Litultovice ,8 1 Mikolajice ,3-1 Mladecko ,0-2 Mokré Lazce ,6 1 Neplachovice ,7 1 Nové Sedlice ,3 1 Oldřišov ,2 0 Opava ,0 0 Otice ,9 1 Pustá Polom ,7 1 Raduň ,1 0 Skřipov ,3 0 Slavkov ,2 1 Služovice ,3 0 Sosnová ,2 0 Stěbořice ,1 1 Štáblovice ,1 1 Štítina ,5 0 Těškovice ,7 0 Uhlířov ,4 0 Velké Heraltice ,7 0 Velké Hoštice ,2 1 Vršovice ,2 2 SO ORP Opava ,3 0 Moravskoslezský kraj ,2 0 Česká republika ,7 0 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011 (předběžné výsledky), vlastní výpočet 123

124 Obrázek č : Hodnocení vývoje počtu trvale obydlených bytů v letech Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001, SLDB 2011 (předběžné výsledky), vlastní výpočet Ve SO ORP Opava můžeme sledovat podobný vývojový trend jako ve zbytku České republiky počet trvale obydlených bytů mírně narostl o 2,3 %. Naopak data za celý Moravskoslezský kraj vykazují negativní trend počet obydlených bytů klesl o 1,8 %. Slezský makroregion není k bydlení tolik atraktivní, a to díky poměrně komplexním důvodům jako jsou vyšší nezaměstnanost, strukturální problémy, zhoršená kvalita ovzduší, velká vzdálenost od Prahy atp. Snižující se počet trvale obydlených bytů hovoří jednak o postupném vylidňování jednotlivých sídel zapříčiněným zmíněnými ekonomickými, sociálními a environmentálními důvody, ale koresponduje také s trendem posledních let, kdy se postupně snižovala velikost domácností, které jsou dnes často pouze jednočlenné. V SO ORP Opava se nachází pouze pět sídel s nejvyšší hodnotou indikátoru změny TOB. Dále alespoň 5% přírůstek zaznamenalo 16 sídel. Dalších 17 jich stagnuje či mírně ubývá a 3 vykazují více než 5% úbytek. V porovnání s ostatními správními obvody ORP Moravskoslezského kraje Opava vykazuje nadprůměrně příznivé hodnoty. Průměrný roční počet dokončených bytů na obyvatel V úvahách založených na tradiční analýze vývoje cenzových domácností a odpadu bytů je obecně uvažováno s potřebou nové bytové výstavby v České republice s tempem bytů ročně, tj. intenzitou asi 3 až 4 bytů na obyvatel ročně. Dle této skutečnosti byla nastavena škála pro hodnocení indikátoru. Hodnocení indikátoru: -2 menší než 0,9-1 1,0 1,9 0 2,0 2,9 1 3,0 3,9 2 4,0 a více 124

125 Tabulka č : Průměrný roční počet dokončených bytů na obyvatel v období Průměrný roční Hodnocení Dokončené byty Roční průměr počet dokončených indikátoru bytů na 1000 obyv. Obec, SO ORP, kraj, ČR Branka u Opavy 1 6 0,2 1,2 0,2 0, Bratříkovice 0 0 0,0 0,0 0,0 0, Brumovice ,4 2,6 2,4 2,5 0 0 Budišovice ,8 6,4 11,8 10,8 2 2 Dolní Životice ,0 2,0 0,9 1, Háj ve Slezsku ,6 2,8 0,8 0, Hlavnice ,0 2,4 4,8 3,8 2 1 Hlubočec ,8 2,0 3,3 2,9 1 0 Hněvošice ,8 3,4 2,7 2,7 0 0 Holasovice ,0 3,0 0,7 1, Hrabyně ,2 15,0 9,6 11,8 2 2 Hradec nad Moravicí ,6 2,0 0,3 0, Chlebičov 3 4 0,6 0,8 0,6 0, Chvalíkovice 4 3 0,8 0,6 1,1 1, Jakartovice 2 2 0,4 0,4 0,4 0, Jezdkovice ,8 2,4 12,3 9,8 2 2 Kyjovice 1 1 0,2 0,2 0,2 0, Lhotka u Litultovic ,6 2,8 8,3 10,2 2 2 Litultovice ,0 17,2 15,4 18,3 2 2 Mikolajice 2 2 0,4 0,4 1,6 2,3-1 0 Mladecko 1 1 0,2 0,2 1,2 1, Mokré Lazce ,4 4,0 3,0 2,5 1 0 Neplachovice ,2 2,6 2,4 2,8 0 0 Nové Sedlice ,6 2,2 3,2 3,2 1 1 Oldřišov ,4 5,4 1,1 1, Opava ,0 105,8 1,6 1, Otice ,2 5,0 2,4 2,1 0 0 Pustá Polom ,8 3,2 2,6 2,6 0 0 Raduň ,4 3,2 1,4 2,5-1 0 Skřipov 2 8 0,4 1,6 0,4 0, Slavkov ,2 8,6 5,1 5,0 2 2 Služovice 1 3 0,2 0,6 0,2 0, Sosnová 0 0 0,0 0,0 0,0 0, Stěbořice ,6 3,6 1,9 2,2-1 0 Štáblovice ,2 3,2 2,0 3,9 0 1 Štítina ,0 5,2 1,7 3,2-1 1 Těškovice ,8 2,2 2,2 1,

