Černobylská havárie aneb Pravda není nikdy čistá a málokdy bývá jednoduchá Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Černobylská havárie aneb Pravda není nikdy čistá a málokdy bývá jednoduchá Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost"

Ivo Mach
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Černobylská havárie Pravda není nikdy čist aneb istá a málokdy m bývá jednoduchá Dana Drábov bová Státn tní úřad pro jadernou bezpečnost

2 Co se stalo 26. dubna 1986 v 1:23 ráno zničily ily dva výbuchy reaktor 4. bloku jaderné elektrárny rny Černobyl Výbuchy páry p a následný 10 dní trvající požár r grafitového moderátoru uvolnil z aktivní zóny reaktoru do ovzduší cca 5% celkového inventáře radionuklidů.

3 RBMK 1000 (2.generace) Varný kanálový reaktor, bez tlakové nádoby a ochranné obálky Aktivní zóna o průměru ru 11,8 metrů a výšce 7 metrů Reaktor obsahuje hořlavý grafit jako moderátor 211 regulačních tyčí,, 30 havarijních a 147 lze ovládat ručně

4 Dobré úmysly Pokus, jehož cílem bylo ověř ěření dodávek elektřiny pro čerpadla primárn rního okruhu reaktoru ze setrvačného doběhu turbíny po odstavení turbín n bloku a úplném výpadku vnější šího napájen jení. Cílem bylo udržen ení chodu čerpadel po dobu 50 sekund než naskočí dieselagregáty. Průběh h experimentu měl m l vypadat následovnn sledovně: : Nejprve se měl m l snížit výkon reaktoru na 1/2 a mělo m dojít t k odpojení první ze dvou turbín n bloku. Poté mělo následovat další snižov ování výkonu aža na 1/3, což byla takřka ka minimáln lní bezpečná hranice provozu reaktoru RBMK. Dále D mělo m následovat n uzavřen ení druhé turbíny. Tento krok měl m l být zárovez roveň signálem pro systém havarijní ochrany, který měl m l současn asně automaticky odstavit reaktor.

Průběh h experimentu měl m l vypadat následovnn sledovně: : Nejprve se měl m l snížit výkon reaktoru na 1/2 a mělo m dojít t k odpojení první ze dvou turbín n bloku.

9 Příčiny havárie Chyby projektu, nedostatečné bezpečnostn nostní analýzy Chyby operátor torů Nízká kultura bezpečnosti na všech v stupních (projekt, výstavba, provoz) Politické souvislosti, tlak prostřed edí

10 Charakteristika reaktoru RBMK před p rokem 1986 Za přednosti p reaktoru se považovalo: ovalo: reaktor mohl standardně dlouhou dobu dodávat výkon do elektrické sítě na úrovni například 70% nomináln lního výkonu. Navíc c regulace výkonu byla poměrn rně rychlá. menší obohacení uranu (dáno grafitovým moderátorem, který minimáln lně pohlcuje neutrony). možnost nost výměny paliva za provozu - bez kompletní odstávky bloku (dáno rozdělen lením m palivových článků do nezávislých kanálů). vojenská výhoda - snadnější zisk vojenského plutonia-239 (vyplývá z výše e zmíněné výhody výměny paliva za provozu)

menší obohacení uranu (dáno grafitovým moderátorem, který minimáln lně pohlcuje neutrony).