126 Obec, SO ORP, kraj, ČR Dokončené byty Roční průměr Průměrný roční počet dokončených bytů na 1000 obyv Hodnocení indikátoru Uhlířov ,0 2,0 5,6 6,3 2 2 Velké Heraltice ,8 2,8 1,1 1, Velké Hoštice ,2 5,4 4,1 3,2 2 1 Vršovice 4 3 0,8 0,6 1,7 2,1-1 0 SO ORP Opava ,6 235,0 1,9 2,1-1 0 Moravskoslezský kraj , ,2 1,8 1, Česká republika , ,6 3,5 3,5 1 1 Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2012), vlastní výpočet Obrázek č : Průměrný roční počet dokončených bytů na obyvatel v období Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (2012), vlastní výpočet V období a se v SO ORP Opava v průměru postavilo 1,9 a 2,1 bytu na obyvatel ročně. Souhrnné výsledky za celý SO ORP Opava tak nejsou velmi příznivé a přestože jsou o něco lepší než výsledky krajské, výrazně zaostávají za celorepublikovým průměrem. Z údajů dále vyplývá, že počet dokončených bytů za jednotlivé obce je velmi proměnlivý. Mezi obce s nejprogresivnější výstavbou patří obce Budišovice, Hrabyně, Jezdkovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Slavkov a Uhlířov, které jsou tahouny rozvoje bydlení a dostavby nových bytů. Naopak mezi obcemi s nulovým či zanedbatelně nízkým tempem výstavby patří celkem 20 z 41 obcí regionu, což představuje téměř polovinu správního obvodu. Celkem v 10 obcích přibyl ve sledovaném období méně než 1 byt. Důsledkem hospodářské recese došlo v některých obcích SO ORP Opava k poklesu zájmu o koupi nového bytu, zároveň k poklesu cen nemovitostí a v důsledku toho též k dočasnému omezení výstavby 126

127 bytů, zejména v bytových domech. Vlivem nižší rozestavěnosti v posledních letech se počet dokončovaných bytů výrazně snížil. Na druhou stranu centrum správního obvodu Opava je dlouhodobě v cenách starších bytů i v tržním nájemném na prvním místě v Moravskoslezském kraji a předstihuje i krajské město Ostravu, což má za následek to, že je zde nižší poptávka či nedostatek bytů pro skupiny obyvatel s nižšími příjmy SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Vysoká intenzita bytové výstavby v některých obcích Budišovice, Hrabyně, Jezdkovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Slavkov a Uhlířov Velké množství individuálního bydlení (rodinné domy) a poměrně dynamický nárůst domovního fondu v obcích Budišovice, Nové Sedlice, Hlubočec a Hradec nad Moravicí Úspěšná či probíhající privatizace městských a obecních bytů Mladý domovní a bytový fond vzhledem k republikovému průměru Zvyšující se stupeň regenerace bytového fondu a postupná revitalizace vnitrobloků sídlišť Výhodná poloha regionu a správního centra ve vztahu ke krajským rozvojovým osám PŘÍLEŽITOSTI Větší poptávka po zastavitelných plochách pro bydlení v důsledku stěhování obyvatel z průmyslových oblastí Moravskoslezského kraje Dokončení privatizace bytového fondu v Opavě a Hradci nad Moravicí Příprava ploch pro novou bytovou výstavbu SLABÉ STRÁNKY Nízké tempo výstavby zejména v obcích Branka u Opavy, Bratříkovice, Háj ve Slezsku, Hradec nad Moravicí, Chlebičov, Jakartovice, Kyjovice, Skřipov, Služovice, Sosnová Nedostatek bytů pro skupiny obyvatel s nižšími příjmy Opava Nízký počet domů sloužící k rekreaci ve vztahu k relativně vysokému počtu neobydlených domů Rozsálá panelová výstavba v Opavě (problémová sídliště Kateřinky a Kylešovice) Nedostatek parkovacích míst a neupravené zelené plochy na opavských sídlištích HROZBY Nízká intenzita bytové výstavby může vést ke zpomalení rozvoje regionu (doprava, služby, pracovní příležitosti) Pokračující stárnutí či chátrání domovního a bytového fondu Klesající poptávka po novém bydlení v důsledku zhoršení ekonomických podmínek obyvatel Snižující se podpora státu na rozvoj bydlení 127