11 Charakteristika reaktoru RBMK před p rokem 1986 Záporné vlastnosti: Kladný teplotní dutinový koeficient reaktivity, Nestabilita při p i nízkn zkém m výkonu, nerovnoměrn rné rozložen ení výkonu v aktivní zóně Špatná analýza důsledkd sledků nízké operativní zásoby reaktivity Možnost vypnutí či i obejití ochranných systémů reaktoru při p i provozu Nedostatečná rychlost zasouvání řídících ch tyčí při SCRAM (safety( control rod axe man) Řídící tyče e z karbidu bóru b s grafitovým koncem vnos kladné reaktivity na počátku dráhy!!! hy!!!

reaktivity Možnost vypnutí či i obejití ochranných systémů reaktoru při p i provozu Nedostatečná rychlost zasouvání řídících ch tyčí

12 Šest chyb operátor torů Provoz při p i nízkn zkém m výkonu, posléze s otráveným reaktorem Nedostatečná operativní zásoba reaktivity Připojení všech cirkulačních ch čerpadel a nedodržen ení jejich požadovaných parametrů Zablokování automatického odstavení reaktoru signálem trip obou TG Zablokování automatického odstavení reaktoru signálem nízká hladina a tlak páry p v separátorech torech Vypnutí havarijního ho dochlazování aktivní zóny

parametrů Zablokování automatického odstavení reaktoru signálem trip obou TG Zablokování automatického

13 Širší souvislosti Snaha o jednoduchý reaktor jak pro vojenské tak civilní účely, spěch na uvádění do praxe, nebyl čas na analýzy a zlepšen ení. Nedostatek financí pro mírový m atom, stálý tlak na termíny Socialistické závazky Ministr energetiky SSSR A. Majorec,, 2. května 1986: Přes nastalou havárii splní stavitelé svůj j závazek z a záhy dostaví 5. blok Kultura utajování,, oddělov lování a izolace znalostí, nemožnost nost vidět t věci v v kontextu, nemožnost nost integrovat jednotlivé aspekty bezpečnosti, vědět v PROČ

Majorec,, 2. května 1986: Přes nastalou havárii splní stavitelé svůj j závazek z a záhy dostaví 5.

14 Širší souvislosti Boj o moc a vliv, osobní zbabělost některých n hráčů Existovali samozřejm ejmě poctiví vědci s upřímnou snahou o potřebnou otevřenost. enost. Chyby v projektu nebyly výsledkem neschopnosti vědcv dců a techniků.. Způsobila je spíš íše e byrokratická nadutost režimu, která ovlivňovala ovala všechna v rozhodnutí v zemi. I ta s přímým dopadem na bezpečnost. Lze říci, že černobylská katastrofa je spíš íše havári rií komunismu než jadernou havári rií.

. Způsobila je spíš íše e byrokratická nadutost režimu, která ovlivňovala ovala všechna v rozhodnutí v zemi.

15 Velikost a složen ení úniku Velký únik štěpných produktů a částeček ek paliva po deset dnů Uniklo přibližně 1,4x10 19 Bq, nejdůležitějšími radionuklidy jsou 131 I a 137 Cs štěpné produkty TBq vzácn cné plyny aktinidy ~ TBq ~ 5000 TBq Lokáln lní rozptyl na sever a západz vysoká depozice v další ších zemích v důsledku d deště

137 Cs štěpné produkty 600000 TBq vzácn cné plyny aktinidy ~ 2000000 TBq ~ 5000 TBq

22 Reakce na havárii Stabilizace situace na elektrárn rně Evakuace lidí z nejpostižen enějších území Výstavba Sarkofágu Dekontaminace techniky, sídel a usedlostí Opatřen ení v zemědělstv lství, vodním m hospodářstv ství a lesnictví Postupné odstavování bloků,, RAO, palivo

23 Následky Akutní nemoc z ozářen ení potvrzena u 134 pracovníků elektrárny rny a hasičů 31 lidí zemřelo elo bezprostředn edně po nehodě,, z toho 28 na následky n ozářen ení v průběhu 20 let po nehodě zemřelo elo následky n ozářen ení další ších 19 lidí z této t to skupiny Vyšší dávky obdrželo více v než 600 tisíc c likvidátor torů a lidé žijící v blízkosti reaktoru většinou dávky v řádu stovek msv, srovnatelné s celoživotní dávkou při typickém přírodním pozadí většina evakuovaných obdržela dávku d menší než 250 msv žádná časná radiační poškozen kození vysoké dávky na štítnou tnou žlázu

24 Následky Rakovina štítné žlázy u dětí, d, více v než 4000 případp padů, 9 úmrtí Očekává se, že e v průběhu následujn sledujících ch desetiletí zemře několik tisíc c další ších lidí na zhoubné novotvary v jejím důsledku Významná kontaminace 137Cs na ploše e více v než 200 tisíc c km2, převp evážně v zemích bývalého SSSR 340 tisíc c lidí evakuováno nebo přesp esídleno Více než 5 milionů lidí stále žije na kontaminovaných územích Ekonomické ztráty ty v řádu stovek miliard dolarů,, které havárie vyvolala ve třech t nejvíce postižených zemích (Ukrajina, Bělorusko, B Rusko) jsou pro tyto státy ty enormně zatěž ěžující.

27 Závěrem Dopady na zdraví lidí a na životní prostředí jasně charakterizují černobylskou havárii jako nejvážnější jadernou havárii v historii. Stejně vážné, ne-li vážnější, však byly dopady rozporuplných informací a obrovské přehánění rozsahu následků obsažené ve zprávách medií a řadě pseudovědeckých publikací, dodnes se můžeme setkat svýčtem obětí sahajícím do stovek tisíc. Psychologické a společenské dopady byly obrovské. Více než 100 tisíc lidí bylo evakuováno okamžitě, celkový počet evakuovaných překročil 350 tisíc. Pro všechny to byl bezesporu traumatizující zážitek.

28 I katastrofy přinp inášejí užitek Odezva na černobylskou havárii se stala ukázkou toho, jak mezinárodní společenství dokáže spolupracovat při řešení naléhavých zdravotních, ekonomických a sociálních problémů lidí katastrofou tohoto rozsahu postižených. Černobyl se tak stal jedinečným prubířským kamenem mezinárodní solidarity a spolupráce. Zapojily se vlády, mezinárodní organizace, lékaři, vědci i prostí lidé. Mezi reakcemi na havárii můžm ůžeme samozřejm ejmě najít t i příklady chybných politických a technických rozhodnutí, která neodrážela ela skutečné ekonomické a ekologické potřeby a negativně ovlivnila vývoj jaderné energetiky ve světe. Nicméně mnoho zkušenost eností získaných skaných po černobylské havárii můžm ůže e být s úspěchem využito při p případných padných další ších katastrofách aťa už přírodních nebo způsobených činností lidí.

29 I katastrofy přinp inášejí užitek Černobyl znamenal konec a začátek. Konec etapy, kdy se jaderná energetika vyvíjela v jednotlivých regionech dosti izolovaně,, a začátek cesty k mezinárodn rodnímu sdílen lení zkušenost eností mezi všemi v členy jaderné komunity. Černobyl nade všív pochybnost ukázal, že e otázky jaderné bezpečnosti přesahujp esahují hranice států. Přes počáte teční ostře e odmítavou reakci veřejnosti ejnosti a médim dií podíl l jaderné energetiky na světov tové výrobě elektřiny nepoklesl, došlo k podstatnému zlepšen ení bezpečnosti a spolehlivosti jaderných elektráren. ren. Pozornost se zaměř ěřila nejen na technická vylepšen ení projektu, ale i na podstatné omezení pravděpodobnosti podobnosti selhání lidského činitele.

Podobné dokumenty

DOBRÝ SLUHA ALE ZLÝ PÁN. Dana Drábová

DOBRÝ SLUHA ALE ZLÝ PÁN. Dana Drábová DOBRÝ SLUHA ALE ZLÝ PÁN Dana Drábová JADERNÁ ENERGIE: DOBRÝ SLUHA, ALE ZLÝ PÁN Potenciální riziko jaderných elektráren spočívá v možnosti ztráty kontroly nad įízením štěpné įetězové reakce a v množství