128 3.8.6 Problémy k řešení Jedním z předpokladů spokojeného života občanů SO ORP Opava je zajištění důstojného bydlení. Jeho dostupnost je ovlivňována především rozsahem bytové výstavby a využitím existujícího bytového fondu. Ačkoliv zájem samospráv, soukromých investorů a developerů stoupá, bytová výstavba většinou naráží na nedostatečnou poptávku a nižší ekonomickou konkurenceschopnost domácností v regionu. Příčiny nižší bytové výstavby nejpravděpodobněji souvisí s některým z hlavních limitujících faktorů, jimiž jsou nízká atraktivita bydlení způsobená odlehlejší dopravní polohou, malou velikostí a vybaveností některých sídel, nižšími pracovními příležitostmi, malou nabídkou připravených pozemků apod. Klíčové oblasti, na které je třeba se v budoucnosti zaměřit: Aktivní provádění pozemkové politiky a vyřešení vlastnických vztahů vzhledem k plochám pro rozvoj bydlení v obcích; Zlepšování nabídky technicky připravených lokalit pro výstavbu bydlení; Užší spolupráce starostů obcí s cílem snížení nákladů při pořizování čistíren odpadních vod; Vymezení území k výstavbě čistíren odpadních vod; Výstavba kanalizace v obcích, kde chybí; Modernizování domovního a bytového fondu v rámci celého regionu; Dokončení privatizace obecních a městských bytů a získané prostředky investovat zpět k nalákání nových obyvatel; Zaměřit se na budování / udržování kvalitních veřejných prostranství z pohledu obnovy či výsadby veřejné zeleně, zřizování dětských hřišť a rekreačních ploch, vybudování / údržba dostatečného počtu parkovacích míst pro obyvatele i návštěvníky a zdokonalení systému místních komunikací; Dále investovat do rozvoje infrastruktury cestovního ruchu (cyklostezky, víceúčelová sportoviště, wellness centra apod.); Revitalizace neudržované veřejné zeleně a tvorba klidových zón; K výstavbě nových bytů využít nevyhovující byty, nebytové prostory a objekty typu brownfields; Pro rozvoj bydlení maximálně využít státních programů a evropských fondů. 128

129 3.9 REKREACE V úvodu této kapitoly je nutné nejprve objasnit pojmy rekreace, cestovní ruch a turismus. rekreace - krátkodobá forma odpočinku obyvatel v prostředí jiném než místo bydliště nevyžadující přenocování, cestovní ruch - ekvivalent slova turismus, dlouhodobější forma odpočinku obyvatel mimo místo bydliště spojená s jedním či více přenocováními. Cestovní ruch a rekreace se v posledních desetiletích stávají stále významnějším jevem promítajícím se do území. Významně ovlivňují jak vlastní rozvoj systému osídlení tak antropogenní transformaci krajiny. V systému osídlení vytvářejí podněty především pro lokalizací druhého bydlení, ubytovacích a obslužných kapacit. Rozvoj rekreace je mnohdy spojován i se zásadním hospodářským rozvojem území, jeho prosperitou. Na druhé straně v mnoha případech i s negativními dopady na přírodní podmínky a životní prostředí. Je nutné vnímat i omezenou stabilitu tohoto rychle rostoucího odvětví, zejména v období zhoršené hospodářské prosperity. Rozvoj rekreace na svém území podporuje většina obcí ČR, je otázkou nakolik v těchto obcích existují skutečně podmínky pro využití komparativních výhod lokalit ve vazbě na vlastní obec, region či ještě širší území, a nakolik se jedná pouze o přání, neefektivní podporu rozvoje, na první pohled čistého a dosud prosperujícího odvětví. Rozvoj rekreace a cestovního ruchu je založen především na využití jeho lokalizačních a realizačních předpokladů. Lokalizační předpoklady se obvykle dělí na přírodní a kulturně municipální (sociální). Realizační předpoklady na komunikační a materiálně technické (infrastrukturní). Pro hodnocení podmínek rekreace v území je možno uplatnit řadu přístupů, ovlivněných jak paradigmaty jednotlivých zkoumajících oborů, tak i praktickým omezením zdrojových dat a verifikace zvolených přístupů. Z hlediska cestovního ruchu náleží území SO ORP Opava k turistickému regionu Severní Morava a Slezsko, která je členěna na jednotlivé turistické oblasti, z nichž Opava spadá do oblasti Opavské Slezsko Turistická oblast Opavské Slezsko Jak je vidno z obrázku výše, SO ORP Opava, s výjimkou obce Těškovice (je součástí turistické oblasti Poodří-Moravské Kravařsko) spadá do turistické oblasti Opavské Slezsko. I přesto, že podrobný popis turistické oblasti Opavské Slezsko není účelem tohoto dokumentu, je nutné zmínit nejzákladnější fakta týkající se této územní jednoty, neboť tvoří jakýsi přirozený turistický celek. To znamená, že zákonitě musí docházet k významnému pohybu turistů z obcí této oblasti, které nejsou součástí SO ORP Opava do ní a naopak, pohyb turistů totiž neuznává administrativní hranice. Obrázek č : Protínání SO ORP Opava a turistické oblasti Opavské Slezsko Zdroj: Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu MSK